Výzva organizátorům Vítání ptačího zpěvu 2020

Vážení organizátoři Vítání ptačího zpěvu,

ptačí švitoření dnešního rána mi připomnělo blížící se termín letošního Vítání ptačího zpěvu. Ten tradičně připadá na první květnový víkend, letos tedy 2. – 3. května 2020. Pokud plánujete akci spojenou s oslavou příchodu jara v ptačí říši, prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, přibližného programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 20. března 2020, nejlépe přes Google formulář. Prosím o dodržení termínu kvůli mapě. Dodatečné přidávání vycházek je v ní časově náročné.

Případná pdf pozvánek můžete posílat na dobruska@birdlife.cz. Continue reading „Výzva organizátorům Vítání ptačího zpěvu 2020“

Logo JOK

Pozvánka na schůzi Jihočeského ornitologického klubu

Logo Jihočeského ornitologického klubuČlenská schůze Jihočeského ornitologického klubu se bude konat v přednáškovém sále Jihočeského muzea v Českých Budějovicích v sobotu 29. února 2020 od 8:59, v případě, že se do půl hodiny po začátku nesejde nadpoloviční většina členů, začíná od 9:30 náhradní členská schůze.

Program:

1. Zprávy členů výboru JOK
Činnost výboru, finanční zpráva
2. Zpráva sekretariátu ČSO
Novinky v ČSO, projekty, exkurze apod.
3. Pták roku JOKu 2020 labuť velká
Informace o novém dlouhodobém projektu, prezentace výsledků z 1. termínu mapování
4. Monitoring ptačích oblastí v JČ v roce 2020
Informace k monitoringu PO, který bude probíhat v letech 2020–2023, rozdělení druhů, finance aj.
5. Mezinárodní exkurze JOK v roce 2020
Informace o každoročním mezinárodním setkání členů JOK, hornorakouských a bavorských kolegů, přihlášky účasti, program
6. Referáty vedoucích pracovních skupin
SVOB, chřástal polní, límcování hus, mapovací akce v JČ a další
7. Ornitologická pozorování
Připravte si prosím svá zajímavá pozorování, vč. výběru toho nejlepšího z dat Vámi vkládaných do databáze Avif, eBird, NDOP aj.
8. Různé
Připravte si vlastní příspěvek, námět na diskusi apod. – obsáhlejší nahlaste předem

 

Přestávka s drobným občerstvením, kávou a čajem.

 

Přednáška po přestávce:
Užití dataloggerů při výzkumu migrace ptáků
Mgr. Jaroslav Cepák PhD., vedoucí Kroužkovací stanice Národního muzea

Těšíme se na hojnou účast!
Jihočeský ornitologický klub

Pozvánka ve formátu pdf

Přehled akcí ČSO v roce 2020

ROK 2020

10. – 12. 1. sčítání ptáků na krmítkách – Ptačí hodinka

11. 1. setkání členů a příznivců Pobočky ČSO na Vysočině

2. 2. vycházky ke Světovému dni mokřadů

15. 2. schůze SOVDS, Pardubice

22. 2. schůze Severomoravské pobočky, Ostrava

29. 2. úklid Josefovských luk

29. 2. schůze MOS, Přerov

29. 2. schůze Jihočeského ornitologického klubu, České Budějovice

14. 3. jarní setkání členů a příznivců ČSO, Praha

21. 3. schůze Jihomoravské pobočky, Brno

21. 3. schůze Východočeské pobočky, Pardubice

4. 4. schůze Západočeské pobočky, Plzeň

5. – 10. 5. exkurze Camargue

18. 5. 2. Žákovská ornitologická konference

22. – 24. 5. exkurze Znojemsko

5. 6. noční příroda Josefovských luk

13. – 14. 6. exkurze Severozápadní Čechy

4. – 11 . 7. exkurze Irsko

17. – 26. 7. volný pracovní tábor na Josefovských loukách

16. – 18. 10. Východočeská konference + volební schůze ČSO, hospitál Kuks

7. – 21. 11. exkurze Etiopie

Nové pozemky pro ptáky – zakládáme nové rezervace ČSO a rozšiřujeme Josefovské louky

