Česká společnost ornitologická
Společně pro ptáky a pro lidi od 1926
//ROK 2020
10. – 12. 1. sčítání ptáků na krmítkách – Ptačí hodinka
11. 1. setkání členů a příznivců Pobočky ČSO na Vysočině
2. 2. vycházky ke Světovému dni mokřadů
15.2. schůze SOVDS, Pardubice
29. 2 . schůze MOS, Přerov
18. 5. 2. Žákovská ornitologická konference
22. – 24. 5. exkurze Znojemsko
13. – 14. 6. exkurze Severozápadní Čechy
16. – 18. 10. Východočeská konference + volební schůze ČSO
//Je to již třináct let, co jsme se rozhodli založit první soukromý ptačí park a zajistit tak ochranu mokřadním ptákům přímo na vlastních pozemcích ČSO. Díky stovkám dárců postupně vznikly Josefovské louky, na které se dnes můžeme dívat s opravdovou hrdostí. Děkujeme ze srdce všem, kdo rozvoj ptačího parku umožnili a podporují. S jeho zvelebováním rozhodně nekončíme – právě nyní dokončujeme jednání o dalších zásadních výkupech – máme šanci získat další skoro čtyři hektary. Už teď se také těšíme, jaký nový druh si ptačí park příští rok zvolí za svůj domov.
Josefovské louky nám také ukazují, že cesta, po které jsme se před třinácti lety vydali, je více než správná – na vlastních pozemcích vytvářet vhodná prostředí a aktivně zajistit ptákům ty nejlepší možné podmínky pro život. Proto jsme se již před rokem rozhodli, že společně se členy ČSO napřeme úsilí k hledání a vytváření dalších ptačích rezervací ČSO. Jsme moc rádi, že se mnozí členové aktivně zapojili – přišlo nám celkem 60 návrhů na nové rezervace. Nebylo lehké mezi nimi vybrat, ale po bedlivém posouzení a návštěvě mnoha míst jsme našli dokonce tři nové lokality, kterým se vedle „Josefovek“ chceme nadále věnovat. A některé další máme tak zvaně v šuplíku, odkud je rozhodně jednou chceme vytáhnout.
Většině milovníků ptáků již dobře známý ptačí park se rozprostírá v nivě řeky Metuje na kraji Jaroměře. Dosud jsme vykoupili 40,7 ha luk, opravili starý zavlažovací systém a dvakrát ročně louky zaplavujeme. Vybudovali jsme mnoho menších tůní i větší vodní plochu. S managementem nám ukázkově pomáhají divocí koně a brzy přijedou i pratuři. V ptačím parku jsme doposud zaznamenali výskyt 175 druhů ptáků. Hnízdí nebo se o hnízdění pokusili např. čtyři druhy chřástalů, čírky modré, jeřábi popelaví, čejky chocholaté, bekasiny otavní nebo vodouš rudonohý. Každoročně zde pořádáme sedm akcí pro veřejnost a množství školních exkurzí. V letošním roce získal ptačí park Cenu sympatie v celonárodní hlasovací soutěži o nejlepší projekt adaptace na klimatickou změnu Adapterra Awards.
Na základě prospěšnosti parku pro region Město Jaroměř svolilo k prodeji jeho pozemků na území ptačího parku do vlastnictví ČSO. V současnosti jsme těsně před podpisem smlouvy o výkupu 3,7 ha pozemků v celkové ceně přibližně 870 000 Kč. Jedná se především o luční pozemky, které po zakoupení vytvoří další velký komplex ve vlastnictví ČSO, na němž budeme moci rozšířit ptačník o další velké tůně a rozšířit tak domov nejvzácnějšímu obyvateli Josefovských luk – vodouši rudonohému. Kromě toho bychom rádi získali břehový pruh Nové Metuje kolem celého parku a vybudovali zde odpočívadla s pozorovacími stěnami, která budou sloužit ke sledování ptáků i koní bez rušení.
