Obsah aktuálního čísla (31/2016), stejně jako obsahy starších čísel a další informace najdete na webu Slezské ornitologické společnosti.
Publikaci lze objednat na e-mailu sos.cso@seznam.cz.
Obsah aktuálního čísla (31/2016), stejně jako obsahy starších čísel a další informace najdete na webu Slezské ornitologické společnosti.
Publikaci lze objednat na e-mailu sos.cso@seznam.cz.
Schůze se koná v sobotu 17. března 2018 v 930 hod. na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.
Continue reading „Pozvánka na jarní členskou schůzi Jihomoravské pobočky“
Na bruselském summitu lídrů členských států Evropské unie (proběhl 23. února), při kterém byl projednáván nový rozpočet Evropské unie, nebyla vůbec řešena problematika ochrany přírody. Do ulic Bruselu proto vyrazili demonstranti vedení organizací BirdLife Europe a partnerskou německou organizací NABU, a vyzvali evropské představitele států a vlád aby ukončili „Mlčení politických špiček“ a poskytli z připravovaného rozpočtu Evropské unie více peněz pro ochranu přírody a podporu druhové pestrosti. K výzvě se přidalo více než 130 evropských nevládních organizací.
Ptačí oblast (PO) Českobudějovické rybníky je mezi ornitologickou veřejností relativně dobře známé malebné území v srdci jižních Čech, rozkládající se na více než 60 km2 od Českých Budějovic až po Dívčice. Téměř 50 rybníků různých velikostí je lemováno dubovými hrázemi, obklopeno zemědělskou krajinou, mokřady, rozvolněnou zelení i lesními celky a několika vesnicemi (Šebestián & Brinke 2009, Kloubec et al. 2015).
PO Českobudějovické rybníky byla vyhlášena pro ochranu hnízdících populací kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), rybáka obecného (Sterna hirundo) a slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula), dále pro husu velkou (Anser anser) jako letní i podzimní shromaždiště a kopřivku obecnou (Anas strepera) jako významná jarní tahová zastávka (Hora et al. 2010, Šebestián & Brinke 2009, Hora et al. 2015). Continue reading „Úspěchy podrobného mapování hnízdního rozšíření ptáků ptačí oblasti Českobudějovické rybníky a výzva pro poslední sezónu“
V lednu 2018 jsme v ptačím parku Josefovské louky odstartovali nový směr v péči o ohrožené mokřadní druhy ptáků – vypustili jsme na louky divoké koně. Exmoorští hřebečci si na nový domov zpočátku zvykali v menší ohradě; tuto aklimatizační ohradu jsme jim už ale otevřeli a nejdříve dva a postupně všech pět koní začalo objevovat, rozdupávat a spásat ohrazenou plochu na zhruba 6 hektarech podmáčených luk. To vše by mělo vytvořit ideální podmínky pro luční bahňáky. Správce ptačího parku Břeněk Michálek hlásí, že „exmooři“ už spásají i místa, na kterých v předchozích letech hnízdili zástupci jednoho z našich cílových druhů – čejky chocholaté.
Svou přítomností budou koně pomáhat lučním ptákům hned několika způsoby. Nepravidelným spásáním vznikne mozaika vypasené nízké a nespasené vyšší vegetace, která ptákům poskytne vhodné prostředí pro sběr potravy, hnízdění i úkryt. Kopyty koně naruší souvislý travní porost a vzniklé bahnité tůňky spolu s obnaženou zeminou přilákají a zpřístupní hmyz a poskytnou tak ptákům další zdroj potravy. Exmoorští koně jsou velmi odolné plemeno a díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky (jsou vysoce toxické) a antibiotika, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro vzácné luční bahňáky. V zahraničí (například v belgickém Rietbeemdu) je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní zcela běžný postup.
Prvotní inspirací k využití divokých koní při udržování prostředí vhodného pro luční druhy bahňáků byla Česká krajina, která do Česka divoké koně přivezla. A právě odrostlá hříbata prvních koní dovezených z anglického Exmooru do bývalého vojenského prostoru Milovice, se nyní prohánějí po Josefovských loukách. Od první myšlenky vypustit na Josefovské louky divoké koně až k jejich samotnému přivítání, uplynulo pět let plných plánování, příprav, vyjednávání a vykupování pozemků.
Nyní nás čeká několik let plných experimentování s tvarem a velikostí ohrady – uvidíme například, zda koně zvládnou dostatečně spásat vyhrazenou plochu nebo jestli jim naopak stávající plocha nebude malá. Držte nám palce!
Samotný ptačí park, který nyní hostí divoké koně, by nevznikl bez finanční podpory stovek drobných i větších dárců. A jen díky této podpoře se plocha území spravovaného Českou společností ornitologickou stále rozrůstá postupným vykupováním a pronájmem pozemků. Darovat na výkup dalších předjednaných pozemků lze jednoduše na dárcovském portále https://www.darujme.cz/projekt/438, kde lze nalézt i další podrobnosti o ptačím parku. Za poskytnuté dary patří všem veliký dík!
Děkujeme všem partnerům, bez kterých by byli divocí koně na Josefovských loukách stále jen hezkým snem a nikoliv úžasnou skutečností. Veliký dík patří České krajině, která koně zapůjčila a ZO ČSOP JARO Jaroměř, jehož členové za pomoci řady dobrovolníků – např. mladých ochránců přírody Puštíků z Jaroměře nebo studentů náchodského Jiráskova gymnázia – stavěli dlouhé týdny ve dne a někdy i v noci ohrady v těch nejméně přívětivých podmínkách začátku ledna.
Ne všechny parcely jsou ve vlastnictví ornitologů. Maximálně vstříc nám vyšla rodina Petra Kalhouse, která umožnila jejich pozemky pro pastvu využívat. Po několikaletém vyjednávání svolilo k využívání pozemků k pastvě také Biskupství královéhradecké. V neposlední řadě to byli zemědělci Jaroslav Erban st. a Jaroslav Erban ml., kteří přenechali pozemky, o které se léta starali, pro divoké koně.
Celý projekt ptačího parku by bez nadsázky nebyl možný bez ochoty celého úřednického aparátu Městského úřadu Jaroměře od starosty Jiřího Klepsy po jednotlivá pracoviště odborů výstavby, majetku města a hlavně životního prostředí. Nejsme si jistí, jestli bychom se jinde v republice setkali při podobném záměru s takovou nadstandartní ochotou, vstřícností a pochopením pro moderní územní ochranu přírody.
Poděkování patří také všem, kteří dlouhodobě podporují ptačí park a přispívají na výkup pozemků. Pomoc při akcích pro veřejnost se také nikdy nezdráhají poskytnout Ochránci památek pevnosti Josefov Ravelin XIV. a Středisko Pevnost Josefov. Nakonec musíme vyjádřit vděk za dosavadní bezproblémový pobyt divokých koní všem návštěvníkům parku, kteří dodržují dohodnutá pravidla: nepokouší se koně krmit a drží své psí miláčky na vodítku.
Samotné zavedení pastvy koní na Josefovských loukách bylo financováno Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
[logo-carousel id=josefovky-2017]
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 26. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 26 (2017) má rozsah 106 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků a ornitologickém dění převážně ve východočeském regionu. Konkrétně je v tomto čísle mimo jiné podrobně zpracována avifauna Třesického rybníka v letech 2007–2016, faunisticky cenné je i první zdokumentované zahnízdění kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v ptačí oblasti Rožďalovické rybníky na Jičínsku v roce 2013, nebo zastižení již několik desetiletí vyhynulého skalníka zpěvného (Monticola saxatilis) v Podkrkonoší na jaře 2016. Velmi záslužné je i otištění kompletní bibliografie emeritního zoologa Východočeského muzea v Pardubicích RNDr. Jana Sklenáře zpracované při příležitosti jeho osmdesátiletého jubilea. Díky plnobarevnému tisku mohly být v tomto čísle otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech. Continue reading „Vyšel Panurus 26 (2017)“
K začátku února neodmyslitelně patří každoroční setkání specialistů na dravce a sovy. I letos se 40 členů a příznivců Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO sešlo 3. února na celodenním setkání na Ornitologické stanici Muzea Komenského v Přerově.