Je to již třináct let, co jsme se rozhodli založit první soukromý ptačí park a zajistit tak ochranu mokřadním ptákům přímo na vlastních pozemcích ČSO. Díky stovkám dárců postupně vznikly Josefovské louky, na které se dnes můžeme dívat s opravdovou hrdostí. Děkujeme ze srdce všem, kdo rozvoj ptačího parku umožnili a podporují. S jeho zvelebováním rozhodně nekončíme – právě nyní dokončujeme jednání o dalších zásadních výkupech – máme šanci získat další skoro čtyři hektary. Už teď se také těšíme, jaký nový druh si ptačí park příští rok zvolí za svůj domov.

Exmoorští koně a čírky modré v Ptačím parku Josefovské louky. Foto: Marian Polák.

Josefovské louky nám také ukazují, že cesta, po které jsme se před třinácti lety vydali, je více než správná – na vlastních pozemcích vytvářet vhodná prostředí a aktivně zajistit ptákům ty nejlepší možné podmínky pro život. Proto jsme se již před rokem rozhodli, že společně se členy ČSO napřeme úsilí k hledání a vytváření dalších ptačích rezervací ČSO. Jsme moc rádi, že se mnozí členové aktivně zapojili – přišlo nám celkem 60 návrhů na nové rezervace. Nebylo lehké mezi nimi vybrat, ale po bedlivém posouzení a návštěvě mnoha míst jsme našli dokonce tři nové lokality, kterým se vedle „Josefovek“ chceme nadále věnovat. A některé další máme tak zvaně v šuplíku, odkud je rozhodně jednou chceme vytáhnout.

Představujeme vám všechny  ptačí rezervace ČSO, stávající i nově vznikající


Ptačí park Josefovské louky – právě jednáme o výkupu 3,7 ha!

Mapa Josefovských luk. Žlutě pozemky právě vyjednávané k výkupu.

Většině milovníků ptáků již dobře známý ptačí park se rozprostírá v nivě řeky Metuje na kraji Jaroměře. Dosud jsme vykoupili 40,7 ha luk, opravili starý zavlažovací systém a dvakrát ročně louky zaplavujeme. Vybudovali jsme mnoho menších tůní i větší vodní plochu. S managementem nám ukázkově pomáhají divocí koně a brzy přijedou i pratuři. V ptačím parku jsme doposud zaznamenali výskyt 175 druhů ptáků. Hnízdí nebo se o hnízdění pokusili např. čtyři druhy chřástalů, čírky modré, jeřábi popelaví, čejky chocholaté, bekasiny otavní nebo vodouš rudonohý. Každoročně zde pořádáme sedm akcí pro veřejnost a množství školních exkurzí. V letošním roce získal ptačí park Cenu sympatie v celonárodní hlasovací soutěži o nejlepší projekt adaptace na klimatickou změnu Adapterra Awards.

Na základě prospěšnosti parku pro region Město Jaroměř svolilo k prodeji jeho pozemků na území ptačího parku do vlastnictví ČSO. V současnosti jsme těsně před podpisem smlouvy o výkupu 3,7 ha pozemků v celkové ceně přibližně 870 000 Kč. Jedná se především o luční pozemky, které po zakoupení vytvoří další velký komplex ve vlastnictví ČSO, na němž budeme moci rozšířit ptačník o další velké tůně a rozšířit tak domov nejvzácnějšímu obyvateli Josefovských luk – vodouši rudonohému. Kromě toho bychom rádi získali břehový pruh Nové Metuje kolem celého parku a vybudovali zde odpočívadla s pozorovacími stěnami, která budou sloužit ke sledování ptáků i koní bez rušení.


Ptačí park Mnišské loukyprvní pozemek čeká na vykoupení!

Mnišské louky. Foto: Josef Rutterle.

