Jak jsme slavili 25. narozeniny Ptáka roku

O víkendu 8.-10. září proběhl již tradiční ornitologický víkend pro rodiny s dětmi, letošní téma znělo 25. narozeniny Ptáka roku.

Sešli jsme se v kempu Luhy u rybníku Milavy mezi Blatnou a Strakonicemi. Akce se zúčastnilo 33 dětí ve věku 2 až 12 let se svými rodiči. Organizátorky připravily pro účastníky pestrý program. Pro každý ptačí druh, který byl v uplynulém čtvrtstoletí vyhlášen ptákem roku, připravily pro děti speciální úkol. Většinou ale dva, aby zaujaly děti všech věkových kategorií. Pro organizátorky to znamenalo několikatýdenní vymýšlení, psaní, tisknutí, vystřihování, laminování a další ruční práce na výrobě rozličných materiálů a pomůcek. Do přípravy byly zapojeny i týmy rodinných příslušníků. Práce se ale určitě vyplatila. Continue reading „Jak jsme slavili 25. narozeniny Ptáka roku“

Možnosti podpory čejky chocholaté v zemědělských kulturách

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) patří mezi typické zástupce polních ptáků. Původním hnízdním prostředím čejky byly zamokřené travní porosty, ale postupně začala více využívat polní kultury, zejména jarní plodiny. Jako potrava ji slouží výhradně drobní bezobratlí živočichové. Je tažná, zimoviště našich čejek se nachází v Západní Evropě a Středomoří.

Mezi lety 2001-2004 se početnost čejky chocholaté pohybovala na úrovni pouhých 7 000-10 000 párů (Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice), ale od roku 1982 do roku 2006 došlo podle výsledků Jednotného programu sčítání ptáků k poklesu početnosti téměř o 90%. Mezi nejvýznamnější lidské aktivity ovlivňující přežívání tohoto druhu patří zemědělská činnost. Možnosti, jak je možné podpořit zemědělskou činností čejku chocholatou, jsou následující:

Orná půda

  • Zachovejte zamokřená místa v polích, kde čejky s oblibou hnízdí a vyhledávají potravu. Protože se obtížně obdělávají, neměla by jejich ochrana být příliš nákladná. Při orbě ponechte okolo zamokřených ploch několikametrové nezorané pásy neošetřené chemickými prostředky. Pro péči o místa s trvalejším či rozsáhlejším zamokřením můžete využít finanční prostředky z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací získáte na nejbližší Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK).

    Mokřiny v polích, které navazují na travní porosty, představují pro čejku optimální hnízdní prostředí. Foto: Václav Zámečník
  • Pokud víte o konkrétních hnízdech čejek na vámi obdělávaných pozemcích, snažte se předejít jejich zničení při jarních pracích. Pokud práce nelze odložit, pokuste se na pozemcích, kde čejky hnízdí, provést všechny nezbytné zásahy v co nejkratším období (např. během jednoho týdne), aby v případě zničení hnízda měl pár dostatek času znovu zahnízdit.

    Mezi možnosti, jak snižovat zbytečné hnízdní ztráty, patří i přímá ochrana hnízd čejky chocholaté. Foto: Václav Zámečník
  • Pokud je to možné, zachovejte v osevním postupu dostatečné zastoupení jarních plodin, které čejky s oblibou využívají pro hnízdění. Z nich je nejméně vhodná řepka, která roste příliš rychle.
  • V případě, že hospodaříte i na travních porostech, pokuste se uzpůsobit osevní postup tak, aby některé pole s jarní plodinou přímo navazovalo na travní porosty, kam čejky mohou odvést mláďata za potravou.
  • Na vymezených půdních blocích je možné od roku 2015 vstupovat do agro-environntálního opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté. Detailní podmínky tohoto dotačního titulu lze nalézt v aktuálně platné Metodice k provádění nařízení vlády o stanovení podmínek provádění AEKO. Aktuálně vymezené půdní bloky pro ochranu čejky chocholaté na orné půdě je možné najít ve veřejném registru půdy LPIS. Jedná se o geografický informační systém vytvořený zejména k evidenci využití zemědělské půdy. Pro vyhledání stačí otevřít LPIS na a v levé nabídce zvolit se seznamu Dotace – Nové Enviro – Dle druhu – ČEJKA.

Travní porosty

  • Vytvořte a zachovejte zamokřené travní porosty. Čejky na těchto plochách najdou více potravy i v letních měsících. Vytvoření těchto ploch je možné např. ucpáním části drenážních sítí nebo zvýšením hladiny spodní vody přehrazením zavlažovacích kanálů. I relativně malá zamokřená plocha při okrajích travních ploch může zajistit dostatek potravy pro čejky a jejich mláďata.
  • Vláčení a válcování luk s hnízdícími čejkami se pokuste provést již během podzimu nebo nejpozději do 15. března.
  • Kosení trávy provádějte od středu pozemku k jeho okrajům, případně se sečí vyčkejte, až čejky s mláďaty opustí pozemek. Čejkám rovněž pomůžete, když travní porost na jejich hnízdištích posečete ještě jednou v říjnu nebo v první polovině listopadu, aby byl na jaře porost nízký.
  • Pokud hnízdí čejky na pastvinách, omezte v období od poloviny března do konce června zatížení na jednu dobytčí jednotku na hektar – čejka bude schopna uchránit hnízdo před ušlapáním. Vyšší zatížení na těchto pozemcích v pozdějším létě až do ukončení pastvy naopak zajistí nízký travní porost vhodný pro hnízdění čejek v následujícím roce.
  • Obzvláště významná hnízdiště čejek ani jejich bezprostřední okraje by neměly zarůstat vyššími dřevinami. Protože kácení dřevin je ošetřeno řadou právních předpisů, doporučujeme před jakýmkoliv zásahem do porostů dřevin kontaktovat AOPK, kde vám poskytnou informace a odborně zhodnotí účelnost zásahu.
  • Umožněte čejkám hnízdit na vlhkých loukách. Omezením hnojení přispějete k vytvoření vhodnějších podmínek ke hnízdění, protože porost není příliš vysoký ani hustý a současně je tím podporována vyšší diverzita bylin.


Vznik tohoto článku byl podpořen Ministerstvem zemědělstvím.

Pozvánka na Festival ptactva 2017

První říjnový víkend (letos připadá na 30.9. a 1.10.) je již tradičně zasvěcen Festivalu ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.

Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky do podzimní přírody!
Continue reading „Pozvánka na Festival ptactva 2017“

Potřebujeme prostředky na další nákupy na Josefovských loukách

Léto na Josefovkách rozhodně nebyla okurková sezóna. Kromě spousty krásných pozorování a spousty práce přímo na loukách se podařilo dojednat i další výkupy pozemků. A na ty nyní potřebujeme peníze.

V červenci proběhl na Josefovkách desetidenní pracovní tábor. Dobrovolníci z Česka i ze zahraničí sekali trávu, stavěli lavičky, pozorovali chřástaly a dělali fůru další potřebné práce.

Continue reading „Potřebujeme prostředky na další nákupy na Josefovských loukách“

Netopýří noc na Josefovských loukách

Netopýří noc podruhé v „netopýří metropoli“ – Josefově! V pátek 1. září 2017.

První částí bude přednáška v podání netopýrologa Pepy Hotového (začátek v 16:30, Okružní 36, Jaroměř-Josefov). Zde bude i výstava fotografií Břeňka Michálka Netopýři z druhého konce světa. Následuje exkurze do netopýřích chodeb Ravelinu XIV a přesun k Podklasnímu mlýnu, kde v 19:30 proběhne odchyt netopýrů nad Starou Metují a jejich sledování pomocí speciálního zařízení – detektoru netopýrů.

Akci povedou zoologové z České společnosti pro ochranu netopýrů, České společnosti ornitologické a Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Kontakt: Břeněk Michálek, josefovskelouky@birdlife.cz, tel. 734 226 037

 

Výzva pro organizátory podzimního Festivalu ptactva

Foto z vycházky do Měšic u Prahy • Foto Vlaďka Sládečková

Hlavní termín letošního Festivalu ptactva připadá na přelomový víkend koncem září a začátkem října 30. 9. – 1. 10. 2017. Vycházky pořádané v České republice budou opět součástí celoevropské akce Eurobirdwatch zaměřené na ptačí migraci a šíření povědomí o stěhovavých druzích ptáků a prostředí, které při svých cestách využívají.

Continue reading „Výzva pro organizátory podzimního Festivalu ptactva“

Volný pracovní tábor na Josefovských loukách

Přijeďte pomoci s údržbou ptačího parku od pondělí 17. 7. 2017 do pátku 28. 7. 2017 (možno přijet i jen na jeden či několik dní).

Ubytování na „správě“ ptačího parku zdarma!

Ptačí park má nově své správní pracoviště. Město Jaroměř poskytlo ČSO prostory v historické budově přímo v Pevnosti Josefov na Okružní 36 (50.3370N, 15.9294E). Některé místnosti jsme již vybavili postelemi a zprovoznili kuchyňku. Poprvé tak můžeme poskytnout zázemí dobrovolníkům, kteří pravidelně přijíždějí do ptačího parku na letní brigádu.

Continue reading „Volný pracovní tábor na Josefovských loukách“

Fotoreportáž z Vítání ptačího zpěvu 2017

Letošní akce na mnoha místech ovlivnilo chladné počasí – na místě konání vycházky v Stožci napadlo dokonce 20 cm sněhu! – ale o zajímavá pozorování rozhodně nebyla nouze. Mezi nejčastější témata patřil letošní pták roku datel černý a nebezpečí hrozící ptákům žijícím v blízkosti lidských obydlí.

