daří

Jak se letos daří sýčkům

Dříve býval naší nejhojnější sovou, teď sýček obecný naopak patří k nejohroženějším opeřencům v Česku. V naší krajině jich přežívá asi posledních sto párů. Na vině je intenzivní zemědělství a s ním spojený úbytek velkého hmyzu, sýčkovy hlavní kořisti. Aby se u nás sýčkovi dařilo lépe, naši specialisté pro něj na vhodných místech vyvěšují hnízdní budky, ve kterých je tato malá sovička chráněná před predátory. Na výsledky hnízdní sezóny 2019 si ještě budeme muset počkat, ale několik novinek pro vás máme už teď. Continue reading „Jak se letos daří sýčkům“

volme

Volme politiky, kteří berou celosvětovou krizi vážně

Ve volbách do Evropského parlamentu 24.–25. května si zvolíme 21 nových českých zástupců. Ariel Brunner, vedoucí politického oddělení BirdLife Europe, ve svém komentáři vyzývá k účasti ve volbách a zvolení politiků, kteří berou celosvětovou krizi vážně.  Continue reading „Volme politiky, kteří berou celosvětovou krizi vážně“

let o život

Sedm statečných letí o život

Cesta ze zimoviště na hnízdiště je pro tažné ptáky každoročně tou nejtěžší zkouškou. Pro všechny je to dlouhá, vyčerpávající a strastiplná pouť, při které musejí překonat nepřízeň počasí a predátory. Kromě přirozených komplikací na ně ale ještě čeká nebezpečí v podobě člověka, který je mnohem krutější a ničivější než všechny další překážky. Každý z nás může pomoci!
Continue reading „Sedm statečných letí o život“

chytré

Sledujte hnízdění sýčků v chytrých budkách

Ornitologové mohou sledovat z bezprostřední blízkosti hnízdění jednoho z nejohroženějších ptáků v Česku, sýčka obecného. Umožňují to takzvané chytré budky vybavené kamerami. Sýčci obsadili dvě z nich a nyní pečují o vajíčka.  Díky kamerovým záznamům zjistí Česká společnost ornitologická více o hnízdním chování této malé sovy, jejíž počet za poslední dvě dekády poklesl o 94 % na zhruba 100 párů. Continue reading „Sledujte hnízdění sýčků v chytrých budkách“

Hledáme lokalitu pro novou rezervaci ČSO!

Dva páry jeřábů popelavých, čejky, bekasiny a čírky můžete v těchto dnech pozorovat v ptačím parku. Tisíce dalších ohrožených ptáků hledá domov. Navrhněte místo pro novou ptačí rezervaci ČSO. Foto: Břeněk Michálek, Josefovské louky.

Navrhujte pomocí formuláře Google do 30. dubna 2019.

 

Po 13 letech vytváření první rezervace ČSO, Ptačího parku Josefovské louky, je nejvyšší čas zúročit nabyté zkušenosti i jinde. Tento modelový přístup k územní ochraně přírody zaměřené na ohrožené druhy ptáků je potřeba dále rozšířit. ČSO je dnes velká a sebevědomá organizace s ohromnou podporou členů, což ostatně dokazuje i rozvoj a úspěchy ptačího parku. Rámcová představa nové rezervace, příp. rezervací, má několik styčných podmínek:

Rezervace by měly zohledňovat aktuální palčivé problémy naší krajiny a s nimi spojený úbytek ptáků. Navrhovat je možné rozsáhlejší území (jako jsou Josefovské louky), ale i mnohem menší lokality, například starou pískovnu. Důležitá je především možnost realizace tzv. restauračních projektů, tedy takových aktivit, které odbornými zásahy do prostředí vrátí nebo podstatně navýší populace zájmových druhů ptáků. Smyslem dalších rezervací ČSO ale může být i záchrana aktuálně ohrožené lokality (např. plány výstavby), ochrana lokality ohroženého druhu, vzorový management (přírodě šetrné hospodaření), ekovýchova apod. Nové rezervace budou v každém případě sloužit jako výkladní skříň ČSO, podobně jako Ptačí park.

Velký ohled bude brán i na to, zdali je v místě potenciální správce/strážce rezervace, v lepším případě komunita dobrovolníků, ochotných se na tvorbě rezervace podílet. Staňte se jimi právě vy!

Návrhy na území pro novou rezervaci ČSO sbíráme pomocí formuláře Google do 30. dubna 2019.

Neváhejte, třeba zrovna váš návrh obohatí v příštích letech českou ochranu přírody! Došlé návrhy budeme hodnotit podle všech kritérií uvedených ve formuláři. Nejpozději na podzim letošního roku vybere výbor lokalitu, na které toho pro ptáky budeme moci udělat nejvíc s co nejmenšími náklady. Hlavním kritériem pro rozhodování tedy bude celková efektivita.

S připomínkami a dotazy se obracejte na Břeňka Michálka, michalek@birdlife.cz, 734 226 037.

čápi

Předražená řešení čápům nepomáhají

Když se v Základní Škole Komenského ve Starém Městě u Uherského Hradiště rozhodli zbourat komín kotelny, museli řešit neobvyklý problém. Na komíně pravidelně hnízdili čápi bílí. Žáci i učitelé si ptáky oblíbili – na chodbě je umístěna velká obrazovka a v přímém přenosu lze sledovat čapí hnízdění od námluv až po první let a škola se s pravidelnými návštěvníky nechtěla rozloučit. Continue reading „Předražená řešení čápům nepomáhají“

Náš orel královský zimuje ve společnosti krétských supů

Ačkoli jsou sourozenci, dělí je vzdálenost zhruba 2 000 kilometrů. Zatímco jeden z dvojice orlů královských, jejichž cestu sledujeme od července 2018, se aktuálně zdržuje na pomezí Rakouska, Slovenska a Maďarska, druhý orel ihned po opuštění hnízda zamířil na jih a už od poloviny listopadu je na Krétě v oblasti pohoří Asterousia. Continue reading „Náš orel královský zimuje ve společnosti krétských supů“

Vltava v centru Prahy

Ohňostroje zabíjejí ptáky, upozorňují ornitologové

Oblíbené novoroční ohňostroje přinášejí kromě chvilkové zábavy a těžkých kovů v ovzduší i stres a smrt zvířatům i ptákům. Česká společnost ornitologická před silvestrovskými oslavami apeluje na veřejnost a žádá o ohleduplnost vůči volně žijícím živočichům.

„Ohňostroje jsou pro ptáky nepříjemné až traumatizující a mohou mít za následek i smrt,“ upozorňuje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Negativní reakce psů a koček na ohňostroje jsou veřejnosti dobře známé. Domácí zvířata ale většinou mohou najít úkryt v podobě domů, dvorků, bud. Divoce žijící ptáci takovou možnost nemají a nejčastěji reagují únikem od zdroje. „Ptáci vylekaní hlukem z ohňostrojů v panice prchají ze svého nocoviště a kvůli dezorientaci a tmě narážejí do překážek, jako jsou budovy, mosty, trolejové vedení a další. Tyto střety bývají smrtelné,“ zdůrazňuje Vermouzek.

Vltava v centru Prahy
Pro racky je Vltava v Praze nejvýznamnějším zimovištěm v republice. Najdeme jich tu dva až tři tisíce. Kromě toho na Vltavě početně zimují labutě, lysky, kachny a mnoho dalších včetně vzácnějších druhů. Foto: Katarína Slabeyová

V Praze na Silvestra 2012 novoroční ohňostroj vyplašil labutě na Vltavě natolik, že při odletu narazily do trolejí a popadaly mezi diváky. Jedna zemřela na místě, druhá pravděpodobně utonula, když ji policista zraněnou vrátil do vody. Třetí skončila v záchranné stanici v Jinonicích. Ze zahraničí známe případy, kdy se následkem ohňostrojů stovky a tisíce ptáků zabily nárazy do budov a dopravních značek.

Vědci Amsterdamské univerzity se dlouhodobě zabývají reakcemi ptáků na novoroční ohňostroje. Od roku 2008 monitorují jejich pohyb pomocí radarů. Reakce je vždy totožná. Hned po novoročních ohňostrojích tisícovky ptáků zimujících na několika sladkovodních plochách a mokřadech hromadně opustí svá zimoviště, přičemž vylétnou až do výšky 500 m.n.m. Ptáci přitom jednak zbytečně vyčerpávají zásoby energie, jednak nemusejí najít bezpečné nocoviště a stávají se kořistí predátorů.

Česká společnost ornitologická doporučuje vyvarovat se odpalování ohňostrojů a petard, především v blízkosti zimovišť. „Například Vltava v Praze patří k významným zimovištím vodních ptáků, a pro některé z nich, jako třeba pro racky, je nejvýznamnějším v celé republice. Aktuálně tu najdeme tisícovky ptáků mnoha druhů,“ říká Vermouzek.

Obce mají možnost ohňostroje zakázat

Používání pyrotechniky mohou významně regulovat obce obecními vyhláškami. „Oslava příchodu nového roku může proběhnout důstojně a vesele i bez ohňostroje, zato s vědomím sounáležitosti člověka s ostatními živými tvory,“ říká Vermouzek.

Kriticky ohrožení sýčkové ve třetině případů hynou v technických pastech

Obyčejná napáječka na vodu. Pro domácí zvířata nepostradatelná, pro divoce žijící živočichy smrtelná. Sudy, roury, komíny, bazény a další technické pasti v blízkosti lidských sídel jsou nejčastější příčinou úhynu sýčků obecných. Jejich zabezpečení může být klíčem k záchraně této malé sovy, jejíž počet za poslední dvě dekády poklesl o 94 %.

Ornitolog Jakub Mráz okroužkoval koncem dubna 2010 na Ústecku dospělého samce sýčka obecného. O osm let později ho našel na stejné lokalitě, utopeného v napáječce pro koně. Byl nejstarším doloženým českým sýčkem. „V technických pastech uhynula v Česku v posledních desetiletích víc jak třetina (38 %) sýčků, u kterých známe příčinu smrti,“ upozorňuje Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické.

Za posledních 20 let se počet sýčka snížil o 94 % na zhruba 100 až 130 párů. Foto: Paul Riddle

Ještě na začátku 20. století býval sýček naší nejrozšířenější sovou, nyní je na pokraji vyhynutí. Za posledních 20 let se jeho počet snížil o 94 % na zhruba 100 až 130 párů. „Hlavním důvodem katastrofálního úbytku je přerod pestré zemědělské krajiny, sýčkovy původní domoviny, na průmyslovou krajinu s velkoplošným intenzivním zemědělstvím. V ní dramaticky ubyl velký hmyz, který je sýčkovou hlavní kořistí,“ vysvětluje Šálek.

Sýček kvůli tomu přesídlil do bezprostředního okolí lidských sídel. „Obývá vesnice se stodolami, stájemi a jinými hospodářskými budovami, nevyhýbá se ani větším městům. Tady na sýčky čeká celá řada nebezpečí, která jim tu nevědomky přichystali lidé,“ popisuje Šálek.

Nejčastěji se jedná o roury a trubky, bazény, sudy a nádrže na vodu, okapy nebo i staré povalující se sítě. Pasti jsou největším problémem pro nezkušená mláďata, nevyhýbají se ale ani dospělým. „Temné vertikální otvory v rourách, šachtách či komínech přitahují zvědavost ptáků, kteří se po hladkých stěnách nedokáží dostat zpět na svobodu. Takové pasti jsou nebezpečné nejenom pro sýčka, ale i řadu dalších ohrožených ptáků, což dokládá třeba nález 28 mrtvých sov pálených v jediné ocelové trubce od fukaru na seno,“  zdůrazňuje Šálek.

Sýček, který spadl do sudu s vodou. Kvůli kluzké stěně se utopil. Foto: Ronald van Harxen

Následné zabezpečení je často rychlé a jednoduché. „Každý může pomoci zabezpečením technické pasti ve svém okolí, třeba položit odstavenou rouru do vodorovné polohy nebo dát plovák do sudu s vodou či do bazénu,“ vyzývá Šálek. Návod, jak zabezpečit pasti, je i v tomto letáku u jednotlivých ohrožení: https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2018/07/Smrtici-pasti.pdf

Ochránci sýčků v roce 2018 zabezpečili stovky technických pastí, například instalovali desítky plováků do sudů a osmi napáječek pro dobytek. Snížení počtu technických pastí může být klíčové pro záchranu této drobné sovičky v naší krajině. „Řada druhů balancuje na hraně přežití a u některých, třeba u sýčka, bez nadsázky záleží na každém jedinci. Ale i u běžnějších druhů je škoda každého života. Proč nechat zvířata zbytečně hynout, když i my můžeme vytvořit bezpečné prostředí, často s minimálním úsilím,“ apeluje Šálek.

Sudy s vodou lze zabezpečit umístěním plováku a připevněním drátěného pletiva na okraj, aby se případné oběti dostaly ven. Foto: Martin Šálek

Poznámky:

Sýček obecný (Athene noctua) je malá sova velikosti hrdličky. Shora je hnědošedý s velkými světlými skvrnami. Charakteristická je pro něj také velká hlava se široko od sebe posazenýma žlutýma očima. Jeho přítomnost prozrazuje pro něj typické houkání, které se dá přepsat jako „půjď“. Vyskytuje se v (polo)otevřených biotopech, v západní a střední Evropě je to především zemědělská krajina. V České republice je vázán prakticky výhradně na hospodářské budovy, které mu poskytují místa vhodná pro hnízdění a zároveň jsou nedaleko od pastvin, kde loví potravu – drobné obratlovce a také větší bezobratlé živočichy, které loví vyhlížením z posedu. Ztráta lovišť a tím i nedostatek potravy sýčky ovlivňuje hlavně v hnízdní době, kdy musí krmit mladé. To se pak projevuje menším počtem vyvedených mláďat. Původní dutiny ve stromech už v Česku k hnízdění prakticky nevyužívá. Sýček u nás vytvořil i několik městských populací, například v Teplicích, Ústí nad Labem nebo Chomutově. Je stálý, věrný svému hnízdišti a má relativně malé domovské okrsky.

 

Další informace:

http://new.birdlife.cz/sycek/

https://www.facebook.com/OchranaSycka/

 

Projekt ATHENE je založen na spolupráci Centra životního prostředí Drážďany, České společnost ornitologické, Muzea města Ústí nad Labem, p. o. a Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Kooperační partneři se v česko–saském příhraničí věnují péči o zbytkové populace sýčka a podporují jeho další šíření pomocí monitoringu, výzkumu a konkrétních opatření na jeho ochranu. Projekt ATHENE funguje v rámci přeshraničního Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020. Tento projekt je podpořen Evropskou unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Projekt spolufinancuje ČSO díky spolupráci s firmou Lafarge Cement a.s., Galerii Kodl s panem Vojtěchem Beranem a díky darům několika set jednotlivých dárců.