Ubývají kosi? Aneb k čemu je nám JPSP a LSD

Na zářijové členské schůzi ČSO v Českých Budějovicích proběhlo jako tradičně losování výherců odměn za účast v dlouhodobých monitorovacích programech JPSP – Jednotný program sčítání ptáků a LSD – Liniové sčítání druhů (viz birdlife.cz/lsd). Dalekohled Meopta 8*32 vyhrál Václav Plíhal (sčítá 14 let), knihy v hodnotě 2000 Kč vyhrál Petr Hájek a knihy v hodnotě 1000 Kč Martin Jůna. Taková věc rozhodně potěší, ale není to ten hlavní důvod, proč ptáky sčítáme.

Jedním z důvodů, proč tyto programy organizujeme a proč se jich spolupracovníci ve svém volném čase účastní, je snaha mít aktuální a přesné informace o změnách početnosti jednotlivých ptačích druhů. Třeba loni v zimě jsme byli svědky zpráv o tom, jak následkem onemocnění virem USUTU „vymírají kosi“. Virus se totiž skutečně loni v létě na několika místech v Česku objevil a nacházeli se i mrtví kosi černí. ČSO jako odborná organizace se tedy na otázku, zda kosů skutečně tak dramaticky ubývá v možné souvislosti s výskytem viru Usutu (viz i článek birdlife.cz/o-ptacich-na-krmitkach-o-scitani-a-taky-o-viru-usutu), pokusila najít odpověď s pomocí údajů ze sčítání ptáků. Mohli jsme to zhodnotit až po letošní jarní sezóně, srovnáním početností kosů zjištěných standardizovanou metodikou v obou letech 2018 a 2019.

kos černý je k viru USUTU poměrně citlivý

 

Potřebné analýzy a výpočty jsme díky více než stovce účastníků obou sčítacích programů (JPSP a LSD) mohli provést a výsledek je následující: K mírnému poklesu početnosti kosů mezi lety 2018 a 2019 skutečně došlo, výsledek je ale na hraně statistické průkaznosti (95% interval spolehlivosti je 0,90138—0,99742; pokud by přesáhl hranici 1,0, byl by pokles neprůkazný). Z širšího pohledu můžeme říct, že letošní rok je co do početnosti kosů černých čtvrtým nejlepším rokem za celou dobu sledování (od roku 1982), takže se kosům rozhodně celkově daří dobře. Důvody drobného meziročního snížení ovšem neznáme, může se opravdu jednat o vliv zvýšené úmrtnosti následkem choroby, stejně tak se ale mohlo nepříznivě projevit loňské velmi suché jaro a léto nebo jakýkoli jiný vliv, který neznáme. Podobných, i mnohem výraznějších, schodků ve vývoji populace vidíme na grafu jpsp.birds.cz/vysledky.php?taxon=743 mnohem víc a z dlouhodobého hlediska nepředstavují nic neobvyklého.

Kam se bude další vývoj ubírat, uvidíme zas až v dalších letech — a to je právě to vzrušující na nikdy nekončícím vědeckém poznání.

Děkujeme všem spolupracovníkům za možnost sepsat tuto krátkou zprávu!

Zdeněk Vermouzek, Alena Skálová, Jiří Reif, Petr Voříšek