Ubývají kosi? Aneb k čemu je nám JPSP a LSD

Na zářijové členské schůzi ČSO v Českých Budějovicích proběhlo jako tradičně losování výherců odměn za účast v dlouhodobých monitorovacích programech JPSP – Jednotný program sčítání ptáků a LSD – Liniové sčítání druhů (viz birdlife.cz/lsd). Dalekohled Meopta 8*32 vyhrál Václav Plíhal (sčítá 14 let), knihy v hodnotě 2000 Kč vyhrál Petr Hájek a knihy v hodnotě 1000 Kč Martin Jůna. Taková věc rozhodně potěší, ale není to ten hlavní důvod, proč ptáky sčítáme.

Jedním z důvodů, proč tyto programy organizujeme a proč se jich spolupracovníci ve svém volném čase účastní, je snaha mít aktuální a přesné informace o změnách početnosti jednotlivých ptačích druhů. Třeba loni v zimě jsme byli svědky zpráv o tom, jak následkem onemocnění virem USUTU „vymírají kosi“. Virus se totiž skutečně loni v létě na několika místech v Česku objevil a nacházeli se i mrtví kosi černí. ČSO jako odborná organizace se tedy na otázku, zda kosů skutečně tak dramaticky ubývá v možné souvislosti s výskytem viru Usutu (viz i článek birdlife.cz/o-ptacich-na-krmitkach-o-scitani-a-taky-o-viru-usutu), pokusila najít odpověď s pomocí údajů ze sčítání ptáků. Mohli jsme to zhodnotit až po letošní jarní sezóně, srovnáním početností kosů zjištěných standardizovanou metodikou v obou letech 2018 a 2019.

kos černý je k viru USUTU poměrně citlivý

 

Potřebné analýzy a výpočty jsme díky více než stovce účastníků obou sčítacích programů (JPSP a LSD) mohli provést a výsledek je následující: K mírnému poklesu početnosti kosů mezi lety 2018 a 2019 skutečně došlo, výsledek je ale na hraně statistické průkaznosti (95% interval spolehlivosti je 0,90138—0,99742; pokud by přesáhl hranici 1,0, byl by pokles neprůkazný). Z širšího pohledu můžeme říct, že letošní rok je co do početnosti kosů černých čtvrtým nejlepším rokem za celou dobu sledování (od roku 1982), takže se kosům rozhodně celkově daří dobře. Důvody drobného meziročního snížení ovšem neznáme, může se opravdu jednat o vliv zvýšené úmrtnosti následkem choroby, stejně tak se ale mohlo nepříznivě projevit loňské velmi suché jaro a léto nebo jakýkoli jiný vliv, který neznáme. Podobných, i mnohem výraznějších, schodků ve vývoji populace vidíme na grafu jpsp.birds.cz/vysledky.php?taxon=743 mnohem víc a z dlouhodobého hlediska nepředstavují nic neobvyklého.

Kam se bude další vývoj ubírat, uvidíme zas až v dalších letech — a to je právě to vzrušující na nikdy nekončícím vědeckém poznání.

Děkujeme všem spolupracovníkům za možnost sepsat tuto krátkou zprávu!

Zdeněk Vermouzek, Alena Skálová, Jiří Reif, Petr Voříšek

Jak přežila včerejší bouřky a krupobití čápata na hnízdech?

Nepřízeň počasí představuje pro čápata na hnízdech exponovaných větru dešti největší přírodní nebezpečí. Právě včera mu byla mláďata na velké části území vystavena, když se přes některá hnízda přehnaly prudké bouřky s krupobitím. Jak se jim podařilo nepříznivé počasí ustát? Pomozte nám to zjistit!

Mladí čápi v Jablonném v Podještědí. Foto: Stanislav Chvapil

Pokuste se zkontrolovat aktuální stav na hnízdech, jestli jsou mláďata v pořádku. I pokud jste hnízdo kontrolovali třeba minulý týden. Nejkritičtější byla uváděna situace na Vysočině a v Ústeckém kraji, vyzýváme proto hlavně obyvatele těchto krajů ke kontrole aktuálního počtu mláďat na hnízdech.

I pokud se situace od minulého týdne nezměnila, zadejte své pozorování na web čapích hnízd, či prostřednictvím mobilní aplikace Avif Mobile přímo v terénu u hnízda. Jen tak ostatní dobrovolníci uvidí, zda bylo hnízdo kontrolováno či ne.

Všem již více než 600 dobrovolníkům, kteří letos sledují hnízdění čápů, moc děkujeme!

Fotoreportáž z exkurzí za břehulemi a rybáky

V polovině června se uskutečnily dvě výpravy za břehulemi a jedna za rybáky do těžebních prostor společnosti Českomoravský štěrk, a.s. Zúčastnilo se jich celkem více než 50 lidí včetně dětí. Měli jsme jedinečnou možnost přesvědčit se na vlastní oči, že kde je vůle, dá se skloubit ochrana přírody i s těžební činností.

Podívat se za těmito ptáky do prostor, které nejsou volně přístupné, jsme mohli díky vstřícnosti Kristýny Šebkové – moc jí za to děkujeme! Byla nám nejen průvodkyní, ale zajistila i remorkér, který nás dovezl k ostrůvkům rybáků.

Naše zážitky sdílíme v následující reportáži:

13. června, v parnu čtvrtečního odpoledne, jsme se sešli v pískovně v Božicích u Znojma. Hned na úvod nás z lesíka v pozadí zdravila hrdlička divoká, kterou jsme nakonec i „ulovili“ do stativáku. Vyfasovali jsme slušivé bezpečnostní oblečky a vydali se k hnízdní stěně.

Tato desítky metrů dlouhá stěna je používaná již několik let. Každým rokem se odtěží 5-10 metrů materiálu. Před příletem břehulí se těžba přesune na jinou stěnu a tato zůstane čerstvá, ideální pro stavbu nor. V letošním roce však břehule nečekaně objevily i jinou, severní stěnu. Při příchodu ranní směny byla najednou „provrtaná“. Nezbylo tedy, než opět těžbu přesunout na místo, kde břehulím nebude vadit.

Kromě břehulí naletujících k otvorům jsme měli šanci pozorovat bělořity šedé i párek motáků pochopů. Exkurzi jsme zakončili u vytvořené tůňky, ze které nás pozorovali skokani a v blízkosti se ozývaly vlhy pestré.

Následující den jinou skupinu u Tovačova čekal remorkér, který nás měl odvézt k umělým ostrůvkům pro rybáky. Cestou se nám dokonce podařilo uvíznout na mělčině, což dodalo výpravě trošku napětí.

Umělé ostrůvky pro rybáky. Celkem 7 těchto ostrůvků najdeme v současnosti na 3 jezerech společnosti v blízkosti Tovačova a Hulína. Foto: Hana Sovišová

Rybáky obecné, pro které byly tyto ostrůvky instalovány a postupně vylepšovány již od roku 2007, jsme viděli již z dálky ve společnosti racků chechtavých.

Těšili jsme se na kroužkování mláďat s Jožkou Chytilem. Při přiblížení jsme však zjistili, že jediná mláďata pobíhající po ostrůvcích jsou rackové. Rybáci ještě seděli na vejcích. Z nějakého důvodu se letos hnízdění opozdilo – obvykle bývají první mláďata již počátkem června.

Po našem odplutí se ptáci víceméně okamžitě vrátili na svá hnízda. My jsme cestou ještě míjeli malou kolonii břehulí říčních a na pevné půdě obdivovali početnou kolonii jiřiček obecných. Zaskočilo nás, že zatímco na jedné straně domu ptáci již krmili mladé, na druhé straně hnízda teprve stavěli. Vzhledem k tomu, že zde hnízda neshazují, šlo pravděpodobně o později dolétlé mladé ptáky.

Tady ale naše exkurze nekončila. Pokračovali jsme nejdříve na pozorovatelnu, kde na nás čekala husice nilská. Odtud jsme se odebrali k rybníku Kolečko. V jeho středu seděla na hnízdě potápka roháč, obklopená samicemi poláků velkých a na vyčnívajících větvích odpočívali  – rybáci! Zde jsme si je tedy mohli v klidu a zblízka prohlédnout. Po chvilce předvedli i své lovecké umění. Perličkou na závěr byl pózující samec ledňáčka říčního, který se postupně natáčel ze všech stran a nechal každého, aby se jeho krásou pořádně pokochal.

Do třetice vedla naše cesta do pískovny Cep 1 v Suchdole nad Lužnicí. V březích této již zatopené pískovny na několika místech hnízdí více než 300 párů břehulí říčních. I když se zde již netěží, zaměstnanci Českomoravského štěrku, a.s. pravidelně hnízdní stěnu obnovují, aby nezarostla a i nadále poskytovala vhodné hnízdní prostředí pro břehule.

Poté, co jsme se břehulí dostatečně nasytili, vydali jsme se do blízkého okolí pozorovat ptáky. Velkou radost jsme měli ze samce ťuhýka obecného krmícího mládě pár metrů před námi.

 

Vycházky podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s., která patří do této skupiny, jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.

 

Ariel Brunner

Volme politiky, kteří berou celosvětovou krizi vážně

Ve volbách do Evropského parlamentu 24.–25. května si zvolíme 21 nových českých zástupců. Ariel Brunner, vedoucí politického oddělení BirdLife Europe, ve svém komentáři vyzývá k účasti ve volbách a zvolení politiků, kteří berou celosvětovou krizi vážně.  Continue reading „Volme politiky, kteří berou celosvětovou krizi vážně“

Čáp bílý při sběru potravy

Krajina pouze pro člověka, nebo i pro čápy?

Nevíme, jak dlouhé je soužití čápů s člověkem – kdy došlo k tomu, že dali přednost hnízdění na komínech (a nověji sloupech elektrického vedení). Říkejme od nepaměti. Na rozdíl od jiných druhů synantropních ptáků (žijících v blízkosti člověka) však čápi nadále hledají potravu v otevřené krajině.

Čáp bílý. Foto: Dušan Boucný

I ta se ale mění. Velká část vlhkých luk byla v minulosti odvodněna a přeměněna na pole. Pokud čápi chtěli zůstat, museli začít hledat potravu na poli – hlavně různé hlodavce. Při současném intenzivním hospodaření s používáním chemických prostředků však nenajdou nejen dostatek žab na louce, ale ani drobných savců na poli. Pokud nemají čím nakrmit mláďata, odstěhují se a z krajiny zmizí. Můžeme si tak vysvětlit bílá místa na mapě čapích hnízd ve středních Čechách i okolí Brna, kde čápi naši krajinu víceméně opustili. Chceme-li je nalákat zpět, nepomůže stavba hnízdních podložek – hnízdních možností zde mají dost (i neobsazených podložek). Jedinou možností je vrátit jim kus krajiny. Obnovit mokřad, kde najdou dostatek potravy nebo druhově pestrou louku.

Naštěstí je stále ještě dost míst, kde čápi mohou žít. O tom svědčí 776 obsazených hnízd evidovaných v roce 2018. Bohužel toto číslo je nižší oproti předchozímu roku, kdy bylo obsazeno 817 hnízd (I když se zkontrolovalo o více než 50 hnízd více než v roce 2017!). Jak se bude situace vyvíjet dále, zatím nevíme.

Čapí mládě zamotané do provázku. Foto: ZS v Pátku, zdroj: www.iboleslav.cz

Každopádně na čápy, kteří v naší krajině zůstali, čeká další vážné nebezpečí. Jsou to lidské odpadky. Nejnebezpečnější jsou různé provázky, kusy igelitu či vlasce. Ptáci se do nich mohou omylem zamotat nebo si je dokonce jako materiál vhodný ke stavbě hnízda na hnízdo přinesou. Lidé ze záchranných stanic by jistě mohli vyprávět mnoho příběhů o záchraně čapích mláďat zamotaných do přinesených materiálů, které jim znemožňují pohyb. Některé jsou se šťastným koncem. Jindy však dochází následkem zaškrcení k nekrózám končetin, kterým již pomoci nejde. A o mnohých se pravděpodobně nedozvíme, protože do čapích hnízd nevidíme.

Čápi k lidem a lidé k čápům mají blízko již od nepaměti. Jsou součástí naší kultury, pranostik, krajiny. Jestli s námi zůstanou, záleží jen na tom, zda naše krajina bude krajinou i pro čápy.

Až budete slavit Den Země, nezapomeňte na čápy. Ukliďte okolí hnízda a míst, kde vídáte čápy sbírat potravu, od odpadků. Aby tam nezbylo nic, co by mohli odnést na hnízdo. Budeme rádi za každého jednotlivce i školní kolektiv, kterému není osud čápů lhostený!

Svým skutkem se neváhejte pochlubit – uvítáme jakékoli zprávy o akci, ať již v textové či fotografické podobě. Zasílat je můžete na cap@birdlife.cz.

Za čápy předem děkujeme!

Gabriela Dobruská

 

Projekt Krajina pro čápy, zaměřený na osvětu jaké nebezpečí pro čápy představují lidské odpadky, byl v oblasti Moravskoslezského kraje podpořen grantem Moravskoslezského kraje.

