Ve dnech 23. – 25. března se u obce Řeka (okres Frýdek–Místek) na území CHKO Beskydy uskutečnil další ročník Beskydského houkání a jeřábkování. Tato akce byla podpořena malým členským grantem České společnosti ornitologické a jejím cílem bylo zmapovat výskyt sov, šplhavců a lesních kurů na území lesní správy Morávka v Ptačí oblasti Beskydy. Získané údaje budou Správou CHKO Beskydy využity jako podklad k ochraně ornitologicky nejhodnotnějších porostů, zejména při přípravě nového Lesního hospodářského plánu, který se bude zpracovávat v roce 2021. Dále poslouží k hodnocení dosavadních ochranářských opatření realizovaných v této oblasti a v neposlední řadě ke sledování početnosti jednotlivých ptačích druhů.
Dramatický okamžik večerního přeletu tokajících sluk lesních. Foto: Pavel Růžek
Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB) spustila nový monitorovací projekt se zapojením širší veřejnosti – tentokrát zaměřený na lesní druh – sluku lesní (Scolopax rusticola). Romantická atmosféra letící sluky proti světlé obloze nad šeřícím se lesem plným jarních vůní patří mezi jedinečné zážitky z naší přírody. Máte chuť to zažít na vlastní kůži a přispět k výzkumu našich sluk? Přečtěte si metodiku a přidejte se!
Vojtěch Kubelka, Vojtěch Kodet, Libor Schröpfer & Miroslav Šálek
Pro letošní rok vybrala komise k podpoře pět projektů. Mapování ptáků proběhne na Českobudějovických rybnících a Křivoklátsku, zvýšené pozornosti se dočkají chřástali, sovy, jeřábci a orli křiklaví.Continue reading „Malé členské granty podpořené v roce 2018“
Chocholouš obecný je jedním z nejrychleji mizejících ptačích druhů ve střední a západní Evropě. Prudký populační pokles se nevyhnul ani České republice. Zatímco v letech 1973–1977 bylo na našem území prokázáno hnízdění chocholouše v 55 % mapovacích čtverců, při posledním mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2014–2017 bylo hnízdění chocholouše doloženo již pouze ve 4 % našich kvadrátů. Většina aktuálních hnízdišť chocholouše se nalézá na jižní Moravě. V Čechách je pravidelné hnízdění hlášeno již pouze z několika izolovaných míst v Polabí a na Mladoboleslavsku. Continue reading „Aktuální stav populace chocholouše obecného v Mladé Boleslavi“
Jarní západ slunce na Vrbenských rybnících u Českých Budějovic, foto: Vojtěch Kubelka.
Ptačí oblast (PO) Českobudějovické rybníky je mezi ornitologickou veřejností relativně dobře známé malebné území v srdci jižních Čech, rozkládající se na více než 60 km2 od Českých Budějovic až po Dívčice. Téměř 50 rybníků různých velikostí je lemováno dubovými hrázemi, obklopeno zemědělskou krajinou, mokřady, rozvolněnou zelení i lesními celky a několika vesnicemi (Šebestián & Brinke 2009, Kloubec et al. 2015).
PO Českobudějovické rybníky byla vyhlášena pro ochranu hnízdících populací kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), rybáka obecného (Sterna hirundo) a slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula), dále pro husu velkou (Anser anser) jako letní i podzimní shromaždiště a kopřivku obecnou (Anas strepera) jako významná jarní tahová zastávka (Hora et al. 2010, Šebestián & Brinke 2009, Hora et al. 2015). Continue reading „Úspěchy podrobného mapování hnízdního rozšíření ptáků ptačí oblasti Českobudějovické rybníky a výzva pro poslední sezónu“
K začátku února neodmyslitelně patří každoroční setkání specialistů na dravce a sovy. I letos se 40 členů a příznivců Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO sešlo 3. února na celodenním setkání na Ornitologické stanici Muzea Komenského v Přerově.
Hlavním bodem programu bylo vyhodnocení terénní práce v předešlém roce a prezentace výsledků specialistů na jednotlivé druhy dravců a sov. Většinu konkrétních výsledků a závěrů z přednesených prezentací bude možno časem najít v elektronickém Zpravodaji SOVDS.
Ačkoliv naprostá většina přítomných netušila, že ptákem roku 2018 bude sýček obecný, rozběhla se bohatá diskuse o příčinách úbytku a možnostech ochrany této zajímavé sovy hned po prvním referátu. Bylo poukázáno na velké nebezpečí, které představují duté betonové sloupy elektrického vedení v místech výskytu sýčka. Zároveň byl představen nový bezpečný typ hnízdní budky instalovaný právě na sloupy elektrického vedení. Samozřejmě se počítá s tím, že budou nejprve zabezpečeny proti případnému smrtelnému uvěznění sýčka uvnitř sloupu.
Podobný trend v ubývání početnosti je hlášen i u sovy pálené. Ta je nyní téměř bezezbytku odkázána na pomoc člověka. Skoro celá populace hnízdí v budkách. Potěšitelné je zjištění, že přibývá párů puštíků bělavých. Stejně tak se zatím nezpomalilo šíření a zvyšování početnosti u orla mořského, i když je tento druh silně ohrožen pokládáním otrávených návnad. V loňském roce byla poprvé zaznamenána otrava karbofuranem u 2 exemplářů orla královského, jednoho z našich nejvzácnějších dravců.
Přednášejícím Václavem Hlaváčem bylo upozorněno na nově se objevující problém – charismatický dravec jestřáb lesní versus volně chovaná domácí drůbež. Státní ochrana přírody o tomto problému ví a snaží se jej řešit. Mezi ochranářské úspěchy patří vysoká hnízdní úspěšnost motáka lužního. Postupný nárůst početnosti na nynějších přibližně 330 párů by bez ochranářských opatření obětavých členů SOVDS nebyl myslitelný.
Při přednáškách se soustředěně poslouchalo… Foto: Luboš Peške
Po polední přestávce pokračoval program informací o vývoji populace orla skalního na Moravě. Vloni poprvé po 4 letech pár vynechal hnízdění a nevyvedl žádné mládě. Nadějným se jeví vznik nového páru. Obsáhlý referát Kláry Hlubocké o poslání a hlavních cílech LIFE projektu PannonEagle zaujal všechny posluchače beze zbytku. Svědčila o tom následující diskuse. A to ještě nikdo z přítomných nemohl vědět o prvním dopadeném „traviči“, jak o tom informovala o dva dny později celostátní média.
Bohatá diskuse se rozběhla i po referátu o monitoringu sov. Nakonec byla sestavena skupina, která se bude touto problematikou podrobně zabývat. Velmi zajímavá byla i další přednáška o telemetrickém sledování jihomoravských orlů královských. Více informací nejenom o orlech královských je možno nalézt na www.birdtelemetry.cz. O telemetrii se hovořilo i v dalším krátkém příspěvku. Dva známí špičkoví odborníci na dravce Luboš Peške a Dušan Rak seznámili posluchače s jimi vyvíjeným GPS/ GSM vysílačem na sledování ptáků a zároveň s novým počítačovým programem k vyhodnocování výsledků sledování.
… a při poledním občerstvení s plnou pusou diskutovalo. Foto: Luboš Peške
Celodenní setkání specialistů na dravce a sovy se neslo (bez přehánění a sentimentu!) v přátelském duchu, včetně odborných diskusí, které často na jiných ornitologických akcích postrádám. Svědčí o tom i několik zpráv, které mi po skončení akce přišly do mé elektronické pošty.
Příští setkání je plánováno na sobotu 2. února 2019, tentokrát již nikoliv do Přerova, ale do Čech, nejspíše do Pardubic. To proto, aby bylo dostupnější pro členy SOVDS ze západních a severních Čech. Jelikož je před námi další hnízdní sezóna a s tím spojená zajímavá terénní práce, rádi mezi námi přivítáme další zájemce o členství ve skupině. Stačí napsat na adresu info@sovds.info
Poděkování patří vrchovatou měrou pracovníkům Ornitologické stanice v čele s Josefem Chytilem.
Vanellus je popularizačně odborný časopis Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB), pracovní skupiny České společnosti ornitologické (ČSO). V časopisu Vanellus jsou v českém, případně slovenském jazyce uveřejňovány recenzované odborné články (výsledky vědecké práce, review, úvahy), zajímavá pozorování, kroužkovací zprávy, postřehy z konferencí, cestopisné, fotografické a další příspěvky týkající se skupiny bahňáků v jejím tradičním pojetí. Vanellus vzniká v elektronické verzi pro členy SVOB a všechny příznivce bahňáků. Toto číslo stejně jako všechna předchozí čísla časopisu Vanellus naleznete ke stažení na webových stránkách SVOB.
