Fotoreportáž z víkendu v ptačí kůži

O prvním zářijovém víkendu (6. – 8. 9. 2019) se v Krásném Poli u Chřibské slétlo 33 dětí ve věku od 1 do 13 let se svými rodiči a prarodiči, aby zde společně strávili víkend v ptačí kůži.

Jak tento víkend proběhl, uvidíte v následující fotoreportáži:

(Foto Gabriela Dobruská a Blanka Lednická)

Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!

Gábina Dobruská, Dita Hořáková, Lucka Hošková, Vlaďka a Jirka Sládečkovi

 

zabiják

Proběhl týden Skleněného zabijáka – co dál?

Na počátku října letošního roku, stejně jako vloni, proběhla kampaň Skleněný zabiják. Upozorňovali jsme na nebezpečí, které pro ptáky představuje sklo obecně, zvláště pak celoskleněné pláště budov. Jednotlivými příspěvky se nám podařilo oslovit celkem více než 170 000 lidí. Continue reading „Proběhl týden Skleněného zabijáka – co dál?“

Sledování kolonií břehulí v rámci občanské vědy

V letošním roce se břehule říční (Riparia riparia) stala novým druhem Jaro ožívá. Sledovali jsme nejen její přílety, ale v rámci občanské vědy i její hnízdní kolonie. Zajímalo nás, kde se jednotlivé kolonie nacházejí (v jakém prostředí je kolonie a v jakém materiálu jsou postavené nory), i jak jsou početné a jak daleko od vody.

Břehule říční není jednoduchý druh pro zapojení nejširší veřejnosti. Je nenápadný, méně známý, navíc lokálně soustředěný. Významné kolonie bývají v nepřístupných lokalitách, jejichž návštěva vyžaduje náročnější přípravu (kontrola říčních toků na loďce, zajištění povolení vstupu do aktivních pískoven). To samo o sobě je faktorem omezujícím počet lidí, kteří jsou ochotni se do sledování hnízdění tohoto druhu zapojit.

Výsledky

Do projektu se zapojilo 248 lidí, z toho 59 různých pozorovatelů – ostatní lidé byli spolupozorovateli (skupinky pozorovatelů). Poskytli údaje o 109 koloniích ze 132 vycházek.

rok počet vycházek z toho utajených počet různých pozorovatelů (bez spolupozorovatelů)
2019 132 39 59
2018 84 21 34

Porovnání sledování kolonií břehulí v letech 2018 a 2019.

Nárůst počtu vycházek v letošním roce oproti loňskému ukazuje, že výzva v rámci projektu Pískovny pro břehule vyvolala v lidech zájem i bez dostatečné technologické podpory (nebyl k dispozici zvláštní formulář ani jednoduché papírové pdf). To se odrazilo v úplnosti dat.

U většiny kolonií pozorovatelé nezadali všechny požadované údaje. Nejvíce dat jsme získali o velikosti kolonie (známe ji u 82 kolonií), která je zároveň jedinou veličinou, u níž bylo možné počítat závislosti – v ostatních případech nebyl dostatek dat. Velikost kolonie byla uváděna v počtech nor. Výpočty potvrdily předem očekávaný výsledek, že typ umístění kolonie má vliv na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657, viz Graf 1). Prokazatelně se liší velikost kolonií v pískovnách od kolonií v říčních stěnách a v artificiálních stěnách (mostním zdivu, drenážní trubky nábřeží, apod.). Největší kolonie jsou v pískovnách, kde byly zaznamenány kolonie o početnosti až několika set nor. To svědčí jak o významu pískoven pro hnízdění tohoto druhu, tak o důležitosti pozitivního přístupu těžařských společností k hnízdním koloniím.

Graf 1 – Vliv umístění kolonie na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657).

Pro další závěry se nepodařilo získat dostatečné množství dat.

Kde všude byly kolonie zaznamenány v rámci tohoto projektu občanské vědy, ukazuje mapka. Je však třeba si uvědomit, že množství zaznamenaných kolonií závisí na mapovacím úsilí, které se v jednotlivých krajích výrazně lišilo. V reálu bude počet kolonií vyšší.

Kolonie zaznamenané v ČR během projektu občanské vědy Pískovny pro břehule. (Malá kolonie: méně než 500 nor).

