Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata

Celkem pět párů sokolů stěhovavých letos obsadilo hnízdní budky připravené pro ně ornitology. Jedná se o již šestou hnízdní sezonu po sobě, od kdy se podařilo kontinuitu hnízdění těchto vzácných dravců v Praze obnovit. Letos byla úspěšná dvě hnízdění v areálech Michle (1 mládě) a Holešovice (3 mláďata). Další dva páry (Malešice a Třeboradice) hnízdily neúspěšně a zcela nový pár osídlil budku ve FN Motol.

Kroužkování mláděte v Michli. Foto: Dušan Rak

Continue reading „Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata“

Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology

Českomoravská myslivecká jednota, společně s Českým rybářským svazem a Rybářským sdružením ČR vydaly 5. 12. 2018 tiskovou zprávu (odkaz ZDE). Ačkoliv se týká převážně savců, nastoluje vážné otazníky i pro ornitologa. Týká se totiž druhů, které se díky zákonné ochraně (rozuměj ochraně před pronásledováním ze strany člověka), znovu staly součástí naší fauny. Takový osud potkal naštěstí i některé druhy ptáků, jejichž stoupající počty jsou příkladem úspěšné zákonné ochrany přírody (příkladem může být sokol stěhovavý, orel mořský nebo luňák červený). Continue reading „Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology“

obálka knihy Krmíme ptáky ale správně

Krmíme ptáky, ale správně – recenze

Peter Berthold, Gabriele Mohrová

KRMÍME  PTÁKY, ALE  SPRÁVNĚ

KRMENÍ, OCHRANA A BEZPEČÍ PRO PTÁKY PO CELÝ ROK

Vydalo nakladatelství KAZDA v roce 2018 www.knihykazda.cz

Bertholdova kniha o dlouhodobém přikrmování ptáků je  významný a krásný vánoční dárek

obálka knihy Krmíme ptáky ale správně

Konečně držím v rukou knížku, po jejímž překladu a vstupu do českého ochranářského prostoru jsem zatoužil před řadou let. Byli jsme tenkrát s manželkou na několik týdnů kroužkovat ptáky u doktora Fiedlera v Radolfzellu (na polní stanici Metnau). A tam jsme potkali autora knihy prof. Petera Bertholda. Viděli jsme něco z jeho práce na výzkumu tahu pěnic černohlavých, slyšeli o místních krmištích a zejména mohli kroužkovat spoustu nádherných ptáků. Pak jsem dostal do ruky první vydání Bertholdovy knihy z roku 2005. V Německu se stala okamžitě ochranářským bestsellerem. Nyní spatřila světlo světa již ve čtvrtém vydání a to se objevilo na českém trhu.

Asi nejsem nejlepším a zcela objektivním recenzentem. To proto, že si mne již první německé vydání hodně získalo. Ačkoliv mělo o téměř stovku stran méně. Současné čtvrté vydání, jež si můžete zakoupit, je značně rozšířené o další úvodní, a vlastně ty nejpodstatnější, kapitoly. Profesor Berthold vychází z dramatického úbytku ptáků v Německu. Sledoval tento vývoj zhruba padesát let. Rozebírá příčiny stavu a proces hledání některých neuskutečnitelných řešení. Například tzv. re-ekologizace. Tento zápas o změnu zejména v zemědělské politice je během na dlouhou trať. Rychlejší a okamžitá pomoc je podle Bertholda na dosah ruky – přikrmování, nejlépe celoroční, praktikované zejména v Anglii nebo v USA. Autor uvádí praktické příklady, kde se osvědčilo, například u vrabce domácího.

V dalších kapitolkách rozvádí energetické potřeby ptáků. Zdůrazňuje, že nejsou podle něj zdaleka největší v zimě. Náročnějším obdobím bývá pro ptáky léto. Zajímavé byly pro mne výsledky patnáctiletého systematického sledování, které byly uvedeny již v prvním vydání knihy. Přikrmování uspíší zahájení snůšky, počty vajec, někdy i zlepšení kvality a dokonce velikosti vajec. Zlepšuje se také proces přepeřování a urychluje se růst nového peří. Kniha nás seznamuje s potřebným plánováním přikrmování. A radí konkrétně, jak a čím krmit. S knihou můžeme navštívit jak běžná krmítka, tak také jiná, speciální krmná zařízení. Dozvíme se, co je základní, doplňkové nebo sezónní krmivo, co je živé krmivo, nebo takový nepatrný detail, jak upravit pro krmení kousek tvarohu, aby nezkysl.

Knížka je plná malých, praktických rad. Barevné, přehledné grafy nám ukazují návštěvnost krmítek a počty odchycených ptáků v různých obdobích a biotopech, jakým je ovocný sad, les, domácí zahrada během celého roku. Obrázek ze strany 97 je známý, převzatý z britských pramenů. Vypovídá o návštěvnosti a tudíž i spotřebě krmiva. Jeho věrohodnost si ověřujeme u několika druhů i na našem stacionárním krmítku. Například brhlíky od konce dubna až po červen na krmítku téměř nevidíme. Zato strakapoudi přilétají zejména v červnu a v červenci. Také kosové se nám v září a říjnu téměř vyhýbají. V jiné kapitole Berthold odpovídá na otázku, kterou také opakovaně dostávám: „Ale mně na krmítko nic nelétá, nevíte proč?“ Také se zde řeší otázka: Co s nezvanými hosty, domácími holuby, hrdličkami zahradními, ale i kočkami? Pro někoho je žel na krmišti vetřelec i krahujec. Odpovědi zde najdou též diskutéři o ptačích nemocech přenášených na krmítku. Řeší se zde zvláště trichomonóza zvonků zelených. Dozvíme se, jak tedy na krmítku dodržovat hygienu.

Zaujala mne i velmi důležitá kapitola o doplňkových opatřeních pro ochranu ptáků. Berthold v ní mluví o „vyluxované zahradě psychopatů“. Ale též pokračuje o zahradě pro živočichy, a zejména ptáky, přívětivé. Co tam sázet a jak předem myslet na vhodná hnízdiště. Je zde spousta nových i starších podnětů. Závěrečná část obsahuje seznam druhů s krásnými obrázky. A to nejen pěvců, ale třeba i dravců. I ty můžeme přikrmováním pozitivně ovlivnit. Tady si může každý přijít na to své. Mne potěšila metoda, jak pomoci malé “myšce“, při zemi rejdícímu střízlíkovi.

Na závěr se musím přiznat, že k této knize mám srdečný osobní vztah. Nejen kvůli mnou akceptovanému myšlení a její praxi, ale i jinak. Českým vydavatelem je totiž náš klubový prachatický žák Václav Kazda. Léta jako zvídavý klučina navštěvoval náš ornitologický klub na Dřípatce. Pak nám zmizel ve světě. A ejhle. Prostřednictvím zamýšleného vydání oblíbené německé  knížky jsem Václava opět potkal. Napsal mi, že četl někde můj obdiv a radost nad prací profesora Bertholda. A semínko zapadlo do dobré půdy. Bylo mi nakonec velkou ctí na jeho prosbu napsat ke knize krátký úvod. A ještě jsme mohli v závěru uveřejnit jeden list o naší službě – práci v neziskové organizaci A Rocha. Václav Kazda je tak pro mne velkým povzbuzením. Věřím, že bude i pro vás. Nevzdávejte práci s dětmi a mladou generací, i když nese ovoce třeba až po desetiletích. Vřele vám doporučuji si „Bertholda“ koupit. Není to úplně snadná a laciná četba. Dá to zabrat. Ale o to více to stojí za to.

Hezké Vánoce s touto knihou vám přeje

Pavel Světlík, ředitel A Rocha – Křesťané v ochraně přírody

mapování ptáků v Českém lese

Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018

V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl možnost poznat důkladněji jižní část Českého lesa a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Po zajímavé zkušenosti z loňského roku, kdy jsem se pohyboval při monitoringu dravců v severní části Českého lesa, jsem se na objevování a poznávání pro mne nových přírodních území opět velice těšil. Navíc mne před letošní sezónou kontaktoval zkušený západočeský ornitolog Oldřich Bušek a dohodli jsme se na osobním setkání v průběhu mého pobytu na Domažlicku. K tomuto setkání na jednom z mých pozorovacích stanovišť ke konci června skutečně došlo. Děkuji tímto Oldovi Buškovi, že za mnou přijel a mohli jsme spolu probrat něco o dravcích a jejich lokalitách v západních Čechách i jinde. Určitě bych si přál takovýchto setkání přímo v terénu více.

mapování ptáků v Českém lese

Continue reading „Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018“

Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko

Během čtyřletého mapování v letech 2014-2017 se podařilo pokrýt všech 89 malých čtverců, které spadají na území CHKO Křivoklátsko, navíc proběhlo v letech 2015-2016 i detailnější mapování v malých čtvercích na území Ptačí oblasti. Continue reading „Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko“

logo jm pobočky ČSO

Pozvánka na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky

Schůze se koná v sobotu 24. listopadu 2018 v 9:30 na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.

PROGRAM:

1. Zahájení, osobní zprávy
2. Plán činnosti pobočky na rok 2019 (G. Čamlík)
3. Zpráva o hospodaření pobočky v roce 2017 (D. Horal)
4. Volba výboru Jihomoravské pobočky ČSO na příští funkční období
5. Shrnutí členské exkurze do NP Podyjí v roce 2018 a pozvání na další exkurzi v roce 2019 (J. Sychra)
6. Cílový druh pobočky v roce 2018: vodouš rudonohý (J. Sychra)
7. Co je nového v projektech „Živé břehy“ a „Revision“ (G. Čamlík)
8. Lokality v ohrožení : Střední nádrž Nové Mlýny a Vojenské cvičiště Bzenec
9. Vystoupení zástupce výboru nebo sekretariátu ČSO
10. Synantropní chocholouši obecní na Brněnsku – aktuální situace a možnosti ochrany, výsledky projektu „Ochrana biodiverzity“ (L. Praus)
11. Záchrana hnízda chocholouše v Jiříkovicích (L. Řičánek)
12. Ornitologické novinky (V. Škorpíková)

Seminář:

13. Výsledky mapování vodních toků na jižní Moravě – první výsledky projektu Živé břehy (G. Čamlík, Z. Janoška, K. Horák)
14. Management hnízdišť břehulí říčních v rámci projektu Živé břehy, výsledky monitoringu a plány do budoucna (G. Čamlík, P. Berka).

Odborná přednáška:
15. „Management hnízdišť břehulí říčních (Riparia riparia) – kde hledat příležitosti pro nová a jak udržet ta stávající?“ (Petr Heneberg)

Další:
16. Setkání mapovatelů vodních toků, plán monitoringu na příští rok (Gašpar Čamlík)
17. Návrh úpravy metodiky (Zbyněk Janoška).

(+ další příspěvky účastníků schůze aj.). Předpokládané ukončení schůze cca 1430 hod. Pro případné zájemce bude následovat posezení v restauraci Putyka U Míka, Františkánská 15.

Na schůzi by mělo být distribuováno nové číslo časopisu Crex (37). Účastníci budou moci zaplatit členské příspěvky na rok 2019, popř. za minulá léta.

Na shledanou se těší za Jihomoravskou pobočku ČSO

Jan Sychra, předseda
Gašpar Čamlík, jednatel
David Horal, člen výboru

Případné dotazy směřujte na G. Čamlíka (tel. 731 782 066), D. Horala (tel. 775 254 220) nebo e-mail jmpcso@seznam.cz.

Konference „Orli Palearktu“ v Rusku

Ve dnech 7.–9. září 2018 proběhla v Rusku druhá mezinárodní konference pod názvem Orli Palearktu. První konference na stejné téma se konala před pěti lety v tatarské Jelabuze, místem konání té letošní byl Altaj. Konkrétně Park Hotel u jezera Aja u vesnice Katuň nedaleko hlavního města – Gornoaltajska. Druhý a třetí den probíhala konference ve dvou paralelních sekcích, takže byl člověk bohužel nucen oželet řadu zajímavých příspěvků.
Hnízdo orla stepního v oblasti Usť-Kan. Foto: David Horal

Continue reading „Konference „Orli Palearktu“ v Rusku“

Hromadné úhyny kosů může mít na svědomí virus Usutu

V posledních týdnech nás kontaktují lidé a hlásí nám nálezy uhynulých a zjevně nemocných kosů. Jedná se často o celé kosí rodinky a stejná situace je i v dalších evropských zemích – Itálii, Německu, Maďarsku, Švýcarsku, Španělsku, Belgii, Francii, Polsku, Rakousku, Srbsku, Chorvatsku nebo Řecku (1). Možnou příčinou je virus Usutu, který přenášejí komáři a výrazně citliví jsou na něj právě kosi. Lidé se ale bát nemusí.

Foto: Monika Burianová

Virus byl poprvé zjištěn v Africe v roce 1959. Do Evropy se rozšířil v roce 1996, kdy způsobil hromadné úhyny kosů v Itálii (2). Od té doby se dostal i do dalších Evropských zemí včetně Česka (3). První mrtvý pták, u kterého byl prokázán virus Usutu, byl kos nalezený v Brně v roce 2011 (4a) a protilátky proti viru byly zjištěny také u lysky černé (4b). Zajímavé je, že kromě kosů jsou na virus citliví také puštíci bradatí (5a, 5b). Virus byl ale zjištěn i u mnoha dalších druhů pěvců i nepěvců včetně sýkor, vrabců, vlaštovek, labutí, motáků nebo například strakapoudů (1). V letošním roce mohlo k šíření viru přispět dlouho trvající teplé počasí, které komárům vyhovuje.

