//Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky. Tak se jmenuje publikace, kterou jsme dnešním dnem zveřejnili na internetových stránkách naší společnosti. Publikace zahrnuje přírodě blízké postupy, kterými se mohou vlastníci a správci zelených ploch (nejenom) ve městech řídit a které pomohou vytvářet atraktivní podmínky pro život ptáků. Continue reading „Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky“
//Oslavte začátek roku 2019 v dobré společnosti – v pátek 18. ledna proběhne již jedenáctý ročník Ornitologického plesu ČSO. Společenský večer plný tance a zábavy odstartuje ve 20.00 a uskuteční se tradičně v Kulturním domě barikádníků – „Barče“, Saratovská 20, Praha 10, jen 5 minut od stanice metra Strašnická.
Můžete se těšit na skvělou hudbu v provedení kapely Dekameron band a bohatou tombolu, která potěší každého milovníka ptactva.
Vstupenky na ples nabízíme za zvýhodněnou cenu 350 Kč v předprodeji (rezervace na tel. 777 330 355 nebo na e-mailu cso@birdlife.cz; vyzvednutí je možné v kanceláři ČSO Na Bělidle 34, Praha 5 – Smíchov nebo přímo 18. ledna 2019 na místě konání plesu) nebo na místě za 400 Kč.
Fanoušky ptactva jistě potěší, že celý výtěžek plesu poputuje na konto ptačího parku ČSO Josefovských luk.
Těšíme se na vás!
Velmi uvítáme ceny do tradiční ptačí tomboly, které můžete nosit do kanceláře ČSO Na Bělidle 34 v Praze 5 až do 17. ledna 2019.
Vaše dotazy k tombole zodpoví Lucie Hošková (hoskova@birdlife.cz).
| Hlavní ceny vyhlašované na podiu | Cenu věnoval(a) |
| Dalekohled Vanguard 10×42 | ČSO |
| Slavík modráček od Jana Hoška | Jan Hošek |
| Hodinky Swarovski | Swarovski |
| Sleva 1500 Kč na exkurzi ČSO | CK Primaroute |
| Fotoobraz | www.lencis.cz |
| Budka sýkorník | Jaro Jaroměř |
| Krmítko dřevěné | Jaro Jaroměř |
| Krmítko plastové Domek | Plastia |
| Taška biopotravin | Pro-Bio |
| Červený baťoh s vybavením na kolo | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Víno | Pavel Trněný |
| Bedna sektu | Vlastimil Kopáček |
| Čoko sova | Václav Souček |
| Cena Červené Karkulky z Balkánu | Z. Stejskalová, Hoškovi |
| Vlastnoručně vyškvařené sádlo 3x | Petr Voříšek |
| Gastro kousky – tradiční jedinečné Olomoucké tvarůžky 1kg | Jiří Kaláček |
| Miroslav Nevrlý: Moje ptačí roky s věnováním | ČSO |
| Balíček od ČSO | ČSO |
| Dárkový poukaz do eshopu ČSO | ČSO |
| Další ceny losované přímo | Cenu věnoval(a) |
| Balíček AOPK 3x | AOPK ČR |
| P: Krejčí: Krajinou domova 2x | AOPK ČR |
| Příroda Československa: sada pohlednic 6x | AOPK ČR |
| Bylinky a marmeláda | Alena Skálová |
| Žebradlo se sovičkama plné různých věcí | Bechtinovi |
| Zelená taška plná různých věcí | Bechtinovi |
| Káva Birdsong Coffee 2x | BirdSong Coffee |
| Sleva 1 000 Kč na exkurzi ČSO | CK Primaroute |
| Sleva 500 Kč na exkurzi ČSO | CK Primaroute |
| Vakotaška ČZU 12x | Česká zemědělská univerzita |
| Balíček ČSO 2x | ČSO |
| Dárkový poukaz do eshopu ČSO | ČSO |
| Kalendář – O lidech a sýčcích 10x | ČSO |
| Triko sýček 10x | ČSO |
| Káva a bonboniéra | Dita Hořáková |
| Captain Morgan a premium spirit drink | Dobruských |
| Original Carlsbader Cordial Medoc | Dobruských |