V nivě řeky Ploučnice, nedaleko České Lípy, jsme našli kouzelné místo pro vznik druhé rezervace ČSO. Podmáčené louky protkané zbytky starého koryta zarůstají dřevinami. Na louky shlíží vulkanická Mnišská hora. Jednou se i tady budou pást divocí koně a prohánět čejky, vodouši a chřástalové. Již nyní na okraji lokality hnízdí jeřábi, pozorovat lze ledňáčka říčního, z bahňáků pisíka a vodouše kropenatého, dále luňáka červeného, slavíka modráčka nebo bělořita šedého na tahu. Abychom Mnišské louky mohli přeměnit na ptačí park, musíme je nejprve vlastnit. Už teď je připraven první pozemek k výkupu – majitel nám fandí, a tak prvních 2 386 m2 můžeme vykoupit za krásných 45 000 Kč. Pozemek je v současnosti zarostlý náletovými dřevinami, které ihned po zakoupení vyřežeme a kořeny odstraníme, čímž vznikne první námi vytvořená tůň na Mnišských loukách, která hned může sloužit např. bekasinám otavním.
Lokalita Kosteliska se rozprostírá v nivě říčky Kyjovky v bezprostřední blízkosti ornitologicky atraktivních Mutěnických rybníků. Jedná se o velmi dynamické prostředí, v minulosti tu byl několikrát rybník, mokřad, nivní louka a pole, některá vyvýšená místa jsou pak kupodivu suchá a písčitá se zbytky pískomilné vegetace. V současnosti se jedná o silně podmáčenou džungli zarostlou směsí invazních druhů rostlin, která přímo volá po vhodném managementu, jako je např. kosení nebo pastva. Při správné údržbě se může stát ukázkou příkladné péče vytvářející v současné době tolik potřebné přírodní hodnoty (a to nejen pro ptáky). Kromě podpory celkové biologické rozmanitosti budou cílovými druhy například vodouš rudonohý, čejka chocholatá, pisila čáponohá, tenkozobec opačný, chřástal kropenatý, lžičák pestrý či bukač velký.
Lokalitu bude mít v péči Jihomoravská pobočka ČSO ve spolupráci s kanceláří ČSO. S výkupy pozemků začneme v polovině roku 2020.
Malá Lipová je skutečně malá pískovna poblíž Přerova. Hlavním lákadlem jsou zde hnízdící vlhy pestré, které potřebují čas od času obnovit hnízdní stěnu. Pro úspěch celé rezervace je rozhodující přístup hlavního současného vlastníka, města Přerova, které předběžně souhlasí, případný výkup proběhne během příštího roku. Rezervace ČSO zde bude hodně vstřícná k veřejnosti, chceme vybudovat pozorovací kryty přímo u hnízdní stěny tak, abychom mohli tyto nádherné ptáky pozorovat i fotografovat z bezprostřední blízkosti a přitom je nerušili. Na přípravě i následném provozu rezervace se bude rozhodujícím dílem podílet Moravský ornitologický spolek.
DĚKUJEME ZA NEUTUCHAJÍCÍ PODPORU VŠEM, KTEŘÍ DOSUD DAROVALI NA VÝKUPY POZEMKŮ NEBO SE DAROVAT CHYSTAJÍ. S POMOCÍ ČLENŮ A PŘÍZNIVCŮ ČSO JSME VYKOUPILI JIŽ 40 HA POZEMKŮ PRO PTÁKY. NYNÍ MÁME ŠANCI SPOLEČNĚ POŘÍDIT PTÁKŮM NOVÉ DOMOVY NAPŘÍČ REPUBLIKOU. POMŮŽETE NÁM I TENTOKRÁT?
Ti , kdo chtějí darovat na ptačí rezervace, mohou níže využít zabezpečený portál Darujme.cz. DĚKUJEME!
