Nabídka pro středoškoláky

Věnuješ se ve svém volném čase ornitologii a chceš své zkušenosti zúročit? Zkus SOČku!

  • Středoškolská odborná činnost (SOČ) je tradiční soutěží mladých badatelů nejrůznějších oborů.
  • Bez ohledu na konečné pořadí vítězí každý, komu se podaří zrealizovat svůj projekt, napsat a prezentovat odbornou práci a seznámit se tak se základy vědecké činnosti.
  • Tyto zkušenosti jsou nedocenitelné nejen při následném studiu na vysoké škole, ale v jakékoli odborné práci.
  • Úspěšná účast ti pomůže vybrat obor studia, školu, zvýšit šance na přijetí a především poznat další podobné nadšence.
  • Více na www.soc.cz

 

Na níže uvedených kontaktech ti pomůžeme doladit tematické zaměření práce, vybrat a oslovit školitele, případně poskytnout zázemí a SOČ rovnou vést. Náplň práce může vycházet z tvých dosavadních zkušeností. Pod vedením školitele se prakticky seznámíš s používáním odborné literatury, s analýzou dat, interpretací výsledků, psaním odborného textu aj. Měl(a) bys zvládat samostatnou práci v terénu, poznat alespoň běžné druhy ptáků a porozumět odbornému textu (literaturu, pomocnou ruku a odborné zázemí poskytne školitel). Lokalita a časová náročnost práce se budou odvíjet od zvoleného tématu a tvých možností. Po domluvě lze místo terénní části zpracovávat již existující data. Ozvat se můžeš i v případě, že se nechceš zapojit do SOČ, ale uvažuješ o další náplni své činnosti nebo publikaci výsledků.

Kontakty
Jarda Koleček, j.kolecek@gmail.com
Katka Ševčíková, sevcikovaka@seznam.cz

 

Žákovská ornitologická konference

Fotoreportáž z víkendu v ptačí kůži

O prvním zářijovém víkendu (6. – 8. 9. 2019) se v Krásném Poli u Chřibské slétlo 33 dětí ve věku od 1 do 13 let se svými rodiči a prarodiči, aby zde společně strávili víkend v ptačí kůži.

Jak tento víkend proběhl, uvidíte v následující fotoreportáži:

(Foto Gabriela Dobruská a Blanka Lednická)

Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!

Gábina Dobruská, Dita Hořáková, Lucka Hošková, Vlaďka a Jirka Sládečkovi

 

zabiják

Proběhl týden Skleněného zabijáka – co dál?

Na počátku října letošního roku, stejně jako vloni, proběhla kampaň Skleněný zabiják. Upozorňovali jsme na nebezpečí, které pro ptáky představuje sklo obecně, zvláště pak celoskleněné pláště budov. Jednotlivými příspěvky se nám podařilo oslovit celkem více než 170 000 lidí. Continue reading „Proběhl týden Skleněného zabijáka – co dál?“

Sledování kolonií břehulí v rámci občanské vědy

V letošním roce se břehule říční (Riparia riparia) stala novým druhem Jaro ožívá. Sledovali jsme nejen její přílety, ale v rámci občanské vědy i její hnízdní kolonie. Zajímalo nás, kde se jednotlivé kolonie nacházejí (v jakém prostředí je kolonie a v jakém materiálu jsou postavené nory), i jak jsou početné a jak daleko od vody.

Břehule říční není jednoduchý druh pro zapojení nejširší veřejnosti. Je nenápadný, méně známý, navíc lokálně soustředěný. Významné kolonie bývají v nepřístupných lokalitách, jejichž návštěva vyžaduje náročnější přípravu (kontrola říčních toků na loďce, zajištění povolení vstupu do aktivních pískoven). To samo o sobě je faktorem omezujícím počet lidí, kteří jsou ochotni se do sledování hnízdění tohoto druhu zapojit.

Výsledky

Do projektu se zapojilo 248 lidí, z toho 59 různých pozorovatelů – ostatní lidé byli spolupozorovateli (skupinky pozorovatelů). Poskytli údaje o 109 koloniích ze 132 vycházek.

rok počet vycházek z toho utajených počet různých pozorovatelů (bez spolupozorovatelů)
2019 132 39 59
2018 84 21 34

Porovnání sledování kolonií břehulí v letech 2018 a 2019.

