Krajina pouze pro člověka, nebo i pro čápy?

Nevíme, jak dlouhé je soužití čápů s člověkem – kdy došlo k tomu, že dali přednost hnízdění na komínech (a nověji sloupech elektrického vedení). Říkejme od nepaměti. Na rozdíl od jiných druhů synantropních ptáků (žijících v blízkosti člověka) však čápi nadále hledají potravu v otevřené krajině.

Čáp bílý. Foto: Dušan Boucný

I ta se ale mění. Velká část vlhkých luk byla v minulosti odvodněna a přeměněna na pole. Pokud čápi chtěli zůstat, museli začít hledat potravu na poli – hlavně různé hlodavce. Při současném intenzivním hospodaření s používáním chemických prostředků však nenajdou nejen dostatek žab na louce, ale ani drobných savců na poli. Pokud nemají čím nakrmit mláďata, odstěhují se a z krajiny zmizí. Můžeme si tak vysvětlit bílá místa na mapě čapích hnízd ve středních Čechách i okolí Brna, kde čápi naši krajinu víceméně opustili. Chceme-li je nalákat zpět, nepomůže stavba hnízdních podložek – hnízdních možností zde mají dost (i neobsazených podložek). Jedinou možností je vrátit jim kus krajiny. Obnovit mokřad, kde najdou dostatek potravy nebo druhově pestrou louku.

Naštěstí je stále ještě dost míst, kde čápi mohou žít. O tom svědčí 776 obsazených hnízd evidovaných v roce 2018. Bohužel toto číslo je nižší oproti předchozímu roku, kdy bylo obsazeno 817 hnízd (I když se zkontrolovalo o více než 50 hnízd více než v roce 2017!). Jak se bude situace vyvíjet dále, zatím nevíme.

Čapí mládě zamotané do provázku. Foto: ZS v Pátku, zdroj: www.iboleslav.cz

Každopádně na čápy, kteří v naší krajině zůstali, čeká další vážné nebezpečí. Jsou to lidské odpadky. Nejnebezpečnější jsou různé provázky, kusy igelitu či vlasce. Ptáci se do nich mohou omylem zamotat nebo si je dokonce jako materiál vhodný ke stavbě hnízda na hnízdo přinesou. Lidé ze záchranných stanic by jistě mohli vyprávět mnoho příběhů o záchraně čapích mláďat zamotaných do přinesených materiálů, které jim znemožňují pohyb. Některé jsou se šťastným koncem. Jindy však dochází následkem zaškrcení k nekrózám končetin, kterým již pomoci nejde. A o mnohých se pravděpodobně nedozvíme, protože do čapích hnízd nevidíme.

Čápi k lidem a lidé k čápům mají blízko již od nepaměti. Jsou součástí naší kultury, pranostik, krajiny. Jestli s námi zůstanou, záleží jen na tom, zda naše krajina bude krajinou i pro čápy.

Až budete slavit Den Země, nezapomeňte na čápy. Ukliďte okolí hnízda a míst, kde vídáte čápy sbírat potravu, od odpadků. Aby tam nezbylo nic, co by mohli odnést na hnízdo. Budeme rádi za každého jednotlivce i školní kolektiv, kterému není osud čápů lhostený!

Svým skutkem se neváhejte pochlubit – uvítáme jakékoli zprávy o akci, ať již v textové či fotografické podobě. Zasílat je můžete na cap@birdlife.cz.

Za čápy předem děkujeme!

Gabriela Dobruská

 

Projekt Krajina pro čápy, zaměřený na osvětu jaké nebezpečí pro čápy představují lidské odpadky, byl v oblasti Moravskoslezského kraje podpořen grantem Moravskoslezského kraje.

Jaro ožívá na křídlech prvních čápů

Počátkem března začala letošní sezóna Jaro ožívá. Prvním ze sledovaných poslů jara, jejichž postupný přílet děti v rámci tohoto mezinárodního projektu v Evropě sledují, je čáp bílý. Dle prastaré pranostiky Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, by čápi měli v těchto dnech teprve opouštět Afriku. Na Jaro ožívá www.springalive.net je již ale zaznamenáno 87 pozorování čápů bílých! Někteří pokračují dál na sever, jiní, jak ukazuje mapa čapích hnízd na www.birdlife.cz/capi, obsazují hnízda. Těch obsazených k dnešnímu dni je již téměř 40. A většina v západní části republiky. Continue reading „Jaro ožívá na křídlech prvních čápů“

Sledujte přílet prvních čápů na hnízda

Čáp bílý v Klatovech. Foto: Vladimír Kubíni

První čápi již začínají obsazovat hnízda navzdory staré pranostice – svátek sv. Řehoře bude teprve příští týden. Na mapě čapích hnízd na svítí již téměř 20 hnízd modře, jsou tedy obsazená čápy. Většina z nich se nalézá, podobně jako v loňském roce, v západní části republiky. Jedná se tedy zřejmě o čápy táhnoucí západní cestou, kteří v posledních letech tráví zimu v jihozápadní Evropě a na svá hnízdiště to mají blíže.

Prosíme, pomozte podchytit čas jejich příletu! Pokuste se o blížícím se víkendu zkontrolovat hnízda ve svém okolí, a i když tam čáp nebude, zadejte na birdlife.cz/capi „čáp nepozorován“. Jen tak budeme vědět, že hnízdo bylo kontrolováno a čáp na hnízdě ještě nebyl. Čím více hnízd se podaří zkontrolovat, tím přesnější údaje o příletu čápů získáme. Každý údaj zadaný na birdlife.cz/capi je důležitý, i kdyby to bylo negativní pozorování z jediného hnízda.

Pokud máte možnost sledovat hnízdo pravidelně a podaří se zachytit datum prvního příletu, dopište nám tuto informaci do poznámky k pozorování.

POZOR: Jakákoli „jiná pozorování čápa“ rozsvěcí hnízdo modře. V Čapích hnízdech sledujeme dění na hnízdech. Budete-li chtít zmínit pozorování čápů v blízkosti hnízda, je nejlepší cestou zadat pozorování přímo do faunistické databáze Avif. Popřípadě můžete zadat informaci do poznámky, ale hnízdo je třeba označit jako čáp nepozorován.

Předem děkujeme všem dobrovolníkům, kteří se letos plánují zapojit do sledování Čapích hnízd a přejeme potěšení z brzkého shledání s těmito sympatickými opeřenci!