| Vak na cvičení Puma zelený | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Taška na notebook Chance | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Taška Puma černozlatá 2x | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Taška Puma černá sportovní 2x | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Zelená konvice TEO TONE | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Fit cestovní fleecová deka 2x | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Lunch Box Green – obědáček 3x | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Taštička na mobil na ruku pro běžce | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Drizzle – skládací deštník 2x | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Glynn – voděodolný vak | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Hlavolam barevný 10x | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Svítilna na kolo – set 10x | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Hrneček, na který lze psát křídou + křídy 12x | E.ON, ČR, s.r.o. |
| Poukaz na služby Foto Škoda 500 Kč 4x | Foto Škoda |
| Pytlík domácích vlašáků sklizeň 2018 | Hoškovi |
| Sada čajů Sir Winston Tea + hrníček | Jana Škorpilová |
| Rehkovník | Jaro Jaroměř |
| Knížka kocourek Matýsek + plyšový kocourek Matýsek 3x | Jiří Kaláček |
| Grafika na ručním papíře | Jiří Kaláček |
| Povlak na polštář se sovičkou | Katarína Slabeyová |
| Genialita ptáků 3x | Knihy Kazda |
| Krmíme ptáky, ale správně 3x | Knihy Kazda |
| Tetřívčí stopy – samolepky na auto 11x | KRNAP |
| Kniha Krkonoše na ortofotomapách | KRNAP |
| Kniha Krkonoše cestou necestou | KRNAP |
| Kniha Krkonošská tundra | KRNAP |
| Sada tašek na tříděný odpad 5x | KRNAP |
| Balíček KRNAP 3x | KRNAP |
| Dárkové balení slivovice 3x | Květinářství u Františka, Pardubice |
| Dárkové balení rumu 2x | Květinářství u Františka, Pardubice |
| Dárkové balení vína 2x | Květinářství u Františka, Pardubice |
| Dárkové balení vína | Květinářství u Františka, Pardubice |
| L. Martínek: Mýtus o Lynkeovi (Cena Toma Stopparda 2009) 4x | Lubomír Martínek |
| L. Martínek: Olej do ohně (Magnesia Litera 2008) 4x | Lubomír Martínek |
| L. Martínek: Let želvy 4x | Lubomír Martínek |
| Hrneček se zlatým ouškem a podšálkem | Milena Svobodová |
| Fernet extra hořký | Mirek Bažant |
| Domácí med 1kg 2x | Mirek Bažant |
| Domácí medovina, 0,7L 2x | Mirek Bažant |
| Minerály Českého středohoří 3x | Muzeum Ústí nad Labem |
| Minerály Českého středohoří + Pexeso | Muzeum Ústí nad Labem |
| Červený seznam ohrožených druhů bezobratlí | Muzeum Ústí nad Labem |
| 140 let muzejnictví na Ústecku – slovníková příručka 3x | Muzeum Ústí nad Labem |
| Předplatné časopisu Naše příroda | Naše příroda |
| CD Ptáci Českosaského Švýcarska + tričko plch zahradní 10x | NP České Švýcarsko |
| CD Ptáci našich národních parků 10x | NP České Švýcarsko |
| Kniha Nejkrásnější výhledy na Českosaské Švýcarsko 5x | NP České Švýcarsko |
| Kniha Národní parky České republiky 2x | NP České Švýcarsko |
| Kalendář Příroda a krajina Českého Švýcarska | NP České Švýcarsko |
| Publikace NP Podyjí – B. Prokůpek a kol. | NP Podyjí |
| Kniha srovnávacích fotografií – Podyjí v proměnách času + flash disc | NP Podyjí |
| Publikace Co nevíte o NP Podyjí …. + flash disc | NP Podyjí |
| Budka rehkovník – skládačka + sada pohlednic s ptáky 2x | ORNIS |
| Plakáty Ptáci na krmítku + Naše sovy 5x | ORNIS |
| Kniha Pod křídly Slovácko | Petra Martínková |
| H. Coben: Teď nebo nikdy | Petra Martínková |
| V. Šlajchrt: Bankrot | Petra Martínková |
| L. Martínek: Let želvy (Magnesia Litera 2008) | Petra Martínková |
| L. Martínek: Muškátový oříšek | Petra Martínková |
| T. Chevalierová: Ten černý vzadu | Petra Martínková |
| Hrníček na sypaný čaj 2x | Petra Martínková |
| Hrníček pro štěstí | Petra Martínková |
| 5 volných vstupenek do Pevnosti poznání Olomouc (Science centrum) | Pevnost poznání |
| 2 ks Samozavlažovacích truhlík Mareta | Plastia |
| Samozavlažovací květináč Doppio 2x | Plastia |
| Moduloo tripack – multifunkční systém kelímkokvětináčů | Plastia |
| Krmítko Finch | Plastia |
| Samozavlažovací truhlík Berberis 2x | Plastia |
