O víkendu 20.–21. 5. 2017 se uskutečnila naše první letošní tuzemská exkurze. Navštívili jsme nivu řeky Odry v CHKO Poodří, charakteristickou přirozeně meandrujícím tokem řeky, soustavou starých ramen a tůní s kolísavou vodní hladinou, lužními lesy, velkou výměrou aluviálních luk a s několika rybničními soustavami. Součástí programu byla i návštěva Domu přírody Poodří v Bartošovicích. Druhý den jsme se vydali na Ostravsko za ptáky na mokřady vzniklé nebo výrazně ovlivněné těžbou uhlí.
Ubytováni jsme byli přímo v srdci CHKO Poodří, na zámku v obci Bartošovice.
Nejoblíbenější akce na Josefovských loukách proběhne letos v pátek 2. června. Zváni jsou všichni příznivci Josefovských luk z blízka i z daleka.
Sraz je u Podklasního mlýna pod Josefovem v 19 hodin. S sebou doporučujeme pevnou obuv, dobrou baterku a jídlo podle osobní potřeby. Akce potrvá do pozdních nočních hodin.
Od začátku letošního roku jsme na Josefovských loukách uzavřeli 7 smluv týkajících se celkem skoro 3,5 ha pozemků (část pozemků je ve spoluvlastnictví, přepočtenou rozlohu pozemků ČSO jsme rozšířili o 2,2 ha).
Jednání s majiteli pozemků jsou čím dál náročnější a zdlouhavější. Snaha o výkup parcel se proměňuje v detektivní vyšetřování, protože celá řada vlastníků není blíže identifikovaná. Musíme se tedy probírat zažloutlými rodnými i úmrtními listy z minulých století a dohledávat možné žijící dědice a jim pak pomoci s dořešením dědictví, abychom posléze navrhli odkoupení zděděných pozemků. Continue reading „Vykoupené území se rozrůstá a počet fandů ptačího parku se zvyšuje“
Přečtěte si reportáž z členské exkurze k Wattovému moři od Miroslavy Horákové, doplněné o její fotografie i další fotografie od Pavla Alberta, Gabriely Dobruské, Milana Frencla, Zdeňka Hubálka, Jany Jirákové a Evy Landsbergerové.Continue reading „Reportáž z členské exkurze Wattové moře 2016“
Na konci září 2016 vydalo renomované české nakladatelství Grada Publishing, a. s. knížku Kam za ptáky v České republice, kterou sestavila šéfredaktorka Ptačího světa Alena Klvaňová a na níž se podílel autorský kolektiv zkušených ornitologů, většinou členů ČSO.
První průvodce svého druhu představuje 23 ornitologicky zajímavých míst od Krušných hor po Beskydy a nabízí 46 vycházek od jara do zimy. Trasy podrobně popsali místní znalci přírody, ornitologové, kteří se s námi dělí o své zážitky a zkušenosti, abychom měli co největší šanci spatřit rozmanité druhy ptáků v jejich přirozeném prostředí na vlastní oči. Continue reading „Vychází průvodce Kam za ptáky v České republice“
Statutární město Zlín nechalo vypracovat studii úmrtnosti ptáků na skleněných zastávkách, ze které vyplývala naléhavost řešení. Pro zabezpečení zvolili tenké černé proužky ve vzdálenosti asi 3 cm, které vzhled zastávky nijak výrazně nezmění. K postupnému zabezpečování těchto zastávek bylo přistoupeno podle stupně nebezpečí pro ptáky. Nové zastávky jsou již instalované automaticky včetně těchto polepů.
Statutární město Zlín – zabezpečená zastávka
Středočeské Mnichovice. Zabezpečení celoskleněných zastávek inicioval na městském úřadě ochránce přírody Petr Dobrý. Akce proběhla ve spolupráci se žáky tamní základní školy – během jednoho dne opatřili speciálními polepy 5 nejrizikovějších zastávek. Náklady na celou akci přitom dosáhly asi 2000,- Kč, což je přibližná cena jejich jednorázového umytí.
Středočeské Mnichovice, Zastávka před polepemStředočeské Mnichovice, Zastávka po polepu
Rakovnicko, Žatecko – členové ČSO manželé Tichaiovi prozkoumali 3 města a 26 obcí a určili 21 rizikových staveb (z toho 15 zastávek MHD), ať už podle nálezů uhynulých ptáků (celkem 6 nálezů) anebo na základě umístění stavby v okolí zelených ploch. Výsledky s pořízenou fotodokumentací a s vysvětlujícím dopisem a žádostí o nápravu předali případně zaslali na příslušné místní úřady daných obcí a měst (obce Petrohrad, Petrovice, Řevničov, Rakovník, Nové Strašecí, Podbořany, Lužná). K 30.9.2015 potvrdily realizaci ochranných opatření (polepů) dvě obce, s dalšími manželé Tichaiovi jednají.
Praha 5, Smíchov – paní učitelka Melichárková z mateřské školky U Santošky si domluvila u dopravního podniku svolení k polepu nebezpečené zastávky Santoška a společně s dětmi zastávku polepili barevnými siluetami ptáků.
Zabezpečená zastávka Santoška
Rousínov – místní organizace ČSOP a pan Jiří Bartl prosadili u města Rousínov zabezpečení rizikové zastávky Rousínov, škola. Polepy zhotovila reklamní agentura a cena se pohybovala okolo 3000 Kč.
Rousínov, škola
Kněževes – zabezpečení zastávek v obci domluvila a s dětmi z místní školy provedla členka ČSO paní Farová. Inovativní polep navrhla reklamní agentura a zabezpečení sedmi zastávek v obci stálo méně než 5000 Kč.
Realizace zabezpečení zastávky, Kněžěves
Kromě výše zmíněných příkladů byly zabezpečeny zastávky v těchto obcích a městech: Manětín, Vrchlabí.
Data a fotografie využijeme pro jednání s provozovateli a vlastníky zastávek. O výsledcích jednání budeme informovat.
Jednat ale můžete i vy!
NIKDY neprovádějte polepy zastávek nebo jiné zásahy bez souhlasu vlastníka!
V každé obci bývá vlastnická situace u zastávek trochu odlišná, většinou je ale vlastníkem zastávek obec a ve městě bývá správcem dopravní podnik.
Jak zajistit bezpečnou zastávku?
Na obecním úřadě zjistěte vlastníka či provozovatele zastávky (ve městech může být nejlepší jednat s odborem životního prostředí nebo s odborem dopravy).
Vlastníka na nebezpečnou zastávku upozorněte, odkažte na tento web a výsledky, fotografie.
Navrhněte vhodné zabezpečení, využijte přitom odkazy na této stránce.
Podle svých možností nabídněte fyzickou pomoc – zastávku po dohodě polepte, zapojte do polepování místní školu, …
Můžete nabídnout také vyhodnocení úspěšnosti – sledování úhynů ptáků před a po zabezpečení.
Jedna silueta dravce je mýtus! Dokonce není ani potřeba – ptáky neodradí!
Pták musí vidět překážku (tedy sklo). Je jedno, zda při zviditelnění použijeme ornamenty, nápisy, gravírování, pískování ad. Mohou to být i siluety ptáků, ale po celé ploše, max. 10 cm od sebe.
Letošní členská exkurze ČSO do Národního parku Camargue v jižní Francii byla opět pořádána jako tematický zájezd CK Primaroute a neměla o zájemce nouzi, autobus byl zaplněný do posledního místa. Zde je popis toho co jsme na exkurzi viděli a zažili, z pohledu jednoho z jejích účastníků, Jana Pláteníka, doplněné o jeho fotografie, a dále i o fotografie Ivana Mikšíka, Markéty Rysové a Gabriely Uhrové.Continue reading „Reportáž z exkurze Camargue 2015“
V termínu od 5. do 11. května 2014 proběhla historicky zatím nejdelší exkurze ČSO, jejímž cílem bylo seznámit se s krásami Makedonie a především pozorovat supy bělohlavé a supy mrchožravé v pohoří Vitačevo. Nakonec nás do této mladé balkánské země, která se teprve v roce 1991 odtrhla od bývalé Jugoslávie, vyrazilo více než čtyřicet.Continue reading „Reportáž z členské exkurze do Makedonie 2014“
Letošní podzimní členská exkurze ČSO vedla do národního parku Laguny Předních Pomořan (Vorpommersche Boddenlandschaft), který spolu s maďarským Hortobágy patři mezi dvě největší evropské tahové zastávky jeřábů popelavých. Zatímco v Hortobágy se zastavují jeřábi mířící na jih východní cestou, v Pomořanech můžete pozorovat ptáky táhnoucí západní cestou.Continue reading „Reportáž z exkurze do Pomořanska 2013“
První členská exkurze ČSO v roce 2013 mířila do polské Doliny Baryczy. Tato chráněná oblast je proslulá soustavami rybníků, na kterých se pouze velmi extenzivně hospodaří, a proto jsou rybníky lákavé pro mnohé vodní druhy ptáků.
