//
Je čas začít sledovat postupný přílet ptačích poslů jara – čápa, vlaštovky, kukačky, rorýse a vlhy s Jaro ožívá! A pozor! Letos se k nim přidává nový druh: břehule říční. Vzhledem podobná vlaštovce, způsobem života vlze. Zlepšete si pozorovací schopnosti a naučte se je rozlišovat. Continue reading „Jaro ožívá právě dnes!“
//
//Česká společnost ornitologická vyhlašuje Ptákem roku 2019 hrdličku divokou. Pomyslné žezlo přebírá od sýčka obecného, se kterým sdílí jeho původní domovinu v zemědělské krajině. Continue reading „Pták roku 2019: hrdlička divoká“
//Ve třech případech, ke kterým psovodka Klára Hlubocká a speciálně vycvičení psi vyjížděli v uplynulých týdnech, prokazatelně zabíjel nervový jed karbofuran. Traviči jej stále používají, a to i přesto, že jeho držení zákon už víc než 10 let zakazuje v celé Evropské unii. Continue reading „Káni zabil zakázaný karbofuran. Psí jednotka ČSO vyjela k případu mrtvých dravců i do Rakouska“
//
Anita a Norbert Schäffer: Krmíme ptáky v zahradě po celý rok a přírodně, Mladá fronta, rok vydání 2018, 126 stran.
Nová kniha Anity a Norberta Schäfferových věnující se přikrmování ptáků zasluhuje pozornost všech zájemců o tuto problematiku. Ačkoliv je v názvu knihy zmíněno celoroční krmení, autoři se kriticky na podkladě vědeckých výzkumů zamýšlejí nad jeho pozitivy i ověřenými negativy. Continue reading „Recenze: Anita a Norbert Schäffer – Krmíme ptáky v zahradě“
//Continue reading „Pozvánka na jarní členskou schůzi ČSO 2019“
//
Jennifer Ackerman: Genialita ptáků, Nakladatelství Kazda, rok vydání 2018, 351 stran.
Konečně u nás vychází úspěšná kniha přeložená do dvaceti jazyků a ověnčená řadou cen. Český čtenář se tak díky počinu malého rodinného nakladatelství Kazda poprvé setkává s uznávanou popularizátorkou vědy Jennifer Ackermanovou. Její styl vyprávění je místy napínavý, jinde vtipný, ale vždy zejména čtivý a srozumitelný. Předkládá nám zcela nový pohled na ptačí mozek, který věda získala teprve v posledních desetiletích. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci nemohou dosahovat inteligence savců kvůli nedostatku šedé kůry mozkové. Nyní se ukazuje, že ptačí mozek disponuje obdobnou strukturou obsahující stejné množství neuronů jako savčí mozková kůra, jen jsou v ní jinak poskládané – zatímco u savců jsou složeny do šesti vrstev jako překližka, u ptáků jsou seskupeny jako stroužky česneku. Ptáci během 300 milionů let samostatné evoluce dospěli k odlišné stavbě mozku, jeho výkonností si však se savci nezadají.
Continue reading „Recenze: Jennifer Ackerman – Genialita ptáků“
//
//
Ondřej Sekora: Uprchlík na ptačím stromě, Nakladatelství dětské literatury PIKOLA/Euromedia Group, rok vydání 2017, 224 stran.
V našem benefičním obchodě nabízíme jednu „novou„ knížku. Jde o opětovné vydání oblíbených příběhů Ondřeje Sekory z ptačího stromu. Kolik ornitologů tahle knížka formovala, to už asi nezjistíme. Zcela jistě ale vím, že od prvního vydání v roce 1943 jich bylo několik generací. Sám si z dětství vybavuji, jak jsem, ještě číst neuměje, vyžadoval opakované předčítání vybraných pasáží: jak sýkorky tahaly Modrouška z dutiny, jak rytíř konipas nemohl svléknout brnění, jak vlaštovky zachránily skřivana před krahujci nebo jak si ostříži předávali uloveného ptáčka. Jen mne trošku mrzelo, že Modroušek nemohl zůstat na svobodě.
Continue reading „Ondřej Sekora – Uprchlík na ptačím stromě“
//
//
//Stávající spolupracovníci i noví zájemci naleznou potřebné informace na www.birdlife.cz/lsd a v podrobné metodice v PDF.
