komise

Skřivan polní: „vrzavý posel jara“

Skřivan polní se představuje

Skřivan polní (Alauda arvensis) patří mezi typické zástupce polních ptáků. Jelikož původním biotopem tohoto druhu byla step, vyhledává otevřenou kulturní krajinu. V našich podmínkách je nejhojnější v pestré mozaice zemědělských kultur ale vyskytuje se také na loukách a pastvinách až do nadmořské výšky 1550 m n.m nebo na výsypkách po těžbě. V hnízdním období se skřivani živí zejména bezobratlými, ve zbytku roku převažuje rostlinná strava, zejména semena a zelené části rostlin. Je převážně tažný, naši skřivani zimují zejména v západní a jihozápadní Evropě.

Skřivani přilétají již v únoru, kde se na svých hnízdištích projevují charakteristickým trylkovitým zpěvem během kterého vystoupají s třepetajícími křídly do výšky až 100 m, odkud následně pomalu klesají až nakonec přitáhnou křídla k tělu a spustí se rychle k zemi. Většina párů hnízdí dvakrát a některé dokonce třikrát za rok od poloviny března do konce září. Hnízdo je ukryto v nízkém porostu vegetace. Důlek vyhrabaný samičkou je vystlaný suchou travou a obsahuje nejčastěji 4 světle hnědá vejce s hustým hnědým skvrněním na tupém pólu.

Skřivan polní. Foto: Petr Šaj/birdphoto.cz

Vývoj početnosti

Mezi lety 2014-2017 se početnost skřivana polního pohybovala na úrovni 500 000-1 000 000 párů (Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice), za posledních třicet let došlo k úbytku o více než 40 %. Podle výsledků z Jednotného programu sčítání ptáků ale došlo od roku 1982 do 2022  ještě k výraznějšímu úbytku početnosti, téměř o 60 %.  Vzhledem k tomu, že mezi nejvýznamnější lidské aktivity, které ovlivňují přežívání tohoto druhu patří zemědělství, je zároveň vhodné zde uvést, jak je možné tento druh podpořit právě vhodnou zemědělskou činností.

Možnosti podpory skřivana polního v zemědělských kulturách:

Orná půda

  • Pokud je to možné, zahrňte do osevního postupu více jarních plodin. Vytvoříte tím skřivanovi vhodné hnízdní prostředí. Nevhodná je pouze řepka olejka, která roste příliš rychle.
  • Vytvořte tzv. skřivánčí plošky (malá nezasetá místa) v ozimých obilovinách. Dvě plošky na hektar o velikosti přibližně 20 m2 na polích větších než 5 hektarů mohou zvýšit hnízdní produktivitu téměř o 50 %.

 

V některých zemích jsou skřivánčí plošky dotované v rámci agroenvironmentálních programů.
Foto: Andy Hay/RSPB-images.com
  • Skřivan polní často sbírá potravu na okraji pole. Vyloučením chemické ochrany v několikametrové šíři podél okrajů polí podpoříte přežívání mláďat skřivana.
  • Zaplevelená strniště ponechaná přes zimu poskytují dostatek potravy na podzim a v jarních měsících. Nejlepší jsou strniště po obilovinách, která nejsou ošetřena předsklizňovými látkami obsahujícími glyfosát (např. roundup) a posklizňovými herbicidy v průběhu zimy. Pokud to lze, pozdržte kultivaci strnišť před osetím jarní plodinou.
  • Potravní i hnízdní možnosti pro skřivana můžete podpořit využíváním agroenvironmentálního opatření Biopásy. Z pohledu skřivana je zejména vhodné umístění biopásu uprostřed nebo na kraji pole, pokud není lemováno stromořadím nebo jinými vertikálními objekty. Nejvhodnější je maximální povolená šíře 12 m.
  • Zatravňujte ornou půdu regionální směsí, která vytváří pestřejší vegetační pokryv a je vhodnější pro hnízdění skřivana i sběr potravy.
  • Neaplikujte po 15. březnu neselektivní pesticidy. Ty likvidují užitečný hmyz, pavouky a širokolisté druhy plevelů, které tvoří potravu skřivana. Využívejte odolnější odrůdy plodin a podporujte přirozené nepřátele škůdců.

 

Chemické ošetření polí snižuje potravní nabídku pro skřivánčí mláďata. Foto: Archiv ČSO
  • Vytvořte travnaté pásy bez chemické ochrany podél polí. Jedná se o významné potravní stanoviště a pokud není do 10 metrů od pásu žádný vertikální objekt, skřivan zde může i zahnízdit. Už 1 metr široký pás přispěje ke zvýšení druhové diverzity zemědělské krajiny, ale vhodnější je šíře 6 metrů a více.

Travní porosty

  • Pokud skřivani hnízdí na budoucí pastvině, podpořte jejich úspěšné vyhnízdění vyloučením pastvy mezi začátkem dubna a koncem května. Skřivan je schopen zahnízdit také na extensivních pastvinách, na kterých se zachová výška vegetace mezi 15–25 cm.
  • Sečte louky s výskytem skřivanů až v červnu. Pokud zachováte interval kosení alespoň po sedmi týdnech, zvládne skřivan v mezidobí úspěšně vyhnízdit. Tím však dochází ke ztrátě kvality druhé seče. Alternativou může být kosení porostu ve výšce minimálně 15 cm, skřivani začnou hnízdit rychleji a druhá seč může proběhnout dříve minimálně o týden.
  • Využijte agroenvironmentální program Ekologické zemědělství. Podle výzkumu je na ekologických farmách skřivan polní zastoupen častěji než na konvenčních farmách. Důvodem je vyšší diverzita porostu a větší nabídka hmyzu daná nižšími vstupy hnojiv i chemických látek.

Vznik článku byl podpořen Ministerstvem životního prostředí a Německou spolkovovou nadací pro životní prostředí (DBU).