psi

deník.cz: Psi Kláry Hlubocké hledají pohřešované lidi i otrávené ptáky

/ROZHOVOR/ Lidé, kteří vědomě otráví zvíře, jsou psychicky narušení a bezcitní jedinci, říká v rozhovoru Klára Hlubocká. O výcviku psů i aktivitách v ornitologické společnosti mluvila v rozhovoru v Týdeníku Litoměřicko ve středu 27. listopadu.
Continue reading „deník.cz: Psi Kláry Hlubocké hledají pohřešované lidi i otrávené ptáky“

Ubývají kosi? Aneb k čemu je nám JPSP a LSD

Na zářijové členské schůzi ČSO v Českých Budějovicích proběhlo jako tradičně losování výherců odměn za účast v dlouhodobých monitorovacích programech JPSP – Jednotný program sčítání ptáků a LSD – Liniové sčítání druhů (viz birdlife.cz/lsd). Dalekohled Meopta 8*32 vyhrál Václav Plíhal (sčítá 14 let), knihy v hodnotě 2000 Kč vyhrál Petr Hájek a knihy v hodnotě 1000 Kč Martin Jůna. Taková věc rozhodně potěší, ale není to ten hlavní důvod, proč ptáky sčítáme.

Jedním z důvodů, proč tyto programy organizujeme a proč se jich spolupracovníci ve svém volném čase účastní, je snaha mít aktuální a přesné informace o změnách početnosti jednotlivých ptačích druhů. Třeba loni v zimě jsme byli svědky zpráv o tom, jak následkem onemocnění virem USUTU „vymírají kosi“. Virus se totiž skutečně loni v létě na několika místech v Česku objevil a nacházeli se i mrtví kosi černí. ČSO jako odborná organizace se tedy na otázku, zda kosů skutečně tak dramaticky ubývá v možné souvislosti s výskytem viru Usutu (viz i článek birdlife.cz/o-ptacich-na-krmitkach-o-scitani-a-taky-o-viru-usutu), pokusila najít odpověď s pomocí údajů ze sčítání ptáků. Mohli jsme to zhodnotit až po letošní jarní sezóně, srovnáním početností kosů zjištěných standardizovanou metodikou v obou letech 2018 a 2019.

kos černý je k viru USUTU poměrně citlivý

 

Potřebné analýzy a výpočty jsme díky více než stovce účastníků obou sčítacích programů (JPSP a LSD) mohli provést a výsledek je následující: K mírnému poklesu početnosti kosů mezi lety 2018 a 2019 skutečně došlo, výsledek je ale na hraně statistické průkaznosti (95% interval spolehlivosti je 0,90138—0,99742; pokud by přesáhl hranici 1,0, byl by pokles neprůkazný). Z širšího pohledu můžeme říct, že letošní rok je co do početnosti kosů černých čtvrtým nejlepším rokem za celou dobu sledování (od roku 1982), takže se kosům rozhodně celkově daří dobře. Důvody drobného meziročního snížení ovšem neznáme, může se opravdu jednat o vliv zvýšené úmrtnosti následkem choroby, stejně tak se ale mohlo nepříznivě projevit loňské velmi suché jaro a léto nebo jakýkoli jiný vliv, který neznáme. Podobných, i mnohem výraznějších, schodků ve vývoji populace vidíme na grafu jpsp.birds.cz/vysledky.php?taxon=743 mnohem víc a z dlouhodobého hlediska nepředstavují nic neobvyklého.

Kam se bude další vývoj ubírat, uvidíme zas až v dalších letech — a to je právě to vzrušující na nikdy nekončícím vědeckém poznání.

Děkujeme všem spolupracovníkům za možnost sepsat tuto krátkou zprávu!

Zdeněk Vermouzek, Alena Skálová, Jiří Reif, Petr Voříšek

štěně

Štěně border kolie se v Blatnici otrávilo karbofuranem

Čtyřměsíční fenka border kolie zahynula 1. listopadu poté, co na vycházce u oblíbeného poutního místa Svatý Antonínek sežrala vejce pohozené na cestě. Analýza potvrdila otravu prudkým jedem karbofuran, jehož držení je v celé EU zakázané od roku 2008. Oblast na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje dlouhodobě patří k problematickým, Česká společnost ornitologická tu každoročně zaznamenává otravy karbofuranem. Ornitologové upozorňují, že karbofuran je smrtelný i při malé dávce a život může zachránit pouze okamžité podání protilátky. Continue reading „Štěně border kolie se v Blatnici otrávilo karbofuranem“

Malé granty ČSO na rok 2020

Výbor ČSO schválil 19. listopadu nová pravidla pro udělování malých grantů ČSO na podporu ornitologické činnosti v regionech. Nově není stanoveno datum uzávěrky, žádosti je možné posílat průběžně během celého roku. O přidělení či nepřidělení grantu by mělo být rozhodnuto do měsíce od podání žádosti. Celkový finanční limit bude stanoven v rozpočtu ČSO na rok 2020; do doby, než bude rozpočet schválen, platí limit 50 000 Kč (na všechny granty celkem).

Do budoucna se počítá s vyhlašováním prioritních témat, jejichž řešení bude následně při hodnocení zvýhodněno. Pro rok 2020 ale výbor prioritní témata nestanovil.

Až do ohlášení případné změny bude malé granty ČSO hodnotit komise ve složení Tomáš Bělka, Martin Fejfar, Jaroslav Koleček, Vojtěch Kubelka, Martin Pudil.

Na samostatné stránce najdete přesné znění pravidel a formulář žádosti.

Vyplněné žádosti prosím posílejte na adresu verm@birdlife.cz.

