V posledních týdnech nás kontaktují lidé a hlásí nám nálezy uhynulých a zjevně nemocných kosů. Jedná se často o celé kosí rodinky a stejná situace je i v dalších evropských zemích – Itálii, Německu, Maďarsku, Švýcarsku, Španělsku, Belgii, Francii, Polsku, Rakousku, Srbsku, Chorvatsku nebo Řecku (1). Možnou příčinou je virus Usutu, který přenášejí komáři a výrazně citliví jsou na něj právě kosi. Lidé se ale bát nemusí.
Virus byl poprvé zjištěn v Africe v roce 1959. Do Evropy se rozšířil v roce 1996, kdy způsobil hromadné úhyny kosů v Itálii (2). Od té doby se dostal i do dalších Evropských zemí včetně Česka (3). První mrtvý pták, u kterého byl prokázán virus Usutu, byl kos nalezený v Brně v roce 2011 (4a) a protilátky proti viru byly zjištěny také u lysky černé (4b). Zajímavé je, že kromě kosů jsou na virus citliví také puštíci bradatí (5a, 5b). Virus byl ale zjištěn i u mnoha dalších druhů pěvců i nepěvců včetně sýkor, vrabců, vlaštovek, labutí, motáků nebo například strakapoudů (1). V letošním roce mohlo k šíření viru přispět dlouho trvající teplé počasí, které komárům vyhovuje.
Ptáci, kteří trpí jakoukoliv nemocí, jsou načepýření, mají pomalejší reakce a nepřijímají potravu ani vodu, jsou zesláblí, malátní a mají svěšená křídla. Onemocnění virem Usutu nemá žádné jasné příznaky (ty závisí mimo jiné i na tom, kam se virus v těle ptáka rozšířil) a jeho potvrzení je tedy možné pouze ve specializované laboratoři.
Na virus neexistuje žádná vakcína ani lék. Nakažení ptáci tak buď uhynou, nebo prodělají nemoc a vytvoří si protilátky (6).
Virus se přenáší prostřednictvím komárů, a to i na člověka. Nákaza ale u lidí probíhá zcela bez příznaků, takže si jí ani nevšimneme. Jen naprosto výjimečně může mít vážnější průběh u osob s výrazně sníženou imunitou (např. lidé po transplantaci; 7). V ohrožení nejsou ani psi, kočky a další chlupatí mazlíčci. Doma chované ptáky je pak možné chránit zakrytím klece moskytiérou (8).
Přímým kontaktem s nemocnými ptáky se virus nepřenáší, při manipulaci s nimi tedy stačí dodržovat základní pravidla hygieny. V případě nalezení nemocných ptáků doporučujeme kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. Při nálezu uhynulého opeřence ho lidé mohou například zakopat na zahradě a v případě většího počtu (3 a více) uhynulých jedinců doporučují veterináři kontaktovat místně příslušnou Státní veterinární správu. Nález je také vhodné zadat do Faunistické databáze ČSO (avif.birds.cz).
Zdroje informací:
(1) https://doi.org/10.2147/VAAT.S123619
(2) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3559058/
(3) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4742707/
(4a) Hubálek Z, Rudolf I, Čapek M, Bakonyi T, Betášová L, Nowotny N. Usutu Virus in Blackbirds (Turdus merula), Czech Republic, 2011–2012. Transboundary and emerging diseases. 2014 Jun;61(3):273-6.
(4b) Straková P, Šikutová S, Jedličková P, Sitko J, Rudolf I, Hubálek Z. The common coot as sentinel species for the presence of West Nile and Usutu flaviviruses in Central Europe. Res Vet Sci. 2015;102:159–61.
(5a) Nikolay B. A review of West Nile and Usutu virus co-circulation in Europe: how much do transmission cycles overlap? Trans R Soc Trop Med Hyg. 2015;109(10):609-18. 10.1093/trstmh/trv066.
(5b) Schulze C, Ziegler U, Schlieben P, Fast C, Bock S, Schüle A, Ochs A. FATAL SYSTEMIC USUTU VIRUS INFECTION IN TWO JUVENILE GREAT GREY OWLS (STRIX NEBULOSA) FROM A GERMAN ZOOLOGICAL GARDEN. Journal of Comparative Pathology. 2017 Jan 1;1(156):113.
(6) https://www.ndr.de/nachrichten/Usutu-Virus-Viele-Tausend-Amseln-sterben,usutu104.html
(7) Cavrini F, Gaibani P, Longo G, Pierro AM, Rossini G, Bonilauri P, et al. Usutu virus infection in a patient who underwent orthotropic liver transplantation, Italy, August-September 2009. Euro Surveill. 2009;14(50):19448.
(8) https://www.dwhc.nl/en/faq-usutu-virus/
Další informace: