Hledáme administrativního pracovníka kanceláře

Hledáme posilu na pozici administrativní pracovník kanceláře.

Poloviční úvazek.

Pracoviště Praha-Smíchov, Na Bělidle 34 (práce z domu možná jen velmi omezeně).

Nástup co nejdříve dle dohody.
Smlouva na dobu neurčitou s tříměsíční zkušební dobou.

 

Inzerát ke stažení: Inzerat_KANCELAR.pdf

 

Stručný popis práce

  • Běžné kancelářské činnosti: zajišťování spotřebního materiálu (papír, tonery, …),
    příjem, evidence a distribuce došlé pošty, příprava, evidence a podávání odesílané
    pošty, správa archivu, obsluha hlavního telefonního čísla a e-mailu ČSO.
  • Finanční činnosti: správa pokladny, přiřazování došlých plateb pro zaúčtování,
    elektronická archivace účetních dokladů.

Požadujeme

  • alespoň SŠ vzdělání,
  • schopnost a chuť být v neustálém kontaktu s lidmi,
  • schopnost rozvrhnout si práci a dodržet termíny i při větším množství drobných úkolů,
  • schopnost rychle se učit a zvládat průběžné inovace,
  • vysokou míru samostatnosti a pečlivosti,
  • bezchybný písemný projev v češtině,
  • kladný vztah k nevládním organizacím, k ptákům a k ochraně přírody.

 

Výhodou

  • hlubší zájem a znalosti v oblasti ornitologie a ochrany přírody,
  • znalost angličtiny na pracovní úrovni,
  • zkušenosti s prací s technologickými pomůckami – řízení projektů (Asana), CMS apod.
  • zkušenosti z obdobné administrativní pozice.

 

Nabízíme

  • pestrou a různorodou práci (nuda rozhodně nehrozí :-),
  • práci ve vlivné nevládní organizaci s viditelným ochranářským dopadem, která je
    partnerem BirdLife International v Česku,
  • možnost průběžného zvyšování kvalifikace na školeních, včetně zahraničních,
  • přátelští a vstřícní kolegové, pracoviště v centru Prahy,
  • velkou míru samostatnosti, částečně pružnou pracovní dobu, vstřícnost při řešení
    neočekávaných překážek (nemoc dětí apod.),
  • 5 týdnů dovolené
  • hrubou mzdu 12 500 Kč při polovičním úvazku.

 

Zájemci, hlaste se u ekonoma ČSO Mariana Korečka, 774 920 265, korecek@birdlife.cz.

Přihlášky zasílejte emailem, přiložte:

  • stručný životopis,
  • napište nám něco o sobě – proč byste chtěl/a pracovat v ČSO,
  • máte-li zkušenosti z obdobných pozic, oceníme kontakt na osoby, které mohou podat reference.

 

Termín pro zaslání přihlášek je 15. června 2020. Pohovory s vybranými uchazeči uspořádáme během druhé poloviny června.


Všechny aktuální nabídky práce v ČSO

Modřinka nakažená Suttonellou

V Německu propukla nemoc postihující modřinky

Na západě Německa propukla nemoc postihující sýkory modřinky. V březnu a dubnu letošního roku se tam začala ve větší míře vyskytovat nákaza bakteriemi Suttonella ornithocola, které způsobují dýchací potíže, zápal plic a smrt. NABU, německému partneru BirdLife, přišlo za posledních čtrnáct dní přes 11 tisíc hlášení o mrtvých nebo viditelně nemocných modřinkách. Protože modřinky příliš nemigrují, je pravděpodobné, že se nákaza bude šířit pomalu; do Česka nicméně dorazit může. Proto bychom měli modřinkám věnovat větší pozornost, zejména v západní části republiky. Continue reading „V Německu propukla nemoc postihující modřinky“

Ubývají kosi? Aneb k čemu je nám JPSP a LSD

Na zářijové členské schůzi ČSO v Českých Budějovicích proběhlo jako tradičně losování výherců odměn za účast v dlouhodobých monitorovacích programech JPSP – Jednotný program sčítání ptáků a LSD – Liniové sčítání druhů (viz birdlife.cz/lsd). Dalekohled Meopta 8*32 vyhrál Václav Plíhal (sčítá 14 let), knihy v hodnotě 2000 Kč vyhrál Petr Hájek a knihy v hodnotě 1000 Kč Martin Jůna. Taková věc rozhodně potěší, ale není to ten hlavní důvod, proč ptáky sčítáme. Continue reading „Ubývají kosi? Aneb k čemu je nám JPSP a LSD“

Malé granty ČSO na rok 2020

Výbor ČSO schválil 19. listopadu nová pravidla pro udělování malých grantů ČSO na podporu ornitologické činnosti v regionech. Nově není stanoveno datum uzávěrky, žádosti je možné posílat průběžně během celého roku. O přidělení či nepřidělení grantu by mělo být rozhodnuto do měsíce od podání žádosti. Celkový finanční limit bude stanoven v rozpočtu ČSO na rok 2020; do doby, než bude rozpočet schválen, platí limit 50 000 Kč (na všechny granty celkem).