Bylo zjištěno 10 nových kolonií a byly hlášeny pouze 4 zaniklé (viz graf 2). Tyto údaje jsme však získali pouze v případě 40 kolonií, u ostatních informaci o jejich stáří nemáme.

Graf 2 – Stáří jednotlivých kolonií břehulí

Jak efektivní bylo naše snažení v rámci občanské vědy se zapojením nejširší veřejnosti?

Díky tiskové zprávě společnosti Calla jsme měli možnost porovnat výsledky občanské vědy s výsledky systematického sledování místními ornitology v rámci Jihočeského kraje. Zatímco TZ mluví o 11 obsazených lokalitách, prostřednictvím občanské vědy se podařilo zaznamenat pouze 4. Počet kolonií je tedy výrazně podhodnocen. Opačný poměr je v celkovém odhadu 454 hnízdících párů oproti zaznamenaným 670 norám pouze ve 2 ze 4 pískoven sledovaných v rámci občanské vědy.

Zde je třeba si uvědomit, že srovnáváme počet nor a počet párů. Pro potřeby občanské vědy byl zvolen počet nor, jelikož odhadnout počet létajících ptáků velkých kolonií a z něj podle hnízdního období odvodit počet hnízdících párů, je bez znalosti biologie druhu (ale i s ní) velice těžké. Počet nor je možné spočítat výrazně přesněji, ale ukazuje jen na relativní velikost kolonie. Mnoho nor může totiž být starých (pokud se nejedná o každoročně obnovované stěny), neobsazených nebo dokonce nedokončených – v okamžiku, kdy břehule při tvorbě nory narazí na tvrdý podklad, nezbyde jí, než začít znova.

Dalším významným faktorem ovlivňujícím výsledky je terénní úsilí. Jeho význam nejlépe vystihuje Graf 3. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno 43 kolonií, v Plzeňském kraji a na Vysočině ani jediná. Výsledky ale nelze interpretovat tak, že naše populace břehulí je koncentrována v jednom kraji a jinde se víceméně nevyskytují. I když na jižní Moravě je početná populace břehulí, extrémně vysokého počtu nalezených kolonií bylo dosaženo intenzivním výzkumem – díky projektu Živé břehy vedeném Jihomoravskou pobočkou ČSO, jehož údaje byly zadávány do faunistické databáze Avif a promítly se tak ve výsledcích sledování břehulí v rámci ČR. V krajích, kde nebyla zjištěna kolonie žádná, je možné, že ji zde nikdo ani nehledal (v rámci výzvy nebyla v těchto krajích zadána žádná vycházka s negativním pozorováním).

Graf 3 – Počty zjištěných kolonií v jednotlivých krajích nesouvisejí jen se skutečným rozšířením břehulí, ale do velké míry i s terénním úsilím mapovatelů.

Závěr

Druhy s různou biologií jsou různě náročné na pozorování v terénu (znalostech a terénním úsilí pozorovatelů) a na tom je nezbytné projekt občanské vědy stavět. Letošní projekt Pískovny pro břehule byl jednorázový. I přes malé množství získaných dat ukázal význam pískoven, prostředí vzniklého lidskou činností, pro přežití břehulí v naší krajině. Právě kolonie v pískovnách jsou ty největší a jejich osud je v rukách člověka.

Břehule je svojí biologií ne úplně snadný druh pro občanskou vědu. Můžeme předpokládat, že při dlouhodobém projektu by „schopnost odhalit kolonii“ rostla. S případnou technologickou podporou (terénním formulářem) by se pravděpodobně zvýšilo i množství a kvalita získaných dat. Jestli a kdy bychom se vyrovnali výsledkům lokálních systematických monitoringů, by ale záviselo hlavně na terénním úsilí jednotlivých pozorovatelů a jejich počtu.

Gabriela Dobruská a Alena Skálová

 

Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.

Logo Heidelberg cement

Výzva organizátorům vycházek

Vážení organizátoři vycházek,

děkujeme všem, kdo se rozhodli uspořádat vycházku k Festivalu ptactva. Prosím, kdo jste zatím vycházku nenahlásíli, abyste tak učinili nejpozději do 2. září, a to přes Google formulář.

Hlavní termín Festivalu letos připadá na 5.–6. 10. 2019. Přehled vycházek vyjde v září ve Spolkových zprávách 3/2019 a bude uveden i na webu ČSO.

Velmi uvítáme i nové organizátory, kteří by byli ochotni vycházky pro veřejnost pořádat. Pro bližší informace mě kontaktujte na dobruska@birdlife.cz.

Předem děkuji a přeji krásný víkend,

Gábina Dobruská

Výzva pro organizátory Festivalu ptactva 2019

FP 2018 v Blatné

Vážení organizátoři vycházek,

hlavní termín letošního Festivalu ptactva připadá na víkend 5. – 6. 10. 2019. Vycházky pořádané v České republice budou opět součástí celoevropské akce Eurobirdwatch zaměřené na ptačí migraci a šíření povědomí o stěhovavých druzích ptáků a prostředí, které při svých cestách využívají.

Více informací o Festivalu ptactva.

Continue reading „Výzva pro organizátory Festivalu ptactva 2019“

Fotoreportáž z exkurzí za břehulemi a rybáky

V polovině června se uskutečnily dvě výpravy za břehulemi a jedna za rybáky do těžebních prostor společnosti Českomoravský štěrk, a.s. Zúčastnilo se jich celkem více než 50 lidí včetně dětí. Měli jsme jedinečnou možnost přesvědčit se na vlastní oči, že kde je vůle, dá se skloubit ochrana přírody i s těžební činností.

Podívat se za těmito ptáky do prostor, které nejsou volně přístupné, jsme mohli díky vstřícnosti Kristýny Šebkové – moc jí za to děkujeme! Byla nám nejen průvodkyní, ale zajistila i remorkér, který nás dovezl k ostrůvkům rybáků.

Naše zážitky sdílíme v následující reportáži:

13. června, v parnu čtvrtečního odpoledne, jsme se sešli v pískovně v Božicích u Znojma. Hned na úvod nás z lesíka v pozadí zdravila hrdlička divoká, kterou jsme nakonec i „ulovili“ do stativáku. Vyfasovali jsme slušivé bezpečnostní oblečky a vydali se k hnízdní stěně.

Tato desítky metrů dlouhá stěna je používaná již několik let. Každým rokem se odtěží 5-10 metrů materiálu. Před příletem břehulí se těžba přesune na jinou stěnu a tato zůstane čerstvá, ideální pro stavbu nor. V letošním roce však břehule nečekaně objevily i jinou, severní stěnu. Při příchodu ranní směny byla najednou „provrtaná“. Nezbylo tedy, než opět těžbu přesunout na místo, kde břehulím nebude vadit.

Kromě břehulí naletujících k otvorům jsme měli šanci pozorovat bělořity šedé i párek motáků pochopů. Exkurzi jsme zakončili u vytvořené tůňky, ze které nás pozorovali skokani a v blízkosti se ozývaly vlhy pestré.

Následující den jinou skupinu u Tovačova čekal remorkér, který nás měl odvézt k umělým ostrůvkům pro rybáky. Cestou se nám dokonce podařilo uvíznout na mělčině, což dodalo výpravě trošku napětí.

Umělé ostrůvky pro rybáky. Celkem 7 těchto ostrůvků najdeme v současnosti na 3 jezerech společnosti v blízkosti Tovačova a Hulína. Foto: Hana Sovišová

Rybáky obecné, pro které byly tyto ostrůvky instalovány a postupně vylepšovány již od roku 2007, jsme viděli již z dálky ve společnosti racků chechtavých.

Těšili jsme se na kroužkování mláďat s Jožkou Chytilem. Při přiblížení jsme však zjistili, že jediná mláďata pobíhající po ostrůvcích jsou rackové. Rybáci ještě seděli na vejcích. Z nějakého důvodu se letos hnízdění opozdilo – obvykle bývají první mláďata již počátkem června.

Po našem odplutí se ptáci víceméně okamžitě vrátili na svá hnízda. My jsme cestou ještě míjeli malou kolonii břehulí říčních a na pevné půdě obdivovali početnou kolonii jiřiček obecných. Zaskočilo nás, že zatímco na jedné straně domu ptáci již krmili mladé, na druhé straně hnízda teprve stavěli. Vzhledem k tomu, že zde hnízda neshazují, šlo pravděpodobně o později dolétlé mladé ptáky.