V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl tu možnost poprvé v životě navštívit oblast Českého lesa – jeho severní část a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Mám několikaleté zkušenosti s touto „expediční“ ornitologií z východního Slovenska a tak jsem se na objevování a poznávání pro mne nových území velice těšil. Dostaly se ke mně i kusé informace o možném výskytu orla křiklavého v tomto regionu a tak jsem měl k těšení o důvod víc. Continue reading „Monitoring dravců v severní části Českého lesa v roce 2017“
Publikování výsledků je základem vědeckého bádání, to ornitologické nevyjímaje. Odborné časopisy otiskují články po důkladném posouzení, zda přinášejí něco nového, zda jsou správně metodicky a zda jsou pro poučeného čtenáře srozumitelné. K tomu ještě má každý časopis a jeho redakční rada své zaměření a otiskuje články, které mu odpovídají. Recenzní posudky bývají k autorům a jejich dílům obvykle kritické. Požadavky recenzentů, aby autor tu něco upravil, tu vysvětlil či jinak formuloval, jsou běžné, někdy recenzent požaduje i rozsáhlejší opravy. Stává se také, že článek časopis neotiskne, protože to recenzenti nedoporučili. V některých časopisech častěji, jinde méně. Řešení, co se zamítnutým článkem, je denním chlebem vědců, i těch úspěšných. Konkurence je vysoká, tlak na co nejvíce publikací také. Continue reading „O ornitologickém psaní (nejen) do Sylvie“
Přečtěte si reportáž z členské exkurze k Wattovému moři od Miroslavy Horákové, doplněné o její fotografie i další fotografie od Pavla Alberta, Gabriely Dobruské, Milana Frencla, Zdeňka Hubálka, Jany Jirákové a Evy Landsbergerové.Continue reading „Reportáž z členské exkurze Wattové moře 2016“
Letošní členská exkurze ČSO do Národního parku Camargue v jižní Francii byla opět pořádána jako tematický zájezd CK Primaroute a neměla o zájemce nouzi, autobus byl zaplněný do posledního místa. Zde je popis toho co jsme na exkurzi viděli a zažili, z pohledu jednoho z jejích účastníků, Jana Pláteníka, doplněné o jeho fotografie, a dále i o fotografie Ivana Mikšíka, Markéty Rysové a Gabriely Uhrové.Continue reading „Reportáž z exkurze Camargue 2015“
V termínu od 5. do 11. května 2014 proběhla historicky zatím nejdelší exkurze ČSO, jejímž cílem bylo seznámit se s krásami Makedonie a především pozorovat supy bělohlavé a supy mrchožravé v pohoří Vitačevo. Nakonec nás do této mladé balkánské země, která se teprve v roce 1991 odtrhla od bývalé Jugoslávie, vyrazilo více než čtyřicet.Continue reading „Reportáž z členské exkurze do Makedonie 2014“
První členská exkurze ČSO v roce 2013 mířila do polské Doliny Baryczy. Tato chráněná oblast je proslulá soustavami rybníků, na kterých se pouze velmi extenzivně hospodaří, a proto jsou rybníky lákavé pro mnohé vodní druhy ptáků.