Do budoucna se počítá s vyhlašováním prioritních témat, jejichž řešení bude následně při hodnocení zvýhodněno. Pro rok 2020 ale výbor prioritní témata nestanovil.

Až do ohlášení případné změny bude malé granty ČSO hodnotit komise ve složení Tomáš Bělka, Martin Fejfar, Jaroslav Koleček, Vojtěch Kubelka, Martin Pudil.

Na samostatné stránce najdete přesné znění pravidel a formulář žádosti.

Vyplněné žádosti prosím posílejte na adresu verm@birdlife.cz.

žluna zelená tesá dutinu

Zaplňujeme bílá místa v Liniovém sčítání druhů (LSD)

Zajímá vás, zda skutečně vymírají kosi? Zda v okolí Prahy skutečně ubývají víc než jinde?

Napadlo vás, jak asi zareagují ptáci na obrovské změny, kterých jsme svědky v našich lesích?

Nebo byste chtěli vědět, kterým ptačím druhům se u vás daří lépe nebo hůře, než je průměr pro republiku?

Můžete úbytek polních ptáků vidět i u vás?

žluna zelená tesá dutinu
Při pomalém procházení krajinou, které je při LSD potřeba, můžeme narazit například i na žlunu zelenou tesající hnízdní dutinu. Foto: Zdeněk Vermouzek

Jarní LSD sčítáme od 15. dubna

Na všechny tyhle otázky odpovídají dlouhodobé monitorovací programy ČSO. První jarní termín loni zahájeného Liniového sčítání druhů (LSD) začíná přesně za týden, 15. dubna. Je tedy právě správný čas učinit rozhodnutí, vylosovat si čtverec v blízkosti svého bydliště (nebo prostě tam, kde to máte rádi), stáhnout aplikaci do mobilu a vyrazit na zkušební sčítání podle metodiky. Účast má jen dvě základní podmínky: dobrou znalost určování ptáků podle vzhledu i podle hlasu (alespoň těch, kteří se běžně vyskytují v místě sčítání) a ochotu dodržovat metodiku. Oboje je důležité pro to, aby nový program přinášel relevantní a smysluplná data.

Přelomové zimní sčítání

Na začátku ledna byly noviny plné zpráv o prvním sčítání ptáků na krmítkách. Poněkud ve stínu tak zůstala další novinka, první kvantitativní sčítání zimních ptáků, které pomocí metodiky LSD probíhalo hned ve třech termínech: na začátku listopadu, na přelomu prosince a ledna a na přelomu února a března. V alespoň jednom z těchto tří termínů sčítalo ptáky 54 lidí, tedy dokonce o dva více než během loňské jarní sezóny. Počet alespoň jednou sčítaných čtverců již dosáhl téměř stovky, konkrétně 97, a počet všech spolupracovníků LSD stoupl na 63. Přesto je jejich distribuce nerovnoměrná, v některých oblastech je řada obsazených čtverců, v jiných jsou zatím rozsáhlé plochy bez jediného sčítání. Zaplnit tato bílá místa je jedním z úkolů pro tento a příští roky – jen tak budeme moci s čistým svědomím hovořit o skutečně reprezentativních výsledcích pro celou republiku. Sčítat má ovšem smysl kdekoli — i když už ve vašem okolí obsazený čtverec je.

LSD 2018
V průběhu prvního roku LSD jsme sčítali ptáky v téměř stovce čtverců. Jejich distribuce je ale velice nerovnoměrná. Pozorovatelé chybějí hlavně v západních, jižních Čechách a na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny. Málo sčítaných čtverců je ale i ve všech úrodných nížinách — ačkoli právě odtamtud údaje o polních ptácích potřebujeme.

LSD je příjemná a užitečná zábava

Všimnout si každého jednotlivého ptáka, určit ho a zapsat jeho polohu do mapy, se může zdát na první pohled složité. A skutečně první vycházka LSD vyžaduje dost soustředění. Po prvním roce sčítání ale ti, kteří sčítají větší množství čtverců, potvrzují, že počáteční nejistota a zvýšené úsilí jsou skutečně jen dočasným jevem provázejícím cokoli nového. Po několika sčítáních zjišťujeme, že nad ovládáním aplikace v terénu již vůbec nepřemýšlíme, úplně se zautomatizovalo. Po několikerém projití linií poznáváme i jednotlivé keře na mapě tak, že umístění bodu do mapy je skutečně otázkou vteřiny a veškerou pozornost věnujeme opět ptákům. Pro mnoho lidí je možnost jednoduše si zapsat každého jednotlivého ptáka lákavá a náš čas, který trávíme jejich pozorováním, dostává hlubší smysl. Bez dlouhodobých monitorovacích programů bychom nemohli odpovědět ani na jednu z otázek v úvodu, ani vést kampaně jako Vraťme život do krajiny. Jedině díky dobrovolné účasti ornitologů v programech, jako je LSD, pro to máme základní předpoklad — přesné údaje o změnách početnosti jednotlivých druhů.

