Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky

Ve vlivném mezinárodním časopise Conservation Letters právě vyšla studie dokládající, že od vstupu Česka do Evropské unie ubývají naši polní ptáci rychleji. Je evidentní, že Společná zemědělská politika a nastavení zemědělských dotací vyžadují zásadní změny.

V posledních desetiletích jsme svědky dramatického ochuzování přírodní rozmanitosti. V zemědělské krajině je její úbytek obzvlášť citelný a početnost polních ptáků se používá jako jeden z hlavních indikátorů, kterým se tento úbytek měří. Naše nová studie ukazuje, že po vstupu Česka do Evropské unie došlo ke zhoršení situace.

Skřivanů, které stále považujeme za symbol živoucí polní krajiny, máme nyní už jen polovinu oproti situaci před pětatřiceti lety. Foto: Petr Šaj/birdphoto.cz, zdroj dat: Jednotný program sčítání ptáků/ČSO.

Continue reading „Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky“

Evropská komise zaráží další hřebík do rakve druhové pestrosti naší krajiny

Dnes Evropská komise zveřejnila s napětím očekávaný návrh reformy Společné zemědělské politiky. Nové plány, které počítají s omezením peněz pro ochranu životního prostředí až o 80 %, doslova šokovaly ochranáře. Podle nové politiky to budou samy členské státy, kdo bude mít více pravomocí rozhodovat o zemědělských dotacích. Reforma ale postrádá účinné nástroje, které by zabezpečily ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů a nechává tak volný prostor pro škodlivé dotace, které podporují intenzivní zemědělství.

O přínosech agro-environmentálních opatření dnes v Praze debatovali zástupci šesti evropských zemí

Dvacátého šestého dubna 2018 se v Praze v budově Ministerstva zemědělství uskutečnila mezinárodní konference „Možnosti ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity prostřednictvím agro-environmentálně klimatických opatření“. Účastníci z Česka, Rakouska, Maďarska, Německa, Irska a Holandska zhodnotili přínosy cílených dotačních programů při řešení současného problému dramatického poklesu biodiverzity spojeného se zemědělským hospodařením. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný a není přitom ohrožena jen druhová pestrost krajiny, ale i funkční a zdravá krajina. Proto byly také velkým společným tématem negativní dopady současného intenzivního zemědělství podporovaného z prostředků Společné zemědělské politiky a potřeba využívání možností ochrany krajiny, které agro-environmentální opatření přináší.

Ilustrační foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 2.0

Continue reading „O přínosech agro-environmentálních opatření dnes v Praze debatovali zástupci šesti evropských zemí“

Pozvánka na přednášku „Od meliorační trubky k ptačímu parku“

Václav Zámečník a Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické odstartují 26. dubna v Národním zemědělském muzeu v Praze přednáškový cyklus o významu vody a půdy v krajině. Účastníci první části cyklu Voda a půda jako společenské dilema se mimo jiné dozví, jak půda a voda ovlivňují (nejen) lidské životy, k čemu je nám chřástal a čejka nebo jak krajinu změnilo zemědělství a jak ji mění Ptačí park Josefovské louky. Přednášející budou povídat i o tom, co v krajině dokáže způsobit řízená povodeň a co pastva divokých koní.

Zájemce o krajinu, venkov a zemědělskou problematiku zveme i na další přednášky z cyklu Voda a půda jako společenské dilema. O zadržování vody v krajině, způsobech hospodaření, nečekaných změnách počasí i o mimoprodukční roli zemědělské krajiny budou v Národním zemědělském muzeu v Praze přednášet odborníci z univerzit, výzkumných institucí i přímo ze zemědělské praxe. Šest témat ve dvanácti přednáškách nabídne posluchačům různé přístupy i možnosti řešení a představí řadu aktuálních výzkumů a dat. Cyklus je určen nejen odborné veřejnosti. Témata se věnují problematice zajímavé i pro laiky, kteří se zemědělstvím nemají osobní zkušenost.

Vstup na přednášky je zdarma, místa si mohou zájemci dopředu rezervovat prostřednictvím webových stránek muzea.