Continue reading „První výsledky LSD – kolik druhů hostí které biotopy?“
//
//
//Europoslanci Výboru pro životní prostředí se při hlasování o reformě zemědělské politiky EU přiklonili na stranu ochrany přírody a požadují, aby 15 miliard EUR šlo na podporu biodiverzity. Je to velmi důležitý krok při jednání o reformě Společné zemědělské politiky EU, která dosud zemědělce chránící přírodu nepodporovala dostatečně.
Continue reading „Europoslanci hlasovali pro podporu biodiverzity“
//
//Ačkoli jsou sourozenci, dělí je vzdálenost zhruba 2 000 kilometrů. Zatímco jeden z dvojice orlů královských, jejichž cestu sledujeme od července 2018, se aktuálně zdržuje na pomezí Rakouska, Slovenska a Maďarska, druhý orel ihned po opuštění hnízda zamířil na jih a už od poloviny listopadu je na Krétě v oblasti pohoří Asterousia. Continue reading „Náš orel královský zimuje ve společnosti krétských supů“
//Kdy: v sobotu 16. 2. 2019 od 10 hodin
Kde: Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Komenského 48, 472 01 Doksy
Continue reading „Pozvánka na členskou schůzi Severočeské pobočky“
//
Chřástal polní patří podobně jako moták lužní nebo bekasina otavní mezi ptačí druhy, které se staly neodmyslitelnou součástí přírody Českomoravské vrchoviny. Zcela zásadní podíl na tom má bezpochyby velkoplošný monitoring hnízdního rozšíření druhu, jenž je v této oblasti každoročně prováděn již déle než 10 let. Výjimkou v tomto ohledu nebyl samozřejmě ani rok 2018, kdy byl vlastní monitoring realizován za podpory ČSO, a to v rámci tzv. malých členských grantů. Continue reading „Doplnění údajů o současném hnízdním rozšíření chřástala polního ve střední části Českomoravské vrchoviny“
//SRDEČNĚ DĚKUJEME! Díky neskutečné dárcovské odezvě se podařilo vykoupit všech 6 předjednaných ha, včetně 4ha koňské pastviny!
Když se v polovině listopadu podařilo po dlouhých jednáních přesvědčit jaroměřskou církev, aby prodala 4 ha pozemků na Josefovských loukách, které ČSO do té doby pronajímala pro potřeby koňské pastviny, měli jsme ohromnou radost i obavy současně. Radost z toho, že máme možnost uskutečnit vůbec největší nákup, že by se nejistý nájem mohl proměnit ve vlastnickou jistotu, že takto velký pozemek, navíc obhospodařovaný koníky, poskytne ptákům dostatečný prostor pro hnízdění i sběr potravy a že se kontrola ČSO nad pozemky konečně může přehoupnout přes vysněnou polovinu. Ovšem, i když jsme vyjednali velmi příznivou cenu za metr, plocha je to veliká, takže cena tomu odpovídala – celkem, i s dalšími předjednanými pozemky, 1,2 mil Kč. A ke splacení do konce ledna. Obavy tedy byly také.
Nicméně, jak se ukázalo, lidem na ochraně ptáků skutečně záleží a po našich výzvách dary doslova pršely. Malé i velké částky, všechny velmi důležité. Od zmíněné poloviny listopadu se doteď jen na Josefovské louky podařilo vybrat více než 1,5 milionu Kč, které nejen, že pokryly všechny nákupy, ale ještě zbyde na nezbytné další výdaje související s vyřízením nákupů i na případné další menší výkupy.
Musíme přiznat, že jsme skutečně dojatí a všem dárcům opravdu ze srdce děkujeme. Nejen za peníze, ale především za jejich zájem o ptáky a přírodu vůbec a za krásná slova podpory.
Co se podařilo vykoupit?
Kromě koňské pastviny o rozloze 4,17 ha jsme získali louky těsně přiléhající ke Slavíkovskému ptačníku, tedy největší soustavě tůní, kde budou tvořit důležitou nárazníkovou zónu mezi strojově sečenými loukami a ptačníkem. Další širší pruh pozemků jsme získali ve střední části luk a díky tomuto výkupu se podařilo scelit pozemky o výměře 5 ha.
Veškeré platby již proběhly a církev nyní odesílá na katastr návrh na vklad. Definitivně budou pozemky připsány ČSO do dvaceti dní, tedy v polovině února.