Hlavním bodem programu bylo vyhodnocení terénní práce v předešlém roce a prezentace výsledků specialistů na jednotlivé druhy dravců a sov. Většinu konkrétních výsledků a závěrů z přednesených prezentací bude možno časem najít v elektronickém Zpravodaji SOVDS.
Ačkoliv naprostá většina přítomných netušila, že ptákem roku 2018 bude sýček obecný, rozběhla se bohatá diskuse o příčinách úbytku a možnostech ochrany této zajímavé sovy hned po prvním referátu. Bylo poukázáno na velké nebezpečí, které představují duté betonové sloupy elektrického vedení v místech výskytu sýčka. Zároveň byl představen nový bezpečný typ hnízdní budky instalovaný právě na sloupy elektrického vedení. Samozřejmě se počítá s tím, že budou nejprve zabezpečeny proti případnému smrtelnému uvěznění sýčka uvnitř sloupu.
Podobný trend v ubývání početnosti je hlášen i u sovy pálené. Ta je nyní téměř bezezbytku odkázána na pomoc člověka. Skoro celá populace hnízdí v budkách. Potěšitelné je zjištění, že přibývá párů puštíků bělavých. Stejně tak se zatím nezpomalilo šíření a zvyšování početnosti u orla mořského, i když je tento druh silně ohrožen pokládáním otrávených návnad. V loňském roce byla poprvé zaznamenána otrava karbofuranem u 2 exemplářů orla královského, jednoho z našich nejvzácnějších dravců.
Přednášejícím Václavem Hlaváčem bylo upozorněno na nově se objevující problém – charismatický dravec jestřáb lesní versus volně chovaná domácí drůbež. Státní ochrana přírody o tomto problému ví a snaží se jej řešit. Mezi ochranářské úspěchy patří vysoká hnízdní úspěšnost motáka lužního. Postupný nárůst početnosti na nynějších přibližně 330 párů by bez ochranářských opatření obětavých členů SOVDS nebyl myslitelný.
Celodenní setkání specialistů na dravce a sovy se neslo (bez přehánění a sentimentu!) v přátelském duchu, včetně odborných diskusí, které často na jiných ornitologických akcích postrádám. Svědčí o tom i několik zpráv, které mi po skončení akce přišly do mé elektronické pošty.
Příští setkání je plánováno na sobotu 2. února 2019, tentokrát již nikoliv do Přerova, ale do Čech, nejspíše do Pardubic. To proto, aby bylo dostupnější pro členy SOVDS ze západních a severních Čech. Jelikož je před námi další hnízdní sezóna a s tím spojená zajímavá terénní práce, rádi mezi námi přivítáme další zájemce o členství ve skupině. Stačí napsat na adresu info@sovds.info
Poděkování patří vrchovatou měrou pracovníkům Ornitologické stanice v čele s Josefem Chytilem.
Tomáš Bělka
Ku příležitosti vyhlášení sýčka obecného Ptákem roku 2018 jsme letos spolu s dobrovolníky z řad jednotlivců i organizací připravili speciální sérii nočních vycházek. Dozvíte se na nich mnoho zajímavého nejen o sýčkovi, ale i o jeho dalších houkajících příbuzných. Na úvodní povídání a promítání o sovách, mnohde doplněné o aktivity pro děti, navážou noční vycházky za sovami v okolí. Samotná výprava za sovami je dobrodružstvím nejen pro děti, i kdyby se nakonec žádná sova neozvala. S tím je třeba počítat – půjde se do přírody na divoké sovy.
Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Udělením titulu u nás téměř vyhynulé sově Česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. S intenzivním obděláváním krajiny totiž zaniká její pestrost a s ní mizí i jeden živočich za druhým. Drobná sova považovaná dříve v některých kulturách za předzvěst smrti, je teď sama v ohrožení. Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové nyní vyzývají všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí zabezpečili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka, Ptáka roku 2018. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní číslo časopisu Ptačí svět, které je již tradičně věnované právě aktuálnímu Ptákovi roku. Na stránkách birdlife.cz/sycek se lidé nejenom dozvědí více podrobností, ale mohou zde i přispět na záchranu Ptáka roku 2018.
Po dvou letech opět tady! Oblíbený kurz pro amatérské začínající i pokročilé ornitology proběhne od 27. dubna do 1. května 2018 na Vysočině v areálu Mohelenského mlýna poblíž známé národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step tyčící se nad meandrem řeky Jihlavy. Oblast je známa především výskytem teplomilné fauny (např. ještěrka zelená či kudlanka nábožná) a flory (např. sleziník hadcový). Z ptačí říše se zde pravidelně vyskytují například dudek chocholatý, chocholouš obecný či skřivan lesní.
Během kurzu se zdokonalíme v určování ptačích druhů, jejich hlasů, seznámíme se s jejich hnízdní biologií, zaměříme se na problematické skupiny ptáků a vyzkoušíme si různé metody výzkumu přímo v terénu. Čtyři dny plné ranních výprav za ptačím zpěvem, zajímavých přednášek či večerní procházkou za nočními ptáky s předními českými profesionálními ornitology nás obohatí o nové vědomosti a zajímavosti z ptačí říše.
Zájemci o účast, zasílejte vyplněnou přihlášku a případné dotazy na adresu vojtech.brlik@gmail.com. Uzávěrka zasílání přihlášek je 25. března 2018. Kapacita kurzu je omezená a účastníci budou vybíráni na základě přihlášek s vyplněnými dotazníky. Kurz není určen pro ty, kteří se ho v minulých letech již zúčastnili. Cena kurzu včetně ubytování a materiálů je 2 000 Kč pro členy ČSO (2 500 Kč pro nečleny). Na základě žádosti a řádného odůvodnění je možné cenu kurzu snížit na 1 200 Kč.
Přihláška na ornitologický kurz Členové členům 2018
Na setkání se těší
Vojtěch Brlík a Ivana Kroutilová
Jarní členská schůze ČSO se uskuteční v sobotu 10. 3. od 10 hodin v sále ZŠ U Vršovického nádraží 1, Praha 10 (budova naproti železniční stanici Praha-Vršovice). V případě, že se do půl hodiny po začátku nesejde nadpoloviční většina členů, začíná od 10:31 náhradní členská schůze.
Program:
Těšíme se na setkání s co největším počtem členů ČSO; vítáni jsou i návštěvníci z řad nečlenů!
Jiří Flousek a Zdeněk Vermouzek
Na Josefovské louky dnes ornitologové dopravili divoké exmoorské koně. Pět mladých hřebečků, kteří pocházejí z pastevní rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá, bylo na zasněžené louky vypuštěno za přihlížení více než stovky fanoušků ptačího parku. Svou přítomností budou divocí koně z Exmooru pomáhat udržovat prostředí nezbytné pro luční mokřadní druhy ptáků, kteří patří mezi cílové druhy Josefovských luk. Koně svou přítomností částečně nahradí doposud používanou těžkou techniku. Ornitologové apelují na návštěvníky parku, aby koním nenosili žádné pamlsky „na přilepšenou“, které koním mohou uškodit nebo je dokonce zabít.