Tady ale naše exkurze nekončila. Pokračovali jsme nejdříve na pozorovatelnu, kde na nás čekala husice nilská. Odtud jsme se odebrali k rybníku Kolečko. V jeho středu seděla na hnízdě potápka roháč, obklopená samicemi poláků velkých a na vyčnívajících větvích odpočívali  – rybáci! Zde jsme si je tedy mohli v klidu a zblízka prohlédnout. Po chvilce předvedli i své lovecké umění. Perličkou na závěr byl pózující samec ledňáčka říčního, který se postupně natáčel ze všech stran a nechal každého, aby se jeho krásou pořádně pokochal.

Do třetice vedla naše cesta do pískovny Cep 1 v Suchdole nad Lužnicí. V březích této již zatopené pískovny na několika místech hnízdí více než 300 párů břehulí říčních. I když se zde již netěží, zaměstnanci Českomoravského štěrku, a.s. pravidelně hnízdní stěnu obnovují, aby nezarostla a i nadále poskytovala vhodné hnízdní prostředí pro břehule.

Poté, co jsme se břehulí dostatečně nasytili, vydali jsme se do blízkého okolí pozorovat ptáky. Velkou radost jsme měli ze samce ťuhýka obecného krmícího mládě pár metrů před námi.

 

Vycházky podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s., která patří do této skupiny, jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.

 

Jak jsme pátrali po Máchově hrdličce?

Na počest letošního ptáka roku jsme v rámci kampaně Pták roku i Jaro ožívá vyzývali k zapojení do pátrání po Máchově hrdličce, hrdličce divoké. Ptali jsme se: „Jakou máme v současnosti na prvního Máje šanci na svých vycházkách spatřit hrdličku divokou?“ Zatímco za Karla Hynka Máchy byla naprosto běžná, dnes tomu tak již není.

Do pátrání se 1. května 2019 zapojilo 522 lidí. Pátrali jsme samostatně i ve větších či menších skupinkách. Celkem se uskutečnilo 169 vycházek.

Kam přesně jsme na prvního máje vyrazili do terénu za ptáky, a kde jsme hrdličku divokou (ne)našli, vidíme na následující mapce:

Mapa zahrnuje odpovědi z formuláře pro sčítání hrdliček divokých, kompletní seznamy z Avifu a záznamy hrdličky divoké i z nekompletních seznamů na Avifu, vše pro den 1. 5. 2019.

Z výše uvedených 169 vycházek bylo pouze 34 úspěšných – na přibližně na 20 % vycházek se podařilo hrdličku zaslechnout či dokonce spatřit. Celkem bylo zaznamenáno 57 hrdliček, tedy v průměru méně než dva jedinci na vycházku. Nejúspěšnější byli lidé v Jihomoravském kraji, kde hrdličku zaznamenali během více než 40 % vycházek. V Karlovarském kraji ji sice spatřili dokonce ve 100 % vycházek (viz graf), ale konala se zde jediná prvomájová vycházka. Tento výsledek z Karlovarského kraje je tedy třeba brát s velikou rezervou a nelze jej zobecňovat. Jde spíše o zajímavost, že měli na hrdličku zrovna štěstí – bylo zřejmé, že u jediné konané vycházky úspěšnost bude buď extrémních 100 % nebo naopak extrémních 0 %. Zároveň je však krásnou ukázkou toho, jak dokáže množství zapojených lidí výsledek ovlivnit. Proto děkujeme všem, kteří se 1. května vypravili poslouchat hrdliččin hlas a zaslali nám svá data!

 

Pokud jste během vycházky štěstí na hrdličku neměli, nemusí to znamenat, že ve vašem okolí nežije. Možná se zrovna neozvala, možná se opozdila při svém návratu. Naopak, pokud jste štěstí měli, není to jistota, že v okolí je trvale. Mohlo jít o protahujícího ptáka. Pokud si chcete být jisti, zda se ve vašem okolí hrdličkám divokým líbí, je třeba se za nimi vydat znovu.

Přejeme hodně štěstí a krásné vycházky do přírody nejen za hrdličkami!

Gábina Dobruská a Alena Skálová

 

Čáp bílý při sběru potravy

Krajina pouze pro člověka, nebo i pro čápy?