V nivě řeky Ploučnice, nedaleko České Lípy, jsme našli kouzelné místo pro vznik druhé rezervace ČSO. Podmáčené louky protkané zbytky starého koryta zarůstají dřevinami. Na louky shlíží vulkanická Mnišská hora. Jednou se i tady budou pást divocí koně a prohánět čejky, vodouši a chřástalové. Již nyní na okraji lokality hnízdí jeřábi, pozorovat lze ledňáčka říčního, z bahňáků pisíka a vodouše kropenatého, dále luňáka červeného, slavíka modráčka nebo bělořita šedého na tahu. Abychom Mnišské louky mohli přeměnit na ptačí park, musíme je nejprve vlastnit. Už teď je připraven první pozemek k výkupu – majitel nám fandí, a tak prvních 2 386 m2 můžeme vykoupit za krásných 45 000 Kč. Pozemek je v současnosti zarostlý náletovými dřevinami, které ihned po zakoupení vyřežeme a kořeny odstraníme, čímž vznikne první námi vytvořená tůň na Mnišských loukách, která hned může sloužit např. bekasinám otavním.


Ptačí park Kosteliska

Kosteliska u Dubňan. Foto: Gašpar Čamlík.

Lokalita Kosteliska se rozprostírá v nivě říčky Kyjovky v bezprostřední blízkosti ornitologicky atraktivních Mutěnických rybníků. Jedná se o velmi dynamické  prostředí, v minulosti tu byl několikrát rybník, mokřad, nivní louka a pole, některá vyvýšená místa jsou pak kupodivu suchá a písčitá se zbytky pískomilné vegetace. V současnosti se jedná o silně podmáčenou džungli zarostlou směsí invazních druhů rostlin, která přímo volá po vhodném managementu, jako je např. kosení nebo pastva. Při správné  údržbě se může stát ukázkou příkladné péče vytvářející v současné době tolik potřebné přírodní hodnoty (a to nejen pro ptáky). Kromě podpory celkové biologické rozmanitosti budou cílovými druhy například vodouš rudonohý, čejka chocholatá, pisila čáponohá, tenkozobec opačný, chřástal kropenatý,  lžičák pestrý či bukač velký.

Lokalitu bude mít v péči Jihomoravská pobočka ČSO ve spolupráci s kanceláří ČSO. S výkupy pozemků začneme v polovině roku 2020.


Ptačí rezervace Malá Lipová

Vlha pestrá. Foto Dušan Boucný.

Malá Lipová je skutečně malá pískovna poblíž Přerova. Hlavním lákadlem jsou zde hnízdící vlhy pestré, které potřebují čas od času obnovit hnízdní stěnu. Pro úspěch celé rezervace je rozhodující přístup hlavního současného vlastníka, města Přerova, které předběžně souhlasí, případný výkup proběhne během příštího roku. Rezervace ČSO zde bude hodně vstřícná k veřejnosti, chceme vybudovat pozorovací kryty přímo u hnízdní stěny tak, abychom mohli tyto nádherné ptáky pozorovat i fotografovat z bezprostřední blízkosti a přitom je nerušili. Na přípravě i následném provozu rezervace se bude rozhodujícím dílem podílet Moravský ornitologický spolek.


DĚKUJEME ZA NEUTUCHAJÍCÍ PODPORU VŠEM, KTEŘÍ DOSUD DAROVALI NA VÝKUPY POZEMKŮ NEBO SE DAROVAT CHYSTAJÍ. S POMOCÍ ČLENŮ A PŘÍZNIVCŮ ČSO JSME VYKOUPILI JIŽ 40 HA POZEMKŮ PRO PTÁKY. NYNÍ MÁME ŠANCI SPOLEČNĚ POŘÍDIT PTÁKŮM NOVÉ DOMOVY NAPŘÍČ REPUBLIKOU. POMŮŽETE NÁM I TENTOKRÁT?

Ti , kdo chtějí darovat na ptačí rezervace, mohou níže využít zabezpečený portál Darujme.cz. DĚKUJEME!

Pozvánka na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky 2019

POZVÁNKAlogo jm pobočky ČSO

na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky

České společnosti ornitologické,

která se koná v sobotu 30. listopadu 2019 v 930 hod. na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.

