//Přinášíme český překlad výzvy více než 150 vědců, kteří apelují na europoslance a europoslankyně, aby schválili nařízení EU na obnovu přírody Nature Restoration Law. Více o tomto důležitém nařízení si lze přečíst ZDE, kde se rovněž můžete připojit k výzvě veřejnosti směrem k europoslancům. Děkujeme!
Continue reading „Vědci vyzývají europoslance ke schválení Nature Restoration Law“
//
Milí členové,
opět po roce vás srdečně zveme na oblíbený víkend pro rodiny s dětmi. Na tom letošním, u Hořic v Podkrkonoší, budeme pátrat, proč mají různí ptáci rádi rozdílné prostředí, jak se mu přizpůsobili a budeme se snažit najít domov pro vybrané druhy. Zároveň prostřednictvím her odhalíme některé problémy, kterým ptáci ve svých domovech čelí.
Rádi byste vašim dětem přiblížili svět ptactva hravou formou a sami se rovněž dozvěděli něco nového nebo si zopakovali pozapomenuté? Také si myslíte, že v partě je to větší zábava a chybí vám společnost podobně „postižených“?
Pak jsou následující řádky určeny přesně pro vás!
Co je to za akci?
Víkendový pobyt plný her a poznání pro děti i dospělé. Čeká nás spousta her a soutěží, které nám přiblíží, co ptáci potřebují k životu a jak se přizpůsobují svému prostředí. Těšit se můžete i na večery se zajímavým povídáním, trochu praktické ornitologie při kroužkování a noční výpravu do lesa.
Jak vypadala jedna z předcházejících akcí se dočtete ZDE.
Pro koho je akce určena?
Pro mamky, táty, ale i babičky, dědy, strýčky, tetičky… a jejich ratolesti – především pro ty ve věku 5 – 10 let, ale vítáni jsou samozřejmě i mladší a starší sourozenci, kteří si chtějí společně hrát a dozvědět se něco nového z ptačího světa.
Základní informace a podmínky:
Organizuje: Česká společnost ornitologická
Kontaktní osoba: Gabriela Dobruská, tel. 724 687 996, Email: vikend@birdlife.cz
Místo konání: kemp Alegro u Hořic v Podkrkonoší
Termín:
Začátek: v pátek 8. 9. 2023, příjezd v odpoledních hodinách (mezi 17 – 18 hod.), začínáme večeří a po ní první částí programu
Konec : v neděli 10. 9. 2023 odpoledne (cca 15 hod)
V ceně zajištěno: Ubytování pro nenáročné ve skromně vybavených chatičkách s lednicí, plná penze (snídaně, oběd, večeře), povlečení, společné sociální zařízení, společenská místnost, a hlavně připravený pestrý program pro děti po celý víkend.
Doprava vlastní, místo pobytu znázorněno na mapě.
Cena za osobu:
Člen ČSO: dospělý 2 400,- Kč, dítě do 12 let 2 000,- Kč
Ostatní: dospělý 2 900,- Kč, dítě do 12 let 2 500,- Kč
SLEVA pro členy ČSO a děti členů je tedy 500 Kč/ osobu. Jelikož se jedná o členskou výhodu, mají členové ČSO v účasti na akci přednost.
Způsob platby:
– po přihlášení vám vystavíme fakturu, na které naleznete potřebné informace k platbě.
Pokud se akce po zaplacení nebudete moci zúčastnit a nepodaří se vám ani nám sehnat za vás náhradníky, bude vám vrácena ½ celkové ceny.
Program:
účast na programu dobrovolná
Čekají na vás ptačí tvořivé dílničky, ptačí pohádky a povídání pro děti i dospělé, hry a soutěže pro přemýšlivé i dovádivé. V sobotu se vydáme v rámci celodenního výletu na návštěvu do domovů různých druhů ptáků. Nebude chybět ani přímé setkání s ptáky během ukázek odchytu a kroužkování ptáků.
Her a soutěží se účastní celá rodina!
Přihlášku najdete ZDE
Vyplňte, prosím, nejpozději do 31. 7. 2023
Pokud se rozmyslíte později, ptejte se na vikend@birdlife.cz.
Pozor! Počet míst je omezen. Pokud máte o akci zájem, neváhejte a přihlaste se co nejdříve!
Za Českou společnost ornitologickou se na Vás těší
Gábina Dobruská se svými kolegy a pomocníky
//Rok od zveřejnění návrhu evropského Nařízení na obnovu přírody Nature Restoration Law se schyluje k hlasování v Evropském parlamentu (pravděpodobně 12. července). Jde o prozatím nejdůležitější evropský nástroj v ochraně přírody tohoto století, který má ambice zastavit ubývání druhů a obnovit přírodně cenná území poničená člověkem. Aby se to povedlo, je třeba oslovit politiky a požádat je, aby schválili nařízení v co nejsilnější podobě. Přidáte se?
Oslovte české europoslance/kyně a ministra životního prostředí. Můžete jim také poslat fotku místa, které byste si přáli obnovit. Jednoduše to můžete udělat ZDE. Děkujeme!
Téma obnovy přírody a Nature Restoration Law bylo pro nás v roce 2022 prioritní a prolínalo se mnohou činností ČSO, od zveřejnění strategie rozvoje ptačích parků, přes zemědělské aktivity, výzkum až po spolupořádání celoevropské konference na téma obnovy přírody. Teď stojíme před nejdůležitějším momentem – finiš před hlasováním v Evropském parlamentu.
Nařízení má jednu základní myšlenku: pokud chceme zastavit dlouhotrvající úbytek druhů, nestačí jen chránit zbytky toho hodnotného, co nám z přírody zůstalo, ale musíme ji aktivně obnovovat. Taková obnova může mít mnoho podob, od odstraňování nepotřebných hrází na řekách přes rušení melioračních systémů až po šetrné hospodaření na polích a v lesích.
Nature Restoration Law je zřejmě poslední nadějí pro evropskou přírodu a její mizející druhy a přichází za pět minut dvanáct. Je nejvyšší čas na skutečně ambiciózní Nature Restoration Law!
Evropská komise představila Nature Restoration Law 22. června 2022 a navrhuje například obnovu ekosystémů na 20 % suchozemských i vodních ploch EU do roku 2030 a obnovu říčních toků a niv do přirozené podoby, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně.
Teď bude záležet na europoslankyních a europoslancích, v jaké podobě návrh schválí. Každopádně budou mít v rukách budoucnost evropské přírody. Nature Restoration Law patří mezi tři klíčové evropské „zákony“ na ochranu přírody – vedle směrnice o ptácích (1979) a směrnice o stanovištích (1992).
Cestou obnovy přírody jsme se v České společnosti ornitologické vydali už před 15 lety, kdy jsme začali spravovat první ptačí park. Teď máme čtyři a připravujeme další parky, kde budeme vykupovat pozemky a vracet je přírodě. Víme, že když přírodě dáme prostor, navrátí se!
A proto take víme, že nyní jde o hodně. Nature Restoration Law je příležitost, kterou nesmíme promarnit.
//O víkendu 12. – 14. května se uskutečnil první ročník expedice pro mladé ornitology Musílkova cesta na Sibiř. Zúčastnilo se ho 25 dětí ve věku 10-15 let se svým doprovodem. Počasí nám přálo, jen byla zima jako na Sibiři.
V okolí základny kempu Blatnice se nám v takto omezeném čase společnými silami podařilo potvrdit 36 druhů ze 49, které byly od roku 2017 v dané oblasti zaznamenány do Avifu. Dalších 12 druhů jsme v okolí zaznamenali nově, mezi ně patří např. stehlík, holub doupňák, puštík obecný, dlask, pěnice slavíková nebo kupodivu špaček.
Přiblížili jsme si různé ornitologické aktivity od mapování či měření průhlednosti vody až po odečítání ornitologických kroužků a ukázky kroužkování. Soustředili jsme se nejen na určení druhu, ale i jeho chování s cílem určit různý stupeň pravděpodobnosti hnízdění na základě atlasových kategorií. Celou akci provázely ukázky kroužkování, zajímavý byl zpětný odchyt střízlíka. Zpětné hlášení nám potvrdilo, že střízlíci nejsou žádní nomádi – byl chycen o rok dříve víceméně na tomtéž místě, pravděpodobně během ukázkové akce pro účastníky krajského kola ekologické olympiády.
