Představujeme účastníky Ornitologické akademie 2025

Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.

Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky některých nových účastníků akademie v roce 2024/25. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.

Další ročník

Přihlašování do dalšího ročníku se otevírá v průběhu září. Chcete přednostně dostat upozornění až se otevře přihlašování do dalšího ročníku Ornitologické akademie? Přihlásit se můžete zde.


Jakub, 18 let, Praha a okolí

Už od mala mám rád přírodu, rád do ní chodím a pozoruju ji. K ptákům mě původně přivedl táta před asi 10 lety. Začal jsem chodit na kroužek a zdokonalovat se v poznávání a ptáci mě postupně bavili víc a víc. Po nějaké době jsem se stal členem ČSO a začal jsem se účastnit některých jejich akcí. Letos jsem se poprvé odhodlal i k zapojení do LSD. Mám rád, že když člověk pozoruje ptáky, nikdy neví, na co narazí, ať už je to nějaký zajímavý druh, nebo chování, které je možné sledovat. Na jaře vždy s oblibou pozoruji, jak se tažení ptáci vrací, začínají zpívat a hnízdit. Chci studovat biologii, nejspíše ne přímo ptáky, ale rád je budu mít vždycky.


Honza, 20 let, Mělnicko

Už od mala jsem byl fascinován přírodou, především zvířaty, kdy jsem hltal všemožné naučné knihy a dokumenty. Asi trochu netradičně jsem ale nikdy nebyl ten kluk, co by běhal po zahradě a koukal pod kameny, nebo číhal, co přiletí na krmítko. Dlouho jsem chodíval do ochranářského kroužku při pražské zoologické zahradě, a byl to právě zájem o ochranu přírody, který na střední škole znovu zažehl můj zájem o přírodu. Rozhodl jsem se, že se přeci jen vrátím ke svým kořenům, a začal jsem studovat biologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Právě tehdy jsem oprášil dědův starý dalekohled Carl Zeiss 8×30 a objevil svůj nový koníček či vášeň – birdwatching. Je to asi druhová diverzita s pestrostí chování, které pro mě z ptáků dělají tu nejzajímavější skupinu zvířat k pozorování. Hledáním opeřenců jsem se dostal na zajímavá místa po republice i v zahraničí a postupně jsem se začal zajímat i o další skupiny zvířat, nebo rostliny. Rád bych se ochraně ptáků a jejich životního prostředí věnoval v navazujícím studiu a profesně.


Viktor, 18 let, Ostravsko

O přírodu jsem měl zájem již od mala a rád jsem trávil čas venku. S občasnými vycházkami za ptáky jsem začal již jako malý, nicméně až poslední dobou jsem se začal o ornitologii zajímat aktivněji. Nejčastěji za ptáky chodím do Beskyd, ale i do okolí Havířova. Mým úvodem ke kroužkování byla výpomoc při projektu CES v Záhlinicích. Na vysoké škole plánuji studoval zoologii, abych se mohl ornitologii věnovat v budoucnu i profesně. Za členství v Ornitologické akademii jsem velmi rád, jelikož mi nabízí mnoho zajímavých ornitologických akcí a přednášek, stejně jako možností zapojit se do různých projektů a poznat stejně zaujaté lidi.


Kateřina, 18 let, Karvinsko

O přírodu ve mě vzbudil zájem učitel na základní škole, který nám doporučil dokument Život na naší planetě. Dokument mě zaujal a já začala sledovat další dokumenty Davida Attenborougha. Rozhodla jsem se tak vydat se přírodovědným směrem. Konkrétně ptákům jsem se začala věnovat nedávno na střední škole. Studuji obor Ekologie a životní prostředí. S rostoucím zájmem o přírodu okolo sebe jsem se snažila poznávat i ptačí hlasy. To mě nadchlo natolik, že jsem se o ptáky začala zajímat více, pozorovat je, mapovat, a nyní je mým snem se v budoucnu zabývat jejich ochranou. Také se zapojuji v rámci ČSOP na dobrovolnické akce.


Pavel, 17 let, Praha

K ptákům mě už jako malého dovedli rodiče, oba více či méně ornitologové, a od té doby se jim i přírodě obecně věnuji s kratšími přestávkami stále. Když táta začal kroužkovat, začal jsem se ptákům věnovat ještě o něco více, ale nemám aktuálně v plánu jakkoli posouvat dál svou činnost a rád si je nechám jako koníček.

 

 


Hana, 16 let, Plzeňsko

Pozorovat ptáky jsem začala jako malá při procházkách s rodiči, kdy jsem poté doma zuřivě určovala pomocí atlasu pozorované druhy. Přesnost nebyla v té době moc vysoká, ale to mě nikdy neodradilo. Dnes ráda pozoruji, spíše než určité počty a druhy, konkrétní chování ptáků. Mým nejoblíbenějším druhem jsou poštolky obecné, které se mi dokonce povedlo pozorovat během hnízdění. To pro mě byl opravdu zážitek.

