Pozvánka na Exotický rámus – ornitologický koncert a zvukovou procházku

Zuzana Karlíková / / Akce pro veřejnost

Všechny milovníky hudby, přírody a ptačího zpěvu zveme na výjimečnou událost – spojení hudebníků a ornitologů – koncert Orchestru Berg.

Ornitologický koncert a zvuková procházka s názvem Exotický rámus se odehraje 1. května v Praze. Začíná procházkou spojenou s poslechem ptáků, vycházet se bude z nádvoří Strahovského kláštera v malých skupinkách a cílem je Sál Martinů, kde proběhne samotný koncert.

Program:
Malá zvuková procházka
Slavomír Hořínka – Kapesní průvodce letem ptáků (světová premiéra)
Olivier Messiaen – Exotičtí ptáci

Účinkují:
Daniel Wiesner – klavír
Orchestr BERG & Peter Vrábel – dirigent
Katedra bicích nástrojů HAMU

Ve spolupráci s Hudební fakultou AMU a Českou společností ornitologickou.
Patronem premiérované skladby je Petr Somol.

Těšíme se na vás!

Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2018

Katarína Slabeyová / / Akce pro veřejnost, Info pro členy, Vítání ptačího zpěvu

Jaro je již v plné síle, další a další druhy tažných ptáků přilétají ze svých zimovišť a s nimi se blíží další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická proto zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody.

Vítání ptačího zpěvu probíhá většinou formou vycházek do probouzející se jarní přírody, a to doslova, protože začátek většiny akcí je naplánován na brzké ranní hodiny, kdy ptáci nejvíce zpívají. A věřte, že stojí za to si přivstat.

Vítání ptačího zpěvu 2017 Valašské Meziříčí. Foto: Jitka Dvorská

Continue reading „Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2018“

Pozvánka na přednášku „Od meliorační trubky k ptačímu parku“

Zuzana Karlíková / / Akce pro veřejnost, Ptačí park Josefovské louky, Ptáci zemědělské krajiny, Zemědělství

Václav Zámečník a Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické odstartují 26. dubna v Národním zemědělském muzeu v Praze přednáškový cyklus o významu vody a půdy v krajině. Účastníci první části cyklu Voda a půda jako společenské dilema se mimo jiné dozví, jak půda a voda ovlivňují (nejen) lidské životy, k čemu je nám chřástal a čejka nebo jak krajinu změnilo zemědělství a jak ji mění Ptačí park Josefovské louky. Přednášející budou povídat i o tom, co v krajině dokáže způsobit řízená povodeň a co pastva divokých koní.

Zájemce o krajinu, venkov a zemědělskou problematiku zveme i na další přednášky z cyklu Voda a půda jako společenské dilema. O zadržování vody v krajině, způsobech hospodaření, nečekaných změnách počasí i o mimoprodukční roli zemědělské krajiny budou v Národním zemědělském muzeu v Praze přednášet odborníci z univerzit, výzkumných institucí i přímo ze zemědělské praxe. Šest témat ve dvanácti přednáškách nabídne posluchačům různé přístupy i možnosti řešení a představí řadu aktuálních výzkumů a dat. Cyklus je určen nejen odborné veřejnosti. Témata se věnují problematice zajímavé i pro laiky, kteří se zemědělstvím nemají osobní zkušenost.

Vstup na přednášky je zdarma, místa si mohou zájemci dopředu rezervovat prostřednictvím webových stránek muzea.

Program přednášek:

26. 4.  Voda a půda jako společenské dilema

17:00–18:00  Od meliorační trubky k ptačímu parku (Ing. Václav Zámečník a Mgr. Břeněk Michálek, Česká společnost ornitologická)
18:00–19:00   Cena za zdravou krajinu: Kde se střetává realita se sny (Ing. Jaroslav Pražan, Ph.D., Ústav zemědělské ekonomiky a informací)

3. 5. Úroda vs. úrodnost

17:00–18:00  Jak systém hospodaření ovlivňuje půdní úrodnost (Ing. Miroslav Florián, Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
18:00–19:00 Klikatá cesta za rovnováhou (Ing. Martin Hutař, ekologický producent)

10. 5. Prostupnost krajiny: šance nejen pro vodu a půdu

17:00–18:00 Co chybí české krajině. Léčba a prevence (Ing. Zdeněk Jahn, CSc., Státní pozemkový úřad, Pobočka Nymburk)
18:00–19:00  Cesta do krajiny vede kolem nás všech (Ing. Vratislava Janovská, Ph.D., CooLAND, z.s.)

17. 5. Co se vejde do polévkové lžíce aneb otrávený edafon

17:00–18:00  Půda jako živý ekosystém. Dialog mezi půdou a kořenem (Ing. Jaroslav Záhora, CSc., Mendelova univerzita)
18:00–19:00  Půda jedová (Dr. Ing. Milan Sáňka, Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Masarykova univerzita)

24. 5. Kam mizí voda a půda z české krajiny

17:00–18:00   Význam půdy pro zadržení vody v krajině (Ing. Jan Vopravil, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a půdy, v.v.i.)
18:00–19:00   Zadržení vody a půdy v krajině – praktická řešení (Ing. František Pavlík, Ph.D., Státní pozemkový úřad)

31. 5. Klimatické změny: malé i velké bitvy

17:00–18:00 Klima a krajina: Z partnerů soupeři (prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., Mendelova univerzita, CzechGlobe)
18:00–19:00  Příběh vody z Milešovky. Diverzita jako životní styl (Daniel Pitek, soukromý zemědělec)

Data z Avifu pomáhají identifikovat místa častých srážek se zvěří

Zuzana Karlíková / / avif, Výzkum a ochrana ptáků

Data z ornitologické databáze birds.cz se nově promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Webovou aplikaci, do které může laická i odborná veřejnost zadávat údaje o srážkách živočichů s automobilovou nebo železniční dopravou, představilo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. před téměř čtyřmi lety. Postupem času se databáze rozrostla o informace z dalších zdrojů a od letošního února jsou zde k nalezení i údaje o ptácích z Faunistické databáze ČSO. Česká společnost ornitologická, která dlouhodobě podporuje projekty občanské vědy, tak pomáhá vytvářet ucelený obraz o problematice střetů zvířat a dopravy.

