Někdo na Litoměřicku postřelil orla mořského. Dravec zahynul

Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO České středohoří museli 12. srpna 2019 opět řešit případ záměrného postřelení zvláště chráněného živočicha, tentokrát se obětí stal mladý orel mořský. Poraněný jedinec patří ke dvěma letos okroužkovaným mláďatům jediného hnízdícího páru těchto majestátních dravců ve zdejším regionu. Continue reading „Někdo na Litoměřicku postřelil orla mořského. Dravec zahynul“

Prázdniny začínají, pojďte sčítat čápy

Zpříjemněte si dovolenou či výlet pozorováním čápů a pomozte ornitologům sčítat mláďata na hnízdech. V tomto období jsou již dobře pozorovatelná a právě počet velkých mláďat na hnízdě před vylétnutím je klíčový pro hodnocení úspěšnosti celé hnízdní sezóny. Svá pozorování můžete vkládat přímo v terénu pomocí mobilní aplikace Avif Mobile nebo je zanést následně na web čapích hnízd www.birdlife.cz/capi.   

Za pomoci více než 580 dobrovolníků se již letos podařilo alespoň jedenkrát zkontrolovat 90 % všech hnízd v Česku. O více než 700 hnízdech mají ornitologové informaci, že jsou obsazená, na 369 jsou hlášena mláďata. Kolik mláďat z hnízd vylétne, ukáže však až následující měsíc. „Nastává ideální čas pro sledování malých čápat. Ta se již na hnízdě staví a i ze země jsou dobře pozorovatelná“, vysvětluje Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické. „A právě pozorování v této době, před vylétnutím, jsou pro stanovení hnízdní úspěšnosti ta nejdůležitější“, pokračuje Dobruská.

Kolik mladých čápů zdárně z hnízd vylétne? Jaké jsou ztráty na mláďatech? „Abychom na tyto a mnoho dalších otázek mohli odpovědět, potřebujeme znát počet mláďat v jednotlivých hnízdech před jejich vylétnutím. Čím více kontrol, tím lépe,“ uvádí Dobruská. Spojte příjemné s užitečným a naplánujte si napínavý výlet k čapímu hnízdu. Budou tam čápata? Kolik? Nechte děti stát se průzkumníky. Objev čapího hnízda pro ně bude odměnou.

Přidejte se k ostatním, sledujte Čapí hnízda a pomozte psát kroniku čapích hnízd na birdlife.cz/capi. O víkendu, o dovolené, na výletech, kdykoli kolem nějakého pojedete. A pokud máte hnízdo v těsné blízkosti, pozorujte, co se na něm děje a kdy mladí vylétnou. Svá pozorování (i opakovaná) nezapomeňte zadat na web čapích hnízd, kde si můžete najít i nejbližší hnízda ve svém okolí. Pokud jste příznivci mobilních aplikací, zjištěné údaje můžete zadat hned u hnízda i bez internetového připojení pomocí aplikace Avif Mobile!

Jak se zapojit do sledování čapích hnízd?

Vydejte se k hnízdu ve svém okolí a zjistěte, zda jsou na něm mláďata a jak velká – v prachovém šatě či se již podobají svým rodičům. Velká mláďata poznáte podle šedých nohou a šedého zobáku. Své pozorování zapište na birdlife.cz/capi. Pokud budete mít fotografii, můžete ji také přidat. A pokud čápa neuvidíte? Zadejte „čáp nepozorován“. Jen tak bude jasné, že hnízdo bylo kontrolováno. I negativní pozorování má velký význam. Pokud si na výlet berete mobil, můžete pozorování i s fotkou zadat přímo u hnízda pomocí aplikace Avif Mobile!

Kontakt

Gabriela Dobruská, dobruska@birdlife.cz, 724 687 996


Čapí hnízda

birdlife.cz/capi

U příležitosti celostátního i mezinárodního sčítání v roce 2014 byl čáp bílý spolu s čápem černým vyhlášen Ptákem roku. Vznikl tehdy nový web, který v rámci občanské vědy zapojuje do sčítání a mapování čapích hnízd širokou veřejnost. Jelikož název webu „Pták roku 2014“ nepůsobil nadále aktuálně, přejmenovali jsme stránky na Čapí hnízda.

Postupem času vznikla na těchto stránkách unikátní dynamická celorepubliková mapa s více než 1400 hnízdy čápa bílého (včetně fotografií, jednotlivých pozorování, výsledků hnízdění z předchozích let a přímých přenosů z on-line kamer). Na první pohled je u jednotlivých hnízd patrné, v jaké fázi je hnízdění jednotlivých párů, či zda je potřeba kontrola hnízda.

Hnízdění čápa bílého

V Evropě je populace čápa bílého ve většině zemí na vzestupu a u nás je považována za stabilní. Naši tažní čápi se objevují na hnízdech okolo poloviny března, první přilétá zpravidla samec. Hnízda dnes najdeme na střechách budov, nefunkčních komínech, sloupech elektrického vedení, hnízdních podložkách, leckde i na vodojemu, posedu či stohu slámy. Zpravidla platí, že čáp dává přednost vyvýšeným místům, tak aby mohl při odletu z hnízda seskočit a roztažením křídel se snadno dostal do vzduchu. Nerad však obsazuje vysoká místa na holých větrných vrcholech či kopcích. Vyhledává vyvýšené body v údolí obklopeném otevřenou krajinou. Na hnízdě se oba partneři zdraví hlasitým klapáním zobáku s typickým záklonem hlavy.

Poprvé hnízdí čápi kolem 5. roku a zaznamenána byla hnízdění i 20 let starých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na 2-5 vejcích sedí čápi přes měsíc a další dva měsíce krmí mláďata. V péči i krmení se oba partneři střídají. Koncem července většina čápů svá hnízdiště opouští, shromažďují se na loukách a koncem srpna se vydávají na dlouhou cestu do Afriky.

 

Sčítání čápů i v letošním roce podporuje E.ON Česká republika, s.r.o. Děkujeme!

 

 

Na území Moravskoslezského kraje bylo v rámci projektu Krajiny pro čápy podpořeno Moravskoslezským krajem.

sourozenci

Sourozenci orlů královských se znovu setkali

Sourozenci orlů královských, které jsme v létě 2018 vybavili batůžky s moderní sledovací technologií, už jsou oba zpět ve střední Evropě. Už dříve jsme informovali, že zatímco jeden z mladých dravců se po opuštění hnízda zdržoval téměř výhradně v okolí Neziderského jezera, druhý odlétl přímou cestou na jih a zimu strávil na Krétě. Začátkem května se začal vracet a podle údajů z vysílaček se mladí orli na konci května prakticky setkali.
Continue reading „Sourozenci orlů královských se znovu setkali“

daří

Jak se letos daří sýčkům

Dříve býval naší nejhojnější sovou, teď sýček obecný naopak patří k nejohroženějším opeřencům v Česku. V naší krajině jich přežívá asi posledních sto párů. Na vině je intenzivní zemědělství a s ním spojený úbytek velkého hmyzu, sýčkovy hlavní kořisti. Aby se u nás sýčkovi dařilo lépe, naši specialisté pro něj na vhodných místech vyvěšují hnízdní budky, ve kterých je tato malá sovička chráněná před predátory. Na výsledky hnízdní sezóny 2019 si ještě budeme muset počkat, ale několik novinek pro vás máme už teď. Continue reading „Jak se letos daří sýčkům“

mořského

Někdo zabil dvě mláďata orla mořského. Pokácel strom s hnízdem

Dvě mláďata kriticky ohroženého orla mořského zahynula minulý týden u Kostelní Myslové na Jihlavsku poté, co někdo pokácel strom i s hnízdem. „Mladí orli mořští se zabili pádem z výšky. Někdo pokácel jen tento jediný strom. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR už podala trestní oznámení na neznámého pachatele,“ informuje psovodka Klára Hlubocká, která se společně se psy Samem a Victorym v České společnosti ornitologické věnuje potírání ptačí kriminality.

Continue reading „Někdo zabil dvě mláďata orla mořského. Pokácel strom s hnízdem“

Kdy přiletí hrdlička divoká? Sledujte její tah na mapě

Kde se právě nacházejí táhnoucí vlaštovky? Přiletěly už kukačky do Evropy? Kdy můžeme očekávat přílet hrdličky divoké do Česka? Odpovědi i na tyto otázky pomůže zjistit nově spuštěná online verze EuroBirdPortalu, který prostřednictvím dat od dobrovolníků sleduje výskyt ptáků v celé Evropě. Česká společnost ornitologická denně do projektu dodává data prostřednictvím Faunistické databáze birds.cz. Continue reading „Kdy přiletí hrdlička divoká? Sledujte její tah na mapě“
žluna zelená tesá dutinu

Zaplňujeme bílá místa v Liniovém sčítání druhů (LSD)

Zajímá vás, zda skutečně vymírají kosi? Zda v okolí Prahy skutečně ubývají víc než jinde?

