Neoslabujte ekologická opatření v zemědělských dotacích, vyzýváme ministra zemědělství

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku

Přes 180 vědců a 21 nevládních organizací v otevřeném dopise ministrovi zemědělství Marku Výbornému vyjádřilo znepokojení nad oslabováním základních ekologických podmínek v rámci dotací ze Společné zemědělské politiky EU. [1] Ty měly podpořit adaptaci krajiny na klimatické změny, zlepšit péči o půdu a zvrátit úbytek biodiverzity. Po výjimkách pro tento rok přišla v pátek Evropská komise s radikálním  návrhem oslabení podmínek pro další roky, který budou řešit ministři členských států 26. března. [2] Ministr Výborný se vyjádřil, že podporuje výjimky i do dalších let. [3] Jedná se o opatření, jako je tvorba přírodních a stabilizačních ploch, základní střídání plodin nebo minimální pokryv půdy. [4] Vědci a nevládní organizace žádají, aby ministr tato opatření naopak hájil.  Continue reading „Neoslabujte ekologická opatření v zemědělských dotacích, vyzýváme ministra zemědělství“

ČSO zve na webinář o praktických zkušenostech s krajinnými prvky

Česká společnost ornitologická a EKOTOXA s.r.o. pořádají webinář o krajinných prvcích, který proběhne 14. března 2024 od 18 hodin.  Krajinné prvky se do české krajiny vrací ve stále větší míře. Ne vždy jsou však vytvářeny vhodným způsobem. Na webináři se dozvíte, na co dbát při přípravě, realizaci a následné péči, aby krajinné prvky vzkvétaly a plnily své funkce pro přírodu i lidskou společnost. Přednášky a diskuse praktických zkušeností jsou určeny především vlastníkům půdy, zemědělcům, zastupitelům obcí, místním akčním skupinám a neziskovým organizacím. Přihlásit se mohou i zájemci o ochranu krajiny a její adaptaci na klimatickou změnu z řad veřejnosti, a to do 14. 3. Účast je zdarma.

Narůstající zájem o krajinné prvky a jejich navracení do krajiny je potěšujícím trendem posledních let. Nadšení s sebou ale může přinášet i nejrůznější úskalí nejen pro ty, kdo se do obnovy a vytváření pustí, ale často i pro krajinu samotnou. Bohužel se v poslední době setkáváme i s bezmyšlenkovitým sázením stromů na místa, kde se stromy nehodí nebo nemají příliš  šancí na přežití. Častým problémem je i zanedbání následné péče, kdy přijdou vniveč měsíce příprav, investované peníze i nadšení těch, kdo se příprav a výsadeb zúčastnili. V případě realizace mokřadu zase může více škody než užitku způsobit neznalost hydrogeologických podmínek dané lokality,” přibližuje František Jurečka z Centra pro životní prostředí a hodnocení krajiny EKOTOXA.

Realizované mokřady v Hovoranech na Hodonínsku. Foto: EKOTOXA

Na webináři proto chceme zájemce o návrat krajinných prvků do krajiny seznámit s kroky, jak se těmto problémům vyvarovat. Oslovit chceme zejména vlastníky půdy, zemědělce, zastupitele obcí, místní akční skupiny a neziskové organizace, a další, kteří takto mohou pomoci tvořit odolnou a pestrou krajinu.

Zkušenosti s retencí vody v krajině budou sdílet Petr Fučík z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a Jaroslav Kršňák, vedoucí projektant se zaměřením na různé druhy kořenových čistíren odpadních vod (JAMI Projekt). Zdeňka Flousková, členka rady Okrašlovacího spolku ve Vrchlabí nás seznámí s tím, na co si dát pozor při výsadbách v krajině.

Přiblížíme také zkušenosti, jak může fungovat spoluprace mezi jednotlivými aktéry, kterých se krajinotvorná opatření týkají. Spolupráce bývá podceňována kvůli často náročné komunikaci, přitom je ale zásadní pro zdárnou přípravu, realizaci, a hlavně životnost krajinných prvků. Díky projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině můžeme čerpat z dlouholetých zkušeností našich německých kolegů a zkoušet rozvíjet spolupráci mezi hlavními hybateli změn v krajině, tedy ochránci přírody, myslivci, zemědělci nebo zástupci místních samospráv. Na Nechanicku (okr. Hradec Králové) se díky zapojení těchto skupin a širší veřejnosti povedlo vysadit biokoridor v poli a začít připravovat obnovu mokřadu,” zdůrazňuje Veronika Chvátalová (externí spolupracovnice ČSO).

Výsadba biokoridoru u Hrádku na Nechanicku. Foto: Michaela Kadavá (ČSO)

V rámci projektu pořádáme kulaté stoly v mikroregionu Hrušovanska na jižní Moravě, kde diskutujeme ohrožení krajiny a možnosti její nápravy na základě odborných podkladů a zkušeností místních obyvatel. Díky úspěšným vyjednáváním se nám povedlo společně vysadit stromořadí podél obnovené polní cesty. V současné době připravujeme protierozní opatření,” doplňuje František Jurečka ze společnosti EKOTOXA s.r.o.

K nalezení shody na podobě realizace krajinotvorných opatření je klíčové vzájemné pochopení bariér a motivací všech zúčastněných. Právě ty na straně zemědělců představí Tamara Meierová, externí spolupracovnice ČSO.

Informace k akci a přihláška je dostupná na webu: https://www.birdlife.cz/webinar-krajinne-prvky/.

Kontakt: 

Veronika Chvátalová

Email: everonika.ch@gmail.com

Tel: +420 608 868 629


Konání webináře bylo podpořeno ze zdrojů Německé spolkové nadace pro životní prostředí (DBU).

 

Partneři projektu:

          

 

Evropská komise i ministr Výborný chtějí opět oslabit ekologické požadavky zemědělských dotací. Skutečné problémy zemědělství tím neřeší

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku

Ministerstvo zemědělství chce na základě povolení od Evropské komise umožnit zemědělcům rozorat úhory a další prospěšné plochy pro stále chřadnoucí přírodu. Ty jsou přitom jednou z hlavních ekologických podmínek zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky (SZP). Důvody zatím ministerstvo nezveřejnilo. V lednu také navrhlo odložit nové podmínky pro ochranu půdy před vodní erozí o další rok. [1] Jedná se tedy o další rychle za sebou navržené zásadní oslabení ekologických ambic Strategického plánu SZP. Nově navržená výjimka přitom skutečné problémy zemědělců nevyřeší, napsaly ekologické organizace ministrům Výbornému a Hladíkovi v otevřeném dopise. [2] Continue reading „Evropská komise i ministr Výborný chtějí opět oslabit ekologické požadavky zemědělských dotací. Skutečné problémy zemědělství tím neřeší“

Ministr Výborný chce odložit potřebnou ochranu půdy proti erozi o další rok. Hrozí další oslabení ekologických ambic nových zemědělských dotací

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku:

Ministerstvo zemědělství chce Evropskou komisi požádat o odklad nových podmínek pro účinnější ochranu půdy před vodní erozí v rámci zemědělských dotací z podzimu 2024 až na podzim 2025. Původně se přitom počítalo se začátkem platnosti od jara 2024. Důvodem odkladu je pomalá příprava implementace podmínek ze strany státu. Ekologické organizace s odkladem nesouhlasí. Žádají spuštění podmínek v přechodném režimu, který by pomohl zemědělcům i státu protierozní systém vyzkoušet a předejít budoucím problémům. Zároveň náhradou žádají o zvýšení ochrany životního prostředí v rámci jiných dotačních podmínek, jelikož se jedná už o několikáté oslabení ekologických ambic Společné zemědělské politiky.  Continue reading „Ministr Výborný chce odložit potřebnou ochranu půdy proti erozi o další rok. Hrozí další oslabení ekologických ambic nových zemědělských dotací“

V roce 2023 se podařilo zachránit více než 250 hnízd ohrožených zemědělskou technikou

Ornitologové a ohleduplní zemědělci dohledali v roce 2023 více než 250 hnízd sedmi ptačích druhů a předešli jejich zbytečnému zničení zemědělskou technikou. Vedle nejčastěji chráněné čejky chocholaté se jednalo o motáky lužní nebo chřástaly polní, ale na Českobudějovicku se podařilo ochránit také hnízda dvou našich nejvzácnějších bahňáků – pisily  čáponohé a tenkozobce opačného. Výčet druhů pak doplňují kulík říční a moták pochop. Všem, kteří se snaží o pomoc ptákům nejen v zemědělské krajině, patří velké poděkování a přání dalších úspěšně ochráněných hnízd v roce 2024. Continue reading „V roce 2023 se podařilo zachránit více než 250 hnízd ohrožených zemědělskou technikou“

Za koroptvemi mezi svátky do Hradce Králové

Ve středu 27. 12. 2023 od 9:00 proběhne již podruhé v Trebši (v Hradci Králové) vycházka, která se zaměří na pozorování koroptví v zimě. Terénní vycházku povedou opět Libor Praus a Václav Zámečník z České společnosti ornitologické. Oba mají s monitoringem a pozorování koroptví řadu zkušeností a rádi se o ně s Vámi podělí.

Podobná akce proběhla také v minulém roce s velmi zajímavým výsledkem. Podařilo se nám pozorovat hned dvě hejnka koroptví, dohromady asi v počtu 24 jedinců! Potěšilo nás zároveň i sledování konopek obecných, drozdů kvíčal či strnadů obecných. Koroptve a ostatní zmíněné druhy vyletovaly z porostu staré nesklizené kukuřice. Tato zkušenost jen potvrzuje důležitost ponechávání alespoň drobných nesklizených ploch v krajině, které slouží v zimě jako přirozený zdroj potravy např. pro zrnožravé ptactvo nebo zvěř. Zvláště řada ptáků zemědělské krajiny se neodváží v zimě přiletět na krmítko jako jiné druhy více vázané na lidská sídla (sýkory, kosi…). Snaží se potravu hledat v jejich přirozeném prostředí, bohužel v zimě je jí na mnoha místech nedostatek a ptáci strádají.

vycházka za koroptvemi_hradec králové_2022_foto: kadavá michaela
Při vycházce za koroptvemi v prosinci 2022 jsme objevili toto políčko nesklizené kukuřice. Zajímavé se ukázalo být nejen pro nás, ale i pro přítomné koroptve a drobné zrnožravé ptactvo. Foto: Michaela Kadavá

Rádi bychom zároveň zjistili, kde všude v Hradci Králové a blízkém okolí se koroptve v současnosti vyskytují. Zvláště nás zajímá, zda koroptve neobsadily nové lokality, kde dříve nebyly zaznamenány. Pokud máte v posledních letech nějaká pozorování koroptví na tomto území, budeme velmi rádi, pokud se o ně podělíte s Václavem Zámečníkem z ČSO. Můžete jej kontaktovat skrze email: zamecnik@birdlife.cz.

 

Děkujeme za informace k výskytu koroptví a těšíme se na Vaši účast na vycházce!

Vydejte se s námi opět mezi svátky na Vánoční vycházku za koroptvemi!

Nový krátký film ČSO oceňuje zemědělce, který chrání čejky chocholaté

Hnízda ptáků na polích a loukách neohrožují jen jejich přirození nepřátelé a nevlídné počasí, ale i zemědělská technika. Zatímco dohledání snůšek skrytě hnízdících druhů je prakticky nemožné, u některých druhů může pozorný zemědělec najít hnízdo dokonce i z traktoru. O tom, že ochrana hnízd polních ptáků může být zcela přirozenou součástí každodenní práce na polích, hovoří v nově natočeném videomanuálu České společnosti ornitologické (ČSO) zemědělec Jaroslav Tomáš.  Continue reading „Nový krátký film ČSO oceňuje zemědělce, který chrání čejky chocholaté“

Rovina Písek, a.s.

Zemědělství utváří charakter české krajiny. Jak dokládá výzkum, ptáci i hmyz s vazbou na zemědělskou krajinu dlouhodobě ubývají. Jedná se o celkový obrázek, na úrovni farem bychom však našli velké rozdíly. Už dnes někteří zemědělci při svém hospodaření využívají ve větší míře nejrůznější nástroje na podporu ptáků a biodiverzity a často dělají pro přírodu i něco navíc. A i díky tomu se na jejich farmám daří přírodě lépe. Rádi bychom některé z těchto zemědělců postupně představili jako příklady dobré praxe. Věříme, že jejich pohled na hospodaření bude inspirativní nejen pro další zemědělce, ale i širokou veřejnost. Dnes nám agronom Petr Nosek představí zemědělský podnik Rovina Písek, a.s.

 

1. Mohl byste na úvod krátce představit váš zemědělský podnik?

Hospodaříme na 1160 ha půdy, z toho je 40 ha luk. Zabýváme se převážně rostlinnou výrobou, ze živočišné máme na výkrm přibližně 400 býků červenostrakatého skotu. Ten vykrmujeme senem, vojtěškou a kukuřicí. Hlavně se soustředíme na obiloviny, pěstujeme 300 ha pšenice, 100 ha jarního ječmene, 70 ozimého ječmene, až 150 ha kukuřice na zrno i na siláž a na přibližně 80 ha cukrovou řepu.

Agronom podniku Petr Nosek kontroluje výskyt čejek chocholatých na ploše navržené do agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté.

Velikost: 1160 ha

Režim hospodaření: konveční

Typ výroby: rostlinná a živočišná produkce

2. Využíváte AEKO na podporu ptáků? Co bylo hlavním důvodem pro vstup?

Aktuálně využíváme AEKO pro čejku chocholatou na 41 ha. Na těch polích podél Provodského potoka dřív bývaly hraběcí rybníky a i když se pak zasypaly, pořád se tam voda objevuje.  Čejky tam vždycky bývaly a jak jsem přišel do podniku, tak jsem se o to opatření začal zajímat, protože to tomu místu krásně vyhovuje. Dřív jsme dělali i krmné biopásy, ale od roku 2023, kdy začaly platit nové podmínky, jsme je opustili a místo nich dnes děláme nektarodárné úhory. Z toho profituje prakticky všechno – včely, brouci i zajíci. A taky tu poblíž hnízdí dva páry orlů mořských a i pro ně jsou tahle opatření přínosem. Celkem máme na farmě v rámci celofaremního ekoschématu na 5 % výměry neprodukční plochy, nektarodárné úhory, a k tomu navíc agroenvi pro čejku.

Pole zařazené do AEKO pro čejku chocholatou na jaře v době hnízdění.

3. Jaké vidíte největší pozitiva a negativa spojená se vstupem do opatření?

Výhodou je, že pokud máme AEKO pro čejku podél vody, tak už nemusíme dělat ochranná pásma, což je nová podmínka u ekoplatby. Problematické bylo zapravování porostu po 15. listopadu, to se teď posunulo na konec října a to je za nás určitě dobře. My tu plochu hlavně podrýváme a občas je to tam dost náročné kvůli vodě, ale zatím jsme to vždycky zvládli. I když jsme porost zapravovali v jednom roce až 15. prosince.

Negativem je, že se tam zapleveluje pole. To je velký problém, protože to nemůžeš chemicky ošetřit. Týká se to jak úhoru, tak i těch ploch pro čejku. A u těch úhorů nám přijde nelogický termín mulčování. Máme to dělat 15. srpna, ale to všechno ještě kvete a je to plné zvěře. Vždyť to nedává smysl. Určitě by bylo na místě ten termín posunout třeba až do října.

4. Děláte i nějaká další opatření na podporu ptáků/přírody?

Snažíme se spolupracovat s myslivci, dávali jsme na pole bidýlka pro dravce. Ale letos jsme ne, protože loni nám je přes zimu někdo ukradl a ono to přece jen nějaké peníze taky stojí. Někdo prý viděl, jak to obchází paní s kárkou a prý je postupně sbírala. Oslovili jsme myslivce, aby z kulatiny něco dali dokupy, ale zatím je tedy nemáme.

A pak nám tu hnízdí sova pálená, dřív byla přímo v hale s obilím, ale to přece jen není hygienické, tak jak sem chodí ornitologové na kontrolu, umístili budku zvenku. Vždycky se ozvou, že dorazí, my tomu samozřejmě nijak nebráníme.

5. Můžete přiblížit, zda díky Vašim aktivitám došlo k nějaké změně?

Nikdo to sice nesleduje systematicky, ale mám dojem, že k nějaké změně k lepšímu dochází. Já jsem tady pozoroval dokonce i 14 zajíců na jednom poli a rozhodně je jich víc, než kolik jich vidím v Hlušicích u Nového Bydžova, odkud pocházím. A taky mě potěšilo letošní pozorování jeřábů popelavých, ty jsem tu viděl poprvé. Sice jen protahovali, ale byl zážitek je na poli zblízka pozorovat.

Plocha zařazená do AEKO na ochranu čejky poskytuje od srpna potravu pro opylovače a další druhy živočichů.

6. Jak hodnotíte současnou podobu zemědělských dotací a obecně podporu zemědělců ze strany státu a EU? Jak by podle vás měly budoucí zemědělské dotace vypadat a co by měly podporovat?

Problematické je, když si někdo nechá vydat kus pole a musí si to oplotit. Okamžitě se tím zbytečně ztrácí kus pole, kde mohlo něco užitečného růst. A nelíbí se mi dotace na neprodukci. Podle mě by se měly dotace snížit těm zemědělcům, co nedělají produkční plodiny. Proč máme někoho podporovat jen proto, že zaseje na pole trávu a jenom ji mulčuje? On to na začátku zorá, pak oseje a pak si to jen nechá službou mulčovat. Nic tam neprodukuje, ale pobírá slušné peníze. Já to vnímám tak, že dotace zemědělci dostávají za to, že na půdě pracují, že produkují potraviny pro naše lidi. On i ten název dotace je vlastně špatný. Mělo by se to jmenovat podpora. Podpora zemědělců, abychom mohli mít potraviny za nízké ceny.

Farma Klíč

Zemědělství utváří charakter české krajiny. Jak dokládá výzkum, ptáci i hmyz s vazbou na zemědělskou krajinu dlouhodobě ubývají. Jedná se o celkový obrázek, na úrovni farem bychom však našli velké rozdíly. Už dnes někteří zemědělci při svém hospodaření využívají ve větší míře nejrůznější nástroje na podporu ptáků a biodiverzity a často dělají pro přírodu i něco navíc. A i díky tomu se na jejich farmám daří přírodě lépe. Rádi bychom některé z těchto zemědělců postupně představili jako příklady dobré praxe. Věříme, že jejich pohled na hospodaření bude inspirativní nejen pro další zemědělce, ale i širokou veřejnost. Dnes se nám představí soukromý zemědělec Marek Klíč.

 

1. Mohl/a byste na úvod krátce představit sebe a Vaši farmu?

Jsme farma na Znojemsku na jihu Moravy. Hospodaříme v katastru obce Božice v ekologickém režimu a provádíme agroenvi opatření na podporu životního prostředí pro vzácné druhy živočichů. Pěstujeme krmné a nektarodárné biopásy na 17 ha. Pro ochranu čejky chocholaté máme vyčleněno 5 ploch o celkové výměře 62 ha. Usilujeme o vytvoření vhodného životního prostředí pro dropa velkého, který by mohl přeletět z nedalekého Rakouska.

Soukromý zemědělec Marek Klíč asistuje při kroužkování mladých sov pálených, které hnízdí na jeho farmě.

Velikost farmy: 450 ha  

Režim hospodaření: ekologický

Typ výroby: rostlinná a živočišná produkce

2. Využíváte AEKO na podporu ptáků? Co bylo hlavním důvodem pro vstup?

Využíváme AEKO opatření pro čejku chocholatou. Na 105 ha dále provádíme opatření na vytvoření vhodných podmínek pro hnízdění dropa velkého. Důvodem pro vstup do těchto opatření bylo to, že naše pozemky se nacházejí na jeho bývalém tokaništi.

Agroenvironmentálně-klimatické opatření na ochranu čejky chocholaté v polovině června vytváří pestré prostředí planě rostoucích i kulturních druhů rostlin.

3. Jaké vidíte největší pozitiva a negativa spojená se vstupem do opatření?

Největším pozitivem je, že dochází zkvalitnění půdy a zvýšení organické hmoty.  Vzhledem k tomu, že nepoužíváme chemické přípravky a umělá hnojiva, dochází ke zlepšení půdní mikrobioty a navýšení mykorhizních hub, které podporují symbiózu půdy s kořeny rostlin. Půda, která jakoby leží ladem, tak sama mění strukturu a zadrží více vody. Tímto stylem hospodaření plníme základní principy regenerativního zemědělství – co nejméně hýbat s půdou a pěstovat vysoký počet plodin na jednom poli.

Mezi negativa bych zařadil nemožnost použití farmářského osiva v AEKO opatřeních, a omezení ekoplatby na tyto plochy. Dalším problémem je administrativa, kdy platí čím více menších pozemků tím více záznamů evidence a složitější kontroly. Problematické je třeba sledování a dodržování veškerých termínů a požadavků. Pro nové žadatele o zařazení může být překážkou závazek na 5 let, ale to se dá vyřešit třeba založením biopásu na jeden rok na zkoušku bez podání žádosti o dotaci.

4. Děláte i nějaká další opatření na podporu ptáků/přírody?

Mezi další opatření jsou například krmné a nektarodárné biopásy na 17 ha. Dva hmyzí valy (beetlebank) na cca 1 ha, nebo např.  obnova polních cest, výsadba ovocné aleje nebo solitérních stromů. Tak jako většina ostatních zemědělců necháváme 3% půdy ladem (v našem případě to je medonostný víceletý úhor). Na půdě kravína a v seníku máme od České společnosti ornitologické umístěny budky pro monitoring sovy pálené a sýčka obecného. Letos se zadařilo a budka byla plně obydlena mladými sovičkami.

Marek Klíč pomocí biopásů a dalších opatření oživuje znojemskou zemědělskou krajinu.

5. Můžete přiblížit, zda díky Vašim aktivitám došlo k nějaké změně?

Došlo k zvýšení biodiverzity, k nárůstu počtu druhů hmyzu, zpěvných ptáků a divoké zvěře (zajíc, srnčí zvěř, křepelky). Pro dravce stavíme na polích s výskytem hraboše berličky. Sledujeme díky tomu zvýšený počet dravců. V ovocné aleji máme zastřešený hmyzí hotel s infopanelem pro děti, které se s rodiči rádi po aleji prochází. Takto je okolí obce atraktivnější i pro její obyvatele, kteří mají další místo, kam vyrazit do přírody.

6. Jak hodnotíte současnou podobu zemědělských dotací a obecně podporu zemědělců ze strany státu a EU? Jak by podle vás měly budoucí zemědělské dotace vypadat a co by měly podporovat?

Zemědělské dotace by měly především podporovat zemědělce, kteří zaměstnávají lidi z vesnice a podporovat lokální produkci a odbyt potravin v daném místě. Zemědělec by měl dostávat dotace teprve potom, až vyčlení alespoň 10% zemědělské půdy pro ekosystémové služby zaměřené na podporu biodiverzity a zadržování vody v krajině.

Od 80. let z Evropy zmizelo 61 % polních ptáků

Ornitologové dnes zveřejnili novou verzi indikátorů evropských ptáků, podle níž jsme od roku 1980 přišli o 19 % běžných ptačích druhů. Alarmující je zejména 61% úbytek polních ptáků, kteří z evropské krajiny mizí v důsledku intenzivního zemědělství. Jednou z nadějí, že se ptačí populace v budoucnu podaří zregenerovat, je i připravované nařízení na obnovu přírody EU. Continue reading „Od 80. let z Evropy zmizelo 61 % polních ptáků“

Konference pro vlastníky půdy představuje cesty ke zdravé zemědělské krajině

Ve dnech 21. a 22. listopadu 2023 pořádají Česká společnost ornitologická, Beleco a Ekotoxa konferenci určenou vlastníkům půdy. Akce se koná v prostorách ekofarmy Probio ve Velkých Hostěrádkách, zájemci se  mohou přihlásit do 15. listopadu. Konference je součástí přeshraničního projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině, jehož cílem je propojování aktérů, kteří mají přímý vliv na podobu současné krajiny a mají zároveň potenciál ji ovlivnit. Kromě přednášek a diskuse budou představeny možnosti zvyšování kvality půdy ukázkami jednotlivých opatření přímo na farmě a v jihomoravské obci Šumice. 

Zemědělská půda představuje vzácnou komoditu, která není důležitá pouze pro produkci potravin, ale také pro přirozenou retenci vody a poskytování různých ekosystémových služeb. Vlastníci zemědělské půdy dnes aktivně obhospodařují méně než polovinu její výměry. Většina půdy je pronajímána zemědělským podnikům a soukromým zemědělcům, z nichž někteří i přes stále přísnější podmínky pro získání zemědělských dotací hospodaří způsoby, které přispívají ke snížení její kvality. Proto je osvěta vlastníků půdy a zemědělců významnou součástí snah o lepší správu krajiny. Provedení vhodných opatření umožňuje předcházet ztrátám ornice [1] i úbytku dříve běžných druhů zemědělské krajiny, jako jsou např. čmeláci nebo koroptve [2], [3].

„Současný způsob využívání krajiny v kombinaci s dopady klimatické změny mají přímý vliv na život obyvatel, životní prostředí a navíc způsobuje majetkové škody. S větší četností se objevují extrémní projevy počasí a schopnost krajiny na ně reagovat se snižuje. Osvětovou činností je třeba cílit právě na vlastníky zemědělské půdy a ukázat jim možnost urychlení adaptace naší krajiny. K tomu může být významným pomocníkem i dnes tolik zmiňovaná umělá inteligence, jejíž využití testujeme v rámci projektu Living Landscape. Tématem zádrže vody v zemědělské krajině se zabýváme již několik let a to i ve spolupráci s partnerskými neziskovými organizacemi, vědeckou obcí a dalšími institucemi.“ říká Lucie Obstová ze spolku Beleco, z. s. 

Na klimatickou změnu reagují zaváděním různých opatření zejména ti vlastníci půdy, kteří půdu sami využívají k hospodářské nebo jiné činnosti. Města a obce se v posledních letech potýkaly s extrémními projevy počasí, zejména se suchem, a proto začaly více investovat do modro-zelené infrastruktury. Zemědělci mají vinou sucha nižší úrodu. Roste tak jejich zájem pěstovat meziplodiny, které zvyšují podíl organické hmoty v půdě, chrání ji před větrnou a vodní erozí a posilují její schopnost zadržet dešťové srážky. Současně se zvyšuje poptávka po využívání závlah [4]. 

František Jurečka ze společnosti Ekotoxa k tomuto uvedl: „V rámci projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině se soustředíme na území mikroregionu Hrušovanska (okr. Znojmo). Tato oblast je typická vysokým zastoupením orné půdy, která je ohrožena nevhodným hospodařením, silným utužením, nízkým obsahem organické hmoty a dalšími negativními faktory. Znojemsko se potýká také se zemědělským a hydrologickým suchem, a to zejména v důsledku vyšších teplot a nerovnoměrného rozložení srážek v průběhu roku, se kterými se v posledních letech setkáváme.”

Krajina s květnatými pásy, remízky, mezemi nebo stromořadím má potenciál čelit vlivům klimatické změny lépe, než rozlehlé lány monokultur. Foto: Václav Zámečník, ČSO

„Česká společnost ornitologická dlouhodobě motivuje zemědělské podniky a vlastníky, aby více využívali finanční nástroje k oživení intenzivně využívané krajiny, která neposkytuje dostatečný životní prostor ptákům a dalším živočichům. Věříme, že jednou z cest je i rozvoj ekologického zemědělství, které má velký potenciál k ozdravení vyčerpané a málo úrodné půdy. Přechod z konvenčního zemědělství na ekologické je náročný na vědomosti, finance i čas. I proto jsme se rozhodli uspořádat naši konferenci právě na farmě ve Velkých Hostěrádkách, která už od roku 2007 hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Své bohaté zkušenosti představí účastníkům konference zejména během exkurze, která proběhne 22 listopadu,“ doplňuje Michaela Kadavá z České společnosti ornitologické.

Informace k akci a přihláška je dostupná na webu: https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/zemedelstvi/konference-pro-vlastniky-pudy. Konání konference bylo podpořeno ze zdrojů Německé spolkové nadace pro životní prostředí (DBU) a z Norských fondů. 

Kontakt: 

Michaela Kadavá, kadava@birdlife.cz, 605 343 974 

Více o projektu se dozvíte zde: https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/zemedelstvi/cesta-ke-zdravejsi-zemedelske-krajine/. Konání konference bylo podpořeno ze zdrojů Německé spolkové nadace pro životní prostředí (DBU) a z Norských fondů.


Poznámky:

[1] CENIA (2022). Zpráva o životním prostředí České republiky 2021. Česká informační agentura životního prostředí.
Dostupné z:
https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2023/04/Zprava_ZPCR_2021.pdf

[2] Ghisbain G., Thiery W., Massonnet F., Erazo D., Rasmont P., Michez D., Dellicour S. Projected decline in European bumblebee populations in the twenty-first century. Nature. 2023 Sep 13. doi: 10.1038/s41586-023-06471-0. 

[3] Keller, V., Herrando, S., Voříšek, P., Franch, M., Kipson, M., Milanesi, P., Martí, D., Anton, M., Klvaňová, A., Kalyakin, M.V., Bauer, H.-G. & Foppen, R.P.B. (2020). European Breeding Bird Atlas 2: Distribution, Abundance and Change. European Bird Census Council & Lynx Edicions, Barcelona.

[4] Slenička P., Kottová B.,  Černý Pixová K., Kravka M., Závlahy v České republice – východiska směrem k adaptaci na klimatickou změnu. (2020) Praha: Státní pozemkový úřad ČR, 39s.

 


Agrární komora svým postojem proti přírodě škodí zemědělcům, kteří s krajinou nakládají poctivě

Společný tiskový komentář Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe:

Agrární komora vydala 17. srpna 2023 tiskovou zprávu “Kvůli povinným úhorům může klesnout výroba chleba v Česku o 160 milionů bochníků“, ve které se tvrdě vymezila vůči vyčleňování tzv. neprodukčních ploch, podmínce zemědělských dotací v nové Společné zemědělské politice (SZP). [1] Environmentální organizace považují použité argumenty za zavádějící a demagogické. Podle nich jsou takové snahy Agrární komory škodlivé a slepé vůči problémům, kterým zemědělské hospodaření čelí. Zbytečně polarizují zemědělskou i širokou veřejnost, aniž by přinášely konstruktivní řešení. Ignorují také fakt, že dotace, na které je podmínka navázaná, jsou veřejnými finančními prostředky, které mají zajistit udržitelné zemědělské hospodaření a finančně kompenzují zemědělce za plnění požadovaných podmínek.

Continue reading „Agrární komora svým postojem proti přírodě škodí zemědělcům, kteří s krajinou nakládají poctivě“

Ministerstvo navrhuje znovu oslabit klíčové požadavky na ekologii v zemědělských dotacích

Tisková zpráva Hnutí Duha, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe:

Česká republika na včerejším jednání Rady EU pro zemědělství a rybolov požadovala s šesti dalšími státy, aby i pro rok 2024 byly významně omezeny zásadní ekologické podmínky pro čerpání dotací ze Společné zemědělské politiky. [1] Důvodem má být nepříznivé počasí, které negativně ovlivňuje hospodaření v některých evropských zemích a přetrvávající dopady války na Ukrajině. Podobné výjimky byly přitom jako údajně výjimečné vydány již v minulém a letošním roce. [2] Ekologické organizace považují tento postup za nepřijatelný. Continue reading „Ministerstvo navrhuje znovu oslabit klíčové požadavky na ekologii v zemědělských dotacích“

Pardubický kraj podpořil ochranu ptáků hnízdících v zemědělské krajině

Zemědělské práce představují jedno z největších ohrožení pro ptáky hnízdící na zemi. V případě některých druhů je přitom možné skloubit jejich ochranu a zemědělské hospodaření. Projekt podpořený Pardubickým krajem přispěje k ochraně hnízd a hnízdišť čejek chocholatých, motáků lužních a chřástalů polních. V rámci projektu budou ornitologové mapovat tradiční oblasti výskytu těchto druhů a u hnízd ohrožených zemědělskou technikou domlouvat jejich ochranu. Vznikne také video manuál, který představí zemědělce aktivně chránící hnízda čejek při jarních pracích. Continue reading „Pardubický kraj podpořil ochranu ptáků hnízdících v zemědělské krajině“

Kvůli chemii v zemědělství mizejí ptáci z Evropy

Populace evropských ptáků, zejména těch hmyzožravých, nejvíce ohrožujeme používáním pesticidů a hnojiv v zemědělství. Ukázala to nedávná studie, na níž se podílelo 52 vědců z 28 zemí Evropy, kteří zhodnotili, jak 170 druhů ptáků reagovalo na hlavní tlaky vyvolané člověkem v celoevropském měřítku. Mezi tyto tlaky, kterými lidská společnost působí na biologickou rozmanitost evropské krajiny, patří intenzivní zemědělství (ve smyslu používání pesticidů a hnojiv), urbanizace, zalesňování a zvyšování teploty v důsledku klimatické změny. Continue reading „Kvůli chemii v zemědělství mizejí ptáci z Evropy“

Exkurze za hnízdy čejek chocholatých

Od roku 1980 došlo k poklesu početnosti čejek chocholatých o 80 %. Z některých oblastí čejky vymizely úplně, na tradičních hnízdíštích bohužel ubývají. V takové situaci má smysl před koly traktoru chránit každé hnízdo. O tom, jak se taková ochrana v praxi v terénu provádí a jak vy sami můžete čejkám pomoci se dozvíte právě na této akci.
Čejka chocholatá. Foto: Jan Vratislav

 

Bambusové tyče s reflexní barvou používané pro označování hnízd. Foto: Michaela Kadavá
Sejdeme se 21. 4. 2023 v 16 hodin v Hradci Králové (Slatina) na ulici Piletická 178/61 před vjezdem do průmyslového areálu Dr. Kulich Pharma (GPS: 50.2364175N, 15.8898956E). K akci je možné se připojit i později, v takovém případě nás kontaktujte telefonicky.
V případě něpříznivého počasí může být akce zrušena. 
S sebou doporučujeme vzít si vhodnou obuv do terénu (holínky) a dalekohled.
Svou účast prosím potvrďte vyplněním tohoto formuláře nejpozději do 20. 4. 2023. 
Bližší informace k akci poskytne Michaela Kadavá na tel.: +420 605 343 974 nebo na emailu: kadava@birdlife.cz
Těšíme se na Vás!

Řešením hraboší krize je ozdravení české krajiny, nikoliv jedy, upozorňují ekologické organizace

Ministerstvo zemědělství od 21. února povolilo trávit hraboše zvýšenou dávkou jedu Stutox II. vkládáním do nor. [1] V teritoriích kriticky ohrožených sýčků obecných se ale naštěstí jed aplikovat nesmí, a to za žádných okolností. Hraboši jsou hlavní kořistí sýčků a v případě pozření přiotrávených hlodavců by těmto malým sovám bezprostředně hrozila sekundární otrava. Česká společnost ornitologická (ČSO) sice vítá kompromis nerozhazovat jed v teritoriích sýčků a sov pálených, ale dlouhodobě upozorňuje, že trávení je pouze dočasným řešením gradace hrabošů. V Česku převládá monokulturní intenzivní hospodaření s velkými lány, které hůře čelí různým aktuálním problémům, jako je sucho či degradace půdy. Pestrá krajina, která hostí ptačí i savčí predátory, by si s hlodavci poradila lépe. Za zcela nepochopitelné potom ČSO považuje rozhodnutí vyplácet zemědělcům dotace na trávení z rozpočtu ministerstva životního prostředí (MŽP) a nikoliv ministerstva zemědělství (MZe). Stanovisko ČSO podporují ekologické nevládní organizace Hnutí DUHA, WWF (Světový fond na ochranu přírody) a Beleco.

Tisková zpráva ke stažení.docx

Continue reading „Řešením hraboší krize je ozdravení české krajiny, nikoliv jedy, upozorňují ekologické organizace“

Ministr Nekula rezignuje na ekologii v zemědělských dotacích. Na poslední chvíli významně oslabil podporu biodiverzity

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe

Vyčlenění alespoň tří procent orné půdy pro přírodu a biodiverzitu mělo být hlavní novou ekologickou podmínkou pro dotace ze Společné zemědělské politiky. Opatření mělo napomoci řešit alarmující úbytek biodiverzity, vyčerpání půdy a potřebu adaptovat krajinu na klimatické změny. Ministerstvo zemědělství však na středeční jednání vlády po netransparentní přípravě a na poslední chvíli předkládá ke schválení nařízení, které zemědělcům umožní povinnost obejít. [1] Ekologické organizace považují kroky ministerstva za neakceptovatelné. Continue reading „Ministr Nekula rezignuje na ekologii v zemědělských dotacích. Na poslední chvíli významně oslabil podporu biodiverzity“

Podpořte chřástaly polní – udejte je!

Od roku 2023 začne nové období Společné zemědělské politiky, které přinese celou řadu změn. Jedna z nich se týká i ochrany hnízdišť chřástala polního, kde dojde k posílení jeho ochrany ve volné krajině. Už od roku 2004 existuje dotační program na ochranu hnízdišť chřástala polního, jehož hlavním cílem je na předem vytipovaných loukách zajistit posunem seče až po 15. srpnu bezpečné hnízdění chřástala polního. Zatímco ve chráněných územích se dosud zemědělci domlouvali se státní ochranou přírody na vhodném způsobu hospodaření na každé louce, ve volné krajině bylo rozhodnutí na nich. Pokud nechtěli, mohli si místo opatření na podporu chřástala vybrat základní titul pro hospodaření na travních porostech, který je v termínu seče nijak neomezuje. A to se teď změní. Pokud bude ve volné krajině hnízdiště chřástala polního vymezeno, bude muset zemědělec povinně vstoupit právě do tohoto opatření. ČSO se proto obrací na své členy s prosbou o vytipování vhodných hnízdišť ve volné krajině. Continue reading „Podpořte chřástaly polní – udejte je!“

Ornitologové rozšířili nabídku vhodných hnízdišť do dotačního programu na ochranu čejek chocholatých

Čejka chocholatá je nezaměnitelný ptačí druh s charakteristickou chocholkou na hlavě, jejíž vzdušné akrobacie doprovázené typickým voláním vždy patřily k jarním koloritům zemědělské krajiny. Bohužel za posledních 40 let jsme na úrovni České republiky přišli o 80 % čejek. I proto se Česká společnost ornitologická snaží čejkám a dalším mizejícím druhům bahňáků pomoci. Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou navrhla dotační program, který od roku 2015 chrání nejvýznamnější hnízdiště čejek na orné půdě. Od příštího roku začnou pro zemědělce platit nové podmínky pro čerpání dotací. I v případě opatření na podporu čejky je čekají změny – v průběhu roku 2022 došlo k revizi a rozšíření původního návrhu hnízdišť zařazených do tohoto programu. Počet vhodných hnízdišť se navýšil ze 433 na více než 700.

Continue reading „Ornitologové rozšířili nabídku vhodných hnízdišť do dotačního programu na ochranu čejek chocholatých“

Vánoční vycházka za koroptvemi v Hradci Králové

Dovolujeme si Vás pozvat na vánoční vycházku za koroptvemi. Věříme, že je to dobrá příležitost, jak se na chvíli odpoutat od televizních pohádek a táců s cukrovím. Navíc na bílých polích jsou koroptve v zimě dobře viditelné. Není zatím jisté, zda budeme mít šanci koroptve pozovat na sněhu nebo „na blátě“. Jisté ovšem je, že se účastníci vycházky dozví, jak koroptve v terénu pozorovat, kam svá pozorování zadávat a jak tím mohou přispět k samotné ochraně.

Akci povede místní terénní ornitolog Libor Praus z Východočeského muzea v Pardubicích a specialista na ochranu polních ptáků z České společnosti ornitologické Václav Zámečník.

Sejdeme se 27. 12. 2022 od 9:00 v Třebši (Hradec Králové) na parkovišti u Penny Marketu. 

Těšíme se na Vaši hojnou účast a přejeme klidné prožití vánočních svátků.

 

 

 

 

 

Jak nepřibrat přes svátky? Choďte na procházky a hledejte koroptve

Vánoční svátky bychom neměli trávit pouze konzumací cukroví a televizních pohádek. Mezi důležité formy odpočinku patří i rodinné procházky zimní krajinou. Výpravy do zemědělské krajiny je možné zpestřit sledováním výskytu hejnek ubývající koroptve polní. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) je to skvělý způsob, jak udělat něco pro sebe a zároveň i pro zdravější zemědělskou krajinu. K pátrání po koroptvi stačí dalekohled, vhodná obuv a teplé oblečení. Na bíle zasněžených polích jsou koroptve dobře viditelné, a proto si jich může všimnout i nepříliš zkušený pozorovatel. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o tom, kde mohou koroptev v průběhu roku pozorovat a pomoci s její ochranou, připravili ornitologové z ČSO na 27. prosince vycházku v Hradci Králové. Continue reading „Jak nepřibrat přes svátky? Choďte na procházky a hledejte koroptve“

Ornitologové se snaží zachránit kriticky ohroženého strnada zahradního, uspořádali proto na Osoblažsku setkání se zemědělci

Slyšet ve volné krajině zpívat strnada zahradního znamená mít opravdu štěstí. Podle odhadů z roku 2015 pro celou Českou republiku u nás zpívá jen asi 75–100 samců. Jednu z posledních populací tohoto kriticky ohroženého pěvce můžeme najít v Osoblažském výběžku. Bohužel, i zde jejich počty stále klesají. „Zahradníky“ zde dlouhodobě sleduje Patrik Molitor ze Slezské ornitologické společnosti. Ornitologové se dlouhodobě snaží zlepšit situaci strnadů navrhováním vhodných opatření v zemědělské krajině. Pro záchranu druhu je klíčová právě spolupráce s hospodáři v krajině, proto  se ornitologové rozhodli uspořádat  9. 12. 2022 přímo v Osoblaze seminář, zaměřený na to,  jakými dostupnými prostředky mohou sami zemědělci strnady zahradní na svých polích podpořit. 

Zpívající samec strnada zahradního. Foto: Patrik Molitor

Strnad zahradní (Emberiza hortulana) patří v řadě evropských zemí mezi nejrychleji ubývající ptáky otevřené zemědělské krajiny. Ve Francii patřili strnadi dlouhá desetiletí k vyhledávané pochoutce. Než se však strnad dostal na talíř, byl nejprve oslepen a následně držen v kleci, dokud se nezvýšily jeho tukové zásoby. Poté byl doslova utopen v brandy a na závěr opečen. Ačkoliv byl v roce 1999 vydán ve Francii celoplošný zákaz lovu, úředníci, s ohledem na kulturní tradici, nad pytláctvím stále přivírají oči. Lov strnadů v Evropě způsobil od roku 1980 pokles populace až o 84 %.

Tato praktika však nebyla jedinou příčinou úbytku strnadů u nás i v Evropě. Další ránu strnadům totiž zasadila intenzifikace zemědělství a velké půdní celky, které vytvořily vhodné podmínky pro využití těžké mechanizace. S nárůstem používání pesticidů ubývá strnadům hlavní zdroj potravy – hmyz.

K tomu abychom mohli strnady zahradní v zemědělské krajině efektivně chránit, potřebujeme nejprve dobře znát jejich biotopové nároky. S tím mohou ornitologům pomoci nejen profesionální, ale i amatérští pozorovatelé. Pozorování strnadů mohou lidé zadávat do faunistické databáze Avif. Zároveň je dobré k zápisu připojit i popis, prostředí, kde byl strnad pozorován a zda byla na místě zjištěna i  přítomnost samice. Výskyt strnada zahradního v zemědělské krajině je vázaný na pestrou zemědělskou krajinu tvořenou mozaikou menších polí, které se střídají s  s místy neobdělávané půdy, remízky a dalšími krajinnými prvky. Velmi oblíbeným stanovištěm tohoto druhu je hranice listnatého lesa s biopásem, který volně přechází v pole. Právě v těchto místech bylo opakovaně zjištěno jeho hnízdění.

Typická ukázka opakovaně obsazované hnízdní lokality strnada zahradního je hranice listnatého lesa a pole. Foto: Patrik Molitor

Největší vliv na početnost strnadů v zemědělské krajině mají zemědělci, kteří rozhodují o tom, jak se bude v krajině hospodařit. Na programu semináře konaného 9. 12. 2022 v Osoblažsku je proto navázání spolupráce, která povede k ochraně nejen strnadů ale i dalších obyvatel zemědělské krajiny.   S nástupem nového programového období společné zemědělské politiky nebude pro mnohé zemědělce snadné se v nových dotačních možnostech na podporu biodiverzity správně orientovat. Účelem semináře je popsání vývoje početnosti a příčin úbytku polních ptáků a představení budoucí podoby zemědělských dotací, které mají potenciál dalšímu poklesu zabránit.

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické:

„Na dnešním semináři bych rád zemědělcům představil negativní vývoj početnosti ptáků zemědělské krajiny, příčiny jejich úbytku a možná řešení, jak podpořit biodiverzitu na polích. Od roku 2023 budou muset zemědělci vykázat část své plochy ve prospěch přírody a to by mohlo vést i k většímu využívání biopásů, které jsou pro strnady zahradní přínosné. Proto chceme zemědělce motivovat, aby se pokusili spojit požadavky plynoucí z budoucí zemědělské politiky a životní potřeby strnadů zahradních a cíleně využívali nejen biopásy, ale i další opatření přínosná pro ubývající ptáky zemědělské krajiny.“  

Patrik Molitor, předseda Slezské ornitologické společnosti:

Strnada zahradního v zemědělské krajině mohou podpořit zemědělci vhodným hospodařením. Na základě provedeného monitoringu na Osoblažsku v letech 2012–2020 se ukázalo, že strnadi zahradní preferují stanoviště na rozhraní listnatých lesů a pole, které je doplněno biopásem s řídkým osevem jařiny. Zajímavá jsou pro ně i maková pole. Budu velmi rád, pokud se mi na semináři podaří navázat se zemědělci spolupráci, která povede k záchraně tohoto kriticky ohroženého druhu.“

Kontakty:

Ing. Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, 776 368 360, zamecnik@birdlife.cz

RNDr. Patrik Molitor, předseda Slezské ornitologické společnosti, patrik.molitor@seznam.cz

 

_____________________________________________________________________________________________________________________________

Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

Budoucnost hmyzu a české krajiny závisí na podobě dotací. Situace je vážná

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, pražské kanceláře Heinrich Böll Stiftung, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe.

V Evropě je téměř desetina druhů samotářských včel a čmeláků ohrožena vyhynutím, a to pro více než polovinu druhů ani nemáme dostatek údajů. Evropských motýlů ubylo o 39 % od roku 1990. Tyto a další alarmující informace přináší nový český překlad Atlasu hmyzu. [1] Jednou z nejzásadnějších příčin úbytku opylovačů je přitom intenzifikace zemědělství, ke které přispívají svým nastavením i zemědělské dotace. Nová Společná zemědělská politika Evropské unie nyní přináší změny, které by mohly tento stav zlepšit. Bude však záležet na Ministerstvu zemědělství a samotných zemědělcích, zda dotace využijí smysluplně. Ekologické organizace dlouhodobě prosazovaly přírodě šetrnější zemědělskou politiku a řadu změn se nakonec i podařilo prosadit. Dotace tak mohou pomoci i hmyzím populacím, které jsou dle Atlasu hmyzu celosvětově v alarmujícím stavu. Continue reading „Budoucnost hmyzu a české krajiny závisí na podobě dotací. Situace je vážná“

Pomozte navrhnout vhodné plochy pro bezpečné hnízdění čejek

V dubnu vyzývala ČSO veřejnost k mapování čejek chocholatých. Čejky právě začínaly hnízdit a v krajině jsme mohli pozorovat jejich akrobatické dovednosti. V tuto chvíli již čejky z našeho území odlétají na zimoviště do západní a jihozápadní Evropy a severní Afriky. Rádi bychom poděkovali těm, kteří svá pozorování zadali do faunistické databáze Avif. Zároveň se chceme obrátit na ty z vás, kteří tak doposud neučinili, aby svá pozorování vložili do databáze co nejdříve, ideálně do 18. 10. 2022. Vaše pozorování přispějí k navrhování nových ploch pro ochranu čejky chocholaté na orné půdě. Současně bychom vás chtěli vyzvat, abyste poslali své návrhy vhodných hnízdišť s pravidelným výskytem čejek na zamecnik@birdlife.cz a podpořili tím ochranu čejky chocholaté.  Continue reading „Pomozte navrhnout vhodné plochy pro bezpečné hnízdění čejek“