První ornitologický zážitek nás čekal hned první večer, kdy nás Petr vytáhl na hráz rybníka. Stáli jsme na hrázi a ve večerním přítmí pozorovali přeletující puštíky. Tak alespoň pro nás organizátory, Petra Janečka, Evu Šilarovou a Gábinu Dobruskou, začal velmi příjemně strávený víkend.
Více podrobností přinášíme ve fotoreportáži.
//Sýčkové nyní jsou v nejkritičtějším období za celý rok. Doba hnízdění je pro ně extrémně náročná, protože musí zajistit dostatek potravy nejenom pro mláďata, ale i pro sebe. Ne náhodou v tomto období je jeden z vrcholu mortality dospělých ptáků. Právě proto je potřeba zajistit ptákům co největší klid a nerušit je. Continue reading „Hnízdíme, prosíme nerušit!“
//Již tento víkend 26.–28. května se můžete zapojit do druhého ročníku akce Biosmršť, projektu občanské vědy, ve kterém mapujeme vybrané nepůvodní druhy živočichů a rostlin. Akci pořádají kolegové z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR za podpory České společnosti ornitologické a dalších organizací. „Bleskové“ mapování nazvané Bioblitz (česky Biosmršť) bude probíhat i v dalších zemích a cílem je získat informace o šíření i výskytu nepůvodních rostlin a živočichů, kteří by se zanedlouho mohli stát hrozbou. Více informací zjistíte na Biosmrst.cz. Continue reading „Přichází Biosmršť 2023 – bleskové mapování nepůvodních druhů“
//Dvě mláďata jeřábů popelavých se vylíhla v ptačím parku Josefovské louky, který spravuje Česká společnost ornitologická (ČSO). Je to vůbec poprvé, co se tady jeřábům podařilo vyhnízdit. Tento chráněný druh je známý svou plachostí a skrytým způsobem života. Vyhnízdění obezřetných jeřábů i přes stále vzrůstající návštěvnost ptačího parku ČSO je dalším důkazem toho, že obnovené mokřady mohou skvěle sloužit ptákům i lidem. Continue reading „V ptačím parku Josefovské louky poprvé vyhnízdili jeřábi popelaví. Mají dvě mláďata“
// 
Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO Slavkovský les, řeší případ zabité samice ohroženého orla mořského, podezření je na otravu. Pár orlů již pečoval o několik týdnů staré mládě, které zahynulo přímo na hnízdě. Případ šetří kriminální policie jako trestný čin. V celém Karlovarském kraji hnízdí odhadem pouze do 5 párů orlů mořských a ztráta každého dospělého ptáka i mláděte je citelná. Česká společnost ornitologická za letošní rok eviduje už 18 otrávených dravců, z toho 10 orlů mořských. Continue reading „Zmařené hnízdění orlů mořských na Toužimsku. Někdo zabil samici s mládětem, podezření je na otravu“
//Populace evropských ptáků, zejména těch hmyzožravých, nejvíce ohrožujeme používáním pesticidů a hnojiv v zemědělství. Ukázala to nedávná studie, na níž se podílelo 52 vědců z 28 zemí Evropy, kteří zhodnotili, jak 170 druhů ptáků reagovalo na hlavní tlaky vyvolané člověkem v celoevropském měřítku. Mezi tyto tlaky, kterými lidská společnost působí na biologickou rozmanitost evropské krajiny, patří intenzivní zemědělství (ve smyslu používání pesticidů a hnojiv), urbanizace, zalesňování a zvyšování teploty v důsledku klimatické změny. Continue reading „Kvůli chemii v zemědělství mizejí ptáci z Evropy“
//
Čeští a slovenští ornitologové analyzovali data o úhynu u 24 druhů dravců a sov v letech 1913–2017. Výsledky ukázaly, že mezi hlavní příčiny úhynu dravců a sov v Česku patří přímé pronásledování člověkem, tedy otrávení, zastřelení či jiný způsob úmyslného usmrcení. Mnohé druhy navíc ohrožuje neúmyslná, takzvaná antropogenní úmrtnost, jako jsou střety s vozidly či usmrcení na drátech či sloupech napětí. Právě na řešení ptačí kriminality je potřeba se podle vědců zaměřit v budoucnu, abychom zajistili efektivní ochranu dravců a sov, z nichž mnohé druhy patří k ohroženým. Studii zveřejnil prestižní vědecký časopis Biological Conservation. Continue reading „Nejčastější příčinou úhynu dravců a sov v Česku za poslední století je zabití člověkem, zjistila rozsáhlá analýza“
//Zveme na dvě pobočkové exkurze na zajímavé ptačí lokality pořádané v rámci projektu KAM (č. 304021BMX4). Obě se konají v neděli 21. 5. a vedou do ptačích oblastí. V Beskydech se mimo ptáky (očekávat lze i takové vzácnosti, jako jsou lejsci malí, strakapoudi bělohřbetí nebo puštíci bělaví) zaměříme na velké šelmy. Exkurze v ptačí oblasti Horní Vsacko se zaměří na ptáky a na orchideje, celý výklad navíc bude tlumočen do ukrajinského jazyka. Continue reading „Pozvánky na exkurze – Beskydy a Horní Vsacko“
//Hnízdění čápů bílých v Česku je v plném proudu a na několika místech se už vylíhla první čápata. Dvě hnízda ale letos poutají pozornost veřejnosti i ornitologů více než jiná kvůli neobvyklým párům. V jihočeském Chýnově společně hnízdí dvě samice, které pečují o vejce, z nichž každá snesla čtyři. V kraji Vysočina v Horní Cerekvi potom bylo zaznamenané mezidruhové páření samce čápa černého a samice čápa bílého. Do sledování čapích hnízd se v oblíbeném programu České společnosti ornitologické (ČSO) každoročně zapojují stovky dobrovolníků, kteří vkládají svá pozorování na stránku birdlife.cz/capi. Continue reading „Stejnopohlavní pár i mezidruhové páření. Sezónu čápů bílých v Česku zpestřují neobvyklá hnízdění“
//Přes 3 hektary tůní navíc mají letos k dispozici ptáci hnízdící v mokřadním ptačím parku České společnosti ornitologické (ČSO) Josefovské louky. Ornitologové tu vyhloubením centrálního ptačníku významně rozšířili již existující mokřad u Jaroměře, který s počtem téměř 200 pozorovaných druhů ptáků patří k nejvýznamnějším v kraji. Nově vytvořené mělké tůně s ostrůvky lokalitu ještě více zatraktivní, a to i pro obojživelníky, hmyz a návštěvníky. Už nyní lze na novém ptačníku pozorovat vzácné druhy mokřadních kachen, jako je čírka obecná, čírka modrá a lžičák pestrý. Skvělou zprávou je první zahnízdění hus velkých v parku. Continue reading „Lákadlo pro bahňáky i ledňáčky. Ornitologové vytvořili na Josefovských loukách tříhektarový mokřad s ostrůvky“
//Před vlakovou stanicí v Berouně stojí od letošního března speciální věž pro jiřičky. Poslouží jako bezpečné hnízdiště pro tento synantropní druh, kterému kvůli stavebním úpravám a zásahům do hnízdišť ubývá vhodné životní prostředí.
Continue reading „V Berouně mají věž pro jiřičky“
//
O víkendu 24.–26. března proběhl další ročník akce Beskydské houkání, kterou každoročně organizuje Slezská ornitologická společnost v Muchovicích pod Lysou horou. Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 25 osob, z toho čtyři děti. Cílem akce bylo zjistit aktuální data o výskytu vzácných a ohrožených druhů ptáků, zejména sov, šplhavců, tetřeva hlušce, jeřábka lesního a dalších. Přes počáteční nepřízeň počasí, kdy skupinky po dvou až čtyřech lidech vyrážely na trasy za deště, se počasí nakonec umoudřilo a už za pátečního večera mohli účastnici slyšet sýce rousné a puštíky bělavé. Sobotní počasí naopak přálo, proto mohl proběhnout denní i noční monitoring. Skupinky prošly trasy nejprve za dne a po setmění se vracely zpět.
Letošní houkání mělo jedno velké prvenství. Poprvé se ho zúčastnily i malé děti, z nichž nejmenšímu byly teprve tři roky! I když se může zdát, že tento typ akce není pro malé děti vhodný, opak byl pravdou. Skupinka s dětmi měla sice kratší trasu, přesto si za houkání dvou sýců rousných děti noční vycházku náramně užily.
Celkem všechny skupinky prošly 25 tras o celkové délce cca 200 km. Kromě pochůzek jsme rozmístili čtyři diktafony, jejichž záznamy budou teprve analyzovány. Letošní výsledky jednoznačně dokázaly, že tento rok patří sýci rousnému. Za oba večery bylo zjištěno 33 houkajících samců, což je absolutní rekord. Sýci dokonce předčili o jednoho samce i puštíka obecného. Vzácnějších puštíků bělavých bylo zjištěno sedm a dokonce byla zaznamenána i tři teritoria kalousa ušatého, který v CHKO Beskydy není dlouhodobě početný a paradoxně patří mezi nejvzácnější sovy. Z dalších druhů byli pozorováni čtyři strakapoudi bělohřbetí, dva datlíci tříprstí, podařilo se najít trus jeřábka lesního, večer se ozývaly první sluky lesní. Přehled druhů zpestřil i pár sokolů stěhovavých, orel mořský a čáp černý, který kroužil přímo nad základnou. Ze savců se podařilo najít pobytové stopy vlka a jednomu účastníkovi se v noci nakrátko zjevil pravděpodobně i rys ostrovid. Podrobnější výsledky budou zpracovány v časopise Acrocephalus (Ostrava).
Získané údaje slouží nejen k monitoringu jednotlivých druhů, ale jsou také podkladem pro Správu CHKO Beskydy, která je využívá pro ochranu cenných lesních porostů, pro vytvoření plánů péče a dalších činností spojených s ochranou přírody. Velkou výhodou takové akce je, že díky většímu počtu lidí je možné provést v krátké době poměrně intenzivní průzkum rozsáhlejšího území. Beskydské houkání není jen o monitoringu ptáků, ale také o setkání lidí se stejným zájmem, kteří mohou sdílet zážitky a vyměnit si zkušenosti. Noční debaty často doplněné melodií kytar se protahují až do ranních hodin. Letošní akci můžeme označit za vydařenou a těšíme se už na další ročník.
Text a foto: Daniel Křenek
//
//Veselé švitoření jiřiček a vlaštovek už se opět začalo ozývat na mnoha místech republiky. Zvládly náročný let přes Saharu a teď je čeká další nelehký úkol – v těsné blízkosti lidí si postavit hnízdo a vyvést mláďata. Bohužel, každoročně se Česká společnost ornitologická (ČSO) setkává s případy cíleného shazování jiřiččích a vlaštovčích hnízd, ničení hnízdišť a zabraňování hnízdění, a to ze strany jednotlivců i organizací. To vše je v rozporu se zákonem. Ornitologové apelují na veřejnost, aby jiřičkám a vlaštovkám pomohla vytvořit příznivé a bezpečné prostředí k jejich životu. Continue reading „Vlaštovky a jiřičky se vracejí. Nechte je u sebe bydlet, vyzývají ornitologové veřejnost“
//V posledních týdnech byly na více lokalitách v Česku zjištěny hromadné úhyny racků chechtavých. Národní referenční laboratoř pro ptačí chřipku v SVÚ Praha potvrdila u vyšetřených ptáků vysoce patogenní subtyp viru ptačí chřipky H5N1. Zatímco v minulých měsících i letech tento subtyp napadal u volně žijících ptáků především labutě a v menší míře i další vodní ptáky (kachny, husy, volavky), tento poslední genotyp H5N1 je vysoce infekční pro racky a to především racky chechtavé. Vzhledem k jejich koloniálnímu způsobu života se u nich nákaza velmi rychle šíří. Continue reading „Hlaste informace o uhynulých raccích. Šíří se u nich ptačí chřipka“
//Na tuto velmi jednoduchou otázku snadno odpoví každý ornitolog. Nejvíce ptáků přeci uvidíme okolo mokřadů, popřípadě uslyšíme v lese, nejméně naopak někde na poli. Když však chceme tuto častou terénní zkušenost doložit nějakou studií založenou na datech, ocitneme se v úzkých. Práce, které by toto ukazovaly, téměř neexistují – pokud se někdo zabývá počty druhů ptáků v různých biotopech, většinou si položí nějakou více či méně specializovanou otázku – např.: jak souvisí diverzita ptáků se strukturou vegetace nebo produktivitou prostředí? Nebo – jak je počet ptačích druhů ovlivňován postupem rostlinných invazí, ekologické sukcese či urbanizace? A na doložení té úplně nejjednodušší a na pohled zjevné pravdy se pak už obvykle nedostane. Proto jsme se rozhodli, že tento chybějící článek v jinak velmi rozvinutém výzkumu ptačí ekologie zaplníme. Continue reading „Kolik ptáků najdeme v různých typech prostředí?“
//Za podpory malého členského grantu České společnosti ornitologické se ve dnech 24.–26. března 2023 uskutečnila tradiční exkurze Jihomoravské pobočky ČSO. Cílem exkurze bylo získat údaje o druhovém složení ptáků a u vybraných druhů také o jejich početnosti v širokém okolí Tišnova směrem na Českomoravskou vrchovinu, k hranicím s krajem Vysočina. Při mapování jsme se zaměřili zejména na lesní ptáky, konkrétně teritoria šplhavců, holubů doupňáků a sov. Výsledky mapování budou veřejně přístupné a využitelné například pro orgány ochrany přírody. Continue reading „Mapovací exkurze Jihomoravské pobočky ČSO na Tišnovsko“
//Jaro je již v plné síle, další a další druhy tažných ptáků přilétají ze svých zimovišť a s nimi se blíží další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická proto zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody. Nejvíce akcí je po celé republice nachystáno v rozmezí plus mínus týden od první květnové neděle (s širokým rozptylem od dubna do června). Každý si tak může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Continue reading „Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2023“
//V úterý 28. března 2023 jsme ve sloupovém sále Sněmovní 7 v Praze uspořádali Vzpomínkový večer na Jirku Flouska – mimořádného člověka, celoživotního ochranáře, všestranného zoologa KRNAP a respektovaného předsedu ČSO, který nás velmi předčasně opustil na podzim loňského roku. Podívejte se na fotografie z tohoto večera. Continue reading „Fotoreportáž ze vzpomínkového večera na Jirku Flouska“
//Na Mutěnických rybnících o víkendu masivně uhynuli racci chechtaví. Na rybníce Třetí Zbrod ornitologové z Jihomoravské pobočky ČSO v sobotu spočítali přes 100 mrtvých a umírajících racků.
Aktualizace 4. dubna – Laboratorní analýza Státní veterinární správy potvrdila u testovaných ptáků PTAČÍ CHŘIPKU. Omezení chovu drůbeže v této lokalitě veterináři nechystají vzhledem k tomu, že ptačí chřipka byla zjištěna jen u volně žijících ptáků.
Aktulizace 5. dubna – Napříč Českem se bohužel objevily další případy hromadného úhynu racků na ptačí chřipku. Čtěte více informací na webu Státní veterinární správy.
Continue reading „Na Mutěnických rybnících masivně uhynuli racci chechtaví“
//Ptákem roku 2023 je polák velký, středně velká potápivá kachna, kterou lze na našich vodních plochách pozorovat celoročně. Ovšem čím dál méně. Continue reading „Vytvořme společně fotogalerii poláka velkého – ptáka roku 2023“
//
Jaké to je být ptákem
Tim Birkhead, Catherine Raynerová
Ptáci se někdy chovají nezvykleji a prapodivněji než kterékoli jiné zvíře na Zemi. Zvláště když si myslí, že je nikdo nevidí. Albatros může létat týdny bez jediné přestávky. Orebice dokážou obelstít hladové lišky. Papoušci jsou pěkně upovídaní. A krkavci si ohromně rádi hrají. Prostřednictvím vyprávění plného zajímavostí od oceňovaného ornitologa Tima Birkheada a krásných ilustrací Catherine Raynerové se s vámi tato knížka podělí o tajemství dvaceti našich opeřených přátel. Continue reading „Recenze: Jaké to je být ptákem“