Continue reading „Fotoreportáž z Vítání ptačího zpěvu 2017“

louky v CHKO Poodří

Reportáž z členské exkurze Poodří 2017

O víkendu 20.–21. 5. 2017 se uskutečnila naše první letošní tuzemská exkurze. Navštívili jsme nivu řeky Odry v CHKO Poodří, charakteristickou přirozeně meandrujícím tokem řeky, soustavou starých ramen a tůní s kolísavou vodní hladinou, lužními lesy, velkou výměrou aluviálních luk a s několika rybničními soustavami. Součástí programu byla i návštěva Domu přírody Poodří v Bartošovicích. Druhý den jsme se vydali na Ostravsko za ptáky na mokřady vzniklé nebo výrazně ovlivněné těžbou uhlí.zámek v Bartošovisích

Ubytováni jsme byli přímo v srdci CHKO Poodří, na zámku v obci Bartošovice.

Continue reading „Reportáž z členské exkurze Poodří 2017“

Vykoupené území se rozrůstá a počet fandů ptačího parku se zvyšuje

Od začátku letošního roku jsme na Josefovských loukách uzavřeli 7 smluv týkajících se celkem skoro 3,5 ha pozemků (část pozemků je ve spoluvlastnictví, přepočtenou rozlohu pozemků ČSO jsme rozšířili o 2,2 ha).

Jednání s majiteli pozemků jsou čím dál náročnější a zdlouhavější. Snaha o výkup parcel se proměňuje v detektivní vyšetřování, protože celá řada vlastníků není blíže identifikovaná. Musíme se tedy probírat zažloutlými rodnými i úmrtními listy z minulých století a dohledávat možné žijící dědice a jim pak pomoci s dořešením dědictví, abychom posléze navrhli odkoupení zděděných pozemků. Continue reading „Vykoupené území se rozrůstá a počet fandů ptačího parku se zvyšuje“

Vychází průvodce Kam za ptáky v České republice

Na konci září 2016 vydalo renomované české nakladatelství Grada Publishing, a. s. knížku Kam za ptáky v České republice, kterou sestavila šéfredaktorka Ptačího světa Alena Klvaňová a na níž se podílel autorský kolektiv zkušených ornitologů, většinou členů ČSO.

První průvodce svého druhu představuje 23 ornitologicky zajímavých míst od Krušných hor po Beskydy a nabízí 46 vycházek od jara do zimy. Trasy podrobně popsali místní znalci přírody, ornitologové, kteří se s námi dělí o své zážitky a zkušenosti, abychom měli co největší šanci spatřit rozmanité druhy ptáků v jejich přirozeném prostředí na vlastní oči. Continue reading „Vychází průvodce Kam za ptáky v České republice“

Příklady hodné následování

Statutární město Zlín nechalo vypracovat studii úmrtnosti ptáků na skleněných zastávkách, ze které vyplývala naléhavost řešení. Pro zabezpečení zvolili tenké černé proužky ve vzdálenosti asi 3 cm, které vzhled zastávky nijak výrazně nezmění. K postupnému zabezpečování těchto zastávek bylo přistoupeno podle stupně nebezpečí pro ptáky.  Nové zastávky jsou již instalované automaticky včetně těchto polepů.

Statutární město Zlín - zabezpečená zastávka
Statutární město Zlín – zabezpečená zastávka

Středočeské Mnichovice. Zabezpečení celoskleněných zastávek inicioval na městském úřadě ochránce přírody Petr Dobrý. Akce proběhla ve spolupráci se žáky tamní základní školy – během jednoho dne opatřili speciálními polepy 5 nejrizikovějších zastávek. Náklady na celou akci přitom dosáhly asi 2000,- Kč, což je přibližná cena jejich jednorázového umytí.

Středočeské Mnichovice, Zastávka před polepem
Středočeské Mnichovice, Zastávka před polepem
Středočeské Mnichovice, Zastávka po polepu
Středočeské Mnichovice, Zastávka po polepu

Rakovnicko, Žatecko – členové ČSO manželé Tichaiovi prozkoumali  3 města a 26 obcí a určili 21 rizikových staveb (z toho 15 zastávek MHD), ať už podle nálezů uhynulých ptáků (celkem 6 nálezů) anebo na základě umístění stavby v okolí zelených ploch. Výsledky s pořízenou fotodokumentací a s vysvětlujícím dopisem a žádostí o nápravu předali případně zaslali na příslušné místní úřady daných obcí a měst (obce Petrohrad, Petrovice, Řevničov, Rakovník, Nové Strašecí, Podbořany, Lužná). K 30.9.2015 potvrdily realizaci ochranných opatření (polepů) dvě obce, s dalšími manželé Tichaiovi jednají.

Praha 5, Smíchov – paní učitelka Melichárková z mateřské školky U Santošky si domluvila u dopravního podniku svolení k polepu nebezpečené zastávky Santoška a společně s dětmi zastávku polepili barevnými siluetami ptáků.

Zabezpečená zastávka Santoška
Zabezpečená zastávka Santoška

Rousínov – místní organizace ČSOP a pan Jiří Bartl prosadili u města Rousínov zabezpečení rizikové zastávky Rousínov, škola. Polepy zhotovila reklamní agentura a cena se pohybovala okolo 3000 Kč.

Rousínov, škola
Rousínov, škola

Kněževes – zabezpečení zastávek v obci domluvila a s dětmi z místní školy provedla členka ČSO paní Farová. Inovativní polep navrhla reklamní agentura a zabezpečení sedmi zastávek v obci stálo méně než 5000 Kč.

Realizace zabezpečení zastávky, Kněžěves
Realizace zabezpečení zastávky, Kněžěves

Kromě výše zmíněných příkladů byly zabezpečeny zastávky v těchto obcích a městech: ManětínVrchlabí.

Co se získanými daty?

Data a fotografie využijeme pro jednání s provozovateli a vlastníky zastávek. O výsledcích jednání budeme informovat.

Jednat ale můžete i vy! 

NIKDY neprovádějte polepy zastávek nebo jiné zásahy bez souhlasu vlastníka!

V každé obci bývá vlastnická situace u zastávek trochu odlišná, většinou je ale vlastníkem zastávek obec a ve městě bývá správcem dopravní podnik.

Jak zajistit bezpečnou zastávku?

      1. Na obecním úřadě zjistěte vlastníka či provozovatele zastávky (ve městech může být nejlepší jednat s odborem životního prostředí nebo s odborem dopravy).
      2. Vlastníka na nebezpečnou zastávku upozorněte, odkažte na tento web a výsledky, fotografie.
      3. Navrhněte vhodné zabezpečení, využijte přitom odkazy na této stránce.
      4. Podle svých možností nabídněte fyzickou pomoc – zastávku po dohodě polepte, zapojte do polepování místní školu, …
      5. Můžete nabídnout také vyhodnocení úspěšnosti – sledování úhynů ptáků před a po zabezpečení.
      6. O výsledky a své zkušenosti se s námi podělte!

Potřebujete-li propagační letáky, napište!

zastavky@birdlife.cz

Kampaň bezpečné zastávky – o nás

Kampaň Bezpečné zastávky vede Česká společnost ornitologická (ČSO).

Dotazy ohledně zastávek směřujte na zastavky@birdlife.cz

ČSO sdružuje všechny zájemce o pozorování, výzkum a ochranu ptáků.

ČSO vede vlastní výzkumy na poli ochranářské biologie.

ČSO aktivně chrání ptáky a jejich prostředí.

ČSO propaguje ochranu ptáků.

ČSO je Partnerem BirdLife International v Česku.

Více než tři tisíce lidí podporuje svým členstvím v ČSO ochranu a výzkum ptactva. Přidejte se i vy! … a využívejte četné členské výhody!

www.birdlife.cz

Doporučená zabezpečení

Jedna silueta dravce je mýtus! Dokonce není ani potřeba – ptáky neodradí!

Pták musí vidět překážku (tedy sklo). Je jedno, zda při zviditelnění použijeme ornamenty, nápisy, gravírování, pískování ad. Mohou to být i siluety ptáků, ale po celé ploše, max. 10 cm od sebe.

Návrhy řešení:

Reportáž z exkurze Camargue 2015

Text: Jan Pláteník


Letošní členská exkurze ČSO do Národního parku Camargue v jižní Francii byla opět pořádána jako tematický zájezd CK Primaroute a neměla o zájemce nouzi, autobus byl zaplněný do posledního místa. Zde je popis toho co jsme na exkurzi viděli a zažili, z pohledu jednoho z jejích účastníků, Jana Pláteníka, doplněné o jeho fotografie, a dále i o fotografie Ivana Mikšíka, Markéty Rysové a Gabriely Uhrové. Continue reading „Reportáž z exkurze Camargue 2015“

Reportáž z členské exkurze do Makedonie 2014

V termínu od 5. do 11. května 2014 proběhla historicky zatím nejdelší exkurze ČSO, jejímž cílem bylo seznámit se s krásami Makedonie a především pozorovat supy bělohlavé a supy mrchožravé v pohoří Vitačevo. Nakonec nás do této mladé balkánské země, která se teprve v roce 1991 odtrhla od bývalé Jugoslávie, vyrazilo více než čtyřicet. Continue reading „Reportáž z členské exkurze do Makedonie 2014“