Pozvánka na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky 2019

POZVÁNKAlogo jm pobočky ČSO

na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky

České společnosti ornitologické,

která se koná v sobotu 30. listopadu 2019 v 930 hod. na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.

 

PROGRAM:

  1. Zahájení, osobní zprávy
  2. Plán činnosti pobočky na rok 2020 (G. Čamlík)
  3. Zpráva o hospodaření pobočky v roce 2018 (T. Čamlíková)
  4. Co je nového v projektech „Živé břehy“ a „Revision“ (G. Čamlík)
  5. Shrnutí členské exkurze na Bobravskou vrchovinu a Podkomorské lesy v roce 2019 a pozvání na další exkurzi v roce 2020 (J. Sychra)
  6. Cílový druh pobočky v roce 2019: kavka obecná (K. Horák, J. Sychra)
  7. Vystoupení zástupce výboru nebo sekretariátu ČSO
  8. Ornitologické novinky (V. Škorpíková)
  9. Hnízdění motáka pilicha a kalouse pustovky na jižní Moravě v roce 2019 – stručná předběžná zpráva a výzva ke spolupráci (D. Horal, V. Škorpíková a další)

Seminář:

  1. Hnízdění rybáků obecných na plovoucích ostrovech, shrnutí dosavadních zkušeností a výsledků (G. Čamlík, P. Berka, V. Škorpíková, J. Zaňát)
  2. První sezóna kamerového sledování kolonie racků (H. Latková, G. Čamlík, Š. Benko, A. Chudý)
  3. 11 let managementu ptačích ostrovů v PR Věstonická nádrž a jejich monitoring (G. Čamlík, P. Berka, P. Dedek, R. Němec). 20 minut
  4. Ochrana kolonií – Čo nám ukázali fotopasce? (Š. Benko, A. Chudý, J. Ridzoň)

 

Logo programu Interreg V-A a EU

Odborná přednáška:

  1. Predace ptačích hnízd okem kamery (Karel Weidinger)

 

(+ další příspěvky účastníků schůze aj.). Předpokládané ukončení schůze cca 1430 hod. Pro případné zájemce bude následovat posezení v restauraci Putyka u Míka, Františkánská 15.

 

Účastníci budou moci zaplatit členské příspěvky na rok 2020, popř. za minulé roky.

Na shledanou se těší za Jihomoravskou pobočku ČSO

 

Jan Sychra, předseda

Gašpar Čamlík, jednatel

David Horal, člen výboru

 

Případné dotazy směřujte na G. Čamlíka (tel. 731 782 066), D. Horala (775 254 220) nebo jmpcso@seznam.cz

Pozvánka ve formátu pdf

Fotoreportáž z víkendu v ptačí kůži

O prvním zářijovém víkendu (6. – 8. 9. 2019) se v Krásném Poli u Chřibské slétlo 33 dětí ve věku od 1 do 13 let se svými rodiči a prarodiči, aby zde společně strávili víkend v ptačí kůži.

Jak tento víkend proběhl, uvidíte v následující fotoreportáži:

(Foto Gabriela Dobruská a Blanka Lednická)

Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!

Gábina Dobruská, Dita Hořáková, Lucka Hošková, Vlaďka a Jirka Sládečkovi

 

Sledování kolonií břehulí v rámci občanské vědy

V letošním roce se břehule říční (Riparia riparia) stala novým druhem Jaro ožívá. Sledovali jsme nejen její přílety, ale v rámci občanské vědy i její hnízdní kolonie. Zajímalo nás, kde se jednotlivé kolonie nacházejí (v jakém prostředí je kolonie a v jakém materiálu jsou postavené nory), i jak jsou početné a jak daleko od vody.

Břehule říční není jednoduchý druh pro zapojení nejširší veřejnosti. Je nenápadný, méně známý, navíc lokálně soustředěný. Významné kolonie bývají v nepřístupných lokalitách, jejichž návštěva vyžaduje náročnější přípravu (kontrola říčních toků na loďce, zajištění povolení vstupu do aktivních pískoven). To samo o sobě je faktorem omezujícím počet lidí, kteří jsou ochotni se do sledování hnízdění tohoto druhu zapojit.

Výsledky

Do projektu se zapojilo 248 lidí, z toho 59 různých pozorovatelů – ostatní lidé byli spolupozorovateli (skupinky pozorovatelů). Poskytli údaje o 109 koloniích ze 132 vycházek.

rok počet vycházek z toho utajených počet různých pozorovatelů (bez spolupozorovatelů)
2019 132 39 59
2018 84 21 34

Porovnání sledování kolonií břehulí v letech 2018 a 2019.

Nárůst počtu vycházek v letošním roce oproti loňskému ukazuje, že výzva v rámci projektu Pískovny pro břehule vyvolala v lidech zájem i bez dostatečné technologické podpory (nebyl k dispozici zvláštní formulář ani jednoduché papírové pdf). To se odrazilo v úplnosti dat.

U většiny kolonií pozorovatelé nezadali všechny požadované údaje. Nejvíce dat jsme získali o velikosti kolonie (známe ji u 82 kolonií), která je zároveň jedinou veličinou, u níž bylo možné počítat závislosti – v ostatních případech nebyl dostatek dat. Velikost kolonie byla uváděna v počtech nor. Výpočty potvrdily předem očekávaný výsledek, že typ umístění kolonie má vliv na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657, viz Graf 1). Prokazatelně se liší velikost kolonií v pískovnách od kolonií v říčních stěnách a v artificiálních stěnách (mostním zdivu, drenážní trubky nábřeží, apod.). Největší kolonie jsou v pískovnách, kde byly zaznamenány kolonie o početnosti až několika set nor. To svědčí jak o významu pískoven pro hnízdění tohoto druhu, tak o důležitosti pozitivního přístupu těžařských společností k hnízdním koloniím.

Graf 1 – Vliv umístění kolonie na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657).

Pro další závěry se nepodařilo získat dostatečné množství dat.

Kde všude byly kolonie zaznamenány v rámci tohoto projektu občanské vědy, ukazuje mapka. Je však třeba si uvědomit, že množství zaznamenaných kolonií závisí na mapovacím úsilí, které se v jednotlivých krajích výrazně lišilo. V reálu bude počet kolonií vyšší.

Kolonie zaznamenané v ČR během projektu občanské vědy Pískovny pro břehule. (Malá kolonie: méně než 500 nor).

Bylo zjištěno 10 nových kolonií a byly hlášeny pouze 4 zaniklé (viz graf 2). Tyto údaje jsme však získali pouze v případě 40 kolonií, u ostatních informaci o jejich stáří nemáme.

Graf 2 – Stáří jednotlivých kolonií břehulí

Jak efektivní bylo naše snažení v rámci občanské vědy se zapojením nejširší veřejnosti?

Díky tiskové zprávě společnosti Calla jsme měli možnost porovnat výsledky občanské vědy s výsledky systematického sledování místními ornitology v rámci Jihočeského kraje. Zatímco TZ mluví o 11 obsazených lokalitách, prostřednictvím občanské vědy se podařilo zaznamenat pouze 4. Počet kolonií je tedy výrazně podhodnocen. Opačný poměr je v celkovém odhadu 454 hnízdících párů oproti zaznamenaným 670 norám pouze ve 2 ze 4 pískoven sledovaných v rámci občanské vědy.

Zde je třeba si uvědomit, že srovnáváme počet nor a počet párů. Pro potřeby občanské vědy byl zvolen počet nor, jelikož odhadnout počet létajících ptáků velkých kolonií a z něj podle hnízdního období odvodit počet hnízdících párů, je bez znalosti biologie druhu (ale i s ní) velice těžké. Počet nor je možné spočítat výrazně přesněji, ale ukazuje jen na relativní velikost kolonie. Mnoho nor může totiž být starých (pokud se nejedná o každoročně obnovované stěny), neobsazených nebo dokonce nedokončených – v okamžiku, kdy břehule při tvorbě nory narazí na tvrdý podklad, nezbyde jí, než začít znova.

Dalším významným faktorem ovlivňujícím výsledky je terénní úsilí. Jeho význam nejlépe vystihuje Graf 3. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno 43 kolonií, v Plzeňském kraji a na Vysočině ani jediná. Výsledky ale nelze interpretovat tak, že naše populace břehulí je koncentrována v jednom kraji a jinde se víceméně nevyskytují. I když na jižní Moravě je početná populace břehulí, extrémně vysokého počtu nalezených kolonií bylo dosaženo intenzivním výzkumem – díky projektu Živé břehy vedeném Jihomoravskou pobočkou ČSO, jehož údaje byly zadávány do faunistické databáze Avif a promítly se tak ve výsledcích sledování břehulí v rámci ČR. V krajích, kde nebyla zjištěna kolonie žádná, je možné, že ji zde nikdo ani nehledal (v rámci výzvy nebyla v těchto krajích zadána žádná vycházka s negativním pozorováním).

Graf 3 – Počty zjištěných kolonií v jednotlivých krajích nesouvisejí jen se skutečným rozšířením břehulí, ale do velké míry i s terénním úsilím mapovatelů.

Závěr

Druhy s různou biologií jsou různě náročné na pozorování v terénu (znalostech a terénním úsilí pozorovatelů) a na tom je nezbytné projekt občanské vědy stavět. Letošní projekt Pískovny pro břehule byl jednorázový. I přes malé množství získaných dat ukázal význam pískoven, prostředí vzniklého lidskou činností, pro přežití břehulí v naší krajině. Právě kolonie v pískovnách jsou ty největší a jejich osud je v rukách člověka.

Břehule je svojí biologií ne úplně snadný druh pro občanskou vědu. Můžeme předpokládat, že při dlouhodobém projektu by „schopnost odhalit kolonii“ rostla. S případnou technologickou podporou (terénním formulářem) by se pravděpodobně zvýšilo i množství a kvalita získaných dat. Jestli a kdy bychom se vyrovnali výsledkům lokálních systematických monitoringů, by ale záviselo hlavně na terénním úsilí jednotlivých pozorovatelů a jejich počtu.

Gabriela Dobruská a Alena Skálová

 

Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.

Logo Heidelberg cement

Pozvánka na Festival ptactva 2019

První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.

Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky do podzimní přírody!

Continue reading „Pozvánka na Festival ptactva 2019“

konference

Pozvánka na podzimní členskou schůzi ČSO, České Budějovice, 28.9. 2019

Milí členové ČSO,

srdečně Vás zveme na tradiční podzimní členskou schůzi ČSO, která se uskuteční v sobotu 28.9 2019  od 9:30 v rámci Šesté jihočeské ornitologické konference (27. – 29.9 2019) v Českých Budějovicích (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, budova C). Samotná konference k 50. výročí založení Jihočeského ornitologického klubu (JOK) nabídne poutavý program od pátku až do neděle. Můžete se těšit na řadu zajímavých přednášek nejen z jižních Čech, workshop o akustickém mapování a monitoringu ptáků, terénní exkurzi, společenský večer ad. Podrobné informace o konferenci naleznete na webu Jihočeského ornitologického klubu  https://jokcso.webnode.cz/konference-2019/

Program členské schůze ČSO (sobota 28.9., místnost C1, 9:30 – 11:00)

  • Z. Vermouzek, L. Hošková et al. – Zpráva o činnosti ČSO
  • G. Dobruská – Krajina pro čápy a Čapí hnízda
  • G. Dobruská – Pískovny pro břehule
  • V. Zámečník – Trávení hrabošů a zemědělská politika
  • Z. Vermouzek – Rezervace ČSO
  • V. Sychrová – Let o život – podpořme ochranu ptáků ve Středomoří!
  • Z. Vermouzek – LSD a JPSP, shrnutí sezóny a losování
  • L. Hošková – Připravované akce

 

Na místě bude možné zakoupit nebo vyzvednout objednané zboží z eshopu ČSO (odznaky, knihy, plyšoví ptáčci, trička a jiné) či zaplatit členské příspěvky.

Na schůzi mají přístup i členové, kteří se neúčastní konference.

V případě jakýchkoli dotazů neváhejte a kontaktujte kancelář ČSO (cso@birdlife.cz, 777 330 355), rádi Vám poradíme.

Těšíme se na Vás!

Jiří Flousek, předseda výboru ČSO

Zdeněk Vermouzek, ředitel kanceláře ČSO

World Shorebirds Day logo

Světový den bahňáků – pátek 6. září 2019 – přidejte se!

World Shorebirds Day logoNa 6. září byl vyhlášen Světový den bahňáků (World Shorebirds Day) za účelem co nejvíce zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany a výzkumu těchto jedinečných, zpravidla extrémně daleko migrujících, často ohrožených a silně ubývajících druhů ptáků. Letos se jedná o šestý ročník akce.