A protože byla celá exkurze zaměřená ponejvíce na ptactvo vod a mokřadů, nemohli jsme se cestou do Polska nezastavit na první soukromé rezervaci ČSO Josefovských loukách, která je cílená právě na mokřadní druhy. Continue reading „Reportáž z exkurze do Doliny Baryczy 2013“
Exkurze do Národního parku Wattenmeer v severním Německu (blízko hranic s Dánskem) proběhla 4. až 8. května 2012. Denisa Mikešová připravila malé ohlédnutí za exkurzí, které fotografiemi doplnili Martin Lazarovič, Petr Tichý, Vladislava a Jiří Sládečkovi a Denisa Mikešová.Continue reading „Reportáž z členské exkurze Wattové moře 2012“
Národní park Hortobágy. Co je to za oblast a čím přitahuje? Nachází v severovýchodním Maďarsku mezi Budapeští a Debrecínem. Je vzdálený asi 140 km východně od Budapešti a 300 km od Bratislavy. Byl vyhlášený v roce 1973, v současnosti se rozkládá na ploše přes 130 000 hektarů (rok 2000). Původní rozsáhlé bažiny a záplavové zóny se do velké míry ztratily rozsáhlým odvodněním, stavbou rybníků a kanálů na počátku 20. století. To mělo jistě za následek nárůst druhové bohatostí ptačích druhů. Národní park Hortobágy má však i mnoho jiných kuriozit. Jsou to domácí prasata mangalica s vlnitou srstí (dnes již jen v místní ZOO Hortobágy), šedý uherský skot s dlouhými vzhůru vztyčenými rohy – potomek pratura, buvol arni pocházející z jižní Asie, záchranné chovy koně Przewalského nebo ovce cápová se šroubovitými rohy. Kromě toho se zde cíleně provozuje a předvádí tradiční zemědělství a folklórní zvyky. V oblasti se také nacházejí vývěry 70 stupňů Celsia horkých sirných pramenů, které vznikly v souvislosti s třetihorní sopečnou aktivitou v době někdy před 2,5 – 5 miliony let. Voda z těchto pramenů je léčivá, příznivě působí hlavně na kůži a pohybový aparát. Continue reading „Reportáž z exkurze Hortobágy 2011“
Členové ČSO měli v květnu 2011 příležitost se vypravit do Polska a navštívit rozsáhlé mokřadní biotopy Biebrzańského národního parku. Vojtěch Sládeček připravil malé ohlédnutí za touto letos první zahraniční členskou exkurzí, které fotografiemi doplnili Jan Havlíček, Petr Kolka, Denisa Mikešová, Zuzana Pangracová, Vojtěch Sládeček, Jana Škorpilová a Petr Tichý.Continue reading „Reportáž z exkurze do Biebrzańského národního parku 2011“
Pro velký zájem se konala letošní členská exkurze ČSO ve dvou termínech 13. až 16. května a 27. až 30. května. Vojtěch Sládeček připravil malé ohlédnutí za prvním termínem, které fotografiemi doplnili Pavel Bače, Ivan Mikšík a Petr Pavlík.Continue reading „Reportáž z exkurze Hortobágy 2010“
„Už jste viděli dytíky?“, ptá se nás asi pětadvacetiletý kluk na zdejší poměry draze oblečený do bleděmodrých riflí, bílého trika a khaki vestičky s výšivkou znaku Národního parku Oued Massa. „Zatím jsme je jen slyšeli“, odpovídáme. Znovu zalistuje ptačím atlasem a s prstem zapíchlým do další stránky se ptá dál: „A co běhulíky?“ „Ještě ne“, odpovídáme. Spokojeně pokyvuje hlavou. S tázavým pohledem v očích pak ukazuje na další stránku s vyobrazením ibisa skalního. „Ne“, odpovídáme na nevyřčenou otázku. „Jestli chcete, tak Vám je všechny zkusím najít“. „I ibisy?“, ptáme se. „Ano, ty Vám dokonce můžu garantovat na 100%. Moment.” Zvedá telefon a kamsi volá. „Pokud chcete, tak Vám je zítra ukážu. Bude to stát 250 dirhamů každého“. Dlouho se nerozmýšlíme. Vždyť ibis skalní je jedním z těch druhů, kvůli kterým jsme do Maroka jeli, jeden z životních opeřených snů. Jsme jen zvědaví, jestli Rashidovi, který o sobě tvrdí, že je oficiálním průvodcem v parku, můžeme věřit.Continue reading „Marocké pobřeží Atlantiku“
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
