Právě v těchto dnech k nám přilétají první lejsci malí a svým melodickým zpěvem rozezní podhorské bučiny. Drobný ptáček podobný července však skrývá mnohá tajemství.
Po stopách lejska malého
//Rubrika: Info pro členy
//
Blíží se uzávěrka letošní Sylvie
//Sylvia, odborný časopis ČSO, vychází pravidelně koncem roku. Aby bylo možné udržet odbornou úroveň časopisu, recenzní řízení a redakční příprava rukopisů vyžadují dostatek času. Pokud byste rádi publikovali ještě v letošním čísle, je třeba zaslat rukopis ideálně do poloviny června (delší studie) či do poloviny července (kratší sdělení). Pokud to nestihnete, nevadí – rukopisy je možné posílat kdykoli, avšak pozdější zaslání snižuje šanci, že se vaše práce ke čtenářům dostane již letos.
V Německu propukla nemoc postihující modřinky
//Na západě Německa propukla nemoc postihující sýkory modřinky. V březnu a dubnu letošního roku se tam začala ve větší míře vyskytovat nákaza bakteriemi Suttonella ornithocola, které způsobují dýchací potíže, zápal plic a smrt. NABU, německému partneru BirdLife, přišlo za posledních čtrnáct dní přes 11 tisíc hlášení o mrtvých nebo viditelně nemocných modřinkách. Protože modřinky příliš nemigrují, je pravděpodobné, že se nákaza bude šířit pomalu; do Česka nicméně dorazit může. Proto bychom měli modřinkám věnovat větší pozornost, zejména v západní části republiky. Continue reading „V Německu propukla nemoc postihující modřinky“
Vítání ptačího zpěvu letos neproběhne
//Vážení členové, příznivci ptáků,
z včerejšího jednání vlády vzešla informace, která nás nepotěšila, ale kterou jsme asi všichni čekali – hromadné akce s odstupňovaným počtem účastníků budou povoleny nejdříve od 8. června a to v max. počtu 50 lidí. Pokud se termín bude sunout, tak pravděpodobně směrem k létu, ne naopak. Je nám líto, ale nezbývá nám bohužel než Vítání ptačího zpěvu pro letošek zrušit.
Ale nemusíte zoufat. Na období června a července plánujeme vycházky za ptačími sousedy. Pokud se situace nezhorší, mohly by proběhnout bez problémů. Pozvánku na ně najdete (pokud to bude aktuální) koncem května na webu. Do té doby je mnoho způsobů, jak si užít vycházky do přírody v kruhu rodinném či samostatně. Tipy na aktivity během těchto vycházek najdete v článku Vycházky za ptáky v období šíření koronaviru.
Děkujeme za pochopení a přejeme mnoho krásných chvilek v přírodě a zážitků při pozorování ptáků.
Gabriela Dobruská
Zrušení sobotního setkání členů a příznivců ČSO v Praze
//Vážení členové a příznivci ČSO,
je nám líto, ale vzhledem k současné situaci ohledně šíření koronaviru, uzavření škol a zákazu akcí nad sto lidí rušíme Jarní setkání členů a příznivců ČSO, které mělo proběhnout tuto sobotu 14.3. v ZŠ U Vršovického nádraží.
Řádná členská schůze ČSO by měla proběhnout v rámci Východočeské ornitologické konference v sobotu 17.10. v hospitálu Kuks. O podrobnostech vás budeme včas informovat.
Kancelář ČSO
ZRUŠENO – Pozvánka na jarní setkání členů a příznivců ČSO
//Milí členové ČSO, z důvodů šíření koronaviru a rušení akcí nad sto účastníků musíme Jarní setkání členů a příznivců ČSO zrušit. Za případné komplikace se omlouváme.
Milí členové, jak jsme již v průběhu minulého roku avizovali, výbor ČSO potvrdil již dříve uvažovanou přeměnu pražských (jarních) členských schůzí ČSO směrem k poněkud méně formálnímu setkání, které bude trochu více zaměřeno na ornitologické dění, témata a ptáky ve středočeském regionu, tedy v Praze a Středočeském kraji, kde doposud nefunguje regionální pobočka ČSO. Samozřejmě se během těchto setkání budeme věnovat i důležitým celostátním aktivitám ČSO. Continue reading „ZRUŠENO – Pozvánka na jarní setkání členů a příznivců ČSO“
Výzva organizátorům Vítání ptačího zpěvu 2020
//Vážení organizátoři Vítání ptačího zpěvu,
ptačí švitoření dnešního rána mi připomnělo blížící se termín letošního Vítání ptačího zpěvu. Ten tradičně připadá na první květnový víkend, letos tedy 2. – 3. května 2020. Pokud plánujete akci spojenou s oslavou příchodu jara v ptačí říši, prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, přibližného programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 20. března 2020, nejlépe přes Google formulář. Prosím o dodržení termínu kvůli mapě. Dodatečné přidávání vycházek je v ní časově náročné.
