1. žákovská ornitologická konference otevřena i pro mimopražské!

Žákům 2. stupně základních škol a studentům středních škol nabízíme jedinečnou možnost prezentovat výsledky své vědecké práce na 1. žákovské ornitologické konferenci! Jelikož na konferenci ještě zbývají volná místa, rozhodli jsme se prodloužit termín na přihlášení a nabídnout možnost zúčastnit se i mimopražským žákům a studentům. Všechny potřebné informace včetně přihlášky naleznete na stránce věnované konferenci.

Máte-li zapálené a aktivní studenty, děti nebo zájmové kolektivy, využijte příležitosti a umožněte jim potkat podobně naladěné žáky, vyzkoušet si prezentaci před neznámým publikem a poznat práci jiných!

Blíží se jaro, ptáci začnou přilétat, obsazovat teritoria, hnízdit. Určitě je venku co pozorovat a nad čím bádat. Pokud žádné výsledky zatím nemáte, ještě je čas je získat.

Konference se koná 22. 5. 2018 v Toulcově dvoře v Praze. Termín pro přihlášení je 31. březen 2018.

 

Konání konference bylo podpořeno Hlavním městem Prahou.

Zabezpečte skla a zapojte se do soutěže!

Zabezpečte skla ve svém okolí! Aspoň jedno. Zkuste najít na budově školy nebo i jinde místo, kde se nejvíce zrcadlí okolní stromy nebo kde je vidět skrz budovu, a toto místo zabezpečte. Pošlete nám alespoň 3 fotky své realizace (před, po a ilustrační – viz níže) spolu se slovním popisem co, proč a jak jste udělali, na adresu dobruska@birdlife.cz do 10. června 2018. Continue reading „Zabezpečte skla a zapojte se do soutěže!“

Reportáž z členské exkurze na jižní Moravu a Slovensko 2018

O víkendu 17. – 18. 3. se uskutečnila naše první letošní členská exkurze zaměřená na zimující ptáky – severské husy, vzácné druhy kachen, zedníčka skalního i dropy. Navštívili jsme VN Nové Mlýny, Pálavu, Hrušovskou zdrž na Dunaji pod Bratislavou, Sysľovské pole i Jakubovské rybníky na Záhorí. Děkujeme Celii Korittové za sepsání zážitků a autorům fotografií za jejich poskytnutí! Continue reading „Reportáž z členské exkurze na jižní Moravu a Slovensko 2018“

Aktuální stav populace chocholouše obecného v Mladé Boleslavi

Chocholouš obecný je jedním z nejrychleji mizejících ptačích druhů ve střední a západní Evropě. Prudký populační pokles se nevyhnul ani České republice. Zatímco v letech 1973–1977 bylo na našem území prokázáno hnízdění chocholouše v 55 % mapovacích čtverců, při posledním mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2014–2017 bylo hnízdění chocholouše doloženo již pouze ve 4 % našich kvadrátů. Většina aktuálních hnízdišť chocholouše se nalézá na jižní Moravě. V Čechách je pravidelné hnízdění hlášeno již pouze z několika izolovaných míst v Polabí a na Mladoboleslavsku. Continue reading „Aktuální stav populace chocholouše obecného v Mladé Boleslavi“

Jaro ožívá již podesáté a vyzývá: „Zabezpečte skla!“

Venku sice mrzne, až praští, ale přesto Jaro ožívá právě dnes! Jakmile mrazy poleví, je čas začít sledovat postupný přílet ptačích poslů jara – čápa, vlaštovky, kukačky, rorýse a vlhy na www.springalive.net! K letošnímu desátému výročí Jaro ožívá máme pro ptáky nachystaný dárek. Společně proměníme neviditelná skla v našem okolí ve viditelná, aby se o ně ptáci nezabíjeli. Výzva „Zabezpečte skla!“, téma letošního roku, poletí mezi dětmi od školy ke škole, od domu k domu. Šiřte ji a zapojte se i vy, zúčastněte se soutěže o nejlépe zabezpečenou skleněnou plochu. Vše se dozvíte na www.springalive.net.

Continue reading „Jaro ožívá již podesáté a vyzývá: „Zabezpečte skla!““

Přes 130 nevládních organizací apeluje na evropské lídry – ochrana evropské přírody potřebuje více peněz z rozpočtu EU

Na bruselském summitu lídrů členských států Evropské unie (proběhl 23. února), při kterém byl projednáván nový rozpočet Evropské unie, nebyla vůbec řešena problematika ochrany přírody. Do ulic Bruselu proto vyrazili demonstranti vedení organizací BirdLife Europe a partnerskou německou organizací NABU, a vyzvali evropské představitele států a vlád aby ukončili „Mlčení politických špiček“ a poskytli z připravovaného rozpočtu Evropské unie více peněz pro ochranu přírody a podporu druhové pestrosti. K výzvě se přidalo více než 130 evropských nevládních organizací.

Continue reading „Přes 130 nevládních organizací apeluje na evropské lídry – ochrana evropské přírody potřebuje více peněz z rozpočtu EU“

Úspěchy podrobného mapování hnízdního rozšíření ptáků ptačí oblasti Českobudějovické rybníky a výzva pro poslední sezónu

Jarní západ slunce na Vrbenských rybnících u Českých Budějovic, foto: Vojtěch Kubelka.

Ptačí oblast (PO) Českobudějovické rybníky je mezi ornitologickou veřejností relativně dobře známé malebné území v srdci jižních Čech, rozkládající se na více než 60 km2 od Českých Budějovic až po Dívčice. Téměř 50 rybníků různých velikostí je lemováno dubovými hrázemi, obklopeno zemědělskou krajinou, mokřady, rozvolněnou zelení i lesními celky a několika vesnicemi (Šebestián & Brinke 2009, Kloubec et al. 2015).

PO Českobudějovické rybníky byla vyhlášena pro ochranu hnízdících populací kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), rybáka obecného (Sterna hirundo) a slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula), dále pro husu velkou (Anser anser) jako letní i podzimní shromaždiště a kopřivku obecnou (Anas strepera) jako významná jarní tahová zastávka (Hora et al. 2010, Šebestián & Brinke 2009, Hora et al. 2015). Continue reading „Úspěchy podrobného mapování hnízdního rozšíření ptáků ptačí oblasti Českobudějovické rybníky a výzva pro poslední sezónu“

S péčí o ptáky na Josefovských loukách pomáhají divocí koně

V lednu 2018 jsme v ptačím parku Josefovské louky odstartovali nový směr v péči o ohrožené mokřadní druhy ptáků – vypustili jsme na louky divoké koně. Exmoorští hřebečci si na nový domov zpočátku zvykali v menší ohradě; tuto aklimatizační ohradu jsme jim už ale otevřeli a nejdříve dva a postupně všech pět koní začalo objevovat, rozdupávat a spásat ohrazenou plochu na zhruba 6 hektarech podmáčených luk. To vše by mělo vytvořit ideální podmínky pro luční bahňáky. Správce ptačího parku Břeněk Michálek hlásí, že „exmooři“ už spásají i místa, na kterých v předchozích letech hnízdili zástupci jednoho z našich cílových druhů – čejky chocholaté.

Svou přítomností budou koně pomáhat lučním ptákům hned několika způsoby. Nepravidelným spásáním vznikne mozaika vypasené nízké a nespasené vyšší vegetace, která ptákům poskytne vhodné prostředí pro sběr potravy, hnízdění i úkryt. Kopyty koně naruší souvislý travní porost a vzniklé bahnité tůňky spolu s obnaženou zeminou přilákají a zpřístupní hmyz a poskytnou tak ptákům další zdroj potravy. Exmoorští koně jsou velmi odolné plemeno a díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky (jsou vysoce toxické) a antibiotika, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro vzácné luční bahňáky. V zahraničí (například v belgickém Rietbeemdu) je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní zcela běžný postup.

Prvotní inspirací k využití divokých koní při udržování prostředí vhodného pro luční druhy bahňáků byla Česká krajina, která do Česka divoké koně přivezla. A právě odrostlá hříbata prvních koní dovezených z anglického Exmooru do bývalého vojenského prostoru Milovice, se nyní prohánějí po Josefovských loukách. Od první myšlenky vypustit na Josefovské louky divoké koně až k jejich samotnému přivítání, uplynulo pět let plných plánování, příprav, vyjednávání a vykupování pozemků.

Nyní nás čeká několik let plných experimentování s tvarem a velikostí ohrady – uvidíme například, zda koně zvládnou dostatečně spásat vyhrazenou plochu nebo jestli jim naopak stávající plocha nebude malá. Držte nám palce!

Samotný ptačí park, který nyní hostí divoké koně, by nevznikl bez finanční podpory stovek drobných i větších dárců. A jen díky této podpoře se plocha území spravovaného Českou společností ornitologickou stále rozrůstá postupným vykupováním a pronájmem pozemků. Darovat na výkup dalších předjednaných pozemků lze jednoduše na dárcovském portále https://www.darujme.cz/projekt/438, kde lze nalézt i další podrobnosti o ptačím parku. Za poskytnuté dary patří všem veliký dík!

Děkujeme všem partnerům, bez kterých by byli divocí koně na Josefovských loukách stále jen hezkým snem a nikoliv úžasnou skutečností. Veliký dík patří České krajině, která koně zapůjčila a ZO ČSOP JARO Jaroměř, jehož členové za pomoci řady dobrovolníků – např. mladých ochránců přírody Puštíků z Jaroměře nebo studentů náchodského Jiráskova gymnázia – stavěli dlouhé týdny ve dne a někdy i v noci ohrady v těch nejméně přívětivých podmínkách začátku ledna.

Ne všechny parcely jsou ve vlastnictví ornitologů. Maximálně vstříc nám vyšla rodina Petra Kalhouse, která umožnila jejich pozemky pro pastvu využívat. Po několikaletém vyjednávání svolilo k využívání pozemků k pastvě také Biskupství královéhradecké. V neposlední řadě to byli zemědělci Jaroslav Erban st. a Jaroslav Erban ml., kteří přenechali pozemky, o které se léta starali, pro divoké koně.

Celý projekt ptačího parku by bez nadsázky nebyl možný bez ochoty celého úřednického aparátu Městského úřadu Jaroměře od starosty Jiřího Klepsy po jednotlivá pracoviště odborů výstavby, majetku města a hlavně životního prostředí. Nejsme si jistí, jestli bychom se jinde v republice setkali při podobném záměru s takovou nadstandartní ochotou, vstřícností a pochopením pro moderní územní ochranu přírody.

Poděkování patří také všem, kteří dlouhodobě podporují ptačí park a přispívají na výkup pozemků. Pomoc při akcích pro veřejnost se také nikdy nezdráhají poskytnout Ochránci památek pevnosti Josefov Ravelin XIV. a Středisko Pevnost Josefov. Nakonec musíme vyjádřit vděk za dosavadní bezproblémový pobyt divokých koní všem návštěvníkům parku, kteří dodržují dohodnutá pravidla: nepokouší se koně krmit a drží své psí miláčky na vodítku.

Samotné zavedení pastvy koní na Josefovských loukách bylo financováno Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

[logo-carousel id=josefovky-2017]

Vyšel Panurus 26 (2017)

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 26. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 26 (2017) má rozsah 106 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků a ornitologickém dění převážně ve východočeském regionu. Konkrétně je v tomto čísle mimo jiné podrobně zpracována avifauna Třesického rybníka v letech 2007–2016, faunisticky cenné je i první zdokumentované zahnízdění kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v ptačí oblasti Rožďalovické rybníky na Jičínsku v roce 2013, nebo zastižení již několik desetiletí vyhynulého skalníka zpěvného (Monticola saxatilis) v Podkrkonoší na jaře 2016. Velmi záslužné je i otištění kompletní bibliografie emeritního zoologa Východočeského muzea v Pardubicích RNDr. Jana Sklenáře zpracované při příležitosti jeho osmdesátiletého jubilea. Díky plnobarevnému tisku mohly být v tomto čísle otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech. Continue reading „Vyšel Panurus 26 (2017)“

Dravci a sovy – po roce znovu v Přerově

sýček
sýček

K začátku února neodmyslitelně patří každoroční setkání specialistů na dravce a sovy. I letos se 40 členů a příznivců Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO sešlo 3. února na celodenním setkání na Ornitologické stanici Muzea Komenského v Přerově.

Hlavním bodem programu bylo vyhodnocení terénní práce v předešlém roce a prezentace výsledků specialistů na jednotlivé druhy dravců a sov. Většinu konkrétních výsledků a závěrů z přednesených prezentací bude možno časem najít v elektronickém Zpravodaji SOVDS.