//Právě vychází nové číslo Sylvie, které náleží k půlkulatému 55. ročníku tohoto časopisu! Najdete v něm obsáhlé pojednání o revizích záznamů vzácných druhů ptáků v ČR, přehled hnízdního a zimního výskytu kachničky mandarinské v ČR, reportáž ze zahnízdění poštolky rudonohé v ČR po téměř půlstoletí a mnoho dalšího.
//POZVÁNKA
na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky
České společnosti ornitologické,
která se koná v sobotu 30. listopadu 2019 v 930 hod. na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.
PROGRAM:
Seminář:
Odborná přednáška:
(+ další příspěvky účastníků schůze aj.). Předpokládané ukončení schůze cca 1430 hod. Pro případné zájemce bude následovat posezení v restauraci Putyka u Míka, Františkánská 15.
Účastníci budou moci zaplatit členské příspěvky na rok 2020, popř. za minulé roky.
Na shledanou se těší za Jihomoravskou pobočku ČSO
Jan Sychra, předseda
Gašpar Čamlík, jednatel
David Horal, člen výboru
Případné dotazy směřujte na G. Čamlíka (tel. 731 782 066), D. Horala (775 254 220) nebo jmpcso@seznam.cz
//O prvním zářijovém víkendu (6. – 8. 9. 2019) se v Krásném Poli u Chřibské slétlo 33 dětí ve věku od 1 do 13 let se svými rodiči a prarodiči, aby zde společně strávili víkend v ptačí kůži.
Jak tento víkend proběhl, uvidíte v následující fotoreportáži:
(Foto Gabriela Dobruská a Blanka Lednická)
Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!
Gábina Dobruská, Dita Hořáková, Lucka Hošková, Vlaďka a Jirka Sládečkovi
//
Tradiční podzimní členská schůze se uskutečnila v sobotu 28. září 2019 během Šesté jihočeské ornitologické konference konané u příležitosti 50. výročí vzniku Jihočeského ornitologického klubu (JOK) na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
//V letošním roce se břehule říční (Riparia riparia) stala novým druhem Jaro ožívá. Sledovali jsme nejen její přílety, ale v rámci občanské vědy i její hnízdní kolonie. Zajímalo nás, kde se jednotlivé kolonie nacházejí (v jakém prostředí je kolonie a v jakém materiálu jsou postavené nory), i jak jsou početné a jak daleko od vody.
Břehule říční není jednoduchý druh pro zapojení nejširší veřejnosti. Je nenápadný, méně známý, navíc lokálně soustředěný. Významné kolonie bývají v nepřístupných lokalitách, jejichž návštěva vyžaduje náročnější přípravu (kontrola říčních toků na loďce, zajištění povolení vstupu do aktivních pískoven). To samo o sobě je faktorem omezujícím počet lidí, kteří jsou ochotni se do sledování hnízdění tohoto druhu zapojit.
Výsledky
Do projektu se zapojilo 248 lidí, z toho 59 různých pozorovatelů – ostatní lidé byli spolupozorovateli (skupinky pozorovatelů). Poskytli údaje o 109 koloniích ze 132 vycházek.
| rok | počet vycházek | z toho utajených | počet různých pozorovatelů (bez spolupozorovatelů) |
| 2019 | 132 | 39 | 59 |
| 2018 | 84 | 21 | 34 |
Porovnání sledování kolonií břehulí v letech 2018 a 2019.
Nárůst počtu vycházek v letošním roce oproti loňskému ukazuje, že výzva v rámci projektu Pískovny pro břehule vyvolala v lidech zájem i bez dostatečné technologické podpory (nebyl k dispozici zvláštní formulář ani jednoduché papírové pdf). To se odrazilo v úplnosti dat.
