Jed na hraboše otrávil na Opavsku čápy bílé

Opavsko, 22. srpna 2019. Nejhorší obavy ornitologů a ochránců přírody se potvrdily. Dva čápi bílí na Opavsku zahynuli po otravě fosfidem zinku, který je účinnou látkou jedu na hraboše Stutox II. Informoval o tom Český svaz ochránců přírody poté, co otravu potvrdil Státní veterinární ústav v Olomouci. Continue reading „Jed na hraboše otrávil na Opavsku čápy bílé“

Hraboše lze řešit i bez jedů. Ornitologové zvou na ekofarmu

V reakci na pozastavení plošné aplikace jedu na hraboše vyzval Zemědělský svaz České republiky ministra životního prostředí k návštěvě zemědělců v oblasti s gradací hraboše, přizval i novináře. Vzhledem k tomu, že se obáváme jednostranně podávaných informací ze strany této organizace, nabízíme všem účastníkům pokračování exkurze na ekofarmu VH Agroton, Velké Hostěrádky. Continue reading „Hraboše lze řešit i bez jedů. Ornitologové zvou na ekofarmu“

Plošná aplikace jedu na hraboše se ruší. Odborníci se shodli na povolení pouze do hraboších nor

Ministerstvo zemědělství po kritice ornitologů, veřejnosti a Ministerstva životního prostředí zrušilo povolení plošné aplikace jedu proti hrabošům Stutox II. Rozhodlo se na pondělním jednání, kterého se účastnila i Česká společnost ornitologická. Výsledkem je pozastavení povolení plošné aplikace, tedy její prozatímní zákaz. Zemědělci mohou aplikovat jed do nor. Continue reading „Plošná aplikace jedu na hraboše se ruší. Odborníci se shodli na povolení pouze do hraboších nor“

čáp ulovil hraboše

Zemědělci budou plošně trávit hraboše. Zahynout mohou sovy, dravci i čápi

Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Continue reading „Zemědělci budou plošně trávit hraboše. Zahynout mohou sovy, dravci i čápi“

Europoslanci hlasovali pro podporu biodiverzity

Europoslanci Výboru pro životní prostředí se při hlasování o reformě zemědělské politiky EU přiklonili na stranu ochrany přírody a požadují, aby 15 miliard EUR šlo na podporu biodiverzity. Je to velmi důležitý krok při jednání o reformě Společné zemědělské politiky EU, která dosud zemědělce chránící přírodu nepodporovala dostatečně.

Continue reading „Europoslanci hlasovali pro podporu biodiverzity“

Ochrana hnízd ptáků zemědělské krajiny v roce 2018

Díky podpoře Ministerstva životního protředí bylo i v roce 2018 možné aktivně chránit ptačí druhy přímo ohrožené zemědělskou technikou. Jednalo se o čejky chocholaté, chřástaly polní a motáky lužní.

Ochrana čejky chocholaté se realizovala zejména prostřednictvím tyčí umístěným na řádek 5 m před a za hnízdem. Celkem bylo touto cestou chráněno 42 hnízd. Navíc se u jednoho hnízdiště se 4 hnízdy podařilo se zemědělským podnikem Rovina Písek domluvit využití agroenvironmentálního opatření na ochranu celého hnízdiště.

Ochrana hnízda čejek pomocí tyčí. Foto: Bohouš Pešek

V případě motáka lužního s nejčastěji ochrana realizovala kombinácí oplocenky a pachového odpuzovače. Celkem se v rácmi projektu podařilo zajistit ochranu 11 hnízdům s celkovým počtem 28 mláďat. Na ochranu motáků lužních přispěl také už druhým rokem Pardubický kraj.

Jedno ze zachřáněných mláďat motáka lužního. Foto: František Buben

Posledním druhem, na kterého byla zacílená zvýšená pozoronost, byl chřástal polní. Hlavní pozornost se soustředila do Ptačí oblasti Králický Sněžník, kde je asi jedna z nejvýznamnějších populací u nás. Celkem bylo chráněno 9 hnízdišť chřástala polního, v 4 případech ponecháním neposečené plochy o velikosti min 1 ha kolem pozice volajícího samce, v 5 případech pak došlo k posunu seče až do července, kdy už hlasová aktivita nebyl zjištěna.

Část louky nesklizené ponechané kolem stanoviště volajícího samce chřástala polního. Foto: Václav Zámečník

 

Václav Zámečník

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí

Proč spolupracujeme na zemědělské petici s myslivci

V souvislosti se spuštěním petice Vraťme život do krajiny se občas objevuje kritika, že by ČSO neměla spolupracovat zrovna s myslivci reprezentovanými Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Tyto názory jsou celkem pochopitelné, když ČSO dlouhodobě kritizuje nejrůznější myslivecké nešvary, od omezování vstupu do krajiny, přes arogantní chování některých myslivců a snahu o zachování jedovatých olověných broků, až po stále se opakující pokládání otrávených návnad.

Chřástal polní volající samici. Pro tyto ptáky je největší hrozbou velkoplošná seč travních porostů, při které jsou ničena celá hnízda i se sedícími samicemi. Foto: Petr Šaj

V případě zemědělské krajiny však převažuje všechny tyto rozpory obrovský společný zájem, kterým je zdravá krajina. Ornitologové i myslivci (alespoň většina lidí v obou skupinách) si uvědomují, že současné zprůmyslnění krajiny je problémem, který svým rozsahem zdaleka zakrývá všechna ostatní témata, na která můžeme mít stejný či rozdílný názor. Je tedy namístě překlenout spory a pokusit se společně posunout hospodaření v krajině rozumným směrem.

Ostatně, v dnešní době je důležité hledat témata, která už tak dost rozdělenou společnost alespoň trochu spojují. Spolupráce neznamená, že by ČSO schvalovala všechny názory ČMMJ a excesy myslivců už vůbec ne. Nadále budeme policii předávat otrávené ptáky, prosazovat zákaz olověných broků i medializovat všechny nepravosti. Spoluprací ovšem říkáme, že zemědělská krajina je natolik důležitá pro nás pro všechny, že si takovéto spojení sil zaslouží.

Jiří Flousek (předseda ČSO) a Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO)