Přímá ochrana hnízd čejky chocholaté v roce 2019

Čejka chocholatá patří mezi ptačí druhy, kterým se ČSO dlouhodobě věnuje. Od roku 2015 existuje zacílený dotační titul na ochranu jejích hnízdišť na orné půdě a zemědělci si k němu postupně nachází svoji cestu. V roce 2019 bylo do tohoto opatření zařazeno už 465 ha plochy 46 podniků, což dokládá postupný nárůst zájmu o podporu čejky mezi zemědělci.

Plocha zařazená do agroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté je do poloviny června v bezzásahovém režimu. Foto: Václav Zámečník

Bohužel minimálně další dva roky nebudou mít noví zájemci možnost do opatření vstoupit, protože v rámci stávajícího programového období, které končí v příštím roce, jsou prostředky vymezené už jen na zajištění běžících závazků a začátek nového období bude minimálně o jeden rok posunutý kvůli složitým jednáním o budoucí podobě Společné zemědělské politiky. V mezidobí (tzv. překlenovací období) bude možné jen prodloužit stávající úvazky.
Jednou z hlavních možností, jak čejkám v současné době pomoct, tak zůstává přímá ochrana hnízd. Mláďata z prvních snůšek mívají větší předpoklady pro dosažení vzletnosti, protože se líhnou z větších vajíček a do příhodnějších podmínek z pohledu nabídky potravy. Na místní úrovni může mít cílená ochrana i významnější ochranářský efekt a současně se daří touto cestou šířit osvětu mezi zemědělci. V roce 2019 se podařilo předejít destrukci 41 hnízdům zemědělskou technikou, zejména na Českobudějovicku.

Hnízdo se označuje 2 bambusovými tyčemi umístěnými na řádku ve vzdálenosti 10 m od sebe s hnízdem uprostřed. Foto: Václav Zámečník

Potěšitelný je rostoucí zájem veřejnosti o ochranu čejek – jen v letošním roce se na ČSO obrátili tři zájemci, kteří se nakonec i aktivně zapojili do mapování hnízdního výskytu včetně dohledávání ohrožených hnízd. V příštím roce bychom rádi motivovali další zájemce např. organizací společného mapování v terénu.

Mládě čejky chocholaté v porostu kukuřice. Foto: Robert Píša Zámečník

Monitoring a ochranu hnízd čejky podpořilo MŽP v rámci projektu Ochrana ptačích hnízd ohrožených zemědělských technikou.

Václav Zámečník

Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Přímá ochrana ptačích hnízd pomáhá i zemědělcům

Praha, 16. prosince 2019. V letošním roce zaznamenali ornitologové rekordní počet minimálně 163 hnízd dravce motáka lužního chráněných před vysečením zemědělskou technikou. Vysoký počet byl způsoben zejména gradací hraboše polního, kterými se motáci přednostně živí. Zachráněno bylo i 41 hnízd čejek chocholatých, 12 hnízdišť chřástala polního nebo 3 hnízda kalouse pustovky.

Ptačích druhů, které u nás hnízdí na zemi v zemědělsky obhospodařované krajině, je zhruba 30. Bohužel část hnízd těchto druhů zničí zemědělská technika. Možností, jak ptákům pomoci, je vymapovat ohrožená hnízda nebo hnízdiště a dohodnout se zemědělci optimální způsob jejich ochrany. Ornitologové se přitom přirozeně soustřeďují zejména na druhy nejvíce ohrožené a dlouhodobě ubývající. Mezi nejčastěji chráněné ptačí druhy patří čejka chocholatá, moták lužní, moták pochop nebo chřástal polní. Naopak, letošní raritou jsou tři zachráněná hnízda severské sovy kalouse pustovky.

„Letošní hraboší gradace přispěla k tomu, že desítky párů u nás obvykle jen zimující sovy kalouse pustovky na jižní Moravě zahnízdily. Víme o několika případech, kdy bylo nutné přistoupit i k přímé ochraně,“ popisuje zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník specifickou situaci způsobenou vysokými počty hrabošů.

Kalous pustovka. Foto: Thomas Drose

S gradací hrabošů souvisí i vysoké počty hnízdících motáků lužních. Podle výsledků mapování ornitologa Karla Popracha hnízdilo v Jihomoravském kraji v letošním roce minimálně 70 párů oproti 37 v loňském roce, ve Zlínském kraji 29 oproti 18 párům a v Olomouckém kraji 43 oproti 31 párům.

„Početnost motáků lužních u nás se v posledních desetiletích zvyšuje a přímá ochrana na tom má svůj významný podíl. Dominantní složkou potravy motáků jsou přitom hraboši a úspěšné hnízdění tak pomáhá i samotným zemědělcům,“ doplňuje Karel Poprach. „Není proto až tak překvapující, že nejvíce ze 163 zachráněných hnízd se nacházelo v oblastech, kde probíhala gradace hrabošů.“

Oplocenka kolem hnízda motáka lužního u obce Koněšín na VYsočině. Foto: Ivan Kunstmüller

V současné době už sice naši motáci lužní zimují ve střední a východní Africe, ale místo nich se do střední Evropy ze severu vrátili jejich příbuzní motáci piliši, kalousi pustovky nebo dřemlíci tundroví. Doplnili tak naše druhy dravců a sov, kteří se u nás zdržují celoročně. I proto je žádoucí předcházet zbytečným otravám dravců a sov a posílením ekologické stability směřovat ke krajině, ve které i bez použití rodenticidů nedochází k závažnějším škodám na zemědělských plodinách.

„Zkušenosti s biologickou ochranou prostřednictvím dravců a sov z Královéhradecka z let 1978–1994 nebo stávající model ochrany zemědělských plodin založený na podpoře sovy pálené v Izraeli dokládají, že touto cestou je dlouhodobě možné zásadně snížit škody způsobené hlodavci na zemědělských plodinách i bez nutnosti aplikovat rodenticidy,“ představuje poznatky z Čech i ze zahraničí Václav Zámečník. „I proto vítáme, že ministr zemědělství připravuje podporu pro zemědělce, kteří se rozhodnou pro biologickou ochranu vyvěšováním budek nebo umísťováním berliček na zemědělské pozemky.“

Ornitologové dále zajistili přímou ochranu 41 hnízd čejky chocholaté nebo 12 hnízdišť chřástala polního.

Hnízdo čejky chocholaté se označuje 2 bambusovými tyčemi umístěnými na řádku ve vzdálenosti 10 m od sebe s hnízdem uprostřed. Foto: Václav Zámečník

„Ideální je zapojit do monitoringu i samotné zemědělce. Zvýší se tak jejich povědomí o tom, co se na jejich pozemcích vyskytuje, a mají pak i větší zájem o případnou ochranu,“ přibližuje svoji zkušenost Václav Zámečník.

Ve skutečnosti bylo zachráněných hnízd v letošním roce ještě mnohem víc, než dokládají statistiky České společnosti ornitologické. Přibývají mapovatelé z řad veřejnosti a také roste počet zemědělců, kteří jsou všímaví a k přírodě ohleduplnější nad rámec běžné praxe. O svých záslužných činech nemají potřebu veřejně mluvit, protože je už považují za samozřejmé. I proto jim patří velký dík.

Kontakt pro další informace:

Václav Zámečník, zamecnik@birdlife.cz, 776 368 360

Poznámky pro editory:
Ochrana 41 hnízd čejek chocholatých, 43 hnízd motáků lužních a 11 hnízdišť chřástalů polních byla zajištěna v rámci projektu Ochrana ptačích hnízd ohrožených zemědělských technikou podpořeného MŽP s finančním přispěním ČSO skrze dary na stěhovavé ptáky. Ochrana dalších 114 hnízd motáků lužních byla podpořena MŽP prostřednictvím AOPK ČR, EU a SFŽP (OP ŽP), Zlínským krajem, Jihomoravským krajem a Pardubickým krajem.

banner koroptev petice za krajinu zemědělství

Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů

Máme velkou radost, že naše petice Vraťme život do krajiny má už 40 tisíc podpisů online a další tisíce v papírové podobě. Naše kampaň za zdravé zemědělství jde pomalu do finále. Petici chceme ministrovi zemědělství odevzdat na přelomu listopadu a prosince, podpisy proto sbíráme do poloviny listopadu. Continue reading „Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů“

sezóna

Úspěšná sýččí sezóna. Našli jsme i rekordní snůšku se 7 mláďaty

Letošní hnízdní sezóna sýčků obecných je u konce a jejich ochránci z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR ji hodnotí jako úspěšnou. Sýčci vyvedli minimálně 59 mláďat, to je o třetinu víc než loni. Ornitologové dále vyvěšovali budky, zabezpečovali technické pasti a s vlastníky pozemků vyjednávali změny v hospodaření. Intenzivní zemědělství a s ním spojený úbytek hmyzu je hlavní příčinou toho, že nyní u nás zbývá asi 100 párů této dříve běžné sovy.

Continue reading „Úspěšná sýččí sezóna. Našli jsme i rekordní snůšku se 7 mláďaty“

Přihlaste se na seminář pro zemědělce, myslivce a vlastníky půdy

Odborné vzdělávání pro podporu drobné zvěře – Správná praxe při zemědělském hospodaření zaměřená na ochranu ptactva

Zemědělci, myslivci i vlastníci půdy mohou už dnes, pokud se tak rozhodnou, efektivněji chránit ptáky a ostatní živočichy. Existuje celá řada nástrojů, které mohou zlepšit stav zemědělské krajiny.

V nektarodárných biopásech bylo zjištěno až 125 druhů volně žijících včel „samotářek“, čmeláků a vosy. Foto: Anna Talašová

Jedním z hlavních důvodů, proč se dostatečně nevyužívají, je neznalost těchto nástrojů a jejich přínosů pro cílové druhy i pro samotné hospodáře. Právě osvěta je prvním krokem, jak tyto možnosti představit dotčeným hospodářům a motivovat je k zodpovědnějšímu přístupu ke krajině. Větší využívání nástrojů může podpořit nejen hrdličku divokou, ale i celou řadu dalších mizejících ptačích druhů zemědělské krajiny.

Proto Českomoravská myslivecká jednota ve spolupráci s ČSO připravila pro zemědělské hospodáře a vlastníky zemědělské půdy vzdělávací projekt, zaměřený na zvýšení povědomí o možnostech obnovy, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti zemědělské krajiny. Vzdělávací akce jsou podpořeny z Programu rozvoje venkova, který je v gesci Ministerstva zemědělství.
V průběhu roku 2019 se uskuteční 10 dvoudenních vzdělávacích akcí spojených s exkurzemi v 10 krajích (Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina, Moravskoslezský, Pardubický, Královohradecký, Jihočeský, Plzeňský, Středočeský). Akce zacílené na Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký kraj už proběhly nebo je jejich kapacita naplněná. Pokud máte zájem, můžete se přihlásit na zbývající akce, jejichž přehled je uveden níže:

termín – místo vzdělávání – místo exkurze
25.-26.4.2019 – Jihlava – Vidonín, Myslivecký spolek Borovina
30.-31.5.2019 – Ostrava – Albrechtice, Ing. Marek Daňhel
27.-28.6.2019 – Pardubice – Chlumec nad Cidlinou, Kinský dal Borgo, a.s.
25.-26.7.2019 – Hradec Králové – Vinaře, JUDr. J. Sehnal
22.-23.8.2019 – České Budějovice -Bavorovice, Josef Vacík
26.-27.9.2019 – Plzeň – Malá Hraštice, Petr Chlumecký
24.-.25.10.2019 – Příbram – Malá Hraštice, Petr Chlumecký

Semináře jsou samostatné, vždy se jedná 2denní akci. Vstupné je zdarma. Přihlásit se je možné emailem nebo telefonicky na kontakt uvedený níže:

Ing. Marek Kraus
Tel: +420 221 592 964
Mob: +420 602 363 568
Email: marek.kraus(zavinac)cmmj.cz

K přihlášení je nutné nahlásit jméno, příjmení, o koho se jedná (zemědělec, majitel zemědělského nebo lesního pozemku, popř pomocník zemědělce). V případě, že se jedná o zemědělce nebo lesníka, tak je ještě potřeba doplnit IČ a email.