Mimochodem, konkrétních 41 683 m2 koňské pastviny představuje největší jednorázový nákup v historii Josefovek. Současně kupní cena 833 660 Kč je nejvyšší cena dosud zaplacená za jednorázový nákup.
Na aktualizovanou mapu pozemků se můžete podívat na https://bigfiles.birdlife.cz/JLPozemky.pdf
ČSO tak nyní kontroluje (včetně spoluvlastnictví) 39,7 ha, tj. 52% Ptačího parku. Tedy téměř 40 ha určených pro ochranu mokřadních a lučních ptáků a dalších živočichů a rostlin.
Děkujeme za ptáky, koně a celou přírodu Josefovských luk!
Lucie Hošková
[logo-carousel id=josefovky-2017]
//Nástup do nového roku začal na tuzemské mediální scéně pro ornitologa docela zostra. V ČSO jsme spustili nový program sčítání ptáků na krmítkách, který se setkal s nečekaně velkým zájmem veřejnosti, ptáky na krmítkách sčítalo přes 13 tisíc lidí. Někteří zkušení ptáčkaři program kritizují pro jeho přílišnou jednoduchost, což je zřejmě dáno neznalostí kontextu.
Také jsme se ale od Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a z médií dozvěděli, že kosi jsou na vyhynutí a může za to Usutu . Sice to není podloženo věrohodnými daty ani jejich analýzou, ale to autorům zjevně nevadí. Bizarní je, že se k prezentaci nedostatečně ověřených údajů přidala i Akademie věd ČR. Není na škodu se na to podívat trochu podrobněji.
//První velká akce nového roku zvládnuta na jedničku. Tři exmooři z Milovic, kteří byli přivezeni loni v srpnu na mokřad Slavíkovský ptačník, aby ho spasením připravili na jaro pro bahňáky, jsme přehnali na jeden kilometr vzdálenou hlavní pastvinu na západě ptačího parku Josefovské louky.
Důkladná dvoudenní příprava se vyplatila. S pomocí osla Lojzy, který koním „prošlapával cestu“ jsme koně převedli kilometrovým koridorem z laminátů, vodivé pásky a výstražné pásky (tzv. mlíka) naprosto bez problémů. V případě proražení této bariéry byly všechny čtyři mosty ostrovního ptačího parku uzavřeny a hlídány, aby koně neopustili louky a nedostali se na blízké vozovky.
K proražení ohrady nakonec došlo až po transferu. Koně, kteří jsou na hlavní pastvině již téměř rok, jsme před akcí uzavřeli do zvláštního výběhu. Nováčci se k nim hned rozběhli podívat. Starousedlíci neudrželi nervy na uzdě a povalili vnitřní ohradu tohoto výběhu. Následovaly potyčky a dalekoslyšitelný ryk dokud se celé, teď již devítihlavé, stádo neuklidnilo. Oprava porušené ohrady byla jen na necelou hodinu.
Díky ČSOP JARO Jaroměř za skvěle zvládnutou akci.
[logo-carousel id=josefovky-2017]
//
2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah.
Přehled vycházek:
Continue reading „Pozvánka na vycházky ke Světovému dni mokřadů 2019“
//Velký zájem veřejnosti vzbudilo první celoplošné sčítání ptáků na krmítkách v Česku. Česká společnost ornitologická získá díky spolupráci tisícovek dobrovolníků důležité údaje o ptácích, kteří u nás zimují. Lidé mají čas na poslání svých pozorování do 15. ledna.
Už nyní jsou k dispozici průběžné výsledky. „Aktuální počet (7. ledna ve 12:00) odevzdaných sčítání je 8 650 od 11 706 účastníků,“ říká koordinátorka sčítání Dita Hořáková.
Průběžné výsledky zde: https://krmitka.birdlife.cz/vysledky-tabulka/ Continue reading „Sčítání ptáků na krmítkách se zúčastnilo přes 11 tisíc dobrovolníků“
//Už tento víkend bude Česko historicky poprvé sčítat ptáky na krmítkách. Organizátor Česká společnost ornitologická tak ve spolupráci s veřejností zahájí dlouhodobý program, který pomůže zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. Do sčítání se prozatím přihlásilo více než 1600 zájemců. Continue reading „Začíná sčítání ptáků na krmítkách!“