| Taška biopotravin 3x | Pro-Bio |
| Fotokniha Dravci | Roman Mikuš |
| Balíček NP Šumava 8x | Správa NP a CHKO Šumava |
| Kalendář ilustrací Pavla Procházky: Světem šumavské přírody | Správa NP a CHKO Šumava |
| Kalendář Divočina bez hranic 5x | Správa NP a CHKO Šumava |
| Balíček Ústav biologie obratlovců 12x | UBO |
| Čoko vrána | Václav Souček |
| 4 volné vstupenky ZOO Brno | vedoucí útvaru zoologie Petr Suvorov a vedoucí chovatelského úseku Miroslava Piškulová ze Zoo Brno |
| 2 volné vstupenky ZOO Brno 3x | vedoucí útvaru zoologie Petr Suvorov a vedoucí chovatelského úseku Miroslava Piškulová ze Zoo Brno |
| Předplatné časopisu Vesmír | Vesmír |
| Eko kelímek na kávu 2x | Zelená domácnost |
| Krmítko na koule, lojové koule | Zelená domácnost |
| Krmítko na koule 3x | Zelená domácnost |
| Balíček ZOO Lešná , včetně 4 volných vstupenek | ZOO Lešná, Zlín |
| Balíček ZOO Lešná , včetně 2 volných vstupenek | ZOO Lešná, Zlín |
| Balíček ZOO Lešná 4x | ZOO Lešná, Zlín |
| Předplatné časopisu Živa | Živa |
//
Obyčejná napáječka na vodu. Pro domácí zvířata nepostradatelná, pro divoce žijící živočichy smrtelná. Sudy, roury, komíny, bazény a další technické pasti v blízkosti lidských sídel jsou nejčastější příčinou úhynu sýčků obecných. Jejich zabezpečení může být klíčem k záchraně této malé sovy, jejíž počet za poslední dvě dekády poklesl o 94 %. Continue reading „Kriticky ohrožení sýčkové ve třetině případů hynou v technických pastech“
//Teploty klesají pod bod mrazu a ptáci čím dál častěji hledají potravu u lidských sídel. Pokud jste ještě nenasypali do krmítka, je nejvyšší čas, vyzývá širokou veřejnost Česká společnost ornitologická. Současně zve k účasti v lednovém sčítání ptáků na krmítkách. Účastníci pomohou ptákům přečkat mrazivé počasí a zároveň pomohou získat důležité údaje o jejich stavech.
Continue reading „Ptáci neznají hranice. Češi a Němci budou sčítat ptáky na krmítkách společně“
//Celkem pět párů sokolů stěhovavých letos obsadilo hnízdní budky připravené pro ně ornitology. Jedná se o již šestou hnízdní sezonu po sobě, od kdy se podařilo kontinuitu hnízdění těchto vzácných dravců v Praze obnovit. Letos byla úspěšná dvě hnízdění v areálech Michle (1 mládě) a Holešovice (3 mláďata). Další dva páry (Malešice a Třeboradice) hnízdily neúspěšně a zcela nový pár osídlil budku ve FN Motol.
Continue reading „Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata“
//Díky podpoře Ministerstva životního protředí bylo i v roce 2018 možné aktivně chránit ptačí druhy přímo ohrožené zemědělskou technikou. Jednalo se o čejky chocholaté, chřástaly polní a motáky lužní.
Ochrana čejky chocholaté se realizovala zejména prostřednictvím tyčí umístěným na řádek 5 m před a za hnízdem. Celkem bylo touto cestou chráněno 42 hnízd. Navíc se u jednoho hnízdiště se 4 hnízdy podařilo se zemědělským podnikem Rovina Písek domluvit využití agroenvironmentálního opatření na ochranu celého hnízdiště.
V případě motáka lužního s nejčastěji ochrana realizovala kombinácí oplocenky a pachového odpuzovače. Celkem se v rácmi projektu podařilo zajistit ochranu 11 hnízdům s celkovým počtem 28 mláďat. Na ochranu motáků lužních přispěl také už druhým rokem Pardubický kraj.
Posledním druhem, na kterého byla zacílená zvýšená pozoronost, byl chřástal polní. Hlavní pozornost se soustředila do Ptačí oblasti Králický Sněžník, kde je asi jedna z nejvýznamnějších populací u nás. Celkem bylo chráněno 9 hnízdišť chřástala polního, v 4 případech ponecháním neposečené plochy o velikosti min 1 ha kolem pozice volajícího samce, v 5 případech pak došlo k posunu seče až do července, kdy už hlasová aktivita nebyl zjištěna.
