mapování ptáků v Českém lese

Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018

V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl možnost poznat důkladněji jižní část Českého lesa a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Po zajímavé zkušenosti z loňského roku, kdy jsem se pohyboval při monitoringu dravců v severní části Českého lesa, jsem se na objevování a poznávání pro mne nových přírodních území opět velice těšil. Navíc mne před letošní sezónou kontaktoval zkušený západočeský ornitolog Oldřich Bušek a dohodli jsme se na osobním setkání v průběhu mého pobytu na Domažlicku. K tomuto setkání na jednom z mých pozorovacích stanovišť ke konci června skutečně došlo. Děkuji tímto Oldovi Buškovi, že za mnou přijel a mohli jsme spolu probrat něco o dravcích a jejich lokalitách v západních Čechách i jinde. Určitě bych si přál takovýchto setkání přímo v terénu více.

mapování ptáků v Českém lese

Mapování proběhlo ve dvou termínech, a to pět dnů v první dekádě května a poslední týden v červnu. Ptáci byli sledováni z předem vytipovaných bodů v krajině i z náhodných stanovišť po obvodu pohoří.  Monitoring byl prováděn výhradně z české strany mezi Přimdou a Chodovem (okr. Domažlice). Na dvanácti stanovištích jsem pozoroval celkem 47 hodin a 20 minut čistého času a podařilo se získat celkem 219 faunistických pozorování různých druhů dravců. Z pohledu frekvence pozorování byla nejpočetnějším druhem káně lesní se 125 záznamy (57,1%), následovaná poštolkou obecnou s 56 záznamy (25,6%), včelojedem lesním se 16 záznamy (7,3%) a luňákem červeným se 14 záznamy (6,4%).  Z dalších druhů dravců byli pozorováni moták pochop, krahujec obecný a ostříž lesní – viz  tabulka.

Při přejezdech mezi jednotlivými pozorovacími stanovišti v krajině Domažlicka bylo možné zahlédnout z dravců opět převážně káně lesní a poštolky obecné, občas motáka pochopa a vzácně i luňáka červeného. Z dalších velkých ptáků to byli krkavci velcí, vrány černé, čápi bílí a občas i čápi černí.

Jižní část Českého lesa a okolí jsem poznal velmi rád a dohromady s loňským mapováním v severní části mi to přiblížilo pohled na celou oblast CHKO Českého lesa. Dle mého názoru je to v současném stavu území se zachovalejší přírodou než známe z některých jiných, zejména turisticky exponovaných regionů. Přeji nám všem, aby to vydrželo, a věřím, že tak by tato oblast mohla být i nadále zajímavá z hlediska výskytu různých druhů (i velkých) dravců.

druh počet pozorování zastoupení v %
káně lesní 125 57,1
poštolka obecná 56 25,6
včelojed lesní 16 7,3
luňák červený 14 6,4
moták pochop 4 1,8
krahujec obecný 3 1,4
ostříž lesní 1 0,5
CELKEM 219 100

Oldřich Šreibr

Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko

Během čtyřletého mapování v letech 2014-2017 se podařilo pokrýt všech 89 malých čtverců, které spadají na území CHKO Křivoklátsko, navíc proběhlo v letech 2015-2016 i detailnější mapování v malých čtvercích na území Ptačí oblasti. Continue reading „Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko“

Co mohu udělat pro krajinu

Děkujeme za váš zájem o petici za zdravější zemědělství. Přečtěte si, co ještě kromě podpisu petice můžete pro krajinu udělat.

  • sdílet informace o petici na sociálních sítích s hashtagem #peticezakrajinu
  • vytisknout petici v papírové podobě a šířit – zde stažení ZDE
  • říci o petici přátelům
  • pomoci nám s kampaní
  • napsat o petici článek do lokálního média
  • zapojit svou organizaci jako partnera petice
  • kupovat místní výrobky
  • oslovit zemědělský podnik v okolí a zeptat se, co dělá pro ptáky
  • finančně podpořit aktivity a kampaně prosazující šetrné zemědělství

 

Populace čejky chocholaté se od roku 1982 snížila o 82 %. Foto: Jan Grünwald

Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině

Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.

Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci.

Co mohu udělat jako zemědělec?

Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.

Jedním z řešení, jak zlepšit druhovou rozmanitost krajiny a její schopnost zadržovat vodu, je vytváření krajinných prvků, například biopásů a polních cest. Foto: Václav Zámečník

Co mohu udělat jako majitel pozemku?

Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. umístění biopásů nebo vytvoření krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku).

Co mohu udělat jako myslivec?

Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy.

Co mohu udělat jako řadový občan?

Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.

Článek z Ptačího světa, jak můžete pomoct ptákům v zemědělské krajině ke stažení zde

Jak zima ovlivňuje ptáky? Odpoví sčítání ptáků na krmítkách! Zapojte se i vy!

Jak mrazivé počasí a nedostatek potravy ovlivňuje populace sýkor, pěnkav či zvonků? A jak jsou na tom v teplých zimách? Přibývá nebo ubývá u nás zimujících ptáků? Ve spolupráci s širokou veřejností to chce odhalit Česká společnost ornitologická. V novém dlouhodobém programu Ptačí krmítka budou lidé z celé republiky pozorovat a sčítat ptáky na vlastních krmítkách a zároveň se o těchto zimních návštěvnících dozvědí mnoho zajímavých informací. 

Sčítání v této pilotní sezóně proběhne 4. – 6. ledna 2019, zájemci se do programu mohou přihlásit předem na webové stránce krmitka.birdlife.cz. „Do tohoto jednoduchého výzkumu se může zapojit úplně každý bez předchozích zkušeností se sčítáním či s pozorováním ptáků. Zájemcům, kteří se přihlásí předem, poskytneme užitečné informace a tipy, aby byli na lednové sčítání dobře připravení,“ vysvětluje koordinátorka programu Ptačí krmítka Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.

Stehlík obecný pojídá nejrůznější semena, s oblibou semínka bodláků a jiných plevelů. Foto: Helena Kratochvílová

Nově spuštěná webová stránka krmitka.birdlife.cz bude sloužit nejenom k registraci a následnému vkládání pozorování. Poskytne také důležité informace o tom, čím a jak ptáky přikrmovat, jaké druhy krmítek použít a kde je sehnat a také seznámí s ptačími druhy, které se na krmítkách objevují, od těch nejběžnějších až po vzácné, jako je například brkoslav severní.

Sčítání zimujících ptáků za pomoci veřejnosti je světově největším projektem občanské vědy známým například z Německa či Velké Británie. Pomůže České společnosti ornitologické zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. „To vyžaduje velké množství údajů z rozsáhlého území, jejichž získání je časově náročné. Právě dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak lze údaje získávat,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Mlynaříci dlouhoocasí ocení lojové koule, které doporučujeme vybalit ze sítěk a vložit do držáků. Foto: Antje Geigenberger

Kromě toho, že účastníci pomohou ornitologům zjistit, jak zimní období ovlivňuje ptačí populace, u sčítání se zároveň poučí i pobaví. „Přikrmování může sehrát důležitou roli také v životě dětí, kterým pravidelná péče o krmítko pomáhá vytvořit kladný vztah k přírodě,“ dodává Hořáková.

Sčítání začne již od pátku 4. ledna, zapojit se tak mohou i školní třídy a  mateřské školy, a skončí v neděli 6. ledna. „Účastníci si zvolí místo vhodné k pozorování, nejlépe krmítko, ale je možné účastnit se i bez něj. Nezáleží, zda je pozorované místo v zahradě, na balkoně, v parku či na parapetu okna. Pozorování zabere jednu hodinu a lidé budou zapisovat nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců od každého druhu,“ upřesňuje Hořáková.

Bližší informace k programu a sčítání a aktuality jsou k dispozici na webu krmitka.birdlife.cz.

Sčítání ptáků na krmítkách bude určitě bavit i děti. Zde sýkory koňadry na krmítku Domek. Foto: Plastia.eu

 

Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:

Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.

Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.

PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím –  přispívá k zachování zdravé planety.

 

Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka

Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.

Čížek lesní se krmí olšovými semínky.

(Pod)zimní LSD startuje právě dnes

Vyzkoušejte LSDDnes je 1. listopadu, tedy první den prvního zimního sčítání LSD — i když by se pro něj hodil název „podzimní“ a aktuální teploty jsou spíš letní. Ale začněme od začátku: Jaký význam má sčítat běžné druhy mimo hnízdní sezónu?

 

K čemu je dobré zimní LSD?

Cílem Liniového sčítání druhů, nového programu občanské vědy ČSO, je sledovat změny početnosti našich ptáků, umožnit kvalifikované odhady velikosti ptačích populací a poskytnout údaje o vazbách ptáků na jednotlivé typy prostředí. Přitom je jasné, že ptáci žijí v krajině po celý rok a že využívají i rozdílná prostředí. Například typicky lesní holubi hřivnáči se v této době objevují v hejnech na polích.

Na polích jsou právě v této době k vidění často i velká hejna hřivnáčů. Foto: Zdeněk Tunka, birdphoto.cz.

Kvantitativní údaje o našich ptácích v zimě prakticky neexistují, totéž platí o významu jednotlivých typů prostředí. Přitom právě období zimního nedostatku potravy se mnoha ptákům stává osudným a přežívání zimy je jedním z významných faktorů ovlivňujících početnost ptačích druhů. Věnovat se ptákům v zimě, včetně sčítání, tedy má rozhodně smysl — i když to u nás nemá velkou tradici.

Termíny zimního sčítání jsou tři: začátek listopadu, přelom prosince a ledna a přelom února a března. Více krátkých sčítacích termínů je potřeba, protože zima je dlouhá a podmínky se během ní dost zásadně mění. Ptáci reagují jak na aktuální počasí a aktuální přístupnost potravy, tak na dobu roku jako takovou. Příkladem mohou být čížci, kteří se během podzimu a zimy živí především semeny stromů, ale v předjaří, kdy je potrava v přírodě čím dál vzácnější, navštěvují houfně krmítka. Velmi pravděpodobně vyhledávají jiné prostředí na začátku a na konci zimy. Platí to ale pro všechny čížky a každý rok? Odpovědět podobné otázky by mělo pomoci právě zimní LSD. Pomocí tří vybraných termínů postihneme změny v chování i početnosti ptáků na začátku zimy, uprostřed zimy i v předjaří, kdy navíc získáme údaje i o časně hnízdících druzích. Například strakapoudi nebo sýkory v té době již aktivně obhajují teritoria.

Čížek lesní se krmí olšovými semínky.
Kde hledají čížci potravu v různých částech zimy? To, stejně jako mnoho jiných věcí, pořádně nevíme, a odpovědi by nám mělo dát LSD. Foto: Tomáš Bělka, birdphoto.cz.

 

Kdy a jak se do podzimního LSD zapojit?

Metodika LSD je shodná pro jarní i zimní období, je zveřejněna na www.birdlife.cz/lsd. V době publikace tohoto článku sice ještě neobsahuje popis nejnovějších funkcí mobilní aplikace, ale ten jednak bude brzy doplněn, jednak jde o drobná, snadno pochopitelná vylepšení.

Sčítat ptáky může ve svém okolí každý, kdo je bezpečně pozná podle vzhledu i po hlase. Zvláště hlasy mohou být v zimním období těžší, protože mnoho z nás zatím nemělo potřebu věnovat se detailně každému pípnutí. Zdatných ornitologů je ale přesto u nás dostatek. A pokud si nevěříte, bude nejlepší vyzkoušet si sčítání na nečisto.

Pro výběr čtverců a vytyčení sčítacích linií platí stejná pravidla, jako na jaře, která jsou popsaná v metodice. Spolupracovníci, kteří již mají své jarní linie, mohou buďto sčítat na nich nebo si mohou na zimu vylosovat jiný čtverec. Linie v jednom čtverci ovšem zůstávají stejné trvale, bez ohledu na roční období.

Den sčítání by měl spadat mezi 1.—14. listopad a čas sčítání není omezen, tedy sčítat můžeme od východu do západu slunce, přičemž nejlepší je sčítat ráno a dopoledne. Při volbě času sčítání bychom měli mít na paměti, že v následujících letech bychom měli začínat stejně. Pokud budu například letos sčítat 3. listopadu od 7:30, v následujícím roce mohu sčítat sice opět kterýkoli den od 1. do 14. listopadu, ale začít bych měl mezi 7 a 8 hodinou.

 

Zimní novinky

LSD je klíčovým programem občanské vědy v ČSO.

Pokud ještě někdo s účastí v LSD váhá, mohly by ho přesvědčit novinky, které jsme na zimní sezónu připravili. Tou první je, že všichni zájemci dostanou propisku s dotykovým hrotem, která se bude velice hodit pro práci s mobilem či tabletem, až bude opravdu zima.

Řady změn a vylepšení se díky ochotě programátora Přémy Černého dočkala mobilní aplikace. Nově jde otáčet mapou, zmenšit štítky s názvy již zapsaných druhů nebo přiřadit (téměř) libovolný druh na tlačítko pro rychlé zadávání. To vše jsou ale jen malé krůčky ve srovnání s velikým skokem vpřed, kterým je kompletní hlasové zadávání. Funguje sice bohužel jen na místech s dobrými signálem mobilního telefonu, protože využívá rozpoznávání hlasu vyvinuté Googlem, ale i tak může sčítání hodně usnadnit. Celý záznam lze totiž nadiktovat, i se všemi podrobnostmi o chování ptáka a okolnostech pozorování. Stačí říct například „strakapoud velký viděný ostatní dva hotovo“ a pokud Google nadiktovanému textu správně porozumí, vytvoří aplikace záznam dvou neteritoriálních jedinců strakapouda velkého. Jak to bude fungovat v terénu za různých podmínek, je ovšem teprve potřeba vyzkoušet. LSD je skutečně dobrodružstvím v neprobádaných končinách obrazně i doslova.

 

Za okny je barevný podzim, pojďme tedy o víkendu vyrazit za ptáky a posunout společně naše ornitologické poznání zase o kousek dál! Přeji vám krásné zážitky s podzimním LSD!

Vyzkoušejte LSD

Dramatická hnízdní sezóna sýčků má dobrý konec

Ještě na začátku hnízdní sezóny to se sýčky nevypadalo vůbec růžově. Jarní mrazy si na jednom z nejohroženějších druhů naší zemědělské krajiny vybraly svoji daň a další životy pak měly na svědomí technické pasti. Není divu, že počet samečků obhajujících teritorium byl oproti předchozím rokům nižší. Ochránci sýčků z České společnosti ornitologické sovám pomáhali vyvěšováním bezpečných budek, zabezpečovali okolí hnízdišť a vyjednávali změny v hospodaření. Závěr letošní sezóny má i díky tomu pro Ptáka roku 2018 dobrý konec. Sýčci vyvedli přes 30 mláďat a v porovnání s předchozí sezónou ornitologové dokonce prokázali hnízdění na více lokalitách.

Letošní dramatická hnízdní sezóna skončila pro sýčky šťastně. Foto: Archiv ochránců sýčků

Continue reading „Dramatická hnízdní sezóna sýčků má dobrý konec“

Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky

Ve vlivném mezinárodním časopise Conservation Letters právě vyšla studie dokládající, že od vstupu Česka do Evropské unie ubývají naši polní ptáci rychleji. Je evidentní, že Společná zemědělská politika a nastavení zemědělských dotací vyžadují zásadní změny.

V posledních desetiletích jsme svědky dramatického ochuzování přírodní rozmanitosti. V zemědělské krajině je její úbytek obzvlášť citelný a početnost polních ptáků se používá jako jeden z hlavních indikátorů, kterým se tento úbytek měří. Naše nová studie ukazuje, že po vstupu Česka do Evropské unie došlo ke zhoršení situace.

Skřivanů, které stále považujeme za symbol živoucí polní krajiny, máme nyní už jen polovinu oproti situaci před pětatřiceti lety. Foto: Petr Šaj/birdphoto.cz, zdroj dat: Jednotný program sčítání ptáků/ČSO.

Continue reading „Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky“

Zabezpečených zastávek přibývá, ale s rozporuplnými výsledky

Ti z vás, kteří občas zavítají na stránky zastavky.birdlife.cz, si mohli všimnout, že jsme nejen překročili metu 10 000 ohodnocených zastávek, ale také toho, že v posledních týdnech přibylo těch zabezpečených.

Hodonín – Rodinova. Zastávka vybudována se zvýrazňujícími vodorovnými proužky. Foto: Zbyněk Janoška

Některé zastávky vznikají již se zvýrazňujícími prvky (například zastávky Hodonín – Rodinova), častěji však dochází k zabezpečení stávajících nebezpečných zastávek. Velké poděkování za to patří zejména školám, spolkům a dětem, které se zapojují do kampaně Jaro ožívá, zaměřené na zabezpečování skleněných ploch nebezpečných pro ptáky. Zároveň došlo v Brně k zabezpečení 20 zastávek, které po jejich provozovateli vyžadovala Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) – a rozdíl mezi těmito akcemi nemohl být větší.

ČIŽP a ČSO začaly jednat s firmou CITY-TOOLS, s.r.o., která provozuje reklamu na zastávkách hromadné dopravy v Brně již v polovině roku 2016. Na prvním setkání firma představila návrh polepového vzoru, který byl jak ČSO, tak ČIŽP akceptován. Jednalo se o vodorovné proužky, tvořené textem obsahujícím název a logo firmy – řešení, které kromě předcházení kolizím s ptáky sloužilo i jako reklama pro firmu. Další jednání se nicméně táhla a až na po několika urgencích ze strany ČIŽP bylo na jaře 2018 započato se zabezpečováním zastávek. Celkem bude v Brně zabezpečeno 20 zastávek, které ČSO vyhodnotila jako nejnebezpečnější na základě údajů z databáze zastavky.birdlife.cz. Zvolené řešení je ale velmi vzdálené tomu, které jsme v roce 2016 odsouhlasili a které požadovala ČIŽP. Namísto pruhů nebo reklamy byly celé zastávky polepeny souvislou, jednolitou barevnou fólií.

Brno – Stará nemocnice. Souvislé šedé plochy jsou sice viditelné, ale ošklivé Foto: Kryštof Horák

Poté, co jsme kontaktovali firmu CITY-TOOLS, s.r.o., nám bylo řečeno, že ke změně polepu došlo kvůli finančním nákladům – polepit zastávku jednobarevnou fólií je zkrátka nejlevnější způsob. Při kontrole bylo navíc zjištěno, že byly polepeny pouze zadní stěny přístřešků a boční stěny zůstaly nezabezpečené. Takovéto řešení je sice lepší variantou než původní stav, ale pro ptáky není zdaleka ideální a estetická hodnota nově zabezpečených přístřešků by se hledala těžko i mikronovým mikroskopem.

Brno – Osová. Boční plochy zůstaly čiré a stále představují riziko. Foto: Kryštof Horák

Jakkoli vítáme, že došlo k zabezpečení dvou desítek ploch, na kterých byla zaznamenána mortalita ptáků, zvolené řešení neodpovídá našemu doporučení a existují vizuálně příjemnější způsoby, jak docílit toho, aby se o skleněné plochy ptáci nezabíjeli.

V porovnání s brněnskými zastávkami, jejichž zabezpečení bylo výsledkem téměř dvou let práce (poděkování patří zejména ČIŽP) působí úprava zastávek v Brandýse nad Labem jako zázrak. Paní Andrea Čermáková ze ZŠ Na výsluní se s městem domluvila na zabezpečení celkem 21 zastávek, přičemž každá třída si kompletně vymyslela a připravila polep své zastávky. Výsledkem jsou bezpečné zastávky, z nichž každá je originál, spokojené děti i učitelé a povzbudivé reakce okolí.

Brandýs nad Labem. Foto: Andrea Čermáková

Česká společnost ornitologická podporuje všechny aktivity, které vedou k prostředí bezpečnému pro ptáky. Vítáme, když se lidé starají o své okolí  jsou ochotní investovat vlastní čas a úsilí pro dobrou věc. O to smutnější je, když za veřejné peníze, z daní nebo s úředním posvěcením vznikají ošklivé věci.

Brandýs nad Labem. Foto: Andrea Čermáková

Je ideální čas vyrazit na Liniové sčítání druhů

Od 15. května běží druhý termín Liniového sčítání druhů. V tom prvním, který byl současně historicky prvním sčítáním tohoto nového programu, se zapojilo 44 lidí, kteří dohromady sčítali 63 čtverců (dvě linie v každém čtverci, dohromady tedy 126 linií).

Po prvním termínu obsahuje databáze 9 333 záznamů o výskytu a chování 126 druhů a celkem o 11 526 jednotlivých ptácích. Takový soubor už je docela hodnotným zdrojem poznání, a ve druhém termínu by se měl minimálně zdvojnásobit. Na reálné výsledky je sice ještě brzy, ale jednoduchý pohled na data říká, že třeba pro stanovení zjistitelnosti druhů budeme mít docela dobré podklady. Jen namátkou: zatímco střední vzdálenost, na kterou byli zjišťováni králíčci nebo šoupálci, byla jen 45 m a 47 m, u drozdů zpěvných činí střední vzdálenost 82 m a u brávníků dokonce 125 m.

 

Z rychlé analýzy prvních dat LSD můžeme vidět například o kolik se liší střední vzdálenost, na kterou jsme schopni zjistit přítomnost králíčků, šoupálků, drozdů zpěvných a brávníků. Foto: Tomáš Bělka, Dušan Boucný a Petr Šaj, birdphoto.cz.

 

Docela zajímavé je rozmístění jednotlivých sčítacích lokalit. Nápadné jsou shluky kolem Prahy a Brna, dobře jsou pokryté severní Čechy a většina Moravy. Sčítání naopak prakticky chybějí v jihovýchodních, jižních a západních Čechách. Plzeňský a Karlovarský kraj jsou jediné, kde si LSD zatím nenašlo ani jednoho příznivce. Je to velká příležitost pro zde žijící ornitology, kteří mají ještě možnost pročíst si metodiku na www.birdlife.cz/lsd a bílá místa zaplnit. Začít sčítat je totiž možné i od druhého termínu.

Lokality LSD zcela chybějí v Plzeňském a Karlovarském kraji, málo jich je také v jižních a jihovýchodních Čechách a na severovýchodní Moravě (stav k 15. květnu 2018). Pomůžete bílá místa zaplnit?

 

Velké poděkování patří všem 44 spolupracovníkům, kteří se do LSD zapojili hned od začátku. Jsou to: Jaroslav Bažant, Hana Bednářová, Václav Beran, Jan Cibulka, Gašpar Čamlík, Kamil Čihák, Jaroslav Fišera, Jan Grünwald, Petr Hájek, Kryštof Horák, Miroslav Jelínek, Martin Jůna, Hana Kazmířová, Alena Klvaňová, Vojtěch Kodet, Jaroslav Koleček, Zdeněk Konečný, Jaroslav Kouřil, Ivana Kroutilová, Vašek Křivan, Lenka Křížová, Vojtěch Kubelka, Martin Kupka, Jiří Lehký, Květoslava Matlachová, Filip Petřík, Jiří Pokorný, Jaromír Pospíšil, Petr Procházka, Martin Pudil, Tereza Putalová, Jiří Reif, Josef Rutterle, Jiří Sládeček, Martin Strnad, Vlasta Škorpíková, Gabriela Štětková, Hana Trachtulcová, Denis Urbanský, Zdeněk Valeš, Zdeněk Vermouzek, Jiří Vlček, Petr Voříšek, Jakub Vrána a minimálně dvě manželky a přítelkyně, jejichž jména se bohužel v databázi nezobrazují. Přehled jmen mimo jiné ukazuje, že terénní ornitologie přestává být výhradní doménou mužů, což je jistě dobře.

Cíl 50 sčítaných čtverců jsme již dosáhli, nyní chybí již jen 6 nových spolupracovníků, abychom tohoto čísla dosáhli i počtem zapojených lidí. Přidáte se?

Děti pomáhají chránit ptáky a zabezpečené skleněné plochy přibývají jako houby po dešti

O skla na budovách, protihlukových stěnách nebo zastávkách hromadné dopravy se ročně zabije obrovské množství ptáků. Právě nebezpečné zastávky proto Česká společnost ornitologická eviduje prostřednictvím webové aplikace zastavky.birdlife.cz. Dobrovolníci už pomocí této aplikace ohodnotili více než 10 000 zastávek a ornitology těší, že s rostoucím počtem zmapovaných míst roste i počet zastávek, o které už se ptáci nezabíjí. Kampaň Bezpečné zastávky inspiruje školní kolektivy, spolky, obce i jednotlivce napříč Českem, k aktivní pomoci naší přírodě. Kdo zabezpečí skleněnou plochu ve svém okolí do 10. června, se navíc může zúčastnit soutěže o zajímavé ceny.

Skauti v Dobříši zabezpečili tři nejnebezpečnější místní zastávky. Foto: Jana Šigutová

Continue reading „Děti pomáhají chránit ptáky a zabezpečené skleněné plochy přibývají jako houby po dešti“