Data z Avifu pomáhají identifikovat místa častých srážek se zvěří

Data z ornitologické databáze birds.cz se nově promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Webovou aplikaci, do které může laická i odborná veřejnost zadávat údaje o srážkách živočichů s automobilovou nebo železniční dopravou, představilo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. před téměř čtyřmi lety. Postupem času se databáze rozrostla o informace z dalších zdrojů a od letošního února jsou zde k nalezení i údaje o ptácích z Faunistické databáze ČSO. Česká společnost ornitologická, která dlouhodobě podporuje projekty občanské vědy, tak pomáhá vytvářet ucelený obraz o problematice střetů zvířat a dopravy.

Rozsáhlá databáze kolizí zvířat s vozidly slouží jak pro výzkumné účely, tak i pro ryze praktické vymezení míst koncentrací (tzv. shluků, hotspots) těchto dopravních nehod, na které pak mohou směřovat opatření, která by kolizím měla zabránit.

Data o srážkách se zvěří slouží k identifikací shluků dopravních nehod. Zdroj: srazenazver.cz

Každý záznam o ptákovi nalezeném u silnice nebo železnice se automaticky přenese do databáze srazenazver.cz a uživatelé birds.cz tak nemusí zadávat žádné další informace navíc. V případě nálezu jiného sraženého zvířete jej mohou po registraci zaznamenat přímo na stránky srazenazver.cz.

Graf znázorňuje rozdělení sražených zvířat v průběhu roku. Výška sloupce odpovídá procentuálnímu podílu nehod daného druhu v daném měsíci. Součet výšek sloupců pro každého živočicha za rok se rovná 100 %.

Už z prvotního srovnání se ukazuje, že údaje z databáze birds.cz přinášejí nové informace. Zatímco u prasete divokého se většina sražených jedinců koncentruje do podzimních měsíců, u zajíce je to v brzkých jarních měsících a u ptáků v květnu a červnu. Jedná se zřejmě o čerstvě vyvedená, nezkušená mláďata. Na jednoho sraženého dospělého ptáka v květnu připadá 2,3 nalezených juvenilních nebo tohoročních jedinců, v červnu 1,4 a v červenci pouze 0,4.

Velká variabilita existuje zejména v čase, kdy ke srážkám dochází. Zdroj: srazenazver.cz

Mnoho dalších otázek ale zůstává nezodpovězených. U srstnaté zvěře například pozorujeme, že se kolize soustřeďují do shluků, bude tomu tak i u ptáků? A pokud ano, jsou to stejná místa jako u srstnaté zvěře? Dochází tam k nehodám po celý rok, nebo jen v některých měsících, případně hodinách? A jací ptáci jsou vlastně nejčastěji oběťmi automobilů? Ze současných údajů vychází, že každý pátý sražený pták je kos černý a bezmála každý desátý je káně lesní. Tyto údaje jsou ale zřejmě zkreslené tím, že kosi umírají častěji ve městech, kde si jich člověk snáze všimne a káňata jsou velcí a i mimo město nepřehlédnutelní ptáci.

Doufáme, že údaje z avifu pomohou k dalšímu studiu problematiky kolizí zvířat s dopravou a že tato spolupráce bude motivací vkládat údaje i o druzích méně zajímavých a často opomíjených. I sraženého vrabce na okresce má význam zaznamenat a s Avifem mobile to zabere méně než minutu.

 

 

Literatura pro zájemce o více informací k problematice

Bartonička, T., Andrášik, R., Duľa, M., Sedoník, J., Bíl, M., in press. Identification of Local Factors Causing Clustering of Animal-Vehicle Collisions on Roads. Journal of Wildlife Management

Périquet, S., Roxburgh, L., le Roux, A., Collinson, W. J., 2018. Testing the Value of Citizen Science for Roadkill Studies: A Case Study from South Africa. Frontiers in Ecology and Evolution 6, DOI=10.3389/fevo.2018.00015.

Bíl, M., Andrášik, R., Bartonička, T., Křivánková, Z., Sedoník, J., 2018. An Evaluation of Odor Repellent Effectiveness in Prevention of Wildlife-Vehicle Collisions. Journal of Environmental Management 205C pp. 209-214.