Rozsáhlá databáze kolizí zvířat s vozidly slouží jak pro výzkumné účely, tak i pro ryze praktické vymezení míst koncentrací (tzv. shluků, hotspots) těchto dopravních nehod, na které pak mohou směřovat opatření, která by kolizím měla zabránit.

Data o srážkách se zvěří slouží k identifikací shluků dopravních nehod. Zdroj: srazenazver.cz

Každý záznam o ptákovi nalezeném u silnice nebo železnice se automaticky přenese do databáze srazenazver.cz a uživatelé birds.cz tak nemusí zadávat žádné další informace navíc. V případě nálezu jiného sraženého zvířete jej mohou po registraci zaznamenat přímo na stránky srazenazver.cz.

Graf znázorňuje rozdělení sražených zvířat v průběhu roku. Výška sloupce odpovídá procentuálnímu podílu nehod daného druhu v daném měsíci. Součet výšek sloupců pro každého živočicha za rok se rovná 100 %.

Už z prvotního srovnání se ukazuje, že údaje z databáze birds.cz přinášejí nové informace. Zatímco u prasete divokého se většina sražených jedinců koncentruje do podzimních měsíců, u zajíce je to v brzkých jarních měsících a u ptáků v květnu a červnu. Jedná se zřejmě o čerstvě vyvedená, nezkušená mláďata. Na jednoho sraženého dospělého ptáka v květnu připadá 2,3 nalezených juvenilních nebo tohoročních jedinců, v červnu 1,4 a v červenci pouze 0,4.

Velká variabilita existuje zejména v čase, kdy ke srážkám dochází. Zdroj: srazenazver.cz

Mnoho dalších otázek ale zůstává nezodpovězených. U srstnaté zvěře například pozorujeme, že se kolize soustřeďují do shluků, bude tomu tak i u ptáků? A pokud ano, jsou to stejná místa jako u srstnaté zvěře? Dochází tam k nehodám po celý rok, nebo jen v některých měsících, případně hodinách? A jací ptáci jsou vlastně nejčastěji oběťmi automobilů? Ze současných údajů vychází, že každý pátý sražený pták je kos černý a bezmála každý desátý je káně lesní. Tyto údaje jsou ale zřejmě zkreslené tím, že kosi umírají častěji ve městech, kde si jich člověk snáze všimne a káňata jsou velcí a i mimo město nepřehlédnutelní ptáci.

Doufáme, že údaje z avifu pomohou k dalšímu studiu problematiky kolizí zvířat s dopravou a že tato spolupráce bude motivací vkládat údaje i o druzích méně zajímavých a často opomíjených. I sraženého vrabce na okresce má význam zaznamenat a s Avifem mobile to zabere méně než minutu.

 

 

Literatura pro zájemce o více informací k problematice

Bartonička, T., Andrášik, R., Duľa, M., Sedoník, J., Bíl, M., in press. Identification of Local Factors Causing Clustering of Animal-Vehicle Collisions on Roads. Journal of Wildlife Management

Périquet, S., Roxburgh, L., le Roux, A., Collinson, W. J., 2018. Testing the Value of Citizen Science for Roadkill Studies: A Case Study from South Africa. Frontiers in Ecology and Evolution 6, DOI=10.3389/fevo.2018.00015.

Bíl, M., Andrášik, R., Bartonička, T., Křivánková, Z., Sedoník, J., 2018. An Evaluation of Odor Repellent Effectiveness in Prevention of Wildlife-Vehicle Collisions. Journal of Environmental Management 205C pp. 209-214.

Bíl, M., Kubeček, J., Sedoník, J., Andrášik. R., 2017. Srazenazver.cz: A system for evidence of animal-vehicle collisions along transportation networks. Biological Conservation 213PA, pp. 167-174.

Bíl, M., Andrášik, R., Svoboda, T., Sedoník, J., 2016. The KDE+ software: a tool for effective identification and ranking of animal-vehicle collision hotspots along networks. Landscape Ecology 31, 231–237.

Bishop, C. A., Brogan, J. M., 2013. Estimates of Avian Mortality Attributed to Vehicle Collisions in Canada. Avian Conservation and Ecology 8 (2).

Bíl, M., Andrášik, R., Janoška, Z., 2013. Identification of Hazardous Road Locations of Traffic Accidents by means of Kernel Density Estimation and Cluster Significance Evaluation. Accident Analysis and Prevention 55, 265–273.

Kociolek, A. V., A. P. Clevenger, C. C. S. Clair, and D. S. Proppe. 2011. Effects of road networks on bird populations. Conservation Biology 25, 241–249.

Sullivan, J. M., 2011. Trends and characteristics of animal-vehicle collisions in the United States. Journal of Safety Research 42 (1), 9-16.

Benítez-López, A., Alkemade, R., Verweij, P. A., 2010. The impacts of roads and other infrastructure on mammal and bird populations: A meta-analysis. Biological Conservation 143 (6), 1307-1316.

Děti na Dobříši pomáhaly chránit ptáky

Gabriela Dobruská / / Akce pro veřejnost, Rady-tipy-návody

Desítky dětí nám dnes pomohly chránit ptačí životy. U stánku ČSO na Dni Země v Dobříši celý den vystřihovaly ze zbytků barevných fólií samolepky, kterými místní skauti polepí nejnebezpečnější skleněné zastávky ve městě.

Školáci i předškoláci se naučili, že jedna silueta na skle je málo a že k účinnému zabezpečení je potřeba sklo polepit hustě. Práce jim šla pěkně od ruky a bylo na nich vidět, že je to baví. Někteří se k nám dokonce opakovaně vraceli, aby přidali další motiv.

Kdo se dřív dostane na řadu? Děti z mateřinek to neměly lehké, všechny chtěly stříhat u malého stolu.
Za odměnu na každého čekala samolepka.

Za spolupráci moc děkujeme všem malým pomocníkům, městu Dobříš, dodavateli samolepících fólií i místním skautům, pro které práce ještě neskončila – čeká je náročný úkol zastávky pomocí vystříhaných samolepek polepit. Držíme palce, ať se to pěkně povede a věříme, že zastávky vyzdobené jejich samolepkami budou dělat radost lidem i ptákům.

Gabriela Dobruská

 

Akce proběhla v rámci projektu Sídla bezpečná pro ptáky.

 

Pozvánka na úpravu stěny pro vlhu pestrou u Čejkovic

Zbyněk Janoška / / Akce pro veřejnost, Info z poboček

Jihomoravská pobočka Česká společnosti ornitologické pořádá při příležitosti Dne Země úpravu lokality, neslavně známé obzvláště barbarským případem ptačí kriminality.

Před rokem vandal ucpal montážní pěnou 57 otvorů hnízdních nor vlhy pestré u Čejkovic na jižní Moravě, přičemž v některých z nich zůstali uvěznění ptáci. Pachatele se sice nepodařilo vypátrat, ptáci ale byli naštěstí vysvobozeni. Zveme všechny zájemce, aby 21. dubna přišli a pomohli připravit lokalitu na blížící se přílet vlh ze zimovišť. Doufáme, že se letos ptáci i přes loňskou zkušenost vrátí. Kromě úpravy stěny vyčistíme i blízké okolí od odpadků.

Nářadí a odvoz na místo zajištěny, doporučujeme vzít si dostatek nápojů a pracovní rukavice.

 

Sraz je v sobotu 21. dubna v 8:45 před obecním úřadem v Čejkovicích. Zájemci ať se hlásí Zbyňkovi Janoškovi na mail janoska@birdlife.cz nebo na telefon 774 920 993.

Zápis z jarní členské schůze ČSO 2018

Česká společnost ornitologická / / členské schůze, Info pro členy

Dne 10. 3. 2018 se uskutečnila v Základní škole U Vršovického nádraží v Praze 10  jarní členská schůze České společnosti ornitologické. Počasí bylo docela schůzovní, zataženo, po ranním dešti, teplota však spíše jarní, po nedávných mrazech rtuť teploměru vyšplhala až k 10 stupňům Celsia. Schůzi zahájil člen výboru Martin Fejfar. Jelikož se blíží dubnové výročí založení ČSO, uvedl nejprve videoklip, natočený již k devadesátinám ČSO v roce 2016.

Lucie Hošková v úvodním bloku představila členům, co chystá ČSO pro rok 2018. Jelikož byl zvolen Ptákem roku sýček, nejprve představila chystané akce Soví noci. Letos se budou konat i tradiční akce Jaro ožívá, Rorýsí školy, Vítání ptačího zpěvu (nově i pro zrakově handicapované), Večerní vycházky za synantropními druhy (což je loni úspěšně spuštěný nový typ vycházky), dále zářijový oblíbený víkend pro rodiny s dětmi a samozřejmě členské akce na Josefovských loukách (zde nově představíme také exmoorské divoké koně).

Řadu akcí organizuje ČSO pro školy. Budou probíhat semináře pro školy s projektem Sídla bezpečná pro ptáky, uskuteční se rovněž mezinárodní workshop pro učitele mateřských škol a 1. stupně základních škol, a to v Irsku a následně v ČR (s podporou programu Erasmus+).

V roce 2018 bude pokračovat zpracovávání hnízdních dat pro národní atlas a pro evropský atlas EBBA2. Členové, ale i jiní zájemci si mohou zakoupit své oblíbené ornitologické zboží (trička, plyšové hračky, publikace, atd.) též na novém webu www.eshop.birdlife.cz.

Lucie Hošková závěrem informovala členy o darech na činnost ČSO. Za rok 2017 činily celkem 3 659 000 Kč, z toho dary členů tvořily cca dvě třetiny, zbytek byl většinou z podpory hlavních sponzorských firem. Pokud jde o individuální dary, nejvíc jde na Josefovské louky, ochranu a výzkum sýčka a sponzoring Evropského hnízdního atlasu.