Případná pdf pozvánek můžete posílat na dobruska@birdlife.cz. Continue reading „Výzva organizátorům Vítání ptačího zpěvu 2020“
Pozvánka na schůzi Jihočeského ornitologického klubu
//
Členská schůze Jihočeského ornitologického klubu se bude konat v přednáškovém sále Jihočeského muzea v Českých Budějovicích v sobotu 29. února 2020 od 8:59, v případě, že se do půl hodiny po začátku nesejde nadpoloviční většina členů, začíná od 9:30 náhradní členská schůze.
Program:
1. Zprávy členů výboru JOK
Činnost výboru, finanční zpráva
2. Zpráva sekretariátu ČSO
Novinky v ČSO, projekty, exkurze apod.
3. Pták roku JOKu 2020 labuť velká
Informace o novém dlouhodobém projektu, prezentace výsledků z 1. termínu mapování
4. Monitoring ptačích oblastí v JČ v roce 2020
Informace k monitoringu PO, který bude probíhat v letech 2020–2023, rozdělení druhů, finance aj.
5. Mezinárodní exkurze JOK v roce 2020
Informace o každoročním mezinárodním setkání členů JOK, hornorakouských a bavorských kolegů, přihlášky účasti, program
6. Referáty vedoucích pracovních skupin
SVOB, chřástal polní, límcování hus, mapovací akce v JČ a další
7. Ornitologická pozorování
Připravte si prosím svá zajímavá pozorování, vč. výběru toho nejlepšího z dat Vámi vkládaných do databáze Avif, eBird, NDOP aj.
8. Různé
Připravte si vlastní příspěvek, námět na diskusi apod. – obsáhlejší nahlaste předem
Přestávka s drobným občerstvením, kávou a čajem.
Přednáška po přestávce:
Užití dataloggerů při výzkumu migrace ptáků
Mgr. Jaroslav Cepák PhD., vedoucí Kroužkovací stanice Národního muzea
Těšíme se na hojnou účast!
Jihočeský ornitologický klub
Přehled akcí ČSO v roce 2020
//-> Přehled akcí v roce 2021
Proběhlé akce v roce 2020:
10. – 12. 1. sčítání ptáků na krmítkách – Ptačí hodinka
11. 1. setkání členů a příznivců Pobočky ČSO na Vysočině
2. 2. vycházky ke Světovému dni mokřadů
15. 2. schůze SOVDS, Pardubice
22. 2. schůze Severomoravské pobočky, Ostrava
29. 2. úklid Josefovských luk
29. 2. schůze MOS, Přerov
29. 2. schůze Jihočeského ornitologického klubu, České Budějovice
ZRUŠENO! 14. 3. jarní setkání členů a příznivců ČSO, Praha
ZRUŠENO! 21. 3. schůze Jihomoravské pobočky, Brno
ZRUŠENO! 21. 3. schůze Východočeské pobočky, Pardubice
ZRUŠENO! 4. 4. schůze Západočeské pobočky, Plzeň
8. 4. Ornitolog na drátě – 1. díl
15. 4. Ornitolog na drátě – 2. díl
22. 4. Ornitolog na drátě – 3. díl
ZRUŠENO! 5. – 10. 5. exkurze Camargue
29. 4. Ornitolog na drátě – 4. díl
6. 5. Ornitolog na drátě – 5. díl
13. 5. Ornitolog na drátě – 6. díl
PŘESUN TERMÍNU! 18. 5. 2. Žákovská ornitologická konference -> 21. 9.