Průběh šíření viru Usutu v Evropě. Zdroj: www.dovepress.com/usutu-virus-current-knowledge-and-future-perspectives-peer-reviewed-fulltext-article-VAAT

Ptáci, kteří trpí jakoukoliv nemocí, jsou načepýření, mají pomalejší reakce a nepřijímají potravu ani vodu, jsou zesláblí, malátní a mají svěšená křídla. Onemocnění virem Usutu nemá žádné jasné příznaky (ty závisí mimo jiné i na tom, kam se virus v těle ptáka rozšířil) a jeho potvrzení je tedy možné pouze ve specializované laboratoři.

Na virus neexistuje žádná vakcína ani lék. Nakažení ptáci tak buď uhynou, nebo prodělají nemoc a vytvoří si protilátky (6).

Virus se přenáší prostřednictvím komárů, a to i na člověka. Nákaza ale u lidí probíhá zcela bez příznaků, takže si jí ani nevšimneme. Jen naprosto výjimečně může mít vážnější průběh u osob s výrazně sníženou imunitou (např. lidé po transplantaci; 7). V ohrožení nejsou ani psi, kočky a další chlupatí mazlíčci. Doma chované ptáky je pak možné chránit zakrytím klece moskytiérou (8).

Přímým kontaktem s nemocnými ptáky se virus nepřenáší, při manipulaci s nimi tedy stačí dodržovat základní pravidla hygieny. V případě nalezení nemocných ptáků doporučujeme kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. Při nálezu uhynulého opeřence ho lidé mohou například zakopat na zahradě a v případě většího počtu (3 a více) uhynulých jedinců doporučují veterináři kontaktovat místně příslušnou Státní veterinární správu. Nález je také vhodné zadat do Faunistické databáze ČSO (avif.birds.cz).

Zdroje informací:

(1) https://doi.org/10.2147/VAAT.S123619

(2) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3559058/

(3) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4742707/

(4a) Hubálek Z, Rudolf I, Čapek M, Bakonyi T, Betášová L, Nowotny N. Usutu Virus in Blackbirds (Turdus merula), Czech Republic, 2011–2012. Transboundary and emerging diseases. 2014 Jun;61(3):273-6.

(4b)  Straková P, Šikutová S, Jedličková P, Sitko J, Rudolf I, Hubálek Z. The common coot as sentinel species for the presence of West Nile and Usutu flaviviruses in Central Europe. Res Vet Sci. 2015;102:159–61.

(5a) Nikolay B. A review of West Nile and Usutu virus co-circulation in Europe: how much do transmission cycles overlap? Trans R Soc Trop Med Hyg. 2015;109(10):609-18. 10.1093/trstmh/trv066.

(5b) Schulze C, Ziegler U, Schlieben P, Fast C, Bock S, Schüle A, Ochs A. FATAL SYSTEMIC USUTU VIRUS INFECTION IN TWO JUVENILE GREAT GREY OWLS (STRIX NEBULOSA) FROM A GERMAN ZOOLOGICAL GARDEN. Journal of Comparative Pathology. 2017 Jan 1;1(156):113.

(6) https://www.ndr.de/nachrichten/Usutu-Virus-Viele-Tausend-Amseln-sterben,usutu104.html

(7) Cavrini F, Gaibani P, Longo G, Pierro AM, Rossini G, Bonilauri P, et al. Usutu virus infection in a patient who underwent orthotropic liver transplantation, Italy, August-September 2009. Euro Surveill. 2009;14(50):19448.

(8) https://www.dwhc.nl/en/faq-usutu-virus/

Další informace:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5388094/#r3

World Shorebirds Day 2018 logo

Světový den bahňáků – čtvrtek 6. září 2018 – přidejte se!

World Shorebirds Day 2018 logoNa 6. září byl vyhlášen Světový den bahňáků (World Shorebirds Day) za účelem co nejvíce zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany a výzkumu těchto jedinečných, zpravidla extrémně daleko migrujících, často ohrožených a silně ubývajících druhů ptáků. Letos se jedná o pátý ročník akce.

Více informací v Angličtině naleznete zde: https://worldshorebirdsday.wordpress.com/

Společně s řadou propagačních akcí se uskuteční Celosvětové sčítání bahňáků (Global Shorebird Counts) – právě ve dnech 5.–11. září 2018. Je možné si předem zaregistrovat sčítací lokality, ale není to nutné.

Více informací v Angličtině naleznete zde: https://worldshorebirdsday.wordpress.com/globalshorebirdcounting/

V České republice bychom rádi přispěli co nejintenzivnějším sčítáním bahňáků. Je to jednoduché – vydejme se k rybníkům, mokřinám, do polí a sčítejme bahňáky, mohou být kdekoliv.

K odevzdání dat bude primárně využita všem dobře známá databáze ČSO www.birds.cz. Zadávejte prosím do databáze všechna svá zjištění bahňáků během sedmi dní 5.–11. září 2018 kdekoliv na území ČR, nezapomeňte vyplnit GPS souřadnice lokality. Vhodné bude rovněž doplnit čas pozorování na lokalitě, biotop a jakékoliv podrobnosti. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte mě kontaktovat na: kubelkav@gmail.com.

Tak se těším na Vaši spolupráci a jsem zvědav kolik druhů a kolik jedinců bahňáků zvládneme během následujících dní v ČR zaznamenat. Každý může přispět! Ukažme světu, že i v ČR je možné zastihnout nemalé množství bahňáků a společně oslavme jejich jedinečnost!

 

Vojtěch Kubelka, koordinátor Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR

Siluety dravců pokryly prosklené plochy autobusových zastávek v Třeboni

Úvodí slovo ČSO:

„Pravidelně vás informujeme o tom, že přibývá zastávek hromadné dopravy, které byly zabezpečeny proti kolizím ptáků. Prakticky vždy se jedná o aktivity jedinců, škol nebo spolků. S výjimkou Zlína, kde postupné zabezpečování zastávek probíhá již několik let, je aktivita města Třeboně ojedinělým případem, kdy ke zlepšení situace došlo z podnětu samosprávy a to bez toho, že by reagovala na stížnosti občanů nebo naše vyzvání. Proto jsme se rozhodli dát zde Třeboni prostor k představení výsledků.“

Zbyněk Janoška.

Prosklené čekárny autobusových zastávek v Třeboni aktuálně zdobí samolepky siluet dravců. Tímto způsobem se město rozhodlo zabezpečit průhledné skleněné plochy z toho důvodu, aby nedocházelo k nárazům ptáků do prosklených ploch zastávek veřejné dopravy. Po konzultaci s pracovníky z České společnosti ornitologické, kteří přímo kampaň pod názvem Bezpečné zastávky vedou, jsme neváhali se do této akce rovněž zapojit.

Třeboň – Rozc. ČD. Foto: Jan Cába

Výlep samolepek nám zajistily záchranná stanice pro živočichy v Třeboni a nezisková organizace Český nadační fond pro vydru, kde zrovna pořádali mezinárodní studentský tábor. Prosklené čekárny na autobus ve městě Třeboň tak polepili studenti z celého světa. Pro dosažení co nejvyšší hustoty polepu ale rovněž z důvodu, aby upozornění ptáků na skleněnou překážku bylo co nejúčinnější, jsme v průměru na jednu zastávku vylepili cca 80 samolepek ptačích siluet v kombinaci černé a červené barvy.

Konkrétně se jedná o těchto 10 nově polepených čekáren na zastávkách autobusů:

  • 4 v ulici Dukelská (Dukelská, Zast. ČD a 2 Na Kopečku)

  • 3 v ulici Táboritská (Táboritská, Rozc. ČD a Rozcestí Č.D.)

  • 1 v ulici Novohradská (Dřevnice)

  • 1 v ulici Klofáčova (ÚNZ)

  • 1 na návsi v Nové Hlíně

Jedna čekárna na zastávce autobusu v ulici Třebízského (Lázně Aurora) byla polepena různobarevnými siluetami dravců, ale i UV samolepkami různých tvarů stejnou organizací  již v minulosti.

Třeboň – Na Kopečku. Foto: Jan Cába

Celkem je tedy v Třeboni včetně jejích místních částí proti nárazu ptáků do průhledných skleněných ploch zabezpečeno všech 11 čekáren autobusových zastávek s prosklenými plochami, které jsou v majetku města.

Třeboň – Dukelská. Foto: Jan Cába

 

Autor: Jan Cába, odbor investic a Rozvoje, Třeboň