Hledáme lokalitu pro novou rezervaci ČSO!

Dva páry jeřábů popelavých, čejky, bekasiny a čírky můžete v těchto dnech pozorovat v ptačím parku. Tisíce dalších ohrožených ptáků hledá domov. Navrhněte místo pro novou ptačí rezervaci ČSO. Foto: Břeněk Michálek, Josefovské louky.

Navrhujte pomocí formuláře Google do 30. dubna 2019.

 

Po 13 letech vytváření první rezervace ČSO, Ptačího parku Josefovské louky, je nejvyšší čas zúročit nabyté zkušenosti i jinde. Tento modelový přístup k územní ochraně přírody zaměřené na ohrožené druhy ptáků je potřeba dále rozšířit. ČSO je dnes velká a sebevědomá organizace s ohromnou podporou členů, což ostatně dokazuje i rozvoj a úspěchy ptačího parku. Rámcová představa nové rezervace, příp. rezervací, má několik styčných podmínek:

Rezervace by měly zohledňovat aktuální palčivé problémy naší krajiny a s nimi spojený úbytek ptáků. Navrhovat je možné rozsáhlejší území (jako jsou Josefovské louky), ale i mnohem menší lokality, například starou pískovnu. Důležitá je především možnost realizace tzv. restauračních projektů, tedy takových aktivit, které odbornými zásahy do prostředí vrátí nebo podstatně navýší populace zájmových druhů ptáků. Smyslem dalších rezervací ČSO ale může být i záchrana aktuálně ohrožené lokality (např. plány výstavby), ochrana lokality ohroženého druhu, vzorový management (přírodě šetrné hospodaření), ekovýchova apod. Nové rezervace budou v každém případě sloužit jako výkladní skříň ČSO, podobně jako Ptačí park.

Velký ohled bude brán i na to, zdali je v místě potenciální správce/strážce rezervace, v lepším případě komunita dobrovolníků, ochotných se na tvorbě rezervace podílet. Staňte se jimi právě vy!

Návrhy na území pro novou rezervaci ČSO sbíráme pomocí formuláře Google do 30. dubna 2019.

Neváhejte, třeba zrovna váš návrh obohatí v příštích letech českou ochranu přírody! Došlé návrhy budeme hodnotit podle všech kritérií uvedených ve formuláři. Nejpozději na podzim letošního roku vybere výbor lokalitu, na které toho pro ptáky budeme moci udělat nejvíc s co nejmenšími náklady. Hlavním kritériem pro rozhodování tedy bude celková efektivita.

S připomínkami a dotazy se obracejte na Břeňka Michálka, michalek@birdlife.cz, 734 226 037.

čápi

Předražená řešení čápům nepomáhají

Když se v Základní Škole Komenského ve Starém Městě u Uherského Hradiště rozhodli zbourat komín kotelny, museli řešit neobvyklý problém. Na komíně pravidelně hnízdili čápi bílí. Žáci i učitelé si ptáky oblíbili – na chodbě je umístěna velká obrazovka a v přímém přenosu lze sledovat čapí hnízdění od námluv až po první let a škola se s pravidelnými návštěvníky nechtěla rozloučit. Continue reading „Předražená řešení čápům nepomáhají“

Náš orel královský zimuje ve společnosti krétských supů

Ačkoli jsou sourozenci, dělí je vzdálenost zhruba 2 000 kilometrů. Zatímco jeden z dvojice orlů královských, jejichž cestu sledujeme od července 2018, se aktuálně zdržuje na pomezí Rakouska, Slovenska a Maďarska, druhý orel ihned po opuštění hnízda zamířil na jih a už od poloviny listopadu je na Krétě v oblasti pohoří Asterousia. Continue reading „Náš orel královský zimuje ve společnosti krétských supů“

Vltava v centru Prahy

Ohňostroje zabíjejí ptáky, upozorňují ornitologové

Oblíbené novoroční ohňostroje přinášejí kromě chvilkové zábavy a těžkých kovů v ovzduší i stres a smrt zvířatům i ptákům. Česká společnost ornitologická před silvestrovskými oslavami apeluje na veřejnost a žádá o ohleduplnost vůči volně žijícím živočichům.

