Přehled akcí ČSO v roce 2019

-> Přehled akcí v roce 2020


ROK 2019

4. – 6. 1. sčítání v rámci programu Ptačí krmítka

18. 1. ornitologický ples ČSO

26. 1. – 16. 2. vycházky ke Světovému dni mokřadů

9. 2. schůze SOVDS

16. 2. schůze Severočeské pobočky, Doksy

23. 2. schůze MOS, Přerov

2. 3. schůze Východočeské pobočky, Pardubice

2. 3. schůze Slezské ornitologické společnosti, Ostrava

9. 3. členská schůze ČSO, Praha

9. 3. schůze Jihomoravské pobočky, Brno

9. 3. úklid Josefovských luk, u Poklasního mlýna

21. 3. přednáška „Přežijí tetřívci v Krkonoších a Jizerských horách rok 2040?“, Liberec

23. 3. schůze JOK

6. 4. schůze Západočeské pobočky

10. 4. NGO Market, Praha

24. 4. Den Země, Toulcův dvůr

27. 4. Den Země, Zoo Liberec

6. – 12. 5. exkurze Itálie – Alpy, delta Pádu a Soči

11. 5. MayDay, Zoo Olomouc

18. – 19. 5. exkurze Třeboňsko

21. 5. seminář Ochrana synantropních ptáků, Ostrava

14. – 26. 5. exkurze Gruzie

22. – 26. 5. Natura Viva, Lysá nad Labem

24. – 26. 5. VTV Pulčíny, Beskydy

24. – 26. 5. VVT Rozkoš

25. 5. Den stromů na hradě Lukov

29. 5. seminář pro učitele Přírodě na dosah, České Budějovice

31. 5. – 12. 6. exkurze Kazachstán

6. 6. Čapí den v Čeladné

6. – 8. 6. Veletrh vědy – společně s Ústavem biologie obratlovců AV ČR

7. 6. Noční příroda Josefovských luk, u Poklasního mlýna

7. – 8. 6. Veletrh vědy a výzkumu, Pevnost poznání Olomouc

11. 6. Nástrahy života šelem a dravců v české přírodě, Langhans, Praha

13. 6. exkurze Pískovny pro břehule, Božice

14. 6. výprava za rybáky, Tovačov

15. – 16. 6. exkurze Polsko – NP Stolové hory

17. 6. exkurze Pískovny pro břehule, Suchdol nad Lužnicí

21.6. – 19.7. večerní vycházky za ptačími sousedy

13. 7. Bioslavnosti, Staré město pod Sněžníkem

19. –  28. 7. volný pracovní tábor na Josefovských loukách

25. 8. – 1. 9. exkurze delta Dunaje, Rumunsko

30. 8. noc netopýrů na Josefovských loukách

6. 9. Světový den bahňáků 2019

6. – 8. 9. Víkend pro rodiny s dětmi

21. 9. exkurze VN Rozkoš

27. – 29. 9. Šestá jihočeská ornitologická konference

28. 9. členská schůze ČSO v rámci Jihočeské konference

30. 9. – 6. 10. Týden Skleněného zabijáka

5. – 6. 10. Festival ptactva

19. 10. Biojarmark, Národní zemědělské muzeum

2. 11. zazimování Ptačího parku, Josefovské louky

9. – 10. 11. kroužkovací aktiv, Kostelec nad Černými lesy

17. 11. Vycházka za ptačími obyvateli do Milíčovského lesa

25. 11. Vycházka za ptáky do Královské obory, Praha

26. 11. Za ptáky našeho okolí – seminář pro učitele

30. 11. schůze Jihomoravské pobočky, Brno

30. 11. schůze Slezské ornitologické společnosti, Ostrava

30.11. schůze Západočeské pobočky, Plzeň

30. 11. schůze Východočeské pobočky

5. 12. Mikulášská nadílka pro ptáky, Praha

6. 12. Předání petice za krajinu ministrovi zemědělství, Praha

7. 12. prodejní infostánek, farmářské tržiště Náplavka, Praha

7. 12. schůze Severočeské pobočky, Doksy

7. – 8. 12. infostánek o krmení ptáků, zahradnictví Chládek Praha

Poděkování a přání do nového roku ze správy ptačího parku

Češi před letošními Vánocemi utratili jen přes e-shopy téměř 50 miliard za dárky. Kolik z této sumy se utratilo opravdu za užitečné věci? Kolik z dárků se stane odpadem hned druhý den, kolik za měsíc a kolik příští rok třeba jen z důvodu nových trendů a módy? Každý výrobek se více či méně podílel na devastaci poslední zachovalé přírody na Zemi. Přímo či nepřímo. Od produkce oxidu uhličitého při použití energie na jeho výrobu a transport po likvidaci pralesů v Kongu nebo otravu řek v Tibetu při nešetrné těžbě vzácných kovů potřebných v naší elektronice.

Kontrastující s tímto vrcholným konzumem je neuvěřitelně vzrůstající podpora výkupu první nestátní rezervace pro ptáky – Josefovských luk. Příznivci ptačího parku poslali během jednoho předvánočního měsíce na výkup přírody skoro jeden milión korun. Certifikát za příspěvek na výkup Josefovských luk je smysluplný, přestože v podstatě nemateriální, nádherný dárek blízkým, který je zároveň dárkem přírodě a ohromným potěšením pro Českou společnost ornitologickou, zřizovatele parku.

Koně poslední den v roce čekají na divokou a potenciálně nebezpečnou noc. Foto: Břeněk Michálek

Kéž by se z miliard zbytečně utracených za „kupu plastů“ ukrajovaly ještě větší sumy na záchranu přírody. Srdečně děkuji těm, kteří přesměrovávají tok financí touto cestou a to i na smysluplné ochranářské projekty, které nejsou řízeny Českou společností ornitologickou. V národě ochranářů je takových počinů více než tušíte (např. Místo pro přírodu, Nový prales, …).

Do nového roku přeji ještě více zachráněné či obnovené přírody a spoustu krásných zážitků v ní! Opakovaně děkuji jménem ČSO všem partnerům, dárcům, brigádníkům a dalším podporovatelům. Ptačí park je skutečně dílem vás, stovek lidí, kterým jde o ochranu ptáků a naší pestré přírody.

Na tomto místě chci však zmínit několik dalších jednotlivců, kteří v poslední době pomáhají ptačímu parku nefinančně a mimo pořádané brigády. Služebně nejdéle, přesto zatím nespatřen, dobrovolničí Miloslav Dvořák, který graficky připravuje pozvánky na akce pro veřejnost na Josefovských loukách.

Ohromnou posilou v terénu je domorodec, jenž stráží park téměř denně, hlídá exmoorské koně, uklízí naplavené či odhozené odpadky, udržuje stezky a opravil střechu správního domku ve vstupním areálu. Pokud park navštívíte, velmi pravděpodobně ho potkáte. Vysloužil si titul „Ranger Ota“. Jeho spolupráce na hlídání parku je extrémně důležitá právě teď o svátcích, kdy musíme louky kontrolovat několikrát denně a dokonce v noci. Lidé překypující štědrostí se o Vánocích pokouší divokým koním podstrojovat dobroty, které je mohou zabít a noci se s končícím rokem plní výbuchy různých třaskavin, na což mohou zvířata reagovat nevyzpytatelně. Dnešní noc bude samozřejmě nejrizikovější.

Nakonec, i když ne na posledním místě, chci poděkovat Josefu Rutterlemu, nejvěrnějšímu návštěvníkovi akcí pro veřejnost a zapálenému ornitologovi a ekologovi, který to „dotáhl“ až na členství v pracovní skupině pro ptačí park.

Věřím, že se všemi posilami a vaši neutuchající podporou bude i rok 2019 lepší pro ptáky i pro lidi.

Břeněk Michálek
správce Ptačího parku Josefovské louky

[logo-carousel id=josefovky-2017]

Vltava v centru Prahy

Ohňostroje zabíjejí ptáky, upozorňují ornitologové

Oblíbené novoroční ohňostroje přinášejí kromě chvilkové zábavy a těžkých kovů v ovzduší i stres a smrt zvířatům i ptákům. Česká společnost ornitologická před silvestrovskými oslavami apeluje na veřejnost a žádá o ohleduplnost vůči volně žijícím živočichům. Continue reading „Ohňostroje zabíjejí ptáky, upozorňují ornitologové“

Mapa lokalit LSD obsazených v listopadovém termínu 2018.

Zimní LSD je v plném proudu

Po 14 dní od 25. prosince až do pondělí 7. ledna sčítáme ptáky v zimním termínu Liniového sčítání druhů. Za první tři sčítací dny odevzdalo sčítání již 7 lidí v 8 čtvercích. Je tedy pravděpodobné, že zimní LSD bude alespoň tak úspěšné, jako to podzimní. Přestože zimní monitoring ptáků nemá u nás tradici (s výjimkou vodních ptáků), na začátku listopadu se do sčítání pustilo 40 spolupracovníků. Dohromady jsme obsadili celkem 59 čtverců a sebrali údaje o poloze a chování 13 606 jedinců 101 ptačích druhů.

Mapa lokalit LSD obsazených v listopadovém termínu 2018.
Mapa obaszených čtverců LSD v listopadovém sčítacím termínu 2018.

Pokrytí území našeho státu přesto zůstává nerovnoměrné. Na mapě vidíme i celé nepokryté kraje (Plzeňský a Karlovarský), a i jinde jsou rozsáhlé oblasti zcela bez údajů — tam jsou noví spolupracovníci potřeba nejvíce. Sledování ptáků je ale žádoucí kdekoli.

Účast v LSD má jen dvě podmínky: jednak dobrou znalost určování ptáků podle vzhledu i podle hlasu, jednak ochotu dodržovat metodiku popsanou na www.birdlife.cz/lsd. Pak už se stačí jen odhodlat a vyrazit s tabletem či telefonem na vylosovanou linii. V terénu ji pak můžeme užívat třeba i vylepšeného zadávání hlasem (nově se dá nadiktovat skutečně celý záznam).

Pojďme tedy vykročit do Nového roku společně s LSD!

Na Josefovských loukách jsme vykoupili první hektar z šesti předjednaných.

Srdečně děkujeme všem dárcům, kteří posílají peníze na Josefovské louky! Je vás opravdu hodně a díky tomu jsme již nyní před Vánocemi mohli uskutečnit první nákup z celkem 6ha předjednaných pozemků. Za 234 763 Kč jsme vykoupili 1,2 ha cenných pozemků – např. se podařilo získat louky těsně přiléhající ke Slavíkovskému ptačníku, tedy největší soustavě tůní, kde budou tvořit důležitou nárazníkovou zónu mezi strojově sečenými loukami a ptačníkem. Další širší pruh pozemků jsme získali ve střední části luk a díky tomuto výkupu se podařilo scelit pozemky o výměře 5 ha.

Jak to v současnosti vypadá s pozemky ve vlastnictví ČSO si můžete prohlédnout na mapě zde: https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/josefovske-louky/kupte-si-pozemek-na-josefovskych-loukach/

Největší nákup cca 4 ha pozemků nás čeká na konci ledna, kdy byćhom měli vykupovat celou dosavadní koňskou pastvinu za 883 000 Kč. Pevně věříme, že se nám tuto částku podaří shromáždit, úžasná odezva dárců tomu napovídá. Uspějeme-li, získá ČSO konečně nadpoloviční většinu pozemků a bude tak moci ještě lépe ovlivňovat ochranu ptáků.

Pokud byste rádi také podpořili výkup pozemků na Josefovských loukách, využijte prosím zabezpečený dárcovský portál Darujme.cz

Veškeré dotazy ohledně darů vám ráda zodpovím na hoskova@birdlife.cz.

Děkujeme!

Lucie Hošková

[logo-carousel id=josefovky-2017]

Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky

Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky. Tak se jmenuje publikace, kterou jsme dnešním dnem zveřejnili na internetových stránkách naší společnosti. Publikace zahrnuje přírodě blízké postupy, kterými se mohou vlastníci a správci zelených ploch (nejenom) ve městech řídit a které pomohou vytvářet atraktivní podmínky pro život ptáků. Continue reading „Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky“

Zveme vás na Ornitologický ples 2019!

Oslavte začátek roku 2019 v dobré společnosti – v pátek 18. ledna proběhne již jedenáctý ročník Ornitologického plesu ČSO. Společenský večer plný tance a zábavy odstartuje ve 20.00 a uskuteční se tradičně v Kulturním domě barikádníků – „Barče“, Saratovská 20, Praha 10, jen 5 minut od stanice metra Strašnická.

Můžete se těšit na skvělou hudbu v provedení kapely Dekameron band a bohatou tombolu, která potěší každého milovníka ptactva.

Vstupenky na ples nabízíme za zvýhodněnou cenu 350 Kč v předprodeji (rezervace na tel. 777 330 355 nebo na e-mailu cso@birdlife.cz; vyzvednutí je možné v kanceláři ČSO Na Bělidle 34, Praha 5 – Smíchov nebo přímo 18. ledna 2019 na místě konání plesu) nebo na místě za 400 Kč.

Fanoušky ptactva jistě potěší, že celý výtěžek plesu poputuje na konto ptačího parku ČSO Josefovských luk.

Těšíme se na vás!

Velmi uvítáme ceny do tradiční ptačí tomboly, které můžete nosit do kanceláře ČSO Na Bělidle 34 v Praze 5 až do 17. ledna 2019.

Vaše dotazy k tombole zodpoví Lucie Hošková (hoskova@birdlife.cz).

 