19. 5. webinář Domov pro lidi i pro ptáky
20. 5. Ornitolog na drátě – 7. díl
ZRUŠENO! 22. – 24. 5. exkurze Znojemsko
27. 5. Ornitolog na drátě – 8. díl
ZRUŠENO! 5. 6. noční příroda Josefovských luk
13. – 14. 6. exkurze Severozápadní Čechy
ZRUŠENO! 4. – 11 . 7. exkurze Irsko
17. – 26. 7. volný pracovní tábor na Josefovských loukách
květen – červenec Vycházky za ptačími sousedy
28. 8. Noc netopýrů v Josefově
11. – 13. 9. víkend pro rodiny s dětmi
21. 9. Žákovská ornitologická konference
24. 9. konference o ekovýchově v Praze
25. – 28. 9. exkurze Hortobágy, Maďarsko ZRUŠENO
2. – 4. 10. pracovní víkend v Ptačím parku Kosteliska
10. 10. NGO Market, Praha ZRUŠENO
16. – 18. 10. Východočeská konference, hospitál Kuks ZRUŠENO
17. 10. volební schůze ČSO (online)
19. 9. – 22. 10. Festival ptactva
31. 10. zazimování Ptačího parku Josefovské louky ZRUŠENO
11. 11. Ornitolog na drátě – 11. díl
11. – 12. 11. webinář pro učitele Ptáci ve městech
7. – 21. 11. exkurze Etiopie ZRUŠENO
3. 12. webinář Jak předcházet kolizím ptáků na stavbách
8. 12. webinář Jak předcházet kolizím ptáků na stavbách
9. 12. Ornitolog na drátě – Ptáci na krmítku – 12. díl
10. 12. webinář Domy nemusí zabíjet – jak je poznat a co s tím
Nové pozemky pro ptáky – zakládáme nové rezervace ČSO a rozšiřujeme Josefovské louky
//Je to již třináct let, co jsme se rozhodli založit první soukromý ptačí park a zajistit tak ochranu mokřadním ptákům přímo na vlastních pozemcích ČSO. Díky stovkám dárců postupně vznikly Josefovské louky, na které se dnes můžeme dívat s opravdovou hrdostí. Děkujeme ze srdce všem, kdo rozvoj ptačího parku umožnili a podporují. S jeho zvelebováním rozhodně nekončíme – právě nyní dokončujeme jednání o dalších zásadních výkupech – máme šanci získat další skoro čtyři hektary. Už teď se také těšíme, jaký nový druh si ptačí park příští rok zvolí za svůj domov.
Josefovské louky nám také ukazují, že cesta, po které jsme se před třinácti lety vydali, je více než správná – na vlastních pozemcích vytvářet vhodná prostředí a aktivně zajistit ptákům ty nejlepší možné podmínky pro život. Proto jsme se již před rokem rozhodli, že společně se členy ČSO napřeme úsilí k hledání a vytváření dalších ptačích rezervací ČSO. Jsme moc rádi, že se mnozí členové aktivně zapojili – přišlo nám celkem 60 návrhů na nové rezervace. Nebylo lehké mezi nimi vybrat, ale po bedlivém posouzení a návštěvě mnoha míst jsme našli dokonce tři nové lokality, kterým se vedle „Josefovek“ chceme nadále věnovat. A některé další máme tak zvaně v šuplíku, odkud je rozhodně jednou chceme vytáhnout.
Představujeme vám všechny ptačí rezervace ČSO, stávající i nově vznikající
Ptačí park Josefovské louky – právě jednáme o výkupu 3,7 ha!
Většině milovníků ptáků již dobře známý ptačí park se rozprostírá v nivě řeky Metuje na kraji Jaroměře. Dosud jsme vykoupili 40,7 ha luk, opravili starý zavlažovací systém a dvakrát ročně louky zaplavujeme. Vybudovali jsme mnoho menších tůní i větší vodní plochu. S managementem nám ukázkově pomáhají divocí koně a brzy přijedou i pratuři. V ptačím parku jsme doposud zaznamenali výskyt 175 druhů ptáků. Hnízdí nebo se o hnízdění pokusili např. čtyři druhy chřástalů, čírky modré, jeřábi popelaví, čejky chocholaté, bekasiny otavní nebo vodouš rudonohý. Každoročně zde pořádáme sedm akcí pro veřejnost a množství školních exkurzí. V letošním roce získal ptačí park Cenu sympatie v celonárodní hlasovací soutěži o nejlepší projekt adaptace na klimatickou změnu Adapterra Awards.
Na základě prospěšnosti parku pro region Město Jaroměř svolilo k prodeji jeho pozemků na území ptačího parku do vlastnictví ČSO. V současnosti jsme těsně před podpisem smlouvy o výkupu 3,7 ha pozemků v celkové ceně přibližně 870 000 Kč. Jedná se především o luční pozemky, které po zakoupení vytvoří další velký komplex ve vlastnictví ČSO, na němž budeme moci rozšířit ptačník o další velké tůně a rozšířit tak domov nejvzácnějšímu obyvateli Josefovských luk – vodouši rudonohému. Kromě toho bychom rádi získali břehový pruh Nové Metuje kolem celého parku a vybudovali zde odpočívadla s pozorovacími stěnami, která budou sloužit ke sledování ptáků i koní bez rušení.
Ptačí park Mnišské louky – první pozemek čeká na vykoupení!