čápi

Předražená řešení čápům nepomáhají

Když se v Základní Škole Komenského ve Starém Městě u Uherského Hradiště rozhodli zbourat komín kotelny, museli řešit neobvyklý problém. Na komíně pravidelně hnízdili čápi bílí. Žáci i učitelé si ptáky oblíbili – na chodbě je umístěna velká obrazovka a v přímém přenosu lze sledovat čapí hnízdění od námluv až po první let a škola se s pravidelnými návštěvníky nechtěla rozloučit. Continue reading „Předražená řešení čápům nepomáhají“

Doplnění údajů o současném hnízdním rozšíření chřástala polního ve střední části Českomoravské vrchoviny

Obr. č. 1: Obilné pole a travnatá mez s výskytem chřástala polního, k. ú. Dobronín (JI), 27.6.2018. Foto: Filip Hruška

Chřástal polní patří podobně jako moták lužní nebo bekasina otavní mezi ptačí druhy, které se staly neodmyslitelnou součástí přírody Českomoravské vrchoviny. Zcela zásadní podíl na tom má bezpochyby velkoplošný monitoring hnízdního rozšíření druhu, jenž je v této oblasti každoročně prováděn již déle než 10 let. Výjimkou v tomto ohledu nebyl samozřejmě ani rok 2018, kdy byl vlastní monitoring realizován za podpory ČSO, a to v rámci tzv. malých členských grantů. Continue reading „Doplnění údajů o současném hnízdním rozšíření chřástala polního ve střední části Českomoravské vrchoviny“

usutu

O ptácích na krmítkách, o sčítání a taky o viru Usutu

Nástup do nového roku začal na tuzemské mediální scéně pro ornitologa docela zostra. V ČSO jsme spustili nový program sčítání ptáků na krmítkách, který se setkal s nečekaně velkým zájmem veřejnosti, ptáky na krmítkách sčítalo přes 13 tisíc lidí. Někteří zkušení ptáčkaři program kritizují pro jeho přílišnou jednoduchost, což je zřejmě dáno neznalostí kontextu.

Také jsme se ale od Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a z médií dozvěděli, že kosi jsou na vyhynutí a může za to Usutu . Sice to není podloženo věrohodnými daty ani jejich analýzou, ale to autorům zjevně nevadí. Bizarní je, že se k prezentaci nedostatečně ověřených údajů přidala i Akademie věd ČR. Není na škodu se na to podívat trochu podrobněji.

usutu

Continue reading „O ptácích na krmítkách, o sčítání a taky o viru Usutu“

Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata

Celkem pět párů sokolů stěhovavých letos obsadilo hnízdní budky připravené pro ně ornitology. Jedná se o již šestou hnízdní sezonu po sobě, od kdy se podařilo kontinuitu hnízdění těchto vzácných dravců v Praze obnovit. Letos byla úspěšná dvě hnízdění v areálech Michle (1 mládě) a Holešovice (3 mláďata). Další dva páry (Malešice a Třeboradice) hnízdily neúspěšně a zcela nový pár osídlil budku ve FN Motol.

Kroužkování mláděte v Michli. Foto: Dušan Rak

Continue reading „Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata“

Jak vnímáte nebezpečí, kterým ptáci čelí v sídlech? Prosíme, vyplňte dotazník!

Dvouletý projekt Sídla bezpečná pro ptáky se chýlí ke konci. Na jeho počátku mnozí z vás vyplňovali dotazník. Ten nám ukázal, jak jsou vnímána nebezpečí, kterým ptáci čelí v našich sídlech. Poznali jsme, že některá nebezpečí jsou podhodnocena, jiná naopak přeceňována.

Nyní, po dvou letech, bychom chtěli poznat, jaký vliv mělo naše úsilí. Podařilo se nám Toto vnímání posunout blíže realitě? Dokázali by lidé pomoci správným a účinným způsobem? Vyplněním DOTAZNÍKU, který nezabere víc než 5 minut, nám na tyto otázky pomůžete najít odpověď.

Ať jste dotazník před necelými dvěma lety vyplňovali či nikoli, prosíme, vyplňte ho teď.

Upozornění pro účastníky prvního kola:

Abychom mohli spárovat vaši druhou odpověď s odpovědí v prvním dotazníku, nezapomeňte vyplnit e-mail.

Předem děkujeme!