Archiv autora: Česká společnost ornitologická

Peter Berthold, Gabriele Mohrová

KRMÍME  PTÁKY, ALE  SPRÁVNĚ

KRMENÍ, OCHRANA A BEZPEČÍ PRO PTÁKY PO CELÝ ROK

Vydalo nakladatelství KAZDA v roce 2018 www.knihykazda.cz

Bertholdova kniha o dlouhodobém přikrmování ptáků je  významný a krásný vánoční dárek

Konečně držím v rukou knížku, po jejímž překladu a vstupu do českého ochranářského prostoru jsem zatoužil před řadou let. Byli jsme tenkrát s manželkou na několik týdnů kroužkovat ptáky u doktora Fiedlera v Radolfzellu (na polní stanici Metnau). A tam jsme potkali autora knihy prof. Petera Bertholda. Viděli jsme něco z jeho práce na výzkumu tahu pěnic černohlavých, slyšeli o místních krmištích a zejména mohli kroužkovat spoustu nádherných ptáků. Pak jsem dostal do ruky první vydání Bertholdovy knihy z roku 2005. V Německu se stala okamžitě ochranářským bestsellerem. Nyní spatřila světlo světa již ve čtvrtém vydání a to se objevilo na českém trhu.

Asi nejsem nejlepším a zcela objektivním recenzentem. To proto, že si mne již první německé vydání hodně získalo. Ačkoliv mělo o téměř stovku stran méně. Současné čtvrté vydání, jež si můžete zakoupit, je značně rozšířené o další úvodní, a vlastně ty nejpodstatnější, kapitoly. Profesor Berthold vychází z dramatického úbytku ptáků v Německu. Sledoval tento vývoj zhruba padesát let. Rozebírá příčiny stavu a proces hledání některých neuskutečnitelných řešení. Například tzv. re-ekologizace. Tento zápas o změnu zejména v zemědělské politice je během na dlouhou trať. Rychlejší a okamžitá pomoc je podle Bertholda na dosah ruky – přikrmování, nejlépe celoroční, praktikované zejména v Anglii nebo v USA. Autor uvádí praktické příklady, kde se osvědčilo, například u vrabce domácího.

V dalších kapitolkách rozvádí energetické potřeby ptáků. Zdůrazňuje, že nejsou podle něj zdaleka největší v zimě. Náročnějším obdobím bývá pro ptáky léto. Zajímavé byly pro mne výsledky patnáctiletého systematického sledování, které byly uvedeny již v prvním vydání knihy. Přikrmování uspíší zahájení snůšky, počty vajec, někdy i zlepšení kvality a dokonce velikosti vajec. Zlepšuje se také proces přepeřování a urychluje se růst nového peří. Kniha nás seznamuje s potřebným plánováním přikrmování. A radí konkrétně, jak a čím krmit. S knihou můžeme navštívit jak běžná krmítka, tak také jiná, speciální krmná zařízení. Dozvíme se, co je základní, doplňkové nebo sezónní krmivo, co je živé krmivo, nebo takový nepatrný detail, jak upravit pro krmení kousek tvarohu, aby nezkysl.

Knížka je plná malých, praktických rad. Barevné, přehledné grafy nám ukazují návštěvnost krmítek a počty odchycených ptáků v různých obdobích a biotopech, jakým je ovocný sad, les, domácí zahrada během celého roku. Obrázek ze strany 97 je známý, převzatý z britských pramenů. Vypovídá o návštěvnosti a tudíž i spotřebě krmiva. Jeho věrohodnost si ověřujeme u několika druhů i na našem stacionárním krmítku. Například brhlíky od konce dubna až po červen na krmítku téměř nevidíme. Zato strakapoudi přilétají zejména v červnu a v červenci. Také kosové se nám v září a říjnu téměř vyhýbají. V jiné kapitole Berthold odpovídá na otázku, kterou také opakovaně dostávám: „Ale mně na krmítko nic nelétá, nevíte proč?“ Také se zde řeší otázka: Co s nezvanými hosty, domácími holuby, hrdličkami zahradními, ale i kočkami? Pro někoho je žel na krmišti vetřelec i krahujec. Odpovědi zde najdou též diskutéři o ptačích nemocech přenášených na krmítku. Řeší se zde zvláště trichomonóza zvonků zelených. Dozvíme se, jak tedy na krmítku dodržovat hygienu.

Zaujala mne i velmi důležitá kapitola o doplňkových opatřeních pro ochranu ptáků. Berthold v ní mluví o „vyluxované zahradě psychopatů“. Ale též pokračuje o zahradě pro živočichy, a zejména ptáky, přívětivé. Co tam sázet a jak předem myslet na vhodná hnízdiště. Je zde spousta nových i starších podnětů. Závěrečná část obsahuje seznam druhů s krásnými obrázky. A to nejen pěvců, ale třeba i dravců. I ty můžeme přikrmováním pozitivně ovlivnit. Tady si může každý přijít na to své. Mne potěšila metoda, jak pomoci malé “myšce“, při zemi rejdícímu střízlíkovi.

Na závěr se musím přiznat, že k této knize mám srdečný osobní vztah. Nejen kvůli mnou akceptovanému myšlení a její praxi, ale i jinak. Českým vydavatelem je totiž náš klubový prachatický žák Václav Kazda. Léta jako zvídavý klučina navštěvoval náš ornitologický klub na Dřípatce. Pak nám zmizel ve světě. A ejhle. Prostřednictvím zamýšleného vydání oblíbené německé  knížky jsem Václava opět potkal. Napsal mi, že četl někde můj obdiv a radost nad prací profesora Bertholda. A semínko zapadlo do dobré půdy. Bylo mi nakonec velkou ctí na jeho prosbu napsat ke knize krátký úvod. A ještě jsme mohli v závěru uveřejnit jeden list o naší službě – práci v neziskové organizaci A Rocha. Václav Kazda je tak pro mne velkým povzbuzením. Věřím, že bude i pro vás. Nevzdávejte práci s dětmi a mladou generací, i když nese ovoce třeba až po desetiletích. Vřele vám doporučuji si „Bertholda“ koupit. Není to úplně snadná a laciná četba. Dá to zabrat. Ale o to více to stojí za to.

Hezké Vánoce s touto knihou vám přeje

Pavel Světlík, ředitel A Rocha – Křesťané v ochraně přírody