Rok 2026, co se týče počtu hnízdících párů motáka lužního na Třebíčsku, byl oproti třem předcházejícím rokům (2023-2025) o hodně úspěšnější. V roce 2023 bylo potvrzeno 37 hnízdících párů, v roce 2024 také 37 hnízdících párů, v roce 2025 pouze 25 hnízd, buď s vejci nebo mláďaty. V letošním roce 2026 se nám podařilo prokázat hnízdění 42 párů! Důvod? Gradace hrabošů, více potravy, to znamená větší počet zahnízdivších párů. Poskytli jsme ochranu 16 párům z celkových 42 (zejména v ječmenech), které by nestihly vyvést svá mláďata, a to prostřednictvím dřevěných oplůtků potažených pletivem.Continue reading „Malý členský grant: ochrana a monitoring motáků lužních na Třebíčsku v roce 2026“
S nastupujícím podzimem se vydala na cestu na zimoviště další čejka z ptačích parků ČSO. Zrzku a Dobřinku z ptačího parku Rzy, které opustily Česko již začátkem léta, tentokrát následovala Pepina z Josefovských luk. Koncem září se z východočeského ptačího parku přesunula k francouzskému Verdunu. Celé Německo přitom přeletěla prakticky na jeden zátah. Takový dlouhý přelet nebývá u čejek příliš obvyklý.
Dron s termovizí pomáhal chránit hnízda čejek chocholatých. Opět se tak ukázalo, že moderní technologie mají mít v ochraně (nejen) polních ptáků v Česku své pevné místo
Zdravá půda je nejen základem zemědělské produkce, ale také pestré a živé krajiny. Může být regenerativní zemědělství jednou z cest, jak zlepšit stav půdy, přispět k ochraně klimatu a současně vytvořit příznivější podmínky pro ubývající polní ptáky? Odpovědi jsme hledali během Polního dne regenerativního zemědělství, který 22. června 2026 uspořádala Česká společnost ornitologická (ČSO) na rodinné farmě Jakuba Erlera v Osicích na Královéhradecku. Akce proběhla v rámci mezinárodního projektu Landcare Europe Captures Carbon, podpořeného Evropskou iniciativou na ochranu klimatu (EUKI).
Co je regenerativní zemědělství
Zemědělská půda není pouze prostředkem k produkci potravin. Je živým ekosystémem, ve kterém probíhá řada důležitých procesů. Půdní mikroorganismy, houby nebo žížaly a další organismy se podílejí na rozkladu organické hmoty, koloběhu živin i vytváření půdní struktury. Zdravá půda díky tomu lépe hospodaří s vodou, poskytuje vhodné prostředí pro růst pěstovaných plodin a přispívá k odolnosti zemědělské krajiny vůči klimatickým změnám.
Žížaly provzdušňují půdu, podporují rozklad organické hmoty a jsou důležitým zdrojem potravy pro řadu ptáků. Orba ničí žížalám tunely, znesnadňuje přístup k potravě a vystavuje je UV záření, které je pro ně škodlivé. [1] Foto: Unsplash.Regenerativní zemědělství představuje soubor přístupů, jejichž společným cílem je dlouhodobě zlepšovat zdraví půdy, podporovat přirozené ekologické procesy a vytvářet odolnější zemědělské systémy. Na rozdíl od hospodaření zaměřeného na rychlé výnosy klade větší důraz na dlouhodobé fungování půdního ekosystému.
Mezi základní principy patří zejména:
Minimalizace mechanického zpracování půdy, například omezení orby nebo přímé setí bez předchozího zpracování půdy (no-till).
Udržování půdního pokryvu, například prostřednictvím meziplodin, které chrání půdu před erozí a dodávají jí organickou hmotu.
Pestré osevní postupy, které pomáhají omezovat jednostranné vyčerpávání půdy a narušovat životní cykly některých chorob a škůdců.
Propojování rostlinné a živočišné výroby, například prostřednictvím vhodně řízené pastvy a využívání statkových hnojiv.
Regenerativní zemědělství přitom nemá jednu všeobecně přijímanou definici ani jednotný soubor závazných pravidel. Důležitější než samotné označení způsobu hospodaření jsou proto konkrétní postupy a jejich měřitelné výsledky. Z hlediska ochrany klimatu je významná především schopnost půdy uchovávat organický uhlík. Jeho množství v půdě může vhodné hospodaření za určitých podmínek zvyšovat. Neznamená to však, že každý regenerativní postup automaticky povede k dlouhodobému ukládání dalšího uhlíku nebo ke snížení celkových emisí skleníkových plynů.
Regenerativní zemědělství v praxi: návštěva farmy Naše hospodářství
Jak mohou principy regenerativního zemědělství fungovat v každodenní praxi, představila účastníkům polního dne rodinná farma Naše hospodářství v Osicích. Historie statku sahá až do 19. století. Současný majitel Jakub Erler se však k rodinné tradici vrátil až v roce 2014, kdy se rozhodl opustit zaměstnání v korporátním prostředí a převzít hospodářství po svých prarodičích. Od té doby postupně proměňuje původně intenzivní konvenční hospodaření v systém založený na regenerativních principech, jehož cílem je dlouhodobě zlepšovat zdraví půdy a zachovat její produkční schopnost pro další generace.
Přechod k regenerativnímu hospodaření pro něj nebyl pouze otázkou pořízení nové techniky, ale především změny přístupu k půdě a celému zemědělskému systému. Na farmě dnes využívá přímé setí bez předchozí orby, meziplodiny a vhodně nastavené střídání plodin. Snaží se také minimalizovat mechanické narušování půdy, udržovat ji co nejdéle pokrytou vegetací a postupně omezovat používání chemických přípravků a průmyslových hnojiv.
Účastníci polního dne diskutovali o praktických zkušenostech s regenerativním zemědělstvím přímo v porostech kukuřice na farmě Naše hospodářství v Osicích.
Polní den začal prohlídkou stájí, kde Jakub Erler přiblížil způsob chovu masného skotu, jejich krmení i význam hospodářských zvířat pro koloběh živin. Farma si velkou část krmiva sama pěstuje, využívá statková hnojiva a část porostů včetně meziplodin slouží také k pastvě. Propojení rostlinné a živočišné výroby tak umožňuje vracet organickou hmotu do půdy a lépe využívat zdroje přímo v rámci farmy.
Jabub Erler během výkladu zdůraznil rovněž význam správného řízení pastvy. Při spásání porostů se snaží ponechávat rostlinám dostatek nadzemní biomasy, aby měly prostor k regeneraci. Vhodně nastavená pastva současně přispívá k rozmanitější struktuře vegetace, která je důležitá také pro řadu bezobratlých živočichů i ptáků.
Po prohlídce hospodářského zázemí se účastníci seznámili se zemědělskou technikou a vydali se přímo do polí. Prohlédli si mimo jiné např. porost kukuřice pěstované po pastvě skotu a vojtěšku zakládanou přímým setím bez předchozí orby. Diskuse nad jednotlivými porosty představila praktické výhody i úskalí regenerativního hospodaření. Jakub Erler přitom upozornil, že neexistuje jediný univerzální postup použitelný za všech okolností. Každá půda má odlišné vlastnosti a hospodaření je nutné přizpůsobovat konkrétním podmínkám na daném pozemku.
Významným tématem byla také ekonomická udržitelnost farmy. Přechod na regenerativní postupy vyžaduje čas, zkušenosti a někdy i nemalé investice. Podle Jakuba Erlera je důležité, že si maso z vlastního chovu sám zpracovává a prodává přímo zákazníkům. Díky tomu nemusí spoléhat na výkupní ceny, získává větší část příjmů z prodeje své produkce a může investovat do dlouhodobě šetrnějšího hospodaření. Regenerativní zemědělství tak vnímá nejen jako způsob péče o půdu, ale jako součást celkového fungování ekonomicky životaschopné rodinné farmy.
Ukázka využití zemědělského dronu. Foto: Michaela Kadavá
Součástí programu přímo na farmě bylo rovněž představení zemědělského dronu a možností jeho využití v praxi. Moderní technologie jako tato pomáhají zemědělcům například při sledování stavu porostů nebo cílenější aplikaci přípravků. Své uplatnění dnes nacházejí také v ochraně volně žijících živočichů, například při vyhledávání srnčat před sečí nebo hnízd polních ptáků, kterým hrozí zničení.
Mohou regenerativní zemědělské postupy skutečně pomáhat ptákům?
Ptáci zemědělské krajiny patří mezi skupiny organismů, na kterých se změny zemědělského hospodaření výrazně projevují. Je proto otázkou zda mohou změny cílené na zdravou půdu současně vytvářet lepší životní podmínky pro ptáky. Rozsáhlá evropská studie publikovaná v roce 2023 analyzovala vývoj populací 170 běžných ptačích druhů ve 28 evropských zemích. Ukázala, že intenzifikace zemědělství, zejména používání pesticidů a hnojiv, patří mezi nejvýznamnější faktory spojené s dlouhodobým úbytkem evropských ptáků [2].
Graf indikátorů běžných druhů ptáků (1982–2026). Podkres světlou barvou – 95% interval spolehlivosti. Hodnoty v kruhu – celková změna (%). Z grafu je patrný, že ptáci zemědělské krajiny ubývají ze všech skupin vůbec nejrychleji. Zdroj dat: ČSO (LSD/JPSP).
Některé principy regenerativního zemědělství mohou přispívat ke zlepšení této situace. Pestré osevní postupy, omezení chemických vstupů, vhodná pastva nebo zakládání biopásů pomáhají vytvářet rozmanitější prostředí a podporovat dostupnost přirozené potravy. Důležitou roli hrají zejména bezobratlí živočichové, kteří představují potravu pro řadu ptačích druhů, především v období hnízdění a odchovu mláďat.
Přesto je důležité mít na paměti, že to, co prospívá půdě, nemusí samo o sobě vyhovovat každému ptačímu druhu. Například udržování souvislého vegetačního pokryvu může chránit půdu před erozí, ale druhům vyhledávajícím otevřená stanoviště s řídkou vegetací nemusí poskytovat vhodné podmínky. Pro ochranu ptáků je proto zásadní nejen volba šetrného zemědělského systému, ale také znalost ekologických nároků jednotlivých druhů a přizpůsobení hospodaření jejich potřebám.
Cílená opatření pro zdravější půdu
Regenerativní hospodaření může vytvářet vhodný základ pro šetrnější využívání zemědělské půdy. Pro účinnou ochranu ptáků je však často potřebné doplnit ho také cílenými opatřeními, která zajišťují potravu, úkryt nebo vhodná místa k hnízdění. Právě těmto možnostem byla věnována další část polního dne.
Kombinované biopásy jsou agro-environmentálně klimatické opatření, které cílí na podporu koroptve polní. Spojení nektarodárného a krmného biopásu poskytuje ptákům potravu i úkryt v průběhu roku. Foto: Václav Zámečník
Václav Zámečník z ČSO představil účastníkům agroenvironmentálně-klimatická opatření Kombinované biopásy a Ochrana čejky chocholaté. Na praktických ukázkách porostů v Písku u Chlumu nad Cidlinou vysvětlil, jak mohou vhodně založené a obhospodařované porosty podporovat ptačí druhy vázané na zemědělskou krajinu.
Význam krmných biopásů potvrzuje také studie publikovaná v roce 2025 v časopise Ecology and Evolution na které se mimo jiných podílel náš pracovník doc. Martin Šálek. Výzkumníci zaznamenali v pásech bohatých na semena vyšší početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků než na srovnávané běžně obhospodařované orné půdě. Největší rozdíly v početnosti ptáků byly patrné během zimních měsíců, kdy bývá přirozené potravy v krajině nedostatek [3]. O tom jak biopásy pomáhají ptákům si můžete přečíst také zde.
Podobný význam rozmanitosti prostředí ukazuje také studie českých a zahraničních ornitologů publikovaná v říjnu 2026. Výzkum na 408 lokalitách na Slovensku a v Rakousku zjistil, že početnost a druhová rozmanitost ptáků rostla s vyšším zastoupením úhorů a pestřejším využitím zemědělské půdy. Výsledky zároveň upozorňují, že přínos opatření závisí také na velikosti polí a okolní krajinné struktuře [4].
Video z polního dne:
Použité zdroje:
[1] Strickler, D. (2024). Manuál regenerativního zemědělství. Walden Press, 440 s. Odkaz.
[2] Rigal, S. et al. (2023). Farmland practices are driving bird population decline across Europe. Proceedings of the National Academy of Sciences, 120(21), e2216573120. Odkaz.
[3] Šálek, M. et al. (2025). Year-Round Evaluation of the Conservation Potential of Seed-Rich Field Margins Under Agri-Environmental Schemes for Farmland Birds, European Hares, and Common Hamsters. Ecology and Evolution, 15(11), e72492. Odkaz.
[4] Cíbik Hološková, A. et al. (2026). The conservation benefits of fallows for farmland birds depend on local farmland structure in Central Europe. Journal of Environmental Management, 419, 131152. Odkaz.
Šest samic čejek chocholatých z ptačích parků letos na jaře dostalo GPS vysílačky, abychom mohli lépe sledovat jejich aktivitu a zefektivnit ochranu. Dvě z označených čejek již vyrazily na cestu na zimoviště. Jako první opustila Česko Dobřinka z ptačího parku Rzy, která se koncem června vydala přes Německo do Nizozemska, kde od té doby setrvává. Krátce po ní následovala Zrzka, rovněž ze Rzů, která zamířila přes Německo do Francie. Ani v jednom případě ale nemusí jít o konečné zimoviště, obě lokality mohou být pouze tahovou zastávkou. Budeme proto nadále sledovat, kam je jejich křídla nakonec zanesou. Zbývající čtyři označené čejky z ptačích parků Kosteliska a Josefovské louky zatím zůstávají v Česku.
Zemědělci už nesmí používat při hubení hrabošů zvýšené dávky jedu vkládaného do nor. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství 9. června zrušil nařízení, které od 1. dubna použití zvýšení dávek umožňovalo. Nařízení umožňující trávení hrabošů vkládáním zvýšené dávky jedu do nor (10 kilogramů na hektar namísto trvale povolených 2 kilogramů) mělo platnost do konce července. Vzhledem k významnému úbytku hrabošů, pominutí kalamitní situace i vzhledem k tomu, že u zemědělců byl o zvýšenou dávku jen minimální zájem, žádala ČSO už v polovině května, aby ÚKZÚZ nařízení bez odkladu zrušil. K 9. červnu k tomu došlo. Více na webu ÚKZÚZ. Continue reading „Ministerstvo zemědělství zrušilo povolení na vkládání zvýšené dávky jedu do nor hrabošů“
Zveme Vás na polní den zaměřený na regenerativní zemědělství, zdravou půdu a podporu biodiverzity zemědělské krajiny, který proběhne 22. června 2026 na statku Jakuba Erlera Naše Hospodářství v Osicích na Hradecku. Farma představuje inspirativní příklad hospodaření, které propojuje produkci lokálních potravin s důrazem na dobré životní podmínky hospodářských zvířat a zodpovědný přístup ke krajině. I díky tomu se zde dlouhodobě úspěšně rozmnožují chocholouši obecní, které jsme měli možnost pozorovat i během loňské podzimní exkurze.
Jarunka, Pepina, Kosťa, Kníha, Zrzka a Dobřinka – osudy šesti samic čejek chocholatých z ptačích parků ČSO můžeme nyní sledovat díky jedinečnému projektu České zemědělské univerzity v Praze.
Ministerstvo zemědělství sice ustoupilo od plánu na povolení povrchové aplikace jedu na hraboše, stále ale platí povolení na vkládání zvýšené dávky jedu do nor hrabošů. A to i přesto, že kalamitní situace hrabošů již pominula. Česká společnost ornitologická (ČSO) zjistila, že u zemědělců není o tuto možnost skoro žádný zájem. Ornitologové tedy znovu vyzývají ministerstvo, aby nařízení bez odkladu zrušilo.
Ministerstvo zemědělství (MZe) sdělilo, že v tuto chvíli ustupuje od plánu na povolení povrchové aplikace jedu na hraboše Stutox II a Ratron GW. Resorty zemědělství a životního prostředí téma řešily od konce března, a ještě v průběhu dubna se shodně vyjadřovaly, že od plánu povrchové aplikace jedu ustoupit nechtějí. Proti rozhozu jedu se ozývali ornitologové, ochránci přírody, vědci, část veřejnosti i někteří zemědělci s obavami, že se otráví necílové druhy živočichů. Česká společnost ornitologická (ČSO) rozhodnutí vítá, ale současně vyzývá ministerstvo zemědělství ke zrušení povolení aplikace zvýšené dávky jedu do nor hrabošů. Kalamitní situace hrabošů totiž podle dubnových dat pominula.Continue reading „Ministerstvo zemědělství ustoupilo od plánu na rozsypávání jedu proti hrabošům na povrch půdy „
Na této stránce najdete aktuální vývoj ohledně tématu gradace hraboše polního v roce 2026, souhrn situace v minulých letech a další věci, co s tématem souvisí (vyjádření ČSO ohledně trávení jedem Stutox II; zaznamenané případy otrávených necílových živočichů; příklady dobré praxe zemědělců, kteří gradaci hrabošů řeší přirozenou cestou; mediální výstupy).
Je čas zapojit se do obnovy přírody. České Ministerstvo životního prostředí spustilo veřejnou konzultaci k Národnímu plánu na obnovu přírody a chce znát vaše názory. Máme před sebou jedinečnou příležitost dát najevo, že nám budoucnost české přírody není lhostejná. Vyplňte formulář na webu MŽP a dejte svému hlasu váhu. Dotazník lze vyplnit pouze do 15. května. Řekněte o něm také svým známým. Pro snadnější sdílení jsme vytvořili zkrácený odkaz na formulář cso.cz/obnova.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený Ministerstvu zemědělství vydal den před Velikonocemi rozhodnutí, kterým povoluje použití zvýšených dávek přípravku Stutox II proti hrabošům. Ačkoliv je jed nadále určen výhradně k aplikaci do nor, Česká společnost ornitologická (ČSO) upozorňuje na vážná rizika pro přírodu, která s sebou toto rozhodnutí nese.
Ministerstvo zemědělství (MZe) společně s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) chce připravit podmínky, za kterých by zemědělci mohli trávit hraboše jedem rozsypávaným po povrchu půdy. Resorty to uvedly ve společné tiskové zprávě. Nyní lze jed na hraboše vkládat výhradně přímo do nor. Ministři se na tomto postupu dohodli v rámci meziresortní schůzky, ze které také vyplynul plán na vznik společných expertních týmů. Česká společnost ornitologická (ČSO) v této souvislosti zdůrazňuje svůj dlouhodobý postoj, že volný rozhoz jedů na povrch půdy je problematický a ohrožuje i necílové druhy. Současně očekává, že k diskusi v rámci expertních týmů budou přizváni relevantní odborníci z oblasti ochrany přírody i zemědělství. Continue reading „Ministerstva zemědělství a životního prostředí chtějí povolit rozsypávání jedu proti hrabošům na povrch půdy „
Čejky chocholaté se v těchto dnech postupně vrací na svá hnízdiště v zemědělské krajině. Sledovat jejich návrat můžete nejen venku, ale také např. na webu České zemědělské univerzity zde.Čejky hnízdí přímo na zemi v otevřené krajině. Prakticky všechny jejich snůšky na polích a loukách, na kterých probíhají jarnípráce, jsou zničeny. Jedním z účinných způsobů ochrany je včasné vyhledání hnízd a domluva se zemědělcem na jejich ochraně.
Jak probíhá ochrana čejčích hnízd?
K dohledávání hnízd je nejvhodnější použít stativový dalekohled, ale pokud nejsou příliš daleko nebo v obtížném terénu, postačí někdy i klasický binokulární dalekohled. Optimální je hnízda dohledávat ve dvou lidech, kdy jeden z dvojice naviguje z kraje pole od dalekohledu svého spolupracovníka, aby hnízdo v poli bezpečně našel a následně mohl viditelně označit.
Dohledávání hnízd s využitím dronů
V posledních letech se při ochraně přírody stále více uplatňují také moderní technologie, mezi které patří i drony. S tím, jak se postupně snižuje jejich nákupní cena, se dnes drony stávají stále dostupnějším nástrojem a otevírá se tak prostor pro jejich masivnější použití pro praktickou ochranu přírody. Díky různým senzorům, například termovizi nebo klasickým RGB kamerám, mohou při příhodných podmínkách velmi efektivně zmapovat výskyt zvířat na velkých plochách.
Dnes se tento model ochrany hojně využívá zejména jednotlivci a spolky, které se věnují ochraně srnčat během sečí travních porostů. Díky časným ranním letům dronů nad loukami se daří mláďata ukrytá v porostu včas najít a přenést je mimo dosah zemědělské techniky. Tato metoda každoročně zachraňuje tisíce srnčat a postupně díky tomu vznikla rozsáhlá síť zkušených pilotů dronů a dobrovolníků. Stejné technologie a postupy je však možné využít také při ochraně ptáků, kteří hnízdí přímo na zemi v zemědělské krajině. Vyhledávání hnízd pomocí dronů může pomoci včas lokalizovat snůšky například čejek a umožnit jejich ochranu před zemědělskými pracemi.
Nenápadné hnízdo čejky chocholaté v oraništi. Plná snůška čítá standartně čtyři vejce (vlevo). Pro hledání čejčích hnízd se nejčastěji využívají stativové a binokulární dalekohledy (vpravo). Foto: M. Kadavá
Úspěchy s dohledáváním čejčích hnízd dronem
Už dnes se jednotlivým pilotům daří pomocí dronů dohledat například hnízda čejky chocholaté nebo motáka lužního. Příkladem může být zabezpečení osmi hnízd čejky chocholaté na dvou lokalitách ve Středočeském kraji v roce 2025 ve spolupráci pilotky dronu Simony Šitnerové a zkušených ornitologů Josefa Veselého a Lubora Křížka. Tyto zkušenosti dokládají, že technologie využívané při záchraně srnčat mají velký potenciál také pro ochranu ohrožených druhů ptáků.
Pohled na hnízdo čejky dronem s termovizí. Foto: Simona Šitnerová
Shlédněte online seminář na YouTube
Ve spolupráci s lidmi, kteří již mají zkušenosti s vyhledáváním hnízd pomocí dronů, jsme připravili online seminář zaměřený na dohledávání hnízd ptáků s využitím této technologie v zemědělské krajině. Seminář byl určen pilotům dronů, dobrovolníkům, ochráncům přírody i dalším zájemcům, kteří se chtějí zapojit do ochrany hnízd v terénu.
V záznamu se dozvíte, jak hnízda pomocí dronů efektivně vyhledávat, jak postupovat při jejich ochraně a jak spolupracovat s místními ornitology a zemědělci. Našim cílem bylo zejména předat praktické zkušenosti z terénu, například s ochranou hnízd čejky chocholaté či motáka lužního, informace o dodržování platné legislativy nebo o tom, jak zadávát data do faunistické databáze Avif. Pro shlédnutí klikněte na toto video:
Zadávejte Vaše pozorování do Avif
Také v letošním roce opět plánujeme v průběhu jara další praktické akce přímo v terénu, kde si bude možné vyhledávání a ochranu hnízd (tradičně s dalekohledem) vyzkoušet v praxi. Sledujte přehled akcí na webu ČSO. A pokud jste již někde viděli čejky, zadejte jejich pozorování do Avifu. Vaše pozorování nám pomáhají lépe mapovat výskyt tohoto ubývajícího druhu a zároveň usnadňujete ochranu jeho hnízd. Informace o výskytu čejek můžete jednoduše zadat také prostřednictvím mobilní aplikace přímo v terénu. Nezapomeňte nově doplnit také informace o tom, zda je hnízdo potřeba chránit.
Kontakt pro další informace:
Michaela Kadavá
E-mail: kadava@birdlife.cz
Telefon: 605 343 974
Aktivity na ochranu čejek chocholatých byly podpořeny Ministerstem životního prostředí a Královéhradeckým krajem. Nemusí vyjadřovat stanovisko MŽP.
Také v letošní hnízdní sezóně se dobrovolníkům a odborníkům z České společnosti ornitologické (ČSO) podařilo ochránit přes 260 hnízd polních ptáků, která byla ohrožena zemědělskou technikou. Nejčastěji šlo o hnízda čejky chocholaté, ale pomoc směřovala také k motáku lužnímu či chřástalu polnímu. Ochrana hnízd probíhala v úzké spolupráci ornitologů se zemědělci.
Ve dnech 25. – 26. listopadu 2025 proběhla v Penzionu U svatého Jana ve Svobodných Dvorech (Hradec Králové), konference„Zemědělci zemědělcům“, kterou organizovala Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci se spolkem Beleco. Cílem akce bylo propojit zemědělce, odborníky a zemědělské poradce s cílem sdílet zkušenosti z praxe a hledat cesty, jak skloubit zemědělskou produkci se zdravou půdou, biodiverzitou a odolnou krajinou. Akce představila řadu inspirativních příkladů z českých farem i prostor pro otevřenou diskusi o výzvách současného zemědělství a budoucnosti krajiny.
Pusťte si záznam z konference!
Na akci se sešlo více než 60 účastníků z řad zemědělců, odborníků, zemědělských poradců, studentů zemědělských oborů a dalších aktérů zemědělské krajiny. Celý průběh konference byl nahráván. Vznikl tak kompletní záznam prezentací přednášejích, diskuzí a panelů, a je nyní volně dostupný na YouTube kanálu ČSO pro všechny, kteří se akce nemohli zúčastnit osobně. Video je rozdělené do dvou částí, pokrývajících dopolední (blok 1 a 2) a odpolední (blok 3 a 4) část programu .
Níže po kliknutí na název příspěvku zobrazíte prezetace jednotlivých řečníků, jež jsou dostupné ve formátu PDF v programu akce níže.
