Tripartita jedná o zvýšení hladiny Nových Mlýnů. Stanovisko ČSO

Navýšení zásobního prostoru Novomlýnských nádrží o 9 milionů kubíků vody jako opatření proti suchu je jedním z témat dnešního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartity, tedy zástupců odborů, státu a zaměstnavatelů. Česká společnost ornitologická už dříve se zvýšením vyjádřila nesouhlas a upozornila, že zvýšení hladiny by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.

Přečtěte si rozsáhlejší stanovisko, proč se zvýšením hladiny o 35 centimetrů nesouhlasíme. 

Ostrovy s hnízdními koloniemi racků a rybáků na Nových Mlýnech. Foto: Gašpar Čamlík
  • říční niva má mnohem lepší schopnosti zadržet vodu, než lidmi vytvořené umělé přehrady.  

Na úvod bychom rádi připomněli, že vybudováním Novomlýnských nádrží v 70. a 80. letech zanikly rozsáhlé plochy lužních lesů a mokřadů, které byly natolik unikátní, že v současnosti již ve střední Evropě nemají obdobu. Vědecké studie dnes přitom jasně dokazují, že funkční říční niva má mnohem lepší schopnosti zadržet vodu, než lidmi vytvořené umělé přehrady.  Regulací toku a výstavbou přehrad se přitom v širokém okolí výrazně zhoršila i dostupnost vody a dnes se např. zbylé lužní lesy v dolním Podyjí musí povodňovat uměle. Hlavním socialistickým cílem vybudování tohoto díla, který si vzaly za své i porevoluční vlády, přitom měly být závlahy v okolních zemědělských plochách. Závlahové systémy zde však dodnes neexistují nebo jsou nefunkční, čímž nebyl naplněn hlavní smysl výstavby těchto nádrží. Není proto divu, že již krátce po revoluci se zde konaly demonstrace za vypuštění dolní Novomlýnské nádrže, např. tzv. akce Špunt.

 

  • vlivem vysoké vodní hladiny již nyní dochází k intenzivnímu rozplavování ostrovů.

Od té doby biologové a ochranáři požadují alespoň snížení hladiny střední nádrže, které by vedlo k zlepšení stavu mokřadních a lužních společenstev. Provozní snížení hladiny koncem 90. let se projevilo z pohledu ochrany přírody velmi pozitivně. V roce 2000 byla však hladina rozhodnutím vodohospodářů opět zvednuta, čímž byly mezitím nově vznikající mokřady opět zcela zničeny. Od té doby debaty o snížení hladiny střední nádrže pokračují. V novém plánu péče o přírodní rezervaci Věstonická nádrž na období let 2017–2026 je snížení hladiny uváděno jako jedno z nejdůležitějších opatření pro zachování a podporu hlavních předmětů ochrany. Již z tohoto pohledu je politováníhodné, že v roce 2018 po více než dvacetileté odborné diskuzi přichází záměr vodní hladinu střední Novomlýnské nádrže naopak zvýšit. A to v situaci, kdy vlivem vysoké vodní hladiny již tak dochází k intenzivnímu rozplavování ostrovů.

 

  • oblast je přírodní rezervací ptačí oblast v rámci soustavy Natura 2000

Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny byla v roce 1993 zapsána do seznamu mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy (součást lokality Mokřady dolního Podyjí), od roku 1994 je přírodní rezervací Věstonická nádrž a v roce 2005 byla vyhlášena jako ptačí oblast v rámci soustavy Natura 2000, která je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. Hlavním předmětem ochrany jsou zde populace rybáka obecného (Sterna hirundo), orla mořského (Haliaeetus albicilla), husy velké (Anser anser), husy polní (Anser fabalis) a husy běločelé (Anser albifrons). Kromě toho jsou chráněna zimní shromaždiště více než 20 000 jedinců vodních ptáků a jejich biotopy. Kromě výše zmíněných je střední nádrž důležitá výskytem či hnízděním desítek druhů mokřadních ptáků včetně mnoha zvláště chráněných, kteří zde často mají nejvýznamnější lokalitu v rámci celé České republiky. Ochrana těchto populací i jejich biotopů je z tohoto důvodu jednoznačným veřejným zájmem.

 

Novomlýnské nádrže jsou významným hnízdištěm rybáka obecného. Foto: Ján Svetlík
  • zvýšená hladina by zaplavila ostrovy s hnízdními koloniemi a zničila biotopy pro desítky ohrožených druhů živočichů

Zvýšením hladiny střední nádrže o 35 cm by došlo k silnému negativnímu ovlivnění hnízdících populací vodních a mokřadních ptáků včetně hlavních předmětů ochrany. Toto zvýšení by mělo za důsledek zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi nebo zhoršení jejich již tak rozsáhlého rozplavování a zánik stávajících litorálních porostů, mimo jiné např. pomalu se stabilizujících mokřadů v ústí toku Svratky a Jihlavy. Tento zásah by tedy silně negativně ovlivnil hnízdní kolonie rybáka obecného a několika druhů racků a zničil biotopy, které jsou v době rozmnožování využívány desítkami ohrožených druhů živočichů.

 

  • kompenzace by stály stovky milionů korun

Pro odvrácení těchto negativních vlivů by byly nutné kompenzace, které by všechny ohrožené plochy nahradily v jejich plném rozsahu, což by zahrnovalo zvyšování stávajících ostrovů a budování rozsáhlých lagun jako náhradu za všechny zničené litorální mokřady. Náklady na tyto kompenzace lze vyčíslit na stovky miliónů korun.

 

  • již dříve byly ostrovy rozplaveny při zvyšování hladiny

Myšlenka budování ostrovů, s kterou nyní přichází Povodí Moravy, není nová.  Dva umělé ostrovy byly vybudovány za velké peníze při již výše zmiňovaném snížení hladiny v 90. letech za účelem dosažení funkčnosti biokoridoru spojujícího lužní a mokřadní porosty v prostoru navazujícím na ústí Jihlavy a Svratky. Poté však byly téměř zcela rozplaveny opětovným zvýšením hladiny, přičemž vysoký stav vodní hladiny, který trvá doposud, vede k intenzivnímu rozplavování i ostatních ostrovů. K tomuto navýšení hladiny dodnes chybí odpovídající kompenzační opatření, což zjevně v současné době nebrání tomu slibovat další.

 

  • malá průměrná hloubka je důvod, proč tu zimují tisícovky ptáků

Z pohledu pohnízdních a zimních shromaždišť desetitisíců vodních ptáků by zvýšení hladiny sice nemuselo představovat tak negativní zásah, ale je nutné zdůraznit, že právě malá průměrná hloubka střední nádrže je jedním z důvodů, proč se zde vodní ptáci v tak velkých počtech vůbec shromažďují. To souvisí především s dostupností potravy, která se většině přítomných druhů lépe obstarává v mělkých vodách. Naopak není pochyb, že by snížení současné hladiny střední nádrže zlepšilo podmínky pro hnízdění, průtah i zimování ptáků.

 

  • chybí podklady

Hlavním smyslem plánovaného zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží je dle státního podniku Povodí Moravy získání 9 miliónů m3 vody navíc, která by měla být využitelná pro závlahy polí zemědělských podniků v okolí. Jak jsme již výše uvedli, závlahové systémy v okolí Novomlýnských nádrží buď nejsou funkční, nebo vůbec neexistují. V případě jejich zprovoznění je podobně jako u kompenzací nutné počítat s investicemi řádově stovek miliónů korun. Kromě toho, že není jasné, kolik tato akce bude stát a kdo ji bude financovat, zcela chybí podklady, které by prokazovaly kolik zemědělců a v jakém rozsahu by závlahy v blízkém budoucnu reálně používalo, kdo by vodu platil a za kolik a zda by cena byla pro tyto strany akceptovatelná.

 

  • jaký smysl má zvyšování hladiny Novomlýnských nádrží?

Neméně zajímavou otázkou zůstává, kdo je vlastníkem zmiňovaných zavlažovacích soustav, byť nefunkčních, protože ty byly částečně privatizovány, a kdo by tedy z jejich uvedení do provozu měl největší zisk. Podle našich informací je navíc v povodí Dyje, v místech s funkčními závlahami, běžnou praxí, že si vodu ze závlahových kanálů odebírají zadarmo soukromé firmy a poté ji prodávají zemědělcům. Jiné firmy, které vodu používají jako chladicí kapalinu a v nezměněné podobě ji vracejí zpět, za ni přitom draze platí. V této souvislosti považujeme za vhodné zmínit, že Povodí Moravy disponuje několika vodárenskými nádržemi, z nichž se voda k ničemu nepoužívá (např. vodní díla Boskovice nebo Fryšták). Pro koho má tedy být plánované zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží přínosem a jaký má vůbec smysl?

 

  • kromě sucha hrozí i povodně

Dalším problematickým bodem je držení Novomlýnských nádrží na maximální možné hladině v době, kdy vzhledem ke změnám klimatu a častým výkyvům počasí hrozí kromě sucha i častější a méně předvídatelné povodně. Po dvou extrémních letech sucha zapomínáme, co nám ještě nedávno hrozilo. To se ukázalo např. při povodních v roce 2006, kdy vzhledem k nízké retenční kapacitě zadržela tato soustava poměrně malý objem vody a tu bylo nutné odpouštět ještě v době trvajících vysokých průtoků v řece Dyji, čímž bylo výrazněji zasaženo území pod nádržemi. Dopad povodně byl tehdy snížen spíše suchými poldry, tedy ohrázovanými částmi nivy Dyje s lužními lesy a lukami. V případě dalšího zvedání hladiny schopnost retence této nádrže ještě poklesne a při příchodu povodňové vlny lze tedy očekávat výrazné zvýšení rizika záplav v oblasti pod Novomlýnskými nádržemi, kde se nachází celá řada obcí včetně města Břeclavi. Naopak snížení hladiny nádrží by zvýšilo jejich retenční schopnost a snížilo tak riziko povodní v dolním Podyjí v budoucnu.

 

  • sucho je důsledek velkoplošného hospodaření

Co se týče problematiky současného sucha v krajině, tak bychom rádi připomněli, že kromě změny klimatu je tento problém u nás způsoben především zcela nešetrným velkoplošným hospodařením v krajině. Především zemědělská krajina je od druhé poloviny 20. století devastována melioracemi, scelováním lánů, zánikem důležitých krajinných struktur, masovým používáním herbicidů a pesticidů a s tím vším spojenou erozí, degradací půd, výrazně sníženou schopností zadržet vodu a výrazným úbytkem biodiverzity. Především zemědělské společnosti konvenčně hospodařící na velkých plochách dodnes často vůbec neřeší udržitelnost svého počínání. Přitom nástroje k návratu a zadržení vody v zemědělské krajině jsou známy, stejně jako je známo, že účinná opatření vyžadují komplexní přístupy (viz např. Otevřený dopis České limnologické společnosti z června 2018). Vina za nedostatek vody v krajině leží z velké části právě na zemědělcích, nikoliv na státu.

 

  • zvyšování hladiny nádrží jako řešení problému se suchem je krátkozraké

Záměrem navýšení hladiny Novomlýnských nádrží budeme de facto dotovat řešení problému, za který jsou významnou měrou zodpovědní právě ti, kteří budou mít z tohoto záměru prospěch. Stát by tedy měl tlačit na zemědělce, aby šetrně pečovali o obhospodařovanou půdu, včetně opatření pro zadržování vody v krajině, a aby tak bylo jejich hospodaření do budoucna udržitelné. Je třeba přehodnotit smysl tisíců kilometrů odvodňovacích zařízení, revitalizovat vodní toky opět do přírodě blízkého stavu tak, aby byly obnoveny přirozené funkce říční nivy včetně retence vody. A ne místo toho podporovat krátkozraká, v době nedostatku vody líbivá a především opět k životnímu prostředí nešetrná řešení, jako je zvětšování objemu vody ve střední nádrži na úkor jedné z nejcennějších jihomoravských mokřadních rezervací.

Za Jihomoravskou pobočku ČSO Gašpar Čamlík (tel. 731 782 066), Jan Sychra