 


Verča, 23 let, Hodonínsko

Jsem studentka oboru Krajinářství na “Lesárně” v Brně, ke kterému mě přivedla celoživotní láska k přírodě. Letos bych měla dokončit bakaláře a chtěla bych pokračovat na magisterský obor Ochrana přírody na MUNI. K ptákům mě přivedla moje maminka, nadšená amatérská ornitoložka. Dlouho jsem její zálibu jen obdivovala zpovzdálí, ale postupně mě to vtáhlo také. Definitivně asi během vysoké školy, kdy jsem si zapsala ornitologii jako volitelný předmět. Ptáci mě fascinují, možná právě tím, jak dokážou zcela změnit obyčejnou procházku v něco výjimečného. Zatím se pořád cítím jako začátečník, ale právě proto jsem se přihlásila do Ornitologické akademie ČSO – chci se učit od zkušenějších, zlepšovat se, získat nové kontakty a třeba se jednou ornitologii/ochraně ptáků věnovat i profesně.


Veronika, 24 let, Českobudějovicko a Praha

Mezi všemi zvířaty mám nejraději právě ptáky. Moje láska k nim se prohloubila v době covidu, kdy jsem začala pravidelně sledovat Ornitologa na drátě a postupně objevovala fascinující svět opeřenců. Od té doby aktivně naslouchám zpěvu kosů, směji se úprku kulíka a zastavuji se, abych obdivovala přelet labutí. Své vědomosti prohlubuji při psaní článků o ptácích a četbou ornitologických příruček. I když studuji úplně odlišné obory, ptáci budou vždy součástí mých dní a ráda bych se v budoucnu více zapojila do jejich ochrany.

 


Andrea, 18 let, Přerovsko

Od malička jsem měla blízký vztah k přírodě. Výlety do přírody mě naplňovali radostí. Ale teprve před pár lety jsem se začala více zajímat o biologii a focení. K ptákům jsem se dostala právě přes fotografování přírody, kdy byli nejprve pouze objektem před foťákem, ale postupně jsem se snažila více poznávat jednotlivé druhy, jejich život a hlasy. Momentálně mě nejvíce zajímá botanika a ornitologie. Biologii bych se chtěla věnovat i profesně. Zúčastnila jsem se kroužkování ptáků Acrocephalus v Poodří a pravidelně chodím na akce pro veřejnost. Nejvíce mě však baví toulat se přírodou, ideálně po horách, pozorovat vztahy v ní a objevovat nové věci.


Tomáš, 24 let, Praha

Narozdíl od všech, kteří píšou, že vztah k přírodě mají od malička, jsem si ten pravý vztah k přírodě začal budovat až někdy v devatenácti letech, kdy jsem náhodou nastoupil na Lesnictví na České zemědělské univerzitě. A hned v prváku jsem věděl, že je to něco co mě hrozně baví, akorát jsem o tom dosud nevěděl. V tu dobu jsem svůj zájem o ptáky jen nakousl při učení na zkoušky ze zoologie a myslivosti, ptáci zde byli ale pouze okrajovým tématem, a proto jsem si dal předsevzetí, že až budu mít víc času, naučím se o nich víc. A tahle chvíle nastala až v mých 23 letech, kdy jsem dostal šanci jet v rámci výzkumu sčítat ptáky na vodních plochách na Kypr. Za dva měsíce jsem se o nich dozvěděl hrozně moc a akademie mi ukázala, že je to stále hrozně málo. 🙂 V profesním životě se věnuji ochraně přírody a byl bych rád, kdyby tomu tak bylo i nadále. Když se otevře možnost přitom přímo zlepšovat podmínky pro ptáky, tak nebudu váhat.


Johana, 16 let, Praha a Královéhradecký kraj

O ptáky se zajímám 3 roky. Začalo to náhodou, když jsem pozorovala na chalupě hnízdící kosy. Postupně jsem začala pozorovat další druhy a tím se mi doslova otevřely oči do pestrého světa ptáků. Ptáčkaření jsem propojila se svým dalším koníčkem – fotografováním. Ráda se účastním mnoha akcí, přednášek a exkurzí věnovaným ptákům a přírodě. Má závěrečná prezentace na základní škole se týkala ptáků a propagaci jejich ochrany. Vysloveně nejoblíbenější skupinu ptáků nemám, všechny druhy se mi líbí pro svoji jedinečnost.

 


Denis, 17 let, Děčínsko

Můj zájem o ptáky započal asi v 8 letech díky mým prarodičům, kteří měli na zahradě ptačí krmítko, na které se v zimě slétávalo velké množství ptáků. Jelikož jsem byl dítko zvídavé, zajímalo mě i o jaké konkrétní druhy jde. Od té doby se ptákům rád ve svém volném čase věnuji. Mojí hlavní současnou ornitologicky zaměřenou prací je dlouhodobé pozorování ptáků v přírodní rezervaci Velký rybník, která díky trvalému vypuštění rybníka prochází značnou proměnou. Tato rezervace se stala i tématem mé ročníkové práce na gymnáziu, kde studuji. Ptáky při svých pochůzkách také rád fotografuji. Mimo jiné se každoročně účastním biologické olympiády. V budoucnu bych chtěl studovat zoologii na univerzitě, s tímto oborem by tak mělo souviset i mé budoucí povolání. Ve volných chvílích bych se rád podílel i na kroužkování ptáků.