U většiny kolonií pozorovatelé nezadali všechny požadované údaje. Nejvíce dat jsme získali o velikosti kolonie (známe ji u 82 kolonií), která je zároveň jedinou veličinou, u níž bylo možné počítat závislosti – v ostatních případech nebyl dostatek dat. Velikost kolonie byla uváděna v počtech nor. Výpočty potvrdily předem očekávaný výsledek, že typ umístění kolonie má vliv na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657, viz Graf 1). Prokazatelně se liší velikost kolonií v pískovnách od kolonií v říčních stěnách a v artificiálních stěnách (mostním zdivu, drenážní trubky nábřeží, apod.). Největší kolonie jsou v pískovnách, kde byly zaznamenány kolonie o početnosti až několika set nor. To svědčí jak o významu pískoven pro hnízdění tohoto druhu, tak o důležitosti pozitivního přístupu těžařských společností k hnízdním koloniím.
Pro další závěry se nepodařilo získat dostatečné množství dat.
Kde všude byly kolonie zaznamenány v rámci tohoto projektu občanské vědy, ukazuje mapka. Je však třeba si uvědomit, že množství zaznamenaných kolonií závisí na mapovacím úsilí, které se v jednotlivých krajích výrazně lišilo. V reálu bude počet kolonií vyšší.
Bylo zjištěno 10 nových kolonií a byly hlášeny pouze 4 zaniklé (viz graf 2). Tyto údaje jsme však získali pouze v případě 40 kolonií, u ostatních informaci o jejich stáří nemáme.
Jak efektivní bylo naše snažení v rámci občanské vědy se zapojením nejširší veřejnosti?
Díky tiskové zprávě společnosti Calla jsme měli možnost porovnat výsledky občanské vědy s výsledky systematického sledování místními ornitology v rámci Jihočeského kraje. Zatímco TZ mluví o 11 obsazených lokalitách, prostřednictvím občanské vědy se podařilo zaznamenat pouze 4. Počet kolonií je tedy výrazně podhodnocen. Opačný poměr je v celkovém odhadu 454 hnízdících párů oproti zaznamenaným 670 norám pouze ve 2 ze 4 pískoven sledovaných v rámci občanské vědy.
Zde je třeba si uvědomit, že srovnáváme počet nor a počet párů. Pro potřeby občanské vědy byl zvolen počet nor, jelikož odhadnout počet létajících ptáků velkých kolonií a z něj podle hnízdního období odvodit počet hnízdících párů, je bez znalosti biologie druhu (ale i s ní) velice těžké. Počet nor je možné spočítat výrazně přesněji, ale ukazuje jen na relativní velikost kolonie. Mnoho nor může totiž být starých (pokud se nejedná o každoročně obnovované stěny), neobsazených nebo dokonce nedokončených – v okamžiku, kdy břehule při tvorbě nory narazí na tvrdý podklad, nezbyde jí, než začít znova.
Dalším významným faktorem ovlivňujícím výsledky je terénní úsilí. Jeho význam nejlépe vystihuje Graf 3. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno 43 kolonií, v Plzeňském kraji a na Vysočině ani jediná. Výsledky ale nelze interpretovat tak, že naše populace břehulí je koncentrována v jednom kraji a jinde se víceméně nevyskytují. I když na jižní Moravě je početná populace břehulí, extrémně vysokého počtu nalezených kolonií bylo dosaženo intenzivním výzkumem – díky projektu Živé břehy vedeném Jihomoravskou pobočkou ČSO, jehož údaje byly zadávány do faunistické databáze Avif a promítly se tak ve výsledcích sledování břehulí v rámci ČR. V krajích, kde nebyla zjištěna kolonie žádná, je možné, že ji zde nikdo ani nehledal (v rámci výzvy nebyla v těchto krajích zadána žádná vycházka s negativním pozorováním).
Závěr
Druhy s různou biologií jsou různě náročné na pozorování v terénu (znalostech a terénním úsilí pozorovatelů) a na tom je nezbytné projekt občanské vědy stavět. Letošní projekt Pískovny pro břehule byl jednorázový. I přes malé množství získaných dat ukázal význam pískoven, prostředí vzniklého lidskou činností, pro přežití břehulí v naší krajině. Právě kolonie v pískovnách jsou ty největší a jejich osud je v rukách člověka.