A protože byla celá exkurze zaměřená ponejvíce na ptactvo vod a mokřadů, nemohli jsme se cestou do Polska nezastavit na první soukromé rezervaci ČSO Josefovských loukách, která je cílená právě na mokřadní druhy. Continue reading „Reportáž z exkurze do Doliny Baryczy 2013“
Exkurze do Národního parku Wattenmeer v severním Německu (blízko hranic s Dánskem) proběhla 4. až 8. května 2012. Denisa Mikešová připravila malé ohlédnutí za exkurzí, které fotografiemi doplnili Martin Lazarovič, Petr Tichý, Vladislava a Jiří Sládečkovi a Denisa Mikešová.Continue reading „Reportáž z členské exkurze Wattové moře 2012“
Národní park Hortobágy. Co je to za oblast a čím přitahuje? Nachází v severovýchodním Maďarsku mezi Budapeští a Debrecínem. Je vzdálený asi 140 km východně od Budapešti a 300 km od Bratislavy. Byl vyhlášený v roce 1973, v současnosti se rozkládá na ploše přes 130 000 hektarů (rok 2000). Původní rozsáhlé bažiny a záplavové zóny se do velké míry ztratily rozsáhlým odvodněním, stavbou rybníků a kanálů na počátku 20. století. To mělo jistě za následek nárůst druhové bohatostí ptačích druhů. Národní park Hortobágy má však i mnoho jiných kuriozit. Jsou to domácí prasata mangalica s vlnitou srstí (dnes již jen v místní ZOO Hortobágy), šedý uherský skot s dlouhými vzhůru vztyčenými rohy – potomek pratura, buvol arni pocházející z jižní Asie, záchranné chovy koně Przewalského nebo ovce cápová se šroubovitými rohy. Kromě toho se zde cíleně provozuje a předvádí tradiční zemědělství a folklórní zvyky. V oblasti se také nacházejí vývěry 70 stupňů Celsia horkých sirných pramenů, které vznikly v souvislosti s třetihorní sopečnou aktivitou v době někdy před 2,5 – 5 miliony let. Voda z těchto pramenů je léčivá, příznivě působí hlavně na kůži a pohybový aparát. Continue reading „Reportáž z exkurze Hortobágy 2011“
Členové ČSO měli v květnu 2011 příležitost se vypravit do Polska a navštívit rozsáhlé mokřadní biotopy Biebrzańského národního parku. Vojtěch Sládeček připravil malé ohlédnutí za touto letos první zahraniční členskou exkurzí, které fotografiemi doplnili Jan Havlíček, Petr Kolka, Denisa Mikešová, Zuzana Pangracová, Vojtěch Sládeček, Jana Škorpilová a Petr Tichý.Continue reading „Reportáž z exkurze do Biebrzańského národního parku 2011“
Pro velký zájem se konala letošní členská exkurze ČSO ve dvou termínech 13. až 16. května a 27. až 30. května. Vojtěch Sládeček připravil malé ohlédnutí za prvním termínem, které fotografiemi doplnili Pavel Bače, Ivan Mikšík a Petr Pavlík.Continue reading „Reportáž z exkurze Hortobágy 2010“
„Už jste viděli dytíky?“, ptá se nás asi pětadvacetiletý kluk na zdejší poměry draze oblečený do bleděmodrých riflí, bílého trika a khaki vestičky s výšivkou znaku Národního parku Oued Massa. „Zatím jsme je jen slyšeli“, odpovídáme. Znovu zalistuje ptačím atlasem a s prstem zapíchlým do další stránky se ptá dál: „A co běhulíky?“ „Ještě ne“, odpovídáme. Spokojeně pokyvuje hlavou. S tázavým pohledem v očích pak ukazuje na další stránku s vyobrazením ibisa skalního. „Ne“, odpovídáme na nevyřčenou otázku. „Jestli chcete, tak Vám je všechny zkusím najít“. „I ibisy?“, ptáme se. „Ano, ty Vám dokonce můžu garantovat na 100%. Moment.” Zvedá telefon a kamsi volá. „Pokud chcete, tak Vám je zítra ukážu. Bude to stát 250 dirhamů každého“. Dlouho se nerozmýšlíme. Vždyť ibis skalní je jedním z těch druhů, kvůli kterým jsme do Maroka jeli, jeden z životních opeřených snů. Jsme jen zvědaví, jestli Rashidovi, který o sobě tvrdí, že je oficiálním průvodcem v parku, můžeme věřit.Continue reading „Marocké pobřeží Atlantiku“
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Autor: 
//
Vanellus 12, nové číslo časopisu Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků, je 
Publikování výsledků je základem vědeckého bádání, to ornitologické nevyjímaje. Odborné časopisy otiskují články po důkladném posouzení, zda přinášejí něco nového, zda jsou správně metodicky a zda jsou pro poučeného čtenáře srozumitelné. K tomu ještě má každý časopis a jeho redakční rada své zaměření a otiskuje články, které mu odpovídají. Recenzní posudky bývají k autorům a jejich dílům obvykle kritické. Požadavky recenzentů, aby autor tu něco upravil, tu vysvětlil či jinak formuloval, jsou běžné, někdy recenzent požaduje i rozsáhlejší opravy. Stává se také, že článek časopis neotiskne, protože to recenzenti nedoporučili. V některých časopisech častěji, jinde méně. Řešení, co se zamítnutým článkem, je denním chlebem vědců, i těch úspěšných. Konkurence je vysoká, tlak na co nejvíce publikací také. 