Zdeněk Vermouzek uvedl nový projekt – Liniové sčítání druhů (LSD). Jde o posunutí celostátního monitoringu ptáků na kvalitativně lepší úroveň díky moderním metodám a technologiím, bude to mít celostátní rozsah, zahrne všechny druhy ptáků, bude i zimní sčítání, získáme trendy početnosti (biotopově-specifické trendy), informace o nárocích na prostředí (budeme jedna z mála zemí Evropy, která to bude mít v takovém rozsahu) a odhady velikosti populací. Dále Zdeněk Vermouzek představil technické vybavení a popsal liniovou metodu sčítání. Základem je výběr lokality na základě náhodného výběru počítačem, aby to mělo vědečtější přínos (nemá totiž moc smysl chodit na tzv. provařené lokality). LSD nemá JPSP nahradit – oba programy mají běžet paralelně. Závěrem Zdeněk Vermouzek charakterizoval subjekty, pro které je tato metoda vhodná – pro všechny se zájmem o přírodu a techniku. Zájemci se mohou přímo obrátit na něj.

Vašek Zámečník hovořil o praktické ochraně ptáků v zemědělské krajině. Konkrétně se zaměřil na ochranu hnízd a hnízdišť, což je i naplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Představil smysl ochrany na příkladu čejky. Uvedl tři nejčastější metody ochrany hnízd: oplocení, viditelné vyznačení, ponechání části pole/louky v bezzásahovém režimu. Na konkrétních druzích (moták lužní, moták pochop, chřástal polní) pak uvedl konkrétní příklady ochrany. Pak se věnoval způsobům, jak hnízda hledat, zejména na příkladu čejky. Vysvětlil praktický význam veřejného registru půdy LPIS (vedeného Ministerstvem zemědělství) pro ochranu ptáků. Příspěvek vyvolal živou diskusi přítomných členů.

Martin Fejfar krátce pohovořil o pobočkách ČSO. Výbor ČSO dlouhodobě stojí o to, aby v regionu Praha-Středočeský kraj vznikla také pobočka. Výbor vyzval případné zájemce o vznik této pobočky, aby se zamysleli nad tím, zda a jak by toto realizovali. Postupně by tak přicházelo v úvahu transformovat jarní členskou celostátní schůzi v Praze na schůzi pražského a středočeského regionu.

Lukáš Viktora hovořil o dvouletém projektu Sídla bezpečná pro ptáky, zaměřeném za prvé na prevenci kolizí ptáků se zrcadlícími se stěnami a za druhé na prevenci ochrany sídel synantropních ptáků na stavbách. V roce 2018 budou organizovány přednášky na vysokých školách pro studenty architekty. Na konci vystoupení připomněl loňskou úspěšnou kampaň (Ne)Bezpečné zastávky.

Katarína Slabeyová představila akce ČSO pro veřejnost. ČSO uskuteční První žákovskou ornitologickou konferenci 22. 5. 2018 v Praze, ve středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty středních škol. Dále představila vycházky ke Světovému dni mokřadů, viz i www.worldwetlandsday.com. Shrnula členské exkurze 2017 a představila exkurze ČSO v roce 2018.

Po přestávce byl nejprve promítnut dokumentární film Jana Hoška a Mariana Poláka Lidé, kteří pozorují ptáky.

Zdeněk Vermouzek upozornil na potenciální ohrožení zájmů ochrany přírody v lokalitě Vrchbělá (krajina pod Bezdězem, převážně bezlesé plochy po bývalém armádním prostoru). Jedná se o významnou lokalitu pro lelka lesního, ale i sluku lesní a křepelku polní v ptačí oblasti a CHKO Dokesko-Máchův kraj. V loňském roce byl podán (prozatím naštěstí neúspěšně) podnikatelský projekt odkupu pozemků od města Bělá pod Bězdězem na vybudování nové vilové čtvrti a 200 ha golfového hřiště.

Vrcholem schůze byl příspěvek Martina Šálka o Ptákovi roku 2018, jímž se stal sýček obecný. Nejprve hovořil o rozšíření, početnosti, biologii a příčinách ohrožení. Představil Projekt Athene 2014–2020, financovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj. V něm je pozornost zaměřena mimo jiné na eliminaci rizikových technických prvků v teritoriu rozšíření (sudy na dešťovou vodu, komíny, duté sloupy, zemědělské fukary). K sýčkovi bylo již letos vydáno číslo časopisu Ptačí svět.

Vít Štancl informoval o práci skupiny pro ochranu mokřadní lokality Slatina u Dubče na východě Prahy. Jedná se o retenční nádrž o rozloze cca. 9 ha s bohatými litorálními porosty  šíře až 50 metrů. Monitoring probíhá od 2010, dosud zaznamenáno 172 druhů, 67 jsou na seznamech zvláště chráněných druhů zákona o ochraně přírody a krajiny. Ačkoliv ČSO již před několika lety podala návrh na vyhlášení lokality za zvláště chráněné území, dosud Praha s rozhodnutím otálí.

Závěrem si členové vychutnali odborně podaný, ale přesto velmi zajímavý příspěvek Lukáše Viktory o exkurzi ČSO do Ománu, která proběhla v listopadu 2017. Neznalého posluchače překvapila především bohatost druhů ptáků v této končině Arabského poloostrova.

Ve 14:00 Martin Fejfar členskou schůzi ČSO ukončil a popřál všem hodně ornitologických zážitků v pomalu se rozjíždějící jarní sezóně.

Zapsal: Vojtěch Stejskal

Zástupci ČSO se zúčastnili školení specialistů kriminální policie

Zuzana Karlíková / / PannonEagle, Tiskové zprávy

Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek se spolu s psovodkou projektu PannonEagle Life Klárou Hlubockou a se zástupcem Ministerstva životního prostředí Arnoštem Cetkovským zúčastnil pravidelného školení specialistů kriminální policie. Aktuálně běžící projekt na potírání ptačí kriminality v panonské oblasti, PannonEagle Life, i cenné zkušenosti z předcházejícího projektu Helicon Life zde kriminalistům představil vedoucí projektu Márton Horváth z Maďarska. Zástupci České společnosti ornitologické využili školení k seznámení policistů s problematikou ptačí kriminality a také k domluvě společných postupů. Klára Hlubocká pak policistům předvedla se svými speciálně vycvičenými psy vyhledávání otrávených návnad a otrávených ptáků v praxi.

Klára Hlubocká předvedla kriminalistům vyhledávání otrávených návnad a mrtvých zvířat v praxi. Foto: Arnošť Cetkovský

Toto setkání představuje důležitý krok v ochraně ptáků a posloužilo jak k vzájemnému předání informací mezi ČSO a environmentálními kriminalisty, tak i k navázání osobních kontaktů, které se budou při vyšetřování trávení v budoucnosti hodit.

[logo-carousel id=pannoneagle]

Projekt PannonEagle Life běží s přispěním finančního nástroje Evropského společenství LIFE a dotace Ministerstva životního prostředí.

Lidé přivítají ptačí zpěv napříč Českem

Zuzana Karlíková / / Akce pro veřejnost, Tiskové zprávy, Vítání ptačího zpěvu

Vítání ptačího zpěvu, tradiční jarní akce České společnosti ornitologické, letos proběhne od dubna do začátku června na více než 120 místech Česka. Milovníci ptactva a přírody tak budou mít příležitost oslavit příchod jara a návrat tažných ptáků vycházkami do přírody v doprovodu zkušených ornitologů. Lidé se mohou těšit nejen na informace o ptácích a možnostech jejich ochrany, ale na mnoha místech proběhnou například ukázky kroužkování ptáků, výstavky ptačích budek nebo soutěže pro děti. Podrobný seznam všech akcí najdou zájemci na webu České společnosti ornitologické.

Loňské Vítání ptačího zpěvu v Tchořovicích u Blatné. Foto: Petr Pavlík

Continue reading „Lidé přivítají ptačí zpěv napříč Českem“

Hlasové zadávání v Avif Mobile

Zdeněk Vermouzek / / avif, Rady-tipy-návody

Jedna stará poučka říká, že technologie nám velice usnadňují práci, kterou bychom nikdy nedělali, kdybychom je neměli. Když už ovšem ve světě technologií žijeme a používáme je, je rozumné právě ta usnadnění znát a používat je.

Jedním takovým usnadněním je hlasové zadávání pozorovaných ptáků do mobilní aplikace avifu. Google si již velmi obstojně poradí s češtinou, rozpoznávání řeči ovšem bohužel zatím běží jen na serverech. A z toho plyne první velké omezení: Rozpoznávání řeči v praxi funguje jen s dobrým internetovým připojením LTE. Ve vzdálenějších místech v terénu, kde je slabší signál, nemáme šanci. Ale míst s dobrým signálem stále přibývá, takže pokud chodíte na ptáky někam do civilizované krajiny, mohou se vám následující řádky hodit.

Nejpracnější a nejprotivnější součástí zadávání pozorování do Avif Mobile je bezpochyby zápis druhu. Na displeji telefonu musíme vyťukat alespoň několik písmen a pak druh vybrat z nabídky. A mokrými či zmrzlými prsty to jde těžko, každou chybu je potřeba opravit. Hlasové zadávání je proto vynikající alternativou. Samo o sobě nesouvisí vůbec s avifem, zajišťuje ho klávesnice Gboard. Tu je napřed potřeba do telefonu nainstalovat a zvolit jako výchozí.

Na Google Play najdeme a nainstalujeme klávesnici Gboard. Potom v nastavení telefonu zkontrolujeme, že je Gboard zvolena jako výchozí klávesnice. (Přesný vzhled obrazovek se může lišit podle telefonu a podle verze androidu.)

Nyní již stačí v Avif Mobile (nebo kdekoli jinde, kde potřebujeme zadat text) stisknout na klávesnici tlačítko mikrofonu a nadiktovat název druhu, poznámku či co je potřeba — a převedený text se za pár vteřin objeví na obrazovce. Tak jednoduché to je. A české názvy ptáků umí google výborně!

Místo psaní textu stačí na Gboard ťuknout na mikrofon, chviličku počkat, než začne telefon „poslouchat“, a potřebný text jednoduše nadiktovat.

A teď už je nejvyšší čas přestat si hrát s mobilem a vyrazit do terénu! S hlasovým zadáváním druhů bude zas o něco víc času na ptáky.

Vývoj aplikace Avif mobile podpořila společnost E.ON, Česká republika, s.r.o.  Děkujeme!

Vzácní orli královští už začínají hnízdit

Zuzana Karlíková / / PannonEagle, Tiskové zprávy

Orlům královským, klenotům mezi českými dravci, začala hnízdní sezóna. Nejméně jeden pár už sedí na vejcích a u dalších to ornitologové brzy očekávají. Loňský rok byl pro orly velmi vydařený a 10 úspěšně vyvedených mláďat je druhým nejlepším výsledkem od roku 1998, kdy v Česku orli královští zahnízdili vůbec poprvé. Zároveň to byl ale i historicky první rok, kdy se hned dva orli královští stali oběťmi otrávených nástrah. Po travičích a jedovatých nástrahách pátrá v rámci projektu PannonEagle Life speciální jednotka České společnosti ornitologické. Ochranáři zároveň všechna hnízda orlů královských sledují, aby ptákům zajistili klid pro hnízdění a mohli zasáhnout v případě ohrožení hnízd člověkem nebo například nepřízní počasí.

Mládě orla královského na hnízdě zachycené při kroužkování. Foto: Hynek Matušík

Continue reading „Vzácní orli královští už začínají hnízdit“

Kurzy ornitologie v Orlickém Záhoří

Katarína Slabeyová / / Akce pro veřejnost, Info pro členy

Nenechte si ujít tradiční Kurz praktické ornitologie konající se v srdci Ptačí oblasti Orlické Záhoří na Bedřichovce! Termín je stanoven na 22. – 26. června 2018. Hlavním cílem kurzu je podpora a motivace začínajících ornitologů. Naučíte se určovat ptáky podle vzhledu i hlasu přímo v terénu, seznámíte se s metodami ornitologického výzkumu v teorii i praxi. Prohlédneme si zblízka odchycené ptáky a prožijeme i pohodu u ohně.

Continue reading „Kurzy ornitologie v Orlickém Záhoří“

Beskydské houkaní a jeřábkování 2018

Česká společnost ornitologická / / Info pro členy, Malé členské granty
Ve dnech 23. – 25. března se u obce Řeka (okres Frýdek–Místek) na území CHKO Beskydy uskutečnil další ročník Beskydského houkání a jeřábkování. Tato akce byla podpořena malým členským grantem České společnosti ornitologické a jejím cílem bylo zmapovat výskyt sov, šplhavců a lesních kurů na území lesní správy Morávka v Ptačí oblasti Beskydy. Získané údaje budou Správou CHKO Beskydy využity jako podklad k ochraně ornitologicky nejhodnotnějších porostů, zejména při přípravě nového Lesního hospodářského plánu, který se bude zpracovávat v roce 2021. Dále poslouží k hodnocení dosavadních ochranářských opatření realizovaných v této oblasti a v neposlední řadě ke sledování početnosti jednotlivých ptačích druhů.

Continue reading „Beskydské houkaní a jeřábkování 2018“

Probíhá první ročník monitoringu hlasové a hnízdní aktivity sluky lesní v ČR – zapojte se!

Česká společnost ornitologická / / Info pro členy, Info z pracovních skupin, Výzkum a ochrana ptáků
Dramatický okamžik večerního přeletu tokajících sluk lesních. Foto: Pavel Růžek
Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB) spustila nový monitorovací projekt se zapojením širší veřejnosti – tentokrát zaměřený na lesní druh – sluku lesní (Scolopax rusticola). Romantická atmosféra letící sluky proti světlé obloze nad šeřícím se lesem plným jarních vůní patří mezi jedinečné zážitky z naší přírody. Máte chuť to zažít na vlastní kůži a přispět k výzkumu našich sluk? Přečtěte si metodiku a přidejte se!

 

Vojtěch Kubelka, Vojtěch Kodet, Libor Schröpfer & Miroslav Šálek

Zvířat zabitých traviči přibývá, poslední obětí je orel mořský

Zuzana Karlíková / / PannonEagle, Tiskové zprávy

Policie se zabývá dalším nálezem mrtvého dravce s důvodným podezřením na otravu. Mrtvý orel mořský objevený na Strakonicku je jen za tento rok s největší pravděpodobností již devatenáctou obětí otrávených nástrah, které berou velmi brutálním způsobem život často extrémně vzácným a ohroženým druhům dravců. Orel si zřejmě přinesl část návnady na místo, kde se jejím pozřením otrávil. Zbytek nástrahy se smrtelně jedovatým karbofuranem tak může stále být v širším okolí nálezu a ohrožovat další dravce, ale i jiné živočichy včetně člověka. Lidé by se v případě podezřelého nálezu návnady nebo uhynulého zvířete neměli ničeho dotýkat, ale měli by neprodleně volat policii a Českou společnost ornitologickou.

Dospělý orel mořský se stal zřejmě již letošní devatenáctou obětí travičů. Foto: Pavel Kuncipál

Continue reading „Zvířat zabitých traviči přibývá, poslední obětí je orel mořský“

LSD je klíčovým programem občanské vědy v ČSO.

Liniové sčítání druhů je spuštěno

Zdeněk Vermouzek / / Info pro členy, LSD

LSD, nový program občanské vědy, je připraven k ostrému spuštění. Funguje web umožňující vylosování sčítací lokality i mobilní aplikace pro záznam ptáků v terénu. První sčítací termín začíná 15. dubna, je tedy nejvyšší čas připravit si vybavení a sčítací linie a vyzkoušet sčítání nanečisto.

Continue reading „Liniové sčítání druhů je spuštěno“

Chladné počasí znepříjemnilo život i ptačím navrátilcům ze zimovišť

Zuzana Karlíková / / O ptácích, Ptáci zemědělské krajiny

První ptačí navrátilci ze zimovišť museli v uplynulých dnech čelit silným mrazům. Občasné mrazíky a chladnější počasí jsou sice schopni zvládat, ale letošní delší mrazivé období místy doprovázené i sněhovou pokrývkou jim značně ztížilo přístup k potravě, kterou v tomto období tvoří hlavně žížaly. Ptáci tak hledali místa, kde měli alespoň nějakou šanci něco ulovit. Na mnoha místech tak bylo možné zahlédnout ptáky i v těsné blízkosti lidských sídel, například na dvorcích nebo zahradách, kde se obvykle neobjevují. Na potravně vhodných stanovištích lidé pozorovali i nezvykle velká hejna. Změnilo se i chování ptáků – zejména oslabení jedinci ztráceli plachost a při vyrušení odlétali často až na poslední chvíli. Velmi slabí jedinci pravděpodobně nepřežili, ale nastávající oteplení přináší naději pro ptáky v dobré kondici.

Ptačí navrátilci museli čelit silným mrazům. Vysílení ptáci ztráceli plachost. Foto: Filip Laštovic

Continue reading „Chladné počasí znepříjemnilo život i ptačím navrátilcům ze zimovišť“

Jaké byly vycházky ke Světovému dni mokřadů 2018

Katarína Slabeyová / / Akce pro veřejnost

Letošní vycházky u příležitosti Světového dne mokřadů se konaly ve znamení teplé zimy. Vzhledem k dlouhotrvajícímu teplému počasí jsme se dívali na připravované vycházky skepticky. Vodní plochy na sever od nás nebyly totiž zamrzlé. Počty zimujících ptáků byly proto nízké, vzácných hostů pramálo. I přesto odcházeli návštěvníci 19 letošních vycházek spokojeni. Příroda nám opět dokázala, že má co nabídnout. Bylo na co se dívat; kromě běžnějších kachen divokých, lysek, slípek a kormoránů byli pozorováni i poláci velcí a chocholačky, morčáci velcí, hoholi severní a dokonce i vůbec ne běžní turpani hnědí. Velkou radost dělal účastníkům některých vycházek klenot naší přírody – ledňáček.

Několik obrázků z letošních vycházek najdete i v albumu na našem Facebooku.

Gabriela Dobruská a Katarína Slabeyová

Součástí vycházky k Vltavě v pražské Troji byla i ukázka toho, jak se měří průhlednost vody za pomoci Secchiho desky.

Po opuštění krmiště v pražských Modřanech byla Vltava téměř prázdná. Celou vycházku zachránil pózující ledňáček. Všichni měli čas si ho detailně prohlédnout a dokonce určit pohlaví.

Foto: Gabriela Dobruská

Největší zájem byl o vycházku k Berounce ze Srbska do Berounu, které se zúčastnilo až 86 lidí! Cestou byla možnost podívat se i na zimoviště netopýrů ve štolách lomu Alkazar.

Foto: p. Šimunek

Vycházka do okolí Městce Králové se vydařila. Počasí vydrželo až do konce, pozorovaných a kroužkovaných bylo 17 druhů ptáků. Účastníci se dozvěděli něco o mokřadech a historii rybníků na Městecku, i o záměru zřídit několik tůní v lokalitě Holička. Děti byly nadšené z připravené bojovky, během které hledaly papírové obrázky ptáků.

Foto: Petr Junek

Procházka zimní krajinou po jižním břehu Vavřineckého rybníka byla ukončena v restauraci U Myslivce v Uhlířských Janovicích. Po společném obědě následovala diskuse a zhodnocení ornitologického roku 2017 na Kutnohorsku s prezentací výsledků různých pozorování.

Už počtvrté se sešli zájemci o poznávání zimujících ptáků na železniční zastávce v Řeži, přímo odkud je možné pozorovat hnízdiště sokola stěhovavého. Letos účastníci vycházky pozorovali jeho menší příbuzné – pár poštolek obecných. Trasa pokračovala po pravém břehu Vltavy až k přívozu Klecany – Roztoky. Z pozorovaných druhů početně dominovali racci (několik stovek), ale ukázali se i hoholi severní, morčáci velcí, potápky malé, volavky popelavé a dokonce i létající drahokam – ledňáček říční!

Foto: Roman Mikuš

Vycházka za ptáky do okolí Plané nad Lužnicí vedla přes zámecký park ve Strkově se zajímavými řezbářskými díly. Z 19 účastníků bylo 9 dětí.

Foto: Stanislav Vyhnal

Ti, kteří uposlechli výzvu organizátorů vycházky k Berounce z Plzně do Chrástu a přinesli si sebou něco na opečení na ohni, rozhodně nelitovali.

Foto: Pavel Moulis

Aprílové počasí neodradilo zhruba 50 účastníků (bez psů), kteří se sešli na východním břehu jezera Milada u Ústí nad Labem. Slunečné počasí bylo střídáno prudkými dešťovými přeháňkami, ale bylo na co koukat. Účastníci viděli stovky lysek, poláků velkých i poláků chocholaček, desítky kormoránů a potápek roháčů. Někteří roháči již byli ve svatebním šatu a tokali. Objevili jsme i skupinku osmi turpanů hnědých, hoholy severní, morčáky velké a dokonce i kachny divoké.

Foto: Jiří Preclík

Účastníci vycházky na Nechranickou nádrž a Ohři v Žatci pozorovali několik tisíc velkých racků (bělohlavý/stříbřitý), sokola stěhovavého, turpana hnědého, 21 hoholů severních a mezi husami velkými na vypuštěném Vinařském rybníce i jednu husu indickou, pravděpodobně ulétlou z domácího chovu. Likvidace mokřadu u obce Chbany, která byla pozorována během vycházky, byla nahlášena pracovníkům CHKO Slavkovský les k prověření.

Skupinka 18 milovníků přírody se vypravila po okolí Velkého rybníka v Horním Podluží. Při prvních krocích je překvapil racek bělohlavý, po chvilce se objevilo pár kachen divokých, v pobřežních olšinách se pohyboval loňský pták roku datel černý a také jeho příbuzný strakapoud velký. Při cestě zpět účastníci pozorovali i pár orlů mořských.

Foto: Roman Neckář

Na vycházku o okolí přírodní památky Osypané břehy v unikátní a nezregulované části řeky Moravy, kde se m.j. natáčel film Karla Zemana Cesta do pravěku, se vypravilo 17 lidí. Místo dinosaurů účastníci pozorovali pouze jejich do současnosti přeživší potomky – ptáky. Opeřenců bylo sice vzhledem k mírné zimě poskrovnu, nicméně potěšilo pozorování dvou vodoušů kropenatých, orla mořského a pravidelně, takřka na každé vyhlídce, se nechali pozorovat morčáci velcí.

O obě akce na severu Moravy byl zájem nejen ze strany veřejnosti – vycházky na Kozmické louky se zúčastnilo 26 lidí a vycházky do Poodří 31 – ale i médií. Natáčel zde Český rozhlas i televize LTV Plus Klimkovice.

Foto: Jiří Hon

Všem organizátorům jednotlivých akcí moc děkujeme za jejich čas a energii, kterou věnují přípravě a průběhu vycházek, ale i za zaslání zpětných hlášení a fotek, které pak zprostředkují naše zážitky z terénu i všem ostatním!

Výzva pro organizátory Vítání ptačího zpěvu 2018

Katarína Slabeyová / / Akce pro veřejnost, Vítání ptačího zpěvu

Vážení organizátoři Vítání ptačího zpěvu!

Blíží se nám hlavní termín letošního Vítání ptačího zpěvu, kterým je tradičně první květnový víkend, letos tedy 5. – 6. května 2018. Pokud v letošním roce plánujete akci spojenou s oslavou příchodu jara v ptačí říši (vycházku, přednášku, ukázku kroužkování apod.), prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, přibližného programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 2. 4. 2018 na  slabeyova@birdlife.cz. Continue reading „Výzva pro organizátory Vítání ptačího zpěvu 2018“

Reportáž z členské exkurze na střední Moravu 2017

Alena Klvaňová / / Exkurze ČSO

Střední Pomoraví, 13. – 15. 10. 2017

Podzimní exkurze tentokrát směřovala na Střední Pomoraví. Sešli jsme se v pátek večer v Přerově, kam se každý z nás dostal vlastními silami. Ubytováni jsme byli v krásném pensionu Za Mlýnem, kde nám nic nechybělo. Přivítali jsme se ve společenské místnosti se starými známými a vedoucí zájezdu Jožka Nožička nás seznámil s programem. Gurmáni pak mohli využít kuchyň vyhlášené restaurace U Labutě v sousedství. Continue reading „Reportáž z členské exkurze na střední Moravu 2017“

„Na svatého Řehoře čáp letí přes moře“ – platí to stále?

Gabriela Dobruská / / Čapí hnízda, Info pro členy, Tiskové zprávy, Výzkum a ochrana ptáků

Praha, 12. 3. 2018. Podle prastaré pranostiky, kterou zná většina z nás, by čápi právě dnes měli přelétat moře a my bychom je mohli v následujících dnech čekat doma na hnízdech. Při pohledu na mapu čapích hnízd na cap.birdlife.cz ale zjistíme, že zvláště v západní části země jsou již některá hnízda obsazena, zatímco Morava zůstává zatím bez čápů. Jak to bude dál a co za tím stojí? Pomozte ornitologům sledovat jejich přílet. Pozorujte hnízda ve svém okolí a datum, kdy se poprvé objeví, zadejte na cap.birdlife.cz!

Continue reading „„Na svatého Řehoře čáp letí přes moře“ – platí to stále?“

Ptákům se letos z teplých krajů nechtělo – vracejí se až teď

Zuzana Karlíková / / O ptácích, Tiskové zprávy

Právě v těchto dnech se k nám masově vracejí ptáci, kteří dosud čekali, až poleví mrazy. Proto stojí za to vyrazit o tomto víkendu do přírody a sledovat špačky, čejky, skřivany nebo drozdy, kteří urazili svou každoroční náročnou pouť a přilétají k nám právě teď. Obvykle se v Česku začnou objevovat skřivani, konipasi nebo špačci už od poloviny února. V letošním roce ale ptáky odradila vlna silných mrazů a na skřivánčí písně jsme si museli počkat až do března.

Na zpěv skřivanů polních jsme si letos museli počkat o něco déle. Návrat ptáků zpomalily mrazy. Foto: Luboš Mráz, naturfoto.cz

Continue reading „Ptákům se letos z teplých krajů nechtělo – vracejí se až teď“

Testujeme novou mobilní aplikaci k Jaro ožívá

Gabriela Dobruská / / Info pro členy, Vzdělávání

Na světě je nová mobilní aplikace Ptačí migrace! Přiblíží dětem neuvěřitelný fenomén ptačí migrace na příběhu 5 druhů z Jaro ožívá. Upoutá děti svojí kouzelnou grafikou a velice jednoduchou formou jim představí koloběh ptačího stěhování. Děti hledají posloupnost mezi obrázky z jejich života a prostředím, ve kterém se odehrávají. Seznámí se i s nebezpečím, ketré na jednotlivé druhy po cestě čeká. Aplikace bude součástí vzdělávacích materiálů, které právě vznikají za spolupráce všech partnerů projektu na půdě Univerzity v Gdaňsku.

Zatím máme testovací verzi, která vznikla jako součást projektu Skrze přírodu k lepšímu životu, podpořeným programem Erasmus +. Těšte se na ostrou verzi!

Gabriela Dobruská