Ačkoliv naprostá většina přítomných netušila, že ptákem roku 2018 bude sýček obecný, rozběhla se bohatá diskuse o příčinách úbytku a možnostech ochrany této zajímavé sovy hned po prvním referátu. Bylo poukázáno na velké nebezpečí, které představují duté betonové sloupy elektrického vedení v místech výskytu sýčka. Zároveň byl představen nový bezpečný typ hnízdní budky instalovaný právě na sloupy elektrického vedení. Samozřejmě se počítá s tím, že budou nejprve zabezpečeny proti případnému smrtelnému uvěznění sýčka uvnitř sloupu.

Podobný trend v ubývání početnosti je hlášen i u sovy pálené. Ta je nyní téměř bezezbytku odkázána na pomoc člověka. Skoro celá populace hnízdí v budkách. Potěšitelné je zjištění, že přibývá párů puštíků bělavých. Stejně tak se zatím nezpomalilo šíření a zvyšování početnosti u orla mořského, i když je tento druh silně ohrožen pokládáním otrávených návnad. V loňském roce byla poprvé zaznamenána otrava karbofuranem u 2 exemplářů orla královského, jednoho z našich nejvzácnějších dravců.

Přednášejícím Václavem Hlaváčem bylo upozorněno na nově se objevující problém –  charismatický dravec jestřáb lesní versus volně chovaná domácí drůbež. Státní ochrana přírody o tomto problému ví a snaží se jej řešit. Mezi ochranářské úspěchy patří vysoká hnízdní úspěšnost  motáka lužního. Postupný nárůst početnosti na nynějších přibližně 330 párů by bez ochranářských opatření obětavých členů SOVDS nebyl myslitelný.

posluchači na setkání SOVDS v Přerově 2018
Při přednáškách se soustředěně poslouchalo… Foto: Luboš Peške
Po polední přestávce pokračoval program informací o vývoji populace orla skalního na Moravě. Vloni poprvé po 4 letech pár vynechal hnízdění a nevyvedl žádné mládě. Nadějným se jeví vznik nového páru. Obsáhlý referát Kláry Hlubocké o poslání a hlavních cílech LIFE projektu PannonEagle zaujal všechny posluchače beze zbytku. Svědčila o tom následující diskuse. A to ještě nikdo z přítomných nemohl vědět o prvním dopadeném „traviči“, jak o tom informovala o dva dny později celostátní média.
Bohatá diskuse se rozběhla i po referátu o monitoringu sov. Nakonec byla sestavena skupina, která se bude touto problematikou podrobně zabývat. Velmi zajímavá byla i další přednáška o telemetrickém sledování jihomoravských orlů královských. Více informací nejenom o orlech královských je možno nalézt na www.birdtelemetry.cz. O telemetrii se hovořilo i v dalším krátkém příspěvku. Dva známí špičkoví odborníci na dravce Luboš Peške a Dušan Rak seznámili posluchače s jimi vyvíjeným GPS/ GSM  vysílačem na sledování ptáků a zároveň s novým počítačovým programem k vyhodnocování výsledků sledování.
občerstvení na setkání SOVDS 2018
… a při poledním občerstvení s plnou pusou diskutovalo. Foto: Luboš Peške

Celodenní setkání specialistů na dravce a sovy se neslo (bez přehánění a sentimentu!) v přátelském duchu, včetně odborných diskusí, které často na jiných ornitologických akcích postrádám. Svědčí o tom i několik zpráv, které mi po skončení akce přišly do mé elektronické pošty.

Příští setkání je plánováno na sobotu 2. února 2019, tentokrát již nikoliv do Přerova, ale do Čech, nejspíše do Pardubic. To proto, aby bylo dostupnější pro členy SOVDS ze západních a severních Čech. Jelikož je před námi další hnízdní sezóna a s tím spojená zajímavá terénní práce, rádi mezi námi přivítáme další zájemce o členství ve skupině. Stačí napsat na adresu info@sovds.info

Poděkování patří vrchovatou měrou pracovníkům Ornitologické stanice v čele s Josefem Chytilem.

Tomáš Bělka

Zažijte s námi Soví noc!

Ku příležitosti vyhlášení sýčka obecného Ptákem roku 2018 jsme letos spolu s dobrovolníky z řad jednotlivců i organizací připravili speciální sérii nočních vycházek. Dozvíte se na nich mnoho zajímavého nejen o sýčkovi, ale i o jeho dalších houkajících příbuzných. Na úvodní povídání a promítání o sovách, mnohde doplněné o aktivity pro děti, navážou noční vycházky za sovami v okolí. Samotná výprava za sovami je dobrodružstvím nejen pro děti, i kdyby se nakonec žádná sova neozvala. S tím je třeba počítat – půjde se do přírody na divoké sovy.


Continue reading „Zažijte s námi Soví noc!“

Pták roku 2018 – sýček obecný

Sýček už dávno smrt nevěští, naopak sám je na pokraji vyhynutí a symbolizuje tak osud živočichů zemědělské krajiny.

V

Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Udělením titulu u nás téměř vyhynulé sově Česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. S intenzivním obděláváním krajiny totiž zaniká její pestrost a s ní mizí i jeden živočich za druhým. Drobná sova považovaná dříve v některých kulturách za předzvěst smrti, je teď sama v ohrožení. Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové nyní vyzývají všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí zabezpečili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka, Ptáka roku 2018. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní číslo časopisu Ptačí svět, které je již tradičně věnované právě aktuálnímu Ptákovi roku. Na stránkách birdlife.cz/sycek se lidé nejenom dozvědí více podrobností, ale mohou zde i přispět na záchranu Ptáka roku 2018.

Sýček obecný, Pták roku 2018, je naší nejohroženější sovou – v Česku jich zbývá kolem 120 posledních párů. Foto: Luboš Mráz, naturfoto.cz

Continue reading „Pták roku 2018 – sýček obecný“

Ornitologický kurz ČSO – Členové členům 2018

Po dvou letech opět tady! Oblíbený kurz pro amatérské začínající i pokročilé ornitology proběhne od 27. dubna do 1. května 2018 na Vysočině v areálu Mohelenského mlýna poblíž známé národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step tyčící se nad meandrem řeky Jihlavy. Oblast je známa především výskytem teplomilné fauny (např. ještěrka zelená či kudlanka nábožná) a flory (např. sleziník hadcový). Z ptačí říše se zde pravidelně vyskytují například dudek chocholatý, chocholouš obecný či skřivan lesní.

Během kurzu se zdokonalíme v určování ptačích druhů, jejich hlasů, seznámíme se s jejich hnízdní biologií, zaměříme se na problematické skupiny ptáků a vyzkoušíme si různé metody výzkumu přímo v terénu. Čtyři dny plné ranních výprav za ptačím zpěvem, zajímavých přednášek či večerní procházkou za nočními ptáky s předními českými profesionálními ornitology nás obohatí o nové vědomosti a zajímavosti z ptačí říše.

Účastníci kurzu při poobědové pauze – Členové členům 2016. Foto: Vojtěch Brlík

Zájemci o účast, zasílejte vyplněnou přihlášku a případné dotazy na adresu vojtech.brlik@gmail.com. Uzávěrka zasílání přihlášek je 25. března 2018. Kapacita kurzu je omezená a účastníci budou vybíráni na základě přihlášek s vyplněnými dotazníky. Kurz není určen pro ty, kteří se ho v minulých letech již zúčastnili. Cena kurzu včetně ubytování a materiálů je 2 000 Kč pro členy ČSO (2 500 Kč pro nečleny). Na základě žádosti a řádného odůvodnění je možné cenu kurzu snížit na 1 200 Kč.

Přihláška na ornitologický kurz Členové členům 2018

Na setkání se těší

Vojtěch Brlík a Ivana Kroutilová

Pozvánka na členskou schůzi ČSO

Jarní členská schůze ČSO se uskuteční v sobotu 10. 3. od 10 hodin v sále ZŠ U Vršovického nádraží 1, Praha 10 (budova naproti železniční stanici Praha-Vršovice). V případě, že se do půl hodiny po začátku nesejde nadpoloviční většina členů, začíná od 10:31 náhradní členská schůze.