„Ohňostroje jsou pro ptáky nepříjemné až traumatizující a mohou mít za následek i smrt,“ upozorňuje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Negativní reakce psů a koček na ohňostroje jsou veřejnosti dobře známé. Domácí zvířata ale většinou mohou najít úkryt v podobě domů, dvorků, bud. Divoce žijící ptáci takovou možnost nemají a nejčastěji reagují únikem od zdroje. „Ptáci vylekaní hlukem z ohňostrojů v panice prchají ze svého nocoviště a kvůli dezorientaci a tmě narážejí do překážek, jako jsou budovy, mosty, trolejové vedení a další. Tyto střety bývají smrtelné,“ zdůrazňuje Vermouzek.

Vltava v centru Prahy
Pro racky je Vltava v Praze nejvýznamnějším zimovištěm v republice. Najdeme jich tu dva až tři tisíce. Kromě toho na Vltavě početně zimují labutě, lysky, kachny a mnoho dalších včetně vzácnějších druhů. Foto: Katarína Slabeyová

V Praze na Silvestra 2012 novoroční ohňostroj vyplašil labutě na Vltavě natolik, že při odletu narazily do trolejí a popadaly mezi diváky. Jedna zemřela na místě, druhá pravděpodobně utonula, když ji policista zraněnou vrátil do vody. Třetí skončila v záchranné stanici v Jinonicích. Ze zahraničí známe případy, kdy se následkem ohňostrojů stovky a tisíce ptáků zabily nárazy do budov a dopravních značek.

Vědci Amsterdamské univerzity se dlouhodobě zabývají reakcemi ptáků na novoroční ohňostroje. Od roku 2008 monitorují jejich pohyb pomocí radarů. Reakce je vždy totožná. Hned po novoročních ohňostrojích tisícovky ptáků zimujících na několika sladkovodních plochách a mokřadech hromadně opustí svá zimoviště, přičemž vylétnou až do výšky 500 m.n.m. Ptáci přitom jednak zbytečně vyčerpávají zásoby energie, jednak nemusejí najít bezpečné nocoviště a stávají se kořistí predátorů.

Česká společnost ornitologická doporučuje vyvarovat se odpalování ohňostrojů a petard, především v blízkosti zimovišť. „Například Vltava v Praze patří k významným zimovištím vodních ptáků, a pro některé z nich, jako třeba pro racky, je nejvýznamnějším v celé republice. Aktuálně tu najdeme tisícovky ptáků mnoha druhů,“ říká Vermouzek.

Obce mají možnost ohňostroje zakázat

Používání pyrotechniky mohou významně regulovat obce obecními vyhláškami. „Oslava příchodu nového roku může proběhnout důstojně a vesele i bez ohňostroje, zato s vědomím sounáležitosti člověka s ostatními živými tvory,“ říká Vermouzek.

Kriticky ohrožení sýčkové ve třetině případů hynou v technických pastech

Obyčejná napáječka na vodu. Pro domácí zvířata nepostradatelná, pro divoce žijící živočichy smrtelná. Sudy, roury, komíny, bazény a další technické pasti v blízkosti lidských sídel jsou nejčastější příčinou úhynu sýčků obecných. Jejich zabezpečení může být klíčem k záchraně této malé sovy, jejíž počet za poslední dvě dekády poklesl o 94 %.

Ornitolog Jakub Mráz okroužkoval koncem dubna 2010 na Ústecku dospělého samce sýčka obecného. O osm let později ho našel na stejné lokalitě, utopeného v napáječce pro koně. Byl nejstarším doloženým českým sýčkem. „V technických pastech uhynula v Česku v posledních desetiletích víc jak třetina (38 %) sýčků, u kterých známe příčinu smrti,“ upozorňuje Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické.

Za posledních 20 let se počet sýčka snížil o 94 % na zhruba 100 až 130 párů. Foto: Paul Riddle

Ještě na začátku 20. století býval sýček naší nejrozšířenější sovou, nyní je na pokraji vyhynutí. Za posledních 20 let se jeho počet snížil o 94 % na zhruba 100 až 130 párů. „Hlavním důvodem katastrofálního úbytku je přerod pestré zemědělské krajiny, sýčkovy původní domoviny, na průmyslovou krajinu s velkoplošným intenzivním zemědělstvím. V ní dramaticky ubyl velký hmyz, který je sýčkovou hlavní kořistí,“ vysvětluje Šálek.

Sýček kvůli tomu přesídlil do bezprostředního okolí lidských sídel. „Obývá vesnice se stodolami, stájemi a jinými hospodářskými budovami, nevyhýbá se ani větším městům. Tady na sýčky čeká celá řada nebezpečí, která jim tu nevědomky přichystali lidé,“ popisuje Šálek.

