//Ve dnech 21. 3.–24. 3. 2024 proběhl v Praze 4. ročník mezinárodní konference EOU Fledglings Meeting pro začínající a mladé vědce v oblasti ornitologie. Sešla se více než stovka nadšených ornitologů z mnoha evropských zemí, dokonce ale i z USA. Celá konference proběhla hladce a v přátelské atmosféře.
Continue reading „Mezinárodní konference EOU Fledglings Meeting 2024“
//
//
2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah.
V letošním roce pro vás dobrovolníci připravili 26 vycházek. Moc děkujeme všem organizátorům, kteří jsou ochotni svůj volný čas věnovat těmto vycházkám a přiblížit tak fascinující svět vodních ptáků všem zájemcům.
Navštivte s námi mokřady a poznejte jejich ptačí obyvatele! Continue reading „Pozvánka na vycházky ke Světovému dni mokřadů“
//
Díky zkušenostem z jarního velkého kurzu určování ptáků jsme se rozhodli nabídnout kurz zaměřený na vodní ptáky v zimě a zimní hosty, se kterými se během jarního kurzu nepotkáme.
Pro začátečníky až mírně pokročilé, kteří si chtějí procvičit své dovednosti v určování vodních ptáků v zimě a dalších zimních hostů.
Jaké druhy vodních ptáků a zimních hostů u nás můžeme v zimě pravidelně pozorovat a jak je vizuálně odlišit od podobných druhů. Proč u nás tyto druhy tráví zimu a kde jsou nejlepší místa na jejich pozorování?
Na exkurzi si potom procvičíme určování přímo v terénu. Očekáváme pozorovat obrovská hejna zimujících hus a dalších vodních ptáků (hoholi, morčáci, …), orly mořské, zimující druhy potápek, potáplice, ze zimních hostů zedníčka skalního, s trochou štěstí brkoslavy severní, sněhule severní nebo deniště kalousů. Všechna zajímává pozorování v oblasti zadaná do databáze Avif najdete zde.
Dopravu na exkurzi a stravování si zařizuje každý sám, přičemž doprava na místě většinou probíhá po domluvě ve sdílených autech. V sobotu a neděli máme rezervované restaurace na jedno hlavní jídlo, snídaně a večeře si každý zajišťuje sám. Pro hladký průběh programu nabízejí organizátoři možnost ubytování pro všechny zájemce dohromady. Cena za ubytování je 600 Kč za noc.
Členové ČSO 2 500 Kč vč. DPH | Nečlenové 3 000 Kč vč. DPH
Cena nezahrnuje ubytování a stravu.
Zájemci se mohou registrovat a zaplatit kurzovné pomocí následujícího odkazu. Kapacita je 20 míst.
Exkurzi povedou zkušení lektoři z ČSO Lukáš Brezniak a Ondřej Ryška.
Rozhodně ano, v kurzu probereme vše od úplných začátků. Důležitý je zájem a snaha se rozvíjet.
Nad rámec naplánovaných aktivit je žádoucí věnovat 2 hodiny na trénink studijních materiálů.
Nemusíte, ale vážní zájemci by si ho měli v budoucnu určitě pořídit. Pro zájemce nabízíme několik dalekohledů k zapůjčení.
Rozhodně ne, stačí se přidat do auta k nějakému z dalších účastníků nebo se na místo dopravit veřejnou dopravu. V krajním případě by pro vás zajel někdo z lektorů nebo účastníků.
//Po třech úspěšných ročnících připravuje Česká společnost ornitologická v letošním školním roce další žákovskou ornitologickou konferenci pro žáky 2. stupně základních škol a studenty středních škol. Účastníci budou mít příležitost prezentovat výsledky své badatelské činnosti, zlepšit si komunikační dovednosti, čerpat nové zkušenosti a setkat se s podobně naladěnými vrstevníky. Continue reading „V příštím roce se v Praze opět chystá žákovská ornitologická konference“
//O druhém zářijovém víkendu (8. – 10. 9.) proběhl u Hořic v Podkrkonoší další ročník víkendu pro rodiny s dětmi, tentokrát s podtitulem Krajina je mým domovem. 31 dětí v doprovodu svých rodičů, prarodičů či dalších příbuzných pátralo, co jednotliví ptáci potřebují k životu, jak se přizpůsobují svému prostředí a snažily se jednotlivým vybraným druhům najít vhodné prostředí.
Průběh víkendu přinášíme v krátké fotoreportáži:
(Autoři fotografií: Štěpánka a Martin Bacílkovi, Jitka Nováková a Gabriela Dobruská)
//Po třech úspěšných ročnících jsme se rozhodli otevřít další ročník už teď v září! Continue reading „Již čtvrtý ročník Ornitologické akademie je tu!“
//Je za námi další ročník Kurzu určování ptáků, kterým si tak prošlo již jubilejních 100 absolventů. Jak ho hodnotí účastníci a které druhy jsme měli štěstí pozorovat? Continue reading „Ohlédnutí za Kurzem určování ptáků 2023“
//Srdečně zveme všechny milovníky ptáků na vycházky za synantropními živočichy – druhy žijícími v lidských sídlech. Continue reading „Pozvánka na večerní vycházky za okřídlenými sousedy“
//Na přelomu května a června proběhlo již tradiční Vítání ptačího zpěvu. Kdo si přivstal, jistě nelitoval. Organizátoři letos připravili více než 130 akcí, takže bylo z čeho vybírat. O oblíbenosti Vítání svědčí nejen rostoucí počet návštěvníků, který na některých akcí byl až za hranou zvládnutelnosti, ale i množství účastníků, které od návštěvy neodradilo ani deštivé počasí provázející akce o hlavním letošním termínu. Odměnou byla zajímavá pozorování a proniknutí do hlasů ptačí říše, často provázené jedinečnou možností prohlédnout si ptáky zblízka v rámci ukázek kroužkování. Continue reading „Fotoreportáž z Vítání ptačího zpěvu 2023“
//
Milí členové,
opět po roce vás srdečně zveme na oblíbený víkend pro rodiny s dětmi. Na tom letošním, u Hořic v Podkrkonoší, budeme pátrat, proč mají různí ptáci rádi rozdílné prostředí, jak se mu přizpůsobili a budeme se snažit najít domov pro vybrané druhy. Zároveň prostřednictvím her odhalíme některé problémy, kterým ptáci ve svých domovech čelí.
Rádi byste vašim dětem přiblížili svět ptactva hravou formou a sami se rovněž dozvěděli něco nového nebo si zopakovali pozapomenuté? Také si myslíte, že v partě je to větší zábava a chybí vám společnost podobně „postižených“?
Pak jsou následující řádky určeny přesně pro vás!
Co je to za akci?
Víkendový pobyt plný her a poznání pro děti i dospělé. Čeká nás spousta her a soutěží, které nám přiblíží, co ptáci potřebují k životu a jak se přizpůsobují svému prostředí. Těšit se můžete i na večery se zajímavým povídáním, trochu praktické ornitologie při kroužkování a noční výpravu do lesa.
Jak vypadala jedna z předcházejících akcí se dočtete ZDE.
Pro koho je akce určena?
Pro mamky, táty, ale i babičky, dědy, strýčky, tetičky… a jejich ratolesti – především pro ty ve věku 5 – 10 let, ale vítáni jsou samozřejmě i mladší a starší sourozenci, kteří si chtějí společně hrát a dozvědět se něco nového z ptačího světa.
Základní informace a podmínky:
Organizuje: Česká společnost ornitologická
Kontaktní osoba: Gabriela Dobruská, tel. 724 687 996, Email: vikend@birdlife.cz
Místo konání: kemp Alegro u Hořic v Podkrkonoší
Termín:
Začátek: v pátek 8. 9. 2023, příjezd v odpoledních hodinách (mezi 17 – 18 hod.), začínáme večeří a po ní první částí programu
Konec : v neděli 10. 9. 2023 odpoledne (cca 15 hod)
V ceně zajištěno: Ubytování pro nenáročné ve skromně vybavených chatičkách s lednicí, plná penze (snídaně, oběd, večeře), povlečení, společné sociální zařízení, společenská místnost, a hlavně připravený pestrý program pro děti po celý víkend.
Doprava vlastní, místo pobytu znázorněno na mapě.
Cena za osobu:
Člen ČSO: dospělý 2 400,- Kč, dítě do 12 let 2 000,- Kč
Ostatní: dospělý 2 900,- Kč, dítě do 12 let 2 500,- Kč
SLEVA pro členy ČSO a děti členů je tedy 500 Kč/ osobu. Jelikož se jedná o členskou výhodu, mají členové ČSO v účasti na akci přednost.
Způsob platby:
– po přihlášení vám vystavíme fakturu, na které naleznete potřebné informace k platbě.
Pokud se akce po zaplacení nebudete moci zúčastnit a nepodaří se vám ani nám sehnat za vás náhradníky, bude vám vrácena ½ celkové ceny.
Program:
účast na programu dobrovolná
Čekají na vás ptačí tvořivé dílničky, ptačí pohádky a povídání pro děti i dospělé, hry a soutěže pro přemýšlivé i dovádivé. V sobotu se vydáme v rámci celodenního výletu na návštěvu do domovů různých druhů ptáků. Nebude chybět ani přímé setkání s ptáky během ukázek odchytu a kroužkování ptáků.
Her a soutěží se účastní celá rodina!
Přihlášku najdete ZDE
Vyplňte, prosím, nejpozději do 31. 7. 2023
Pokud se rozmyslíte později, ptejte se na vikend@birdlife.cz.
Pozor! Počet míst je omezen. Pokud máte o akci zájem, neváhejte a přihlaste se co nejdříve!
Za Českou společnost ornitologickou se na Vás těší
Gábina Dobruská se svými kolegy a pomocníky
//O víkendu 12. – 14. května se uskutečnil první ročník expedice pro mladé ornitology Musílkova cesta na Sibiř. Zúčastnilo se ho 25 dětí ve věku 10-15 let se svým doprovodem. Počasí nám přálo, jen byla zima jako na Sibiři.
V okolí základny kempu Blatnice se nám v takto omezeném čase společnými silami podařilo potvrdit 36 druhů ze 49, které byly od roku 2017 v dané oblasti zaznamenány do Avifu. Dalších 12 druhů jsme v okolí zaznamenali nově, mezi ně patří např. stehlík, holub doupňák, puštík obecný, dlask, pěnice slavíková nebo kupodivu špaček.
Přiblížili jsme si různé ornitologické aktivity od mapování či měření průhlednosti vody až po odečítání ornitologických kroužků a ukázky kroužkování. Soustředili jsme se nejen na určení druhu, ale i jeho chování s cílem určit různý stupeň pravděpodobnosti hnízdění na základě atlasových kategorií. Celou akci provázely ukázky kroužkování, zajímavý byl zpětný odchyt střízlíka. Zpětné hlášení nám potvrdilo, že střízlíci nejsou žádní nomádi – byl chycen o rok dříve víceméně na tomtéž místě, pravděpodobně během ukázkové akce pro účastníky krajského kola ekologické olympiády.
První ornitologický zážitek nás čekal hned první večer, kdy nás Petr vytáhl na hráz rybníka. Stáli jsme na hrázi a ve večerním přítmí pozorovali přeletující puštíky. Tak alespoň pro nás organizátory, Petra Janečka, Evu Šilarovou a Gábinu Dobruskou, začal velmi příjemně strávený víkend.
Více podrobností přinášíme ve fotoreportáži.
//Jaro je již v plné síle, další a další druhy tažných ptáků přilétají ze svých zimovišť a s nimi se blíží další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická proto zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody. Nejvíce akcí je po celé republice nachystáno v rozmezí plus mínus týden od první květnové neděle (s širokým rozptylem od dubna do června). Každý si tak může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Continue reading „Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2023“
//
//
Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.
Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky letošních nových účastníků akademie. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.
Patricie, 23 let, východní Čechy
Lásku k přírodě mám už od malička, raději jsem koukala na dokumenty o zvířatech místo na pohádky. Cesta k ní byla ale složitější a špatný výběr střední školy tomu moc nepomohl. Co chci dělat, mi bylo dlouho nejasné, nakonec jsem se dala správným směrem. Začalo to brigádou v soukromé zoo u kopytníků, potom studiem na VOŠ zemědělské, díky které jsem se dostala přes praxi do záchranné stanice a také ve mně odstartovala lásku k ornitologii. Účastnila jsem se Vítání ptačího zpěvu, ukázky kroužkování a informace o ptácích i jejich zpěvu jsem se učila postupně taky. Letos jsem se stala členem Ornitologické akademie a splnil se mi sen. V kalendáři mám už zapsaných několik výletů za ptáky a taky kurzů, kde můžu svoje znalosti zlepšovat. Ve škole mě čeká absolventská práce na téma Monitoring avifauny v mojí vesnici. V budoucnu bych si přála věnovat se více práci na zahradě a přetvářet ji v biodiverzitně bohatší a svoje znalosti šířit, také ráda maluji a tak by se mi líbilo své malby dále využívat k ochraně ptáků a celkově přírody.
Instagram: hpatriciebird
Dorča, 19 let, Beskydy a Olomoucko
Na přírodě mě vždy nejvíce zajímalo, jak je v ní vše propojené. Ráda bych pochopila tento systém do hloubky a jsem si jistá, že ptáci jsou pro tento účel výbornou modelovou skupinou. K ornitologii mě přivedl především skvělý kolektiv Ornitologické akademie a k zájmu o přírodu jako takovou samozřejmě nespočet úžasných přírodopisných dokumentů a jistě i skutečnost, že jsem vyrůstala obklopena krásnou přírodou Moravskoslezských Beskyd. Studuji na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a kromě ornitologie se věnuji také poznávání vodních bezobratlých a hmyzu. Svá pozorování aktivně vkládám do online databází a několikrát jsem se zúčastnila také kroužkování ptáků (včetně akce Acrocephalus). V budoucnu bych se nadále chtěla věnovat studiu biologie, ochraně přírody a popularizaci vědy.
Hynek, 17 let , Liberecko
Jako mnohé další i mě zájem o přírodu provází už od mala. První ryze ornitologickou vzpomínku mám ale asi čtyři roky nazpět, kdy se mi naskytla možnost pozorovat zásnubní tance jeřábů. Poté už věci nabrali poměrně rychlý spád, začal jsem navštěvovat ornitologický kroužek, přišly také první kroužkovací akce, které můj zájem dále prohlubovaly. K nim se v poslední době přidaly i různé mapovací a sčítací projekty. V budoucnu bych určitě rád v těchto aktivitách dál pokračoval, společně s další ochranou přírody a popularizací vědy.
Víťa, 15 let, jižní Morava
Divoká zvířata mě zajímají odmalička. Ptákům jsem se začal více věnovat asi v roce 2021, kdy jsem pozoroval hnízdění vlh pestrých v okolí svojí vesnice. Nejvíce mě ale zajímají dravci. V roce 2022 jsem připravil příspěvek o hnízdění kání lesních na Žákovskou ornitologickou konferenci. V letošním roce budu ve sledování kání pokračovat, plánuji se zapojit do monitoringu káně lesní ve skupině pro ochranu a výzkum dravců a sov. Ptáky také fotografuji. Chodím do ornitologického kroužku a účastním se s ním ornitologických víkendovek. Jezdím také na exkurze, které pořádá Jihomoravská pobočka ČSO. V budoucnosti bych se chtěl věnovat výzkumu ptáků, zejména jejich chování, ale hlavně také ochraně přírody.
Patrik, 15 let, Olomoucko
Už od mala mě rodiče vedli k přírodě. K ptákům jsem se dostal i díky dědovi, který se věnuje fotografování a pozorování ptactva. Vše začalo již v roce 2018, v tom roce jsem zapsal svoje první hlášení na avif. K ornitologii jsem se pořádně dostal až v roce 2021, začal jsem chodit víc do terénu a začal jsem se pravidelně zúčastňovat akcí ČSO. Moji vášeň pak prohloubilo hnízdění výrečka malého (Otus scops) v Olomouci. V budoucnu bych chtěl vystudovat právnický titul a pomáhat v ČSO s právními úkony. Pozorování ptáků bych nechal jako koníček. Taky se snažím fotografovat a natáčet ptáky, které potkám na svých cestách. Fotky a videa dávám na můj Instagram a YouTube.
Žofka, 15 let, Praha
Moje rodina je hodně vědecky zaměřená a v tom duchu jsem byla vychována i já, takže mě příroda fascinovala odjakživa. K ptákům jsem se dostala přes přátele ornitology, kteří mi potom i pomáhali s různými projekty, jako s žákovskou konferencí, kde jsem měla příspěvek o teritoriální agresivitě budníčků. V budoucnu bych chtěla jít na Českobudějovickou univerzitu studovat ornitologii, případně obor zoologie. Mám hrozně ráda holuby a chtěla bych se jim věnovat, takže bych ráda směřovala k zaměření na zlepšení vztahů mezi lidmi a holuby a na péči o ně, plus na zlepšení jejich postavení ve městech.
Matouš, 15 let, Mladoboleslavsko
O ptáky jsem se začal zajímat již v osmi letech, kdy jsme s kamarádem pozorovali a obdivovali dlaska na krmítku a považovali ho za velikou vzácnost. Postupem času mě ptáci a jejich focení začalo bavit víc a víc. Začal jsem chodit na ornitologický kroužek a hlavně díky své rodině, která mě velmi podporovala, poznával nové lidi a získával více zkušeností. S novými lidmi a více zkušenostmi bylo i více příležitostí se účastnit odchytů ptáků. Odchyty ptáků mě vždy bavily, ale ještě více mě bavilo ptáky pozorovat na velmi malou vzdálenost ve volné přírodě. V současnosti se věnuji projektům jako je zimní sčítání vodních ptáků (IWC) a liniové sčítání druhů (LSD). Také se velmi rád věnuji monitoringu ptáků na konkrétních lokalitách. Do budoucna bych se rád více zaměřil na kroužkování, praktickou ochranu ptáků a jejich biotopů a na monitoring lokalit, nejen co se týká ptáků, ale obecně živočichů, protože mě sice ptáci zajímají nejvíce, ale ostatní příroda mě také velmi baví.
Kuba, 15 let, Písecko
Ptákům se věnuji asi od 6 let. Vše začalo na rybníku Řežabinec, kde se dodnes koná kroužkovací akce Acrocephalus. Právě tady jsem se poprvé seznámil s ornitologií, ale ještě jsem netušil, že to bude můj koníček. Zde jsem se seznámil Jirkou Šebestiánem, ornitologem, který mě nechal přičichnout k terénní práci. Potkal jsem tu i svého současného mentora Jaroslava Závoru, který mě zasvětil do ornitologie a všemu, co k tomu patří. V projektu “Vrabci v Zoo Hluboká“ jsem potkal dalšího důležitého člověka který mi hodně přinesl do života a otevřel nové obzory ve vyšší ornitologii a tím je Martin Šálek. V současné době jsem terénní pracovník v tomto projektu, kde provádím odečty vrabců s barevnými kroužky a v posledních třech letech pozoruji zcela bílé vrabce. Účastním se různých kroužkovacích akcí, monitoringu vodního ptactva či mapování rehků domácích v obci Skály. V obci Skály mám několik projektů zaměřených na pomoc ptákům ve spolupráci s obcí a veřejností. V budoucnu se pokusím získat kroužkovací licenci, rád bych se věnoval vrabcům domácím a chtěl bych studovat biologii se zaměřením na ptactvo.
Lukáš, 18 let, Třeboňsko
K přírodě mám kladný vztah již od malička, kdy jsem chodil na vycházky do přírody se svým dědou. Postupem času jsem začal jezdit na rybníky Českobudějovicka a objevovat jejich krásy i všímat si nešetrného hospodaření. Vodní ptactvo mě okouzlilo natolik, že se mu věnuji doposud a rozhodně v tom nehodlám přestat. Můj zájem o ornitologii se prohloubil, zejména když jsem se seznámil se zkušenějšími ornitology, kteří mě ve všem hodně posunuli. Možnosti se samozřejmě také hodně otevřely, když mi rodiče koupili stativový dalekohled. V současné době studuji na Gymnáziu Jírovcova v Českých Budějovicích. Ve volném čase věnuji nejvíce času právě ptákům, a to zejména husám, kachnám, rackům a bahňákům. Ať už je to v rámci pravidelného monitoringu, nebo při mé nejoblíbenější činnosti, dlouhodobém sledování barevně značených jedinců. V budoucnu bych se rád podílel na výzkumu, ochraně i kroužkování ptáků. Dále bych chtěl pokračovat ve studiu biologie a občas za ptáky někam vycestoval.
Kristýna, 21 let, Českobudějovicko
O ptáčky jsem se zajímala už jako malá. Vždy jsme totiž společně s mladší sestrou rády pozorovaly a určovaly vše živé. Už od začátku mě přitahovaly hlavně drobné druhy pěvců. S babičkou jsem pozorovala ptáčky na krmítku a můj zájem se prohloubil, když jsem začala sledovat hnízdící rehky domácí a mé vysněné vlaštovky obecné, jejichž pozorování se věnuji již téměř 10 let. Na hnízdění synantropních a zahradních druhů ptáků jsem zaměřila i svou maturitní práci. V současné době studuji biologii na Jihočeské univerzitě. V rámci mé bakalářské práce zaměřené na funkční diverzitu ptačích společenstev mapuji ptáky v Českých Budějovicích a soustředím se hlavně na jejich rozpoznávání podle hlasu, v čemž bych se ráda zlepšila. Občas také vyrazím na kroužkování s členy CKE (Centrum kognitivní etologie). Ve volném čase stále pozoruji vlaštovky a další ptačí sousedy, s rodinou vyvěšujeme budky, nebo občas zajdu s kamarádkou na ornitologickou vycházku. Ptákům bych se určitě chtěla věnovat i profesně. Ráda bych vyzkoušela více věcí a zůstala u toho, co mě bude naplňovat nejvíce. Určitě bych se ráda věnovala také kroužkování.
Anička, 15 let, Praha
K ptákům jsem se dostala díky tátovi, takže se o ně a přírodu zajímám od doby, co si pamatuji. Jsem členem ČSO a účastním se různých přírodovědných akcí (Festivaly ptactva, Vítání ptačího zpěvu, Ornitologická konference, Biologická olympiáda, Ptačí hodinka, akce v Orlickém Záhoří, …). S tátou jsme se také zapojili do LSD. Přírodě bych se určitě chtěla věnovat i profesně. Zatím ale nevím, jak přesně.
Filip, 15 let, Šumpersko
Zájem o přírodu jsem měl už jako malý a společně s rodinou jsem v ní trávil hodně času. Účastnil jsem se také různých přírodovědných soutěží. Na Zlatém listu ve Štramberku jsem se poprvé více dostal k ptákům a rozhodl se, že bych se jim chtěl více věnovat. Nejvíc mě zajímají horské druhy ptáků s jejich stanovišti. Momentálně se také zaměřuji na psaní Středoškolské odborné činnosti na téma reintrodukce tetřívka obecného. Ptáky mě baví pozorovat, poslouchat i fotit. Rád bych do budoucna získal kroužkovací licenci a propojil ornitologii se svým zaměstnáním.
Káťa, 21 let, Praha a severní Čechy
Příroda mě baví a fascinuje odjakživa. Mým nejoblíbenějším předmětem ve škole byla vždycky biologie. Každoročně jsem se účastnila Biologické a Ekologické olympiády, kam jsme jezdili s partou kamarádů. K ptákům jako takovým jsem se však dostala až později, a to díky přírodovědnému kroužku, se kterým jsme chodili hodně do terénu, učili se o přírodě a v neposlední řadě jezdili na různé biologické soutěže, konkrétně třeba Indiánská stezka nebo Zlatý list. Na národní kolo Zlaťáku jsem se pokaždé moc těšila, protože jsem tam byla mezi svými. Rok co rok se na jednom místě ČR sešla správná parta lidí, všichni se stejným zájmem a na stejné vlně. Právě na Zlatém listu jsem poprvé spatřila kroužkování ptáků. Aktivně se ornitologii věnuji od roku 2019, kdy jsem měla to štěstí a narazila na skvělou ornitologickou bandu, v čele s Jirkou Vaníkem. Joo… a tím začala moje ornito jízda. Společně jsme jezdili každý víkend do terénu pozorovat, poslouchat a kroužkovat ptáky. Mým nejoblíbenějším ptáčkem je malý bandita, brhlík lesní.
Co se týká mého nynějšího studia, tak už na nižším stupni gymnázia jsem věděla, že chci jít dál studovat biologii. Sen se mi splnil a momentálně jsem ve 2. ročníku na Přírodovědecké fakultě UK. Na naší fakultě jsem součástí výzkumné skupiny, která se zabývá evoluční neurobiologií a neuroanatomií obratlovců. Já se věnuji především neurobiologii ptáků. Kvůli škole teď na ptáky nemám tolik času, jak bych chtěla. Ve svém volném čase se snažím chodit kroužkovat nebo jen tak s přáteli pozorovat, kde co lítá, a následně zadávám svá pozorování do Ebirdu. Taky mě moc baví ptáky malovat. Ornitologie pro mě není jen koníček, ale životní styl. V budoucnu bych se chtěla ptákům určitě dál věnovat, ať už po vědecké stránce, třeba právě skrz neurobiologii, nebo jejich popularizaci.
Natalie, 17 let, Praha
Od dětství jsem měla vášeň a zvídavost k přírodě, především ptákům. Narodila jsem se a žila deset let v San Diegu, kde jsem dobře znala biotop Kalifornského chaparralu a pacifického pobřeží. Ve volném času jsem vždycky ráda chodila do terénu sledovat a fotit ptáky. V Česku se mi prohloubil vztah s ornitologií a vším živým. V roce 2022 jsem začala pracovat na práci o vlivu kontaminace těžkými kovy na hematologické znaky u mláďat sýkory koňadry pro Středoškolskou odbornou činnost v rámci PřF UK. Během jednoho ze svých výletů do terénu ke sběru dat jsem získala možnost okroužkovat svého prvního ptáka. Měla jsem možnost sledovat stavění hnízd a růst života z malých skvrnitých vajíček až po téměř dospělá mláďata, která už začala opouštět hnízda. Od té chvíle jsem věděla, že bych se chtěla v budoucnu věnovat ptákům a přírodním vědám, ale přesný směr zatím nevím, protože teď se snažím rozšířit své znalosti a vstřebat nové zkušenosti v přírodovědných oblastech.
Marie, 27 let, Karvinsko
Příroda mě fascinovala od mala, k ptákům jsem se dostala asi díky knihám Ptáci Evropy (Rob Hume) a Výpravy do ptačího světa (Mike Unwin a David Chandler). Ráda se zapojuji do monitorovacích programů ČSO typu atlasového mapování, či LSD. V rámci pobočkové činnosti se účastním např. monitoringu pobočkového ptáka roku. Spolupracuji s místním SVČ a muzeem na pořádání přírodovědných vycházek a workshopů. Ve volném čase se věnuji kroužkování. Na Univerzitě Palackého v Olomouci jsem studovala zoologii, má diplomová práce se zaměřovala na chování ptáků během kladení. Největší životní náplní je pro mě kresba a malba, nejčastěji ptáků, kteří jsou pro mě velkou inspirací, a do budoucna bych se chtěla věnovat právě této činnosti.
IG: https://www.instagram.com/nosuri.art/
Beáta, 14 let, Broumovsko
O ptáky se zajímám už od malička a dostala jsem se k nim díky mojí sestře. Ptákům se zatím profesně nevěnuji a mám je jako koníček, ale do budoucna bych se jim profesně věnovala ráda. Nejvíce bych chtěla kroužkovat a zkoumat ptačí migraci. Moje oblíbené skupiny jsou drozdovití, lejskovití a šplhavci.
Alča, 17 let, Plzeňsko
Od dětství jsem ráda sledovala filmy o přírodě. K samotné ornitologii jsem se dostala až na druhém stupni základní školy na semináři z přírodopisu. Začala jsem zpracovávat vstupní úkol na olympiádu na téma „vodní ptactvo“. Nyní píšu seminární práci na téma ornitologické lokality ČR. Do budoucna chci pokračovat se SOČ. Po gymnáziu bych ráda studovala na přírodovědecké fakultě a věnovala se ekologii ptáků a problematice ptáků v intenzivně zemědělsky využívané krajině.
Marťa, 18 let, Praha
Odjakživa mě přitahovala příroda. V přírodovědných dokumentech mě vždycky fascinovaly výhledy do krajiny a zajímavosti o fauně a flóře světa. Chtěla bych toho co nejvíc vidět na vlastní oči. Ráda se toulám přírodou s krosnou na zádech a s partou kamarádu po boku. K ornitologii jsem se dostala díky seriálu o pozorování ptáků v časopisu v ABC. To mi otevřelo oči a ukázalo, že pozorovat přírodu se dá i za barákem a nemusí se jezdit na druhý konec světa. Mojí nejoblíbenější skupinou ptáků jsou sovy, které pozoruji v nedalekém lese a píši o nich SOČ. V budoucnu bych se určitě chtěla věnovat studiu biologie. Zajímá mě, jak funguje celý ekosystém a chtěla bych zkoumat přírodu a pomáhat jí.
Lucka, 21 let, Brno
Příroda mě zajímala odjakživa, vždycky jsem ráda sledovala dokumenty v televizi i všechno živé okolo sebe. Během studia na gymnáziu jsem se rozhodla, že se chci biologii věnovat i dále, a nakonec jsem se rozhodla pro studium zoologie na Masarykově univerzitě. Vždycky jsem tíhla hlavně k savcům, ale v poslední době se velmi prohloubil i můj zájem o ptáky. Hodně tomu pomohl také semestr, který jsem strávila na Erasmu v Etiopii, tamní ptačí fauna mi opravdu učarovala a rozhodla jsem se, že se ptákům budu trochu víc věnovat i doma. Ráda bych i v budoucnosti zůstala u vědy, ptákům se zatím věnuju pouze ve volném čase, chtěla bych se zapojit do aktivit ČSO nebo dalších ornitologických projektů. Ornitologická akademie je v tomhle skvělá příležitost naučit se spoustu nového a poznat skvělé a zajímavé lidi.
Hanuš, 18 let, Dačicko
Zájem o ptáky jsem měl prakticky od mala, protože nám každoročně na dvorek přilétali a do dneška přilétají rehci. Mé zálibě v ptácích a biologii obecně napomohlo i to, že pocházím z malé vesnice, kde máme přírodu hned za dveřmi. Můj zájem se ještě prohloubil, když jsem poprvé absolvoval biologickou olympiádu. Momentálně pracuji na Středoškolské odborné činnosti (SOČ), kde dokumentuji druhovou rozmanitost fauny a flóry na znovu se obnovující uzavřené skládce. Zajímavé momenty v krajině se snažím zachytit ve fotografii nebo ve filmu.
Nikol, 20 let, Olomoucko
O přírodu, včetně opeřenců, se zajímám již od nepaměti. Proto má cesta vedla na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde momentálně studuji molekulární biologii. V budoucnu se v rámci svého studia plánuji věnovat imunologickým molekulárním procesům, nevyjímaje těch ptačích. Práce v laboratoři mě sice baví, terén však navštěvuji s ještě větší oblibou. Tam ptáky fotím, sčítám a nově se zaobírám vlastní kroužkovatelskou činností a související lopotou. Ráda také cestuji, a proto mě těší, když mám možnost svou zálibu skloubit i s ptáčkařením.
Fanda, 15 let, jižní Morava
K ornitologii jsem se dostal asi v 8 letech, když jsem poprvé viděl v lese strakapouda. Ptáky jsem pak příležitostně pozoroval na krmítku a na rodinných výletech. Více jsem se o ně začal zajímat, když mě můj známý vzal na jaře do blízkých Jaroslavic na bahňáky. Od té doby navštěvuji pravidelně nejen Jaroslavické rybníky, ale také např. rybníky na Břeclavsku a Hodonínsku.
Aktuálně studuji na gymnáziu ve Znojmě. Poslední 2 roky ptáky také fotím a pozorování vkládám do databází Avif a eBird. V budoucnu bych chtěl studovat na škole technického zaměření a ptákům se věnoval ve svém volném čase.
Káťa, 22 let, Královéhradecko
O přírodu a zvířátka se zajímám už od malička. Začalo to mým zájmem o paleontologii a přerostlo v nadšení pro všechny možné biologické obory. I přes mé zájmy v ostatních přírodovědných oborech u mě však ornitologie zůstává na prvním místě. Ve volném čase pak nejraději chodím do přírody a pozoruji ptáky.
V současnosti studuji na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradce Králové obor Biologie a ekologie. Tématem mé bakalářské práce je charakteristika a využití hnízdních dutin šplhavců v místních lesích, se zaměřením na strakapouda velkého. Do budoucna bych si chtěla pořídit kroužkovací licenci a začít se věnovat více projektům, které zkoumají ptáky.
Matouš, 15 let, Praha
O přírodu se zajímám už od svého útlého dětství. Vždy mě zajímala celkově všechna zvířata, ale ptáci si mě získali svou pestrostí, barevností a tím, že je můžu najít všude. Svoje zkušenosti a znalosti o přírodě jsem začal nabírat hlavně za covidu, kdy jsme byli několik měsíců na chalupě a já měl tak krásnou přírodu hned za barákem. Poslední roky se velmi zajímám i o plazy a obojživelníky. S kamarády natáčím videa, ve kterých se snažíme ukázat, že jsou to stejně fascinující tvorové jako všichni jiní a není třeba se jich bát.
//
Na přelomu ledna a února jsme si společně připomněli Světový den mokřadů. Při této příležitosti připravili dobrovolníci České společnosti ornitologické 32 vycházek za vodními ptáky ve svém okolí. Zúčastnilo se jich více než 500 návštěvníků, které neodradilo ani větrné počasí, provázející sobotní akce konané o hlavním, prvním únorovém víkendu. Odměnou pak byly krásné zážitky z pozorování ptáků, nejen zimních hostů (morčáků, turpanů, hoholů i hoholky), ale třeba i dvou tokajících párů orlů mořských. O tyto zážitky se s vámi rádi podělíme ve fotogalerii, kde můžete rovněž načerpat atmosféru jednotlivých akcí.
Děkujeme všem organizátorům za čas, který věnovali přiblížení světa mokřadních ptáků návštěvníkům!
Vycházky (nebylo-li u konkrétní vycházky v pozvánce uvedeno jinak) se uskutečnily v rámci projektu Okřídlení sousedé. Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.
//Po úspěšných dvou ročnících Ornitologické akademie ČSO otevíráme další ročník pro novou skupinu mladých ornitologů. Continue reading „Spustili jsme přihlašování do Ornitologické akademie 2023“
//Každou zimu mi vrtalo hlavou, kam se přes léto ztrácí stehlíci z našeho krmítka. Teď už to vím. Neztrácí se nikam, jen je kvůli všudypřítomnému listí není prakticky vidět, o to víc jsou ale slyšet. Navíc to vypadá, jako by se k nám do okolí přistěhovala spousta nových ptáků. K vidění a slyšení jsou pěnice pokřovní, černo i hnědohlavé, zvonci, šoupálci, králíčci, brávníci, parukářky i babky, pěvušky a na jaře jsem u místního zemědělského družstva objevila dokonce i hrdličku divokou. V poslední době mám vůbec pocit, že se ptáci nastěhovali úplně všude. Dokonce i do naší dodávky, kam ke klempířské brašně a bedně na montáže střešních oken přibyla brašna s dalekohledem, diktafonem, zápisníkem a Svenssonem – ornitologickou určovací příručkou. Když totiž pracujete na střechách, dost těžko se ptákům odolává. Jste jim blízko, skvěle vidíte, takže si můžete užít třeba svatební lety krkavců, nebo lovící krahujce. Jenže to dost předbíhám.
Všechno začalo loni, kdy jsem si v Ptačím světě přečetla článek od účastníků předchozího Kurzu určování ptáků. Vau, to musí být geniální, říkala jsem si. Příležitost půl roku se intenzivně věnovat studiu ptáků. Nic neponechávám náhodně a na webu ČSO zadávám, aby mě informovali, jakmile bude nový kurz na obzoru. Email s přihláškou dorazil v lednu. Jenže co čert nechtěl, součástí přihlášky byl i drobný kvíz. Fotky ještě dobrý, ale po nich následovalo i několik hlasů. Škoda, že tam nebyla kukačka, tu bych poznala. Takhle jsem se smiřovala s tím, že na kurz můžu zapomenout, protože ptačí hlasy, to pro mě byl jeden velký chaos. O to větší byla moje radost, když jsem se dozvěděla, že od února začínáme.
Kurz určování ptáků běží od února do června a je to smršť osmi seminářů, tří terénních víkendových exkurzí a ornitologických vycházek, kterých můžete mít tolik, kolik dovolí vaše časové a dojezdové možnosti. K tomu ještě perfektně zpracované studijní materiály, ve kterých nechybí přehledné playlisty ptačích zpěvů a hlasů. Je nás pětadvacet účastníků a první měsíce se scházíme jednou týdně večer vždy na tři hodiny na Zoomu a pod taktovkou hlavních lektorů – Kuby a Ondry poznáváme šplhavce, pěvce, dravce, vrubozobé i brodivé atd. atd. Prezentace se přelévají do poznávaček, kvízů, fotky střídají spektrogramy, my špicujeme uši a snažíme naučit se ve zněti tónů rozpoznávat jednotlivé ptačí druhy. A hlasům je v kurzu věnována podstatná část, což postupně přináší první plody. Ale jako už bývá, když máte pocit, že vám to docela jde, přijdou bahňáci, pěnice, rákosníci a jim podobná ÚHáPéčka. Ovšem semináře jsou jen předzvěst toho, co přinesou terénních exkurze (a vycházky). Praha (fakt je tu spousta zajímavých biotopů), Josefovské louky a Rozkoš, Třeboňsko. Lektorský tým (mimochodem super je přítomnost dřívějších absolventů kurzu a kurzových hostů) nás s bezmeznou trpělivostí učí rozpoznávat, naslouchat, odhadovat, vysvětluje, prakticky ukazuje, zodpovídá nevyčerpatelnou lavinu dotazů, statečně čelí naší zvědavosti i nočním spontánním mini večírkům.
Kurz byl výborný ale i v jiných ohledech. Sešla se tu úžasná skrumáž lidí. S dalekohledem na oku se tu potkávají učitelé, lékařka, chemičky, ajťák, meteoroložka, holky ze ZOO, ochranářka z AOPK, lidi pohybující se ve stavebnictví a mnozí další. Všichni máme jedno společné. Propadli jsme stejné ptačí vášni. A tak se učíme, poznáme, napovídáme si, radíme se a je jasné, že kurzem naše ornitologické dobrodružství nekončí. Právě naopak, začíná. Ivet zakládá naši kurzovou WhatsApp skupinu, Marta iniciuje akci příští rok v Polsku, mnozí z nás se chystají na zářijovou konferenci Ptáci a svět v pohybu, budou další vycházky, setkání.
Po pravdě, je těžké shrnout dojmy do pár odstavců. Za mě představoval kurz jeden z nejintenzivnějších a nejsilnějších zážitků, které jsem v poslední době zažila, a mnohonásobně předčil všechna očekávání. Díky kurzu jsem viděla ptáky, které jsem donedávna znala jen z knížek. Navíc se povedlo to, co jsem zpočátku považovala za prakticky nemožné – řadu ptáků poznám i po hlase. A je to perfektní, jdete lesem, nic nevidíte, ale víte, že tu někde jsou mlynaříci, červenky, drozdi, hýlové. Moc ráda taky vzpomínám na praktické ukázky ornitologie – kroužkování, představení různých metod sčítání ptáků v terénu, akustický monitoring, představení různých faunistických databází, chytrých webů jako Xeno-canto nebo Featherbase a mnoho dalšího.
Ovšem je tu jedno riziko, na které třeba potenciální zájemce o kurz upozornit. Díky kurzu se totiž může vážným způsobem rozvinout až ornitologickou závislost. Ptáky začnete vidět všude, a pokud je neuvidíte, uslyšíte je a to je pak ještě horší. Budete chtít totiž víc. Víc vědět, vidět, slyšet, víc poznat. Začnete všude s sebou tahat všechny ty ornitologické propriety (jsou někdy dost těžké). Vaše zaujetí nebude znát mezí. Už se toho nezbavíte. A to taky hlavně proto, že kolem vás bude najednou spousta podobně trefených lidí, kteří vás v tom budou všemožně podporovat. Proto dobře zvažte, zda do toho půjdete.
Dana – absolventka kurzu 2022
Kurz určování ptáků pořádá ČSO od roku 2019, více informací najdete na jednotlivých stránkách:
Chcete přednostně dostat upozornění až se otevře přihlašování do dalšího ročníku Kurzu určování ptáků ČSO? Přihlásit se můžete zde: https://forms.gle/1dqdXDZAycT6Kny46
Přihlášky do ročníku 2023 budou otevřeny v polovině listopadu.
//„Rychle se obleč, než půjdeš do školy, musíš nasypat do krmítka. Chceme přece ptáčkům pomáhat.“ Takhle nějak se učí odpovědnosti leckterý mladý ornitolog; ani já nebyl výjimkou. Těm malým ptáčkům, kteří to mají v životě tak těžké, přece chceme pomáhat. A právě proto bychom měli pozorně číst odbornou literaturu, protože svět lidský i ptačí je mnohem složitější, než jak jsme jej kdysi dávno viděli ráno před cestou do první třídy.
Krmení ptáků je nejrozšířenější formou aktivní interakce mezi člověkem a divokou přírodou. Ve Velké Británii, odkud budou pocházet příklady v tomto článku, krmí ptáky každá druhá domácnost. A krmí často celoročně. Jedno krmítko tam připadá na devět jedinců krmítkových druhů ptáků. Za rok obyvatelé Británie spotřebují 150 000 tun různých krmiv. Je to tolik, že kdyby deset nejčastějších krmítkových druhů nežralo celý rok nic jiného, mohlo by jich v Británii žít třikrát víc. Celosvětově se obrat obchodu s aktivní pomocí živočichům pohybuje na úrovni mnoha miliard dolarů a roste v průměru o 4 % ročně. Kromě krmení ptáků lidé v poslední době aktivní podporu rozšiřují na další druhy a skupiny zvířat, krmítka v zahradě a krmení kachen a labutí postupně doplňují domečky pro ježky, hmyzí hotely, hadníky, ale i krmiště supů, žraloků nebo napajedla pro velké savce v suchých oblastech.
Takováto masivní podpora některých druhů již dávno není jen přilepšením strádajícím jedincům v zimě. Obrovský nadbytek potravy se musí chtě nechtě projevit i na celých populacích, druzích a nakonec i na složení ptačích společenstev. Je to ale opravdu to, co chceme? A zamýšlíme se nad tím, když sypeme slunečnici do krmítka a vybíráme z přehršle tukových koulí s různými příměsemi?
Zapátráme-li ve vědeckých studiích, najdeme větší množství prací popisujících vliv doplňkového krmení přímo na krmené ptáky. Ten je veskrze pozitivní, jak si ukážeme dále. Mnohem méně pozornosti doposud vědci věnovali nepřímým vlivům, zejména dopadům na celá společenstva. V loňském roce nám pátrání výrazně usnadnili pánové Shutt a Lees, kteří publikovali dosud nejrozsáhlejší rešerši dopadů krmení ptáků.
Nejvíce publikovaných prací potvrzuje, co není těžké intuitivně odhadnout: ptáci, kteří krmítka využívají, si udržují celkově lepší kondici, lépe přežívají nepříznivá období, mají vyšší fitness, tedy odchovávají více mláďat, mají lepší imunitní reakce, často zvyšují populační hustoty. Populace mnoha druhů podporovaných potravou zvyšuje početnost jak lokálně, tak na úrovni států. Dostupná potrava pomáhá hlavně v energeticky náročných obdobích, u nás především při silných mrazech a při námraze. Uměle změněné podmínky však mohou vést až ke změnám migračního chování. Když jednotlivým ptákům umožníme přežít v oblastech, které pro ně dříve byly po část roku neobyvatelné, dochází k vyhasnutí migračního pudu, protože zůstat na místě je výhodnější než podstupovat nebezpečí na nejisté tahové cestě. Změnit se může i směr tahu; například některé naše pěnice černohlavé místo do jižní Evropy létají zimovat na krmítka do Británie – severozápadně od svých hnízdišť. Tito ptáci mají také kratší křídla, a protože z bližších zimovišť přilétají dříve, vytváří se rozmnožovací bariéra mezi nimi a ptáky zimujícími ve Středomoří.
Přestože cílená podpora zachránila některé druhy před vyhynutím (například holuba růžového, kondora kalifornského nebo neofému žlutobřichou), nic takového není známo o plošném krmení ptáků. Ohrožené jsou zkrátka jiné druhy než ty, které navštěvují zahradní krmítka.
V poslední době se objevují i studie zaměřené na člověka, který ve stále urbanizovanějším prostředí ztrácí přímý kontakt s přírodou. Krmítko plné ptáků pak tento kontakt pomáhá udržovat, čímž přispívá k psychické pohodě lidí a k jejich mentálnímu zdraví. Z ptáků na krmítku máme zkrátka radost a dobrou náladu, což je zřejmě hlavní důvod, proč si přikrmování ptáků získává stále větší oblibu a proč za něj vydáváme i desetitisíce korun ročně.
Ve výčtu pozitiv nesmíme zapomenout ani na sociální prvek, kdy sdílení pozorování, hlavně fotografií, opět přispívá ke zdravému fungování mezilidských vztahů. Pro děti a pro seniory často představuje nejbližší, případně jediný přímý kontakt s volně žijícími ptáky. Význam pro vědecké poznání má i občanská věda, jako je naše Ptačí hodinka.
Ačkoli lidé potravu na krmítkách nekonzumují, přínosy krmení ptáků pro druh Homo sapiens jsou více než zřejmé.
Na krmítka nelétají všichni ptáci stejně. Králíčky na krmítku neuvidíme, hýli si přijdou jen občas zobnout. Naproti tomu kosi dokážou u krmítka zůstat i několik dní, jinou potravu ani nehledají a čas dělí mezi žraní, odpočinek a intenzivní souboje s ostatními kosy. Stačí jen malé zamyšlení a dojde nám, že nepřirozená podpora některých druhů se musí projevit i na těch ostatních. Má-li jeden příliš velkou výhodu, ostatní kolem něj strádají.
A skutečně, jedním z vysvětlujících faktorů, proč některé druhy přibývají a jiné ubývají, může být i míra, s jakou navštěvují krmítka. Platí to až do doby, než se kvůli nepřirozeně blízkým kontaktům ptáků na krmítkách rozšíří nový parazit, jak se to stalo zvonkům. Bičenky drůbeží (Trichomonas gallinae) běžně parazitují u holubovitých ptáků, ale když přeskočily na zvonky, zvládly jejich populaci za deset let zdecimovat na méně než třetinu. K přenosu z holubů na zvonky přitom došlo velice pravděpodobně právě na krmítku, protože jinak se tyto druhy příliš nesetkávají. A další přenos mezi zvonky navzájem je na krmítkách evidentní. Ani propagace dezinfekce krmítek zvonkům v Británii nepomohla, zvonka tam již zařadili na červený seznam ohrožených druhů a populace i přes veškerou snahu dále klesá.
Nemoci ovšem nejsou uzavřená kapitola, ani ti nejlepší vědci nemohou odhadnout, které další choroby se mezi ptáky na krmítkách začnou přenášet jinak, než tomu bylo dosud, kdy k tomu dojde a jaké to bude mít následky. Zcela vyloučit nelze ani riziko pro lidi, i když je doposud velice nízké.
Nejsou to ale zdaleka jen nemoci, co by mělo naše nadšení z přikrmování ptáků ochladit. Nevhodné a nutričně chudé krmení může snižovat reprodukční schopnost takto krmených ptáků. Krmení vede ke změně chemického složení krve, není ale jasné, jaké následky to může mít. Zásadnější a zdokumentovaná je skutečnost, že dominantní krmítkové druhy vytlačují ty méně zdatné. To přispívá ke známé homogenizaci společenstev, kdy, mírně zjednodušeno, všude žije několik nejběžnějších druhů a vzácnější druhy se zvláštními nároky se stávají ještě vzácnějšími. Příkladem, opět z Británie, může být sýkora modřinka, u které vedlo krmení ke čtyřnásobnému zvýšení obsazenosti budek. Modřinky jsou přitom schopné vyhnat vzácné sýkory lužní a strakapoudy malé z hnízdních dutin nebo zabít mláďata lejsků, současně vytlačují sýkory lužní a babky od potravních zdrojů. Krmení modřinek vede v tomto případě k přímému ohrožení několika mnohem vzácnějších druhů. Obecně to potvrzuje i skutečnost, že k úbytku hmyzožravých druhů nedochází – nebo je pokles jejich početnosti alespoň menší – tam, kde se nekrmí.
Nepřímé vlivy mohou být ale ještě mnohem závažnější. Prakticky chybějí informace o tom, jaké dopady má krmení na celé potravní sítě, tedy na vzájemné vztahy mezi predátory, kořistí, patogeny, parazity a kompetitory. Z toho mála, co zatím víme, je zjevné, že zvýšení potravní nabídky pro predátory krmítkových druhů (například krahujce nebo i hlodavce) zvyšuje predační tlak i na vzácné druhy. A tou kořistí nemusejí být jen ptáci. Nepřirozeně vysoké populace sýkor mohou přílišnou predací decimovat housenky vzácných motýlů.
Zamyslet bychom se měli i nad ekologickou stopou krmení ptáků. Běžně rozšířená slunečnice, není-li bio, se pěstuje za použití většího množství chemikálií. Naše vypasené krmítkové sýkorky se tedy mají dobře na úkor ubývajících skřivanů a strnadů. Ještě horší je to s některými exotickými krmivy, která se začínají objevovat i u nás. Například mastňák habešský, prodávaný jako niger seed, je jednou z tropických plodin, jejichž pěstování jde ruku v ruce s odlesňováním a likvidací přírodních biotopů v tropech. Dopad na životní prostředí má rozhodně i výroba a doprava tukových směsí a dalších speciálních krmiv přes půl světadílu, o použití palmového tuku v levných koulích nemluvě.
Na tuhle jednoduchou otázku neumím odpovědět. Ochranářský princip předběžné opatrnosti by velel krmítko schovat a za ušetřené peníze vysadit nějaký hustý živý plot s bobulemi. Jenže jde to vysvětlit šestiletému dítěti, které vysedává za oknem a má radost z každého nového druhu? Nebudou bez blízkosti ptáků naše dny zase o něco šedivější a smutnější? Nepřestanou se lidé o ptáky zajímat, takže to ve výsledku jejich ochraně spíše uškodí? Nezmizí s odstraněním krmítka i výchovný prvek, směrující děti k zájmu o přírodu? Ani na tyhle otázky zatím odpověď neznám.
V jedné z nedávno vyšlých prací autoři vyslovují i jasné doporučení[1]: vyloučit krmení v rezervacích, omezit krmení v oblastech významných pro ohrožené druhy a vrátit se k přikrmování pouze v zimě. Naše domácí krmítko bude určitě zůstávat prázdné mnohem častěji než dosud. Ptáčkům přece chci pomáhat, jako v té první třídě. Jen dnes už vím, že krmítko dávám na okno hlavně kvůli sobě.
Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO), článek vyšel v časopise ČSO Ptačí svět 1/2022
podle Shutt J. D., Lees A. C. 2021: Killing with kindness: Does widespread generalised provisioning of wildlife help or hinder biodiversity conservation efforts? Biological Conservation 261: 109295 a dalších zdrojů.
[1] Shutt J. D., Trivedi U. H., Nicholls J. A. 2021: Faecal metabarcoding reveals pervasive long-distance impacts of garden bird feeding. Proc. R. Soc. B 288: 20210480.
Jak správně přikrmovat
//
Skončil pátý ročník kampaně Týden skleněného zabijáka, jejímž prostřednictvím se snažíme upozornit na problém kolizí ptáků se skly a zároveň ukázat funkční, pro ptáky bezpečná řešení. I když přímo v daném týdnu byla zaznamenána „pouze“ čtyři úmrtí způsobená nárazem do skla, jeden z nešťastníků, strakapoud velký, byl během kampaně nalezen přímo pod silně reflexní plochou projektového ateliéru ve Strakonicích. Hned následující týden bylo na birds.cz zaznamenáno dalších 6 případů, z toho 4 na téže budově v Hradci Králové. Zatímco mnoha lidem není osud ptáků lhostejný, probudit zájem právě architektů a projektantů je stále složité. I zájem o semináře byl bohužel velmi malý, přestože jsme cíleně oslovovali projekční kanceláře v okolí.
Jsme proto moc rádi za každého, kdo se za ochranu ptáků postaví. Dopravní podnik v Pardubicích přistoupil na základě podnětů cestujících k novému řešení zastávek, které s námi konzultoval. Pardubice se tak stávají dalším městem se systémovým řešením kolizí ptáků se skly. O konzultace nás požádal i Dům dětí a mládeže v Olomouci, kde se přistavují nové prosklené terasy, knihovna v Mokré a několik dalších městských objektů. Spolupracovali jsme i při přestavbě budovy v areálu nemocnice ve Šternberku, od roku 2018 spolupracujeme na zabezpečování výběhů v ZOO Olomouc, samolepky k zabezpečení rizikových ploch jsme rozeslali dalším pěti školám. Jednou z nich byla i praktické škola v Berouně, jejíž žáci zabezpečili autobusové zastávky ve svém okolí.
I když se příklady dobré praxe množí a zvláště na zastávkách MHD je dopad osvětové činnosti hmatatelný napříč republikou, řešení kolizí ptáků se skly stále zůstává výzvou do budoucnosti.
Za významný systémový krok proto považujeme zpracování „Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály“, jednoho ze standardů péče o přírodu a krajinu, který jsme zpracovali ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Bude sloužit ke zkvalitnění prováděných prací a k zajištění porovnatelnosti výstupů i sjednocení termínů v komunikaci mezi projektanty, investory, dodavateli, veřejnou správou a experty a odbornými institucemi. Jeho součástí je i hodnotící tabulka rizikovosti budov (vznikla v rámci grantu podpořeného hlavním městem Prahou), která by měla najít uplatnění mezi širokou i odbornou veřejností.
//V roce 1993 se Česká společnost ornitologická přidala k n
ové mezinárodní kampani EuroBirdwatch, která letos oslaví 30. výročí! Tato úspěšná kampaň již tradičně probíhá o prvním říjnovém víkendu, během něhož ornitologové z České společnosti ornitologické organizují pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.
Letos proběhne již jeho 30. ročník – nenechte si ho utéct! Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky do podzimní přírody! Continue reading „Pozvánka na 30. ročník Festivalu ptactva“
//V pondělí 23. května 2022 Česká společnost ornitologická (ČSO) uspořádala v Toulcově dvoře v Praze 3. ročník žákovské ornitologické konference, tedy akce kde jednotlivci i badatelské týmy prezentují výsledky své ornitologické práce formou posteru či ústní prezentace. Continue reading „Fotoreportáž z 3. žákovské ornitologické konference“
//
Milí členové,
opět po roce vás srdečně zveme na oblíbený víkend pro rodiny s dětmi. Na tom letošním oslavíme 30 let Ptáka roku! Oslava se uskuteční o prvním zářijovém víkendu na Vysočině, v krásné přírodě CHKO Žďárské vrchy, v rekreačním středisku Naděje.
Rádi byste vašim dětem přiblížili svět ptactva hravou formou a sami se rovněž dozvěděli něco nového nebo si zopakovali pozapomenuté? Také si myslíte, že v partě je to větší zábava a chybí vám společnost podobně „postižených“?
Pak jsou následující řádky určeny přesně pro vás!
Co je to za akci?
Víkendový pobyt plný her a poznání pro děti i dospělé. Čeká nás spousta her a soutěží, které nám přiblíží jednotlivé ptáky roku. Těšit se můžete i na večery se zajímavým povídáním, trochu praktické ornitologie při kroužkování a noční výpravu do lesa.
Jak vypadala jedna z předcházejících akcí se dočtete ZDE.
Pro koho je akce určena?
Pro mamky, táty, ale i babičky, dědy, strýčky, tetičky… a jejich ratolesti – především pro ty ve věku 5 – 10 let, ale vítáni jsou samozřejmě i mladší a starší sourozenci, kteří si chtějí společně hrát a dozvědět se něco nového z ptačího světa.
Základní informace a podmínky:
Organizuje: Česká společnost ornitologická
Kontaktní osoba: Gabriela Dobruská, tel. 724 687 996, Email: vikend@birdlife.cz
Místo konání: Středisko Naděje, Svratouch 306, 539 42 Svratouch
Termín: Začátek: v pátek 2. 9. 2022, příjezd v odpoledních hodinách (mezi 17 – 18 hod.), začínáme večeří a po ní první částí programu
Konec : v neděli 4. 9. 2022 odpoledne (cca 15 hod)
V ceně zajištěno: Ubytování pro nenáročné ve 4-5 lůžkových chatičkách, plná penze (snídaně, oběd, večeře), povlečení, společné sociální zařízení, společenská místnost, a hlavně připravený pestrý program pro děti po celý víkend.
Doprava vlastní
Cena za osobu:
Člen ČSO: dospělý 2 100,- Kč, dítě do 14 let 1 800,- Kč
Ostatní: dospělý 2 600,- Kč, dítě do 14 let 2 300,- Kč
SLEVA pro členy ČSO a děti členů je tedy 500 Kč/ osobu.
Způsob platby:
– po přihlášení vám vystavíme fakturu, na které naleznete potřebné informace k platbě.
Pokud se akce po zaplacení celého poplatku nebudete moci zúčastnit a nepodaří se vám ani nám sehnat za vás náhradníky, bude vám vrácena ½ doplatku (tedy ¼ celkové ceny).
Program:
účast na programu dobrovolná
Čekají na vás ptačí tvořivé dílničky, ptačí pohádky a povídání pro děti i dospělé, hry a soutěže pro přemýšlivé i dovádivé. V sobotu se vydáme na výlet po stopách jednotlivých ptáků roku. Nebude chybět ani přímé setkání s ptáky během ukázek odchytu a kroužkování ptáků – třeba chytíme i letošního ptáka roku. Víte, kdo to je?
Her a soutěží se účastní celá rodina!
Přihlášku najdete ZDE
Vyplňte, prosím, nejpozději do 31. 7. 2022
Pokud se rozmyslíte později, ptejte se na vikend@birdlife.cz.
Pozor! Počet míst je omezen. Pokud máte o akci zájem, neváhejte a přihlaste se co nejdříve!
Za Českou společnost ornitologickou se na Vás těší
Gábina Dobruská, Lucka Hošková
//
Srdečně zveme všechny milovníky ptáků na vycházky za synantropními živočichy – druhy žijícími v lidských sídlech.
Zdá se vám město bez života? Není to tak. Stačí jen mít oči otevřené a uši nastražené. Třeba i na vašem domě hnízdí rorýsi a žijí netopýři a vy o tom nevíte, protože jste je nevnímali. Vyrazte s námi poznat ptačí sousedy podle hlasu, hledat hnízda jiřiček, zaposlouchat se do křiku rorýsů a objevovat netopýry. Dozvíte se, jaká nebezpečí okřídleným sousedům v našem okolí hrozí, proč je silueta dravce mýtus a hlavně jak můžeme pomoci.
Třeba jsou to i vaši sousedé! Continue reading „Pozvánka na večerní vycházky za okřídlenými sousedy“
//Vítání ptačího zpěvu. To jsou vycházky, přednášky, ukázky kroužkování a další akce zaměřené na poznávání našich ptačích přátel, jejich způsobu života a problémů, kterým čelí. Je oslavou návratu tažných druhů z jejich zimovišť. Vítání se pořádá tradičně na jaře, kdy jsou ptáci nejaktivnější. Jsme rádi, že se letos po dvouleté pauze díky ochotě organizátorů-dobrovolníků podařilo zorganizovat 117 akcí po celé České republice. Již nyní máme od organizátorů hlášeno, že se jich zúčastnilo více než 2 300 návštěvníků. A to máme zpětnou vazbu zatím pouze z 62 vycházek, celkově tak můžeme odhadovat kolem 4 000 účastníků! Jaké byly se dozvíte v následující fotoreportáži. Continue reading „Fotoreportáž z Vítání ptačího zpěvu 2022“