Nevíme, jak dlouhé je soužití čápů s člověkem – kdy došlo k tomu, že dali přednost hnízdění na komínech (a nověji sloupech elektrického vedení). Říkejme od nepaměti. Na rozdíl od jiných druhů synantropních ptáků (žijících v blízkosti člověka) však čápi nadále hledají potravu v otevřené krajině.

Čáp bílý. Foto: Dušan Boucný

I ta se ale mění. Velká část vlhkých luk byla v minulosti odvodněna a přeměněna na pole. Pokud čápi chtěli zůstat, museli začít hledat potravu na poli – hlavně různé hlodavce. Při současném intenzivním hospodaření s používáním chemických prostředků však nenajdou nejen dostatek žab na louce, ale ani drobných savců na poli. Pokud nemají čím nakrmit mláďata, odstěhují se a z krajiny zmizí. Můžeme si tak vysvětlit bílá místa na mapě čapích hnízd ve středních Čechách i okolí Brna, kde čápi naši krajinu víceméně opustili. Chceme-li je nalákat zpět, nepomůže stavba hnízdních podložek – hnízdních možností zde mají dost (i neobsazených podložek). Jedinou možností je vrátit jim kus krajiny. Obnovit mokřad, kde najdou dostatek potravy nebo druhově pestrou louku.

Naštěstí je stále ještě dost míst, kde čápi mohou žít. O tom svědčí 776 obsazených hnízd evidovaných v roce 2018. Bohužel toto číslo je nižší oproti předchozímu roku, kdy bylo obsazeno 817 hnízd (I když se zkontrolovalo o více než 50 hnízd více než v roce 2017!). Jak se bude situace vyvíjet dále, zatím nevíme.

Čapí mládě zamotané do provázku. Foto: ZS v Pátku, zdroj: www.iboleslav.cz

Každopádně na čápy, kteří v naší krajině zůstali, čeká další vážné nebezpečí. Jsou to lidské odpadky. Nejnebezpečnější jsou různé provázky, kusy igelitu či vlasce. Ptáci se do nich mohou omylem zamotat nebo si je dokonce jako materiál vhodný ke stavbě hnízda na hnízdo přinesou. Lidé ze záchranných stanic by jistě mohli vyprávět mnoho příběhů o záchraně čapích mláďat zamotaných do přinesených materiálů, které jim znemožňují pohyb. Některé jsou se šťastným koncem. Jindy však dochází následkem zaškrcení k nekrózám končetin, kterým již pomoci nejde. A o mnohých se pravděpodobně nedozvíme, protože do čapích hnízd nevidíme.

Čápi k lidem a lidé k čápům mají blízko již od nepaměti. Jsou součástí naší kultury, pranostik, krajiny. Jestli s námi zůstanou, záleží jen na tom, zda naše krajina bude krajinou i pro čápy.

Až budete slavit Den Země, nezapomeňte na čápy. Ukliďte okolí hnízda a míst, kde vídáte čápy sbírat potravu, od odpadků. Aby tam nezbylo nic, co by mohli odnést na hnízdo. Budeme rádi za každého jednotlivce i školní kolektiv, kterému není osud čápů lhostený!

Svým skutkem se neváhejte pochlubit – uvítáme jakékoli zprávy o akci, ať již v textové či fotografické podobě. Zasílat je můžete na cap@birdlife.cz.

Za čápy předem děkujeme!

Gabriela Dobruská

 

Projekt Krajina pro čápy, zaměřený na osvětu jaké nebezpečí pro čápy představují lidské odpadky, byl v oblasti Moravskoslezského kraje podpořen grantem Moravskoslezského kraje.

Přihlaste se na seminář pro zemědělce, myslivce a vlastníky půdy

Odborné vzdělávání pro podporu drobné zvěře – Správná praxe při zemědělském hospodaření zaměřená na ochranu ptactva

Zemědělci, myslivci i vlastníci půdy mohou už dnes, pokud se tak rozhodnou, efektivněji chránit ptáky a ostatní živočichy. Existuje celá řada nástrojů, které mohou zlepšit stav zemědělské krajiny.

