Druhý červencový týden dorazil do ptačího parku Mnišské louky u České Lípy hřebec plemene exmoorský pony, aby tu doplnil šestici klisen. Je mu 14 let, jmenuje se Hamlet a do ptačího parku přijel až z Tierparku Sababurg v Hesensku ve středním Německu. Continue reading „Stádo na Mnišských loukách se rozšířilo o hřebce Hamleta“

V loňském roce jsme v ptačím parku Mnišské louky zorganizovali díky finanční podpoře Nadace Ivana Dejmala monitoring vegetace a vybraných skupin hmyzu. Přinášíme vám shrnutí nejdůležitějších výsledků tohoto průzkumu. 

Vegetace 

Průzkum provedl RNDr. Richard Višňák, Ph.D. Došlo k průzkumu celého území pomocí kruhových vegetačních snímků v pravidelné síti. Díky tomu byla vytvořena též vegetační mapa pro celé budoucí území parku. 

V ptačím parku zjištěno bylo celkem 382 druhů vyšších rostlin. 17 % z nich tvoří geograficky nepůvodní druhy, takzvané archeofyty. Patří sem i rostliny, které jsou u nás už dávno zdomácnělé, jako například ovsík vyvýšený. Bohužel se zde vyskytují i invazní druhy, z nichž největší problém představuje netýkavka žláznatá, která se nekontrolovaně šíří zejména po neobhospodařovaných plochách. 

Velkou radost nám udělal výskyt vzácných rostlin, které tvoří 6 % ze všech zjištěných druhů a spadají do některé z kategorií ohrožení Červeného seznamu. V kategorii kriticky ohrožený (C1) byl zjištěn jeden druh, ptačinec bahenní (Stellaria palustris), v kategorii ohrožených celkem osm druhů a v dalších kategoriích celkem 12 druhů (např. žebratka bahenní Hottonia palustris či bazanovec).   

Mezi nejčastějšími druhy byly zaznamenány kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lipnice obecná (Poa trivialis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), svízel přítula (Galium aparine) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Výskyt těchto rostlin naznačuje, že nemalá část území je degradovaná. Tyto běžné trávy a nitrofilní (dusíkomilné) byliny dominují tam, kde se v minulosti přestalo s pravidelným kosením a kde je v půdě příliš vysoký obsah živin. 

Nejchudší jsou porosty zblochanu vodního (Glyceria maxima) v periodicky zaplavovaných sníženinách. Naopak nejbohatší plochou jsou luční porosty s kalcifilními (vápnomilnými) druhy při severovýchodním a severním okraji území. Správná péče by měla kombinovat sečení a pastvu travních porostů, lokální výřezy či ponechání některých dřevinných porostů bez zásahu. Snahou by mělo být vyhnout se absenci péče mokřadních ploch či luk tak, jak tomu dosud u některých vlastníků v území bohužel stále je. 

Brouci 

Průzkumy provedli Ing. Pavel Vonička a Milan Průša. Entomologové využili několik typů odchytových pastí a provedli několik terénních průzkumů v průběhu celé sezóny. 

Zjištěno bylo celkem 858 druhů brouků, z nichž 9 % patří do některé skupiny ohrožení dle Červeného seznamu bezobratlých živočichů ČR. Spolu s regionálně významnými druhy je tento podíl 12 % ze všech zjištěných druhů.  

Vysoká diverzita brouků na území ptačího parku je podmíněna především značnou rozmanitostí biotopů. Na relativně malé ploše se nachází mozaika stanovišť zahrnující mokřady s hygrofilní (vlhkomilnou) vegetací, louky, břehy vodních ploch a toků, zbytky lužních lesů, remízky i suché trávníky na písčité půdě a xerotermní (teplomilné a suchomilné) biotopy podél náspu železniční tratě. Na vysokou druhovou diverzitu brouků má pozitivní vliv také pastva koní (exmoorských pony) a hovězího dobytka; na exkrementy zvířat je vázána řada koprofágních a koprofilních druhů. Tyto organismy využívají trus jako zdroj potravy nebo jako prostředí nezbytné pro svůj životní cyklus. 

Ačkoli monitoring primárně necílil na sledování vodních brouků, v rámci průzkumu epigeických (na povrchu půdy žijících) skupin byl zaznamenán výskyt velmi vzácného druhu Ochthebius bicolon z čeledi Hydraenidae. To dle entomologů svědčí o významnosti území i pro tuto skupinu brouků. Dle průzkumu je obecně území velmi zajímavým refugiem pestrého společenstva brouků, kdy nejcennější jsou zachovalé mokřady, hostící druhově bohatou hygrofilní faunu epigeických predátorů, zejména střevlíků a drabčíků, a také významnou faunu fytofágních (býložravých) druhů, vázaných na mokřadní rostliny. 

Vážky 

Průzkum vážek a denních motýlů provedla Mgr. Alice Janečková. Průzkum probíhal částečně již v roce 2024. 

Výsledky průzkumu jednoznačně potvrzují, že Mnišské louky mají mimořádný význam pro vážky i další mokřadní živočichy. Celkem 35 druhů vážek zaznamenaných během osmi kontrol v roce 2024-2025 představuje téměř polovinu všech druhů žijících v České republice. Takto vysoký počet druhů zároveň odráží značnou pestrost vodních biotopů na území ptačího parku Mnišské louky. 

Bohaté populace vzácných šídlatek (Lestes dryas, Lestes barbarus) spolu s výskytem lesklice skvrnité (Somatochlora flavomaculata), šídla lučního (Brachytron pratense) a vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) svědčí o zachovalých, přírodě blízkých mokřadech s čistou vodou a bohatými porosty vodních rostlin. 

Motýli 

Při průzkumu denních motýlů bylo zjištěno celkem 45 druhů. Průzkum ukázal, že zdejší kosené louky jsou pro tuto skupinu hmyzu mimořádně bohaté. To se projevuje nejen v pestrosti druhů, ale také v jejich vysoké početnosti (populační hustotě). 

 Za zmínku stojí početnější populace silně ohroženého modráska bahenního (Phengaris nausithous) či očkovaného (Phengaris teleius). Zjištěn byl též modrásek lesní. K významným nálezům patří také potvrzení výskytu druhů, které jsou v současné krajině na ústupu. Jedná se o vřetenušku komonicovou (Zygaena viciae), vřetenušku pětitečnou (Zygaena lonicerae) a soumračníka tmavohnědého (Heteropterus morpheus). 

Mnišské louky u České Lípy, jeden ze sedmi ptačích parků České společnosti ornitologické (ČSO), se rozšířil o 5 hektarů. Podařilo se dojednat nákup důležitých pozemků, které pomáhají k budoucímu scelení celé plochy parku. Pozemky s výměrou 4,98 hektarů ČSO odkoupila od Farmy Ploučnice a Zelené Farmy (oba subjekty patří do tzv. Spojených Farem ve vlastnictví skupiny CPI). Území v údolí Ploučnice, které ČSO vykupuje z darů, slouží jako útočiště pro ptáky i další živočišné a rostlinné druhy. 
Continue reading „Ptačí park Mnišské louky se rozrůstá o 5 hektarů luk. Chceme tam přilákat především bekasiny“