obálka knihy Krmíme ptáky ale správně

Krmíme ptáky, ale správně – recenze

Peter Berthold, Gabriele Mohrová

KRMÍME  PTÁKY, ALE  SPRÁVNĚ

KRMENÍ, OCHRANA A BEZPEČÍ PRO PTÁKY PO CELÝ ROK

Vydalo nakladatelství KAZDA v roce 2018 www.knihykazda.cz

Bertholdova kniha o dlouhodobém přikrmování ptáků je  významný a krásný vánoční dárek

obálka knihy Krmíme ptáky ale správně

Konečně držím v rukou knížku, po jejímž překladu a vstupu do českého ochranářského prostoru jsem zatoužil před řadou let. Byli jsme tenkrát s manželkou na několik týdnů kroužkovat ptáky u doktora Fiedlera v Radolfzellu (na polní stanici Metnau). A tam jsme potkali autora knihy prof. Petera Bertholda. Viděli jsme něco z jeho práce na výzkumu tahu pěnic černohlavých, slyšeli o místních krmištích a zejména mohli kroužkovat spoustu nádherných ptáků. Pak jsem dostal do ruky první vydání Bertholdovy knihy z roku 2005. V Německu se stala okamžitě ochranářským bestsellerem. Nyní spatřila světlo světa již ve čtvrtém vydání a to se objevilo na českém trhu.

Asi nejsem nejlepším a zcela objektivním recenzentem. To proto, že si mne již první německé vydání hodně získalo. Ačkoliv mělo o téměř stovku stran méně. Současné čtvrté vydání, jež si můžete zakoupit, je značně rozšířené o další úvodní, a vlastně ty nejpodstatnější, kapitoly. Profesor Berthold vychází z dramatického úbytku ptáků v Německu. Sledoval tento vývoj zhruba padesát let. Rozebírá příčiny stavu a proces hledání některých neuskutečnitelných řešení. Například tzv. re-ekologizace. Tento zápas o změnu zejména v zemědělské politice je během na dlouhou trať. Rychlejší a okamžitá pomoc je podle Bertholda na dosah ruky – přikrmování, nejlépe celoroční, praktikované zejména v Anglii nebo v USA. Autor uvádí praktické příklady, kde se osvědčilo, například u vrabce domácího.

V dalších kapitolkách rozvádí energetické potřeby ptáků. Zdůrazňuje, že nejsou podle něj zdaleka největší v zimě. Náročnějším obdobím bývá pro ptáky léto. Zajímavé byly pro mne výsledky patnáctiletého systematického sledování, které byly uvedeny již v prvním vydání knihy. Přikrmování uspíší zahájení snůšky, počty vajec, někdy i zlepšení kvality a dokonce velikosti vajec. Zlepšuje se také proces přepeřování a urychluje se růst nového peří. Kniha nás seznamuje s potřebným plánováním přikrmování. A radí konkrétně, jak a čím krmit. S knihou můžeme navštívit jak běžná krmítka, tak také jiná, speciální krmná zařízení. Dozvíme se, co je základní, doplňkové nebo sezónní krmivo, co je živé krmivo, nebo takový nepatrný detail, jak upravit pro krmení kousek tvarohu, aby nezkysl.

Knížka je plná malých, praktických rad. Barevné, přehledné grafy nám ukazují návštěvnost krmítek a počty odchycených ptáků v různých obdobích a biotopech, jakým je ovocný sad, les, domácí zahrada během celého roku. Obrázek ze strany 97 je známý, převzatý z britských pramenů. Vypovídá o návštěvnosti a tudíž i spotřebě krmiva. Jeho věrohodnost si ověřujeme u několika druhů i na našem stacionárním krmítku. Například brhlíky od konce dubna až po červen na krmítku téměř nevidíme. Zato strakapoudi přilétají zejména v červnu a v červenci. Také kosové se nám v září a říjnu téměř vyhýbají. V jiné kapitole Berthold odpovídá na otázku, kterou také opakovaně dostávám: „Ale mně na krmítko nic nelétá, nevíte proč?“ Také se zde řeší otázka: Co s nezvanými hosty, domácími holuby, hrdličkami zahradními, ale i kočkami? Pro někoho je žel na krmišti vetřelec i krahujec. Odpovědi zde najdou též diskutéři o ptačích nemocech přenášených na krmítku. Řeší se zde zvláště trichomonóza zvonků zelených. Dozvíme se, jak tedy na krmítku dodržovat hygienu.

Zaujala mne i velmi důležitá kapitola o doplňkových opatřeních pro ochranu ptáků. Berthold v ní mluví o „vyluxované zahradě psychopatů“. Ale též pokračuje o zahradě pro živočichy, a zejména ptáky, přívětivé. Co tam sázet a jak předem myslet na vhodná hnízdiště. Je zde spousta nových i starších podnětů. Závěrečná část obsahuje seznam druhů s krásnými obrázky. A to nejen pěvců, ale třeba i dravců. I ty můžeme přikrmováním pozitivně ovlivnit. Tady si může každý přijít na to své. Mne potěšila metoda, jak pomoci malé “myšce“, při zemi rejdícímu střízlíkovi.

Na závěr se musím přiznat, že k této knize mám srdečný osobní vztah. Nejen kvůli mnou akceptovanému myšlení a její praxi, ale i jinak. Českým vydavatelem je totiž náš klubový prachatický žák Václav Kazda. Léta jako zvídavý klučina navštěvoval náš ornitologický klub na Dřípatce. Pak nám zmizel ve světě. A ejhle. Prostřednictvím zamýšleného vydání oblíbené německé  knížky jsem Václava opět potkal. Napsal mi, že četl někde můj obdiv a radost nad prací profesora Bertholda. A semínko zapadlo do dobré půdy. Bylo mi nakonec velkou ctí na jeho prosbu napsat ke knize krátký úvod. A ještě jsme mohli v závěru uveřejnit jeden list o naší službě – práci v neziskové organizaci A Rocha. Václav Kazda je tak pro mne velkým povzbuzením. Věřím, že bude i pro vás. Nevzdávejte práci s dětmi a mladou generací, i když nese ovoce třeba až po desetiletích. Vřele vám doporučuji si „Bertholda“ koupit. Není to úplně snadná a laciná četba. Dá to zabrat. Ale o to více to stojí za to.

Hezké Vánoce s touto knihou vám přeje

Pavel Světlík, ředitel A Rocha – Křesťané v ochraně přírody

Pomozte chránit ptáky a zapojte se do Týdne Skleněného zabijáka

Prosklené plochy v oknech nebo opláštěních celých budov, ale třeba i na zastávkách hromadné dopravy nebo v protihlukových stěnách představují pro ptáky neviditelného zabijáka, který má ročně na svědomí jen v Česku odhadem mnoho set tisíc ptačích životů. A ve světovém měřítku jdou odhady do miliard.

V týdnu od 24. do 30. září se proto lidé po celém světě vydají ke skleněným plochám ve svém okolí a při akci Collision Count Week pořádané organizací FLAP Canada budou pátrat po ptácích, kteří se nárazem do zrcadlící nebo průhledné plochy zabili nebo poranili.

Přidejte se i vy  – má to smysl. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o skleněné plochy nám totiž poskytnou přesnější čísla a jasné argumenty pro následná jednání s majiteli nebezpečných objektů.

Foto: K. Ševčíková

Jak se mohu zapojit?

Vydejte se od 24. do 30. září 2018 ke skleněným plochám ve vašem okolí a pátrejte po mrtvých a zraněných ptácích v blízkosti těchto míst. Ideální je vypravit se na mapování brzy ráno, kdy ještě mrtvolky nejsou odklizené úklidovými četami.

Doporučujeme se zaměřit hlavně na prosklené budovy (obytné, kancelářské, obchodní, průmyslové). V zájmu vaší bezpečnosti naopak nedoporučujeme protihlukové stěny, kde je pro zmapování potřeba pohybovat se v místech se zvýšenou dopravou.

Uložte si do mobilu číslo na nejbližší záchrannou stanici pro případ nálezu zraněného ptáka. Kontakty na záchranné stanice najdete na stránkách zvirevnouzi.cz.

Prosíme, respektujte při mapování soukromý majetek a zákazy vstupu.

Co vše je dobré sledovat?

Při nálezu mrtvého nebo zraněného ptáka si zaznamenejte:

  • datum a čas nálezu
  • co nejpřesnější místo a ideálně i orientaci stěny budovy (S/J/V/Z), u které jste ptáka našli
  • nález vyfoťte se skleněnou plochou na pozadí, ne pouze detail uhynulého/poraněného ptáka
  • o jaký druh se jedná (pokud ho máte vyfocený, přesné určení zajistí ČSO)

 

Co s nasbíranými údaji?

Údaje z mapování vložte do ornitologické databáze Avif na adrese birds.cz/avif.

Po registraci/přihlášení stačí zadat datumčas vycházky, místo nálezu (obec a ideálně bodem v mapě určete i přesné místo) a do poznámky zadejte orientaci skleněné plochy a heslo „Týden Skleněného zabijáka“ (krok 1). Pak se tlačítkem Uložit dostanete do kroku 2, kde zadáte ptačí druh a v poli Aktivita zvolte možnost zraněný pod skleněnou plochou či mrtvý pod skleněnou plochou. Nezapomeňte nahrát fotografii a zvolte tlačítko Přidat pozorování.

Pokud jste na stejném místě našli více ptáků, zadejte další druh (krok 2). Pro zadání dalšího místa zvolte tlačítko Uložit a začněte od kroku 1.

Pokud nemůžete vložit údaje do výše uvedené databáze, můžete nám je poslat e-mailem na adresu viktora@birdlife.cz.

Všechna získaná data pak předáme pořadatelské organizaci FLAP Canada a využijeme pro další jednání.

Jak to pomůže ptákům?

Zraněným ptákům pomůžete přímo vy předáním do péče záchranné stanice a díky nasbíraným údajům získáme dobrý argument, o který se budeme moci opřít při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných staveb.

DALŠÍ INFORMACE:

birdmapper.org

Hromadné úhyny kosů může mít na svědomí virus Usutu

V posledních týdnech nás kontaktují lidé a hlásí nám nálezy uhynulých a zjevně nemocných kosů. Jedná se často o celé kosí rodinky a stejná situace je i v dalších evropských zemích – Itálii, Německu, Maďarsku, Švýcarsku, Španělsku, Belgii, Francii, Polsku, Rakousku, Srbsku, Chorvatsku nebo Řecku (1). Možnou příčinou je virus Usutu, který přenášejí komáři a výrazně citliví jsou na něj právě kosi. Lidé se ale bát nemusí.

Foto: Monika Burianová

Virus byl poprvé zjištěn v Africe v roce 1959. Do Evropy se rozšířil v roce 1996, kdy způsobil hromadné úhyny kosů v Itálii (2). Od té doby se dostal i do dalších Evropských zemí včetně Česka (3). První mrtvý pták, u kterého byl prokázán virus Usutu, byl kos nalezený v Brně v roce 2011 (4a) a protilátky proti viru byly zjištěny také u lysky černé (4b). Zajímavé je, že kromě kosů jsou na virus citliví také puštíci bradatí (5a, 5b). Virus byl ale zjištěn i u mnoha dalších druhů pěvců i nepěvců včetně sýkor, vrabců, vlaštovek, labutí, motáků nebo například strakapoudů (1). V letošním roce mohlo k šíření viru přispět dlouho trvající teplé počasí, které komárům vyhovuje.

Průběh šíření viru Usutu v Evropě. Zdroj: www.dovepress.com/usutu-virus-current-knowledge-and-future-perspectives-peer-reviewed-fulltext-article-VAAT

Ptáci, kteří trpí jakoukoliv nemocí, jsou načepýření, mají pomalejší reakce a nepřijímají potravu ani vodu, jsou zesláblí, malátní a mají svěšená křídla. Onemocnění virem Usutu nemá žádné jasné příznaky (ty závisí mimo jiné i na tom, kam se virus v těle ptáka rozšířil) a jeho potvrzení je tedy možné pouze ve specializované laboratoři.

Na virus neexistuje žádná vakcína ani lék. Nakažení ptáci tak buď uhynou, nebo prodělají nemoc a vytvoří si protilátky (6).

Virus se přenáší prostřednictvím komárů, a to i na člověka. Nákaza ale u lidí probíhá zcela bez příznaků, takže si jí ani nevšimneme. Jen naprosto výjimečně může mít vážnější průběh u osob s výrazně sníženou imunitou (např. lidé po transplantaci; 7). V ohrožení nejsou ani psi, kočky a další chlupatí mazlíčci. Doma chované ptáky je pak možné chránit zakrytím klece moskytiérou (8).