TOMBOLA

Hlavní ceny vyhlašované na podiu Cenu věnoval(a)
Dalekohled Vanguard 10×42 ČSO
Slavík modráček od Jana Hoška Jan Hošek
Hodinky Swarovski Swarovski
Sleva 1500 Kč na exkurzi ČSO CK Primaroute
Fotoobraz www.lencis.cz
Budka sýkorník Jaro Jaroměř
Krmítko dřevěné Jaro Jaroměř
Krmítko plastové Domek Plastia
Taška biopotravin Pro-Bio
Červený baťoh s vybavením na kolo E.ON, ČR, s.r.o.
Víno Pavel Trněný
Bedna sektu Vlastimil Kopáček
Čoko sova Václav Souček
Cena Červené Karkulky z Balkánu Z. Stejskalová, Hoškovi
Vlastnoručně vyškvařené sádlo 3x Petr Voříšek
Gastro kousky – tradiční jedinečné Olomoucké tvarůžky 1kg Jiří Kaláček
Miroslav Nevrlý: Moje ptačí roky s věnováním ČSO
Balíček od ČSO ČSO
Dárkový poukaz do eshopu ČSO ČSO
Další ceny losované přímo Cenu věnoval(a)
Balíček AOPK 3x AOPK ČR
P: Krejčí: Krajinou domova 2x AOPK ČR
Příroda Československa: sada pohlednic 6x AOPK ČR
Bylinky a marmeláda Alena Skálová
Žebradlo se sovičkama plné různých věcí Bechtinovi
Zelená taška plná různých věcí Bechtinovi
Káva Birdsong Coffee 2x BirdSong Coffee
Sleva 1 000 Kč na exkurzi ČSO CK Primaroute
Sleva 500 Kč na exkurzi ČSO CK Primaroute
Vakotaška ČZU 12x Česká zemědělská univerzita
Balíček ČSO 2x ČSO
Dárkový poukaz do eshopu ČSO ČSO
Kalendář – O lidech a sýčcích 10x ČSO
Triko sýček 10x ČSO
Káva a bonboniéra Dita Hořáková
Captain Morgan a premium spirit drink Dobruských
Original Carlsbader Cordial Medoc Dobruských
Vak na cvičení Puma zelený E.ON, ČR, s.r.o.
Taška na notebook Chance E.ON, ČR, s.r.o.
Taška Puma černozlatá 2x E.ON, ČR, s.r.o.
Taška Puma černá sportovní 2x E.ON, ČR, s.r.o.
Zelená konvice TEO TONE E.ON, ČR, s.r.o.
Fit cestovní fleecová deka 2x E.ON, ČR, s.r.o.
Lunch Box Green – obědáček 3x E.ON, ČR, s.r.o.
Taštička na mobil na ruku pro běžce E.ON, ČR, s.r.o.
Drizzle – skládací deštník  2x E.ON, ČR, s.r.o.
Glynn – voděodolný vak E.ON, ČR, s.r.o.
Hlavolam barevný 10x E.ON, ČR, s.r.o.
Svítilna na kolo – set 10x E.ON, ČR, s.r.o.
Hrneček, na který lze psát křídou + křídy 12x E.ON, ČR, s.r.o.
Poukaz na služby Foto Škoda 500 Kč 4x Foto Škoda
Pytlík domácích vlašáků sklizeň 2018 Hoškovi
Sada čajů Sir Winston Tea + hrníček Jana Škorpilová
Rehkovník Jaro Jaroměř
Knížka kocourek Matýsek + plyšový kocourek Matýsek 3x Jiří Kaláček
Grafika na ručním papíře Jiří Kaláček
Povlak na polštář se sovičkou Katarína Slabeyová
Genialita ptáků 3x Knihy Kazda
Krmíme ptáky, ale správně 3x Knihy Kazda
Tetřívčí stopy – samolepky na auto 11x KRNAP
Kniha Krkonoše na ortofotomapách KRNAP
Kniha Krkonoše cestou necestou KRNAP
Kniha Krkonošská tundra KRNAP
Sada tašek na tříděný odpad 5x KRNAP
Balíček KRNAP 3x KRNAP
Dárkové balení slivovice 3x Květinářství u Františka, Pardubice
Dárkové balení rumu 2x Květinářství u Františka, Pardubice
Dárkové balení vína 2x Květinářství u Františka, Pardubice
Dárkové balení vína Květinářství u Františka, Pardubice
L. Martínek: Mýtus o Lynkeovi (Cena Toma Stopparda 2009) 4x Lubomír Martínek
L. Martínek: Olej do ohně (Magnesia Litera 2008) 4x Lubomír Martínek
L. Martínek: Let želvy 4x Lubomír Martínek
Hrneček se zlatým ouškem a podšálkem Milena Svobodová
Fernet extra hořký Mirek Bažant
Domácí med 1kg 2x Mirek Bažant
Domácí medovina,  0,7L 2x Mirek Bažant
Minerály Českého středohoří 3x Muzeum Ústí nad Labem
Minerály Českého středohoří + Pexeso Muzeum Ústí nad Labem
Červený seznam ohrožených druhů bezobratlí Muzeum Ústí nad Labem
140 let muzejnictví na Ústecku – slovníková příručka 3x Muzeum Ústí nad Labem
Předplatné časopisu Naše příroda Naše příroda
CD Ptáci Českosaského Švýcarska + tričko plch zahradní 10x NP České Švýcarsko
CD Ptáci našich národních parků 10x NP České Švýcarsko
Kniha Nejkrásnější výhledy na Českosaské Švýcarsko 5x NP České Švýcarsko
Kniha Národní parky České republiky 2x NP České Švýcarsko
Kalendář Příroda a krajina Českého Švýcarska NP České Švýcarsko
Publikace NP Podyjí  – B. Prokůpek a kol. NP Podyjí
Kniha srovnávacích fotografií – Podyjí v proměnách času + flash disc NP Podyjí
Publikace Co nevíte o NP Podyjí …. + flash disc NP Podyjí
Budka rehkovník – skládačka + sada pohlednic s ptáky 2x ORNIS
Plakáty Ptáci na krmítku + Naše sovy 5x ORNIS
Kniha Pod křídly Slovácko Petra Martínková
H. Coben: Teď nebo nikdy Petra Martínková
V. Šlajchrt: Bankrot Petra Martínková
L. Martínek: Let želvy (Magnesia Litera 2008) Petra Martínková
L. Martínek: Muškátový oříšek Petra Martínková
T. Chevalierová: Ten černý vzadu Petra Martínková
Hrníček na sypaný čaj 2x Petra Martínková
Hrníček pro štěstí Petra Martínková
5 volných vstupenek do Pevnosti poznání Olomouc (Science centrum) Pevnost poznání
2 ks Samozavlažovacích  truhlík Mareta Plastia
Samozavlažovací květináč Doppio 2x Plastia
Moduloo tripack – multifunkční systém kelímkokvětináčů Plastia
Krmítko Finch Plastia
Samozavlažovací truhlík Berberis 2x Plastia
Taška biopotravin 3x Pro-Bio
Fotokniha Dravci Roman Mikuš
Balíček NP Šumava 8x Správa NP a CHKO Šumava
Kalendář ilustrací Pavla Procházky: Světem šumavské přírody Správa NP a CHKO Šumava
Kalendář Divočina bez hranic 5x Správa NP a CHKO Šumava
Balíček Ústav biologie obratlovců 12x UBO
Čoko vrána Václav Souček
4 volné vstupenky ZOO Brno vedoucí útvaru zoologie Petr Suvorov a vedoucí chovatelského úseku Miroslava Piškulová ze Zoo Brno
2 volné vstupenky ZOO Brno 3x vedoucí útvaru zoologie Petr Suvorov a vedoucí chovatelského úseku Miroslava Piškulová ze Zoo Brno
Předplatné časopisu Vesmír Vesmír
Eko kelímek na kávu 2x Zelená domácnost
Krmítko na koule, lojové koule Zelená domácnost
Krmítko na koule 3x Zelená domácnost
Balíček ZOO Lešná , včetně 4 volných vstupenek ZOO Lešná, Zlín
Balíček ZOO Lešná , včetně 2 volných vstupenek ZOO Lešná, Zlín
Balíček ZOO Lešná 4x ZOO Lešná, Zlín
Předplatné časopisu Živa Živa

Kriticky ohrožení sýčkové ve třetině případů hynou v technických pastech

Obyčejná napáječka na vodu. Pro domácí zvířata nepostradatelná, pro divoce žijící živočichy smrtelná. Sudy, roury, komíny, bazény a další technické pasti v blízkosti lidských sídel jsou nejčastější příčinou úhynu sýčků obecných. Jejich zabezpečení může být klíčem k záchraně této malé sovy, jejíž počet za poslední dvě dekády poklesl o 94 %. Continue reading „Kriticky ohrožení sýčkové ve třetině případů hynou v technických pastech“

Ptáci neznají hranice. Češi a Němci budou sčítat ptáky na krmítkách společně

Teploty klesají pod bod mrazu a ptáci čím dál častěji hledají potravu u lidských sídel. Pokud jste ještě nenasypali do krmítka, je nejvyšší čas, vyzývá širokou veřejnost Česká společnost ornitologická. Současně zve k účasti v lednovém sčítání ptáků na krmítkách. Účastníci pomohou ptákům přečkat mrazivé počasí a zároveň pomohou získat důležité údaje o jejich stavech.
Continue reading „Ptáci neznají hranice. Češi a Němci budou sčítat ptáky na krmítkách společně“

Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata

Celkem pět párů sokolů stěhovavých letos obsadilo hnízdní budky připravené pro ně ornitology. Jedná se o již šestou hnízdní sezonu po sobě, od kdy se podařilo kontinuitu hnízdění těchto vzácných dravců v Praze obnovit. Letos byla úspěšná dvě hnízdění v areálech Michle (1 mládě) a Holešovice (3 mláďata). Další dva páry (Malešice a Třeboradice) hnízdily neúspěšně a zcela nový pár osídlil budku ve FN Motol.

Kroužkování mláděte v Michli. Foto: Dušan Rak

Continue reading „Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata“

Ochrana hnízd ptáků zemědělské krajiny v roce 2018

Díky podpoře Ministerstva životního protředí bylo i v roce 2018 možné aktivně chránit ptačí druhy přímo ohrožené zemědělskou technikou. Jednalo se o čejky chocholaté, chřástaly polní a motáky lužní.

Ochrana čejky chocholaté se realizovala zejména prostřednictvím tyčí umístěným na řádek 5 m před a za hnízdem. Celkem bylo touto cestou chráněno 42 hnízd. Navíc se u jednoho hnízdiště se 4 hnízdy podařilo se zemědělským podnikem Rovina Písek domluvit využití agroenvironmentálního opatření na ochranu celého hnízdiště.

Ochrana hnízda čejek pomocí tyčí. Foto: Bohouš Pešek

V případě motáka lužního s nejčastěji ochrana realizovala kombinácí oplocenky a pachového odpuzovače. Celkem se v rácmi projektu podařilo zajistit ochranu 11 hnízdům s celkovým počtem 28 mláďat. Na ochranu motáků lužních přispěl také už druhým rokem Pardubický kraj.

Jedno ze zachřáněných mláďat motáka lužního. Foto: František Buben

Posledním druhem, na kterého byla zacílená zvýšená pozoronost, byl chřástal polní. Hlavní pozornost se soustředila do Ptačí oblasti Králický Sněžník, kde je asi jedna z nejvýznamnějších populací u nás. Celkem bylo chráněno 9 hnízdišť chřástala polního, v 4 případech ponecháním neposečené plochy o velikosti min 1 ha kolem pozice volajícího samce, v 5 případech pak došlo k posunu seče až do července, kdy už hlasová aktivita nebyl zjištěna.

Část louky nesklizené ponechané kolem stanoviště volajícího samce chřástala polního. Foto: Václav Zámečník

 

Václav Zámečník

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí

Výzva organizátorům vycházek ke Světovému dni mokřadů 2019

2. únor, Světový den mokřadů, vychází v následujícím roce na sobotu. Pátý ročník zimních vycházek k vodním plochám a tokům může tedy v příštím roce proběhnout přímo v tomto termínu. V rámci časových možností organizátorů počítáme s tím, že vycházky se kromě víkendu 2.-3. 2. 2019 budou konat i víkend před a po, tedy o víkendech 26.-27. 1. a 9.-10. 2. 2019 Continue reading „Výzva organizátorům vycházek ke Světovému dni mokřadů 2019“

Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky

Česká společnost ornitologická se dlouhodobě věnuje ochraně ptáků v městském prostředí. V něm se potkávají jak ptáci synantropní, uvyklí společnosti lidí, tak i ptáci z volné přírody, kteří v zástavbě vyhledávají zelené plochy. Stávají se tak atraktivní součástí městské zeleně. Jak atraktivní je ale městská zeleň pro ptáky? A dalo by se v tomto směru něco změnit? Continue reading „Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky“

Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology

Českomoravská myslivecká jednota, společně s Českým rybářským svazem a Rybářským sdružením ČR vydaly 5. 12. 2018 tiskovou zprávu (odkaz ZDE). Ačkoliv se týká převážně savců, nastoluje vážné otazníky i pro ornitologa. Týká se totiž druhů, které se díky zákonné ochraně (rozuměj ochraně před pronásledováním ze strany člověka), znovu staly součástí naší fauny. Takový osud potkal naštěstí i některé druhy ptáků, jejichž stoupající počty jsou příkladem úspěšné zákonné ochrany přírody (příkladem může být sokol stěhovavý, orel mořský nebo luňák červený). Continue reading „Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology“

obálka knihy Krmíme ptáky ale správně

Krmíme ptáky, ale správně – recenze

Peter Berthold, Gabriele Mohrová

KRMÍME  PTÁKY, ALE  SPRÁVNĚ

KRMENÍ, OCHRANA A BEZPEČÍ PRO PTÁKY PO CELÝ ROK

Vydalo nakladatelství KAZDA v roce 2018 www.knihykazda.cz

Bertholdova kniha o dlouhodobém přikrmování ptáků je  významný a krásný vánoční dárek

obálka knihy Krmíme ptáky ale správně

Konečně držím v rukou knížku, po jejímž překladu a vstupu do českého ochranářského prostoru jsem zatoužil před řadou let. Byli jsme tenkrát s manželkou na několik týdnů kroužkovat ptáky u doktora Fiedlera v Radolfzellu (na polní stanici Metnau). A tam jsme potkali autora knihy prof. Petera Bertholda. Viděli jsme něco z jeho práce na výzkumu tahu pěnic černohlavých, slyšeli o místních krmištích a zejména mohli kroužkovat spoustu nádherných ptáků. Pak jsem dostal do ruky první vydání Bertholdovy knihy z roku 2005. V Německu se stala okamžitě ochranářským bestsellerem. Nyní spatřila světlo světa již ve čtvrtém vydání a to se objevilo na českém trhu.

Asi nejsem nejlepším a zcela objektivním recenzentem. To proto, že si mne již první německé vydání hodně získalo. Ačkoliv mělo o téměř stovku stran méně. Současné čtvrté vydání, jež si můžete zakoupit, je značně rozšířené o další úvodní, a vlastně ty nejpodstatnější, kapitoly. Profesor Berthold vychází z dramatického úbytku ptáků v Německu. Sledoval tento vývoj zhruba padesát let. Rozebírá příčiny stavu a proces hledání některých neuskutečnitelných řešení. Například tzv. re-ekologizace. Tento zápas o změnu zejména v zemědělské politice je během na dlouhou trať. Rychlejší a okamžitá pomoc je podle Bertholda na dosah ruky – přikrmování, nejlépe celoroční, praktikované zejména v Anglii nebo v USA. Autor uvádí praktické příklady, kde se osvědčilo, například u vrabce domácího.

V dalších kapitolkách rozvádí energetické potřeby ptáků. Zdůrazňuje, že nejsou podle něj zdaleka největší v zimě. Náročnějším obdobím bývá pro ptáky léto. Zajímavé byly pro mne výsledky patnáctiletého systematického sledování, které byly uvedeny již v prvním vydání knihy. Přikrmování uspíší zahájení snůšky, počty vajec, někdy i zlepšení kvality a dokonce velikosti vajec. Zlepšuje se také proces přepeřování a urychluje se růst nového peří. Kniha nás seznamuje s potřebným plánováním přikrmování. A radí konkrétně, jak a čím krmit. S knihou můžeme navštívit jak běžná krmítka, tak také jiná, speciální krmná zařízení. Dozvíme se, co je základní, doplňkové nebo sezónní krmivo, co je živé krmivo, nebo takový nepatrný detail, jak upravit pro krmení kousek tvarohu, aby nezkysl.

Knížka je plná malých, praktických rad. Barevné, přehledné grafy nám ukazují návštěvnost krmítek a počty odchycených ptáků v různých obdobích a biotopech, jakým je ovocný sad, les, domácí zahrada během celého roku. Obrázek ze strany 97 je známý, převzatý z britských pramenů. Vypovídá o návštěvnosti a tudíž i spotřebě krmiva. Jeho věrohodnost si ověřujeme u několika druhů i na našem stacionárním krmítku. Například brhlíky od konce dubna až po červen na krmítku téměř nevidíme. Zato strakapoudi přilétají zejména v červnu a v červenci. Také kosové se nám v září a říjnu téměř vyhýbají. V jiné kapitole Berthold odpovídá na otázku, kterou také opakovaně dostávám: „Ale mně na krmítko nic nelétá, nevíte proč?“ Také se zde řeší otázka: Co s nezvanými hosty, domácími holuby, hrdličkami zahradními, ale i kočkami? Pro někoho je žel na krmišti vetřelec i krahujec. Odpovědi zde najdou též diskutéři o ptačích nemocech přenášených na krmítku. Řeší se zde zvláště trichomonóza zvonků zelených. Dozvíme se, jak tedy na krmítku dodržovat hygienu.

Zaujala mne i velmi důležitá kapitola o doplňkových opatřeních pro ochranu ptáků. Berthold v ní mluví o „vyluxované zahradě psychopatů“. Ale též pokračuje o zahradě pro živočichy, a zejména ptáky, přívětivé. Co tam sázet a jak předem myslet na vhodná hnízdiště. Je zde spousta nových i starších podnětů. Závěrečná část obsahuje seznam druhů s krásnými obrázky. A to nejen pěvců, ale třeba i dravců. I ty můžeme přikrmováním pozitivně ovlivnit. Tady si může každý přijít na to své. Mne potěšila metoda, jak pomoci malé “myšce“, při zemi rejdícímu střízlíkovi.

Na závěr se musím přiznat, že k této knize mám srdečný osobní vztah. Nejen kvůli mnou akceptovanému myšlení a její praxi, ale i jinak. Českým vydavatelem je totiž náš klubový prachatický žák Václav Kazda. Léta jako zvídavý klučina navštěvoval náš ornitologický klub na Dřípatce. Pak nám zmizel ve světě. A ejhle. Prostřednictvím zamýšleného vydání oblíbené německé  knížky jsem Václava opět potkal. Napsal mi, že četl někde můj obdiv a radost nad prací profesora Bertholda. A semínko zapadlo do dobré půdy. Bylo mi nakonec velkou ctí na jeho prosbu napsat ke knize krátký úvod. A ještě jsme mohli v závěru uveřejnit jeden list o naší službě – práci v neziskové organizaci A Rocha. Václav Kazda je tak pro mne velkým povzbuzením. Věřím, že bude i pro vás. Nevzdávejte práci s dětmi a mladou generací, i když nese ovoce třeba až po desetiletích. Vřele vám doporučuji si „Bertholda“ koupit. Není to úplně snadná a laciná četba. Dá to zabrat. Ale o to více to stojí za to.

Hezké Vánoce s touto knihou vám přeje

Pavel Světlík, ředitel A Rocha – Křesťané v ochraně přírody

Počernický rybník

Revitalizace litorálu Počernického rybníka

Přírodní památka Počernický rybník se pyšní jedněmi z nejrozsáhlejších litorálních porostů na území Prahy. Ačkoli rybník v minulých letech prošel rozsáhlou a nákladnou revitalizací, litorální porosty v jeho východní části, v oblasti přítoku Rokytky, trpí zastíněním díky letitým náletům dřevin. Continue reading „Revitalizace litorálu Počernického rybníka“

mapování ptáků v Českém lese

Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018

V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl možnost poznat důkladněji jižní část Českého lesa a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Po zajímavé zkušenosti z loňského roku, kdy jsem se pohyboval při monitoringu dravců v severní části Českého lesa, jsem se na objevování a poznávání pro mne nových přírodních území opět velice těšil. Navíc mne před letošní sezónou kontaktoval zkušený západočeský ornitolog Oldřich Bušek a dohodli jsme se na osobním setkání v průběhu mého pobytu na Domažlicku. K tomuto setkání na jednom z mých pozorovacích stanovišť ke konci června skutečně došlo. Děkuji tímto Oldovi Buškovi, že za mnou přijel a mohli jsme spolu probrat něco o dravcích a jejich lokalitách v západních Čechách i jinde. Určitě bych si přál takovýchto setkání přímo v terénu více.

mapování ptáků v Českém lese

Continue reading „Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018“

Problémy současné zemědělské krajiny a možnosti nápravy

Zemědělská krajina čelí celé řadě problémů, které umocňují probíhající změny klimatu. Téměř polovina území České republiky je ohrožena erozí, půda není schopna zadržet vodu, dochází ke kontaminaci spodních vod pesticidy a snižuje se i celková rozmanitost zemědělské krajiny. V Nechanicích proběhne 13. prosince seminář organizovaný Českou společností ornitologickou, na kterém budou místním zemědělcům představeny možnosti, jak pomocí stávajících nástrojů přispět ke zlepšení stavu krajiny.

Continue reading „Problémy současné zemědělské krajiny a možnosti nápravy“

Stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky a aktivně je zabezpečuje

Je vaše zastávka bezpečná pro ptáky? Otázku, kterou Česká společnost ornitologická pokládala v projektu Sídla bezpečná pro ptáky, může stále více dotázaných odpovědět kladně. Někde díky dobrovolníkům, jinde za bezpečnými zastávkami stojí obce či města. Také díky aktivitě ČSO se podařilo zahrnout podmínku bezpečnosti pro ptáky i do výběrového řízení hlavního města a brzy tak bude mít i Praha zastávky bezpečné pro ptáky. Trend zabezpečování skleněných ploch potvrzuje výsledky průzkumu ČSO, podle kterého stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky našich sídel. Continue reading „Stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky a aktivně je zabezpečuje“

Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko

Během čtyřletého mapování v letech 2014-2017 se podařilo pokrýt všech 89 malých čtverců, které spadají na území CHKO Křivoklátsko, navíc proběhlo v letech 2015-2016 i detailnější mapování v malých čtvercích na území Ptačí oblasti. Continue reading „Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko“

Praha představila novou podobu zastávek MHD – bezpečnou pro ptáky!

Hlavní město představilo vítěze designové soutěže na novou podobu přístřešků pro MHD. Máme velkou radost, že na nových zastávkách se již ptáci zabíjet nebudou. Bezpečnost pro ptáky byla totiž jednou z podmínek výběrového řízení, u kterého jsme byli od samého počátku. Někteří z uchazečů byli dokonce v ČSO na osobní konzultaci.

Na první pohled vypadají skla vítězného návrhu čirá. Při detailním pohledu je však patrný nenápadný vzor, který bude pro ptáky lehce rozpoznatelnou překážkou.

Vítězný návrh. Foto: IPR Praha

Věříme, že tento krok není jedinou vlaštovkou a že na bezpečnost skel vůči kolizím s ptáky se bude brát ohled stále častěji i při jiných výběrových soutěžích.  Sídla bezpečná pro ptáky tak snad v budoucnu nebudou pouze názvem projektu, ale stanou se skutečností.

Více informací k pražskému mobiliáři se dočtete ZDE.

 

Proč spolupracujeme na zemědělské petici s myslivci

V souvislosti se spuštěním petice Vraťme život do krajiny se občas objevuje kritika, že by ČSO neměla spolupracovat zrovna s myslivci reprezentovanými Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Tyto názory jsou celkem pochopitelné, když ČSO dlouhodobě kritizuje nejrůznější myslivecké nešvary, od omezování vstupu do krajiny, přes arogantní chování některých myslivců a snahu o zachování jedovatých olověných broků, až po stále se opakující pokládání otrávených návnad.

Chřástal polní volající samici. Pro tyto ptáky je největší hrozbou velkoplošná seč travních porostů, při které jsou ničena celá hnízda i se sedícími samicemi. Foto: Petr Šaj

V případě zemědělské krajiny však převažuje všechny tyto rozpory obrovský společný zájem, kterým je zdravá krajina. Ornitologové i myslivci (alespoň většina lidí v obou skupinách) si uvědomují, že současné zprůmyslnění krajiny je problémem, který svým rozsahem zdaleka zakrývá všechna ostatní témata, na která můžeme mít stejný či rozdílný názor. Je tedy namístě překlenout spory a pokusit se společně posunout hospodaření v krajině rozumným směrem.

Ostatně, v dnešní době je důležité hledat témata, která už tak dost rozdělenou společnost alespoň trochu spojují. Spolupráce neznamená, že by ČSO schvalovala všechny názory ČMMJ a excesy myslivců už vůbec ne. Nadále budeme policii předávat otrávené ptáky, prosazovat zákaz olověných broků i medializovat všechny nepravosti. Spoluprací ovšem říkáme, že zemědělská krajina je natolik důležitá pro nás pro všechny, že si takovéto spojení sil zaslouží.

Jiří Flousek (předseda ČSO) a Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO)

petice

ČSO a ČMMJ spouštějí petici za zdravé zemědělství

Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota spouštějí petici žádající ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi. V zemědělské krajině žije o třetinu méně ptáků než v roce 1982, před očima nám mizejí zajíci, koroptve, motýli i brouci. Krajina není schopna udržet stále vzácnější vodu a pesticidy kontaminují ztenčující se zásoby podzemní vody. Prudký úbytek zastaví jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie, o které se bude rozhodovat v následujících týdnech. Občané i organizace se mohou k petici připojit na www.birdlife.cz/petice-za-krajinu. Continue reading „ČSO a ČMMJ spouštějí petici za zdravé zemědělství“

Co mohu udělat pro krajinu

Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině

Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.

Co mohu udělat jako zemědělec?

Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci. Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.

Jedním z řešení, jak zlepšit druhovou rozmanitost krajiny a její schopnost zadržovat vodu, je vytváření krajinných prvků, například remízků, cest a křovin. Foto: Ludmila Korešová

Příběhy dobré zemědělské praxe

Řada zemědělců dnes aktivně zavádí opatření, která prospívají nejen jejich podniku, ale i přírodě. Čím dál více farmářů například vysévá biopásy, vytváří remízky či zachovává polní mokřady. Taková opatření poskytují útočiště a potravu nejen ptákům, ale i dalším živočichům, jako jsou opylovači či drobní savci.

Zemědělci jsou pro nás v ČSO důležití partneři, s nimiž se setkáváme například v rámci odborných diskuzí nebo při domlouvání ochrany nalezených hnízd. V rámci našich setkání, jsme se zemědělců ptali, co na svých pozemcích pro ptáky dělají. Rozhovory s nimi si můžete přečíst zde:

  • Rovina Písek 
  • Zemědělská společnost Kratonohy: Traktorista pan Tomáš ve videu představuje způsob, jak předejít zničení hnízd ptáků hnízdících v polních kulturách.

Co mohu udělat jako majitel pozemku?

Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. vytvoření biopásů nebo krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku). O tom, jak najít uvědomělého pachtýře nebo jak nastavit pachtovní smoouvu tak, aby půda neztrácela svou hodnotu se dozvíte např. na webu Živá půda.

Co mohu udělat jako myslivec?

Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy. Více si o opatřeních si můžete přečíst v rozhovoru v časopise Myslivost.

Co mohu udělat jako řadový občan?

Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.

Kam dál?

Článek v Ptačím světě o tom, jak můžete pomáhat ptákům zemědělské krajiny z pohledu zemědělce či vlastníka pozemku.

Certifikovaná metodika popisuje přehled kroků, který může pomoci vytvořit úspěšnou spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny. Může být průvodcem na cestě k tomu, jak započít komunikaci mezi aktéry a spolupráci dále rozvíjet.

Příručka přináší náměty na péči o krajinu a přehled veřejně dostupných odborných a finančních zdrojů pro přípravu a realizaci návrhů změn v krajině.

Komplexní informace o tom, co to znamená být vlastníkem půdy.

Vlastníci půdy se na tomto webu dozví, jak o půdu správně pečovat a zhodnocovat ji, zemědělcům ukazuje nové možnosti, jak na ní hospodařit a podporovat biodiverzitu.

  • Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy

Online encyklopedie VÚMOP, která řeší téma ochrany půdy před erozí. Více zde: https://encyklopedie.vumop.cz/index.php/Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy

Publikace vydaná WWF představuje možnosti, jak zlepšit kvalitu zemědělské půdy a zdržet její produkční potenciál i pro příští generace.

Další zdroje inspirace a příkladů dobré praxe: 

Databáze úspěšných adaptačních opatření na změnu klimatu všech typů od rodinných domů přes městský prostor po hektary upravené zemědělské půdy.

Komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu v rámci členství v Asociaci soukromého zemědělství. Propagace krajinotvorných opatření, šetrných postupů v krajině a rad, jak tato opatření navrhnout a zrealizovat.

Demonstrační farmy využívají nejnovější poznatky a technologie a obecně hospodaří šetrně s přírodními zdroji. Poskytují praktické ukázky, jak  inovace fungují v praxi a jsou místem setkání, šíření a výměny informací a znalostí mezi různými aktéry.