V nivě řeky Ploučnice, nedaleko České Lípy, jsme našli kouzelné místo pro vznik druhé rezervace ČSO. Podmáčené louky protkané zbytky starého koryta zarůstají dřevinami. Na louky shlíží vulkanická Mnišská hora. Jednou se i tady budou pást divocí koně a prohánět čejky, vodouši a chřástalové. Již nyní na okraji lokality hnízdí jeřábi, pozorovat lze ledňáčka říčního, z bahňáků pisíka a vodouše kropenatého, dále luňáka červeného, slavíka modráčka nebo bělořita šedého na tahu. Abychom Mnišské louky mohli přeměnit na ptačí park, musíme je nejprve vlastnit. Už teď je připraven první pozemek k výkupu – majitel nám fandí, a tak prvních 2 386 m2 můžeme vykoupit za krásných 45 000 Kč. Pozemek je v současnosti zarostlý náletovými dřevinami, které ihned po zakoupení vyřežeme a kořeny odstraníme, čímž vznikne první námi vytvořená tůň na Mnišských loukách, která hned může sloužit např. bekasinám otavním.
Ptačí park Kosteliska
Lokalita Kosteliska se rozprostírá v nivě říčky Kyjovky v bezprostřední blízkosti ornitologicky atraktivních Mutěnických rybníků. Jedná se o velmi dynamické prostředí, v minulosti tu byl několikrát rybník, mokřad, nivní louka a pole, některá vyvýšená místa jsou pak kupodivu suchá a písčitá se zbytky pískomilné vegetace. V současnosti se jedná o silně podmáčenou džungli zarostlou směsí invazních druhů rostlin, která přímo volá po vhodném managementu, jako je např. kosení nebo pastva. Při správné údržbě se může stát ukázkou příkladné péče vytvářející v současné době tolik potřebné přírodní hodnoty (a to nejen pro ptáky). Kromě podpory celkové biologické rozmanitosti budou cílovými druhy například vodouš rudonohý, čejka chocholatá, pisila čáponohá, tenkozobec opačný, chřástal kropenatý, lžičák pestrý či bukač velký.
Lokalitu bude mít v péči Jihomoravská pobočka ČSO ve spolupráci s kanceláří ČSO. S výkupy pozemků začneme v polovině roku 2020.
Ptačí rezervace Malá Lipová
Malá Lipová je skutečně malá pískovna poblíž Přerova. Hlavním lákadlem jsou zde hnízdící vlhy pestré, které potřebují čas od času obnovit hnízdní stěnu. Pro úspěch celé rezervace je rozhodující přístup hlavního současného vlastníka, města Přerova, které předběžně souhlasí, případný výkup proběhne během příštího roku. Rezervace ČSO zde bude hodně vstřícná k veřejnosti, chceme vybudovat pozorovací kryty přímo u hnízdní stěny tak, abychom mohli tyto nádherné ptáky pozorovat i fotografovat z bezprostřední blízkosti a přitom je nerušili. Na přípravě i následném provozu rezervace se bude rozhodujícím dílem podílet Moravský ornitologický spolek.
DĚKUJEME ZA NEUTUCHAJÍCÍ PODPORU VŠEM, KTEŘÍ DOSUD DAROVALI NA VÝKUPY POZEMKŮ NEBO SE DAROVAT CHYSTAJÍ. S POMOCÍ ČLENŮ A PŘÍZNIVCŮ ČSO JSME VYKOUPILI JIŽ 40 HA POZEMKŮ PRO PTÁKY. NYNÍ MÁME ŠANCI SPOLEČNĚ POŘÍDIT PTÁKŮM NOVÉ DOMOVY NAPŘÍČ REPUBLIKOU. POMŮŽETE NÁM I TENTOKRÁT?
Ti , kdo chtějí darovat na ptačí rezervace, mohou níže využít zabezpečený portál Darujme.cz. DĚKUJEME!
Vychází Sylvia 55/2019
//Právě vychází nové číslo Sylvie, které náleží k půlkulatému 55. ročníku tohoto časopisu! Najdete v něm obsáhlé pojednání o revizích záznamů vzácných druhů ptáků v ČR, přehled hnízdního a zimního výskytu kachničky mandarinské v ČR, reportáž ze zahnízdění poštolky rudonohé v ČR po téměř půlstoletí a mnoho dalšího.
Pozvánka na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky 2019
//POZVÁNKA
na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky
České společnosti ornitologické,
která se koná v sobotu 30. listopadu 2019 v 930 hod. na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.