Přímým kontaktem s nemocnými ptáky se virus nepřenáší, při manipulaci s nimi tedy stačí dodržovat základní pravidla hygieny. V případě nalezení nemocných ptáků doporučujeme kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. Při nálezu uhynulého opeřence ho lidé mohou například zakopat na zahradě a v případě většího počtu (3 a více) uhynulých jedinců doporučují veterináři kontaktovat místně příslušnou Státní veterinární správu. Nález je také vhodné zadat do Faunistické databáze ČSO (avif.birds.cz).

Zdroje informací:

(1) https://doi.org/10.2147/VAAT.S123619

(2) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3559058/

(3) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4742707/

(4a) Hubálek Z, Rudolf I, Čapek M, Bakonyi T, Betášová L, Nowotny N. Usutu Virus in Blackbirds (Turdus merula), Czech Republic, 2011–2012. Transboundary and emerging diseases. 2014 Jun;61(3):273-6.

(4b)  Straková P, Šikutová S, Jedličková P, Sitko J, Rudolf I, Hubálek Z. The common coot as sentinel species for the presence of West Nile and Usutu flaviviruses in Central Europe. Res Vet Sci. 2015;102:159–61.

(5a) Nikolay B. A review of West Nile and Usutu virus co-circulation in Europe: how much do transmission cycles overlap? Trans R Soc Trop Med Hyg. 2015;109(10):609-18. 10.1093/trstmh/trv066.

(5b) Schulze C, Ziegler U, Schlieben P, Fast C, Bock S, Schüle A, Ochs A. FATAL SYSTEMIC USUTU VIRUS INFECTION IN TWO JUVENILE GREAT GREY OWLS (STRIX NEBULOSA) FROM A GERMAN ZOOLOGICAL GARDEN. Journal of Comparative Pathology. 2017 Jan 1;1(156):113.

(6) https://www.ndr.de/nachrichten/Usutu-Virus-Viele-Tausend-Amseln-sterben,usutu104.html

(7) Cavrini F, Gaibani P, Longo G, Pierro AM, Rossini G, Bonilauri P, et al. Usutu virus infection in a patient who underwent orthotropic liver transplantation, Italy, August-September 2009. Euro Surveill. 2009;14(50):19448.

(8) https://www.dwhc.nl/en/faq-usutu-virus/

Další informace:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5388094/#r3

Zabezpečených zastávek přibývá, ale s rozporuplnými výsledky

Ti z vás, kteří občas zavítají na stránky zastavky.birdlife.cz, si mohli všimnout, že jsme nejen překročili metu 10 000 ohodnocených zastávek, ale také toho, že v posledních týdnech přibylo těch zabezpečených.

Hodonín – Rodinova. Zastávka vybudována se zvýrazňujícími vodorovnými proužky. Foto: Zbyněk Janoška

Některé zastávky vznikají již se zvýrazňujícími prvky (například zastávky Hodonín – Rodinova), častěji však dochází k zabezpečení stávajících nebezpečných zastávek. Velké poděkování za to patří zejména školám, spolkům a dětem, které se zapojují do kampaně Jaro ožívá, zaměřené na zabezpečování skleněných ploch nebezpečných pro ptáky. Zároveň došlo v Brně k zabezpečení 20 zastávek, které po jejich provozovateli vyžadovala Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) – a rozdíl mezi těmito akcemi nemohl být větší.

ČIŽP a ČSO začaly jednat s firmou CITY-TOOLS, s.r.o., která provozuje reklamu na zastávkách hromadné dopravy v Brně již v polovině roku 2016. Na prvním setkání firma představila návrh polepového vzoru, který byl jak ČSO, tak ČIŽP akceptován. Jednalo se o vodorovné proužky, tvořené textem obsahujícím název a logo firmy – řešení, které kromě předcházení kolizím s ptáky sloužilo i jako reklama pro firmu. Další jednání se nicméně táhla a až na po několika urgencích ze strany ČIŽP bylo na jaře 2018 započato se zabezpečováním zastávek. Celkem bude v Brně zabezpečeno 20 zastávek, které ČSO vyhodnotila jako nejnebezpečnější na základě údajů z databáze zastavky.birdlife.cz. Zvolené řešení je ale velmi vzdálené tomu, které jsme v roce 2016 odsouhlasili a které požadovala ČIŽP. Namísto pruhů nebo reklamy byly celé zastávky polepeny souvislou, jednolitou barevnou fólií.

Brno – Stará nemocnice. Souvislé šedé plochy jsou sice viditelné, ale ošklivé Foto: Kryštof Horák

Poté, co jsme kontaktovali firmu CITY-TOOLS, s.r.o., nám bylo řečeno, že ke změně polepu došlo kvůli finančním nákladům – polepit zastávku jednobarevnou fólií je zkrátka nejlevnější způsob. Při kontrole bylo navíc zjištěno, že byly polepeny pouze zadní stěny přístřešků a boční stěny zůstaly nezabezpečené. Takovéto řešení je sice lepší variantou než původní stav, ale pro ptáky není zdaleka ideální a estetická hodnota nově zabezpečených přístřešků by se hledala těžko i mikronovým mikroskopem.

Brno – Osová. Boční plochy zůstaly čiré a stále představují riziko. Foto: Kryštof Horák

Jakkoli vítáme, že došlo k zabezpečení dvou desítek ploch, na kterých byla zaznamenána mortalita ptáků, zvolené řešení neodpovídá našemu doporučení a existují vizuálně příjemnější způsoby, jak docílit toho, aby se o skleněné plochy ptáci nezabíjeli.

V porovnání s brněnskými zastávkami, jejichž zabezpečení bylo výsledkem téměř dvou let práce (poděkování patří zejména ČIŽP) působí úprava zastávek v Brandýse nad Labem jako zázrak. Paní Andrea Čermáková ze ZŠ Na výsluní se s městem domluvila na zabezpečení celkem 21 zastávek, přičemž každá třída si kompletně vymyslela a připravila polep své zastávky. Výsledkem jsou bezpečné zastávky, z nichž každá je originál, spokojené děti i učitelé a povzbudivé reakce okolí.

Brandýs nad Labem. Foto: Andrea Čermáková

Česká společnost ornitologická podporuje všechny aktivity, které vedou k prostředí bezpečnému pro ptáky. Vítáme, když se lidé starají o své okolí  jsou ochotní investovat vlastní čas a úsilí pro dobrou věc. O to smutnější je, když za veřejné peníze, z daní nebo s úředním posvěcením vznikají ošklivé věci.

Brandýs nad Labem. Foto: Andrea Čermáková

Čapí výstava zakotvila v Třešti!

Výstavu nejlepších čapích fotografií zaslaných do fotosoutěže pořádané ke kampani Pták roku 2014 – čáp bílý a čáp černý můžete od 12. května do 30. června 2018 spatřit v Třešti na Vysočině.

Výstavu pořádá TJ OREL TŘEŠŤ ve spolupráci s městem Třešť v místní synagoze. Výstava je doplněna o třešťskou ptačí fotku, od 21.5. do 31.7. bude obohacena doplňkovým programem pro školy a rodiny, klíče a připravený materiál k dispozici v TIC Třešť.

Neváhejte, jste srdečně zváni!

Několik poznámek k přikrmování ptáků

Většina příznivců ptáků asi již uklidila krmítka a těší se z jara v plném rozpuku.  Petr Dobrý, majitel internetového obchodu Zelená domácnost (www.zelenadomacnost.com) však ve svém blogu doporučuje přikrmovat, byť mírně, po celý rok. Krajina je dnes sterilní, ptáci nemají co žrát, je tedy nutno je přikrmovat, tvrdí Petr Dobrý a nechce prý čekat na desetiletí trvající vědecké debaty o vlivu přikrmování na ptáky.

Skutečně nemáme vědecké studie o vlivu přikrmování?

Podle Dobrého existují vědecké studie dokládající, že přikrmování v době hnízdění zvyšuje hnízdní úspěšnost. Které studie to jsou, ovšem nedokládá. Stejně tak nerozvádí, zda zvýšená hnízdní úspěšnost stačí k tomu, aby zvrátila úbytek početnosti ptačích druhů. Nutno uznat, že studie dokládající vyšší hnízdní úspěšnost vlivem přikrmování skutečně existují. Stejně tak existují studie dokládající něco jiného – již před 10 lety vyšla shrnující práce (Robb et al. 2008, Front. Ecol. Environ. 6, doi:10.1890/060152) o vlivu přikrmování na ptáky, leccos se lze dočíst také na Conservation Evidence (www.conservationevidence.com) nemluvě o důkladnější rešerši odborné literatury. Není tedy třeba čekat desítky let. Poznatků o vlivu přikrmování na ptáky je dost už teď. Jen jsou to poznatky proměnlivé, někdy si protiřečí a někdy jsou třeba už neaktuální. Prostě se nedají vyložit jednoduše ano nebo ne, stejně jako celá příroda. Můžeme jednotlivé studie konkrétně kritizovat, pokud pro to najdeme dostatečně silné argumenty, ale ignorovat bychom je neměli, natož si vybírat jen to, co se nám hodí do krámu.

Foto: Neil Fletcher

Potravní nároky ptáků jsou různorodé

Petr Dobrý doporučuje přikrmovat celoročně. Co na tom, že přirozenou potravu lze umělým přikrmováním stěží nahradit. Stačí se podívat na složení potravy jednotlivých ptačích druhů ve Fauně (Štastný & Hudec 2011, Fauna ČR – Ptáci – Aves III/1-2., Academia Praha) – mimochodem díle, které shromažďuje výsledky práce od ornitologů za desítky let – abychom viděli, že málokterému druhu stačí jedna složka potravy. Mnohé ptačí druhy se živí něčím jiným v době rozmnožování, něčím jiným v době čerpání zásob k podzimnímu tahu a něčím jiným zase třeba v zimě. Nemluvě o tom, že mláďata v době hnízdní péče potřebují obvykle zase něco jiného. Lze si ještě představit, že pomoc v podobě energeticky bohaté potravy v době zimního strádání je vskutku kritická; představa, že lze nahradit pestré dietní nároky celoročním krmením na krmítkách je však iluzorní.

Krmení příliš nepomůže nejvíce ubývajícím druhů

Jak známo, mezi běžnými druhy v Česku nejvíce ubývají druhy zemědělské krajiny. Není však známo, že by celoroční přikrmování mohlo pomoci zvrátit úbytek skřivanů, strnadů, chocholoušů nebo čejek. Ani katastrofální úbytek koroptví se přikrmováním nepodařilo zvrátit. Z dalších ubývajících druhů navštěvují krmítka také třeba zvonek nebo pěnkava. Posledně jmenovaní dva ale na přikrmování, zvláště to celoroční, mohou ošklivě doplatit (viz dále). Pravda, sýkora koňadra či modřinka nebo kos černý jsou na tom dobře, přibývají a dost možná že k tomu přispívá i přikrmování. Ale dovozovat z toho, že celoroční přikrmování může zachránit naše ubývající druhy, je přinejmenším troufalost.

Pozor na choroby

Polní ptáci ubývají snad všude v Evropě včetně krmítkářské velmoci Velké Británie. Tam se krmí celoročně ostošest. Zoufalému úbytku polních ptáků krmení přesto nezabránilo. Naopak vše nasvědčuje tomu, že masivní celoroční přikrmování je zodpovědné za dramatický úbytek zvonků v Británii. V roce 2005 byla ve Velké Británii poprvé zjištěna trichomonóza u pěnkavovitých ptáků. Tato choroba způsobovaná parazitickým prvokem se na pěnkavovité pěvce zřejmě rozšířila z jejích tradičních hostitelů, holubů. Pro pěnkavovité ptáky je často smrtelná. Nejvíce byli postiženi zvonci – v roce 2006 dosáhla jejich populace v Británii maxima, 4,3 mil jedinců, v roce 2016 už jen 1,5 mil jedinců, tj. více než 60 % úbytek za 10 let. Vše nasvědčuje tomu, že významně k tomu přispělo právě celoroční přikrmování (více viz Lawson et al 2018, Phil. Trans. R. Soc. B 373: 20170091). Choroba se dále rozšířila do Skandinávie a dále do kontinentální Evropy, vyskytuje se i u nás, byť stále ne v takové míře jako ve Velké Británii. I u nás výrazný úbytek zvonků pozorujeme, souvislost s trichomonózou ovšem jen předpokládáme.

Zvonek pravděpodobně nakažený trichomonózou. Zdroj: www.gardenwildlifehealth.org/garden-wildlife

Poznej a chraň

Aby bylo jasno: na přikrmování ptáků v zimě není nic špatného. Je třeba se jen držet jednoduchých zásad a naslouchat odborníkům. Přikrmování ptáků je úžasným způsobem, jak se dostat blíž k přírodě. Kromě toho, že se o ptácích ledacos dozvíme, třeba dostaneme chuť pomoci i jinak než kupováním si odpustků v podobě celoročního krmení. Celá naše krajina je nemocná a nemocný je i náš vztah k ní. Ten nevyléčíme přikrmováním a ignorováním vědeckých poznatků.

Děti na Dobříši pomáhaly chránit ptáky

Desítky dětí nám dnes pomohly chránit ptačí životy. U stánku ČSO na Dni Země v Dobříši celý den vystřihovaly ze zbytků barevných fólií samolepky, kterými místní skauti polepí nejnebezpečnější skleněné zastávky ve městě.

Školáci i předškoláci se naučili, že jedna silueta na skle je málo a že k účinnému zabezpečení je potřeba sklo polepit hustě. Práce jim šla pěkně od ruky a bylo na nich vidět, že je to baví. Někteří se k nám dokonce opakovaně vraceli, aby přidali další motiv.

Kdo se dřív dostane na řadu? Děti z mateřinek to neměly lehké, všechny chtěly stříhat u malého stolu.
Za odměnu na každého čekala samolepka.

Za spolupráci moc děkujeme všem malým pomocníkům, městu Dobříš, dodavateli samolepících fólií i místním skautům, pro které práce ještě neskončila – čeká je náročný úkol zastávky pomocí vystříhaných samolepek polepit. Držíme palce, ať se to pěkně povede a věříme, že zastávky vyzdobené jejich samolepkami budou dělat radost lidem i ptákům.

Gabriela Dobruská

 

Akce proběhla v rámci projektu Sídla bezpečná pro ptáky.

 

Hlasové zadávání v Avif Mobile

Jedna stará poučka říká, že technologie nám velice usnadňují práci, kterou bychom nikdy nedělali, kdybychom je neměli. Když už ovšem ve světě technologií žijeme a používáme je, je rozumné právě ta usnadnění znát a používat je.

Jedním takovým usnadněním je hlasové zadávání pozorovaných ptáků do mobilní aplikace avifu. Google si již velmi obstojně poradí s češtinou, rozpoznávání řeči ovšem bohužel zatím běží jen na serverech. A z toho plyne první velké omezení: Rozpoznávání řeči v praxi funguje jen s dobrým internetovým připojením LTE. Ve vzdálenějších místech v terénu, kde je slabší signál, nemáme šanci. Ale míst s dobrým signálem stále přibývá, takže pokud chodíte na ptáky někam do civilizované krajiny, mohou se vám následující řádky hodit.

Nejpracnější a nejprotivnější součástí zadávání pozorování do Avif Mobile je bezpochyby zápis druhu. Na displeji telefonu musíme vyťukat alespoň několik písmen a pak druh vybrat z nabídky. A mokrými či zmrzlými prsty to jde těžko, každou chybu je potřeba opravit. Hlasové zadávání je proto vynikající alternativou. Samo o sobě nesouvisí vůbec s avifem, zajišťuje ho klávesnice Gboard. Tu je napřed potřeba do telefonu nainstalovat a zvolit jako výchozí.

Na Google Play najdeme a nainstalujeme klávesnici Gboard. Potom v nastavení telefonu zkontrolujeme, že je Gboard zvolena jako výchozí klávesnice. (Přesný vzhled obrazovek se může lišit podle telefonu a podle verze androidu.)

Nyní již stačí v Avif Mobile (nebo kdekoli jinde, kde potřebujeme zadat text) stisknout na klávesnici tlačítko mikrofonu a nadiktovat název druhu, poznámku či co je potřeba — a převedený text se za pár vteřin objeví na obrazovce. Tak jednoduché to je. A české názvy ptáků umí google výborně!

Místo psaní textu stačí na Gboard ťuknout na mikrofon, chviličku počkat, než začne telefon „poslouchat“, a potřebný text jednoduše nadiktovat.

A teď už je nejvyšší čas přestat si hrát s mobilem a vyrazit do terénu! S hlasovým zadáváním druhů bude zas o něco víc času na ptáky.

Vývoj aplikace Avif mobile podpořila společnost E.ON, Česká republika, s.r.o.  Děkujeme!