Houkání přepisované jako „půůůjď“ si lidé vysvětlovali jako lákání na onen svět. Zvědaví sýčci se navíc občas nechali přilákat světlem v okně, a protože se celou noc svítilo obvykle jen u těžce nemocných, pověra byla na světě. Sýčci si svým hlasem a chováním neprávem vysloužili označení poslů smrti či průvodců posmrtným životem, a to nejen u nás, ale v některých starých kulturách, jako byli Féničané, staří Číňané nebo Egypťané. Ve středověku byly sovy včetně sýčků dokonce součástí ďábelské trojice spolu s kozlem a opicí. Naopak mnohé staré národy v Mezopotámii, starověkém Řecku nebo Sýrii si sýčka vážili, zobrazovali ho na cenných uměleckých předmětech, brali ho jako symbol moudrosti nebo ho například při pohřbívání dávali do hrobů jako dobrého průvodce při přechodu na onen svět. Jako dobré znamení sýčky vnímali i Athéňané, kteří si sovy dokonce vozili s sebou do bitev, aby mohli jejich vypuštěním dodat odvahu vojákům.
Dosavadní výzkum pracovníků ČSO provedený na datech o výskytu sýčka a počtu zemřelých v celkem 51 obcích ukázal, že lidé ve vesnicích obydlených sýčky neumírají častěji než lidé v sýčky neobsazených vesnicích. Při současném počtu sýčků v Česku je tedy zaslechnutí naříkavého „půůůjď“ spíše důvodem k radosti, protože k zaslechnutí této ohrožené sovy je potřeba velká dávka štěstí.

Inspirujte se, jak pomoci nejen sýčkům, ale i jiným ptákům, drobným savcům, obojživelníkům, ještěrkám, broukům, motýlům, čmelákům, včelám a dalším živočichům. 

Odstraněním technických pastí, jako jsou například nádrže s hladkými stěnami, odstavené vertikálně postavené roury a trubky nebo pohozené provázky a síťovina.
Ponecháním neposečených pásů trávy – kořist sýčka žije ve vyšším porostu, odkud se ale dostává i do okolních posekaných ploch, kde ji sýček může ulovit.
Pastvou, která by neměla být intenzivní. Po zvířatech by tak měla zůstat mozaika různě vysokého porostu.
Instalací berličky pro lov – jednoduchého posedu ve tvaru T po okrajích rozlehlejších luk nebo polí beze stromů či jiných vhodných posedů v okolí, se bude dobře lovit nejen sýčkům.
Omezením trávení hlodavců a chemie, která zabíjí potravu sýčků. Vhodnější je vytvořit dobré podmínky pro přirozené predátory škůdců.
Podporou udržitelné produkce, to znamená upřednostňováním biopotravin a potravin a výrobků z místní produkce.
Ponecháním starých stromů poskytneme ptákům místo pro úkryty a posedy.
Sázením stromů nebo rovnou alejí vytvoříme ptákům pestřejší krajinu a místo pro odpočinek a lov potravy.
Vyvěšením bezpečných hnízdních budek, které sýčkům poskytnou vhodné místo pro hnízdění a ochrání mláďata před kunami. Podrobnější informace o výrobě a instalaci budek jsou na www.birdlife.cz/sycek.

Podrobnosti naleznete ve zvláštním čísle časopisu ČSO – Ptačí svět – Pták roku 2018.