Václav Zámečník
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí
//
//Česká společnost ornitologická se dlouhodobě věnuje ochraně ptáků v městském prostředí. V něm se potkávají jak ptáci synantropní, uvyklí společnosti lidí, tak i ptáci z volné přírody, kteří v zástavbě vyhledávají zelené plochy. Stávají se tak atraktivní součástí městské zeleně. Jak atraktivní je ale městská zeleň pro ptáky? A dalo by se v tomto směru něco změnit? Continue reading „Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky“
//Českomoravská myslivecká jednota, společně s Českým rybářským svazem a Rybářským sdružením ČR vydaly 5. 12. 2018 tiskovou zprávu (odkaz ZDE). Ačkoliv se týká převážně savců, nastoluje vážné otazníky i pro ornitologa. Týká se totiž druhů, které se díky zákonné ochraně (rozuměj ochraně před pronásledováním ze strany člověka), znovu staly součástí naší fauny. Takový osud potkal naštěstí i některé druhy ptáků, jejichž stoupající počty jsou příkladem úspěšné zákonné ochrany přírody (příkladem může být sokol stěhovavý, orel mořský nebo luňák červený). Continue reading „Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology“
//Peter Berthold, Gabriele Mohrová
KRMÍME PTÁKY, ALE SPRÁVNĚ
KRMENÍ, OCHRANA A BEZPEČÍ PRO PTÁKY PO CELÝ ROK
Vydalo nakladatelství KAZDA v roce 2018 www.knihykazda.cz
Bertholdova kniha o dlouhodobém přikrmování ptáků je významný a krásný vánoční dárek
Konečně držím v rukou knížku, po jejímž překladu a vstupu do českého ochranářského prostoru jsem zatoužil před řadou let. Byli jsme tenkrát s manželkou na několik týdnů kroužkovat ptáky u doktora Fiedlera v Radolfzellu (na polní stanici Metnau). A tam jsme potkali autora knihy prof. Petera Bertholda. Viděli jsme něco z jeho práce na výzkumu tahu pěnic černohlavých, slyšeli o místních krmištích a zejména mohli kroužkovat spoustu nádherných ptáků. Pak jsem dostal do ruky první vydání Bertholdovy knihy z roku 2005. V Německu se stala okamžitě ochranářským bestsellerem. Nyní spatřila světlo světa již ve čtvrtém vydání a to se objevilo na českém trhu.
Asi nejsem nejlepším a zcela objektivním recenzentem. To proto, že si mne již první německé vydání hodně získalo. Ačkoliv mělo o téměř stovku stran méně. Současné čtvrté vydání, jež si můžete zakoupit, je značně rozšířené o další úvodní, a vlastně ty nejpodstatnější, kapitoly. Profesor Berthold vychází z dramatického úbytku ptáků v Německu. Sledoval tento vývoj zhruba padesát let. Rozebírá příčiny stavu a proces hledání některých neuskutečnitelných řešení. Například tzv. re-ekologizace. Tento zápas o změnu zejména v zemědělské politice je během na dlouhou trať. Rychlejší a okamžitá pomoc je podle Bertholda na dosah ruky – přikrmování, nejlépe celoroční, praktikované zejména v Anglii nebo v USA. Autor uvádí praktické příklady, kde se osvědčilo, například u vrabce domácího.
V dalších kapitolkách rozvádí energetické potřeby ptáků. Zdůrazňuje, že nejsou podle něj zdaleka největší v zimě. Náročnějším obdobím bývá pro ptáky léto. Zajímavé byly pro mne výsledky patnáctiletého systematického sledování, které byly uvedeny již v prvním vydání knihy. Přikrmování uspíší zahájení snůšky, počty vajec, někdy i zlepšení kvality a dokonce velikosti vajec. Zlepšuje se také proces přepeřování a urychluje se růst nového peří. Kniha nás seznamuje s potřebným plánováním přikrmování. A radí konkrétně, jak a čím krmit. S knihou můžeme navštívit jak běžná krmítka, tak také jiná, speciální krmná zařízení. Dozvíme se, co je základní, doplňkové nebo sezónní krmivo, co je živé krmivo, nebo takový nepatrný detail, jak upravit pro krmení kousek tvarohu, aby nezkysl.
Knížka je plná malých, praktických rad. Barevné, přehledné grafy nám ukazují návštěvnost krmítek a počty odchycených ptáků v různých obdobích a biotopech, jakým je ovocný sad, les, domácí zahrada během celého roku. Obrázek ze strany 97 je známý, převzatý z britských pramenů. Vypovídá o návštěvnosti a tudíž i spotřebě krmiva. Jeho věrohodnost si ověřujeme u několika druhů i na našem stacionárním krmítku. Například brhlíky od konce dubna až po červen na krmítku téměř nevidíme. Zato strakapoudi přilétají zejména v červnu a v červenci. Také kosové se nám v září a říjnu téměř vyhýbají. V jiné kapitole Berthold odpovídá na otázku, kterou také opakovaně dostávám: „Ale mně na krmítko nic nelétá, nevíte proč?“ Také se zde řeší otázka: Co s nezvanými hosty, domácími holuby, hrdličkami zahradními, ale i kočkami? Pro někoho je žel na krmišti vetřelec i krahujec. Odpovědi zde najdou též diskutéři o ptačích nemocech přenášených na krmítku. Řeší se zde zvláště trichomonóza zvonků zelených. Dozvíme se, jak tedy na krmítku dodržovat hygienu.
