Několik poznámek k přikrmování ptáků

Většina příznivců ptáků asi již uklidila krmítka a těší se z jara v plném rozpuku.  Petr Dobrý, majitel internetového obchodu Zelená domácnost (www.zelenadomacnost.com) však ve svém blogu doporučuje přikrmovat, byť mírně, po celý rok. Krajina je dnes sterilní, ptáci nemají co žrát, je tedy nutno je přikrmovat, tvrdí Petr Dobrý a nechce prý čekat na desetiletí trvající vědecké debaty o vlivu přikrmování na ptáky.
Continue reading „Několik poznámek k přikrmování ptáků“

Zápis z jarní členské schůze ČSO 2018

Dne 10. 3. 2018 se uskutečnila v Základní škole U Vršovického nádraží v Praze 10  jarní členská schůze České společnosti ornitologické. Počasí bylo docela schůzovní, zataženo, po ranním dešti, teplota však spíše jarní, po nedávných mrazech rtuť teploměru vyšplhala až k 10 stupňům Celsia. Schůzi zahájil člen výboru Martin Fejfar. Jelikož se blíží dubnové výročí založení ČSO, uvedl nejprve videoklip, natočený již k devadesátinám ČSO v roce 2016.

Lucie Hošková v úvodním bloku představila členům, co chystá ČSO pro rok 2018. Jelikož byl zvolen Ptákem roku sýček, nejprve představila chystané akce Soví noci. Letos se budou konat i tradiční akce Jaro ožívá, Rorýsí školy, Vítání ptačího zpěvu (nově i pro zrakově handicapované), Večerní vycházky za synantropními druhy (což je loni úspěšně spuštěný nový typ vycházky), dále zářijový oblíbený víkend pro rodiny s dětmi a samozřejmě členské akce na Josefovských loukách (zde nově představíme také exmoorské divoké koně).

Řadu akcí organizuje ČSO pro školy. Budou probíhat semináře pro školy s projektem Sídla bezpečná pro ptáky, uskuteční se rovněž mezinárodní workshop pro učitele mateřských škol a 1. stupně základních škol, a to v Irsku a následně v ČR (s podporou programu Erasmus+).

V roce 2018 bude pokračovat zpracovávání hnízdních dat pro národní atlas a pro evropský atlas EBBA2. Členové, ale i jiní zájemci si mohou zakoupit své oblíbené ornitologické zboží (trička, plyšové hračky, publikace, atd.) též na novém webu www.eshop.birdlife.cz.

Lucie Hošková závěrem informovala členy o darech na činnost ČSO. Za rok 2017 činily celkem 3 659 000 Kč, z toho dary členů tvořily cca dvě třetiny, zbytek byl většinou z podpory hlavních sponzorských firem. Pokud jde o individuální dary, nejvíc jde na Josefovské louky, ochranu a výzkum sýčka a sponzoring Evropského hnízdního atlasu.

Zdeněk Vermouzek uvedl nový projekt – Liniové sčítání druhů (LSD). Jde o posunutí celostátního monitoringu ptáků na kvalitativně lepší úroveň díky moderním metodám a technologiím, bude to mít celostátní rozsah, zahrne všechny druhy ptáků, bude i zimní sčítání, získáme trendy početnosti (biotopově-specifické trendy), informace o nárocích na prostředí (budeme jedna z mála zemí Evropy, která to bude mít v takovém rozsahu) a odhady velikosti populací. Dále Zdeněk Vermouzek představil technické vybavení a popsal liniovou metodu sčítání. Základem je výběr lokality na základě náhodného výběru počítačem, aby to mělo vědečtější přínos (nemá totiž moc smysl chodit na tzv. provařené lokality). LSD nemá JPSP nahradit – oba programy mají běžet paralelně. Závěrem Zdeněk Vermouzek charakterizoval subjekty, pro které je tato metoda vhodná – pro všechny se zájmem o přírodu a techniku. Zájemci se mohou přímo obrátit na něj.