Nejčastěji se jedná o roury a trubky, bazény, sudy a nádrže na vodu, okapy nebo i staré povalující se sítě. Pasti jsou největším problémem pro nezkušená mláďata, nevyhýbají se ale ani dospělým. „Temné vertikální otvory v rourách, šachtách či komínech přitahují zvědavost ptáků, kteří se po hladkých stěnách nedokáží dostat zpět na svobodu. Takové pasti jsou nebezpečné nejenom pro sýčka, ale i řadu dalších ohrožených ptáků, což dokládá třeba nález 28 mrtvých sov pálených v jediné ocelové trubce od fukaru na seno,“  zdůrazňuje Šálek.

Sýček, který spadl do sudu s vodou. Kvůli kluzké stěně se utopil. Foto: Ronald van Harxen

Následné zabezpečení je často rychlé a jednoduché. „Každý může pomoci zabezpečením technické pasti ve svém okolí, třeba položit odstavenou rouru do vodorovné polohy nebo dát plovák do sudu s vodou či do bazénu,“ vyzývá Šálek. Návod, jak zabezpečit pasti, je i v tomto letáku u jednotlivých ohrožení: https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2018/07/Smrtici-pasti.pdf

Ochránci sýčků v roce 2018 zabezpečili stovky technických pastí, například instalovali desítky plováků do sudů a osmi napáječek pro dobytek. Snížení počtu technických pastí může být klíčové pro záchranu této drobné sovičky v naší krajině. „Řada druhů balancuje na hraně přežití a u některých, třeba u sýčka, bez nadsázky záleží na každém jedinci. Ale i u běžnějších druhů je škoda každého života. Proč nechat zvířata zbytečně hynout, když i my můžeme vytvořit bezpečné prostředí, často s minimálním úsilím,“ apeluje Šálek.

Sudy s vodou lze zabezpečit umístěním plováku a připevněním drátěného pletiva na okraj, aby se případné oběti dostaly ven. Foto: Martin Šálek

Poznámky:

Sýček obecný (Athene noctua) je malá sova velikosti hrdličky. Shora je hnědošedý s velkými světlými skvrnami. Charakteristická je pro něj také velká hlava se široko od sebe posazenýma žlutýma očima. Jeho přítomnost prozrazuje pro něj typické houkání, které se dá přepsat jako „půjď“. Vyskytuje se v (polo)otevřených biotopech, v západní a střední Evropě je to především zemědělská krajina. V České republice je vázán prakticky výhradně na hospodářské budovy, které mu poskytují místa vhodná pro hnízdění a zároveň jsou nedaleko od pastvin, kde loví potravu – drobné obratlovce a také větší bezobratlé živočichy, které loví vyhlížením z posedu. Ztráta lovišť a tím i nedostatek potravy sýčky ovlivňuje hlavně v hnízdní době, kdy musí krmit mladé. To se pak projevuje menším počtem vyvedených mláďat. Původní dutiny ve stromech už v Česku k hnízdění prakticky nevyužívá. Sýček u nás vytvořil i několik městských populací, například v Teplicích, Ústí nad Labem nebo Chomutově. Je stálý, věrný svému hnízdišti a má relativně malé domovské okrsky.

 

Další informace:

http://new.birdlife.cz/sycek/

https://www.facebook.com/OchranaSycka/

 

Projekt ATHENE je založen na spolupráci Centra životního prostředí Drážďany, České společnost ornitologické, Muzea města Ústí nad Labem, p. o. a Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Kooperační partneři se v česko–saském příhraničí věnují péči o zbytkové populace sýčka a podporují jeho další šíření pomocí monitoringu, výzkumu a konkrétních opatření na jeho ochranu. Projekt ATHENE funguje v rámci přeshraničního Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020. Tento projekt je podpořen Evropskou unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Projekt spolufinancuje ČSO díky spolupráci s firmou Lafarge Cement a.s., Galerii Kodl s panem Vojtěchem Beranem a díky darům několika set jednotlivých dárců.

Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology

Českomoravská myslivecká jednota, společně s Českým rybářským svazem a Rybářským sdružením ČR vydaly 5. 12. 2018 tiskovou zprávu (odkaz ZDE). Ačkoliv se týká převážně savců, nastoluje vážné otazníky i pro ornitologa. Týká se totiž druhů, které se díky zákonné ochraně (rozuměj ochraně před pronásledováním ze strany člověka), znovu staly součástí naší fauny. Takový osud potkal naštěstí i některé druhy ptáků, jejichž stoupající počty jsou příkladem úspěšné zákonné ochrany přírody (příkladem může být sokol stěhovavý, orel mořský nebo luňák červený). Continue reading „Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology“

Praha představila novou podobu zastávek MHD – bezpečnou pro ptáky!