Zaujala mne i velmi důležitá kapitola o doplňkových opatřeních pro ochranu ptáků. Berthold v ní mluví o „vyluxované zahradě psychopatů“. Ale též pokračuje o zahradě pro živočichy, a zejména ptáky, přívětivé. Co tam sázet a jak předem myslet na vhodná hnízdiště. Je zde spousta nových i starších podnětů. Závěrečná část obsahuje seznam druhů s krásnými obrázky. A to nejen pěvců, ale třeba i dravců. I ty můžeme přikrmováním pozitivně ovlivnit. Tady si může každý přijít na to své. Mne potěšila metoda, jak pomoci malé “myšce“, při zemi rejdícímu střízlíkovi.
Na závěr se musím přiznat, že k této knize mám srdečný osobní vztah. Nejen kvůli mnou akceptovanému myšlení a její praxi, ale i jinak. Českým vydavatelem je totiž náš klubový prachatický žák Václav Kazda. Léta jako zvídavý klučina navštěvoval náš ornitologický klub na Dřípatce. Pak nám zmizel ve světě. A ejhle. Prostřednictvím zamýšleného vydání oblíbené německé knížky jsem Václava opět potkal. Napsal mi, že četl někde můj obdiv a radost nad prací profesora Bertholda. A semínko zapadlo do dobré půdy. Bylo mi nakonec velkou ctí na jeho prosbu napsat ke knize krátký úvod. A ještě jsme mohli v závěru uveřejnit jeden list o naší službě – práci v neziskové organizaci A Rocha. Václav Kazda je tak pro mne velkým povzbuzením. Věřím, že bude i pro vás. Nevzdávejte práci s dětmi a mladou generací, i když nese ovoce třeba až po desetiletích. Vřele vám doporučuji si „Bertholda“ koupit. Není to úplně snadná a laciná četba. Dá to zabrat. Ale o to více to stojí za to.
Hezké Vánoce s touto knihou vám přeje
Pavel Světlík, ředitel A Rocha – Křesťané v ochraně přírody
//Přírodní památka Počernický rybník se pyšní jedněmi z nejrozsáhlejších litorálních porostů na území Prahy. Ačkoli rybník v minulých letech prošel rozsáhlou a nákladnou revitalizací, litorální porosty v jeho východní části, v oblasti přítoku Rokytky, trpí zastíněním díky letitým náletům dřevin. Continue reading „Revitalizace litorálu Počernického rybníka“
//V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl možnost poznat důkladněji jižní část Českého lesa a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Po zajímavé zkušenosti z loňského roku, kdy jsem se pohyboval při monitoringu dravců v severní části Českého lesa, jsem se na objevování a poznávání pro mne nových přírodních území opět velice těšil. Navíc mne před letošní sezónou kontaktoval zkušený západočeský ornitolog Oldřich Bušek a dohodli jsme se na osobním setkání v průběhu mého pobytu na Domažlicku. K tomuto setkání na jednom z mých pozorovacích stanovišť ke konci června skutečně došlo. Děkuji tímto Oldovi Buškovi, že za mnou přijel a mohli jsme spolu probrat něco o dravcích a jejich lokalitách v západních Čechách i jinde. Určitě bych si přál takovýchto setkání přímo v terénu více.
Continue reading „Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018“
//Zemědělská krajina čelí celé řadě problémů, které umocňují probíhající změny klimatu. Téměř polovina území České republiky je ohrožena erozí, půda není schopna zadržet vodu, dochází ke kontaminaci spodních vod pesticidy a snižuje se i celková rozmanitost zemědělské krajiny. V Nechanicích proběhne 13. prosince seminář organizovaný Českou společností ornitologickou, na kterém budou místním zemědělcům představeny možnosti, jak pomocí stávajících nástrojů přispět ke zlepšení stavu krajiny.
//Je vaše zastávka bezpečná pro ptáky? Otázku, kterou Česká společnost ornitologická pokládala v projektu Sídla bezpečná pro ptáky, může stále více dotázaných odpovědět kladně. Někde díky dobrovolníkům, jinde za bezpečnými zastávkami stojí obce či města. Také díky aktivitě ČSO se podařilo zahrnout podmínku bezpečnosti pro ptáky i do výběrového řízení hlavního města a brzy tak bude mít i Praha zastávky bezpečné pro ptáky. Trend zabezpečování skleněných ploch potvrzuje výsledky průzkumu ČSO, podle kterého stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky našich sídel. Continue reading „Stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky a aktivně je zabezpečuje“
//Během čtyřletého mapování v letech 2014-2017 se podařilo pokrýt všech 89 malých čtverců, které spadají na území CHKO Křivoklátsko, navíc proběhlo v letech 2015-2016 i detailnější mapování v malých čtvercích na území Ptačí oblasti. Continue reading „Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko“
//Hlavní město představilo vítěze designové soutěže na novou podobu přístřešků pro MHD. Máme velkou radost, že na nových zastávkách se již ptáci zabíjet nebudou. Bezpečnost pro ptáky byla totiž jednou z podmínek výběrového řízení, u kterého jsme byli od samého počátku. Někteří z uchazečů byli dokonce v ČSO na osobní konzultaci.
Na první pohled vypadají skla vítězného návrhu čirá. Při detailním pohledu je však patrný nenápadný vzor, který bude pro ptáky lehce rozpoznatelnou překážkou.
Věříme, že tento krok není jedinou vlaštovkou a že na bezpečnost skel vůči kolizím s ptáky se bude brát ohled stále častěji i při jiných výběrových soutěžích. Sídla bezpečná pro ptáky tak snad v budoucnu nebudou pouze názvem projektu, ale stanou se skutečností.
Více informací k pražskému mobiliáři se dočtete ZDE.
//V souvislosti se spuštěním petice Vraťme život do krajiny se občas objevuje kritika, že by ČSO neměla spolupracovat zrovna s myslivci reprezentovanými Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Tyto názory jsou celkem pochopitelné, když ČSO dlouhodobě kritizuje nejrůznější myslivecké nešvary, od omezování vstupu do krajiny, přes arogantní chování některých myslivců a snahu o zachování jedovatých olověných broků, až po stále se opakující pokládání otrávených návnad.
V případě zemědělské krajiny však převažuje všechny tyto rozpory obrovský společný zájem, kterým je zdravá krajina. Ornitologové i myslivci (alespoň většina lidí v obou skupinách) si uvědomují, že současné zprůmyslnění krajiny je problémem, který svým rozsahem zdaleka zakrývá všechna ostatní témata, na která můžeme mít stejný či rozdílný názor. Je tedy namístě překlenout spory a pokusit se společně posunout hospodaření v krajině rozumným směrem.
Ostatně, v dnešní době je důležité hledat témata, která už tak dost rozdělenou společnost alespoň trochu spojují. Spolupráce neznamená, že by ČSO schvalovala všechny názory ČMMJ a excesy myslivců už vůbec ne. Nadále budeme policii předávat otrávené ptáky, prosazovat zákaz olověných broků i medializovat všechny nepravosti. Spoluprací ovšem říkáme, že zemědělská krajina je natolik důležitá pro nás pro všechny, že si takovéto spojení sil zaslouží.
Jiří Flousek (předseda ČSO) a Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO)
//
//Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.
Co mohu udělat jako zemědělec?
Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci. Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.
Řada zemědělců dnes aktivně zavádí opatření, která prospívají nejen jejich podniku, ale i přírodě. Čím dál více farmářů například vysévá biopásy, vytváří remízky či zachovává polní mokřady. Taková opatření poskytují útočiště a potravu nejen ptákům, ale i dalším živočichům, jako jsou opylovači či drobní savci.
Zemědělci jsou pro nás v ČSO důležití partneři, s nimiž se setkáváme například v rámci odborných diskuzí nebo při domlouvání ochrany nalezených hnízd. V rámci našich setkání, jsme se zemědělců ptali, co na svých pozemcích pro ptáky dělají. Rozhovory s nimi si můžete přečíst zde:
Zemědělská společnost Kratonohy: Traktorista pan Tomáš ve videu představuje způsob, jak předejít zničení hnízd ptáků hnízdících v polních kulturách.
Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. vytvoření biopásů nebo krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku). O tom, jak najít uvědomělého pachtýře nebo jak nastavit pachtovní smoouvu tak, aby půda neztrácela svou hodnotu se dozvíte např. na webu Živá půda.
Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy. Více si o opatřeních si můžete přečíst v rozhovoru v časopise Myslivost.
Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.
Článek v Ptačím světě o tom, jak můžete pomáhat ptákům zemědělské krajiny z pohledu zemědělce či vlastníka pozemku.