 

PROGRAM:

  1. Zahájení, osobní zprávy
  2. Plán činnosti pobočky na rok 2020 (G. Čamlík)
  3. Zpráva o hospodaření pobočky v roce 2018 (T. Čamlíková)
  4. Co je nového v projektech „Živé břehy“ a „Revision“ (G. Čamlík)
  5. Shrnutí členské exkurze na Bobravskou vrchovinu a Podkomorské lesy v roce 2019 a pozvání na další exkurzi v roce 2020 (J. Sychra)
  6. Cílový druh pobočky v roce 2019: kavka obecná (K. Horák, J. Sychra)
  7. Vystoupení zástupce výboru nebo sekretariátu ČSO
  8. Ornitologické novinky (V. Škorpíková)
  9. Hnízdění motáka pilicha a kalouse pustovky na jižní Moravě v roce 2019 – stručná předběžná zpráva a výzva ke spolupráci (D. Horal, V. Škorpíková a další)

Seminář:

  1. Hnízdění rybáků obecných na plovoucích ostrovech, shrnutí dosavadních zkušeností a výsledků (G. Čamlík, P. Berka, V. Škorpíková, J. Zaňát)
  2. První sezóna kamerového sledování kolonie racků (H. Latková, G. Čamlík, Š. Benko, A. Chudý)
  3. 11 let managementu ptačích ostrovů v PR Věstonická nádrž a jejich monitoring (G. Čamlík, P. Berka, P. Dedek, R. Němec). 20 minut
  4. Ochrana kolonií – Čo nám ukázali fotopasce? (Š. Benko, A. Chudý, J. Ridzoň)

 

Logo programu Interreg V-A a EU

Odborná přednáška:

  1. Predace ptačích hnízd okem kamery (Karel Weidinger)

 

(+ další příspěvky účastníků schůze aj.). Předpokládané ukončení schůze cca 1430 hod. Pro případné zájemce bude následovat posezení v restauraci Putyka u Míka, Františkánská 15.

 

Účastníci budou moci zaplatit členské příspěvky na rok 2020, popř. za minulé roky.

Na shledanou se těší za Jihomoravskou pobočku ČSO

 

Jan Sychra, předseda

Gašpar Čamlík, jednatel

David Horal, člen výboru

 

Případné dotazy směřujte na G. Čamlíka (tel. 731 782 066), D. Horala (775 254 220) nebo jmpcso@seznam.cz

Pozvánka ve formátu pdf

Fotoreportáž z víkendu v ptačí kůži

O prvním zářijovém víkendu (6. – 8. 9. 2019) se v Krásném Poli u Chřibské slétlo 33 dětí ve věku od 1 do 13 let se svými rodiči a prarodiči, aby zde společně strávili víkend v ptačí kůži.

Jak tento víkend proběhl, uvidíte v následující fotoreportáži:

(Foto Gabriela Dobruská a Blanka Lednická)

Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!

Gábina Dobruská, Dita Hořáková, Lucka Hošková, Vlaďka a Jirka Sládečkovi

 

Sledování kolonií břehulí v rámci občanské vědy

V letošním roce se břehule říční (Riparia riparia) stala novým druhem Jaro ožívá. Sledovali jsme nejen její přílety, ale v rámci občanské vědy i její hnízdní kolonie. Zajímalo nás, kde se jednotlivé kolonie nacházejí (v jakém prostředí je kolonie a v jakém materiálu jsou postavené nory), i jak jsou početné a jak daleko od vody.

Břehule říční není jednoduchý druh pro zapojení nejširší veřejnosti. Je nenápadný, méně známý, navíc lokálně soustředěný. Významné kolonie bývají v nepřístupných lokalitách, jejichž návštěva vyžaduje náročnější přípravu (kontrola říčních toků na loďce, zajištění povolení vstupu do aktivních pískoven). To samo o sobě je faktorem omezujícím počet lidí, kteří jsou ochotni se do sledování hnízdění tohoto druhu zapojit.

