Doplnění údajů o současném hnízdním rozšíření chřástala polního ve střední části Českomoravské vrchoviny

Obr. č. 1: Obilné pole a travnatá mez s výskytem chřástala polního, k. ú. Dobronín (JI), 27.6.2018. Foto: Filip Hruška

Chřástal polní patří podobně jako moták lužní nebo bekasina otavní mezi ptačí druhy, které se staly neodmyslitelnou součástí přírody Českomoravské vrchoviny. Zcela zásadní podíl na tom má bezpochyby velkoplošný monitoring hnízdního rozšíření druhu, jenž je v této oblasti každoročně prováděn již déle než 10 let. Výjimkou v tomto ohledu nebyl samozřejmě ani rok 2018, kdy byl vlastní monitoring realizován za podpory ČSO, a to v rámci tzv. malých členských grantů. Continue reading „Doplnění údajů o současném hnízdním rozšíření chřástala polního ve střední části Českomoravské vrchoviny“

Mapa lokalit LSD obsazených v listopadovém termínu 2018.

Zimní LSD je v plném proudu

Po 14 dní od 25. prosince až do pondělí 7. ledna sčítáme ptáky v zimním termínu Liniového sčítání druhů. Za první tři sčítací dny odevzdalo sčítání již 7 lidí v 8 čtvercích. Je tedy pravděpodobné, že zimní LSD bude alespoň tak úspěšné, jako to podzimní. Přestože zimní monitoring ptáků nemá u nás tradici (s výjimkou vodních ptáků), na začátku listopadu se do sčítání pustilo 40 spolupracovníků. Dohromady jsme obsadili celkem 59 čtverců a sebrali údaje o poloze a chování 13 606 jedinců 101 ptačích druhů.

Mapa lokalit LSD obsazených v listopadovém termínu 2018.
Mapa obaszených čtverců LSD v listopadovém sčítacím termínu 2018.

Pokrytí území našeho státu přesto zůstává nerovnoměrné. Na mapě vidíme i celé nepokryté kraje (Plzeňský a Karlovarský), a i jinde jsou rozsáhlé oblasti zcela bez údajů — tam jsou noví spolupracovníci potřeba nejvíce. Sledování ptáků je ale žádoucí kdekoli.

Účast v LSD má jen dvě podmínky: jednak dobrou znalost určování ptáků podle vzhledu i podle hlasu, jednak ochotu dodržovat metodiku popsanou na www.birdlife.cz/lsd. Pak už se stačí jen odhodlat a vyrazit s tabletem či telefonem na vylosovanou linii. V terénu ji pak můžeme užívat třeba i vylepšeného zadávání hlasem (nově se dá nadiktovat skutečně celý záznam).

Pojďme tedy vykročit do Nového roku společně s LSD!

Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky

Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky. Tak se jmenuje publikace, kterou jsme dnešním dnem zveřejnili na internetových stránkách naší společnosti. Publikace zahrnuje přírodě blízké postupy, kterými se mohou vlastníci a správci zelených ploch (nejenom) ve městech řídit a které pomohou vytvářet atraktivní podmínky pro život ptáků. Continue reading „Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky“

Ochrana hnízd ptáků zemědělské krajiny v roce 2018

Díky podpoře Ministerstva životního protředí bylo i v roce 2018 možné aktivně chránit ptačí druhy přímo ohrožené zemědělskou technikou. Jednalo se o čejky chocholaté, chřástaly polní a motáky lužní.

Ochrana čejky chocholaté se realizovala zejména prostřednictvím tyčí umístěným na řádek 5 m před a za hnízdem. Celkem bylo touto cestou chráněno 42 hnízd. Navíc se u jednoho hnízdiště se 4 hnízdy podařilo se zemědělským podnikem Rovina Písek domluvit využití agroenvironmentálního opatření na ochranu celého hnízdiště.

Ochrana hnízda čejek pomocí tyčí. Foto: Bohouš Pešek

V případě motáka lužního s nejčastěji ochrana realizovala kombinácí oplocenky a pachového odpuzovače. Celkem se v rácmi projektu podařilo zajistit ochranu 11 hnízdům s celkovým počtem 28 mláďat. Na ochranu motáků lužních přispěl také už druhým rokem Pardubický kraj.

Jedno ze zachřáněných mláďat motáka lužního. Foto: František Buben

Posledním druhem, na kterého byla zacílená zvýšená pozoronost, byl chřástal polní. Hlavní pozornost se soustředila do Ptačí oblasti Králický Sněžník, kde je asi jedna z nejvýznamnějších populací u nás. Celkem bylo chráněno 9 hnízdišť chřástala polního, v 4 případech ponecháním neposečené plochy o velikosti min 1 ha kolem pozice volajícího samce, v 5 případech pak došlo k posunu seče až do července, kdy už hlasová aktivita nebyl zjištěna.

Část louky nesklizené ponechané kolem stanoviště volajícího samce chřástala polního. Foto: Václav Zámečník

 

Václav Zámečník

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí

Počernický rybník

Revitalizace litorálu Počernického rybníka

Přírodní památka Počernický rybník se pyšní jedněmi z nejrozsáhlejších litorálních porostů na území Prahy. Ačkoli rybník v minulých letech prošel rozsáhlou a nákladnou revitalizací, litorální porosty v jeho východní části, v oblasti přítoku Rokytky, trpí zastíněním díky letitým náletům dřevin. Continue reading „Revitalizace litorálu Počernického rybníka“

mapování ptáků v Českém lese

Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018

V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl možnost poznat důkladněji jižní část Českého lesa a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Po zajímavé zkušenosti z loňského roku, kdy jsem se pohyboval při monitoringu dravců v severní části Českého lesa, jsem se na objevování a poznávání pro mne nových přírodních území opět velice těšil. Navíc mne před letošní sezónou kontaktoval zkušený západočeský ornitolog Oldřich Bušek a dohodli jsme se na osobním setkání v průběhu mého pobytu na Domažlicku. K tomuto setkání na jednom z mých pozorovacích stanovišť ke konci června skutečně došlo. Děkuji tímto Oldovi Buškovi, že za mnou přijel a mohli jsme spolu probrat něco o dravcích a jejich lokalitách v západních Čechách i jinde. Určitě bych si přál takovýchto setkání přímo v terénu více.