V nektarodárných biopásech bylo zjištěno až 125 druhů volně žijících včel „samotářek“, čmeláků a vosy. Foto: Anna Talašová

Jedním z hlavních důvodů, proč se dostatečně nevyužívají, je neznalost těchto nástrojů a jejich přínosů pro cílové druhy i pro samotné hospodáře. Právě osvěta je prvním krokem, jak tyto možnosti představit dotčeným hospodářům a motivovat je k zodpovědnějšímu přístupu ke krajině. Větší využívání nástrojů může podpořit nejen hrdličku divokou, ale i celou řadu dalších mizejících ptačích druhů zemědělské krajiny.

Proto Českomoravská myslivecká jednota ve spolupráci s ČSO připravila pro zemědělské hospodáře a vlastníky zemědělské půdy vzdělávací projekt, zaměřený na zvýšení povědomí o možnostech obnovy, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti zemědělské krajiny. Vzdělávací akce jsou podpořeny z Programu rozvoje venkova, který je v gesci Ministerstva zemědělství.
V průběhu roku 2019 se uskuteční 10 dvoudenních vzdělávacích akcí spojených s exkurzemi v 10 krajích (Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina, Moravskoslezský, Pardubický, Královohradecký, Jihočeský, Plzeňský, Středočeský). Akce zacílené na Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký kraj už proběhly nebo je jejich kapacita naplněná. Pokud máte zájem, můžete se přihlásit na zbývající akce, jejichž přehled je uveden níže:

termín – místo vzdělávání – místo exkurze
25.-26.4.2019 – Jihlava – Vidonín, Myslivecký spolek Borovina
30.-31.5.2019 – Ostrava – Albrechtice, Ing. Marek Daňhel
27.-28.6.2019 – Pardubice – Chlumec nad Cidlinou, Kinský dal Borgo, a.s.
25.-26.7.2019 – Hradec Králové – Vinaře, JUDr. J. Sehnal
22.-23.8.2019 – České Budějovice -Bavorovice, Josef Vacík
26.-27.9.2019 – Plzeň – Malá Hraštice, Petr Chlumecký
24.-.25.10.2019 – Příbram – Malá Hraštice, Petr Chlumecký

Semináře jsou samostatné, vždy se jedná 2denní akci. Vstupné je zdarma. Přihlásit se je možné emailem nebo telefonicky na kontakt uvedený níže:

Ing. Marek Kraus
Tel: +420 221 592 964
Mob: +420 602 363 568
Email: marek.kraus(zavinac)cmmj.cz

K přihlášení je nutné nahlásit jméno, příjmení, o koho se jedná (zemědělec, majitel zemědělského nebo lesního pozemku, popř pomocník zemědělce). V případě, že se jedná o zemědělce nebo lesníka, tak je ještě potřeba doplnit IČ a email.

Stěžejními tématy budou:
– zemědělská krajina a polní ptáci, faktory ovlivňující ptactvo na zemědělské půdě, zemědělství a hospodaření se zvěří,
– praktická ochrana polních ptáků v rámci zemědělského hospodaření se zaměřením na inovace a výsledky výzkumu,
– agroenvironmentální a klimatické opatření Biopásy a Ochrana čejky chocholaté,
– zalesňování a zatravňování zemědělské půdy včetně zatravňování drah soustředěného odtoku,
– zakládání, údržba a následná péče o krajinotvorné prvky (zeleň a mokřady),
– správná praxe při nakládání s pesticidy s důrazem na ochranu polních ptáků,
– nelegální zabíjení necílových živočichů – postup při podezření na nelegální aplikaci rodenticidů a insekticidů.

Dvě čejčí mláďata se snaží ukrýt v ploše zařazené do egroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté. Kromě čejek tento dotační titul podporuje celou řadu dalších živočichů včetně opylovačů. Foto: Václav Zámečník

Součástí semináře bude exkurze, na které budou představeny příklady správné zemědělské praxe vedoucí k ozeleňování krajiny.

Doufáme, že přínosem seminářů bude obnova krajinných prvků, zajištění pestrosti krajiny a snížení velikosti dílů půdních bloků a monokultur, odpovídající používání pesticidů, zohlednění ochrany živočichů při zvyšující se intenzitě a zvyšování výkonnosti zemědělských strojů a v neposlední řadě adaptace krajiny na probíhající klimatickou změnu.

Lektorem bude Dr. Ing. Petr Marada (Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Strnady) a Ing. Václav Zámečník (ČSO).