Markéta, 15 let, Náchodsko

Už jako malou mě k lásce k přírodě přivedl můj táta, který byl lesníkem. Díky němu jsem si přírodu zamilovala, ráda jí zkoumala a účastnila se přírodovědných táborů a akcí v Královéhradeckém kraji. Ornitologie mě zaujala v 6. třídě, kdy jsem začala navštěvovat přírodovědný kroužek na mé základní škole. Vedl ho entomolog pan Jaroslav Resl, který mě svým nadšením úplně strhl. Často nám organizoval různé vycházky za poznáváním ptačích zpěvů, poznávačky z různých oblastí přírody, focení, hry s mikroskopy a další akce. Stal se mým velkým vzorem a motivací, proč se přírodě věnovat dál. Dva roky zpět jsem objevila ČSO, od té doby se účastním i např. Vítání ptačího zpěvu nebo Ptačí hodinky. Do budoucna bych se chtěla profesně věnovat spíše botanice, ornitologie ale zůstane, doufám, i nadále jedním z mých největších koníčků, kterému se budu s radostí věnovat ve volném čase. Ráda bych se také zapojila do více akcí pořádaných ČSO, které mě vždy nesmírně obohacují. Díky, že můžu být součástí tak skvělé komunity inspirativních lidí, kteří sdílejí lásku k přírodě.


Matouš, 18 let, Podbeskydí

O přírodu, stejně jako mnozí, jsem se zajímal již od mala. O ptáky však až během studia na střední škole. Nejdříve jsem pozoroval ptactvo na své zahradě, ale to mi nestačilo, a tak jsem se častěji vydával do terénu, konkrétně do Podbeskydí, odkud pocházím. Mé nejoblíbenější je pozorování podzimního tahu pěvců. Má další oblíbená lokalita je Poodří, kde rád sleduji ptáky vázané na vodní prostředí. Své znalosti však chci dále rozšiřovat, což je důvod proč jsem se přihlásil do Ornitologické akademie.

 


Jirka, 22 let, Nymbursko + Brno

K ptákům jsem se dostal díky kroužkovacím akcím pro veřejnost. Postupně jsem se začal ptákům více věnovat a přes ČSO se dostal na kurz Členové členům v Mohelně. Přes pozorování a akce jako LSD jsem se nakonec dostal zase zpět ke kroužkování. V současnosti studuji lesnictví a věnuji se hlavně krkavcovitým a spojování ornitologie s cestováním.

 

 


Valča, 20 let, jižní Morava + Praha

Moje nejstarší vzpomínka spojená s ptáky vede do dětství ke sledování zvonků zelených na krmítku. Tenkrát jsem však netušila, že bych se ptákům někdy mohla více věnovat. Největší nadšení ornitologií přišlo v roce 2022, kdy jsem se poprvé dostala do terénu za vlaštovkami a nahlédla pod ruce zkušených kroužkovatelů – zároveň zapálených odborníků, což mimo jiné přispělo k cestě na Přírodovědeckou fakultu UK. Dnes kromě fotografování této atraktivní skupiny živočichů věnuji část volného času i snaze zlepšovat se v jejich určování a občasným cestám do terénu. Do budoucna se pravděpodobně stanou předmětem mého studia.


Apolena, 21 let, Krkonoše

Příroda byla mým největším koníčkem již odmalička. Navštěvovala jsem všemožné přírodovědné kroužky v okolí. Součástí přírodovědného kroužku od KRNAPu byly i letní tábory, kdy jsme se vydávali pozorovat flóru a faunu Krkonoš společně s ornitology. Tam jsem se poprvé dostala blíže k ptákům a kroužkování a zjistila jsem, že ptáci jsou to, co mě zajímá z přírody nejvíce. Absolvovala jsem ČLA v Trutnově, kde jsem se začala více zajímat o ČSO a její různé ptačí akce, jako je např. Ptačí hodinka. V současnosti studuji na MENDELU v Brně, kde se snažím zaměřovat na předměty související s ornitologií a zapojuji se do místních projektů, například Černá křídla nad Brnem. Do budoucna bych se chtěla ptákům věnovat i profesně, více než jen jako koníčku.


Matyáš, 21 let, Českobudějovicko

O přírodu jsem se zajímal již od mala a přes sen být slavným archeologem jsem se dostal až k ptákům. V prváku jsem začal pracovat na SOČ a díky tomu jsem poznal spoustu úžasných lidí. V současnosti se ptákům věnuji jak po terénní stránce (bioakustický monitoring), tak po molekulární. Pravidelně pomáhám s přírodovědně zaměřenými akcemi pro veřejnost, vedu biologické kroužky a ve volném čase rád fotím. V budoucnu bych chtěl zůstat ve vědecké sféře v oblasti behaviorální ekologie a molekulární biologie ptáků a pokračovat s popularizací biologie.

 


Vítek, 18 let, Litoměřicko

K přírodě mám vztah už od mala, všechna zvířata mě vždy hrozně zajímala. Původní zájem v dinosaurech, který jsem měl už ve školce, ve mně zůstal a připojil se k němu zájem o „dnešní malé dinosaury“. Ptáky rád sleduji v přírodě i doma, kde se věnuji chovu několika menších druhů ptáčků. Na ptácích mám samozřejmě rád jejich krásný vzhled, ale ještě více mě zajímá jejich chování a ekologie, protože v těch se skrývá více překvapení a vždy je možné se o nich něco nového dozvědět. Studiu chování ptáků bych se chtěl v budoucnu věnovat, nejraději bych studoval inteligentní ptáky, třeba krkavce, ale jakýkoliv pták je pro mě zajímavý, klidně budu studovat vrabce nebo slepice.


Šimon, 16 let, divočina kdesi u Brna

Příroda mě zajímala už od útlého dětství. K ptákům jsem se dostal v osmé třídě, kdy jsem začal navštěvovat ornitologický kroužek Puštíci. Do kroužku jsem chodil dva roky, za tu dobu jsem si na ptácích velmi oblíbil jejich rozmanitost a to, že je lze poměrně snadno pozorovat. Získal jsem cenné zkušenosti z oblasti pozorování, kroužkování a výzkumu ptactva. Dvakrát jsem se zúčastnil akce Acrocephalus. U nás v Brně jsem se také zapojil do odporu proti lanovce na havraním nocovišti. V Puštících jsem nyní pomocný vedoucí. Aktuálně studuji na Střední Scio Škole Brno a ve volném čase se věnuji natáčení dokumentu o moravské přírodě. V budoucnu bych se chtěl věnovat mořské biologii.


Tereza, 21 let, Tábor a České Budějovice 

K ptákům jsem se dostala v období covidu, kdy jsme z biologie dostali úkol naučit se poznávat ptačí hlasy. Od té doby jsou ptáci mojí velkou láskou. Postupem času se k ptákům připojili obojživelníci, rostliny a vlastně celá příroda kolem nás. Proto jsem se rozhodla studovat ekologii na Jihočeské univerzitě. V budoucnu by mě bavila práce v ochraně přírody (hlavně ptáčků!).

 

 


Šimon, 15 let, Břeclavsko

Přírodě se věnuji už od mala. K ptákům mě přivedl taťka a jeho kamarádi. Když jsem poprvé viděl, jak na Nesytu hnízdí pisily a tenkozobci, hned jsem věděl, kde budu později trávit skoro veškerý svůj volný čas. Aktuálně se věnuji hlavně vodnímu ptactvu a bahňákům převážně na Lednických rybnících. Celoročně se účastním odchytu a kroužkování ptáků. Do budoucna bych si také chtěl udělat kroužkovací licenci a systematicky se věnovat výzkumu ptactva na mých oblíbených lokalitách.

ČSO otevřela na Mostecku největší ptačí park. Střimickou výsypku plánuje změnit na pestrou krajinu

 

Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes slavnostně otevřela ptačí park Střimická výsypka a nový návštěvnický okruh. Park je již sedmým, a se svou rozlohou 251 hektarů i největším, ptačím parkem ČSO. Nachází se na území zaniklé obce Střimice v Ústeckém kraji, která byla v padesátých letech zcela zničena kvůli těžbě hnědého uhlí. Výsypka prošla v minulosti rekultivací, ale bez ohledu na přírodu a původní biotopy. ČSO tu postupně obnovuje druhově bohaté lesy, louky i ovocný sad a vytváří pestrou krajinu, kde najde útočiště množství ptáků i dalších živočichů, včetně ikony ptačího parku – dudka chocholatého.  Continue reading „ČSO otevřela na Mostecku největší ptačí park. Střimickou výsypku plánuje změnit na pestrou krajinu“

Fotoreportáž z Vítání ptačího zpěvu 2025

I letošní jaro probíhalo na mnoha místech po celém Česku tradiční Vítání ptačího zpěvu. Vycházky za zpívajícími opeřenci, ukázky kroužkování, zajímavé přednášky, návštěvy záchranných stanic pro živočichy nebo hry a soutěže pro děti – to vše letos opět nabídla série akcí pořádaná napříč celou republikou. Díky nadšení a obětavosti organizátorů a dobrovolníků se podařilo připravit více než 140 vycházek pro veřejnost. Mnohé akce přilákaly početné skupiny zájemců a na některých místech je neodradilo ani nepříznivé počasí. Continue reading „Fotoreportáž z Vítání ptačího zpěvu 2025“