PROGRAM:
- Zahájení, osobní zprávy
- Plán činnosti pobočky na rok 2020 (G. Čamlík)
- Zpráva o hospodaření pobočky v roce 2018 (T. Čamlíková)
- Co je nového v projektech „Živé břehy“ a „Revision“ (G. Čamlík)
- Shrnutí členské exkurze na Bobravskou vrchovinu a Podkomorské lesy v roce 2019 a pozvání na další exkurzi v roce 2020 (J. Sychra)
- Cílový druh pobočky v roce 2019: kavka obecná (K. Horák, J. Sychra)
- Vystoupení zástupce výboru nebo sekretariátu ČSO
- Ornitologické novinky (V. Škorpíková)
- Hnízdění motáka pilicha a kalouse pustovky na jižní Moravě v roce 2019 – stručná předběžná zpráva a výzva ke spolupráci (D. Horal, V. Škorpíková a další)
Seminář:
- Hnízdění rybáků obecných na plovoucích ostrovech, shrnutí dosavadních zkušeností a výsledků (G. Čamlík, P. Berka, V. Škorpíková, J. Zaňát)
- První sezóna kamerového sledování kolonie racků (H. Latková, G. Čamlík, Š. Benko, A. Chudý)
- 11 let managementu ptačích ostrovů v PR Věstonická nádrž a jejich monitoring (G. Čamlík, P. Berka, P. Dedek, R. Němec). 20 minut
- Ochrana kolonií – Čo nám ukázali fotopasce? (Š. Benko, A. Chudý, J. Ridzoň)
Odborná přednáška:
- Predace ptačích hnízd okem kamery (Karel Weidinger)
(+ další příspěvky účastníků schůze aj.). Předpokládané ukončení schůze cca 1430 hod. Pro případné zájemce bude následovat posezení v restauraci Putyka u Míka, Františkánská 15.
Účastníci budou moci zaplatit členské příspěvky na rok 2020, popř. za minulé roky.
Na shledanou se těší za Jihomoravskou pobočku ČSO
Jan Sychra, předseda
Gašpar Čamlík, jednatel
David Horal, člen výboru
Případné dotazy směřujte na G. Čamlíka (tel. 731 782 066), D. Horala (775 254 220) nebo jmpcso@seznam.cz
Zimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách hledá nové spolupracovníky
//O Zimním sčítání vodních ptáků ve středních Čechách jste se mohli letos dočíst na stránkách druhého letošního čísla Ptačího světa. Jedná se o monitorovací program, který od devadesátých let 20. století v pravidelných měsíčních kontrolách od října do dubna sleduje dlouhodobé změny v početnosti zimujících vodních ptáků ve Středočeském a částečně též Pardubickém kraji. Pro sčítání stále sháníme nové spolupracovníky na neobsazené úseky. Continue reading „Zimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách hledá nové spolupracovníky“
Fotoreportáž z víkendu v ptačí kůži
//O prvním zářijovém víkendu (6. – 8. 9. 2019) se v Krásném Poli u Chřibské slétlo 33 dětí ve věku od 1 do 13 let se svými rodiči a prarodiči, aby zde společně strávili víkend v ptačí kůži.
Jak tento víkend proběhl, uvidíte v následující fotoreportáži:
(Foto Gabriela Dobruská a Blanka Lednická)
Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!
Gábina Dobruská, Dita Hořáková, Lucka Hošková, Vlaďka a Jirka Sládečkovi
Zápis z podzimní členské schůze ČSO 2019
//
Tradiční podzimní členská schůze se uskutečnila v sobotu 28. září 2019 během Šesté jihočeské ornitologické konference konané u příležitosti 50. výročí vzniku Jihočeského ornitologického klubu (JOK) na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Sledování kolonií břehulí v rámci občanské vědy
//V letošním roce se břehule říční (Riparia riparia) stala novým druhem Jaro ožívá. Sledovali jsme nejen její přílety, ale v rámci občanské vědy i její hnízdní kolonie. Zajímalo nás, kde se jednotlivé kolonie nacházejí (v jakém prostředí je kolonie a v jakém materiálu jsou postavené nory), i jak jsou početné a jak daleko od vody.
Břehule říční není jednoduchý druh pro zapojení nejširší veřejnosti. Je nenápadný, méně známý, navíc lokálně soustředěný. Významné kolonie bývají v nepřístupných lokalitách, jejichž návštěva vyžaduje náročnější přípravu (kontrola říčních toků na loďce, zajištění povolení vstupu do aktivních pískoven). To samo o sobě je faktorem omezujícím počet lidí, kteří jsou ochotni se do sledování hnízdění tohoto druhu zapojit.
Výsledky
Do projektu se zapojilo 248 lidí, z toho 59 různých pozorovatelů – ostatní lidé byli spolupozorovateli (skupinky pozorovatelů). Poskytli údaje o 109 koloniích ze 132 vycházek.
| rok | počet vycházek | z toho utajených | počet různých pozorovatelů (bez spolupozorovatelů) |
| 2019 | 132 | 39 | 59 |
| 2018 | 84 | 21 | 34 |
Porovnání sledování kolonií břehulí v letech 2018 a 2019.