Všem, kdo se na tom podíleli a podílejí, patří velké poděkování!

 

Zdeněk Vermouzek, Jiří Reif a Petr Voříšek

titulka knihy Uprchlík na ptačím stromě

Ondřej Sekora – Uprchlík na ptačím stromě

titulka knihy Uprchlík na ptačím stromě

Ondřej Sekora: Uprchlík na ptačím stromě, Nakladatelství dětské literatury PIKOLA/Euromedia Group, rok vydání 2017, 224 stran.


V našem benefičním obchodě nabízíme jednu novou knížku. Jde o opětovné vydání oblíbených příběhů Ondřeje Sekory z ptačího stromu. Kolik ornitologů tahle knížka formovala, to už asi nezjistíme. Zcela jistě ale vím, že od prvního vydání v roce 1943 jich bylo několik generací. Sám si z dětství vybavuji, jak jsem, ještě číst neuměje, vyžadoval opakované předčítání vybraných pasáží: jak sýkorky tahaly Modrouška z dutiny, jak rytíř konipas nemohl svléknout brnění, jak vlaštovky zachránily skřivana před krahujci nebo jak si ostříži předávali uloveného ptáčka. Jen mne trošku mrzelo, že Modroušek nemohl zůstat na svobodě.

Continue reading „Ondřej Sekora – Uprchlík na ptačím stromě“

Mapa lokalit LSD obsazených v listopadovém termínu 2018.

Zimní LSD je v plném proudu

Po 14 dní od 25. prosince až do pondělí 7. ledna sčítáme ptáky v zimním termínu Liniového sčítání druhů. Za první tři sčítací dny odevzdalo sčítání již 7 lidí v 8 čtvercích. Je tedy pravděpodobné, že zimní LSD bude alespoň tak úspěšné, jako to podzimní. Přestože zimní monitoring ptáků nemá u nás tradici (s výjimkou vodních ptáků), na začátku listopadu se do sčítání pustilo 40 spolupracovníků. Dohromady jsme obsadili celkem 59 čtverců a sebrali údaje o poloze a chování 13 606 jedinců 101 ptačích druhů.

Mapa lokalit LSD obsazených v listopadovém termínu 2018.
Mapa obaszených čtverců LSD v listopadovém sčítacím termínu 2018.

Pokrytí území našeho státu přesto zůstává nerovnoměrné. Na mapě vidíme i celé nepokryté kraje (Plzeňský a Karlovarský), a i jinde jsou rozsáhlé oblasti zcela bez údajů — tam jsou noví spolupracovníci potřeba nejvíce. Sledování ptáků je ale žádoucí kdekoli.

Účast v LSD má jen dvě podmínky: jednak dobrou znalost určování ptáků podle vzhledu i podle hlasu, jednak ochotu dodržovat metodiku popsanou na www.birdlife.cz/lsd. Pak už se stačí jen odhodlat a vyrazit s tabletem či telefonem na vylosovanou linii. V terénu ji pak můžeme užívat třeba i vylepšeného zadávání hlasem (nově se dá nadiktovat skutečně celý záznam).

Pojďme tedy vykročit do Nového roku společně s LSD!

Proč spolupracujeme na zemědělské petici s myslivci

V souvislosti se spuštěním petice Vraťme život do krajiny se občas objevuje kritika, že by ČSO neměla spolupracovat zrovna s myslivci reprezentovanými Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Tyto názory jsou celkem pochopitelné, když ČSO dlouhodobě kritizuje nejrůznější myslivecké nešvary, od omezování vstupu do krajiny, přes arogantní chování některých myslivců a snahu o zachování jedovatých olověných broků, až po stále se opakující pokládání otrávených návnad.

Chřástal polní volající samici. Pro tyto ptáky je největší hrozbou velkoplošná seč travních porostů, při které jsou ničena celá hnízda i se sedícími samicemi. Foto: Petr Šaj

V případě zemědělské krajiny však převažuje všechny tyto rozpory obrovský společný zájem, kterým je zdravá krajina. Ornitologové i myslivci (alespoň většina lidí v obou skupinách) si uvědomují, že současné zprůmyslnění krajiny je problémem, který svým rozsahem zdaleka zakrývá všechna ostatní témata, na která můžeme mít stejný či rozdílný názor. Je tedy namístě překlenout spory a pokusit se společně posunout hospodaření v krajině rozumným směrem.

Ostatně, v dnešní době je důležité hledat témata, která už tak dost rozdělenou společnost alespoň trochu spojují. Spolupráce neznamená, že by ČSO schvalovala všechny názory ČMMJ a excesy myslivců už vůbec ne. Nadále budeme policii předávat otrávené ptáky, prosazovat zákaz olověných broků i medializovat všechny nepravosti. Spoluprací ovšem říkáme, že zemědělská krajina je natolik důležitá pro nás pro všechny, že si takovéto spojení sil zaslouží.

Jiří Flousek (předseda ČSO) a Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO)