Vlastnosti českých ptáků a ekologická hustota aneb proč je v rákosí tolik rákosníků

Když poprvé vyrážíte na ptáky, zajímá vás zejména druhová rozmanitost. Ejhle, špaček! Á, vrabec polní, straka, sýkora modřinka… Hned při druhé vycházce vám ale samotná rozmanitost přestává stačit. Těch špačků je víc než posledně, zato vrabců polních je v naší vsi nějak málo. Začala vás bavit početnost ptáků. A hned vzápětí vyvstane ve většině myslí otázka: „Proč?“ Proč je sýkor hodně a straku potkáváme tu a tam? Dědeček vypravoval, že vrabců byla plná zahrada a dneska si tohoto „obyčejného ptáčka“ dost užívám. Jednoduše, ptačí druhy se liší lokální početností i velikostí celé populace; oboje se navíc významně mění v čase. Continue reading „Vlastnosti českých ptáků a ekologická hustota aneb proč je v rákosí tolik rákosníků“

Pomáhá ptákům územní ochrana? Výsledek prozrazují data JPSP

Chráněná území patří k základním článkům v systému ochrany přírody po celém světě. Největší význam mají pro organismy či společenstva, která jsou na daném území cílem jeho ochrany. Ale tak nějak podvědomě tušíme, že v chráněném území by se mělo lépe dařit i druhům, pro které sice dané území přímo designováno nebylo, ale které se tam rovněž vyskytují. Díky ochraně tam totiž mohou být omezeny některé rušivé vlivy, jako je např. intenzivní hospodaření nebo stavební činnost, z čehož mohou profitovat v podstatě všichni obyvatelé chráněného území. Continue reading „Pomáhá ptákům územní ochrana? Výsledek prozrazují data JPSP“

Údaje z JPSP prozradily, jak jsou naše lesy vhodné pro ptáky

V současné době se hojně diskutuje o tzv. kůrovcové kalamitě, způsobech péče o les i o stavu lesů v době pokračujících klimatických změn. Jak ale fungují lesy coby prostředí pro ptáky z dlouhodobého hlediska? Je lesnické hospodaření pro ptáky prospěšné, nebo ne? Odpověď na tyto otázky poskytuje analýza dat Jednotného programu sčítání ptáků (JPSP), která byla nedávno publikována v časopise Ecological Indicators. Ukázalo se, že populace běžných druhů lesních ptáků dlouhodobě rostou, přičemž pozitivní trendy mají zejména druhy obývající vysoké porosty. To napovídá, že současné hospodaření ptákům nevadí. Ovšem tento výsledek utváří zejména druhy běžných lesních generalistů, zatímco některé specializované skupiny druhů ubývají. Continue reading „Údaje z JPSP prozradily, jak jsou naše lesy vhodné pro ptáky“

40 let JPSP

Čtyřicátou sezónu má za sebou Jednotný program sčítání ptáků (JPSP). Na počátku 80. let minulého století ho založili ornitologové Jiří Janda a Karel Šťastný. V roce 1981 proběhla nultá, zkušební sezóna. Od roku 1982 běží sčítání hnízdních populací běžných druhů ptáků v téměř nezměněné podobě až do dneška. JPSP je se svými 40 sčítacími sezónami jedním z nejstarších programů systematického monitoringu běžných ptáků v Evropě. V zemích bývalého východního bloku je vůbec nejstarší (více na pecbms.info).

JPSP má za cíl dlouhodobé sledování vývoje početnosti jednotlivých druhů – stručně řečeno, abychom věděli, kteří ptáci ubývají a kteří přibývají. Tyto informace využívají vědci při dalších výzkumech a jsou i nezbytným podkladem pro úspěšnou ochranu přírody. Mimo jiné jsou trendy vývoje početnosti jedním z kritérií pro zařazování druhů do červených seznamů a vícedruhové indikátory slouží jako základní zdroj informací o přírodě celé Evropy.

Výsledky JPSP

Trendy početnosti více než stovky běžných druhů ptáků zveřejňujeme na webu jpsp.birds.cz. Díky osmdesátce dobrovolných spolupracovníků, kteří každoročně dvakrát během jara sčítají ptáky na dvaceti přesně určených bodech, můžeme takřka v přímém přenosu sledovat, jak se z běžných druhů stávají vzácné a naopak. K těm prvním patří kromě notoricky známých ptáků zemědělské krajiny chocholouše, čejky nebo koroptve nově například i zvonci, zřejmě následkem krmítkové nákazy – trichomonózy, nebo zvonohlíci, moudivláčci, cvrčilky říční či z lesních ptáků králíčci obecní. Společné pro většinu těchto druhů je, že přesné příčiny způsobující jejich úbytek neznáme.

moudivláček lužní u hnízda
Typické hnízdo moudivláčka najdeme již jen zcela výjimečně. Díky JPSP víme, že postupně ubýval napřed v Čechách, pak i na Moravě. Foto: Zdeněk Tunka, birdphoto.cz.

Na druhou stranu svoji početnost zvyšují hlavně druhy běžné a široce rozšířené, často osidlující i urbánní prostředí: pěnice černohlavá, kterou má ČSO v logu, kos, špaček, straka nebo holub hřivnáč. Výrazně narostly počty prakticky všech šplhavců, zřejmě v souvislosti se stárnutím lesů a se s tím spojenou zvýšenou nabídkou potravy.

Sloučením indexů početnosti vybraných druhů vznikají vícedruhové indikátory. Ty dodává ČSO i státu a objevují se pak jako zásadní indikátory například ve státní Zprávě o stavu životního prostředí.

Indikátor běžných druhů ptáků je hlavním výstupem 40 let JPSP. Se svými dvěma složkami, indikátorem lesních ptáků a ptáků zemědělské krajiny, podává základní obrázek o vývoji ptactva v Česku. Můžeme jej nalézt například ve Zprávě o stavu životního prostředí. (Orig. ČSO).

 

Sčítání pokračuje i po 40 letech

Čtyřicetiletý Jednotný program sčítání ptáků má i svého hrdinu. Je jím Karel Machač z Tachova (rozhovor s ním najdete v Ptačím světě 3/2020), který sbírá data JPSP od samého počátku. Během čtyřiceti let nevynechal ani jeden sčítací termín. Pro všechny ornitology, kteří by se chtěli nechat jeho přístupem inspirovat, je připraven přímý nástupce Jednotného programu, Liniové sčítání druhů (LSD). LSD se kromě hnízdních populací zaměřuje i na početnost během zimy. Nejbližší sčítací termín je od 1. do 15. listopadu a instrukce jsou k dispozici na www.birdlife.cz/lsd.

Celý čtyřicetiletý úspěch, desítky vědeckých publikací, indikátory a indexy jednotlivých druhů jsou zásluhou více než 220 spolupracovníků, kteří se JPSP za dobu jeho existence účastnili. My všichni, kteří jsme sčítali a sčítáme, si oslavu těch 40 let JPSP určitě zasloužíme.

 

Překvapení v JPSP, aneb co všechno se dá zjistit z monitorovacího programu

Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) byl v České republice uveden do světa v roce 1981, kdy proběhl zkušební (nultý ročník) a od roku 1982 probíhá nepřetržitě až do současnosti a letos to byl již 38. ročník. Protože jsem v letošním roce sčítal rovnou dva transekty, těšil jsem se obzvlášť na konečné výsledky. Při prvním termínu sčítání 22. 4. a 23. 4. se mi přihodila velice zajímavá věc. Po zadání údajů jsem následně zjistil, že mám na obou trasách úplně shodný výsledek 307 jedinců. Continue reading „Překvapení v JPSP, aneb co všechno se dá zjistit z monitorovacího programu“

Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky

Ve vlivném mezinárodním časopise Conservation Letters právě vyšla studie dokládající, že od vstupu Česka do Evropské unie ubývají naši polní ptáci rychleji. Je evidentní, že Společná zemědělská politika a nastavení zemědělských dotací vyžadují zásadní změny.

V posledních desetiletích jsme svědky dramatického ochuzování přírodní rozmanitosti. V zemědělské krajině je její úbytek obzvlášť citelný a početnost polních ptáků se používá jako jeden z hlavních indikátorů, kterým se tento úbytek měří. Naše nová studie ukazuje, že po vstupu Česka do Evropské unie došlo ke zhoršení situace.

Skřivanů, které stále považujeme za symbol živoucí polní krajiny, máme nyní už jen polovinu oproti situaci před pětatřiceti lety. Foto: Petr Šaj/birdphoto.cz, zdroj dat: Jednotný program sčítání ptáků/ČSO.

Continue reading „Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky“