Rovina Písek, a.s.

Zemědělství utváří charakter české krajiny. Jak dokládá výzkum, ptáci i hmyz s vazbou na zemědělskou krajinu dlouhodobě ubývají. Jedná se o celkový obrázek, na úrovni farem bychom však našli velké rozdíly. Už dnes někteří zemědělci při svém hospodaření využívají ve větší míře nejrůznější nástroje na podporu ptáků a biodiverzity a často dělají pro přírodu i něco navíc. A i díky tomu se na jejich farmám daří přírodě lépe. Rádi bychom některé z těchto zemědělců postupně představili jako příklady dobré praxe. Věříme, že jejich pohled na hospodaření bude inspirativní nejen pro další zemědělce, ale i širokou veřejnost. Dnes nám agronom Petr Nosek představí zemědělský podnik Rovina Písek, a.s.

 

1. Mohl byste na úvod krátce představit váš zemědělský podnik?

Hospodaříme na 1160 ha půdy, z toho je 40 ha luk. Zabýváme se převážně rostlinnou výrobou, ze živočišné máme na výkrm přibližně 400 býků červenostrakatého skotu. Ten vykrmujeme senem, vojtěškou a kukuřicí. Hlavně se soustředíme na obiloviny, pěstujeme 300 ha pšenice, 100 ha jarního ječmene, 70 ozimého ječmene, až 150 ha kukuřice na zrno i na siláž a na přibližně 80 ha cukrovou řepu.

Agronom podniku Petr Nosek kontroluje výskyt čejek chocholatých na ploše navržené do agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté.

Velikost: 1160 ha

Režim hospodaření: konveční

Typ výroby: rostlinná a živočišná produkce

2. Využíváte AEKO na podporu ptáků? Co bylo hlavním důvodem pro vstup?

Aktuálně využíváme AEKO pro čejku chocholatou na 41 ha. Na těch polích podél Provodského potoka dřív bývaly hraběcí rybníky a i když se pak zasypaly, pořád se tam voda objevuje.  Čejky tam vždycky bývaly a jak jsem přišel do podniku, tak jsem se o to opatření začal zajímat, protože to tomu místu krásně vyhovuje. Dřív jsme dělali i krmné biopásy, ale od roku 2023, kdy začaly platit nové podmínky, jsme je opustili a místo nich dnes děláme nektarodárné úhory. Z toho profituje prakticky všechno – včely, brouci i zajíci. A taky tu poblíž hnízdí dva páry orlů mořských a i pro ně jsou tahle opatření přínosem. Celkem máme na farmě v rámci celofaremního ekoschématu na 5 % výměry neprodukční plochy, nektarodárné úhory, a k tomu navíc agroenvi pro čejku.

Pole zařazené do AEKO pro čejku chocholatou na jaře v době hnízdění.

3. Jaké vidíte největší pozitiva a negativa spojená se vstupem do opatření?

Výhodou je, že pokud máme AEKO pro čejku podél vody, tak už nemusíme dělat ochranná pásma, což je nová podmínka u ekoplatby. Problematické bylo zapravování porostu po 15. listopadu, to se teď posunulo na konec října a to je za nás určitě dobře. My tu plochu hlavně podrýváme a občas je to tam dost náročné kvůli vodě, ale zatím jsme to vždycky zvládli. I když jsme porost zapravovali v jednom roce až 15. prosince.

Negativem je, že se tam zapleveluje pole. To je velký problém, protože to nemůžeš chemicky ošetřit. Týká se to jak úhoru, tak i těch ploch pro čejku. A u těch úhorů nám přijde nelogický termín mulčování. Máme to dělat 15. srpna, ale to všechno ještě kvete a je to plné zvěře. Vždyť to nedává smysl. Určitě by bylo na místě ten termín posunout třeba až do října.

4. Děláte i nějaká další opatření na podporu ptáků/přírody?

Snažíme se spolupracovat s myslivci, dávali jsme na pole bidýlka pro dravce. Ale letos jsme ne, protože loni nám je přes zimu někdo ukradl a ono to přece jen nějaké peníze taky stojí. Někdo prý viděl, jak to obchází paní s kárkou a prý je postupně sbírala. Oslovili jsme myslivce, aby z kulatiny něco dali dokupy, ale zatím je tedy nemáme.

A pak nám tu hnízdí sova pálená, dřív byla přímo v hale s obilím, ale to přece jen není hygienické, tak jak sem chodí ornitologové na kontrolu, umístili budku zvenku. Vždycky se ozvou, že dorazí, my tomu samozřejmě nijak nebráníme.

5. Můžete přiblížit, zda díky Vašim aktivitám došlo k nějaké změně?

Nikdo to sice nesleduje systematicky, ale mám dojem, že k nějaké změně k lepšímu dochází. Já jsem tady pozoroval dokonce i 14 zajíců na jednom poli a rozhodně je jich víc, než kolik jich vidím v Hlušicích u Nového Bydžova, odkud pocházím. A taky mě potěšilo letošní pozorování jeřábů popelavých, ty jsem tu viděl poprvé. Sice jen protahovali, ale byl zážitek je na poli zblízka pozorovat.

Plocha zařazená do AEKO na ochranu čejky poskytuje od srpna potravu pro opylovače a další druhy živočichů.

6. Jak hodnotíte současnou podobu zemědělských dotací a obecně podporu zemědělců ze strany státu a EU? Jak by podle vás měly budoucí zemědělské dotace vypadat a co by měly podporovat?

Problematické je, když si někdo nechá vydat kus pole a musí si to oplotit. Okamžitě se tím zbytečně ztrácí kus pole, kde mohlo něco užitečného růst. A nelíbí se mi dotace na neprodukci. Podle mě by se měly dotace snížit těm zemědělcům, co nedělají produkční plodiny. Proč máme někoho podporovat jen proto, že zaseje na pole trávu a jenom ji mulčuje? On to na začátku zorá, pak oseje a pak si to jen nechá službou mulčovat. Nic tam neprodukuje, ale pobírá slušné peníze. Já to vnímám tak, že dotace zemědělci dostávají za to, že na půdě pracují, že produkují potraviny pro naše lidi. On i ten název dotace je vlastně špatný. Mělo by se to jmenovat podpora. Podpora zemědělců, abychom mohli mít potraviny za nízké ceny.

Farma Klíč

Zemědělství utváří charakter české krajiny. Jak dokládá výzkum, ptáci i hmyz s vazbou na zemědělskou krajinu dlouhodobě ubývají. Jedná se o celkový obrázek, na úrovni farem bychom však našli velké rozdíly. Už dnes někteří zemědělci při svém hospodaření využívají ve větší míře nejrůznější nástroje na podporu ptáků a biodiverzity a často dělají pro přírodu i něco navíc. A i díky tomu se na jejich farmám daří přírodě lépe. Rádi bychom některé z těchto zemědělců postupně představili jako příklady dobré praxe. Věříme, že jejich pohled na hospodaření bude inspirativní nejen pro další zemědělce, ale i širokou veřejnost. Dnes se nám představí soukromý zemědělec Marek Klíč.

 

1. Mohl/a byste na úvod krátce představit sebe a Vaši farmu?

Jsme farma na Znojemsku na jihu Moravy. Hospodaříme v katastru obce Božice v ekologickém režimu a provádíme agroenvi opatření na podporu životního prostředí pro vzácné druhy živočichů. Pěstujeme krmné a nektarodárné biopásy na 17 ha. Pro ochranu čejky chocholaté máme vyčleněno 5 ploch o celkové výměře 62 ha. Usilujeme o vytvoření vhodného životního prostředí pro dropa velkého, který by mohl přeletět z nedalekého Rakouska.

Soukromý zemědělec Marek Klíč asistuje při kroužkování mladých sov pálených, které hnízdí na jeho farmě.

Velikost farmy: 450 ha  

Režim hospodaření: ekologický

Typ výroby: rostlinná a živočišná produkce

2. Využíváte AEKO na podporu ptáků? Co bylo hlavním důvodem pro vstup?

Využíváme AEKO opatření pro čejku chocholatou. Na 105 ha dále provádíme opatření na vytvoření vhodných podmínek pro hnízdění dropa velkého. Důvodem pro vstup do těchto opatření bylo to, že naše pozemky se nacházejí na jeho bývalém tokaništi.

Agroenvironmentálně-klimatické opatření na ochranu čejky chocholaté v polovině června vytváří pestré prostředí planě rostoucích i kulturních druhů rostlin.

3. Jaké vidíte největší pozitiva a negativa spojená se vstupem do opatření?

Největším pozitivem je, že dochází zkvalitnění půdy a zvýšení organické hmoty.  Vzhledem k tomu, že nepoužíváme chemické přípravky a umělá hnojiva, dochází ke zlepšení půdní mikrobioty a navýšení mykorhizních hub, které podporují symbiózu půdy s kořeny rostlin. Půda, která jakoby leží ladem, tak sama mění strukturu a zadrží více vody. Tímto stylem hospodaření plníme základní principy regenerativního zemědělství – co nejméně hýbat s půdou a pěstovat vysoký počet plodin na jednom poli.

Mezi negativa bych zařadil nemožnost použití farmářského osiva v AEKO opatřeních, a omezení ekoplatby na tyto plochy. Dalším problémem je administrativa, kdy platí čím více menších pozemků tím více záznamů evidence a složitější kontroly. Problematické je třeba sledování a dodržování veškerých termínů a požadavků. Pro nové žadatele o zařazení může být překážkou závazek na 5 let, ale to se dá vyřešit třeba založením biopásu na jeden rok na zkoušku bez podání žádosti o dotaci.

4. Děláte i nějaká další opatření na podporu ptáků/přírody?

Mezi další opatření jsou například krmné a nektarodárné biopásy na 17 ha. Dva hmyzí valy (beetlebank) na cca 1 ha, nebo např.  obnova polních cest, výsadba ovocné aleje nebo solitérních stromů. Tak jako většina ostatních zemědělců necháváme 3% půdy ladem (v našem případě to je medonostný víceletý úhor). Na půdě kravína a v seníku máme od České společnosti ornitologické umístěny budky pro monitoring sovy pálené a sýčka obecného. Letos se zadařilo a budka byla plně obydlena mladými sovičkami.

Marek Klíč pomocí biopásů a dalších opatření oživuje znojemskou zemědělskou krajinu.