Výsledky

Do projektu se zapojilo 248 lidí, z toho 59 různých pozorovatelů – ostatní lidé byli spolupozorovateli (skupinky pozorovatelů). Poskytli údaje o 109 koloniích ze 132 vycházek.

rok počet vycházek z toho utajených počet různých pozorovatelů (bez spolupozorovatelů)
2019 132 39 59
2018 84 21 34

Porovnání sledování kolonií břehulí v letech 2018 a 2019.

Nárůst počtu vycházek v letošním roce oproti loňskému ukazuje, že výzva v rámci projektu Pískovny pro břehule vyvolala v lidech zájem i bez dostatečné technologické podpory (nebyl k dispozici zvláštní formulář ani jednoduché papírové pdf). To se odrazilo v úplnosti dat.

U většiny kolonií pozorovatelé nezadali všechny požadované údaje. Nejvíce dat jsme získali o velikosti kolonie (známe ji u 82 kolonií), která je zároveň jedinou veličinou, u níž bylo možné počítat závislosti – v ostatních případech nebyl dostatek dat. Velikost kolonie byla uváděna v počtech nor. Výpočty potvrdily předem očekávaný výsledek, že typ umístění kolonie má vliv na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657, viz Graf 1). Prokazatelně se liší velikost kolonií v pískovnách od kolonií v říčních stěnách a v artificiálních stěnách (mostním zdivu, drenážní trubky nábřeží, apod.). Největší kolonie jsou v pískovnách, kde byly zaznamenány kolonie o početnosti až několika set nor. To svědčí jak o významu pískoven pro hnízdění tohoto druhu, tak o důležitosti pozitivního přístupu těžařských společností k hnízdním koloniím.

Graf 1 – Vliv umístění kolonie na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657).

Pro další závěry se nepodařilo získat dostatečné množství dat.

Kde všude byly kolonie zaznamenány v rámci tohoto projektu občanské vědy, ukazuje mapka. Je však třeba si uvědomit, že množství zaznamenaných kolonií závisí na mapovacím úsilí, které se v jednotlivých krajích výrazně lišilo. V reálu bude počet kolonií vyšší.

Kolonie zaznamenané v ČR během projektu občanské vědy Pískovny pro břehule. (Malá kolonie: méně než 500 nor).

Bylo zjištěno 10 nových kolonií a byly hlášeny pouze 4 zaniklé (viz graf 2). Tyto údaje jsme však získali pouze v případě 40 kolonií, u ostatních informaci o jejich stáří nemáme.

Graf 2 – Stáří jednotlivých kolonií břehulí

Jak efektivní bylo naše snažení v rámci občanské vědy se zapojením nejširší veřejnosti?

Díky tiskové zprávě společnosti Calla jsme měli možnost porovnat výsledky občanské vědy s výsledky systematického sledování místními ornitology v rámci Jihočeského kraje. Zatímco TZ mluví o 11 obsazených lokalitách, prostřednictvím občanské vědy se podařilo zaznamenat pouze 4. Počet kolonií je tedy výrazně podhodnocen. Opačný poměr je v celkovém odhadu 454 hnízdících párů oproti zaznamenaným 670 norám pouze ve 2 ze 4 pískoven sledovaných v rámci občanské vědy.

Zde je třeba si uvědomit, že srovnáváme počet nor a počet párů. Pro potřeby občanské vědy byl zvolen počet nor, jelikož odhadnout počet létajících ptáků velkých kolonií a z něj podle hnízdního období odvodit počet hnízdících párů, je bez znalosti biologie druhu (ale i s ní) velice těžké. Počet nor je možné spočítat výrazně přesněji, ale ukazuje jen na relativní velikost kolonie. Mnoho nor může totiž být starých (pokud se nejedná o každoročně obnovované stěny), neobsazených nebo dokonce nedokončených – v okamžiku, kdy břehule při tvorbě nory narazí na tvrdý podklad, nezbyde jí, než začít znova.

