Česká společnost ornitologická (ČSO) vydává publikaci Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách nastíní, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení. Ptáků v Česku dlouhodobě ubývá, od roku 1982 se jejich početnost snížila o 13,4 procenta a každoročně klesá v průměru o 1,6 % i nadále.Continue reading „Vychází publikace Stav ptactva v Česku 2026. Popisuje, jak se u nás ptákům daří „
Rok 2026, co se týče počtu hnízdících párů motáka lužního na Třebíčsku, byl oproti třem předcházejícím rokům (2023-2025) o hodně úspěšnější. V roce 2023 bylo potvrzeno 37 hnízdících párů, v roce 2024 také 37 hnízdících párů, v roce 2025 pouze 25 hnízd, buď s vejci nebo mláďaty. V letošním roce 2026 se nám podařilo prokázat hnízdění 42 párů! Důvod? Gradace hrabošů, více potravy, to znamená větší počet zahnízdivších párů. Poskytli jsme ochranu 16 párům z celkových 42 (zejména v ječmenech), které by nestihly vyvést svá mláďata, a to prostřednictvím dřevěných oplůtků potažených pletivem.Continue reading „Malý členský grant: ochrana a monitoring motáků lužních na Třebíčsku v roce 2026“
S nastupujícím podzimem se vydala na cestu na zimoviště další čejka z ptačích parků ČSO. Zrzku a Dobřinku z ptačího parku Rzy, které opustily Česko již začátkem léta, tentokrát následovala Pepina z Josefovských luk. Koncem září se z východočeského ptačího parku přesunula k francouzskému Verdunu. Celé Německo přitom přeletěla prakticky na jeden zátah. Takový dlouhý přelet nebývá u čejek příliš obvyklý.
Orel královský hnízdí v jižních Čechách od roku 2022. Donedávna (do roku 2024) se dokonce jednalo o nejzápadnější hnízdiště tohoto světově ohroženého druhu (v letošním roce se v tomto regionu ve vzdálenosti asi 20 kilometrů objevil i druhý pár). Za prvních pět let bylo hnízdění prvního jihočeského páru úspěšné pouze dvakrát. Pro zajištění úspěšného hnízdění je potřeba hnízdící pár monitorovat, včas lokalizovat hnízdo a vstoupit v kontakt se subjektem hospodařícím v lese a domluvit nezbytná opatření a v případě potřeby omezení lesních prací. To se letos podařilo i díky podpoře z Malého členského grantu ČSO a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
Orli královští si u nás velmi často stavějí každý rok nové hnízdo, což do jisté míry platí i pro první jihočeský pár, pouze v roce 2026 se vrátili na hnízdo z roku předešlého. Předtím však vystřídali dvě další hnízda, přičemž všechna byla dosud postavena na borovici lesní. Tři dosavadní hnízda se nacházejí na ploše asi 3 km2. S nadmořskou výškou kolem 500 metrů se jedná o jedno z našich nejvýše položených hnízdišť. V roce 2024 došlo u tohoto páru k výměně samice, přičemž nový pták je telemetricky značen GPS-GSM loggerem. Jedná se o mládě narozené v roce 2020 ve hnízdě ve východní části okresu Znojmo. Tato samice je v páru stále přítomna.
Zatímco v letech 2023 a 2025 vyvedli místní orli po jednom mláděti (a obou letech pak ve hnízdě zůstalo ještě po jednom neoplozeném vejci), ve zbylých letech bylo hnízdění neúspěšné. V roce prvního zahnízdění (2022) příčinu neznáme, u prvních hnízdění nedospělých párů se to stává vcelku běžně. V roce 2024 bylo příčinou neúspěchu vyrušení lesními pracemi a k němu docházelo i v roce 2023, kdy bylo úspěšné vyhnízdění spíše dílem šťastné náhody.
Proto jsme v letošním roce zorganizovali intenzivní monitoring a vstoupili do úzkého kontaktu s příslušnou lesní správou státního podniku Lesy České republiky, která na lokalitě hospodaří. Hnízdiště bylo sledováno od doby toku a dostavování hnízda přes (z hlediska vyrušování nejcitlivější) období inkubace a malých mláďat, která ještě nemají schopnost termoregulace, až po vyvedení jednoho (z původních dvou) mláďat. Bylo nutno odložit vyžínaní některých pasek v sousedství tak, aby hnízdící orli nebyli rušeni.
Spolupráce se tedy vyplatila a můžeme se tak již potřetí (z toho podruhé v řadě za sebou) radovat z mladého orla královského, který úspěšně opustil hnízdo. Za pokrytí části cestovních nákladů (celkem sedm kontrol) do poměrně odlehlé oblasti děkujeme malému členskému grantu ČSO. Za pochopení při ochraně jednoho z našich nejvzácnějších dravců děkujeme rovněž personálu státního podniku Lesy České republiky.
V roce 2023 měl pár orlů královských jedno mládě. Foceno 3. července 2023. Foto: Lubor Křížek
V roce 2024 byl na hnízdišti v době inkubace v polovině května aplikován herbicid a ve hnízdě zůstala zastuzená snůška. Foto: Josef Veselý
V roce 2026 v době inkubace kontrolovali hnízdo z velké vzdálenosti i rakouští kolegové. Foto: Richard Katzinger
Evropská rada pro sčítání ptáků (European Bird Census Council, EBCC) spustila novou verzi prohlížeče EuroBirdPortal (EBP). Ten nyní poskytuje údaje o výskytu všech téměř 600 druhů ptáků vyskytujících se v Evropě prostřednictvím map v reálném čase.
Dron s termovizí pomáhal chránit hnízda čejek chocholatých. Opět se tak ukázalo, že moderní technologie mají mít v ochraně (nejen) polních ptáků v Česku své pevné místo
Letošní suché jaro přineslo sýčkům obecným jednu z nejhorších hnízdních sezon za poslední dekádu. V jádrové oblasti na severozápadě Čech vyvedli pouhých 48 mláďat – o 27 méně než loni. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) přičítají špatný výsledek především nedostatku potravy vlivem extrémního sucha. Sýčci v Česku dlouhodobě balancují na hraně vyhynutí. Hlavní příčinou je ztráta pestrosti zemědělské krajiny, která jim dnes nenabízí dostatek vhodných hnízdních a loveckých biotopů ani potravy. Nebezpečí pro ně představují také nezabezpečené technické pasti, jako jsou nádrže s vodou, komíny nebo svisle postavené trubky, ve kterých sýčci každý rok hynou. Continue reading „Sýčkům se letos nedařilo. Vyvedli o třetinu méně mláďat než loni“
Šest samic čejek chocholatých z ptačích parků letos na jaře dostalo GPS vysílačky, abychom mohli lépe sledovat jejich aktivitu a zefektivnit ochranu. Dvě z označených čejek již vyrazily na cestu na zimoviště. Jako první opustila Česko Dobřinka z ptačího parku Rzy, která se koncem června vydala přes Německo do Nizozemska, kde od té doby setrvává. Krátce po ní následovala Zrzka, rovněž ze Rzů, která zamířila přes Německo do Francie. Ani v jednom případě ale nemusí jít o konečné zimoviště, obě lokality mohou být pouze tahovou zastávkou. Budeme proto nadále sledovat, kam je jejich křídla nakonec zanesou. Zbývající čtyři označené čejky z ptačích parků Kosteliska a Josefovské louky zatím zůstávají v Česku.
S proměnami evropské krajiny nenápadně mizí i řada druhů polních ptáků – včetně těch, které byly ještě nedávno běžnou součástí naší přírody. Pro jejich účinnou ochranu je klíčové vědět, kde ubývají, jak rychle a proč. Nový nástroj, na jehož vývoji se podílela ČSO, nyní v podobě pravidelně aktualizovaných map umožňuje tyto změny detailně sledovat v celé Evropě. Continue reading „Nové mapy ukazují, kde v Evropě mizí polní ptáci“
Mláďata čápů v celém Česku musela v minulých dnech čelit extrémním teplotám, po kterých přišly intenzivní bouřky a lijáky. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se zapojila do kontroly hnízd v rámci programu Čapí hnízda na www.birdlife.cz/capi. Ornitologové tak zjistí důležité údaje o tom, jak se čapí populaci podařilo nepříznivé počasí ustát a kolik mláďat vylétne z hnízd.Continue reading „Jak čápi přežili horka a následné bouřky? Zapojte se do sledování hnízd“
Tažné druhy sice zvládají překonávat celé kontinenty, rychlým změnám v naší krajiněse ale přizpůsobit nestíhají. Zatímco přírodní biotopy postupně mizejí, zemědělské monokultury a lidská zástavba se rozšiřují. Některé druhy si však s probíhajícími změnami dokážou poradit, a především městské prostředí snadno obsadit. Kosi, rehci, havrani nebo kavky jsou v zástavbě mnohem početnější než ve volné přírodě. Co rozhoduje o tom, jestli jsou tažné druhy schopné přijmout město za svůj nový domov? Cílem našeho projektu je zjistit, jak ptáci využívají městské prostředí v různých ročních obdobích, a pochopit tak, díky čemu se adaptují na lidskou zástavbu. Do práce jsme se mohli pustit i díky podpoře malého grantu ČSO. Děkujeme! Continue reading „Malý členský grant: Havraní odysea – jak se tažní ptáci přizpůsobují městům?“
Čtyři druhy sov, jeřábky, datly černé nebo ořešníky a dokonce neobvyklé pozorování strakapouda bělohřbetého. To všechno se podařilo zaznamenat na třetím ročníku Jesenického houkání, které proběhlo předposlední březnový víkend v jižní části CHKO a ptačí oblasti Jeseníky. Mapování provedlo 20 účastníků, kteří prošli během víkendu 19 tras v délce téměř 190 kilometrů.Continue reading „Malý členský grant: III. Jesenické houkání přineslo zajímavé výsledky“
Jarunka, Pepina, Kosťa, Kníha, Zrzka a Dobřinka – osudy šesti samic čejek chocholatých z ptačích parků ČSO můžeme nyní sledovat díky jedinečnému projektu České zemědělské univerzity v Praze.
Spolu s jarním počasím se vrátili do Česka i čápi bílí, kteří ve velkém přilétají ze svých zimovišť. Ornitologové k dnešnímu dni evidují již 141 obsazených hnízd a s postupujícím jarem budou další navrátilci rychle přibývat. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se i letos zapojila do jejich sčítání v rámci programu Čapí hnízda.Mapu čapích hnízd najdou lidé na stránce www.birdlife.cz/capi.Continue reading „Návrat čápů je v plném proudu. Zapojte se do jejich sledování“
Mohelenská hadcová step je kromě syslů domovem například dudka chocholatého, chocholouše obecného či skřivana lesního.
Kurz byl zrušen!
Po dvou letech opět tady! Oblíbený kurz pro amatérské ornitology proběhne od 5. do 9. června 2026 na Vysočině v areálu Mohelenského mlýna. Stejně jako dříve nás čtyři dny plné ranních výprav za ptáky a zajímavých přednášek s předními českými profesionálními ornitology obohatí o nové vědomosti a zajímavosti z ptačí říše.
Odkaz na přihlášku naleznete ZDE.
Mohelenský mlýn leží poblíž známé národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step tyčící se nad meandrem řeky Jihlavy. Tato oblast je známá především výskytem teplomilné fauny (například ještěrky zelené či kudlanky nábožné) a flóry (třeba sleziníku hadcového).
Kurz je určen pro zájemce, kteří se chtějí více dozvědět o tom, jak své dosavadní znalosti využít v programech zaměřených na sčítání a mapování ptáků. Není tedy určen pro začátečníky, naopak u zájemců předpokládáme pokročilejší znalost ptáků. Pro ty, kdo se chtějí naučit ptáky „od píky“, doporučujeme Kurz určování ptáků. Během Kurzu sčítání a mapování ptáků se zdokonalíme v určování ptačích druhů a to především podle hlasů. Zaměříme se na problematické skupiny a pod odborným vedením si vyzkoušíme různé metody výzkumu přímo v terénu. Kromě toho se seznámíme s hnízdní biologií ptáků a získáme přehled o programech občanské vědy ČSO a dozvíme se, jak jsou výsledky monitorovacích a sčítacích programů využívány k výzkumu a ochraně ptáků na národní i mezinárodní úrovni.
V terénu si osvojíme práci s aplikací Avif.
Samozřejmostí budou každodenní ranní výpravy do terénu se zkušenými průvodci, zaměřené na mapování ptáků metodikou LSD (Liniového sčítání druhů). Jak při oficiálním programu (vycházkách, přednáškách), tak při večerním neformálním posezení u ohně nebude chybět prostor pro vaše dotazy. Kromě cenných znalostí o ptácích získáte i osobní zkušenosti s lidmi z ČSO a kontakty na podobně naladěné lidi.
Uzávěrka zasílání přihlášek je 22. března 2026. Kapacita kurzu je omezená a účastníci budou vybíráni na základě přihlášek s vyplněnými dotazníky.
Cena kurzu včetně ubytování a materiálů je 7 200 Kč pro členy ČSO (8 640 Kč pro nečleny). Společné obědy a večeře dovážené do areálu nejsou součástí ceny, budou hrazeny na místě. Na základě žádosti a řádného odůvodnění je možné cenu kurzu snížit.
Při vycházce lesem si lze dobře povšimnout, že v různých porostech žijí různé druhy ptáků. Při okrajích čerstvě vymýcené paseky zpívá strnad, ve staré bučině s trochou štěstí narazíme na lejska malého, z hustě zakmeněného smrčí s rozzlobeným křikem vylítává sýkora uhelníček… Jak je nám všem dobře známo, každý druh má oblibu jiného lesního stanoviště. Existují ale nějaké společné vlastnosti, které druhy, jež vyhledávají nějaký konkrétní typ porostu, spojují? Continue reading „Jak souvisí ekologické vlastnosti ptáků s charakteristikami lesních porostů?“
Obsazení hnízd čápy bílými a úspěšnost hnízdění jsou z velké části závislé na stavu každého čapího hnízda. Pokud je zarostlé náletovými bylinami, příliš vysoké, nakloněné, slehlé a rozpadlé, nebo nad hnízdo zasahují větve stromů, které brání ptákům v příletu, čápi většinou takové hnízdo neobsadí. Každoroční kontrola lokalit před a po hnízdění je velmi důležitá. Problematická hnízda je nutné vyčistit, opravit, snížit, u stromových hnízd ořezat větve přesahují nad hnízdo, apod. Neobsazené umělé hnízdní podložky je třeba zkontrolovat, opravit, případně vyměnit. Protože čápi bílí si neradi sami staví hnízda, nebo nemají dostatek vhodných míst k jejich postavení, je prospěšné jim pomoci právě instalací umělých hnízdních podložek. Na podložky je také vhodné dát větve a vytvořit „umělé hnízdo“. Tato veškerá pomoc čápům bílým se osvědčuje a adultní pár se potom snáze na hnízdě usadí.Continue reading „Malý členský grant: čištění a úpravy hnízd čápů bílých v roce 2025“
Městské prostředí hraje v ochraně ptáků stále významnější roli, zejména tam, kde nabízí, byť v kapesním vydání, širokou škálu typů prostředí, kterých se ve volné krajině nedostává. A těmi jsou bezesporu i vodní toky, na něž jsme pro lepší poznání pražské avifauny zaměřili svou pozornost v rámci projektu Nepošleme ptáky k vodě. Continue reading „Nepošleme ptáky k vodě“
Zima je v plném proudu a potrvá ještě několik měsíců než se navrátí naše ptačí sousedky jiřičky. Patří mezi ptáky, kteří lidem hnízdí snad úplně nejblíž. Často nám nakukují až do ložnic či obýváků a my jim. Je to tak už po staletí a ještě dlouho bude, že jiřičky mají v lidech spojence. A i přes různé peripetie, které jim člověk někdy chystá, neúnavně stavějí hnízda na našich domech. Continue reading „Dotazník o hnízdění jiřiček – zapojíte se?“
Čeští ornitologové dnes vydali aktualizovanou verzi indikátorů evropských ptáků. Ukazuje, že jak se jednotlivým druhům daří, do značné míry závisí na typu prostředí, ve kterém žijí. Nejhůře jsou na tom i nadále polní ptáci. Ptačí indikátory jsou důležitým nástrojem pro hodnocení stavu evropské přírody, který ČSO každoročně dodává Evropské komisi.Continue reading „Nová zpráva o tom, jak se daří evropským ptákům „
Zmapovat jak a v jakých počtech hnízdí jiřičky na pražských sídlištích Stodůlky a Řepy, to je cílem projektu Mapování hnízdišť jiřičky obecné podpořeném z rozpočtu hl. m. Prahy. Continue reading „Mapování hnízdišť jiřičky obecné v Praze“
Praha, 24. listopadu 2025. Čápi bílí letos zažili druhou nejúspěšnější sezonu v jedenáctileté historii programu Čapí hnízda, během něhož veřejnost sleduje průběh jejich hnízdění. Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dobrovolníky zaznamenala celkem 838 hnízd s již vzrostlými čapími mláďaty. Rekordní byl počet 1262 zapojených dobrovolníků, kteří ornitologům pomáhají získávat stále přesnější data o hnízdění čápů v Česku.Continue reading „Úspěšný rok čápů bílých: mláďata vylétla z více než 830 hnízd“
Společná tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České společnosti ornitologické
Rekordní počet orlů královských letos potvrdil společný monitoring Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při České společnosti ornitologické a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.Zaznamenáno bylo 34 teritoriálních párů orlů královských, čímž byl překonán loňský rekord 29 párů. Třicet párů si letos postavilo hnízda, 20 pak úspěšně vyvedlo mláďata, kterých bylo celkem 38, loni to bylo 28. Letos ze sedmi hnízd byla dokonce vyvedena mláďata tři. Orel královský v Česku hnízdí terpve od roku 1998. Od té doby jejich počty pomalu narůstají. Velkou hrozbou je pro ně ale nelegální pronásledování člověkem, jako otravy a zástřely. Continue reading „Rekordní rok orlů královských v Česku: třicet čtyři párů“
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
//