Certifikovaná metodika popisuje přehled kroků, který může pomoci vytvořit úspěšnou spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny. Může být průvodcem na cestě k tomu, jak započít komunikaci mezi aktéry a spolupráci dále rozvíjet.
Příručka přináší náměty na péči o krajinu a přehled veřejně dostupných odborných a finančních zdrojů pro přípravu a realizaci návrhů změn v krajině.
Komplexní informace o tom, co to znamená být vlastníkem půdy.
Vlastníci půdy se na tomto webu dozví, jak o půdu správně pečovat a zhodnocovat ji, zemědělcům ukazuje nové možnosti, jak na ní hospodařit a podporovat biodiverzitu.
Online encyklopedie VÚMOP, která řeší téma ochrany půdy před erozí. Více zde: https://encyklopedie.vumop.cz/index.php/Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy
Publikace vydaná WWF představuje možnosti, jak zlepšit kvalitu zemědělské půdy a zdržet její produkční potenciál i pro příští generace.
Databáze úspěšných adaptačních opatření na změnu klimatu všech typů od rodinných domů přes městský prostor po hektary upravené zemědělské půdy.
Komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu v rámci členství v Asociaci soukromého zemědělství. Propagace krajinotvorných opatření, šetrných postupů v krajině a rad, jak tato opatření navrhnout a zrealizovat.
Demonstrační farmy využívají nejnovější poznatky a technologie a obecně hospodaří šetrně s přírodními zdroji. Poskytují praktické ukázky, jak inovace fungují v praxi a jsou místem setkání, šíření a výměny informací a znalostí mezi různými aktéry.
//
Představujeme vám nové výukové programy pro základní školy. Seznámí žáky s nebezpečím, kterým čelí synantropní ptáci. Metodiky těchto programů jsou dělány tak, aby každý učitel, i bez hlubší znalosti dané problematiky, mohl tento program realizovat sám. Continue reading „Je naše škola pro ptáky bezpečná? Nerozplácni se o sklo!“
//Právě vychází nové číslo časopisu Sylvia! Najdete zde přehledný souhrn aktuálních poznatků o významu rozptýlené zeleně pro ptáky, příběh prvního hnízdění labutě zpěvné v ČR, tradiční zprávu Faunistické komise ČSO a mnoho dalšího. Přejeme příjemné a poučné čtení.
//Jak mrazivé počasí a nedostatek potravy ovlivňuje populace sýkor, pěnkav či zvonků? A jak jsou na tom v teplých zimách? Přibývá nebo ubývá u nás zimujících ptáků? Ve spolupráci s širokou veřejností to chce odhalit Česká společnost ornitologická. V novém dlouhodobém programu Ptačí krmítka budou lidé z celé republiky pozorovat a sčítat ptáky na vlastních krmítkách a zároveň se o těchto zimních návštěvnících dozvědí mnoho zajímavých informací.
Sčítání v této pilotní sezóně proběhne 4. – 6. ledna 2019, zájemci se do programu mohou přihlásit předem na webové stránce krmitka.birdlife.cz. „Do tohoto jednoduchého výzkumu se může zapojit úplně každý bez předchozích zkušeností se sčítáním či s pozorováním ptáků. Zájemcům, kteří se přihlásí předem, poskytneme užitečné informace a tipy, aby byli na lednové sčítání dobře připravení,“ vysvětluje koordinátorka programu Ptačí krmítka Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.
Nově spuštěná webová stránka krmitka.birdlife.cz bude sloužit nejenom k registraci a následnému vkládání pozorování. Poskytne také důležité informace o tom, čím a jak ptáky přikrmovat, jaké druhy krmítek použít a kde je sehnat a také seznámí s ptačími druhy, které se na krmítkách objevují, od těch nejběžnějších až po vzácné, jako je například brkoslav severní.
Sčítání zimujících ptáků za pomoci veřejnosti je světově největším projektem občanské vědy známým například z Německa či Velké Británie. Pomůže České společnosti ornitologické zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. „To vyžaduje velké množství údajů z rozsáhlého území, jejichž získání je časově náročné. Právě dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak lze údaje získávat,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Kromě toho, že účastníci pomohou ornitologům zjistit, jak zimní období ovlivňuje ptačí populace, u sčítání se zároveň poučí i pobaví. „Přikrmování může sehrát důležitou roli také v životě dětí, kterým pravidelná péče o krmítko pomáhá vytvořit kladný vztah k přírodě,“ dodává Hořáková.