Program:

  1. Fundraisingové okénko + Co chystáme
  2. Liniové sčítání druhů (LSD)
  3. Praktická ochrana ptáků v zemědělské krajině
  4. Sídla bezpečná pro ptáky
  5. První žákovská ornitologická konference
  6. Minulé i budoucí exkurze ČSO
  7. Vrchbělá – golfové hřiště v ptačí oblasti
  8. Pták roku 2018 – sýček
  9. Slatina – významná pražská mokřadní lokalita
  10. Exkurze ČSO do Ománu

 

Těšíme se na setkání s co největším počtem členů ČSO; vítáni jsou i návštěvníci z řad nečlenů!

Jiří Flousek a Zdeněk Vermouzek

Ornitologové vypustili na Josefovské louky divoké koně

Na Josefovské louky dnes ornitologové dopravili divoké exmoorské koně. Pět mladých hřebečků, kteří pocházejí z pastevní rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá, bylo na zasněžené louky vypuštěno za přihlížení více než stovky fanoušků ptačího parku. Svou přítomností budou divocí koně z Exmooru pomáhat udržovat prostředí nezbytné pro luční mokřadní druhy ptáků, kteří patří mezi cílové druhy Josefovských luk. Koně svou přítomností částečně nahradí doposud používanou těžkou techniku. Ornitologové apelují na návštěvníky parku, aby koním nenosili žádné pamlsky „na přilepšenou“, které koním mohou uškodit nebo je dokonce zabít.

Pětice divokých koní byla vypuštěna do aklimatizační ohrady na Josefovských loukách. Foto: Zuzana Karlíková, Česká společnost ornitologická

Continue reading „Ornitologové vypustili na Josefovské louky divoké koně“

kormoráni

Pozvánka na vycházky ke Světovému dni mokřadů 2018

2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah.

 

Navštivte s námi mokřady a poznejte jejich ptačí obyvatele!

 

Moc děkujeme všem organizátorům, kteří jsou ochotni svůj volný čas věnovat těmto vycházkám a přiblížit tak fascinující svět vodních ptáků všem zájemcům.

Přivítání divokých koní na Josefovských loukách

Zveme všechny příznivce ptactva na slavnostní přivítání divokých exmoorských koní, kteří budou do Ptačího parku Josefovské louky vypuštěni v sobotu 20. ledna!

Exmoorští koně jsou nejbližší příbuzní vyhynulým divokým koním. Na josefovských loukách budou udržovat prostředí vhodné pro luční druhy ptáků. Foto: David Dirga

Continue reading „Přivítání divokých koní na Josefovských loukách“

Mezinárodní sčítání vodních ptáků 2018

Foto: Petr Musil

Mezinárodní sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census – IWC) proběhne o víkendu 13. a 14. ledna 2018. Tento projekt koordinuje Wetlands International (www.wetlands.org), u nás Fakulta životního prostředí ČZU (www.fzp.czu.cz) a členové ČSO jsou jeho pravidelnými spolupracovníky.

Sčítání každoročně přináší důležité informace o zimování vodních ptáků. Na základě dlouhodobých výsledků tohoto projektu publikovaných v prestižním ornitologickém časopise Ibis (https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ibi.12559/full) bylo zjištěno, že dostupnost lokalit vhodných k zimování se ve střední Evropě mění a ptáci na to reagují. Některé druhy posouvají svá zimoviště směrem na sever nebo severovýchod, jiné stále častěji využívají k zimování stojaté vody, lokality ve městech nebo chladnějších oblastech.

Chcete se zapojit nebo již jste aktivním účastníkem? Bližší informace a možnost přihlašování na lokality naleznete na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.cz nebo prostřednictvím mailu musilovaz@fzp.czu.cz.

Zuzana Musilová

Vyšel Vanellus 12

Vanellus 12, nové číslo časopisu Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků, je ke stažení na webu skupiny.

Vanellus je popularizačně odborný časopis Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB), pracovní skupiny České společnosti ornitologické (ČSO). V časopisu Vanellus jsou v českém, případně slovenském jazyce uveřejňovány recenzované odborné články (výsledky vědecké práce, review, úvahy), zajímavá pozorování, kroužkovací zprávy, postřehy z konferencí, cestopisné, fotografické a další příspěvky týkající se skupiny bahňáků v jejím tradičním pojetí. Vanellus vzniká v elektronické verzi pro členy SVOB a všechny příznivce bahňáků. Toto číslo stejně jako všechna předchozí čísla časopisu Vanellus naleznete ke stažení na webových stránkách SVOB.