Continue reading „Ornitologové vypustili na Josefovské louky divoké koně“
Přehled vycházek:
Continue reading „Pozvánka na vycházky ke Světovému dni mokřadů 2018“
Zveme všechny příznivce ptactva na slavnostní přivítání divokých exmoorských koní, kteří budou do Ptačího parku Josefovské louky vypuštěni v sobotu 20. ledna!
Continue reading „Přivítání divokých koní na Josefovských loukách“
Mezinárodní sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census – IWC) proběhne o víkendu 13. a 14. ledna 2018. Tento projekt koordinuje Wetlands International (www.wetlands.org), u nás Fakulta životního prostředí ČZU (www.fzp.czu.cz) a členové ČSO jsou jeho pravidelnými spolupracovníky.
Sčítání každoročně přináší důležité informace o zimování vodních ptáků. Na základě dlouhodobých výsledků tohoto projektu publikovaných v prestižním ornitologickém časopise Ibis (https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ibi.12559/full) bylo zjištěno, že dostupnost lokalit vhodných k zimování se ve střední Evropě mění a ptáci na to reagují. Některé druhy posouvají svá zimoviště směrem na sever nebo severovýchod, jiné stále častěji využívají k zimování stojaté vody, lokality ve městech nebo chladnějších oblastech.
Chcete se zapojit nebo již jste aktivním účastníkem? Bližší informace a možnost přihlašování na lokality naleznete na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.cz nebo prostřednictvím mailu musilovaz@fzp.czu.cz.
Zuzana Musilová
Vanellus 12, nové číslo časopisu Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků, je ke stažení na webu skupiny.
Vanellus je popularizačně odborný časopis Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB), pracovní skupiny České společnosti ornitologické (ČSO). V časopisu Vanellus jsou v českém, případně slovenském jazyce uveřejňovány recenzované odborné články (výsledky vědecké práce, review, úvahy), zajímavá pozorování, kroužkovací zprávy, postřehy z konferencí, cestopisné, fotografické a další příspěvky týkající se skupiny bahňáků v jejím tradičním pojetí. Vanellus vzniká v elektronické verzi pro členy SVOB a všechny příznivce bahňáků. Toto číslo stejně jako všechna předchozí čísla časopisu Vanellus naleznete ke stažení na webových stránkách SVOB.
Ptačí park Josefovské louky má za sebou další úspěšný rok. Ornitologové s pomocí stovek dárců vykoupili již 42 ha pozemků, obnovili luční závlahy, vybudovali různě velké vodní plochy a provádí další ochranářské aktivity. Letos v parku proběhl rozsáhlý průzkum rostlin a živočichů a výsledky jsou více než uspokojivé. Vysoká koncentrace hned 25 druhů ohrožených a jinde vzácných vážek, přes 200 druhů brouků, stovky obojživelníků a hlavně rostoucí počty ptáků potvrzují zdárný rozvoj prvního soukromého ptačího parku České společnosti ornitologické, který by nevznikl bez podpory mnoha set dárců. Ve zvelebování parku budou ornitologové pokračovat i příští rok, kdy se na loukách objeví divocí koně.
Continue reading „Z obyčejné louky ornitologové vytvořili ráj nejen pro ptáky“
ROK 2018
27. 1. – 11. 2. zimní vycházky ke Světovému dni mokřadů
16. – 18. 2. exkurze Jižní Morava, Slovensko
24. 2 . schůze Moravské ornitologické společnosti, Přerov
3. 3. schůze Slezské ornitologické společnosti, Ostrava
3. 3. schůze Východočeské pobočky, Pardubice
10. 3. členská schůze ČSO, Praha
17. 3. schůze Jihomoravské pobočky, Brno
24. 3. exkurze Žehuňský a Rožďalovické rybníky
5. 4. seminář Za ptáky našeho okolí, Mladá Boleslav
6. – 8. 4. jarní členská exkurze Jihomoravské pobočky
7. 4. schůze Jihočeského ornitologického klubu
10. 4. seminář Za ptáky našeho okolí, České Budějovice
11. 4. NGO Market – Tradiční veletrh neziskovek, Praha
14. 4. schůze Západočeské pobočky
17. 4. seminář Za ptáky našeho okolí, Most
20. – 22. 4. exkurze Neziderské jezero, Rakousko
25. 4. seminář Za ptáky našeho okolí, Brno
27. 4. – 1. 5. kurz Členové členům
1. 5. Exotický rámus – koncert Orchestru BERG
7. – 13. 5. exkurze Polsko – Litva
22. 5. 2018 1. žákovská konference pro žáky pražských škol
8. 6. Noční příroda Josefovských luk
9. 6. Večerní a noční příroda, Vrchbělá
9. – 10. 6. exkurze Vrchbělá, Milovice
14. 7. Bioslavnosti, areál firmy PRO-BIO, Staré Město pod Sněžníkem
20. – 29. 7. Volný pracovní tábor na JL
31. 8. Noc netopýrů na Josefovských loukách
7. – 9. 9. Víkend pro rodiny s dětmi
12. 9. seminář Přírodě na dosah, Eko-ateliér Trojského zámku, Praha – Troja
14. 9. 29. středoslovenská ornitologická konference Aplikovaná ornitológia 2018, Zvolen
17. 9. seminář Přírodě na dosah, Plechárna, Praha – Černý Most
4. – 7. 10. exkurze Hortobágy, Maďarsko
3. 11. zazimování Ptačího parku Josefovské louky
3. 11. schůze JOK, České Budějovice
9. – 11. 11. Aktiv kroužkovatelů
16. – 18. 11. podzimní členská schůze ČSO, Bartošovice
20. 11. seminář k ochraně ptáků a netopýrů ve městech, Brno
(23.) 24. – 25. 11. 2018 Západočeská ornitologická konference, Poběžovice
24. 11. schůze Jihomoravské pobočky, Brno
24. 11. schůze Východočeské pobočky, Pardubice
27. 11. seminář k ochraně ptáků a netopýrů ve městech, České Budějovice
1. 12. schůze pobočky na Vysočině, Jihlava
6. 12. seminář k ochraně ptáků a netopýrů ve městech, Pardubice
Součástí projektu Využití agroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté k optimalizaci nákladů a výnosů zemědělských podniků podpořeného Ministerstvem zemědělství bylo i vyhodnocení zkušeností zemědělců, kteří vstoupili v letech 2015 až 2016 do tohoto AEKO opatření. Celkem bylo osloveno 10 zemědělců v rámci celé České republiky. A jaké jsou výsledky?
Zkušenosti získané dotazníkem byly následně využity při osvětě mezi zemědělci, kteří mají možnost AEKO využít.
Václav Zámečník
Projekt byl podpořen MZE.
Čtvrtý ročník zimních vycházek k vodním plochám a tokům v příštím roce vychází na pátek před prvním únorovým víkendem. V rámci časových možností organizátorů, počítáme s tím, že vycházky se kromě víkendu 3. – 4. 2. 2018 budou konat i víkend před a po, tedy o víkendech 27. – 28. 1 a 10. – 11. 2.2018. Continue reading „Výzva organizátorům vycházek ke Světovému dni mokřadů 2018“
Sídla bezpečná pro ptáky se blíží do své půlky. Jedním z cílů projektu je upozornit na nebezpečí, která naše stavby chystají nejen ptákům, ale i jiným živočichům, vyvrátit mezi veřejností široce rozšířený mýtus dravce a ukázat funkční způsoby zabezpečení prosklených ploch.
Na počátku projektu proběhlo dotazníkové šetření, které nám ukázalo, jak lidé tuto problematiku vnímají. Dotazník vyplnilo přes 1 500 respondentů, 40% z nich považuje za největší nebezpečí pro ptáky úbytek zeleně. 30% odpovídajících neví, zda silueta dravce plaší ptáky či nikoli. Continue reading „Ohlédnutí za prvním rokem projektu Sídla bezpečná pro ptáky“