Dalším významným faktorem ovlivňujícím výsledky je terénní úsilí. Jeho význam nejlépe vystihuje Graf 3. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno 43 kolonií, v Plzeňském kraji a na Vysočině ani jediná. Výsledky ale nelze interpretovat tak, že naše populace břehulí je koncentrována v jednom kraji a jinde se víceméně nevyskytují. I když na jižní Moravě je početná populace břehulí, extrémně vysokého počtu nalezených kolonií bylo dosaženo intenzivním výzkumem – díky projektu Živé břehy vedeném Jihomoravskou pobočkou ČSO, jehož údaje byly zadávány do faunistické databáze Avif a promítly se tak ve výsledcích sledování břehulí v rámci ČR. V krajích, kde nebyla zjištěna kolonie žádná, je možné, že ji zde nikdo ani nehledal (v rámci výzvy nebyla v těchto krajích zadána žádná vycházka s negativním pozorováním).

Graf 3 – Počty zjištěných kolonií v jednotlivých krajích nesouvisejí jen se skutečným rozšířením břehulí, ale do velké míry i s terénním úsilím mapovatelů.

Závěr

Druhy s různou biologií jsou různě náročné na pozorování v terénu (znalostech a terénním úsilí pozorovatelů) a na tom je nezbytné projekt občanské vědy stavět. Letošní projekt Pískovny pro břehule byl jednorázový. I přes malé množství získaných dat ukázal význam pískoven, prostředí vzniklého lidskou činností, pro přežití břehulí v naší krajině. Právě kolonie v pískovnách jsou ty největší a jejich osud je v rukách člověka.

Břehule je svojí biologií ne úplně snadný druh pro občanskou vědu. Můžeme předpokládat, že při dlouhodobém projektu by „schopnost odhalit kolonii“ rostla. S případnou technologickou podporou (terénním formulářem) by se pravděpodobně zvýšilo i množství a kvalita získaných dat. Jestli a kdy bychom se vyrovnali výsledkům lokálních systematických monitoringů, by ale záviselo hlavně na terénním úsilí jednotlivých pozorovatelů a jejich počtu.

Gabriela Dobruská a Alena Skálová

 

Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.

Logo Heidelberg cement

konference

Pozvánka na podzimní členskou schůzi ČSO, České Budějovice, 28.9. 2019

Milí členové ČSO,

srdečně Vás zveme na tradiční podzimní členskou schůzi ČSO, která se uskuteční v sobotu 28.9 2019  od 9:30 v rámci Šesté jihočeské ornitologické konference (27. – 29.9 2019) v Českých Budějovicích (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, budova C). Samotná konference k 50. výročí založení Jihočeského ornitologického klubu (JOK) nabídne poutavý program od pátku až do neděle. Můžete se těšit na řadu zajímavých přednášek nejen z jižních Čech, workshop o akustickém mapování a monitoringu ptáků, terénní exkurzi, společenský večer ad. Podrobné informace o konferenci naleznete na webu Jihočeského ornitologického klubu  https://jokcso.webnode.cz/konference-2019/

Program členské schůze ČSO (sobota 28.9., místnost C1, 9:30 – 11:00)

  • Z. Vermouzek, L. Hošková et al. – Zpráva o činnosti ČSO
  • G. Dobruská – Krajina pro čápy a Čapí hnízda
  • G. Dobruská – Pískovny pro břehule
  • V. Zámečník – Trávení hrabošů a zemědělská politika
  • Z. Vermouzek – Rezervace ČSO
  • V. Sychrová – Let o život – podpořme ochranu ptáků ve Středomoří!
  • Z. Vermouzek – LSD a JPSP, shrnutí sezóny a losování
  • L. Hošková – Připravované akce

 

Na místě bude možné zakoupit nebo vyzvednout objednané zboží z eshopu ČSO (odznaky, knihy, plyšoví ptáčci, trička a jiné) či zaplatit členské příspěvky.

Na schůzi mají přístup i členové, kteří se neúčastní konference.

V případě jakýchkoli dotazů neváhejte a kontaktujte kancelář ČSO (cso@birdlife.cz, 777 330 355), rádi Vám poradíme.

Těšíme se na Vás!

Jiří Flousek, předseda výboru ČSO

Zdeněk Vermouzek, ředitel kanceláře ČSO