Příjemná atmosféra, mnoho zajímavých přednášek z činnosti ČSO, povídání o ptácích nejen jižních Čech, výměna zkušeností mezi organizátory vycházek za ptáky, uvedení nového programu sčítání ptáků, spousta nových produktů z e-shopu ČSO, k tomu setkání mnoha podobně naladěných lidí jak během vlastní akce, tak večer v útelné hospůdce, nedělní exkurze na rybník Řežabinec spojený s ukázkou vyhledávání mrtvých ptáků specielně vycvičenými psy. Taková byla ve zkratce výjezdní členská schůze ČSO, která proběhla v Písku během minulého víkendu 25.-26.11.2017.
Partnery akce byla společnost E.ON, ČR, s.r.o., Swarovski – Optik a Pro-Bio, které na akci poskytlo občerstvení.
V Praze, 15. listopadu 2017. Nové video zveřejněné Českou společností ornitologickou lidem názorně ukazuje, jak účinně zabezpečit skleněné plochy před nárazy ptáků. Zároveň snímek, ve kterém jsou dva hlavní ptačí aktéři rozděleni skleněnou plochou, vyvrací rozšířenou představu, že jedna černá silueta dravce má na ptáky odstrašující vliv. Ornitologové věří, že jim video pomůže nebezpečný mýtus jedné siluety konečně vyvrátit a zároveň naučí širokou veřejnost, jak nebezpečné skleněné plochy účinně zabezpečit – stačí vylepit nálepky jakéhokoli tvaru dostatečně hustě.
Publikování výsledků je základem vědeckého bádání, to ornitologické nevyjímaje. Odborné časopisy otiskují články po důkladném posouzení, zda přinášejí něco nového, zda jsou správně metodicky a zda jsou pro poučeného čtenáře srozumitelné. K tomu ještě má každý časopis a jeho redakční rada své zaměření a otiskuje články, které mu odpovídají. Recenzní posudky bývají k autorům a jejich dílům obvykle kritické. Požadavky recenzentů, aby autor tu něco upravil, tu vysvětlil či jinak formuloval, jsou běžné, někdy recenzent požaduje i rozsáhlejší opravy. Stává se také, že článek časopis neotiskne, protože to recenzenti nedoporučili. V některých časopisech častěji, jinde méně. Řešení, co se zamítnutým článkem, je denním chlebem vědců, i těch úspěšných. Konkurence je vysoká, tlak na co nejvíce publikací také. Continue reading „O ornitologickém psaní (nejen) do Sylvie“
která se koná v sobotu 2. prosince 2017 v 930 hod. na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.
Letošní Evropský festival ptactva se konal o víkendu 30. 9 . – 1. 10. 2017. O společných evropských výsledcích jsme informovali v tiskové zprávě, kterou najdete zde.
V České republice se konalo 46 akcí, některé před a některé po hlavním termínu. Celkem se vycházek zúčastnilo 1 264 účastníků, z toho 390 dětí. Jednu z nejvyšších účastí zaznamenali v Plzni, kde se z bohatého programu (vycházka, ukázka kroužkování, den otevřených dveří v Záchranné stanici živočichů) těšilo na 70 lidí, z toho 24 dětí.
V pátek 10. listopadu zemřel v Brně po krátké nemoci Karel Hudec ve věku těsně nedožitých 90 let.
Karla znalo několik generací ornitologů především jako autora a editora základního díla československé a později české ornitologie, Fauny ČSSR (Fauny ČR a SR, Fauny ČR) — Ptáci a jako autora nepřeberné řady dalších děl, od odborných publikací, přes popularizační články i knihy až po beletrii a divadelní hry. Pro předlouhou řadu přátel, spolupracovníků a žáků byl ale především vždy usměvavým a vstřícným člověkem, sršícím na dálku dobrou náladou a svým jedinečným humorem. Když letos v létě křtil svoji poslední knihu Ptáci v českém životě a kultuře, nic nenaznačovalo, že to bude kniha skutečně poslední. Karlův žák a jeden z nejbližších přátel Jožka Chytil dnes napsal: „Moravská (česká, československá, středoevropská) ornitologie osiřela — a přišla o svého nezapomenutelného guru, doyena, ale především skvělého člověka.“
Čest jeho památce!
Karel Hudec podepisuje svoji novou knihu při příležitosti jejího slavnostního uvedení 20. července 2017 v literární kavárně knihkupectví Academia v Brně.
Rozloučení s Karlem Hudcem se bude konat v úterý 21. listopadu, od 14 hodin ve smuteční obřadní síni brněnského krematoria.
Ve dnech 3. až 4. listopadu 2017 proběhla na štěrkovně Tovačov dobrovolnická akce, a to v rámci projektu zaměřeného na podporu biodiverzity úložišť výpěrků.
Vysekali jsme široký pruh rákosí a náletů a vše jsme rovnou i uklidili. Více obrázků na www.nase-biodiverzita.cz. Foto: Kamila Botková.
Úložiště výpěrků se dlouhodobě ukazují jako zcela výjimečná z pohledu ochrany přírody. Oblíbily si je mnohé vzácné a chráněné druhy rostlin i živočichů. Mezi typické patří kulík říční, vzácní pavouci jako slíďák břehový a svižník písčinný nebo samotářské včely.
Během dvou dní se do práce zapojilo téměř 30 pomocníků. Dobrovolníci se našli v řadách zaměstnanců těžební společnosti i mezi ornitology, studenty a dětmi z přírodovědného kroužku. Dobrovolníci vysekali v rákosině široký pás, a tím připravili část zarostlého úložiště výpěrků k pilotnímu vypalování, které je v plánu na konci zimy.
Dobrovolníkům dělali při práci společnost například orel mořský, kroužící káňata, havrani na tahu nebo datel.
Společný projekt společnosti Českomoravský štěrk, a.s., a České společnosti ornitologické poběží v letech 2017 až 2018 díky partnerství skupiny HeidelbergCement a Birdlife International.
V Praze, 12. října 2017. Hnízdění orlů královských bylo v Česku poprvé zaznamenáno teprve v roce 1998. Od té doby u nás vzácní orli hnízdí pravidelně a jejich počty pomalu narůstají – v letošním roce ornitologové napočítali 7 hnízdících párů a 10 vyvedených mláďat. Zdaleka ne všem orlím párům se ale podaří dovést svá mláďata až k samostatnosti. Orli královští si totiž stavějí nestabilní hnízda, která se mohou vlivem silného větru zbortit nebo z nich mladí orli vypadnou. K nepříznivým přírodním vlivům se letos bohužel přidal i člověk – dva orli královští byli na našem území otráveni karbofuranem.
Orel královský zahnízdil v Česku poprvé před 20 lety. Od té doby počty hnízdících párů přibývají. Foto: zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kaiseradler_Aquila_heliaca_e_amk.jpg
V Praze, 3. října 2017. Přesně 21 704 lidí se o uplynulém víkendu zúčastnilo Evropského festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků. Zapojilo se do ní 41 partnerských organizací BirdLife International, včetně České společnosti ornitologické. Účastníci celkem 934 akcí měli jedinečnou šanci sledovat migrující ptáky, kteří se v tomto ročním období přesunují jižním směrem na svá zimoviště.
V rámci Festivalu ptactva proběhla i komentovaná ornitologická vycházka v Mostu. Foto: J. Bažant
Praha, 27. září 2017. Donedávna hojný sýček je dnes na pokraji vyhynutí. To, že by tato charismatická sova z české krajiny zcela vymizela, si ale nechtějí připustit ani ornitologové ani široká veřejnost. Sýččí specialisté ČSO vyvěšují sýčkům bezpečné budky, zabezpečují hnízdiště a starají se o místa, kde sovy loví potravu a při tom jim poskytují obrovskou podporu lidé, kterým osud sýčků není lhostejný. Na sýčka přispělo již 550 lidí a dosud se tak na pomoc sýčkům podařilo vybrat 530 000 Kč. Dobré zprávy přicházejí i přímo z jádrové oblasti výskytu sýčků – ze severních Čech. Letošní sezóna zde byla rekordní jak počtem zmapovaných lokalit, tak i počtem objevených sýčků a sovy se začaly objevovat i na několika nových místech.
V budkách vyvěšených sýččími specialisty ČSO letos hnízdilo osm párů sýčků a další je využívali k odpočinku a jako úkryt. Foto: Martin Šálek, ČSO
Bělá pod Bezdězem, Praha, 20. září 2017. Přímo v srdci ptačí oblasti Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady, která poskytuje útočiště mnoha vzácným druhům rostlin i živočichů, má vyrůst golfový resort s novou vesnicí. Osud ptačí oblasti mají nyní v rukou zastupitelé Bělé pod Bezdězem, kteří o něm budou rozhodovat dnes, 20. září. (společná tisková zpráva České společnosti ornitologické, Českého svazu ochránců přírody Klenice a Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř).
Lokalita Vrchbělá, zdroj https://poceskolipsko.unas.cz/fotogalerie.php?slozka=9
Na Josefovkách naplno běží bagrování ptačníku – soustavy různě hlubokých tůní, které budou poskytovat dostatek mělké vody za vysokého i nízkého stavu. Ptáci zde najdou místo vhodné k odpočinku, ke sběru potravy i ke hnízdění. Poskytne útočiště také ohroženým obojživelníkům a bezobratlým a potěší i milovníky ptáků, kteří budou moci pozorovat vzácné druhy přilákané trvalou vodní plochou.
Většinu potřebných financí pokryje dotace z Operačního programu Životní prostředí, 300 000 Kč však musíme vložit z vlastních zdrojů. Velmi uvítáme jakoukoli finanční podporu této zásadní investice, která výrazně pozvedne tvář i funkci Josefovských luk! Za všechny dary předem děkujeme.
Více na fotografiích níže.
Praha, 31. srpna 2017. Na Olomoucku došlo tento týden k brutálnímu zmasakrování zákonem chráněných dravců. Případem dvanácti mrtvých a čtyř postřelených motáků už se zabývá Policie ČR. Bilance je o to děsivější, že všechna zvířata byla nalezena na jedné lokalitě, kde lidé navíc už dříve střelbu i mrtvé dravce zaznamenali. Mezi zabitými ptáky byli i dva motáci lužní, kteří jsou v Seznamu zvláště chráněných druhů zařazeni mezi silně ohrožené druhy.
Jeden z mála přeživších motáků pochopů, kteří byli zmasakrování na Olomoucku. Kvůli závažnosti střelných zranění ale musel být utracen. Foto: Josef Chytil, ČSO
V Praze, 28. srpna 2017. Skleněné plochy, elektrické vedení, hustá síť silnic a železnic – všechny tyto lidské výtvory představují pro zvířata smrtelné nebezpečí. Člověk o tom ale často nemá ani tušení. Proto Česká společnost ornitologická vytvořila nový web Ptačí pasti, který upozorňuje na ta nejnebezpečnější místa a také na důvody, proč se zde ptáci zabíjejí. Informace z webu budou sloužit jak odborníkům, tak i široké veřejnost a představují důležitý první krok na cestě k odstraňování ptačích pastí.
Skleněné plochy jsou pro ptáky nebezpečnou pastí. Zabíjí se o ně nejen drobní pěvci – náraz do pro ptáky neviditelné skleněné bariéry je smrtelný i pro větší druhy, jako jsou dravci (zde poštolka obecná). Foto: Archiv ČSO
Zároveň se Ptačí park České společnosti ornitologické stal útočištěm rekordního množství vzácných druhů ptáků
V Praze 12. září 2017. V letošním roce hnízdilo v Ptačím parku České společnosti ornitologické nejvíce vzácných a ohrožených druhů ptáků za celou jeho desetiletou historii. Josefovské louky tak potvrdily významnou roli, kterou v ochraně přírody zastávají. Vedle stálic, jako jsou čejky chocholaté, ornitologové na Josefovských loukách zaznamenali například i vzácné chřástaly.
Ptačí park České společnosti ornitologické – Josefovské louky. Foto: Archiv ČSO
O víkendu 8.-10. září proběhl již tradiční ornitologický víkend pro rodiny s dětmi, letošní téma znělo 25. narozeniny Ptáka roku.
Sešli jsme se v kempu Luhy u rybníku Milavy mezi Blatnou a Strakonicemi. Akce se zúčastnilo 33 dětí ve věku 2 až 12 let se svými rodiči. Organizátorky připravily pro účastníky pestrý program. Pro každý ptačí druh, který byl v uplynulém čtvrtstoletí vyhlášen ptákem roku, připravily pro děti speciální úkol. Většinou ale dva, aby zaujaly děti všech věkových kategorií. Pro organizátorky to znamenalo několikatýdenní vymýšlení, psaní, tisknutí, vystřihování, laminování a další ruční práce na výrobě rozličných materiálů a pomůcek. Do přípravy byly zapojeny i týmy rodinných příslušníků. Práce se ale určitě vyplatila. Continue reading „Jak jsme slavili 25. narozeniny Ptáka roku“
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) patří mezi typické zástupce polních ptáků. Původním hnízdním prostředím čejky byly zamokřené travní porosty, ale postupně začala více využívat polní kultury, zejména jarní plodiny. Jako potrava ji slouží výhradně drobní bezobratlí živočichové. Je tažná, zimoviště našich čejek se nachází v Západní Evropě a Středomoří.
Mezi lety 2001-2004 se početnost čejky chocholaté pohybovala na úrovni pouhých 7 000-10 000 párů (Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice), ale od roku 1982 do roku 2006 došlo podle výsledků Jednotného programu sčítání ptáků k poklesu početnosti téměř o 90%. Mezi nejvýznamnější lidské aktivity ovlivňující přežívání tohoto druhu patří zemědělská činnost. Možnosti, jak je možné podpořit zemědělskou činností čejku chocholatou, jsou následující:
Orná půda
Zachovejte zamokřená místa v polích, kde čejky s oblibou hnízdí a vyhledávají potravu. Protože se obtížně obdělávají, neměla by jejich ochrana být příliš nákladná. Při orbě ponechte okolo zamokřených ploch několikametrové nezorané pásy neošetřené chemickými prostředky. Pro péči o místa s trvalejším či rozsáhlejším zamokřením můžete využít finanční prostředky z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací získáte na nejbližší Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK).
Mokřiny v polích, které navazují na travní porosty, představují pro čejku optimální hnízdní prostředí. Foto: Václav Zámečník
Pokud víte o konkrétních hnízdech čejek na vámi obdělávaných pozemcích, snažte se předejít jejich zničení při jarních pracích. Pokud práce nelze odložit, pokuste se na pozemcích, kde čejky hnízdí, provést všechny nezbytné zásahy v co nejkratším období (např. během jednoho týdne), aby v případě zničení hnízda měl pár dostatek času znovu zahnízdit.
Mezi možnosti, jak snižovat zbytečné hnízdní ztráty, patří i přímá ochrana hnízd čejky chocholaté. Foto: Václav Zámečník
Pokud je to možné, zachovejte v osevním postupu dostatečné zastoupení jarních plodin, které čejky s oblibou využívají pro hnízdění. Z nich je nejméně vhodná řepka, která roste příliš rychle.
V případě, že hospodaříte i na travních porostech, pokuste se uzpůsobit osevní postup tak, aby některé pole s jarní plodinou přímo navazovalo na travní porosty, kam čejky mohou odvést mláďata za potravou.
Na vymezených půdních blocích je možné od roku 2015 vstupovat do agro-environntálního opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté. Detailní podmínky tohoto dotačního titulu lze nalézt v aktuálně platnéMetodice k provádění nařízení vlády o stanovení podmínek provádění AEKO. Aktuálně vymezené půdní bloky pro ochranu čejky chocholaté na orné půdě je možné najít ve veřejném registru půdy LPIS. Jedná se o geografický informační systém vytvořený zejména k evidenci využití zemědělské půdy. Pro vyhledání stačí otevřít LPIS na a v levé nabídce zvolit se seznamu Dotace – Nové Enviro – Dle druhu – ČEJKA.
Travní porosty
Vytvořte a zachovejte zamokřené travní porosty. Čejky na těchto plochách najdou více potravy i v letních měsících. Vytvoření těchto ploch je možné např. ucpáním části drenážních sítí nebo zvýšením hladiny spodní vody přehrazením zavlažovacích kanálů. I relativně malá zamokřená plocha při okrajích travních ploch může zajistit dostatek potravy pro čejky a jejich mláďata.
Vláčení a válcování luk s hnízdícími čejkami se pokuste provést již během podzimu nebo nejpozději do 15. března.
Kosení trávy provádějte od středu pozemku k jeho okrajům, případně se sečí vyčkejte, až čejky s mláďaty opustí pozemek. Čejkám rovněž pomůžete, když travní porost na jejich hnízdištích posečete ještě jednou v říjnu nebo v první polovině listopadu, aby byl na jaře porost nízký.
Pokud hnízdí čejky na pastvinách, omezte v období od poloviny března do konce června zatížení na jednu dobytčí jednotku na hektar – čejka bude schopna uchránit hnízdo před ušlapáním. Vyšší zatížení na těchto pozemcích v pozdějším létě až do ukončení pastvy naopak zajistí nízký travní porost vhodný pro hnízdění čejek v následujícím roce.
Obzvláště významná hnízdiště čejek ani jejich bezprostřední okraje by neměly zarůstat vyššími dřevinami. Protože kácení dřevin je ošetřeno řadou právních předpisů, doporučujeme před jakýmkoliv zásahem do porostů dřevin kontaktovat AOPK, kde vám poskytnou informace a odborně zhodnotí účelnost zásahu.
Umožněte čejkám hnízdit na vlhkých loukách. Omezením hnojení přispějete k vytvoření vhodnějších podmínek ke hnízdění, protože porost není příliš vysoký ani hustý a současně je tím podporována vyšší diverzita bylin.
Vznik tohoto článku byl podpořen Ministerstvem zemědělstvím.
První říjnový víkend (letos připadá na 30.9. a 1.10.) je již tradičně zasvěcen Festivalu ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.
Léto na Josefovkách rozhodně nebyla okurková sezóna. Kromě spousty krásných pozorování a spousty práce přímo na loukách se podařilo dojednat i další výkupy pozemků. A na ty nyní potřebujeme peníze.
V červenci proběhl na Josefovkách desetidenní pracovní tábor. Dobrovolníci z Česka i ze zahraničí sekali trávu, stavěli lavičky, pozorovali chřástaly a dělali fůru další potřebné práce.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Publikování výsledků je základem vědeckého bádání, to ornitologické nevyjímaje. Odborné časopisy otiskují články po důkladném posouzení, zda přinášejí něco nového, zda jsou správně metodicky a zda jsou pro poučeného čtenáře srozumitelné. K tomu ještě má každý časopis a jeho redakční rada své zaměření a otiskuje články, které mu odpovídají. Recenzní posudky bývají k autorům a jejich dílům obvykle kritické. Požadavky recenzentů, aby autor tu něco upravil, tu vysvětlil či jinak formuloval, jsou běžné, někdy recenzent požaduje i rozsáhlejší opravy. Stává se také, že článek časopis neotiskne, protože to recenzenti nedoporučili. V některých časopisech častěji, jinde méně. Řešení, co se zamítnutým článkem, je denním chlebem vědců, i těch úspěšných. Konkurence je vysoká, tlak na co nejvíce publikací také. 
V České republice se konalo 46 akcí, některé před a některé po hlavním termínu. Celkem se vycházek zúčastnilo 1 264 účastníků, z toho 390 dětí. Jednu z nejvyšších účastí zaznamenali v Plzni, kde se z bohatého programu (vycházka, ukázka kroužkování, den otevřených dveří v Záchranné stanici živočichů) těšilo na 70 lidí, z toho 24 dětí.