Vašek Zámečník hovořil o praktické ochraně ptáků v zemědělské krajině. Konkrétně se zaměřil na ochranu hnízd a hnízdišť, což je i naplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Představil smysl ochrany na příkladu čejky. Uvedl tři nejčastější metody ochrany hnízd: oplocení, viditelné vyznačení, ponechání části pole/louky v bezzásahovém režimu. Na konkrétních druzích (moták lužní, moták pochop, chřástal polní) pak uvedl konkrétní příklady ochrany. Pak se věnoval způsobům, jak hnízda hledat, zejména na příkladu čejky. Vysvětlil praktický význam veřejného registru půdy LPIS (vedeného Ministerstvem zemědělství) pro ochranu ptáků. Příspěvek vyvolal živou diskusi přítomných členů.

Martin Fejfar krátce pohovořil o pobočkách ČSO. Výbor ČSO dlouhodobě stojí o to, aby v regionu Praha-Středočeský kraj vznikla také pobočka. Výbor vyzval případné zájemce o vznik této pobočky, aby se zamysleli nad tím, zda a jak by toto realizovali. Postupně by tak přicházelo v úvahu transformovat jarní členskou celostátní schůzi v Praze na schůzi pražského a středočeského regionu.

Lukáš Viktora hovořil o dvouletém projektu Sídla bezpečná pro ptáky, zaměřeném za prvé na prevenci kolizí ptáků se zrcadlícími se stěnami a za druhé na prevenci ochrany sídel synantropních ptáků na stavbách. V roce 2018 budou organizovány přednášky na vysokých školách pro studenty architekty. Na konci vystoupení připomněl loňskou úspěšnou kampaň (Ne)Bezpečné zastávky.

Katarína Slabeyová představila akce ČSO pro veřejnost. ČSO uskuteční První žákovskou ornitologickou konferenci 22. 5. 2018 v Praze, ve středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty středních škol. Dále představila vycházky ke Světovému dni mokřadů, viz i www.worldwetlandsday.com. Shrnula členské exkurze 2017 a představila exkurze ČSO v roce 2018.

Po přestávce byl nejprve promítnut dokumentární film Jana Hoška a Mariana Poláka Lidé, kteří pozorují ptáky.

Zdeněk Vermouzek upozornil na potenciální ohrožení zájmů ochrany přírody v lokalitě Vrchbělá (krajina pod Bezdězem, převážně bezlesé plochy po bývalém armádním prostoru). Jedná se o významnou lokalitu pro lelka lesního, ale i sluku lesní a křepelku polní v ptačí oblasti a CHKO Dokesko-Máchův kraj. V loňském roce byl podán (prozatím naštěstí neúspěšně) podnikatelský projekt odkupu pozemků od města Bělá pod Bězdězem na vybudování nové vilové čtvrti a 200 ha golfového hřiště.

Vrcholem schůze byl příspěvek Martina Šálka o Ptákovi roku 2018, jímž se stal sýček obecný. Nejprve hovořil o rozšíření, početnosti, biologii a příčinách ohrožení. Představil Projekt Athene 2014–2020, financovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj. V něm je pozornost zaměřena mimo jiné na eliminaci rizikových technických prvků v teritoriu rozšíření (sudy na dešťovou vodu, komíny, duté sloupy, zemědělské fukary). K sýčkovi bylo již letos vydáno číslo časopisu Ptačí svět.

Vít Štancl informoval o práci skupiny pro ochranu mokřadní lokality Slatina u Dubče na východě Prahy. Jedná se o retenční nádrž o rozloze cca. 9 ha s bohatými litorálními porosty  šíře až 50 metrů. Monitoring probíhá od 2010, dosud zaznamenáno 172 druhů, 67 jsou na seznamech zvláště chráněných druhů zákona o ochraně přírody a krajiny. Ačkoliv ČSO již před několika lety podala návrh na vyhlášení lokality za zvláště chráněné území, dosud Praha s rozhodnutím otálí.

Závěrem si členové vychutnali odborně podaný, ale přesto velmi zajímavý příspěvek Lukáše Viktory o exkurzi ČSO do Ománu, která proběhla v listopadu 2017. Neznalého posluchače překvapila především bohatost druhů ptáků v této končině Arabského poloostrova.

Ve 14:00 Martin Fejfar členskou schůzi ČSO ukončil a popřál všem hodně ornitologických zážitků v pomalu se rozjíždějící jarní sezóně.

Zapsal: Vojtěch Stejskal

Beskydské houkaní a jeřábkování 2018

Ve dnech 23. – 25. března se u obce Řeka (okres Frýdek–Místek) na území CHKO Beskydy uskutečnil další ročník Beskydského houkání a jeřábkování. Tato akce byla podpořena malým členským grantem České společnosti ornitologické a jejím cílem bylo zmapovat výskyt sov, šplhavců a lesních kurů na území lesní správy Morávka v Ptačí oblasti Beskydy. Získané údaje budou Správou CHKO Beskydy využity jako podklad k ochraně ornitologicky nejhodnotnějších porostů, zejména při přípravě nového Lesního hospodářského plánu, který se bude zpracovávat v roce 2021. Dále poslouží k hodnocení dosavadních ochranářských opatření realizovaných v této oblasti a v neposlední řadě ke sledování početnosti jednotlivých ptačích druhů.

Continue reading „Beskydské houkaní a jeřábkování 2018“

Probíhá první ročník monitoringu hlasové a hnízdní aktivity sluky lesní v ČR – zapojte se!

Dramatický okamžik večerního přeletu tokajících sluk lesních. Foto: Pavel Růžek
Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB) spustila nový monitorovací projekt se zapojením širší veřejnosti – tentokrát zaměřený na lesní druh – sluku lesní (Scolopax rusticola). Romantická atmosféra letící sluky proti světlé obloze nad šeřícím se lesem plným jarních vůní patří mezi jedinečné zážitky z naší přírody. Máte chuť to zažít na vlastní kůži a přispět k výzkumu našich sluk? Přečtěte si metodiku a přidejte se!

 

Vojtěch Kubelka, Vojtěch Kodet, Libor Schröpfer & Miroslav Šálek

Aktuální stav populace chocholouše obecného v Mladé Boleslavi

Chocholouš obecný je jedním z nejrychleji mizejících ptačích druhů ve střední a západní Evropě. Prudký populační pokles se nevyhnul ani České republice. Zatímco v letech 1973–1977 bylo na našem území prokázáno hnízdění chocholouše v 55 % mapovacích čtverců, při posledním mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2014–2017 bylo hnízdění chocholouše doloženo již pouze ve 4 % našich kvadrátů. Většina aktuálních hnízdišť chocholouše se nalézá na jižní Moravě. V Čechách je pravidelné hnízdění hlášeno již pouze z několika izolovaných míst v Polabí a na Mladoboleslavsku. Continue reading „Aktuální stav populace chocholouše obecného v Mladé Boleslavi“

Úspěchy podrobného mapování hnízdního rozšíření ptáků ptačí oblasti Českobudějovické rybníky a výzva pro poslední sezónu

Jarní západ slunce na Vrbenských rybnících u Českých Budějovic, foto: Vojtěch Kubelka.

Ptačí oblast (PO) Českobudějovické rybníky je mezi ornitologickou veřejností relativně dobře známé malebné území v srdci jižních Čech, rozkládající se na více než 60 km2 od Českých Budějovic až po Dívčice. Téměř 50 rybníků různých velikostí je lemováno dubovými hrázemi, obklopeno zemědělskou krajinou, mokřady, rozvolněnou zelení i lesními celky a několika vesnicemi (Šebestián & Brinke 2009, Kloubec et al. 2015).

PO Českobudějovické rybníky byla vyhlášena pro ochranu hnízdících populací kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), rybáka obecného (Sterna hirundo) a slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula), dále pro husu velkou (Anser anser) jako letní i podzimní shromaždiště a kopřivku obecnou (Anas strepera) jako významná jarní tahová zastávka (Hora et al. 2010, Šebestián & Brinke 2009, Hora et al. 2015). Continue reading „Úspěchy podrobného mapování hnízdního rozšíření ptáků ptačí oblasti Českobudějovické rybníky a výzva pro poslední sezónu“

Dravci a sovy – po roce znovu v Přerově

sýček
sýček

K začátku února neodmyslitelně patří každoroční setkání specialistů na dravce a sovy. I letos se 40 členů a příznivců Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO sešlo 3. února na celodenním setkání na Ornitologické stanici Muzea Komenského v Přerově.

Hlavním bodem programu bylo vyhodnocení terénní práce v předešlém roce a prezentace výsledků specialistů na jednotlivé druhy dravců a sov. Většinu konkrétních výsledků a závěrů z přednesených prezentací bude možno časem najít v elektronickém Zpravodaji SOVDS.

Ačkoliv naprostá většina přítomných netušila, že ptákem roku 2018 bude sýček obecný, rozběhla se bohatá diskuse o příčinách úbytku a možnostech ochrany této zajímavé sovy hned po prvním referátu. Bylo poukázáno na velké nebezpečí, které představují duté betonové sloupy elektrického vedení v místech výskytu sýčka. Zároveň byl představen nový bezpečný typ hnízdní budky instalovaný právě na sloupy elektrického vedení. Samozřejmě se počítá s tím, že budou nejprve zabezpečeny proti případnému smrtelnému uvěznění sýčka uvnitř sloupu.

Podobný trend v ubývání početnosti je hlášen i u sovy pálené. Ta je nyní téměř bezezbytku odkázána na pomoc člověka. Skoro celá populace hnízdí v budkách. Potěšitelné je zjištění, že přibývá párů puštíků bělavých. Stejně tak se zatím nezpomalilo šíření a zvyšování početnosti u orla mořského, i když je tento druh silně ohrožen pokládáním otrávených návnad. V loňském roce byla poprvé zaznamenána otrava karbofuranem u 2 exemplářů orla královského, jednoho z našich nejvzácnějších dravců.

Přednášejícím Václavem Hlaváčem bylo upozorněno na nově se objevující problém –  charismatický dravec jestřáb lesní versus volně chovaná domácí drůbež. Státní ochrana přírody o tomto problému ví a snaží se jej řešit. Mezi ochranářské úspěchy patří vysoká hnízdní úspěšnost  motáka lužního. Postupný nárůst početnosti na nynějších přibližně 330 párů by bez ochranářských opatření obětavých členů SOVDS nebyl myslitelný.

posluchači na setkání SOVDS v Přerově 2018
Při přednáškách se soustředěně poslouchalo… Foto: Luboš Peške
Po polední přestávce pokračoval program informací o vývoji populace orla skalního na Moravě. Vloni poprvé po 4 letech pár vynechal hnízdění a nevyvedl žádné mládě. Nadějným se jeví vznik nového páru. Obsáhlý referát Kláry Hlubocké o poslání a hlavních cílech LIFE projektu PannonEagle zaujal všechny posluchače beze zbytku. Svědčila o tom následující diskuse. A to ještě nikdo z přítomných nemohl vědět o prvním dopadeném „traviči“, jak o tom informovala o dva dny později celostátní média.
Bohatá diskuse se rozběhla i po referátu o monitoringu sov. Nakonec byla sestavena skupina, která se bude touto problematikou podrobně zabývat. Velmi zajímavá byla i další přednáška o telemetrickém sledování jihomoravských orlů královských. Více informací nejenom o orlech královských je možno nalézt na www.birdtelemetry.cz. O telemetrii se hovořilo i v dalším krátkém příspěvku. Dva známí špičkoví odborníci na dravce Luboš Peške a Dušan Rak seznámili posluchače s jimi vyvíjeným GPS/ GSM  vysílačem na sledování ptáků a zároveň s novým počítačovým programem k vyhodnocování výsledků sledování.
občerstvení na setkání SOVDS 2018
… a při poledním občerstvení s plnou pusou diskutovalo. Foto: Luboš Peške

Celodenní setkání specialistů na dravce a sovy se neslo (bez přehánění a sentimentu!) v přátelském duchu, včetně odborných diskusí, které často na jiných ornitologických akcích postrádám. Svědčí o tom i několik zpráv, které mi po skončení akce přišly do mé elektronické pošty.

Příští setkání je plánováno na sobotu 2. února 2019, tentokrát již nikoliv do Přerova, ale do Čech, nejspíše do Pardubic. To proto, aby bylo dostupnější pro členy SOVDS ze západních a severních Čech. Jelikož je před námi další hnízdní sezóna a s tím spojená zajímavá terénní práce, rádi mezi námi přivítáme další zájemce o členství ve skupině. Stačí napsat na adresu info@sovds.info

Poděkování patří vrchovatou měrou pracovníkům Ornitologické stanice v čele s Josefem Chytilem.

Tomáš Bělka

Vyšel Vanellus 12

Vanellus 12, nové číslo časopisu Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků, je ke stažení na webu skupiny.

Vanellus je popularizačně odborný časopis Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB), pracovní skupiny České společnosti ornitologické (ČSO). V časopisu Vanellus jsou v českém, případně slovenském jazyce uveřejňovány recenzované odborné články (výsledky vědecké práce, review, úvahy), zajímavá pozorování, kroužkovací zprávy, postřehy z konferencí, cestopisné, fotografické a další příspěvky týkající se skupiny bahňáků v jejím tradičním pojetí. Vanellus vzniká v elektronické verzi pro členy SVOB a všechny příznivce bahňáků. Toto číslo stejně jako všechna předchozí čísla časopisu Vanellus naleznete ke stažení na webových stránkách SVOB.

Monitoring dravců v severní části Českého lesa v roce 2017

V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl tu možnost poprvé v životě navštívit oblast Českého lesa – jeho severní část a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Mám několikaleté zkušenosti s touto „expediční“ ornitologií z východního Slovenska a tak jsem se na objevování a poznávání pro mne nových území velice těšil. Dostaly se ke mně i kusé informace o možném výskytu orla křiklavého v tomto regionu a tak jsem měl k těšení o důvod víc. Continue reading „Monitoring dravců v severní části Českého lesa v roce 2017“

O ornitologickém psaní (nejen) do Sylvie

Publikování výsledků je základem vědeckého bádání, to ornitologické nevyjímaje. Odborné časopisy otiskují články po důkladném posouzení, zda přinášejí něco nového, zda jsou správně metodicky a zda jsou pro poučeného čtenáře srozumitelné. K tomu ještě má každý časopis a jeho redakční rada své zaměření a otiskuje články, které mu odpovídají. Recenzní posudky bývají k autorům a jejich dílům obvykle kritické. Požadavky recenzentů, aby autor tu něco upravil, tu vysvětlil či jinak formuloval, jsou běžné, někdy recenzent požaduje i rozsáhlejší opravy. Stává se také, že článek časopis neotiskne, protože to recenzenti nedoporučili. V některých časopisech častěji, jinde méně. Řešení, co se zamítnutým článkem, je denním chlebem vědců, i těch úspěšných. Konkurence je vysoká, tlak na co nejvíce publikací také. Continue reading „O ornitologickém psaní (nejen) do Sylvie“

Marocké pobřeží Atlantiku

„Už jste viděli dytíky?“, ptá se nás asi pětadvacetiletý kluk na zdejší poměry draze oblečený do bleděmodrých riflí, bílého trika a khaki vestičky s výšivkou znaku Národního parku Oued Massa. „Zatím jsme je jen slyšeli“, odpovídáme. Znovu zalistuje ptačím atlasem a s prstem zapíchlým do další stránky se ptá dál: „A co běhulíky?“ „Ještě ne“, odpovídáme. Spokojeně pokyvuje hlavou. S tázavým pohledem v očích pak ukazuje na další stránku s vyobrazením ibisa skalního. „Ne“, odpovídáme na nevyřčenou otázku. „Jestli chcete, tak Vám je všechny zkusím najít“. „I ibisy?“, ptáme se. „Ano, ty Vám dokonce můžu garantovat na 100%. Moment.” Zvedá telefon a kamsi volá. „Pokud chcete, tak Vám je zítra ukážu. Bude to stát 250 dirhamů každého“. Dlouho se nerozmýšlíme. Vždyť ibis skalní je jedním z těch druhů, kvůli kterým jsme do Maroka jeli, jeden z životních opeřených snů. Jsme jen zvědaví, jestli Rashidovi, který o sobě tvrdí, že je oficiálním průvodcem v parku, můžeme věřit. Continue reading „Marocké pobřeží Atlantiku“