Ochránili jsme hnízdění vzácného raroha velkého

Raroh velký hnízdí v České republice jen v několika párech a patří tak mezi nejvzácnější hnízdící dravce. Většina hnízdních párů je na jižní Moravě, v Čechách jsou dlouhodobě známé jedna až dvě hnízdní lokality. V letošním roce bylo na celém území potvrzeno hnízdění celkem devíti párů, což je výrazný nárůst oproti minulým letům, kladně ovlivněný instalací hnízdních podložek na sloupy elektrického vedení. Continue reading „Ochránili jsme hnízdění vzácného raroha velkého“

Východočeská ornitologická konference

K výročí padesáti let od svého založení připravuje Východočeská pobočka ČSO další ročník tradiční konference Metody a výsledky výzkumů ptačích populací. Vše proběhne od 7. do 9. 11. v prostorách internátu SŠ technické a dopravní Gustava Habrmana Česká Třebová, kde bude též zajištěno ubytování a jídlo. Těšit se můžete na zajímavé plenární i blokové přednášky, mezinárodní účast a poslední den také na návštěvu rybníků Nový a Hvězda u Opatova. Continue reading „Východočeská ornitologická konference“

Soutěž E.ON Energy Globe – hlasujte pro ptačí parky ČSO

PF UK a ČSO zavzpomínaly na Veleslava Wahla a další studenty zavražděné během politických procesů

Konec května patří na Právnické fakultě Univerzity Karlovy už tradičně vzpomínce na studenty zavražděné během politických procesů v letech 1949 a 1950 a zdejší absolventku doktorku Miladu Horákovou. V úterý 20. května se u pamětní desky sešly dvě desítky členů akademické obce, za Českou společnost ornitologickou Petr Voříšek a Zdeněk Vermouzek. Společně tam položili věnec a květiny a poklonili se památce těch, kteří před osmdesáti lety upřednostnili zájmy celku před těmi svými. K shromáždění promluvila za nepřítomného děkana profesorka Kristina Koldinská.
Continue reading „PF UK a ČSO zavzpomínaly na Veleslava Wahla a další studenty zavražděné během politických procesů“

Memorandum Jihočeského kraje a ornitologů usnadní rozvoj Zbudovských blat a Českobudějovických rybníků

Zástupci České společnosti ornitologické (ČSO) a Jihočeského kraje podepsali memorandum o spolupráci zaměřené na rozvoj Ptačího parku Zbudovská blata a ptačí oblasti Českobudějovické rybníky. Dohoda má usnadnit ochranu ptáků na Zbudovských blatech i na dalších cenných stanovištích v dané oblasti. Continue reading „Memorandum Jihočeského kraje a ornitologů usnadní rozvoj Zbudovských blat a Českobudějovických rybníků“

V ptačím parku Malá Lipová stojí nová pozorovatelna pro pozorování vlh pestrých

Dnes proběhlo za účasti zástupců České společnosti ornitologické (ČSO), statutárního města Olomouc a Zoologické zahrady Olomouc slavnostní otevření nové pozorovatelny v ptačím parku Malá Lipová u Přerova. Zoo Olomouc, jejímž zřizovatelem je statutární město Olomouc, podporuje z vybraného vstupného tuzemské i zahraniční ochranářské projekty. Tentokrát poskytla finanční prostředky na stavbu dřevěné pozorovatelny, která bude v nejmenším ptačím parku ČSO sloužit k pozorování atraktivních vlh pestrých a břehulí říčních.

Tisková zpráva ke stažení.docx

Continue reading „V ptačím parku Malá Lipová stojí nová pozorovatelna pro pozorování vlh pestrých“

Reportáž z členské exkurze Extremadura 2025

Text: Ondřej Kulhánek


V termínu od 26. 4. do 3. 5. 2025 se konala další ze zahraničních exkurzí ČSO a její cílovou destinací bylo Španělsko, konkrétně Extremadura, nacházející se na západě země podél hranic s Portugalskem. Program byl velmi bohatý a těšili jsme se na úžasné zážitky, které se také dostavily, a to v míře opravdu vrchovaté (včetně zážitků neornitologických). Continue reading „Reportáž z členské exkurze Extremadura 2025“

Premiér a předseda ANO vyzváni k podpoře národních parků

                                           

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická, Hnutí Brontosaurus a Asociace ekologických organizací Zelený kruh

Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická, Hnutí Brontosaurus a Asociace ekologických organizací Zelený kruh, vyzvaly premiéra, předsedu ODS Petra Fialu, předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a poslance obou parlamentních klubů, aby podpořili dosud existující ochranu národních parků v České republice a vyhlášení NP Křivoklátsko. Výzva přichází v době, kdy Poslanecká sněmovna bude ve třetím čtení hlasovat o konečné podobě novely zákona o ochraně přírody.

Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Premiér a předseda ANO vyzváni k podpoře národních parků“

Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2025 v ptačích parcích ČSO

Přijďte oslavit návrat ptačího zpěvu i jarní přírody do ptačích parků ČSO. Čekají vás komentované vycházky s pozorováním ptáků, určováním druhů podle zpěvu a také oblíbené ukázky kroužkování. Pokud to máte do ptačích parků daleko, můžete si vybrat také z více než 140 vycházek pořádaných po celém Česku. Těšíme se na vás! Continue reading „Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2025 v ptačích parcích ČSO“

Prevence travičství: Správa Národního parku České Švýcarsko navazuje spolupráci s ČSO

Tisková zpráva Národního parku České Švýcarsko

Psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO) pomůže v národním parku České Švýcarsko s odhalováním případů travičství či pytláctví. Počínaje letošním rokem území parku a jeho bezprostřední okolí bude v nepravidelných intervalech navštěvovat psovodka s dvojicí psů speciálně vycvičených k vyhledávání uhynulých zvířat. V případě podezřelých úhynů budou zajištěny důkazy a podáno trestní oznámení. Opatření je jednou z reakcí Správy Národního parku České Švýcarsko na nedávný případ potvrzené otravy vlka obecného nervovým jedem zvaným karbofuran. Mrtvé zvíře bylo letos v lednu nalezeno v Rynarticích, místní části obce Jetřichovice.  Continue reading „Prevence travičství: Správa Národního parku České Švýcarsko navazuje spolupráci s ČSO“

Brněnská lanovka ekonomicky „vychází“ pouze za cenu omezení spojů stávajících trolejbusů a autobusů

Spor o lanovku v Brně pokročil do další fáze. Město Brno si nechalo vypracovat hodnocení ekonomické efektivnosti CBA (cost-benefit analysis), která poměřuje náklady a přínosy projektu. Podle té se projekt vyplatí pouze za předpokladu redukce stávajících trolejbusových a autobusových linek.

Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO) dlouhodobě upozorňuje, že projekt lanovky za bezmála miliardu korun by nenávratně poškodil biologicky cennou lokalitu na pravém břehu Svratky. Continue reading „Brněnská lanovka ekonomicky „vychází“ pouze za cenu omezení spojů stávajících trolejbusů a autobusů“

Slintavka a kulhavka – upozornění pro návštěvníky ptačích parků

I přes příznivý vývoj situace ohledně výskytu viru slintavky a kulhavky prosíme návštěvníky ptačích parků, ve kterých se pase skot (Josefovské louky, Mnišské louky, Kosteliska), o dodržování následujících preventnivních pravidel:

  • nevstupujte na území parku, pokud jste byli v uplynulých dnech na území Slovenska či Maďarska,
  • v žádném případě nekontaktujte pasená zvířata a nedotýkejte se pastevních zařízení,
  • respektujte zákaz vstupu do pastvin.

 

Foto: Ondřej Ryška

V Ptačím parku Kosteliska momentálně platí přísnější režim preventivních opatření, která důsledně dodržují i pracovníci Jihomoravské pobočky ČSO. Prosíme tak o respektování všech pravidel, především při návštěvě tohoto parku.

Doufejme, že v následujícím měsíci nedojde k pozitivnímu nálezu tohoto viru jak na Slovensku, tak v České republice. Chování každého z nás přispívá k absenci viru na území našeho státu. Děkujeme!

Novinky na Střimické výsypce: jarní vycházka i budky pro dudky

V neděli 6. dubna se v ptačím parku Střimická výsypka u Mostu konala vůbec první akce pro veřejnost – jarní ornitologická vycházka. I přes velmi chladné počasí se sešlo 25 účastníků, kteří se vydali na okružní prohlídku parku. Průvodci Václav Beran a Martin Bacílek jim představili jihozápadní část parku, plány na obnovu přírody na rekultivované výsypce a zajímavé místní obyvatele.

Continue reading „Novinky na Střimické výsypce: jarní vycházka i budky pro dudky“

Uzavíráme kamennou prodejnu Zelené domácnosti v Braníku. Chystáme modernizaci e-shopu 

Po dlouhém rozhodování a podrobné ekonomické analýze jsme se rozhodli uzavřít prodejnu Zelené domácnosti v pražském Braníku, a to ke 30. dubnu letošního roku. Do té doby je možné v kamenné prodejně koupit veškerý sortiment se slevou 25 % kromě ptačích budek. Do 30. dubna včetně je také možné využít prodejnu k vyzvednutí objednaného zboží. Poté bude možné vyzvednutí na hlavním výdejním místě ve skladu v Mirošovicích a samozřejmě doručování prostřednictvím České pošty, PPL, Zásilkovny, GLS a DPD. E-shop zelenadomacnost.com bude i nadále fungovat tak, jak jste zvyklí. Continue reading „Uzavíráme kamennou prodejnu Zelené domácnosti v Braníku. Chystáme modernizaci e-shopu „

Malý členský grant: II. Jesenické houkání se vydařilo

Autor: Daniel Křenek 

O víkendu 21.–23. března probíhla v jižní části Chráněné krajinné oblasti Jeseníky akce zaměřená na mapování sov pod názvem II. Jesenické houkání. Celkem 24 dobrovolníků prošlo 22 tras o celkové délce přibližně 216 km. Mapování probíhalo tak, že v pátek večer po setmění vyrážely skupinky po dvou až třech lidech na trasy a vracely se přibližně kolem půlnoci. V sobotu prošly nové trasy nejprve za dne, kdy zaznamenávaly denní druhy ptáků, a po setmění se vracely zpět a mapovaly sovy.   Continue reading „Malý členský grant: II. Jesenické houkání se vydařilo“

Hnízdní sezóna čejek chocholatých vrcholí. Stále častěji jim k úspěšnému vyhnízdění pomáhají i dobrovolníci

Česká společnost ornitologická (ČSO) se dlouhodobě snaží podpořit ubývající ptačí druhy zemědělské krajiny. Jedním z nich je i čejka chocholatá, černobílý pták velikosti holuba s výraznou chocholkou na hlavě. Její početnost se od roku 1982 propadla o více než 80 %, a proto se ornitologové s pomocí veřejnosti a zemědělců snaží čejky podpořit. Kromě cílené ochrany významných hnízdišť prostřednictvím speciálního dotačního titulu se dobrovolníci učí dohledávat hnízda na polích, kde je ohrožují zemědělské práce. Tradiční terénní školení pro veřejnost se zájmem o ochranu přírody se chystají v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, které ochranu čejek v roce 2025 finančně podpořily.
Continue reading „Hnízdní sezóna čejek chocholatých vrcholí. Stále častěji jim k úspěšnému vyhnízdění pomáhají i dobrovolníci“

Ptáci tolerující užší rozpětí klimatických podmínek ubývají v Evropě více

Nový výzkum ukazuje, že znalost šíře optimálních klimatických podmínek jednotlivých ptačích druhů nám pomůže účinněji identifikovat a chránit ty z nich, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu. Continue reading „Ptáci tolerující užší rozpětí klimatických podmínek ubývají v Evropě více“

brigáda Malá lipová

Malá Lipová je po zimě uklizena. Vlhy a břehule mohou přiletět

V sobotu 5. dubna pomohlo přes 40 dobrovolníků připravit ptačí park Malá Lipová mezi Olomoucí a Přerovem na přílet vlh pestrých a břehulí říčních. Ty už tradičně hnízdí a vyvádějí svá mláďata v této bývalé pískovně uprostřed hanáckých polí. Continue reading „Malá Lipová je po zimě uklizena. Vlhy a břehule mohou přiletět“

Tůně na Zbudovských blatech se již plní vodou

Se zahájením hnízdní sezóny jsme začali napouštět vodou čtyři terénní sníženiny o celkové rozloze 6000 m2, vybudované přes zimu podél Bezdrevského potoka. Naším cílem je obnovit na lokalitě původní mokřadní biotopy, které zde v minulosti zanikly v důsledku regulace potoka a po vybudování melioračního systému. S tím nám mají pomoci solární čerpadla, která zajistí, že mokřad nevyschne ani během suchých jarních období.  Continue reading „Tůně na Zbudovských blatech se již plní vodou“

Nová ptačí oblast Západní Krušné hory

Koncem loňského roku byla završena dlouhá cesta k vyhlášení ptačí oblasti Západní Krušné hory. Prosincovým rozhodnutím Vlády ČR (č. 384/2024 ze dne 12. prosince 2024) se podařilo pokrýt dosud nechráněnou populaci tetřívka obecného. Spolu s již existujícími ptačími oblastmi Východní Krušné hory a Novodomské rašeliniště – Kovářská jsou nyní pod ochranou soustavy Natura 2000 nejvýznamnější stanoviště tohoto druhu v Krušných horách. Continue reading „Nová ptačí oblast Západní Krušné hory“

Na Rzech jsou tři nové hnízdní ostrůvky pro racky a rybáky

V ptačím parku Rzy jsme ve spolupráci s Krajským úřadem Pardubického kraje instalovali tři nové hnízdní ostrůvky s oblázkovým povrchem. Ty budou sloužit k hnízdní podpoře ubývajících druhů ptáků – racků chechtavých a rybáků obecných.  Continue reading „Na Rzech jsou tři nové hnízdní ostrůvky pro racky a rybáky“

Recenze: Co sova ví

Jennifer Ackermanová: Co sova ví. Nakladatelství KAZDA, 2024.

Formát: 135 x 208 mm
Počet stran: 320 + 8 stran barevné přílohy
Pevná vazba
Ukázka knihy

Úryvky z knihy čte od 1. února v pořadu Českého rozhlasu Meteor Dana Černá.

Jennifer Ackermanová je světově známá a oceňovaná autorka, která více než tři desítky let píše o vědě, přírodě a biologii člověka, přičemž zejména v posledních deseti letech podlehla fascinujícímu kouzlu ptačí říše.


Její předchozí tituly jako Genialita ptáků (2016) či Ptačí způsoby (2020) se staly bestsellery, které svojí čtivou a srozumitelnou formou v kombinaci s hlubokým vhledem přitáhly miliony lidí napříč celým světem k poznání a ochraně našich ptačích souputníků. Ve své nejnovější knížce Co sova ví (What an Owl Knows), kterou výborně přeložila Alena Klvaňová, nás autorka zavádí do tajemného světa pod pokličkou noci, kde ožívají podmaniví a mýty opředení tvorové, kteří odedávna vzbuzují fascinaci a pozornost člověka – sovy.

Před začátkem čtení knihy se mi na mysl vkrádaly myšlenky, zda toto dílo dokáže poskytnout nové informace i odborníkům, kteří se sovami již delší dobu zabývají. Nicméně hned první kapitoly mé obavy vyvrátily. Ackermanová svým poutavým stylem postupně seznamuje čtenáře s detailními informacemi o sovách, o jejich životě a chování. Dovedně shrnuje nejnovější poznatky vědců a ochranářů, kteří různým aspektům studia sov zasvětili svůj život, a dokážou tak být sugestivní průvodci, již svojí vášní a odhodláním umějí zatáhnout čtenáře do dobrodružství vědeckého poznávání. Chvíli se tak brodíme hlubokým sněhem v třeskutě mrazivé noci v liduprázdné krajině na Dálném východě, kde hledáme stopy po jednom z nejzáhadnějších druhů sov – výru Blakistonovu, a pak se zase na písčitých pobřežních pláních Atlantického lesa snažíme najít způsob, jak odchytit „nepolapitelné“ sýčky králičí.

V devíti kapitolách se postupně dovídáme informace o původu a evoluci sov (kapitola 1), jejich důmyslných adaptacích pro život v noci a lov těžko postřehnutelné kořisti (přizpůsobení sluchu, zraku či morfologie; kapitola 2) či odlišných metodách monitoringu a odchytu v různých typech prostředí. Zde autorka mimo jiné představuje využití speciálně vycvičených psů pro detekci sov (kapitola 3). Jednou z nejzajímavějších částí je kapitola věnovaná úsilí porozumění soví řeči, ať už jedinců žijících v přírodě, či v zajetí (kapitola 4). Právě tento obor zaznamenal v posledním desetiletí dynamický rozvoj, například i díky rychlému nástupu pasivního akustického monitoringu, automatizaci vyhodnocení nahrávek, rozvoji speciálních softwarů a algoritmů strojového učení. Tyto techniky umožňuji vědcům dekódovat ohromnou diverzitu a funkci soví vokalizace (například sestavením kompletního hlasového repertoáru) či identifikovat jedince v závislosti na jejich unikátním akustickém podpisu, a tak neinvazivně studovat jejich populace.

V dalších kapitolách nás Ackermanová seznámí s rozmnožováním (námluvami, hnízděním a výchovou mláďat; kapitola 5) a migrací sov, kde nás mimo jiné zasvětí do výsledků satelitního sledování migrace sovice sněžní, či nás vezme na shromaždiště až 30 tisíc zimujících kalousů ušatých v okolí srbského města Kikinda (kapitola 6; viz také Ptačí svět 2/2020). V kapitole 7 autorka popisuje péči profesionálů a dobrovolných ošetřovatelů o handicapované jedince, ale předkládá i důležité zamyšlení o etice využívání sov pro zábavu, zejména jako domácích mazlíčků. Neméně vzrušující částí (kapitola 8) je vhled do mytologie a spirituálního spojení člověka (lidských civilizací) se sovami. Důkazem těchto symbolických spojení jsou nalezené kresby sov z období i před 36 000 lety. V některých kulturách jsou sovy považovány za duchovní bytosti, bohyně či zvěstovatelky štěstí a v jiných zase za předzvěst zkázy, zloby či smrti. V závěrečné kapitole (kapitola 9) Ackermanová shrnuje vše, co se o sovách naučila skrze svoji pečlivou rešerši, zkušenosti nabyté v terénu či díky svému úzkému propojení s vědeckou komunitou. Nezapomíná dodat, jaké vzrušující poznatky ještě čekají na své odhalení.

Doslov je esejí o ochraně sov a jejich životního prostředí. Stejně jako mnoho druhů jsou i sovy výrazně ohroženy lidskou činností, jako je odlesňování či intenzivní zemědělství. Právě ony se proto mohou stát důležitými ambasadorkami ochrany přírody, a zprostředkovat tak široké veřejnosti poselství o efektivní ochraně biotopů sov a s nimi i celé palety dalších druhů. Vždyť představa, že některé dříve běžně rozšířené a početné druhy z naší krajiny úplně vymizí, je extrémně znepokojivá, a přitom řešení máme často ve svých rukou.

Kniha Co sova ví je fantastické dílo, které kombinuje směs nejnovějších fascinujících poznatků a poutavého vyprávění o sovách, což z ní dělá povinnou četbu pro milovníky přírody i odbornou veřejnost. A možná po přečtení této knihy pocítíte neodolatelné nutkání vyrazit do přírody a zažít setkání se sovami na vlastní kůži. Vždyť – jak Ackermanová na svém, ale i řadě dalších případů jasně demonstruje – i jen letmé setkání s těmito tajemnými a skrytě žijícími tvory vám může změnit život.

Martin Šálek


Koupit knihu Co sova ví v benefičním obchodu ČSO