Stěžejními tématy budou:
– zemědělská krajina a polní ptáci, faktory ovlivňující ptactvo na zemědělské půdě, zemědělství a hospodaření se zvěří,
– praktická ochrana polních ptáků v rámci zemědělského hospodaření se zaměřením na inovace a výsledky výzkumu,
– agroenvironmentální a klimatické opatření Biopásy a Ochrana čejky chocholaté,
– zalesňování a zatravňování zemědělské půdy včetně zatravňování drah soustředěného odtoku,
– zakládání, údržba a následná péče o krajinotvorné prvky (zeleň a mokřady),
– správná praxe při nakládání s pesticidy s důrazem na ochranu polních ptáků,
– nelegální zabíjení necílových živočichů – postup při podezření na nelegální aplikaci rodenticidů a insekticidů.

Dvě čejčí mláďata se snaží ukrýt v ploše zařazené do egroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté. Kromě čejek tento dotační titul podporuje celou řadu dalších živočichů včetně opylovačů. Foto: Václav Zámečník

Součástí semináře bude exkurze, na které budou představeny příklady správné zemědělské praxe vedoucí k ozeleňování krajiny.

Doufáme, že přínosem seminářů bude obnova krajinných prvků, zajištění pestrosti krajiny a snížení velikosti dílů půdních bloků a monokultur, odpovídající používání pesticidů, zohlednění ochrany živočichů při zvyšující se intenzitě a zvyšování výkonnosti zemědělských strojů a v neposlední řadě adaptace krajiny na probíhající klimatickou změnu.

Lektorem bude Dr. Ing. Petr Marada (Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Strnady) a Ing. Václav Zámečník (ČSO).

Pozvánka na Beskydské chřástalování

Moravský ornitologický spolek ve spolupráci se Slezskou ornitologickou společností a ZO ČSOP Orchidea Valašsko uspořádá pro své členy a příznivce Výzkumný terénní víkend (VTV), jehož hlavním cílem bude noční monitoring chřástalů polních (Crex crex) v jižní části CHKO Beskydy. Continue reading „Pozvánka na Beskydské chřástalování“

Ochrana hnízd ptáků zemědělské krajiny v roce 2018

Díky podpoře Ministerstva životního protředí bylo i v roce 2018 možné aktivně chránit ptačí druhy přímo ohrožené zemědělskou technikou. Jednalo se o čejky chocholaté, chřástaly polní a motáky lužní.

Ochrana čejky chocholaté se realizovala zejména prostřednictvím tyčí umístěným na řádek 5 m před a za hnízdem. Celkem bylo touto cestou chráněno 42 hnízd. Navíc se u jednoho hnízdiště se 4 hnízdy podařilo se zemědělským podnikem Rovina Písek domluvit využití agroenvironmentálního opatření na ochranu celého hnízdiště.

Ochrana hnízda čejek pomocí tyčí. Foto: Bohouš Pešek

V případě motáka lužního s nejčastěji ochrana realizovala kombinácí oplocenky a pachového odpuzovače. Celkem se v rácmi projektu podařilo zajistit ochranu 11 hnízdům s celkovým počtem 28 mláďat. Na ochranu motáků lužních přispěl také už druhým rokem Pardubický kraj.

Jedno ze zachřáněných mláďat motáka lužního. Foto: František Buben

Posledním druhem, na kterého byla zacílená zvýšená pozoronost, byl chřástal polní. Hlavní pozornost se soustředila do Ptačí oblasti Králický Sněžník, kde je asi jedna z nejvýznamnějších populací u nás. Celkem bylo chráněno 9 hnízdišť chřástala polního, v 4 případech ponecháním neposečené plochy o velikosti min 1 ha kolem pozice volajícího samce, v 5 případech pak došlo k posunu seče až do července, kdy už hlasová aktivita nebyl zjištěna.

Část louky nesklizené ponechané kolem stanoviště volajícího samce chřástala polního. Foto: Václav Zámečník

 

Václav Zámečník

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí

Proč spolupracujeme na zemědělské petici s myslivci

V souvislosti se spuštěním petice Vraťme život do krajiny se občas objevuje kritika, že by ČSO neměla spolupracovat zrovna s myslivci reprezentovanými Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Tyto názory jsou celkem pochopitelné, když ČSO dlouhodobě kritizuje nejrůznější myslivecké nešvary, od omezování vstupu do krajiny, přes arogantní chování některých myslivců a snahu o zachování jedovatých olověných broků, až po stále se opakující pokládání otrávených návnad.

Chřástal polní volající samici. Pro tyto ptáky je největší hrozbou velkoplošná seč travních porostů, při které jsou ničena celá hnízda i se sedícími samicemi. Foto: Petr Šaj

V případě zemědělské krajiny však převažuje všechny tyto rozpory obrovský společný zájem, kterým je zdravá krajina. Ornitologové i myslivci (alespoň většina lidí v obou skupinách) si uvědomují, že současné zprůmyslnění krajiny je problémem, který svým rozsahem zdaleka zakrývá všechna ostatní témata, na která můžeme mít stejný či rozdílný názor. Je tedy namístě překlenout spory a pokusit se společně posunout hospodaření v krajině rozumným směrem.

Ostatně, v dnešní době je důležité hledat témata, která už tak dost rozdělenou společnost alespoň trochu spojují. Spolupráce neznamená, že by ČSO schvalovala všechny názory ČMMJ a excesy myslivců už vůbec ne. Nadále budeme policii předávat otrávené ptáky, prosazovat zákaz olověných broků i medializovat všechny nepravosti. Spoluprací ovšem říkáme, že zemědělská krajina je natolik důležitá pro nás pro všechny, že si takovéto spojení sil zaslouží.

Jiří Flousek (předseda ČSO) a Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO)

Česko je vyprahlé, ale Josefovské louky sucho netrápí – umělý mokřad překypuje životem

Zatímco většina Česka je spálená sluncem, ptačí park České společnosti ornitologické překypuje životem. Umělý mokřad, který ornitologové řízeně zaplavují, ukazuje v období sucha naplno svůj význam pro ochranu přírody i pro zadržení vody v krajině. Mláďata zde úspěšně vyvedly drobné kachničky čírky nebo například dva druhy bahňáků – čejky a kulíci. Ptačí park také hostí čtyři druhy skrytě žijících mokřadních ptáků – chřástalů a může se pyšnit hojným výskytem vzácného česneku hranatého nebo jednoho z nejhezčích tesaříků, tesaříka pižmového. Bohatá škála potravy sem pravidelně láká i čápy a jeřáby. Bujnou vegetaci letos nově pomáhají ochranářům krotit divocí koně.
I v době největšího sucha poskytují Josefovské louky útočiště pro mokřadní ptáky. Foto: Archiv ČSO

Continue reading „Česko je vyprahlé, ale Josefovské louky sucho netrápí – umělý mokřad překypuje životem“

Dramatická hnízdní sezóna sýčků má dobrý konec

Ještě na začátku hnízdní sezóny to se sýčky nevypadalo vůbec růžově. Jarní mrazy si na jednom z nejohroženějších druhů naší zemědělské krajiny vybraly svoji daň a další životy pak měly na svědomí technické pasti. Není divu, že počet samečků obhajujících teritorium byl oproti předchozím rokům nižší. Ochránci sýčků z České společnosti ornitologické sovám pomáhali vyvěšováním bezpečných budek, zabezpečovali okolí hnízdišť a vyjednávali změny v hospodaření. Závěr letošní sezóny má i díky tomu pro Ptáka roku 2018 dobrý konec. Sýčci vyvedli přes 30 mláďat a v porovnání s předchozí sezónou ornitologové dokonce prokázali hnízdění na více lokalitách.

Letošní dramatická hnízdní sezóna skončila pro sýčky šťastně. Foto: Archiv ochránců sýčků

Continue reading „Dramatická hnízdní sezóna sýčků má dobrý konec“