mapování ptáků v Českém lese

Continue reading „Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018“

Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko

Během čtyřletého mapování v letech 2014-2017 se podařilo pokrýt všech 89 malých čtverců, které spadají na území CHKO Křivoklátsko, navíc proběhlo v letech 2015-2016 i detailnější mapování v malých čtvercích na území Ptačí oblasti. Continue reading „Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko“

Co mohu udělat pro krajinu

Děkujeme za váš zájem o petici za zdravější zemědělství. Přečtěte si, co ještě kromě podpisu petice můžete pro krajinu udělat.

  • sdílet informace o petici na sociálních sítích s hashtagem #peticezakrajinu
  • vytisknout petici v papírové podobě a šířit – zde stažení ZDE
  • říci o petici přátelům
  • pomoci nám s kampaní
  • napsat o petici článek do lokálního média
  • zapojit svou organizaci jako partnera petice
  • kupovat místní výrobky
  • oslovit zemědělský podnik v okolí a zeptat se, co dělá pro ptáky
  • finančně podpořit aktivity a kampaně prosazující šetrné zemědělství

 

Populace čejky chocholaté se od roku 1982 snížila o 82 %. Foto: Jan Grünwald

Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině

Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.

Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci.

Co mohu udělat jako zemědělec?

Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.

Jedním z řešení, jak zlepšit druhovou rozmanitost krajiny a její schopnost zadržovat vodu, je vytváření krajinných prvků, například biopásů a polních cest. Foto: Václav Zámečník

Co mohu udělat jako majitel pozemku?

Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. umístění biopásů nebo vytvoření krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku).

Co mohu udělat jako myslivec?

Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy.

Co mohu udělat jako řadový občan?

Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.

Článek z Ptačího světa, jak můžete pomoct ptákům v zemědělské krajině ke stažení zde

Jak zima ovlivňuje ptáky? Odpoví sčítání ptáků na krmítkách! Zapojte se i vy!

Jak mrazivé počasí a nedostatek potravy ovlivňuje populace sýkor, pěnkav či zvonků? A jak jsou na tom v teplých zimách? Přibývá nebo ubývá u nás zimujících ptáků? Ve spolupráci s širokou veřejností to chce odhalit Česká společnost ornitologická. V novém dlouhodobém programu Ptačí krmítka budou lidé z celé republiky pozorovat a sčítat ptáky na vlastních krmítkách a zároveň se o těchto zimních návštěvnících dozvědí mnoho zajímavých informací. 

Sčítání v této pilotní sezóně proběhne 4. – 6. ledna 2019, zájemci se do programu mohou přihlásit předem na webové stránce krmitka.birdlife.cz. „Do tohoto jednoduchého výzkumu se může zapojit úplně každý bez předchozích zkušeností se sčítáním či s pozorováním ptáků. Zájemcům, kteří se přihlásí předem, poskytneme užitečné informace a tipy, aby byli na lednové sčítání dobře připravení,“ vysvětluje koordinátorka programu Ptačí krmítka Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.

Stehlík obecný pojídá nejrůznější semena, s oblibou semínka bodláků a jiných plevelů. Foto: Helena Kratochvílová

Nově spuštěná webová stránka krmitka.birdlife.cz bude sloužit nejenom k registraci a následnému vkládání pozorování. Poskytne také důležité informace o tom, čím a jak ptáky přikrmovat, jaké druhy krmítek použít a kde je sehnat a také seznámí s ptačími druhy, které se na krmítkách objevují, od těch nejběžnějších až po vzácné, jako je například brkoslav severní.

Sčítání zimujících ptáků za pomoci veřejnosti je světově největším projektem občanské vědy známým například z Německa či Velké Británie. Pomůže České společnosti ornitologické zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. „To vyžaduje velké množství údajů z rozsáhlého území, jejichž získání je časově náročné. Právě dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak lze údaje získávat,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Mlynaříci dlouhoocasí ocení lojové koule, které doporučujeme vybalit ze sítěk a vložit do držáků. Foto: Antje Geigenberger

Kromě toho, že účastníci pomohou ornitologům zjistit, jak zimní období ovlivňuje ptačí populace, u sčítání se zároveň poučí i pobaví. „Přikrmování může sehrát důležitou roli také v životě dětí, kterým pravidelná péče o krmítko pomáhá vytvořit kladný vztah k přírodě,“ dodává Hořáková.

Sčítání začne již od pátku 4. ledna, zapojit se tak mohou i školní třídy a  mateřské školy, a skončí v neděli 6. ledna. „Účastníci si zvolí místo vhodné k pozorování, nejlépe krmítko, ale je možné účastnit se i bez něj. Nezáleží, zda je pozorované místo v zahradě, na balkoně, v parku či na parapetu okna. Pozorování zabere jednu hodinu a lidé budou zapisovat nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců od každého druhu,“ upřesňuje Hořáková.

Bližší informace k programu a sčítání a aktuality jsou k dispozici na webu krmitka.birdlife.cz.

Sčítání ptáků na krmítkách bude určitě bavit i děti. Zde sýkory koňadry na krmítku Domek. Foto: Plastia.eu

 

Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:

Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.

Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.

PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím –  přispívá k zachování zdravé planety.

 

Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka

Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.