Napadlo vás, jak asi zareagují ptáci na obrovské změny, kterých jsme svědky v našich lesích?

Nebo byste chtěli vědět, kterým ptačím druhům se u vás daří lépe nebo hůře, než je průměr pro republiku?

Můžete úbytek polních ptáků vidět i u vás?

žluna zelená tesá dutinu
Při pomalém procházení krajinou, které je při LSD potřeba, můžeme narazit například i na žlunu zelenou tesající hnízdní dutinu. Foto: Zdeněk Vermouzek

Jarní LSD sčítáme od 15. dubna

Na všechny tyhle otázky odpovídají dlouhodobé monitorovací programy ČSO. První jarní termín loni zahájeného Liniového sčítání druhů (LSD) začíná přesně za týden, 15. dubna. Je tedy právě správný čas učinit rozhodnutí, vylosovat si čtverec v blízkosti svého bydliště (nebo prostě tam, kde to máte rádi), stáhnout aplikaci do mobilu a vyrazit na zkušební sčítání podle metodiky. Účast má jen dvě základní podmínky: dobrou znalost určování ptáků podle vzhledu i podle hlasu (alespoň těch, kteří se běžně vyskytují v místě sčítání) a ochotu dodržovat metodiku. Oboje je důležité pro to, aby nový program přinášel relevantní a smysluplná data.

Přelomové zimní sčítání

Na začátku ledna byly noviny plné zpráv o prvním sčítání ptáků na krmítkách. Poněkud ve stínu tak zůstala další novinka, první kvantitativní sčítání zimních ptáků, které pomocí metodiky LSD probíhalo hned ve třech termínech: na začátku listopadu, na přelomu prosince a ledna a na přelomu února a března. V alespoň jednom z těchto tří termínů sčítalo ptáky 54 lidí, tedy dokonce o dva více než během loňské jarní sezóny. Počet alespoň jednou sčítaných čtverců již dosáhl téměř stovky, konkrétně 97, a počet všech spolupracovníků LSD stoupl na 63. Přesto je jejich distribuce nerovnoměrná, v některých oblastech je řada obsazených čtverců, v jiných jsou zatím rozsáhlé plochy bez jediného sčítání. Zaplnit tato bílá místa je jedním z úkolů pro tento a příští roky – jen tak budeme moci s čistým svědomím hovořit o skutečně reprezentativních výsledcích pro celou republiku. Sčítat má ovšem smysl kdekoli — i když už ve vašem okolí obsazený čtverec je.

LSD 2018
V průběhu prvního roku LSD jsme sčítali ptáky v téměř stovce čtverců. Jejich distribuce je ale velice nerovnoměrná. Pozorovatelé chybějí hlavně v západních, jižních Čechách a na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny. Málo sčítaných čtverců je ale i ve všech úrodných nížinách — ačkoli právě odtamtud údaje o polních ptácích potřebujeme.

LSD je příjemná a užitečná zábava

Všimnout si každého jednotlivého ptáka, určit ho a zapsat jeho polohu do mapy, se může zdát na první pohled složité. A skutečně první vycházka LSD vyžaduje dost soustředění. Po prvním roce sčítání ale ti, kteří sčítají větší množství čtverců, potvrzují, že počáteční nejistota a zvýšené úsilí jsou skutečně jen dočasným jevem provázejícím cokoli nového. Po několika sčítáních zjišťujeme, že nad ovládáním aplikace v terénu již vůbec nepřemýšlíme, úplně se zautomatizovalo. Po několikerém projití linií poznáváme i jednotlivé keře na mapě tak, že umístění bodu do mapy je skutečně otázkou vteřiny a veškerou pozornost věnujeme opět ptákům. Pro mnoho lidí je možnost jednoduše si zapsat každého jednotlivého ptáka lákavá a náš čas, který trávíme jejich pozorováním, dostává hlubší smysl. Bez dlouhodobých monitorovacích programů bychom nemohli odpovědět ani na jednu z otázek v úvodu, ani vést kampaně jako Vraťme život do krajiny. Jedině díky dobrovolné účasti ornitologů v programech, jako je LSD, pro to máme základní předpoklad — přesné údaje o změnách početnosti jednotlivých druhů.

Všem, kdo se na tom podíleli a podílejí, patří velké poděkování!

 

Zdeněk Vermouzek, Jiří Reif a Petr Voříšek