5. Můžete přiblížit, zda díky Vašim aktivitám došlo k nějaké změně?

Došlo k zvýšení biodiverzity, k nárůstu počtu druhů hmyzu, zpěvných ptáků a divoké zvěře (zajíc, srnčí zvěř, křepelky). Pro dravce stavíme na polích s výskytem hraboše berličky. Sledujeme díky tomu zvýšený počet dravců. V ovocné aleji máme zastřešený hmyzí hotel s infopanelem pro děti, které se s rodiči rádi po aleji prochází. Takto je okolí obce atraktivnější i pro její obyvatele, kteří mají další místo, kam vyrazit do přírody.

6. Jak hodnotíte současnou podobu zemědělských dotací a obecně podporu zemědělců ze strany státu a EU? Jak by podle vás měly budoucí zemědělské dotace vypadat a co by měly podporovat?

Zemědělské dotace by měly především podporovat zemědělce, kteří zaměstnávají lidi z vesnice a podporovat lokální produkci a odbyt potravin v daném místě. Zemědělec by měl dostávat dotace teprve potom, až vyčlení alespoň 10% zemědělské půdy pro ekosystémové služby zaměřené na podporu biodiverzity a zadržování vody v krajině.

Podpořte chřástaly polní – udejte je!

Od roku 2023 začne nové období Společné zemědělské politiky, které přinese celou řadu změn. Jedna z nich se týká i ochrany hnízdišť chřástala polního, kde dojde k posílení jeho ochrany ve volné krajině. Už od roku 2004 existuje dotační program na ochranu hnízdišť chřástala polního, jehož hlavním cílem je na předem vytipovaných loukách zajistit posunem seče až po 15. srpnu bezpečné hnízdění chřástala polního. Zatímco ve chráněných územích se dosud zemědělci domlouvali se státní ochranou přírody na vhodném způsobu hospodaření na každé louce, ve volné krajině bylo rozhodnutí na nich. Pokud nechtěli, mohli si místo opatření na podporu chřástala vybrat základní titul pro hospodaření na travních porostech, který je v termínu seče nijak neomezuje. A to se teď změní. Pokud bude ve volné krajině hnízdiště chřástala polního vymezeno, bude muset zemědělec povinně vstoupit právě do tohoto opatření. ČSO se proto obrací na své členy s prosbou o vytipování vhodných hnízdišť ve volné krajině. Continue reading „Podpořte chřástaly polní – udejte je!“

Ornitologové rozšířili nabídku vhodných hnízdišť do dotačního programu na ochranu čejek chocholatých

Čejka chocholatá je nezaměnitelný ptačí druh s charakteristickou chocholkou na hlavě, jejíž vzdušné akrobacie doprovázené typickým voláním vždy patřily k jarním koloritům zemědělské krajiny. Bohužel za posledních 40 let jsme na úrovni České republiky přišli o 80 % čejek. I proto se Česká společnost ornitologická snaží čejkám a dalším mizejícím druhům bahňáků pomoci. Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou navrhla dotační program, který od roku 2015 chrání nejvýznamnější hnízdiště čejek na orné půdě. Od příštího roku začnou pro zemědělce platit nové podmínky pro čerpání dotací. I v případě opatření na podporu čejky je čekají změny – v průběhu roku 2022 došlo k revizi a rozšíření původního návrhu hnízdišť zařazených do tohoto programu. Počet vhodných hnízdišť se navýšil ze 433 na více než 700.

Continue reading „Ornitologové rozšířili nabídku vhodných hnízdišť do dotačního programu na ochranu čejek chocholatých“

Nezávislé hodnocení potvrzuje: státní návrh na změnu zemědělských dotací je nedostatečný a nevyřeší problémy krajiny

Návrh ministerstva zemědělství na změny v dotační politice (Strategický plán Společné zemědělské politiky) prošel nezávislým hodnocením vlivu na životní prostředí společnosti Integra Consulting. Ta dala za pravdu ekologickým organizacím: návrh je pro životní prostředí jen mírným posunem vpřed. [1]  Ministr Zdeněk Nekula sice na poslední chvíli posílil například ochranu vod před znečištěním, ale oslabil naopak ochranu půdy. Ekologické organizace proto ve veřejném připomínkovém řízení znovu vyzývají k posílení opatření pro ochranu půdy i rozmanitosti druhů [2]. Hodnocení SEA může k potřebným změnám ještě využít ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Continue reading „Nezávislé hodnocení potvrzuje: státní návrh na změnu zemědělských dotací je nedostatečný a nevyřeší problémy krajiny“

Poděkování zemědělcům za spolupráci při ochraně hnízd ptáků v roce 2020

Přímá ochrana hnízd ptačích druhů ohrožených zemědělskými pracemi je v mnoha případech jedinou možností, jak podpořit jejich úspěšné hnízdění. Je potěšitelné, že i díky podnětům od laické veřejnosti a zvýšenému zájmu ornitologů i samotných zemědělců se tento model ochrany stále více využívá. Nicméně základním předpokladem k úspěšné ochraně je úzká spolupráce s hospodařícími zemědělci, která je ve většině případů příkladná. Samostatnou kapitolou jsou přitom zemědělci, kteří k přímé ochraně přistupují aktivně a hnízda sami dohledávají. Jejich počet roste, což přináší naději nejen pro zachráněná hnízda, ale i pro krajinu jako celek.

Celkem bylo v roce 2020 v rámci ochranářských aktivit podpořených MŽP, Pardubickým a Královéhradeckým krajem označeno 67 hnízd čejky chocholaté ohrožených jarními pracemi, domluvena úprava seče na loukách s 15 pozicemi volajících samců chřástala polního a dohledáno 79 hnízd motáků lužních, z nichž 21 bylo oploceno kvůli bezprostřední hrozbě zničení při sklizni. Další blíže neurčený počet hnízd a mláďat přitom zachránili zemědělci sami. Kolik takových více či méně utajených ochránců přírody mezi zemědělci je nevíme a tak není možné je všechny pochválit. Přesto bych zde rád alespoň některé případy vyzdvihl a poděkoval jim touto cestou za jejich příkladný přístup k přírodě.

 

První zachráněné hnízdo čejky chocholaté na Královéhradecku v roce 2020 u obce Staré Nechanice. Foto: Václav Zámečník

Už několik let sleduje hnízdní výskyt čejek traktorista Jaroslav Tomáš z podniku ZS Kratonohy a.s. u Hradce Králové. Před tím, než na poli zahájí jarní přípravu, se vždy přesvědčí, zda jsou přítomné čejky. A poté se snaží dohledat všechna přítomná hnízda, která by bez přímé ochrany traktorem rozjezdil. V roce 2020 tak sám zachránil 12 hnízd. Jeho zkušenosti přibližuje krátký filmový dokument Čejky, motáci a lidé, který je ke zhlédnutí zde.

S maximálním ohledem k přírodě hospodaří také soukromý zemědělec Petr Novák z Kochánova u Havlíčkova Brodu. Při ochraně čejek spolupracuje s ornitology až do té míry, že sám hnízda dohledává a dokonce i vypisuje odměnu za jejich nalezení. Navíc mozaikovitě seče květnaté louky, zakládá aleje ovocných stromů a realizuje krmné i nektarodárné biopásy. Na svých pozemcích nechal instalovat naučné tabule o šetrném hospodaření v krajině. Pozoruhodné na tom přitom je, že většinu těchto aktivit realizuje za své peníze a to včetně biopásů, které chce dělat podle sebe.

Upřímný zájem o ochranu hnízd čejek projevil také soukromý zemědělec Martin Lička z Vřesiny u Ostravy. Když v dubnu letošního roku získal do užívání nové pole, objevil na něm několik párů čejek. Předpokládal, že na poli čejky hnízdí a jelikož nechtěl zničit hnízda, tak si vyžádal, aby se nejprve hnízda dohledala. Přestože už ho tlačil termín zasetí, počkal nakonec dva týdny až do doby, kdy byla vyvedena čejčí kuřátka.

 

Čejka chocholatá s mládětem
Čejka chocholatá s mláďatem u polní mokřiny. Foto: Bohuslav Pešek

Také zemědělci hospodařící na travních porostech s výskytem chřástala polního jsou ve většině případů velmi vstřícní k ochraně hnízdišť tohoto ohroženého druhu. Už několik let pracovní skupina ČSO pro Ptačí oblasti Orlické Záhoří individuálně chrání stanoviště chřástalů. Celou oblast zemědělsky obhospodařuje soukromý zemědělec Ondřej Hulc. Ten se před každou sečí vždy ujišťuje, zda nebyl na dané louce zjištěn výskyt chřástala a v případě potřeby ponechává cca 3-4 ha plochy podle pozice volajícího samce. Podobná spolupráce funguje s několika zemědělskými podniky také v Ptačí oblasti Králický Sněžník.

 

Nesklizená plocha obsazená volajícím samcem chřástala polního u obce Dolní Boříkovice. Foto: Václav Zámečník

Díky podnětu místních obyvatel obce Kruh v Podkrkonoší se následným monitoringem podařilo zmapovat celkem 5 stanovišť chřástalů polních, z toho v jednom případě v pšeničném poli. Hospodařícím zemědělcem je zde Pavel Janata, který se dlouhodobě snaží podpořit při svém hospodaření i nejrůznější druhy zvířat například ponecháním vytipovaných části luk nesklizených. Ochrana chřástala polního ho zaujala. Sám se zapojil do nočního mapování spojeného s kroužkováním samců a nakonec se rozhodl ponechat nesklizené plochy kolem všech čtyř zjištěných pozic na travních porostech.

Také s některými zemědělci, na jejichž pozemcích hnízdí motáci lužní, je nadstandartní spolupráce. Některé podniky (např. Agrochema Studenec nebo Rolnická společnost Lesonice a.s.) posílají dopředu osevní plány Ivanu Kunstmüllerovi, který na Vysočině hnízda motáků lužních dohledává. Díky tomu se může přednostně soustředit na polní kultury, které motáci k hnízdění přednostně vyhledávají. Aktivně se do ochrany hnízd motáků lužních na Vysočině zapojuje soukromý zemědělec Radek Dvořák z Koněšína, který při žňových pracích několikrát zachránil ještě nedohledaná hnízda v obilovinách. Hnízda obsekl a sám je i označil.

 

Jedno z oplocených hnízd motáka lužního na Královéhradecku v roce 2020. Foto: Vladimír Petera

Všem zemědělských podniků, se kterými jsme při ochraně hnízd a hnízdišť v roce 2020 spolupracovali, patří velké poděkování a přání pevného zdraví do roku 2021.

Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení.
Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Přímou ochranu hnízd ptáků zemědělské krajiny v roce 2020 dále podpořili:

Nový film o ochraně hnízdišť chřástala polního

Chřástal polní je skrytě žijící ptačí druh, jehož hnízdění silně ovlivňuje zemědělská činnost. Jedná se zejména o seč v době hnízdění, která může vyústit v přímou destrukci hnízd i přítomných mláďat. Proto je přímá ochrana hnízdišť chřástalů založená na mapování volajících samců jednou z cest, jak tento druh podpořit.

Chřástal polní. Foto: Jan Johanides

Samotné hnízdění bylo v letošním roce významně ovlivněno suchým jarem. Do května téměř nepršelo a vegetace zejména ve vyšších polohách prakticky nenarostla, což se na většině tradičních lokalit projevilo výrazným propadem početnosti chřástalů polních. Naopak, v nižších polohách byli chřástali polní v letošním roce zaznamenáni i v oblastech, kde se obvykle neobjevují. Zkušenosti s ochranou chřástala polního v roce 2020 představuje nový film.


Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení.  Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

V roce 2020 byla ochrana hnízdišť chřástala polního podpořena dotací MŽP a Pardubického kraje:

Ornitologové v Pardubickém kraji mapují polní ptáky. Zapojíte se?

Ptáci žijící v zemědělské krajině nemají na růžích ustláno. Od roku 1982 se jejich početnost snížila zhruba o 30 %. Jednou z hlavních příčin je intenzivní zemědělská praxe, při které přírodě nezůstává dostatek prostoru. Projekt podpořený Pardubickým krajem a Ministerstvem životního prostředí se snaží pomoct dvěma ptačím druhům, motáku lužnímu a chřástalu polnímu, které zemědělská činnost bezprostředně ohrožuje na jejich životech. Součástí projektu je mapování hnízdního výskytu obou druhů, praktická ochrana hnízd a šíření osvěty mezi zemědělce a veřejnost. Continue reading „Ornitologové v Pardubickém kraji mapují polní ptáky. Zapojíte se?“

Bezpečně za čejkami

Současná doba je náročná pro všechny. Naštěstí pobyt v přírodě stále zůstává jednou z možností, jak si udržet dobrou mysl. Pokud přemýšlíte nad tím, kam investovat svou energii a současně si ochránit i svoje zdraví, nabízí se mapování hnízdního výskytu čejky chocholaté. S ohledem na aktuální situaci je nejvhodnější zvolit jako mapovací prostředek auto, kterým se bezpečně přiblížíte nejen k čejkám, ale současně omezíte i případný rizikový kontakt s lidmi. Kromě dalekohledu nezapomeňte i na roušku. Continue reading „Bezpečně za čejkami“

Praktická ochrana hnízd motáků lužních v roce 2019

Početnost motáků lužních v posledních desetiletích se zvyšuje a přímá ochrana na tom má svůj podíl. V letošním roce početnost a distribuci hnízdících párů významně ovlivnila hraboší gradace. Podle výsledků mapování hnízdilo v Jihomoravském kraji v letošním roce minimálně 70 párů oproti 37 v loňském roce, ve Zlínském kraji 29 oproti 18 párům a v Olomouckém kraji 43 oproti 31 párům. Celková hnízdní populace přesáhla 300 hnízdních párů. Continue reading „Praktická ochrana hnízd motáků lužních v roce 2019“

Přímá ochrana hnízd čejky chocholaté v roce 2019

Čejka chocholatá patří mezi ptačí druhy, kterým se ČSO dlouhodobě věnuje. Od roku 2015 existuje zacílený dotační titul na ochranu jejích hnízdišť na orné půdě a zemědělci si k němu postupně nachází svoji cestu. V roce 2019 bylo do tohoto opatření zařazeno už 465 ha plochy 46 podniků, což dokládá postupný nárůst zájmu o podporu čejky mezi zemědělci. Continue reading „Přímá ochrana hnízd čejky chocholaté v roce 2019“

Přímá ochrana ptačích hnízd pomáhá i zemědělcům

Praha, 16. prosince 2019. V letošním roce zaznamenali ornitologové rekordní počet minimálně 163 hnízd dravce motáka lužního chráněných před vysečením zemědělskou technikou. Vysoký počet byl způsoben zejména gradací hraboše polního, kterými se motáci přednostně živí. Zachráněno bylo i 41 hnízd čejek chocholatých, 12 hnízdišť chřástala polního nebo 3 hnízda kalouse pustovky. Continue reading „Přímá ochrana ptačích hnízd pomáhá i zemědělcům“

Přihlaste se na seminář pro zemědělce, myslivce a vlastníky půdy

Odborné vzdělávání pro podporu drobné zvěře – Správná praxe při zemědělském hospodaření zaměřená na ochranu ptactva

Zemědělci, myslivci i vlastníci půdy mohou už dnes, pokud se tak rozhodnou, efektivněji chránit ptáky a ostatní živočichy. Existuje celá řada nástrojů, které mohou zlepšit stav zemědělské krajiny.

V nektarodárných biopásech bylo zjištěno až 125 druhů volně žijících včel „samotářek“, čmeláků a vosy. Foto: Anna Talašová

Jedním z hlavních důvodů, proč se dostatečně nevyužívají, je neznalost těchto nástrojů a jejich přínosů pro cílové druhy i pro samotné hospodáře. Právě osvěta je prvním krokem, jak tyto možnosti představit dotčeným hospodářům a motivovat je k zodpovědnějšímu přístupu ke krajině. Větší využívání nástrojů může podpořit nejen hrdličku divokou, ale i celou řadu dalších mizejících ptačích druhů zemědělské krajiny.

Proto Českomoravská myslivecká jednota ve spolupráci s ČSO připravila pro zemědělské hospodáře a vlastníky zemědělské půdy vzdělávací projekt, zaměřený na zvýšení povědomí o možnostech obnovy, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti zemědělské krajiny. Vzdělávací akce jsou podpořeny z Programu rozvoje venkova, který je v gesci Ministerstva zemědělství.
V průběhu roku 2019 se uskuteční 10 dvoudenních vzdělávacích akcí spojených s exkurzemi v 10 krajích (Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina, Moravskoslezský, Pardubický, Královohradecký, Jihočeský, Plzeňský, Středočeský). Akce zacílené na Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký kraj už proběhly nebo je jejich kapacita naplněná. Pokud máte zájem, můžete se přihlásit na zbývající akce, jejichž přehled je uveden níže:

termín – místo vzdělávání – místo exkurze
25.-26.4.2019 – Jihlava – Vidonín, Myslivecký spolek Borovina
30.-31.5.2019 – Ostrava – Albrechtice, Ing. Marek Daňhel
27.-28.6.2019 – Pardubice – Chlumec nad Cidlinou, Kinský dal Borgo, a.s.
25.-26.7.2019 – Hradec Králové – Vinaře, JUDr. J. Sehnal
22.-23.8.2019 – České Budějovice -Bavorovice, Josef Vacík
26.-27.9.2019 – Plzeň – Malá Hraštice, Petr Chlumecký
24.-.25.10.2019 – Příbram – Malá Hraštice, Petr Chlumecký

Semináře jsou samostatné, vždy se jedná 2denní akci. Vstupné je zdarma. Přihlásit se je možné emailem nebo telefonicky na kontakt uvedený níže:

Ing. Marek Kraus
Tel: +420 221 592 964
Mob: +420 602 363 568
Email: marek.kraus(zavinac)cmmj.cz

K přihlášení je nutné nahlásit jméno, příjmení, o koho se jedná (zemědělec, majitel zemědělského nebo lesního pozemku, popř pomocník zemědělce). V případě, že se jedná o zemědělce nebo lesníka, tak je ještě potřeba doplnit IČ a email.

Stěžejními tématy budou:
– zemědělská krajina a polní ptáci, faktory ovlivňující ptactvo na zemědělské půdě, zemědělství a hospodaření se zvěří,
– praktická ochrana polních ptáků v rámci zemědělského hospodaření se zaměřením na inovace a výsledky výzkumu,
– agroenvironmentální a klimatické opatření Biopásy a Ochrana čejky chocholaté,
– zalesňování a zatravňování zemědělské půdy včetně zatravňování drah soustředěného odtoku,
– zakládání, údržba a následná péče o krajinotvorné prvky (zeleň a mokřady),
– správná praxe při nakládání s pesticidy s důrazem na ochranu polních ptáků,
– nelegální zabíjení necílových živočichů – postup při podezření na nelegální aplikaci rodenticidů a insekticidů.

Dvě čejčí mláďata se snaží ukrýt v ploše zařazené do egroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté. Kromě čejek tento dotační titul podporuje celou řadu dalších živočichů včetně opylovačů. Foto: Václav Zámečník

Součástí semináře bude exkurze, na které budou představeny příklady správné zemědělské praxe vedoucí k ozeleňování krajiny.

Doufáme, že přínosem seminářů bude obnova krajinných prvků, zajištění pestrosti krajiny a snížení velikosti dílů půdních bloků a monokultur, odpovídající používání pesticidů, zohlednění ochrany živočichů při zvyšující se intenzitě a zvyšování výkonnosti zemědělských strojů a v neposlední řadě adaptace krajiny na probíhající klimatickou změnu.

Lektorem bude Dr. Ing. Petr Marada (Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Strnady) a Ing. Václav Zámečník (ČSO).

Ochrana hnízd ptáků zemědělské krajiny v roce 2018

Díky podpoře Ministerstva životního protředí bylo i v roce 2018 možné aktivně chránit ptačí druhy přímo ohrožené zemědělskou technikou. Jednalo se o čejky chocholaté, chřástaly polní a motáky lužní.

Ochrana čejky chocholaté se realizovala zejména prostřednictvím tyčí umístěným na řádek 5 m před a za hnízdem. Celkem bylo touto cestou chráněno 42 hnízd. Navíc se u jednoho hnízdiště se 4 hnízdy podařilo se zemědělským podnikem Rovina Písek domluvit využití agroenvironmentálního opatření na ochranu celého hnízdiště.

Ochrana hnízda čejek pomocí tyčí. Foto: Bohouš Pešek

V případě motáka lužního s nejčastěji ochrana realizovala kombinácí oplocenky a pachového odpuzovače. Celkem se v rácmi projektu podařilo zajistit ochranu 11 hnízdům s celkovým počtem 28 mláďat. Na ochranu motáků lužních přispěl také už druhým rokem Pardubický kraj.

Jedno ze zachřáněných mláďat motáka lužního. Foto: František Buben

Posledním druhem, na kterého byla zacílená zvýšená pozoronost, byl chřástal polní. Hlavní pozornost se soustředila do Ptačí oblasti Králický Sněžník, kde je asi jedna z nejvýznamnějších populací u nás. Celkem bylo chráněno 9 hnízdišť chřástala polního, v 4 případech ponecháním neposečené plochy o velikosti min 1 ha kolem pozice volajícího samce, v 5 případech pak došlo k posunu seče až do července, kdy už hlasová aktivita nebyl zjištěna.

Část louky nesklizené ponechané kolem stanoviště volajícího samce chřástala polního. Foto: Václav Zámečník

 

Václav Zámečník

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí

Problémy současné zemědělské krajiny a možnosti nápravy

Zemědělská krajina čelí celé řadě problémů, které umocňují probíhající změny klimatu. Téměř polovina území České republiky je ohrožena erozí, půda není schopna zadržet vodu, dochází ke kontaminaci spodních vod pesticidy a snižuje se i celková rozmanitost zemědělské krajiny. V Nechanicích proběhne 13. prosince seminář organizovaný Českou společností ornitologickou, na kterém budou místním zemědělcům představeny možnosti, jak pomocí stávajících nástrojů přispět ke zlepšení stavu krajiny.

Continue reading „Problémy současné zemědělské krajiny a možnosti nápravy“

ZS Kratonohy – podnik, kde umí chránit hnízda čejek

Už první setkání s traktoristou Jaroslavem Tomášem ze zemědělského podniku ZS Kratonohy přineslo překvapení. Zcela přesně popsal ptačí druh, který pozoroval z traktoru a nedokázal ho určit. Nebylo možné se splést – jednalo se o břehouše černoocasého, který se na dané lokalitě u Kratonoh v první dekádě tohoto století pravidelně zdržoval a pravděpodobně i pokoušel hnízdit. A rovnou zmínil i pozorování bekasiny otavní. Naši první domluvu, že bychom rádi, aby objel nalezených 8 hnízd čejek, hned rozšířil o další hnízdo, když dodal: Jedno hnízdo je ještě za tím lesíkem, pojeďte se mnou, ukážu vám kde.

Od našeho prvního setkání našel každoročně aspoň jedno pole s hnízdy čejek, které se mu podařilo zachránit před jistým zničením při přípravě pole pro osetí. A postupně si vytvořil i svůj systém, jak hnízda označit. Nejprve to byly náhodně nalezené větve různých dřevin, ale nakonec začal používat cca 80 cm dlouhou bambusovou tyč, které vždy umístil cca 1,5 m od hnízda, aby sedícím ptákům nevadila při výhledu. A pak už jen zahlásil kolegům, kteří se chystali pole osít nejčastěji kukuřicí, kolik že jich tam mají čekat. Také následná práce se sečkou vyžaduje jistou dávku šikovnosti. Traktorista cestou k hnízdu převálcuje stojící bambusovou tyč, oseje pole až těsně před důlek s vajíčky a poté zvedne tu část secího stroje, před níž je hnízdo, opatrně ho přejede, stroj opět položí na zem a pokračuje dál. Hnízdo je tak prakticky nedohledatelné, protože kolem je vše oseto.

Pokud se ptáte, jak to vlastně zvládá, nabízí se hned dvě odpovědi. Traktor, se kterým jezdí, má GPS navigaci a tak se nemusí plně věnovat řízení a místo toho může kontrolovat nejen prostor před traktorem, ale i kolem. Ale tím ještě důležitějším předpokladem je výborná pozorovací schopnost a ještě větší chuť přispět svým dílem k úspěšnému vyhnízdění čejky chocholaté a všech ostatních zvířat ohrožených zemědělskou technikou. Vím, že při odjezdu z pole ho hřeje vědomí, že udělal svět zase jednou o trochu lepším místem.

Video z praktické ochrany nejen čejek chocholatých je ke zhlédnutí zde.

Václav Zámečník

Ochrana hnízdišť čejky chocholaté včetně vytvoření filmového dokumentu je součástí projektu Osvěta přírodě šetrného zemědělského hospodaření, který byl podpořen grantem Královéhradeckého kraje.

Jaké jsou praktické zkušenosti zemědělců s AEKO Ochrana čejky chocholaté?

Součástí projektu Využití agroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté k optimalizaci nákladů a výnosů zemědělských podniků podpořeného Ministerstvem zemědělství bylo i vyhodnocení zkušeností zemědělců, kteří vstoupili v letech 2015 až 2016 do tohoto AEKO opatření. Celkem bylo osloveno 10 zemědělců v rámci celé České republiky. A jaké jsou výsledky?

  • z pohledu ekonomiky vychází opatření příznivě – čím jsou pozemky zamokřenější, tím je i přirozeně vyšší ekonomický přínos tohoto opatření
  • zemědělci vnímali přínosy tohoto opatření nejen pro samotné čejky, ale i pro další živočichy včetně opylovačů
  • většina zemědělců využívala variantu, kdy se pro druhou polovinu roku (od 16.6. do 15.7.) vysévá směs pro opylovače
  • cena prodávané směsi osiva se většině zemědělců zdála vysoká – ušetřit je možné nakoupením dílčích plodin a smícháním směsi samotnými zemědělci
  • pouze v jednom případě proběhla zimní kultivace až po zámrzu
  • všichni zemědělci hodnotili svoje rozhodnutí vstoupit do AEKO pozitivně

 

Zkušenosti získané dotazníkem byly následně využity při osvětě mezi zemědělci, kteří mají možnost AEKO využít.

Václav Zámečník

Projekt byl podpořen MZE.

Možnosti podpory čejky chocholaté v zemědělských kulturách

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) patří mezi typické zástupce polních ptáků. Původním hnízdním prostředím čejky byly zamokřené travní porosty, ale postupně začala více využívat polní kultury, zejména jarní plodiny. Jako potrava ji slouží výhradně drobní bezobratlí živočichové. Je tažná, zimoviště našich čejek se nachází v Západní Evropě a Středomoří.

Mezi lety 2001-2004 se početnost čejky chocholaté pohybovala na úrovni pouhých 7 000-10 000 párů (Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice), ale od roku 1982 do roku 2006 došlo podle výsledků Jednotného programu sčítání ptáků k poklesu početnosti téměř o 90%. Mezi nejvýznamnější lidské aktivity ovlivňující přežívání tohoto druhu patří zemědělská činnost. Možnosti, jak je možné podpořit zemědělskou činností čejku chocholatou, jsou následující:

Orná půda

  • Zachovejte zamokřená místa v polích, kde čejky s oblibou hnízdí a vyhledávají potravu. Protože se obtížně obdělávají, neměla by jejich ochrana být příliš nákladná. Při orbě ponechte okolo zamokřených ploch několikametrové nezorané pásy neošetřené chemickými prostředky. Pro péči o místa s trvalejším či rozsáhlejším zamokřením můžete využít finanční prostředky z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací získáte na nejbližší Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK).

    Mokřiny v polích, které navazují na travní porosty, představují pro čejku optimální hnízdní prostředí. Foto: Václav Zámečník
  • Pokud víte o konkrétních hnízdech čejek na vámi obdělávaných pozemcích, snažte se předejít jejich zničení při jarních pracích. Pokud práce nelze odložit, pokuste se na pozemcích, kde čejky hnízdí, provést všechny nezbytné zásahy v co nejkratším období (např. během jednoho týdne), aby v případě zničení hnízda měl pár dostatek času znovu zahnízdit.

    Mezi možnosti, jak snižovat zbytečné hnízdní ztráty, patří i přímá ochrana hnízd čejky chocholaté. Foto: Václav Zámečník
  • Pokud je to možné, zachovejte v osevním postupu dostatečné zastoupení jarních plodin, které čejky s oblibou využívají pro hnízdění. Z nich je nejméně vhodná řepka, která roste příliš rychle.
  • V případě, že hospodaříte i na travních porostech, pokuste se uzpůsobit osevní postup tak, aby některé pole s jarní plodinou přímo navazovalo na travní porosty, kam čejky mohou odvést mláďata za potravou.
  • Na vymezených půdních blocích je možné od roku 2015 vstupovat do agro-environntálního opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté. Detailní podmínky tohoto dotačního titulu lze nalézt v aktuálně platné Metodice k provádění nařízení vlády o stanovení podmínek provádění AEKO. Aktuálně vymezené půdní bloky pro ochranu čejky chocholaté na orné půdě je možné najít ve veřejném registru půdy LPIS. Jedná se o geografický informační systém vytvořený zejména k evidenci využití zemědělské půdy. Pro vyhledání stačí otevřít LPIS na a v levé nabídce zvolit se seznamu Dotace – Nové Enviro – Dle druhu – ČEJKA.

Travní porosty

  • Vytvořte a zachovejte zamokřené travní porosty. Čejky na těchto plochách najdou více potravy i v letních měsících. Vytvoření těchto ploch je možné např. ucpáním části drenážních sítí nebo zvýšením hladiny spodní vody přehrazením zavlažovacích kanálů. I relativně malá zamokřená plocha při okrajích travních ploch může zajistit dostatek potravy pro čejky a jejich mláďata.
  • Vláčení a válcování luk s hnízdícími čejkami se pokuste provést již během podzimu nebo nejpozději do 15. března.
  • Kosení trávy provádějte od středu pozemku k jeho okrajům, případně se sečí vyčkejte, až čejky s mláďaty opustí pozemek. Čejkám rovněž pomůžete, když travní porost na jejich hnízdištích posečete ještě jednou v říjnu nebo v první polovině listopadu, aby byl na jaře porost nízký.
  • Pokud hnízdí čejky na pastvinách, omezte v období od poloviny března do konce června zatížení na jednu dobytčí jednotku na hektar – čejka bude schopna uchránit hnízdo před ušlapáním. Vyšší zatížení na těchto pozemcích v pozdějším létě až do ukončení pastvy naopak zajistí nízký travní porost vhodný pro hnízdění čejek v následujícím roce.
  • Obzvláště významná hnízdiště čejek ani jejich bezprostřední okraje by neměly zarůstat vyššími dřevinami. Protože kácení dřevin je ošetřeno řadou právních předpisů, doporučujeme před jakýmkoliv zásahem do porostů dřevin kontaktovat AOPK, kde vám poskytnou informace a odborně zhodnotí účelnost zásahu.
  • Umožněte čejkám hnízdit na vlhkých loukách. Omezením hnojení přispějete k vytvoření vhodnějších podmínek ke hnízdění, protože porost není příliš vysoký ani hustý a současně je tím podporována vyšší diverzita bylin.


Vznik tohoto článku byl podpořen Ministerstvem zemědělstvím.