Bíl, M., Kubeček, J., Sedoník, J., Andrášik. R., 2017. Srazenazver.cz: A system for evidence of animal-vehicle collisions along transportation networks. Biological Conservation 213PA, pp. 167-174.

Bíl, M., Andrášik, R., Svoboda, T., Sedoník, J., 2016. The KDE+ software: a tool for effective identification and ranking of animal-vehicle collision hotspots along networks. Landscape Ecology 31, 231–237.

Bishop, C. A., Brogan, J. M., 2013. Estimates of Avian Mortality Attributed to Vehicle Collisions in Canada. Avian Conservation and Ecology 8 (2).

Bíl, M., Andrášik, R., Janoška, Z., 2013. Identification of Hazardous Road Locations of Traffic Accidents by means of Kernel Density Estimation and Cluster Significance Evaluation. Accident Analysis and Prevention 55, 265–273.

Kociolek, A. V., A. P. Clevenger, C. C. S. Clair, and D. S. Proppe. 2011. Effects of road networks on bird populations. Conservation Biology 25, 241–249.

Sullivan, J. M., 2011. Trends and characteristics of animal-vehicle collisions in the United States. Journal of Safety Research 42 (1), 9-16.

Benítez-López, A., Alkemade, R., Verweij, P. A., 2010. The impacts of roads and other infrastructure on mammal and bird populations: A meta-analysis. Biological Conservation 143 (6), 1307-1316.

Hlasové zadávání v Avif Mobile

Jedna stará poučka říká, že technologie nám velice usnadňují práci, kterou bychom nikdy nedělali, kdybychom je neměli. Když už ovšem ve světě technologií žijeme a používáme je, je rozumné právě ta usnadnění znát a používat je.

Jedním takovým usnadněním je hlasové zadávání pozorovaných ptáků do mobilní aplikace avifu. Google si již velmi obstojně poradí s češtinou, rozpoznávání řeči ovšem bohužel zatím běží jen na serverech. A z toho plyne první velké omezení: Rozpoznávání řeči v praxi funguje jen s dobrým internetovým připojením LTE. Ve vzdálenějších místech v terénu, kde je slabší signál, nemáme šanci. Ale míst s dobrým signálem stále přibývá, takže pokud chodíte na ptáky někam do civilizované krajiny, mohou se vám následující řádky hodit.

Nejpracnější a nejprotivnější součástí zadávání pozorování do Avif Mobile je bezpochyby zápis druhu. Na displeji telefonu musíme vyťukat alespoň několik písmen a pak druh vybrat z nabídky. A mokrými či zmrzlými prsty to jde těžko, každou chybu je potřeba opravit. Hlasové zadávání je proto vynikající alternativou. Samo o sobě nesouvisí vůbec s avifem, zajišťuje ho klávesnice Gboard. Tu je napřed potřeba do telefonu nainstalovat a zvolit jako výchozí.

Na Google Play najdeme a nainstalujeme klávesnici Gboard. Potom v nastavení telefonu zkontrolujeme, že je Gboard zvolena jako výchozí klávesnice. (Přesný vzhled obrazovek se může lišit podle telefonu a podle verze androidu.)

Nyní již stačí v Avif Mobile (nebo kdekoli jinde, kde potřebujeme zadat text) stisknout na klávesnici tlačítko mikrofonu a nadiktovat název druhu, poznámku či co je potřeba — a převedený text se za pár vteřin objeví na obrazovce. Tak jednoduché to je. A české názvy ptáků umí google výborně!

Místo psaní textu stačí na Gboard ťuknout na mikrofon, chviličku počkat, než začne telefon „poslouchat“, a potřebný text jednoduše nadiktovat.

A teď už je nejvyšší čas přestat si hrát s mobilem a vyrazit do terénu! S hlasovým zadáváním druhů bude zas o něco víc času na ptáky.

Vývoj aplikace Avif mobile podpořila společnost E.ON, Česká republika, s.r.o.  Děkujeme!