Hlavní město představilo vítěze designové soutěže na novou podobu přístřešků pro MHD. Máme velkou radost, že na nových zastávkách se již ptáci zabíjet nebudou. Bezpečnost pro ptáky byla totiž jednou z podmínek výběrového řízení, u kterého jsme byli od samého počátku. Někteří z uchazečů byli dokonce v ČSO na osobní konzultaci.

Na první pohled vypadají skla vítězného návrhu čirá. Při detailním pohledu je však patrný nenápadný vzor, který bude pro ptáky lehce rozpoznatelnou překážkou.

Vítězný návrh. Foto: IPR Praha

Věříme, že tento krok není jedinou vlaštovkou a že na bezpečnost skel vůči kolizím s ptáky se bude brát ohled stále častěji i při jiných výběrových soutěžích.  Sídla bezpečná pro ptáky tak snad v budoucnu nebudou pouze názvem projektu, ale stanou se skutečností.

Více informací k pražskému mobiliáři se dočtete ZDE.

 

Jak vnímáte nebezpečí, kterým ptáci čelí v sídlech? Prosíme, vyplňte dotazník!

Dvouletý projekt Sídla bezpečná pro ptáky se chýlí ke konci. Na jeho počátku mnozí z vás vyplňovali dotazník. Ten nám ukázal, jak jsou vnímána nebezpečí, kterým ptáci čelí v našich sídlech. Poznali jsme, že některá nebezpečí jsou podhodnocena, jiná naopak přeceňována.

Nyní, po dvou letech, bychom chtěli poznat, jaký vliv mělo naše úsilí. Podařilo se nám Toto vnímání posunout blíže realitě? Dokázali by lidé pomoci správným a účinným způsobem? Vyplněním DOTAZNÍKU, který nezabere víc než 5 minut, nám na tyto otázky pomůžete najít odpověď.

Ať jste dotazník před necelými dvěma lety vyplňovali či nikoli, prosíme, vyplňte ho teď.

Upozornění pro účastníky prvního kola:

Abychom mohli spárovat vaši druhou odpověď s odpovědí v prvním dotazníku, nezapomeňte vyplnit e-mail.

Předem děkujeme!

 

Podzimní migrace ptáků přes Česko odstartovala další vlnu zabíjení dravců

Podzimní průtah dravců přes Česko nenechává v klidu traviče a pytláky. Celkem čtyři mrtvé luňáky našli ornitologové díky satelitním vysílačům, kterými dravce označili. Jednoho luňáka dohledala psovodka České společnosti ornitologické v Ústeckém kraji přímo pod posedem a předala ho policii s podezřením na zástřel. Na dalších dvou luňácích nalezených v Jihomoravském kraji byl mrtvý hmyz, který je neklamnou známkou otravy. Tu následně také potvrdila laboratoř. Tříměsíčního mladého luňáka pak ornitologové dohledali uhynulého v koruně stromu jen díky datům z vysílače. I tento jedinec nalezený ve Středočeském kraji byl otrávený karbofuranem. Jen za tento rok tak počet obětí ptačí kriminality přesáhl padesátku. Ornitologové věří, že díky efektivní aplikaci nejmodernějších technologií a zodpovědnému přístupu vyšetřovatelů je dopadení a exemplární potrestání pachatelů jen otázkou času.

Orli královští v roce 2018 – partnerské rošády, podprůměrné hnízdění a hi-tech vysílačky

Letošní hnízdní sezóna orlů královských odstartovala nadějně – tito celosvětově ohrožení dravci obsadili na jižní Moravě celkem osm teritorií. Úspěšně ale skončilo hnízdění pouze dvou párů, které vyvedly každý po dvou mláďatech. V červenci pak ornitologové dvěma z nich nasadili batůžky vybavené moderní technologií. Vysílačky pomohou se sledováním pohybu mladých orlů a mohou odhalit i nebezpečí, kterým tito králové oblohy čelí. O jejich zvýšené úmrtnosti totiž svědčí i pozorované případy výměn partnerů.

Dva mladí orli královští dostali lehké batůžky se satelitními vysílačkami. Foto: Zuzana Karlíková, ČSO

Continue reading „Orli královští v roce 2018 – partnerské rošády, podprůměrné hnízdění a hi-tech vysílačky“