Moderátor konference Jaroslav Pražan a Martin Mistr z VÚMOP během přednášky o možnostech a metodách boje s erozí. Foto: Michaela Kadavá
Program konference 25. 11. 2025
9:00 – 9:10Zahájení Václav Zámečník (ČSO) a hlavní moderátor akce Jaroslav Pražan (ÚZEI)
17:20 – 17:50 Panelová diskuse: Jak skloubit zemědělství s potřebami krajiny?Karel Klem (AV ČR), Roman Koutek (ASZ ČR), Jaroslav Vaňous (ZS ČR), Roman Scharf (MŽP) a Martina Tampierová (zemědělská poradkyně)
17:50 – 17:55 Ukončení akce
Fotoreport z exkurze dne 26.11.2025
Krmné biopásy i v zimě zvyšují v zimě dostupnost potravy a úkryt pro drobnoou zvěř a polní ptáky, což vede k větší druhové pestrosti ve srovnání s okolní zemědělskou krajinou. Zde na fotografii z exkurze krmný biopás u Hradce Králové na poli zemědělského podniku VH Agroprodukt, který zakládá biopásy již několik let. Foto: Michaela KadaváZde na Nechanicku na ploše zařazené do AEKO Ochrana čejky chocholaté je mj. podmínkou zapravení porostu v období od 1. listopadu do 31. prosince, aby pro následující hnízdní sezonu byla plocha holá a vhodná ke hnízdění. U zemědělce Miloně Hipiuse porost zatím zůstal stát, nicméně právě jeho pole je každoročně čejkami ke hnízdění využíváno. Foto: Michaela KadaváNa farmě Naše hospodářství u Jakuba Erlera jsme pozorovali několik chocholoušů obecných. Jedná se o jednu z mála lokalit ve východních Čechách, kde se tento silně ubývající druh zemědělské krajiny stále vyskytuje. Jeho přítomnost potvrzuje význam vhodného způsobu hospodaření ze kterého mohou nejen ptáci benefitovat. Foto: Michaela KadaváFarma Naše hospodařství praktikuje řadu metod regenerativního zemědělství např. technologii No-Till, která pomáhá skrze rostliny v půdě zachycovat CO2. Hospodaří udržitelně na 28 hektarech luk a 81 hektarech orné půdy a nabízejí mj. vlastní vyzrálé hovězí maso nebo hotová jídla. Foto: Michaela Kadavá
Akce proběhla zároveň pod záštitou projektu Krajina naruby, který se zabývá tématy vodních toků a zdravé půdy. Projekt byl financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Česká společnost ornitologická (ČSO) se dlouhodobě snaží podpořit ubývající ptačí druhy zemědělské krajiny. Jedním z nich je i čejka chocholatá, černobílý pták velikosti holuba s výraznou chocholkou na hlavě. Její početnost se od roku 1982 propadla o více než 80 %, a proto se ornitologové s pomocí veřejnosti a zemědělců snaží čejky podpořit. Kromě cílené ochrany významných hnízdišť prostřednictvím speciálního dotačního titulu se dobrovolníci učí dohledávat hnízda na polích, kde je ohrožují zemědělské práce. Tradiční terénní školení pro veřejnost se zájmem o ochranu přírody se chystají v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, které ochranu čejek v roce 2025 spolu s Ministerstvem životního prostředí finančně podpořily. Continue reading „Hnízdní sezóna čejek chocholatých vrcholí. Stále častěji jim k úspěšnému vyhnízdění pomáhají i dobrovolníci“
Hnízdní sezóna čejek chocholatých je právě v plném proudu. Více než tři čtvrtiny čejek najdeme sedět na hnízdech v holých ještě neosetých polích. Hnízda čejek, nenápadně umístěná v mělkém důlku na povrchu půdy, jsou každoročně ohrožována jarními zemědělskými pracemi a bez včasného zásahu mohou být zničena. Tomuto riziku lze účinně předejít cíleným vyhledáváním a označením hnízd v terénu, a to prostřednictvím spolupráce ochranářů, dobrovolníků a zejména ochotných zemědělců.
Naučte se s námi chránit hnízda
Zveme vás na jarní workshopy v terénu, kde si prakticky vyzkoušíte, jak hnízda vyhledávat, označovat a jednat se zemědělci.
? 16. dubna 2025 – Horní Ředice (Pardubicko), od 17:00 – přihlaste se skrze formulář zde ? 17. dubna 2025 – Hradec Králové, od 17:00 – přihlaste se skrze formulář zde
Dozvíte se, proč je každý nález hnízda důležitý, jak efektivně používat dalekohled i jak si být jistý, že jste čejku opravdu našli. A nebojte, nebudete na to sami – terénem vás provedeme krok za krokem.
Sledujte čejky z pohodlí domova
Díky projektu Čejčí stopou, který vede tým vědců z České zemědělské univerzity, si můžete v reálném čase prohlédnout, kde se pohybují čejky označené vysílačkami. Zajímavé je např., že většina z nich se vrátila přesně tam, kde hnízdila loni. Více o projektu se může dočíst zde.
Vaše pozorování má cenu. Ať už vidíte čejku letět přes pole, slyšíte její tok nebo ji sledujete sedět přímo na hnízdě, zaznamenejte to do AVIFu. Pohodlně zadat doplňující data k hnízdění čejek můžete nyní udělat i přímo v ?mobilní aplikaci.
Rádi byste se zapojili, ale nevíte jak začít?
Poslechněte si náš loňský díl pořadu ?Ornitolog na drátě – je to skvělý úvod do toho, proč a jak čejky chránit, co všechno obnáší práce v terénu a proč to celé má smysl.
Narazili jste na hnízdo a nejste si jistí, co dál? Chcete pomoci, ale potřebujete podpořit při kontaktu se zemědělcem? Ozvěte se nám. ? Václav Zámečník – zamecnik@birdlife.cz
Aktivity na ochranu čejek chocholatých byly podpořeny dobrovolnými dárci skrze portál Darujme, JRD Group Fond, Nadací Via, Ministerstvem životního prostředí a Středočeským, Královéhradeckým a Pardubickým krajem. Děkujeme!
Koroptev polní, ještě před půl stoletím naprosto běžný obyvatel naší zemědělské krajiny, je v dnešní době vzácným druhem, který vyžaduje naši pozornost a ochranu. Podle výsledků z Jednotného programu sčítání ptáků jsme od roku 1982 do roku 2022 ztratili v Česku více než 90 % koroptví populace. Tento silně ubývající trend početnosti je zaznamenám v celé Evropě. Za tímto dramatickým poklesem stojí především ztráta přirozené pestré krajiny vlivem intenzivní zemědělství, nárůst používání pesticidů, úbytek přirozené potravy pro kuřata a zvýšená predace. Současný populační stav koroptve lze považovat za symbol negativních změn v zemědělské krajině a její cílená ochrana může přispět ke zlepšení biodiverzity daného prostředí. Efektivní ochraně jednotlivých druhů většinou přechází vhodně provedené mapování aktuálního výskytu. Continue reading „Vycházka za koroptvemi v Hradci Králové“
Ornitologové dnes zveřejnili aktualizovanou verzi indikátorů evropských ptáků. Ke zvrácení jejich dlouhodobě klesajícího trendu však bohužel ani letos nedošlo. Polní indikátor stále ukazuje na alarmující stav evropské zemědělské krajiny, který je důsledkem intenzivního hospodaření. Podaří se díky nařízení na obnovu přírody zastavit mizení ptáků z Evropy? Continue reading „Evropští ptáci si od loňska nepolepšili“
Česká společnost ornitologická (ČSO) letos uspořádala celkem deset workshopů zaměřených na ochranu hnízd čejek chocholatých. Zájem veřejnosti byl velký – akcí se zúčastnilo dohromady 86 osob. A někteří si své zkušenosti rovnou vyzkoušeli v praxi. Čejka, jejíž hnízdo po workshopu dohledala dobrovolnice u obce Počapelské Chalupy nedaleko Pardubic, byla dokonce zahrnuta i do výzkumného projektu České zemědělské univerzity (ČZU), který pomocí satelitní telemetrie odhaluje detaily ze života čejek a možnosti, jak ji efektivněji pomáhat.
Od 14. do 23. říjnaproběhla série terénních workshopů organizovaných Českou společností ornitologickou (ČSO), které měly za cíl zvýšit počet dobrovolníků zapojených do přímé ochrany hnízd čejek chocholatých a přispět tak k pokrytí míst, kde doposud žádná cílená ochrana neprobíhá. ČSO pravidelně pořádá tento typ akcí na jaře v hnízdní sezoně, ale v letošním roce jsme se poprvé rozhodli uskutečnit podobnou akci vmimohnízdním období. Zatímco část našich čejek už byla v té době na cestě do svých zimovišť, zájem o tento atraktivní druh přilákalna akce široké spektrum účastníků – od nadšených ochránců přírody, přes odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny až po zemědělce či studenty přírodovědných oborů. Terénní školení proběhla hned v sedmi krajích Česka a podařilo se během nich proškolit více jak 60 potenciálních budoucích ochránců čejčích hnízd.
První úkol měli dobrovolníci jasný, ne však zdaleka jednoduchý – vyhledat dalekohledem čejky sedící na hnízdech. Fotografie z workshopu v Přerově. Foto: Michaela Kadavá
Více dobrovolníků = více ochráněných hnízd
V současnosti hnízdí více jak tři čtvrtiny čejčí populace u nás na polích, přičemž některá hnízda ohružují jarní zemědělské práce. Bohužel řadu snůšek tak nevědomky zničí zemědělská technika. Tomu lze předejít jejich dohledáním v poli a viditelným označením, které pomůže traktoristovi hnízdo zaznamenat a bezpečně ho objet. Každoročně se do ochrany zapojují desítky dobrovolníků, ale z celkového počtu hnízd se jich podaří ochránit jen zlomek. Čím více nových dobrovolníků se k ochraně přidá, tím více hnízd můžeme společně zabezpečit.
Akce zaměřené na dohledávání čejčích hnízd se dlouhodobě těší oblibě našich členů s jasným cílem: pomoci chránit ubývající ptačí druhy. Foto: Ludmila Korešová
Agroenvironmentálně-klimatické opatření pro čejku
Přímá ochrana hnízd před jejich zničením ale není jedinou cestou. Existuje i nástroj plošného charakteru– agroenvironmentálně-klimatické opatření pro zemědělce nazvané Ochrana čejky chocholaté, ze kterého kromě hnízdících ptáků těží také planě rostoucí rostliny, hmyz a ostatní živočichové zemědělské krajiny.Do tohoto opatření jsou už od roku 2015 zařazena nejcennější hnízdiště, kde čejky optimálně každoročněhnízdí.
Na ploše zahrnuté do opatření „Ochrana čejky chocholaté“ se už od druhého roku závazku objevují rostlinné druhy z vysévané pestré směsi. V tomto případě to byla zejména komonice bílá. Foto: Václav Zámečník
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
Každý workshop se skládal z teoretické přednášky a praktické části přímo na poli. V rámci přednášky byli účastníci detailně seznámeni s hnízdní biologií čejek chocholatých, dozvěděli se o příčinách jejich úbytku, ale zejména jak efektivně vyhledávat hnízda a zajistit jejich ochranu. Důraz byl kladen také na správné zadávání doplňujících informací do Avifu nebo na vyhledávání kontaktu a oslovení zemědělce hospodařícího na daném půdním bloku, kde se hnízdo nachází.
Workshop začal vždy přednáškou, na které byli účastníci seznámeni se spektrem aktivit, které ČSO dělá pro ochranu polních ptáků. Fotografie z workshopu v Milovicích. Foto: Ludmila KorešováVelká část přednášky byla věnovaná informacím o hnízdním chování čejek. Fotografie z workshopu v Horních Ředicích. Foto: Michaela KadaváV místní základní škole v Polance nad Odrou byl zájem o workshop ze strany dobrovolníků pozoruhodný. Foto: Michaela Kadavá
Praktická část workshopů probíhala přímo v terénu, kde si účastníci mohli v praxi vyzkoušet dohledávání hnízd na umělých balabánech čejek nainstalovaných přímo v poli. Plastové čejky vypadaly na dálku jako věrné kopie těch opeřených. Hledání hnízd jsme se účastníkům nesnažili nijak ulehčit, a tak si museli poradit s tím, že každá čejka seděla směrem k nim v jiném úhlu. Navíc, jak už to při hledání skutečných hnízd bývá, některý pták se částečně schoval za nízkým trsem trávy nebo za terénní vlnou.
Plastový balabán čejky chocholaté instalovaný na uměle vytvořeném hnízdě v poli. Foto: Michaela KadaváČejky sedící na hnízdě vypadaly skoro jako opravdové, a bohužel pro účastníky byly v některých případech stejně tak opravdově těžko k nalezení. Na fotografii pořízené mobilním telefonem přes dalekohled je čejka sedící zády k pozorovateli. Foto: Václav Zámečník
Přesto se všem týmům podařilo hnízda úspěšně v poli nalézt,ačkoliv se někteří navigátoři uobjektivutrochu zapotili a byli rádi, že si předem čejku na hnízdě vyfotili přes objektiv mobilním telefonem. Ti, kteří vyrazili odvážně do pole bez navigátora u dalekohledu, se nakonec vrátili bez nalezeného hnízda zpátky a přesvědčili se tak na vlastní kůži o tom, že je lepší být na vyhledávání ve dvou nebo předem natrénovat, jak správně držet směr, kam chci jít.
Dobrovolníci na workshopu v Milovicích vyhledávají naistalovaná čejčí hnízda. Foto: Ludmila KorešováVětšina dobrovolníků dorazila na workshop vybavená vlastními dalekohledy. Po nalezení potencionálního hnízda se však raději o svém nálezu ujistili ještě pohledem do stativového dalekohledu. Fotografie z workshopu v Josefově. Foto: Václav ZámečníkIdeálním způsobem, jak si „zapamatovat“ nalezené hnízdo, je jeho vyfocení přes objektiv dalekohledu. Fotografie z workshopu v Chlumu u Třeboně. Foto: Michaela KadaváPo vyhledání hnízda v poli zůstala část účastníků u dalekohledu a navigovala zbylé účastníky přímo na hnízdo. Foto: Ludmila KorešováPo nalezení hnízda následovalo uložení jeho GPS pozice a označení pomocí dvou bambusových tyčí. Foto: Michaela Kadavá
Přidejte se k dobrovolníkům, kteří chrání čejky
Rádi bychom touto cestou poděkovali všem účastníkům workshopů za jejich aktivní účast a zájem o ochranu přírody. I když víme, že se ne vždy povede hnízdo lehce nalézt, věříme, že se všichni do mapování výskytu čejek a praktické ochrany jejich hnízd v nadcházející hnízdní sezoně zapojí.
Sledujte naše webové stránky a sociální sítě, kde budou zveřejňovány informace o dalších aktivitách a možnostech zapojení do ochrany čejek.
Pokud jste se nemohli zúčastnit některého z proběhlých workshopů, ale chcete se k ochraně čejek připojit, kontaktujte zemědělského experta Václav Zámečníka nebo pracovnici zaměřenou na ochranu polních ptáků Michaelu Kadavou na emailu: kadava@birdlife.cz
Děkujeme za váš zájem a podporu v ochraně čejek chocholatých. Těšíme se na další společné akce a doufáme, že se k nám v budoucnu připojíte!
Zájem o workshopy projevili nejen potencionální dobrovolníci a naši členové, ale také média. Na workshopu v České Lípě je v pozadí na fotografii s mikrofonem redaktor Českého rozhlasu Jaroslav Hoření. Foto: Martin Bacílek
Už od roku 2015 mohou zemědělci vstupovat do agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté. Jeho cílem je zajistit na polích, na kterých čejky a ostatní bahňáci pravidelně hnízdí, ideální podmínky v době obsazování hnízdních lokalit a předejít zbytečným ztrátám zemědělskou technikou. V druhé polovině roku je plocha oseta směsí, která je atraktivní nejen pro hmyz, ale i pro další druhy zemědělské krajiny. Přestože ČSO v roce 2022 provedla ve spolupráci s AOPK ČR a krajskými úřady revizi původního vymezení hnízdišť zařazených do opatření včetně doplnění nových lokalit, není možné plně podchytit celé území České republiky, které se navíc často dynamicky mění. Proto jsme s Ministerstvem zemědělství domluvili prozatím jednorázové doplnění nových lokalit, které budou od roku 2025 pro zemědělce připravené ke vstupu. Návrhy posílejte do 6. listopadu na email zamecnik@birdlife.cz.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.