Program přednášek:

26. 4.  Voda a půda jako společenské dilema

17:00–18:00  Od meliorační trubky k ptačímu parku (Ing. Václav Zámečník a Mgr. Břeněk Michálek, Česká společnost ornitologická)
18:00–19:00   Cena za zdravou krajinu: Kde se střetává realita se sny (Ing. Jaroslav Pražan, Ph.D., Ústav zemědělské ekonomiky a informací)

3. 5. Úroda vs. úrodnost

17:00–18:00  Jak systém hospodaření ovlivňuje půdní úrodnost (Ing. Miroslav Florián, Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
18:00–19:00 Klikatá cesta za rovnováhou (Ing. Martin Hutař, ekologický producent)

10. 5. Prostupnost krajiny: šance nejen pro vodu a půdu

17:00–18:00 Co chybí české krajině. Léčba a prevence (Ing. Zdeněk Jahn, CSc., Státní pozemkový úřad, Pobočka Nymburk)
18:00–19:00  Cesta do krajiny vede kolem nás všech (Ing. Vratislava Janovská, Ph.D., CooLAND, z.s.)

17. 5. Co se vejde do polévkové lžíce aneb otrávený edafon

17:00–18:00  Půda jako živý ekosystém. Dialog mezi půdou a kořenem (Ing. Jaroslav Záhora, CSc., Mendelova univerzita)
18:00–19:00  Půda jedová (Dr. Ing. Milan Sáňka, Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Masarykova univerzita)

24. 5. Kam mizí voda a půda z české krajiny

17:00–18:00   Význam půdy pro zadržení vody v krajině (Ing. Jan Vopravil, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a půdy, v.v.i.)
18:00–19:00   Zadržení vody a půdy v krajině – praktická řešení (Ing. František Pavlík, Ph.D., Státní pozemkový úřad)

31. 5. Klimatické změny: malé i velké bitvy

17:00–18:00 Klima a krajina: Z partnerů soupeři (prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., Mendelova univerzita, CzechGlobe)
18:00–19:00  Příběh vody z Milešovky. Diverzita jako životní styl (Daniel Pitek, soukromý zemědělec)

Přes 130 nevládních organizací apeluje na evropské lídry – ochrana evropské přírody potřebuje více peněz z rozpočtu EU

Na bruselském summitu lídrů členských států Evropské unie (proběhl 23. února), při kterém byl projednáván nový rozpočet Evropské unie, nebyla vůbec řešena problematika ochrany přírody. Do ulic Bruselu proto vyrazili demonstranti vedení organizací BirdLife Europe a partnerskou německou organizací NABU, a vyzvali evropské představitele států a vlád aby ukončili „Mlčení politických špiček“ a poskytli z připravovaného rozpočtu Evropské unie více peněz pro ochranu přírody a podporu druhové pestrosti. K výzvě se přidalo více než 130 evropských nevládních organizací.

Continue reading „Přes 130 nevládních organizací apeluje na evropské lídry – ochrana evropské přírody potřebuje více peněz z rozpočtu EU“

Jaké jsou praktické zkušenosti zemědělců s AEKO Ochrana čejky chocholaté?

Součástí projektu Využití agroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté k optimalizaci nákladů a výnosů zemědělských podniků podpořeného Ministerstvem zemědělství bylo i vyhodnocení zkušeností zemědělců, kteří vstoupili v letech 2015 až 2016 do tohoto AEKO opatření. Celkem bylo osloveno 10 zemědělců v rámci celé České republiky. A jaké jsou výsledky?

  • z pohledu ekonomiky vychází opatření příznivě – čím jsou pozemky zamokřenější, tím je i přirozeně vyšší ekonomický přínos tohoto opatření
  • zemědělci vnímali přínosy tohoto opatření nejen pro samotné čejky, ale i pro další živočichy včetně opylovačů
  • většina zemědělců využívala variantu, kdy se pro druhou polovinu roku (od 16.6. do 15.7.) vysévá směs pro opylovače
  • cena prodávané směsi osiva se většině zemědělců zdála vysoká – ušetřit je možné nakoupením dílčích plodin a smícháním směsi samotnými zemědělci
  • pouze v jednom případě proběhla zimní kultivace až po zámrzu
  • všichni zemědělci hodnotili svoje rozhodnutí vstoupit do AEKO pozitivně

 

Zkušenosti získané dotazníkem byly následně využity při osvětě mezi zemědělci, kteří mají možnost AEKO využít.

Václav Zámečník

Projekt byl podpořen MZE.

Možnosti podpory čejky chocholaté v zemědělských kulturách

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) patří mezi typické zástupce polních ptáků. Původním hnízdním prostředím čejky byly zamokřené travní porosty, ale postupně začala více využívat polní kultury, zejména jarní plodiny. Jako potrava ji slouží výhradně drobní bezobratlí živočichové. Je tažná, zimoviště našich čejek se nachází v Západní Evropě a Středomoří.

Mezi lety 2001-2004 se početnost čejky chocholaté pohybovala na úrovni pouhých 7 000-10 000 párů (Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice), ale od roku 1982 do roku 2006 došlo podle výsledků Jednotného programu sčítání ptáků k poklesu početnosti téměř o 90%. Mezi nejvýznamnější lidské aktivity ovlivňující přežívání tohoto druhu patří zemědělská činnost. Možnosti, jak je možné podpořit zemědělskou činností čejku chocholatou, jsou následující:

Orná půda

  • Zachovejte zamokřená místa v polích, kde čejky s oblibou hnízdí a vyhledávají potravu. Protože se obtížně obdělávají, neměla by jejich ochrana být příliš nákladná. Při orbě ponechte okolo zamokřených ploch několikametrové nezorané pásy neošetřené chemickými prostředky. Pro péči o místa s trvalejším či rozsáhlejším zamokřením můžete využít finanční prostředky z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací získáte na nejbližší Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK).

    Mokřiny v polích, které navazují na travní porosty, představují pro čejku optimální hnízdní prostředí. Foto: Václav Zámečník
  • Pokud víte o konkrétních hnízdech čejek na vámi obdělávaných pozemcích, snažte se předejít jejich zničení při jarních pracích. Pokud práce nelze odložit, pokuste se na pozemcích, kde čejky hnízdí, provést všechny nezbytné zásahy v co nejkratším období (např. během jednoho týdne), aby v případě zničení hnízda měl pár dostatek času znovu zahnízdit.

    Mezi možnosti, jak snižovat zbytečné hnízdní ztráty, patří i přímá ochrana hnízd čejky chocholaté. Foto: Václav Zámečník
  • Pokud je to možné, zachovejte v osevním postupu dostatečné zastoupení jarních plodin, které čejky s oblibou využívají pro hnízdění. Z nich je nejméně vhodná řepka, která roste příliš rychle.
  • V případě, že hospodaříte i na travních porostech, pokuste se uzpůsobit osevní postup tak, aby některé pole s jarní plodinou přímo navazovalo na travní porosty, kam čejky mohou odvést mláďata za potravou.

Travní porosty

  • Vytvořte a zachovejte zamokřené travní porosty. Čejky na těchto plochách najdou více potravy i v letních měsících. Vytvoření těchto ploch je možné např. ucpáním části drenážních sítí nebo zvýšením hladiny spodní vody přehrazením zavlažovacích kanálů. I relativně malá zamokřená plocha při okrajích travních ploch může zajistit dostatek potravy pro čejky a jejich mláďata.
  • Podpořte čejky hnízdící na travních porostech vstupem do agroenvironmentálního opatření Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště bahňáků. Více informací vám poskytne nejbližší AOPK.
  • Vláčení a válcování luk s hnízdícími čejkami se pokuste provést již během podzimu nebo nejpozději do 15. března. Kosení trávy provádějte od středu pozemku k jeho okrajům, případně se sečí vyčkejte, až čejky s mláďaty opustí pozemek. Čejkám rovněž pomůžete, když travní porost na jejich hnízdištích posečete ještě jednou v říjnu nebo v první polovině listopadu, aby byl na jaře porost nízký.
  • Pokud hnízdí čejky na pastvinách, omezte v období od poloviny března do konce června zatížení na jednu dobytčí jednotku na hektar – čejka bude schopna uchránit hnízdo před ušlapáním. Vyšší zatížení na těchto pozemcích v pozdějším létě až do ukončení pastvy naopak zajistí nízký travní porost vhodný pro hnízdění čejek v následujícím roce.
  • Obzvláště významná hnízdiště čejek ani jejich bezprostřední okraje by neměly zarůstat vyššími dřevinami. Protože kácení dřevin je ošetřeno řadou právních předpisů, doporučujeme před jakýmkoliv zásahem do porostů dřevin kontaktovat AOPK, kde vám poskytnou informace a odborně zhodnotí účelnost zásahu.
  • Umožněte čejkám hnízdit na vlhkých loukách. Omezením hnojení přispějete k vytvoření vhodnějších podmínek ke hnízdění, protože porost není příliš vysoký ani hustý a současně je tím podporována vyšší diverzita bylin.


Vznik tohoto článku byl podpořen Ministerstvem zemědělstvím.