Břehule je svojí biologií ne úplně snadný druh pro občanskou vědu. Můžeme předpokládat, že při dlouhodobém projektu by „schopnost odhalit kolonii“ rostla. S případnou technologickou podporou (terénním formulářem) by se pravděpodobně zvýšilo i množství a kvalita získaných dat. Jestli a kdy bychom se vyrovnali výsledkům lokálních systematických monitoringů, by ale záviselo hlavně na terénním úsilí jednotlivých pozorovatelů a jejich počtu.
Gabriela Dobruská a Alena Skálová
Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.
//První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.
Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky do podzimní přírody!
//Milí členové ČSO,
srdečně Vás zveme na tradiční podzimní členskou schůzi ČSO, která se uskuteční v sobotu 28.9 2019 od 9:30 v rámci Šesté jihočeské ornitologické konference (27. – 29.9 2019) v Českých Budějovicích (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, budova C). Samotná konference k 50. výročí založení Jihočeského ornitologického klubu (JOK) nabídne poutavý program od pátku až do neděle. Můžete se těšit na řadu zajímavých přednášek nejen z jižních Čech, workshop o akustickém mapování a monitoringu ptáků, terénní exkurzi, společenský večer ad. Podrobné informace o konferenci naleznete na webu Jihočeského ornitologického klubu https://jokcso.webnode.cz/konference-2019/
Program členské schůze ČSO (sobota 28.9., místnost C1, 9:30 – 11:00)
Na místě bude možné zakoupit nebo vyzvednout objednané zboží z eshopu ČSO (odznaky, knihy, plyšoví ptáčci, trička a jiné) či zaplatit členské příspěvky.
Na schůzi mají přístup i členové, kteří se neúčastní konference.
V případě jakýchkoli dotazů neváhejte a kontaktujte kancelář ČSO (cso@birdlife.cz, 777 330 355), rádi Vám poradíme.
Těšíme se na Vás!
Jiří Flousek, předseda výboru ČSO
Zdeněk Vermouzek, ředitel kanceláře ČSO
//Na 6. září byl vyhlášen Světový den bahňáků (World Shorebirds Day) za účelem co nejvíce zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany a výzkumu těchto jedinečných, zpravidla extrémně daleko migrujících, často ohrožených a silně ubývajících druhů ptáků. Letos se jedná o šestý ročník akce.
Více informací v Angličtině naleznete zde: https://worldshorebirdsday.wordpress.com/
Společně s řadou propagačních akcí se uskuteční Celosvětové sčítání bahňáků (Global Shorebird Counts) – právě ve dnech 5.–11. září 2019. Je možné si předem zaregistrovat sčítací lokality, ale není to nutné.
V České republice bychom rádi již tradičně přispěli co nejintenzivnějším sčítáním bahňáků. Je to jednoduché – vydejme se k rybníkům, mokřinám, do polí a sčítejme bahňáky, mohou být kdekoliv.
K odevzdání dat bude primárně využita všem dobře známá databáze ČSO www.birds.cz. Zadávejte prosím do databáze všechna svá zjištění bahňáků během sedmi dní 5.–11. září 2019 kdekoliv na území ČR, nezapomeňte vyplnit GPS souřadnice lokality. Vhodné bude rovněž doplnit čas pozorování na lokalitě, biotop a jakékoliv podrobnosti. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte mě kontaktovat na: kubelkav@gmail.com.
Tak se těším na Vaši spolupráci a jsem zvědav, kolik druhů a kolik jedinců bahňáků zvládneme během začátku září v ČR zaznamenat. Každý může přispět! Ukažme světu, že i v ČR je možné zastihnout nemalé množství bahňáků a společně oslavme jejich jedinečnost!
Vojtěch Kubelka, koordinátor Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR
Tyto stránky používají soubory cookies k ukládání uživatelských dat a preferencí a pomáhají nám tak zlepšovat uživatelskou zkušenost. Používáním stránek souhlasíte s ukládáním těchto souborů. Více informací
The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.