Nárůst počtu vycházek v letošním roce oproti loňskému ukazuje, že výzva v rámci projektu Pískovny pro břehule vyvolala v lidech zájem i bez dostatečné technologické podpory (nebyl k dispozici zvláštní formulář ani jednoduché papírové pdf). To se odrazilo v úplnosti dat.
U většiny kolonií pozorovatelé nezadali všechny požadované údaje. Nejvíce dat jsme získali o velikosti kolonie (známe ji u 82 kolonií), která je zároveň jedinou veličinou, u níž bylo možné počítat závislosti – v ostatních případech nebyl dostatek dat. Velikost kolonie byla uváděna v počtech nor. Výpočty potvrdily předem očekávaný výsledek, že typ umístění kolonie má vliv na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657, viz Graf 1). Prokazatelně se liší velikost kolonií v pískovnách od kolonií v říčních stěnách a v artificiálních stěnách (mostním zdivu, drenážní trubky nábřeží, apod.). Největší kolonie jsou v pískovnách, kde byly zaznamenány kolonie o početnosti až několika set nor. To svědčí jak o významu pískoven pro hnízdění tohoto druhu, tak o důležitosti pozitivního přístupu těžařských společností k hnízdním koloniím.
Pro další závěry se nepodařilo získat dostatečné množství dat.
Kde všude byly kolonie zaznamenány v rámci tohoto projektu občanské vědy, ukazuje mapka. Je však třeba si uvědomit, že množství zaznamenaných kolonií závisí na mapovacím úsilí, které se v jednotlivých krajích výrazně lišilo. V reálu bude počet kolonií vyšší.
Bylo zjištěno 10 nových kolonií a byly hlášeny pouze 4 zaniklé (viz graf 2). Tyto údaje jsme však získali pouze v případě 40 kolonií, u ostatních informaci o jejich stáří nemáme.
Jak efektivní bylo naše snažení v rámci občanské vědy se zapojením nejširší veřejnosti?
Díky tiskové zprávě společnosti Calla jsme měli možnost porovnat výsledky občanské vědy s výsledky systematického sledování místními ornitology v rámci Jihočeského kraje. Zatímco TZ mluví o 11 obsazených lokalitách, prostřednictvím občanské vědy se podařilo zaznamenat pouze 4. Počet kolonií je tedy výrazně podhodnocen. Opačný poměr je v celkovém odhadu 454 hnízdících párů oproti zaznamenaným 670 norám pouze ve 2 ze 4 pískoven sledovaných v rámci občanské vědy.
Zde je třeba si uvědomit, že srovnáváme počet nor a počet párů. Pro potřeby občanské vědy byl zvolen počet nor, jelikož odhadnout počet létajících ptáků velkých kolonií a z něj podle hnízdního období odvodit počet hnízdících párů, je bez znalosti biologie druhu (ale i s ní) velice těžké. Počet nor je možné spočítat výrazně přesněji, ale ukazuje jen na relativní velikost kolonie. Mnoho nor může totiž být starých (pokud se nejedná o každoročně obnovované stěny), neobsazených nebo dokonce nedokončených – v okamžiku, kdy břehule při tvorbě nory narazí na tvrdý podklad, nezbyde jí, než začít znova.
Dalším významným faktorem ovlivňujícím výsledky je terénní úsilí. Jeho význam nejlépe vystihuje Graf 3. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno 43 kolonií, v Plzeňském kraji a na Vysočině ani jediná. Výsledky ale nelze interpretovat tak, že naše populace břehulí je koncentrována v jednom kraji a jinde se víceméně nevyskytují. I když na jižní Moravě je početná populace břehulí, extrémně vysokého počtu nalezených kolonií bylo dosaženo intenzivním výzkumem – díky projektu Živé břehy vedeném Jihomoravskou pobočkou ČSO, jehož údaje byly zadávány do faunistické databáze Avif a promítly se tak ve výsledcích sledování břehulí v rámci ČR. V krajích, kde nebyla zjištěna kolonie žádná, je možné, že ji zde nikdo ani nehledal (v rámci výzvy nebyla v těchto krajích zadána žádná vycházka s negativním pozorováním).
Závěr
Druhy s různou biologií jsou různě náročné na pozorování v terénu (znalostech a terénním úsilí pozorovatelů) a na tom je nezbytné projekt občanské vědy stavět. Letošní projekt Pískovny pro břehule byl jednorázový. I přes malé množství získaných dat ukázal význam pískoven, prostředí vzniklého lidskou činností, pro přežití břehulí v naší krajině. Právě kolonie v pískovnách jsou ty největší a jejich osud je v rukách člověka.
Břehule je svojí biologií ne úplně snadný druh pro občanskou vědu. Můžeme předpokládat, že při dlouhodobém projektu by „schopnost odhalit kolonii“ rostla. S případnou technologickou podporou (terénním formulářem) by se pravděpodobně zvýšilo i množství a kvalita získaných dat. Jestli a kdy bychom se vyrovnali výsledkům lokálních systematických monitoringů, by ale záviselo hlavně na terénním úsilí jednotlivých pozorovatelů a jejich počtu.
Gabriela Dobruská a Alena Skálová
Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.
Pozvánka na podzimní členskou schůzi ČSO, České Budějovice, 28.9. 2019
//Milí členové ČSO,
srdečně Vás zveme na tradiční podzimní členskou schůzi ČSO, která se uskuteční v sobotu 28.9 2019 od 9:30 v rámci Šesté jihočeské ornitologické konference (27. – 29.9 2019) v Českých Budějovicích (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, budova C). Samotná konference k 50. výročí založení Jihočeského ornitologického klubu (JOK) nabídne poutavý program od pátku až do neděle. Můžete se těšit na řadu zajímavých přednášek nejen z jižních Čech, workshop o akustickém mapování a monitoringu ptáků, terénní exkurzi, společenský večer ad. Podrobné informace o konferenci naleznete na webu Jihočeského ornitologického klubu https://jokcso.webnode.cz/konference-2019/
Program členské schůze ČSO (sobota 28.9., místnost C1, 9:30 – 11:00)
- Z. Vermouzek, L. Hošková et al. – Zpráva o činnosti ČSO
- G. Dobruská – Krajina pro čápy a Čapí hnízda
- G. Dobruská – Pískovny pro břehule
- V. Zámečník – Trávení hrabošů a zemědělská politika
- Z. Vermouzek – Rezervace ČSO
- V. Sychrová – Let o život – podpořme ochranu ptáků ve Středomoří!
- Z. Vermouzek – LSD a JPSP, shrnutí sezóny a losování
- L. Hošková – Připravované akce
Na místě bude možné zakoupit nebo vyzvednout objednané zboží z eshopu ČSO (odznaky, knihy, plyšoví ptáčci, trička a jiné) či zaplatit členské příspěvky.
Na schůzi mají přístup i členové, kteří se neúčastní konference.
V případě jakýchkoli dotazů neváhejte a kontaktujte kancelář ČSO (cso@birdlife.cz, 777 330 355), rádi Vám poradíme.
Těšíme se na Vás!
Jiří Flousek, předseda výboru ČSO
Zdeněk Vermouzek, ředitel kanceláře ČSO
Světový den bahňáků – pátek 6. září 2019 – přidejte se!
//Na 6. září byl vyhlášen Světový den bahňáků (World Shorebirds Day) za účelem co nejvíce zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany a výzkumu těchto jedinečných, zpravidla extrémně daleko migrujících, často ohrožených a silně ubývajících druhů ptáků. Letos se jedná o šestý ročník akce.
Více informací v Angličtině naleznete zde: https://worldshorebirdsday.wordpress.com/
Společně s řadou propagačních akcí se uskuteční Celosvětové sčítání bahňáků (Global Shorebird Counts) – právě ve dnech 5.–11. září 2019. Je možné si předem zaregistrovat sčítací lokality, ale není to nutné.
V České republice bychom rádi již tradičně přispěli co nejintenzivnějším sčítáním bahňáků. Je to jednoduché – vydejme se k rybníkům, mokřinám, do polí a sčítejme bahňáky, mohou být kdekoliv.
K odevzdání dat bude primárně využita všem dobře známá databáze ČSO www.birds.cz. Zadávejte prosím do databáze všechna svá zjištění bahňáků během sedmi dní 5.–11. září 2019 kdekoliv na území ČR, nezapomeňte vyplnit GPS souřadnice lokality. Vhodné bude rovněž doplnit čas pozorování na lokalitě, biotop a jakékoliv podrobnosti. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte mě kontaktovat na: kubelkav@gmail.com.
Tak se těším na Vaši spolupráci a jsem zvědav, kolik druhů a kolik jedinců bahňáků zvládneme během začátku září v ČR zaznamenat. Každý může přispět! Ukažme světu, že i v ČR je možné zastihnout nemalé množství bahňáků a společně oslavme jejich jedinečnost!
Vojtěch Kubelka, koordinátor Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR
Výzva pro organizátory Festivalu ptactva 2019
//
Vážení organizátoři vycházek,
hlavní termín letošního Festivalu ptactva připadá na víkend 5. – 6. 10. 2019. Vycházky pořádané v České republice budou opět součástí celoevropské akce Eurobirdwatch zaměřené na ptačí migraci a šíření povědomí o stěhovavých druzích ptáků a prostředí, které při svých cestách využívají.
Více informací o Festivalu ptactva.
