plochy

Týden Skleněného zabijáka – víte o sklech, která zabíjejí ptáky?

První říjnový týden budou lidé po celém světě pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Prosklené plochy v oknech nebo pláštích budov, ale třeba i na zastávkách hromadné dopravy nebo v protihlukových stěnách představují pro ptáky neviditelného zabijáka, který má ročně na svědomí v Česku odhadem milion ptačích životů. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o skleněné plochy poskytnou ornitologům přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.

V týdnu od 30. září do 6. října se lidé po celém světě vydají ke skleněným plochám ve svém okolí a při akci Global Bird Rescue pořádané organizací FLAP Canada budou pátrat po ptácích, kteří se nárazem do zrcadlící nebo průhledné plochy zabili nebo poranili.

Do akce se pod záštitou České společnosti ornitologické zapojí i lidé v Česku. „Mapovat ptáky zabité o skla může opravdu každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz,“ vysvětluje Lukáš Viktora, který se v České společnosti ornitologické problematice kolizí ptáků se skleněnými plochami věnuje.

Údaje jsou důležité pro budoucí jednání

Díky údajům z mapování získají ornitologové přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů. „Z dosavadních zkušeností při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných skleněných ploch víme, jak je důležité mít data, o která se můžeme opřít,“ říká Viktora.

Jednou z častých obětí skleněných ploch je červenka obecná. Foto: Eva Bernadová/Faunistická databáze ČSO

Mezi ptačí oběti skleněných ploch přitom patří jak malí pěvci jako například červenka nebo sýkora, tak i větší draví ptáci jako je poštolka či krahujec. „V roce 2016 jsme zvolili ptákem roku červenku obecnou, častou oběť prosklených zastávek, abychom na problematiku upozornili. Naše pozornost se v průběhu let přirozeně rozšířila i na další rizikové plochy,“ dodává Viktora.

Silueta dravce nefunguje

Skleněné plochy lze zabezpečit tak, že je lidé pro ptáky zviditelní. „Silueta jednoho dravce nefunguje. Pro ptáky je jen pevným objektem, který chtějí obletět. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy. Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně 10 cm od sebe a z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět,“ zdůrazňuje Viktora.

Kos černý se zabil nárazem do zastávky s polepem jedné siluety dravce. Nepohybující se silueta není pro ptáky reálnou hrozbou. Foto: Martin Bacílek/Faunistická databáze ČSO

Odhady odborníků hovoří o milionu ptáků v Česku a jedné až dvou miliardách ptáků na celém světě, kteří každoročně zahynou po nárazu do skleněné plochy.

 

Týden Skleněného zabijáka:

Jak se mohu zapojit?

Vydejte se od 30. září do 6. října 2019 ke skleněným plochám ve vašem okolí a pátrejte po mrtvých a zraněných ptácích v blízkosti těchto míst. Ideální je vypravit se na mapování brzy ráno, kdy ještě mrtvolky nejsou odklizené úklidovými četami.

Doporučujeme se zaměřit hlavně na prosklené budovy (obytné, kancelářské, obchodní, průmyslové). V zájmu vaší bezpečnosti naopak nedoporučujeme protihlukové stěny, kde je pro zmapování potřeba pohybovat se v místech se zvýšenou dopravou.

Uložte si do mobilu číslo na nejbližší záchrannou stanici, v případě nálezu zraněného ptáka. Kontakty na záchranné stanice najdete na stránkách zvirevnouzi.cz nebo využijte stejnojmennou mobilní aplikaci.

Prosíme, respektujte při mapování soukromý majetek a zákazy vstupu.

 

Co vše je dobré sledovat?

Při nálezu mrtvého nebo zraněného ptáka si zaznamenejte:

  • datum a čas nálezu
  • co nejpřesnější místo a ideálně i orientaci stěny budovy (S/J/V/Z), u které jste ptáka našli
  • nález vyfoťte se skleněnou plochou na pozadí, ne pouze detail uhynulého/poraněného ptáka
  • o jaký druh se jedná (pokud ho máte vyfocený, přesné určení zajistí ČSO)

 

Co s nasbíranými údaji?

Údaje z mapování vložte do ornitologické databáze Avif na adrese birds.cz.

Po registraci/přihlášení stačí zadat datum a čas vycházky, místo nálezu (obec a ideálně bodem v mapě určete i přesné místo) a do poznámky zadejte orientaci skleněné plochy a heslo „Týden Skleněného zabijáka“ (krok 1). Pak se tlačítkem Uložit dostanete do kroku 2, kde zadáte ptačí druh a v poli Aktivita zvolte možnost zraněný pod skleněnou plochou či mrtvý pod skleněnou plochou. Nezapomeňte nahrát fotografii a zvolte tlačítko Přidat pozorování.

Pokud jste na stejném místě našli více ptáků, zadejte další druh (krok 2). Pro zadání dalšího místa zvolte tlačítko Uložit a začněte od kroku 1.

Pokud nemůžete vložit údaje do výše uvedené databáze, můžete nám je poslat e-mailem na adresu viktora@birdlife.cz.

Jak to pomůže ptákům?

Zraněným ptákům pomůžete přímo vy předáním do péče záchranné stanice a díky nasbíraným údajům získáme dobrý argument, o který se budeme moci opřít při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných staveb.

 

DALŠÍ INFORMACE

https://birdsafe.ca/gbr/

https://www.birdlife.cz/ptaci-a-skla/

 

      

Kampaň běží s finanční podporou hlavního města Prahy v rámci projektu Vidět znamená přežít.