Budka – dobrá adresa?

Zajištění dostatečného množství hnízdišť ptákům, vázaným na naše obydlí, je velmi specifickým úkolem ochrany přírody. Většinová veřejnost má k přírodě kladný vztah, ne vždy ovšem v situacích, kdy se stává součástí našich obydlí. Platné zákony jsou v tomto ohledu jednoznačné – hnízda na budovách jsou pod jejich ochranou jako jakákoli jiná.

Jenže jak chránit hnízdiště na domech, které se jejich vlastníci chystají zateplovat, případně jinak upravovat, aby snížili jejich energetickou náročnost? “Záleží na rozsahu stavebních úprav a samozřejmě také na tom, ve které části budovy se hnízdiště nacházejí” říká ornitolog Lukáš Viktora, který se konfliktními situacemi mezi lidmi a ptáky zabývá. “V mnoha případech se dají hnízdiště v nějaké podobě zachovat, což je ideální řešení” dodává.

Občas to však není možné, a pak je zapotřebí zanikající hnízdiště nahradit, nejčastěji speciálními budkami s jednou nebo více hnízdními komorami, instalovanými na zateplované stěny. Takových budek jsou dnes na převážně panelových domech tisíce. Jsou však dostatečnou náhradou, přijmou ptáci nabízené budky? Na tyto otázky měl ambici odpovědět projekt České společnosti ornitologické Budka – dobrá adresa?, podpořený v grantovém řízení hlavního města Prahy.

Detail čtyřkomorové budky pro rorýse, poškozené strakapoudem velkým. Foto: Lukáš Viktora

Prověřeno bylo celkem 122 domů, na kterých se nachází 314 takovýchto budek s celkem 1 089 hnízdními komorami. Obsazeny byly budky na 61, tedy polovině prověřovaných domů. Rorýsi, kterým jsou budky určeny, pak hnízdili v 80 budkách, ve kterých obsadili dohromady 122 komor. Dalšími nájemníky byli v jednotlivých případech vrabci domácí, špačci obecní a sýkory koňadry. “Polovina obsazených domů je na první pohled dobrý výsledek” říká Lukáš Viktora a dodává “jenže původně rorýsi zřejmě obývali všechny tyto domy. Z celkového počtu sledovaných komor bylo nakonec rorýsi obsazeno přes 11 procent, což už je znatelně horší bilance. Nicméně toto číslo odpovídá výsledkům studie, prováděné v německém Berlíně”.

Budky tedy svému účelu slouží, ale za spásné, nebo dokonce jediné řešení je považovat nelze. Tím by mělo být zachování původních hnízdišť, které je mnohem efektivnější. A navíc: pro ty, kdo zateplování platí, také ekonomičtější.


Projekt byl finančně podpořen Hlavním městem Prahou.

banner koroptev petice za krajinu zemědělství

Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů

Máme velkou radost, že naše petice Vraťme život do krajiny má už 40 tisíc podpisů online a další tisíce v papírové podobě. Naše kampaň za zdravé zemědělství jde pomalu do finále. Petici chceme ministrovi zemědělství odevzdat na přelomu listopadu a prosince, podpisy proto sbíráme do poloviny listopadu. Continue reading „Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů“

čáp ulovil hraboše

Ornitologové se zúčastní poslaneckého zemědělského výboru na téma hraboš

Hraboši polními a jejich gradací se bude ve středu 2. října zabývat zemědělský výbor Poslanecké sněmovny. Účastnit se bude i zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník. Ornitologové i nadále jed v krajině odmítají a upozorňují, že v přímém ohrožení jsou i další zvířata, jak už potvrdilo několik případů mrtvých zajíců, bažantů či čápů. Zemědělci mohou jed na hraboše Stutox II aplikovat jen výhradně do nor. Aplikace na povrch byla povolená pouze několik dní na začátku srpna. Po kritice ornitologů a Ministerstva životního prostředí ji ministr zemědělství Miroslav Toman zrušil. Continue reading „Ornitologové se zúčastní poslaneckého zemědělského výboru na téma hraboš“

plochy

Týden Skleněného zabijáka – víte o sklech, která zabíjejí ptáky?

První říjnový týden budou lidé po celém světě pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Prosklené plochy v oknech nebo pláštích budov, ale třeba i na zastávkách hromadné dopravy nebo v protihlukových stěnách představují pro ptáky neviditelného zabijáka, který má ročně na svědomí v Česku odhadem milion ptačích životů. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o skleněné plochy poskytnou ornitologům přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů. Continue reading „Týden Skleněného zabijáka – víte o sklech, která zabíjejí ptáky?“

Vzácní orli královští letos v Česku vyvedli šest mláďat

Česká populace orla královského se v letošním roce rozrostla o šest mláďat. Kriticky ohrožený dravec hnízdí u nás výhradně na jižní Moravě, kde má celosvětově severozápadní hranici svého výskytu. Letos tam ornitologové zaznamenali devět párů. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce v hnízdním období vyrušuje anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky, která vyhledává otrávené návnady. Continue reading „Vzácní orli královští letos v Česku vyvedli šest mláďat“

Někdo na Litoměřicku postřelil orla mořského. Dravec zahynul

Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO České středohoří museli 12. srpna 2019 opět řešit případ záměrného postřelení zvláště chráněného živočicha, tentokrát se obětí stal mladý orel mořský. Poraněný jedinec patří ke dvěma letos okroužkovaným mláďatům jediného hnízdícího páru těchto majestátních dravců ve zdejším regionu. Continue reading „Někdo na Litoměřicku postřelil orla mořského. Dravec zahynul“