Continue reading „Výzva pro organizátory Festivalu ptactva 2019“
Kam zadat pozorování čápů po vylétnutí z hnízda?
//Nastal čas opouštění čapích hnízd. Některá jsou již prázdná, na jiných ještě mláďata trénují let, aby se i ona brzy vydala na svou první cestu. Roste šance pozorovat skupinky na polích a loukách, střechách domů, či na sloupech podél silnic. Ptáci hledají v okolí potravu, aby se posilnili na dalekou cestu. Letos jí díky gradaci hrabošů mají dostatek. Brzy se začnou objevovat i ptáci ze severu, kteří se u nás na své cestě zastaví. I za tato pozorování budeme rádi, ale již nepatří na web čapích hnízd.
Kam které pozorování zadat?
Na webu čapích hnízd shromažďujeme údaje o jednotlivých čapích hnízdech, tedy pozorování čápů na hnízdech a dění na nich.
V letošním roce se podařilo zkontrolovat neuvěřitelných 1350 hnízd, na 477 byla pozorována vzletná mláďata. Toto číslo však nemusí být ještě konečné. Prosíme všechny, kdo svá pozorování ještě nezadali, aby tak učinili nejlépe do konce prázdnin. Kromě počtu mláďat na hnízdě nás zajímá i datum opuštění hnízda (pokud je známo, napište do poznámky, že jde o poslední pozorování), případně první pozorování prázdného hnízda.
V průběhu září budeme z došlých dat vyhodnocovat úspěšnost letošní hnízdní sezóny, která bude během podzimu zveřejněna na webu ČSO.
Pozorování čápů bílých i čápů černých v okolní krajině zadávejte do faunistické databáze ČSO.
Můžete tak učinit doma u počítače či prostřednictvím mobilní aplikace Avif Mobile. Ke svému pozorování můžete vložit i fotografii a přesné místo pozorování.
Pro vstup do obou databází platí stejné přístupové údaje, registrovat se tedy stačí pouze 1x.
UPOZORNĚNÍ: Pokud zjistíte, že na poli leží granule jedu nebo tam jsou uhynulí hraboši (běžná potrava čápů), pošlete informaci na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz. Na ÚKZÚZ a do ČSO můžete hlásit i úhyny zajíců a dalších živočichů na polích. Více k aplikaci jedu se dočtete ZDE.
Sčítání čápů i v letošním roce podporuje E.ON Česká republika, s.r.o. Děkujeme!
Na území Moravskoslezského kraje byl program Čapí hnízda podpořen v rámci projektu Krajiny pro čápy Moravskoslezským krajem.
Fotoreportáž z exkurzí za břehulemi a rybáky
//V polovině června se uskutečnily dvě výpravy za břehulemi a jedna za rybáky do těžebních prostor společnosti Českomoravský štěrk, a.s. Zúčastnilo se jich celkem více než 50 lidí včetně dětí. Měli jsme jedinečnou možnost přesvědčit se na vlastní oči, že kde je vůle, dá se skloubit ochrana přírody i s těžební činností. Continue reading „Fotoreportáž z exkurzí za břehulemi a rybáky“
Pozvánka na Víkend v ptačí kůži
//6. – 8. září 2019 AKCE JE OBSAZENA
Milí členové, opět vám nabízíme možnost zúčastnit se ptačího víkendu pro rodiny s dětmi! Tentokrát zamíříme do blízkosti Českého Švýcarska, do rekreačního střediska Babočka v Krásném Poli u Chřibské.
Pozvánka na večerní vycházky za ptačími sousedy
//Srdečně zveme všechny milovníky ptáků na vycházky za synantropními živočichy – druhy žijícími v lidských sídlech. Continue reading „Pozvánka na večerní vycházky za ptačími sousedy“
Kde v Česku hnízdí břehule říční? Pomozte nám to zjistit
//Břehule říční, drobní nenápadní ptáci podobní vlaštovkám, dříve hnízdily ve strmých říčních březích pravidelně obnovovaných povodněmi. Regulací řek a zpevňováním břehů o přirozená hnízdiště přišly, dokázaly se ale přizpůsobit a k hloubení hnízdních nor začaly využívat především pískovny. Česká společnost ornitologická chce za pomoci dobrovolníků zjistit, kde se dnes v Česku břehulím daří. Continue reading „Kde v Česku hnízdí břehule říční? Pomozte nám to zjistit“
Výzva ke sledování kolonií břehulí
//V letošním roce se břehule říční stala novým druhem Jaro ožívá. Při té příležitosti bychom rádi vyzvali všechny milovníky vycházek do přírody k zapojení do sledování hnízdišť břehulí, podobně jako v roce 2013, kdy byla břehule vyhlášena Ptákem roku.