Více informací v Angličtině naleznete zde: https://worldshorebirdsday.wordpress.com/

Společně s řadou propagačních akcí se uskuteční Celosvětové sčítání bahňáků (Global Shorebird Counts) – právě ve dnech 5.–11. září 2019. Je možné si předem zaregistrovat sčítací lokality, ale není to nutné.

V České republice bychom rádi již tradičně přispěli co nejintenzivnějším sčítáním bahňáků. Je to jednoduché – vydejme se k rybníkům, mokřinám, do polí a sčítejme bahňáky, mohou být kdekoliv.

K odevzdání dat bude primárně využita všem dobře známá databáze ČSO www.birds.cz. Zadávejte prosím do databáze všechna svá zjištění bahňáků během sedmi dní 5.–11. září 2019 kdekoliv na území ČR, nezapomeňte vyplnit GPS souřadnice lokality. Vhodné bude rovněž doplnit čas pozorování na lokalitě, biotop a jakékoliv podrobnosti. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte mě kontaktovat na: kubelkav@gmail.com.

Tak se těším na Vaši spolupráci a jsem zvědav, kolik druhů a kolik jedinců bahňáků zvládneme během začátku září v ČR zaznamenat. Každý může přispět! Ukažme světu, že i v ČR je možné zastihnout nemalé množství bahňáků a společně oslavme jejich jedinečnost!

Vojtěch Kubelka, koordinátor Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR

Výzva pro organizátory Festivalu ptactva 2019

FP 2018 v Blatné

Vážení organizátoři vycházek,

hlavní termín letošního Festivalu ptactva připadá na víkend 5. – 6. 10. 2019. Vycházky pořádané v České republice budou opět součástí celoevropské akce Eurobirdwatch zaměřené na ptačí migraci a šíření povědomí o stěhovavých druzích ptáků a prostředí, které při svých cestách využívají.

Více informací o Festivalu ptactva.

Continue reading „Výzva pro organizátory Festivalu ptactva 2019“

čápi na poli u Olomouce loví hraboše_Avif Vladimír Gahura

Kam zadat pozorování čápů po vylétnutí z hnízda?

Nastal čas opouštění čapích hnízd. Některá jsou již prázdná, na jiných ještě mláďata trénují let, aby se i ona brzy vydala na svou první cestu. Roste šance pozorovat skupinky na polích a loukách, střechách domů, či na sloupech podél silnic. Ptáci hledají v okolí potravu, aby se posilnili na dalekou cestu. Letos jí díky gradaci hrabošů mají dostatek. Brzy se začnou objevovat i ptáci ze severu, kteří se u nás na své cestě zastaví. I za tato pozorování budeme rádi, ale již nepatří na web čapích hnízd.

Kam které pozorování zadat?

Pozorování čápů na hnízdě zadávejte na Čapí hnízda.

Na webu čapích hnízd shromažďujeme údaje o jednotlivých čapích hnízdech, tedy pozorování čápů na hnízdech a dění na nich.

V letošním roce se podařilo zkontrolovat neuvěřitelných 1350 hnízd, na 477 byla pozorována vzletná mláďata. Toto číslo však nemusí být ještě konečné. Prosíme všechny, kdo svá pozorování ještě nezadali, aby tak učinili nejlépe do konce prázdnin. Kromě počtu mláďat na hnízdě nás zajímá i datum opuštění hnízda (pokud je známo, napište do poznámky, že jde o poslední pozorování), případně první pozorování prázdného hnízda.

V průběhu září budeme z došlých dat vyhodnocovat úspěšnost letošní hnízdní sezóny, která bude během podzimu zveřejněna na webu ČSO.

 

čápi na pole u Olomouce_Avif Vladimír Gahura
Pozorování čápů na poli zadávejte do Avifu. Foto: Vladimír Gahura

Pozorování čápů bílých i čápů černých v okolní krajině zadávejte do faunistické databáze ČSO.

Můžete tak učinit doma u počítače či prostřednictvím mobilní aplikace Avif Mobile. Ke svému pozorování můžete vložit i fotografii a přesné místo pozorování.

Pro vstup do obou databází platí stejné přístupové údaje, registrovat se tedy stačí pouze 1x.

UPOZORNĚNÍ: Pokud zjistíte, že na poli leží granule jedu nebo tam jsou uhynulí hraboši (běžná potrava čápů), pošlete informaci na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz. Na ÚKZÚZ a do ČSO můžete hlásit i úhyny zajíců a dalších živočichů na polích. Více k aplikaci jedu se dočtete ZDE.