Sčítání začne již od pátku 4. ledna, zapojit se tak mohou i školní třídy a mateřské školy, a skončí v neděli 6. ledna. „Účastníci si zvolí místo vhodné k pozorování, nejlépe krmítko, ale je možné účastnit se i bez něj. Nezáleží, zda je pozorované místo v zahradě, na balkoně, v parku či na parapetu okna. Pozorování zabere jednu hodinu a lidé budou zapisovat nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců od každého druhu,“ upřesňuje Hořáková.
Bližší informace k programu a sčítání a aktuality jsou k dispozici na webu krmitka.birdlife.cz.
Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:
Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.
Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.
PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím – přispívá k zachování zdravé planety.
Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka
Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.
//Vzpomínáte si na dva sourozence orlů královských, kterým jsme v červenci 2018 nasadili batůžky vybavené moderní sledovací technologií, abychom mohli sledovat jejich aktivitu a odhalit případná nebezpečí? Díky vysílačkám teď můžete i vy zjistit, kde se mladí orli zrovna nacházejí.
Ačkoli jde o sourozence, jejich cesty se již krátce po opuštění hnízda rozdělily. Zatímco jeden orel se zatím zdržuje výhradně ve střední Evropě, druhý odletěl přímou cestou na jih a nyní (21. listopadu) je na řeckém ostrově Kréta.
Více o projektu na webu www.imperialeagle.eu/cs 
[logo-carousel id=pannoneagle]
//Už první setkání s traktoristou Jaroslavem Tomášem ze zemědělského podniku ZS Kratonohy přineslo překvapení. Zcela přesně popsal ptačí druh, který pozoroval z traktoru a nedokázal ho určit. Nebylo možné se splést – jednalo se o břehouše černoocasého, který se na dané lokalitě u Kratonoh v první dekádě tohoto století pravidelně zdržoval a pravděpodobně i pokoušel hnízdit. A rovnou zmínil i pozorování bekasiny otavní. Naši první domluvu, že bychom rádi, aby objel nalezených 8 hnízd čejek, hned rozšířil o další hnízdo, když dodal: „Jedno hnízdo je ještě za tím lesíkem, pojeďte se mnou, ukážu vám kde.“
Od našeho prvního setkání našel každoročně aspoň jedno pole s hnízdy čejek, které se mu podařilo zachránit před jistým zničením při přípravě pole pro osetí. A postupně si vytvořil i svůj systém, jak hnízda označit. Nejprve to byly náhodně nalezené větve různých dřevin, ale nakonec začal používat cca 80 cm dlouhou bambusovou tyč, které vždy umístil cca 1,5 m od hnízda, aby sedícím ptákům nevadila při výhledu. A pak už jen zahlásil kolegům, kteří se chystali pole osít nejčastěji kukuřicí, kolik že jich tam mají čekat. Také následná práce se sečkou vyžaduje jistou dávku šikovnosti. Traktorista cestou k hnízdu převálcuje stojící bambusovou tyč, oseje pole až těsně před důlek s vajíčky a poté zvedne tu část secího stroje, před níž je hnízdo, opatrně ho přejede, stroj opět položí na zem a pokračuje dál. Hnízdo je tak prakticky nedohledatelné, protože kolem je vše oseto.
Pokud se ptáte, jak to vlastně zvládá, nabízí se hned dvě odpovědi. Traktor, se kterým jezdí, má GPS navigaci a tak se nemusí plně věnovat řízení a místo toho může kontrolovat nejen prostor před traktorem, ale i kolem. Ale tím ještě důležitějším předpokladem je výborná pozorovací schopnost a ještě větší chuť přispět svým dílem k úspěšnému vyhnízdění čejky chocholaté a všech ostatních zvířat ohrožených zemědělskou technikou. Vím, že při odjezdu z pole ho hřeje vědomí, že udělal svět zase jednou o trochu lepším místem.
Video z praktické ochrany nejen čejek chocholatých je ke zhlédnutí zde.
Václav Zámečník
Ochrana hnízdišť čejky chocholaté včetně vytvoření filmového dokumentu je součástí projektu Osvěta přírodě šetrného zemědělského hospodaření, který byl podpořen grantem Královéhradeckého kraje.
//Navýšení zásobního prostoru Novomlýnských nádrží o 9 milionů kubíků vody jako opatření proti suchu je jedním z témat dnešního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartity, tedy zástupců odborů, státu a zaměstnavatelů. Česká společnost ornitologická už dříve se zvýšením vyjádřila nesouhlas a upozornila, že zvýšení hladiny by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.
Přečtěte si rozsáhlejší stanovisko, proč se zvýšením hladiny o 35 centimetrů nesouhlasíme. Continue reading „Tripartita jedná o zvýšení hladiny Nových Mlýnů. Stanovisko ČSO“
