Praktická ochrana hnízd motáků lužních v roce 2019

Početnost motáků lužních v posledních desetiletích se zvyšuje a přímá ochrana na tom má svůj podíl. V letošním roce početnost a distribuci hnízdících párů významně ovlivnila hraboší gradace. Podle výsledků mapování hnízdilo v Jihomoravském kraji v letošním roce minimálně 70 párů oproti 37 v loňském roce, ve Zlínském kraji 29 oproti 18 párům a v Olomouckém kraji 43 oproti 31 párům. Celková hnízdní populace přesáhla 300 hnízdních párů.

Samice motáka lužního s mláďaty. Foto: Tomáš Pospíšil

V závislosti na průběhu roku každoročně u určitého počtu hnízd hrozí jeho likvidace vysečením mláďat a přímá ochrana oplocením hnízda je jednou z nejčastěji použitých cest k jejich záchraně. Rok 2019 byl z pohledu praktické ochrany rekordní – celkem u 163 hnízd museli ornitologové přistoupit k nějaké formě ochrany. Ve většině případů se jednalo o jejich oplocení, ale v několika případech byl domluven také posun sklizně.

Oplocenka kolem jednoho ze tří hnízd chráněných v letošním roce u obce Koněšín. Foto: Ivan Kunstmüller

Ochrana 44 hnízd motáků lužních byla zajištěna v rámci projektu Ochrana ptačích hnízd ohrožených zemědělských technikou podpořeného MŽP. Ochrana dalších 114 hnízd motáků lužních byla podpořena MŽP prostřednictvím AOPK ČR, EU a SFŽP (OP ŽP), Zlínským krajem, Jihomoravským krajem a Pardubickým krajem. Na zajištění ochrany hnízd motáků lužních přispěla dále ČSO z darů věnovaných na ochranu ptáků zemědělské krajiny.

Jedno ze zachráněných hnízd u obce Koněšín. Foto: Ivan Kunstmüller

Václav Zámečník
Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Přímá ochrana hnízd čejky chocholaté v roce 2019

Čejka chocholatá patří mezi ptačí druhy, kterým se ČSO dlouhodobě věnuje. Od roku 2015 existuje zacílený dotační titul na ochranu jejích hnízdišť na orné půdě a zemědělci si k němu postupně nachází svoji cestu. V roce 2019 bylo do tohoto opatření zařazeno už 465 ha plochy 46 podniků, což dokládá postupný nárůst zájmu o podporu čejky mezi zemědělci.

Plocha zařazená do agroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté je do poloviny června v bezzásahovém režimu. Foto: Václav Zámečník

Bohužel minimálně další dva roky nebudou mít noví zájemci možnost do opatření vstoupit, protože v rámci stávajícího programového období, které končí v příštím roce, jsou prostředky vymezené už jen na zajištění běžících závazků a začátek nového období bude minimálně o jeden rok posunutý kvůli složitým jednáním o budoucí podobě Společné zemědělské politiky. V mezidobí (tzv. překlenovací období) bude možné jen prodloužit stávající úvazky.
Jednou z hlavních možností, jak čejkám v současné době pomoct, tak zůstává přímá ochrana hnízd. Mláďata z prvních snůšek mívají větší předpoklady pro dosažení vzletnosti, protože se líhnou z větších vajíček a do příhodnějších podmínek z pohledu nabídky potravy. Na místní úrovni může mít cílená ochrana i významnější ochranářský efekt a současně se daří touto cestou šířit osvětu mezi zemědělci. V roce 2019 se podařilo předejít destrukci 41 hnízdům zemědělskou technikou, zejména na Českobudějovicku.

Hnízdo se označuje 2 bambusovými tyčemi umístěnými na řádku ve vzdálenosti 10 m od sebe s hnízdem uprostřed. Foto: Václav Zámečník

Potěšitelný je rostoucí zájem veřejnosti o ochranu čejek – jen v letošním roce se na ČSO obrátili tři zájemci, kteří se nakonec i aktivně zapojili do mapování hnízdního výskytu včetně dohledávání ohrožených hnízd. V příštím roce bychom rádi motivovali další zájemce např. organizací společného mapování v terénu.

Mládě čejky chocholaté v porostu kukuřice. Foto: Robert Píša Zámečník

Monitoring a ochranu hnízd čejky podpořilo MŽP v rámci projektu Ochrana ptačích hnízd ohrožených zemědělských technikou.

Václav Zámečník

Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

dva sedící samci morčáka velkého

Zimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách hledá nové spolupracovníky

O Zimním sčítání vodních ptáků ve středních Čechách jste se mohli letos dočíst na stránkách druhého letošního čísla Ptačího světa. Jedná se o monitorovací program, který od devadesátých let 20. století v pravidelných měsíčních kontrolách od října do dubna sleduje dlouhodobé změny v početnosti zimujících vodních ptáků ve Středočeském a částečně též Pardubickém kraji. Pro sčítání stále sháníme nové spolupracovníky na neobsazené úseky.

V současné době jsou nejpalčivějším problémem neobsazené říční úseky. Před touto sezónou registrujeme volné úseky především na Jizeře a Sázavě. Volné jsou i některé stojaté vody, jako například rybniční soustavy na Benešovsku či Rožďalovicku. Jednotlivé neobsazené úseky lze však najít prakticky po celém území Středočeského kraje. Kromě středních Čech bychom rádi zlepšili pokrytí i přilehlých regionů východních Čech, kam se sčítání postupně rozšiřuje. Zájem máme především o Bohdanečsko, Chlumecko a úseky Labe nad Týncem n/L. Aktuální přehled volných úseků lze najít na https://scitanistc.webnode.cz/scitane-useky/.

Pro účast v monitoringu je nezbytná znalost běžných druhů vodních ptáků. Bližší informace o sčítání, metodiku a výsledky lze nalézt na webové stránce https://scitanistc.webnode.cz/. Pro předávání výsledků je primárně využívána databáze birds.cz. Pokud byste chtěli pomoci s monitoringem a máte zájem o zapojení do sčítání, kontaktujte prosím mailem koordinátory sčítání na adrese scitani.stc@email.cz.

 

Za koordinátory sčítání Pavel Bergmann, Jan Krejčík

hejno letících poláků chocholaček
Foto: Jan Svatoš

Rekordní sýččí sezóna

Nikdy v minulosti jsme nezaznamenali tolik hnízdění a vyvedených mláďat sýčků jako letos. Výskyt jsme zjistili na 55 lokalitách, na 29 z nich jsme potvrdili i hnízdění. Celkově sýčci vyvedli nejméně 66 mláďat včetně rekordní snůšky se 7 mláďaty. Letos také sýčci zahnízdili už v 11 našich budkách, z toho v 8 bylo hnízdění úspěšné a z budek tak vyletělo 29 mláďat (z celkově 59 zjištěných mláďat). V dalších 17 budkách jsme nalezli alespoň pobytové stopy. To je při počtu 98 našich budek využívanost dosahující skvělých 29 %. Sýčkům jsme se snažili pomoci i jinak. Na 11 místech jsme domlouvali hospodaření zajišťující optimální loviště. Na mnoha lokalitách jsme nainstalovali berličky pro snadnější lov a také jsme odstranili desítky technických pastí ohrožujících zejména vyvedená mláďata. Snad i díky tomu přežije co nejvíce mladých ptáků.

Srdečně děkujeme všem dárcům, kteří ochranu sýčků v ČR podporují.

Mirek Bažant a Martin Šálek

Partnerem ochrany sýčků v ČR je i Lafarge Cement a.s.


netopýr

Do ptačího parku na Noc netopýrů!

Počtvrté v „Netopýří metropoli“ – Josefově! Pořádána jako akce Ptačího parku Josefovské louky České společnosti ornitologické. První částí bude přednáška v podání předního odborníka na netopýry (začátek v 16:30, Okružní 36, Jaroměř-Josefov). Následuje exkurze do netopýřích chodeb a půd a přesun k Podklasnímu mlýnu, kde v 19:30 proběhne odlov netopýrů nad Starou Metují a jejich sledování pomocí speciálního zařízení – detektoru netopýrů. Akci povedou zoologové z České společnosti pro ochranu netopýrů, České společnosti ornitologické a Muzea východních Čech v Hradci Králové. Kontakt: Břeněk Michálek, josefovskelouky@birdlife.cz, mob.: 734 226 037

Pozvánka na Víkend v ptačí kůži

6. – 8. září 2019                                    AKCE JE OBSAZENA

Milí členové, opět vám nabízíme možnost zúčastnit se ptačího víkendu pro rodiny s dětmi! Tentokrát zamíříme do blízkosti Českého Švýcarska, do rekreačního střediska Babočka v Krásném Poli u Chřibské.

Rádi byste vašim dětem přiblížili svět ptactva hravou formou a sami se rovněž dozvěděli něco nového nebo si zopakovali pozapomenuté? Také si myslíte, že v partě je to větší zábava a chybí vám společnost podobně „postižených“?

Pak jsou následující řádky určeny přesně pro vás!

Co je to za akci?

Víkendový pobyt plný her a poznání pro děti i dospělé. Přiblížíme si, jaký je život v ptačí kůži, čeká nás spousta her a soutěží, které nám přiblíží život ptáků. Těšit se můžete i na večery se zajímavým povídáním, trochu praktické ornitologie při kroužkování a noční výpravu do lesa.

Jak vypadala jedna z předcházejících akcí se dočtete ZDE.

Obsazování dutiny na loňském Víkendu pro rodiny s dětmi. Foto: Zdeněk Vermouzek

Pro koho je akce určena?

Pro mamky, táty, ale i babičky, dědy, strýčky, tetičky… a jejich ratolesti – především pro ty ve věku 5 – 10 let, ale vítáni jsou samozřejmě i mladší a starší sourozenci, kteří si chtějí společně hrát a dozvědět se něco nového z ptačího světa.

Základní informace a podmínky:

Organizuje:                     Česká společnost ornitologická

Kontaktní osoba:            Gabriela Dobruská, tel. 724 687 996, Email: vikend@birdlife.cz

Místo konání:                 Rekreační středisko BABOČKA, Krásné Pole 29, 407 44  Chřibská

Termín:            Začátek:         v pátek 6. 9. 2019, příjezd v odpoledních hodinách (mezi 17 – 18 hod.), začínáme večeří a po ní první částí programu

                       Konec :          v neděli 8. 9. 2019 odpoledne (cca 15 hod)

V ceně zajištěno:           Ubytování pro nenáročné ve 4 lůžkových chatičkách z dob pionýrských táborů (vícečlenným rodinám nabízíme dvě chatičky, není bohužel prostor na přistýlku), plná penze (snídaně, oběd, večeře), povlečení, společné sociální zařízení, společenská místnost, a hlavně připravený pestrý program pro děti po celý víkend.

Doprava vlastní

Cena za osobu:

Člen ČSO:          dospělý 1 800,- Kč,  dítě do 14 let 1 400,- Kč

Ostatní:             dospělý 2 200,- Kč,  dítě do 14 let 1 800,- Kč

SLEVA pro členy ČSO a děti členů je tedy 400 Kč/ osobu.

 

Termín zaplacení:

záloha (nevratná – zajišťující rezervaci místa) ve výši 50% z ceny

– zašlete po potvrzení přijetí vaší přihlášky nejpozději do 31. 7. 2019 (Poplatek samozřejmě můžete do tohoto termínu uhradit i celý na jednou.)

doplatek – do 31. 8. 2019

Možnost platby:

– hotově na sekretariátu ČSO

– převodem na účet číslo: 1922224339/0800

variabilní symbol: u členů ČSO 55 + členské číslo, u nečlenů jen 55

Pokud se akce po zaplacení celého poplatku nebudete moci zúčastnit a nepodaří se vám ani nám sehnat za vás náhradníky, bude vám vrácena ½ doplatku (tedy ¼ celkové ceny).

 

Program:

účast na programu dobrovolná

Čekají na vás ptačí tvořivé dílničky, ptačí pohádky a povídání pro děti i dospělé, hry a soutěže pro přemýšlivé i dovádivé. Nebude chybět ani přímé setkání s ptáky během ukázek odchytu a kroužkování ptáků, chystáme pro vás i další překvapení. Her a soutěží se účastní celá rodina!J

 

Přihlášku najdete ZDE

Vyplňte, prosím, nejpozději do 31. 7. 2019 

Pokud se rozmyslíte později, ptejte se na vikend@birdlife.cz.

Pozor! Počet míst je omezen. Pokud máte o akci zájem, neváhejte a přihlaste se co nejdříve!

 

Za Českou společnost ornitologickou se na Vás těší

Gábina Dobruská, Dita Hořáková a Lucka Hošková

Jak jsme pátrali po Máchově hrdličce?

Na počest letošního ptáka roku jsme v rámci kampaně Pták roku i Jaro ožívá vyzývali k zapojení do pátrání po Máchově hrdličce, hrdličce divoké. Ptali jsme se: „Jakou máme v současnosti na prvního Máje šanci na svých vycházkách spatřit hrdličku divokou?“ Zatímco za Karla Hynka Máchy byla naprosto běžná, dnes tomu tak již není.

Do pátrání se 1. května 2019 zapojilo 522 lidí. Pátrali jsme samostatně i ve větších či menších skupinkách. Celkem se uskutečnilo 169 vycházek.

Kam přesně jsme na prvního máje vyrazili do terénu za ptáky, a kde jsme hrdličku divokou (ne)našli, vidíme na následující mapce:

Mapa zahrnuje odpovědi z formuláře pro sčítání hrdliček divokých, kompletní seznamy z Avifu a záznamy hrdličky divoké i z nekompletních seznamů na Avifu, vše pro den 1. 5. 2019.

Z výše uvedených 169 vycházek bylo pouze 34 úspěšných – na přibližně na 20 % vycházek se podařilo hrdličku zaslechnout či dokonce spatřit. Celkem bylo zaznamenáno 57 hrdliček, tedy v průměru méně než dva jedinci na vycházku. Nejúspěšnější byli lidé v Jihomoravském kraji, kde hrdličku zaznamenali během více než 40 % vycházek. V Karlovarském kraji ji sice spatřili dokonce ve 100 % vycházek (viz graf), ale konala se zde jediná prvomájová vycházka. Tento výsledek z Karlovarského kraje je tedy třeba brát s velikou rezervou a nelze jej zobecňovat. Jde spíše o zajímavost, že měli na hrdličku zrovna štěstí – bylo zřejmé, že u jediné konané vycházky úspěšnost bude buď extrémních 100 % nebo naopak extrémních 0 %. Zároveň je však krásnou ukázkou toho, jak dokáže množství zapojených lidí výsledek ovlivnit. Proto děkujeme všem, kteří se 1. května vypravili poslouchat hrdliččin hlas a zaslali nám svá data!

 

Pokud jste během vycházky štěstí na hrdličku neměli, nemusí to znamenat, že ve vašem okolí nežije. Možná se zrovna neozvala, možná se opozdila při svém návratu. Naopak, pokud jste štěstí měli, není to jistota, že v okolí je trvale. Mohlo jít o protahujícího ptáka. Pokud si chcete být jisti, zda se ve vašem okolí hrdličkám divokým líbí, je třeba se za nimi vydat znovu.

Přejeme hodně štěstí a krásné vycházky do přírody nejen za hrdličkami!

Gábina Dobruská a Alena Skálová

 

Vítání ptačího zpěvu na Josefovských loukách

Dnes 23. 4. 2019 se vylíhla první letošní kuřátka čejek na Josefovských loukách. Přijďte se nejen na ně podívat během Vítání ptačího zpěvu!

 

  1. 5. 2019 (sobota) od 6:00. Sraz u rybníka na Starém Plese (50.3379583N, 15.9568228E). Procházka s experty na ptačí hlasy a pozorování ptáků po zbrusu nové obvodové stezce kolem ptačího parku místy, kam desítky let lidská noha nevstoupila! Slavnostní přestřižení liány Josefovské džungle a otevření stezky. Výkonné dalekohledy, ptáčníci a kroužkovatelé i specialista na savce mokřadů, divocí koně a co hlavně: na ptáky nejbohatší akce roku! Kontakt: Břeněk Michálek 734 226 037, josefovskelouky@birdlife.cz

Vaše pozorování mohou pomoci ochraně ptáků

Pozorujete rádi ptáky? Předpokládáme, že ano, ale zaznamenáváte údaje a sdílíte je s ostatními? Víte, že každé vaše pozorování je cenné a může významně přispět k poznání a ochraně ptáků?

Bez pozorování ptáků není ornitologie, ale ne každý, kdo pozoruje ptáky, je ornitologem. Ptáky můžeme pozorovat jen tak pro potěšení, a rozhodně to není špatně. Ale stačí přidat jen málo a naše pozorování získávají nový význam — stávají se střípky v mozaice lidského poznání, pomáhají o maličko posunout hranice našich znalostí. Tou hranicí, kdy se člověk stává ornitologem — a občanským vědcem — je vedení a sdílení záznamů o pozorovaných ptácích.

Ať již pozorujeme ptáky v zimě na krmítku za oknem, v městském parku, na přehradní nádrži nebo na horských hřebenech, vedení zápisků nám pomůže se později k pozorováním vrátit, konzultovat je s přáteli nebo s odstupem času třeba i odborně vyhodnotit. Nejjednodušším způsobem, jak dnes ornitologické zápisky vést a současně je snadno zpřístupnit pro pozdější vědecké zpracování, je Faunistická databáze ČSO (avif). K dispozici je i mobilní aplikace Avif Mobile (fungující na platformě Android).

Avif je určen všem zájemcům o ptactvo z řad široké veřejnosti, „amatérských“ ornitologů, birdwatcherů i vědců a slouží ke sdílení a uchovávání záznamů o pozorování všech druhů ptáků na českém území. Slouží nejen ke sdílení zajímavých a neobvyklých pozorování, ale také ke sběru kompletních seznamů všech pozorovaných druhů (tj. včetně běžných druhů) pro pozdější vědecké využití.

Avif poskytuje prostřednictvím četných nadstaveb prostředí pro záznam, uchování a využívání údajů ze specializovaných projektů, jako je sledování čapích hnízd, výzkum zpěvu strnadůmapování hnízd čejek, ale i pro nový atlas hnízdního rozšíření nebo nový dlouhodobý monitorovací program LSD. Díky datům z Avifu vznikl i nový web Ptačí pasti, který upozorňuje na ta nejnebezpečnější místa a také na důvody, proč se zde ptáci zabíjejí. Informace z webu budou sloužit jak odborníkům, tak i široké veřejnost a představují důležitý první krok na cestě k odstraňování ptačích pastí. Data z Avifu se promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Údaje z  Avifu také významně přispívají k naší spolupráci se společností E.ON, Česká republika s.r.o.  na co nejefektivnějším zabezpečení sloupů v oblastech významných pro hnízdění ptáků. Cenné jsou i fotografie ptáků sedících na sloupech elektrického vedení – díky nim můžeme vyhodnocovat jak ptáci tyto“posedy“ používají a využít tyto poznatky k lepšímu zabezpečení.

Proto, až vyrazíte na ptáky, nezapomeňte údaje zaznamenávat a vkládat do faunistické databáze Avif.birds.cz!