Nárůst počtu vycházek v letošním roce oproti loňskému ukazuje, že výzva v rámci projektu Pískovny pro břehule vyvolala v lidech zájem i bez dostatečné technologické podpory (nebyl k dispozici zvláštní formulář ani jednoduché papírové pdf). To se odrazilo v úplnosti dat.

U většiny kolonií pozorovatelé nezadali všechny požadované údaje. Nejvíce dat jsme získali o velikosti kolonie (známe ji u 82 kolonií), která je zároveň jedinou veličinou, u níž bylo možné počítat závislosti – v ostatních případech nebyl dostatek dat. Velikost kolonie byla uváděna v počtech nor. Výpočty potvrdily předem očekávaný výsledek, že typ umístění kolonie má vliv na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657, viz Graf 1). Prokazatelně se liší velikost kolonií v pískovnách od kolonií v říčních stěnách a v artificiálních stěnách (mostním zdivu, drenážní trubky nábřeží, apod.). Největší kolonie jsou v pískovnách, kde byly zaznamenány kolonie o početnosti až několika set nor. To svědčí jak o významu pískoven pro hnízdění tohoto druhu, tak o důležitosti pozitivního přístupu těžařských společností k hnízdním koloniím.

Graf 1 – Vliv umístění kolonie na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657).

Pro další závěry se nepodařilo získat dostatečné množství dat.

Kde všude byly kolonie zaznamenány v rámci tohoto projektu občanské vědy, ukazuje mapka. Je však třeba si uvědomit, že množství zaznamenaných kolonií závisí na mapovacím úsilí, které se v jednotlivých krajích výrazně lišilo. V reálu bude počet kolonií vyšší.

Kolonie zaznamenané v ČR během projektu občanské vědy Pískovny pro břehule. (Malá kolonie: méně než 500 nor).

Bylo zjištěno 10 nových kolonií a byly hlášeny pouze 4 zaniklé (viz graf 2). Tyto údaje jsme však získali pouze v případě 40 kolonií, u ostatních informaci o jejich stáří nemáme.

Graf 2 – Stáří jednotlivých kolonií břehulí

Jak efektivní bylo naše snažení v rámci občanské vědy se zapojením nejširší veřejnosti?

Díky tiskové zprávě společnosti Calla jsme měli možnost porovnat výsledky občanské vědy s výsledky systematického sledování místními ornitology v rámci Jihočeského kraje. Zatímco TZ mluví o 11 obsazených lokalitách, prostřednictvím občanské vědy se podařilo zaznamenat pouze 4. Počet kolonií je tedy výrazně podhodnocen. Opačný poměr je v celkovém odhadu 454 hnízdících párů oproti zaznamenaným 670 norám pouze ve 2 ze 4 pískoven sledovaných v rámci občanské vědy.

Zde je třeba si uvědomit, že srovnáváme počet nor a počet párů. Pro potřeby občanské vědy byl zvolen počet nor, jelikož odhadnout počet létajících ptáků velkých kolonií a z něj podle hnízdního období odvodit počet hnízdících párů, je bez znalosti biologie druhu (ale i s ní) velice těžké. Počet nor je možné spočítat výrazně přesněji, ale ukazuje jen na relativní velikost kolonie. Mnoho nor může totiž být starých (pokud se nejedná o každoročně obnovované stěny), neobsazených nebo dokonce nedokončených – v okamžiku, kdy břehule při tvorbě nory narazí na tvrdý podklad, nezbyde jí, než začít znova.

Dalším významným faktorem ovlivňujícím výsledky je terénní úsilí. Jeho význam nejlépe vystihuje Graf 3. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno 43 kolonií, v Plzeňském kraji a na Vysočině ani jediná. Výsledky ale nelze interpretovat tak, že naše populace břehulí je koncentrována v jednom kraji a jinde se víceméně nevyskytují. I když na jižní Moravě je početná populace břehulí, extrémně vysokého počtu nalezených kolonií bylo dosaženo intenzivním výzkumem – díky projektu Živé břehy vedeném Jihomoravskou pobočkou ČSO, jehož údaje byly zadávány do faunistické databáze Avif a promítly se tak ve výsledcích sledování břehulí v rámci ČR. V krajích, kde nebyla zjištěna kolonie žádná, je možné, že ji zde nikdo ani nehledal (v rámci výzvy nebyla v těchto krajích zadána žádná vycházka s negativním pozorováním).

Graf 3 – Počty zjištěných kolonií v jednotlivých krajích nesouvisejí jen se skutečným rozšířením břehulí, ale do velké míry i s terénním úsilím mapovatelů.

Závěr

Druhy s různou biologií jsou různě náročné na pozorování v terénu (znalostech a terénním úsilí pozorovatelů) a na tom je nezbytné projekt občanské vědy stavět. Letošní projekt Pískovny pro břehule byl jednorázový. I přes malé množství získaných dat ukázal význam pískoven, prostředí vzniklého lidskou činností, pro přežití břehulí v naší krajině. Právě kolonie v pískovnách jsou ty největší a jejich osud je v rukách člověka.

Břehule je svojí biologií ne úplně snadný druh pro občanskou vědu. Můžeme předpokládat, že při dlouhodobém projektu by „schopnost odhalit kolonii“ rostla. S případnou technologickou podporou (terénním formulářem) by se pravděpodobně zvýšilo i množství a kvalita získaných dat. Jestli a kdy bychom se vyrovnali výsledkům lokálních systematických monitoringů, by ale záviselo hlavně na terénním úsilí jednotlivých pozorovatelů a jejich počtu.

Gabriela Dobruská a Alena Skálová

 

Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.

Logo Heidelberg cement

Výzva organizátorům vycházek

Vážení organizátoři vycházek,

děkujeme všem, kdo se rozhodli uspořádat vycházku k Festivalu ptactva. Prosím, kdo jste zatím vycházku nenahlásíli, abyste tak učinili nejpozději do 2. září, a to přes Google formulář.

Hlavní termín Festivalu letos připadá na 5.–6. 10. 2019. Přehled vycházek vyjde v září ve Spolkových zprávách 3/2019 a bude uveden i na webu ČSO.

Velmi uvítáme i nové organizátory, kteří by byli ochotni vycházky pro veřejnost pořádat. Pro bližší informace mě kontaktujte na dobruska@birdlife.cz.

Předem děkuji a přeji krásný víkend,

Gábina Dobruská

Výzva pro organizátory Festivalu ptactva 2019

FP 2018 v Blatné

Vážení organizátoři vycházek,

hlavní termín letošního Festivalu ptactva připadá na víkend 5. – 6. 10. 2019. Vycházky pořádané v České republice budou opět součástí celoevropské akce Eurobirdwatch zaměřené na ptačí migraci a šíření povědomí o stěhovavých druzích ptáků a prostředí, které při svých cestách využívají.

Více informací o Festivalu ptactva.

Continue reading „Výzva pro organizátory Festivalu ptactva 2019“

Fotoreportáž z exkurzí za břehulemi a rybáky

V polovině června se uskutečnily dvě výpravy za břehulemi a jedna za rybáky do těžebních prostor společnosti Českomoravský štěrk, a.s. Zúčastnilo se jich celkem více než 50 lidí včetně dětí. Měli jsme jedinečnou možnost přesvědčit se na vlastní oči, že kde je vůle, dá se skloubit ochrana přírody i s těžební činností. Continue reading „Fotoreportáž z exkurzí za břehulemi a rybáky“

Jak jsme pátrali po Máchově hrdličce?

Na počest letošního ptáka roku jsme v rámci kampaně Pták roku i Jaro ožívá vyzývali k zapojení do pátrání po Máchově hrdličce, hrdličce divoké. Ptali jsme se: „Jakou máme v současnosti na prvního Máje šanci na svých vycházkách spatřit hrdličku divokou?“ Zatímco za Karla Hynka Máchy byla naprosto běžná, dnes tomu tak již není. Continue reading „Jak jsme pátrali po Máchově hrdličce?“

Čáp bílý při sběru potravy

Krajina pouze pro člověka, nebo i pro čápy?

Nevíme, jak dlouhé je soužití čápů s člověkem – kdy došlo k tomu, že dali přednost hnízdění na komínech (a nověji sloupech elektrického vedení). Říkejme od nepaměti. Na rozdíl od jiných druhů synantropních ptáků (žijících v blízkosti člověka) však čápi nadále hledají potravu v otevřené krajině. Continue reading „Krajina pouze pro člověka, nebo i pro čápy?“