2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah. Continue reading „Pozvánka na vycházky ke Světovému dni mokřadů 2023“
Oblíbený online pořad Ornitolog na drátě má již 31 dílů. Velmi děkujeme všem příznivcům a divákům! Jsou vás tisíce, a to nás těší a motivuje k přípravě dalších dílů. Od ledna 2023 začínáme pořad vysílat v novém půlhodinovém formátu. Budeme se zaměřovat na detailnější témata poutavou formou krátké přednášky doplněnou o videa, fotografie a další vizuální materiály. V prvním díle nové série se Vojtěch Brlík zaměří na to, co dělají tažní ptáci na zimovišti. Všechny odvysílané díly hledejte ZDE.
Zítra začíná pátý ročník Ptačí hodinky, programu občanské vědy České společnosti ornitologické (ČSO). V něm budou tisíce lidí v celém Česku od 6. do 8. ledna opět sledovat svá ptačí krmítka a zapisovat opeřené návštěvníky. Pomocí dlouhodobého projektu ornitologové ve spolupráci s veřejností zjistí více o chování a populacích zimujících ptáků, významu přikrmování a odhalí další zajímavé výsledky. Sčítání se může zúčastnit úplně každý bez předchozích zkušeností a nutnosti se předem registrovat. Kdykoliv od pátku do neděle si stačí vyhradit hodinu času, během které budou lidé sledovat své krmítko a výsledky vloží do formuláře na ptacihodinka.cz. Continue reading „V pátek začíná Ptačí hodinka! Celé Česko bude sčítat ptáky na krmítkách“
První petardy a rachejtle již hlučí a dobrovolníci se připravují na hlídku v Ptačím parku Josefovské louky. Těsně před půlnocí už je třeba být na místě a hlídat reakce koní a praturů na rozzářenou oblohu a ohlušující rány z okolních sídel. Bez dobrovolníků by se naše ptačí parky neobešly. Od pomoci s přípravami pozvánek na akce, asistence s řešením právnických otázek, přes fyzickou práci v parku až po novoroční hlídky. Za to vše patří dobrovolníkům ohromný dík. Samozřejmě stejnou měrou chci poděkovat všem, kteří parky podporují finančně. Bez peněžních prostředků by byly jen snem vznášejícím se v éteru. Z darů vykoupená půda je v parcích základem podpory a ochrany ohrožených ptačích druhů. Všem krásný nový rok a ptačím parkům další období zdárného rozvoje!
Břeněk Michálek
správa ptačích parků ČSO v Jaroměři-Josefově
„Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.“/„Supported by grant from the people of Norway.“
Od roku 2023 začne nové období Společné zemědělské politiky, které přinese celou řadu změn. Jedna z nich se týká i ochrany hnízdišť chřástala polního, kde dojde k posílení jeho ochrany ve volné krajině. Už od roku 2004 existuje dotační program na ochranu hnízdišť chřástala polního, jehož hlavním cílem je na předem vytipovaných loukách zajistit posunem seče až po 15. srpnu bezpečné hnízdění chřástala polního. Zatímco ve chráněných územích se dosud zemědělci domlouvali se státní ochranou přírody na vhodném způsobu hospodaření na každé louce, ve volné krajině bylo rozhodnutí na nich. Pokud nechtěli, mohli si místo opatření na podporu chřástala vybrat základní titul pro hospodaření na travních porostech, který je v termínu seče nijak neomezuje. A to se teď změní. Pokud bude ve volné krajině hnízdiště chřástala polního vymezeno, bude muset zemědělec povinně vstoupit právě do tohoto opatření. ČSO se proto obrací na své členy s prosbou o vytipování vhodných hnízdišť ve volné krajině.Continue reading „Podpořte chřástaly polní – udejte je!“
Čejka chocholatá je nezaměnitelný ptačí druh s charakteristickou chocholkou na hlavě, jejíž vzdušné akrobacie doprovázené typickým voláním vždy patřily k jarním koloritům zemědělské krajiny. Bohužel za posledních 40 let jsme na úrovni České republiky přišli o 80 % čejek. I proto se Česká společnost ornitologická snaží čejkám a dalším mizejícím druhům bahňáků pomoci. Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou navrhla dotační program, který od roku 2015 chrání nejvýznamnější hnízdiště čejek na orné půdě. Od příštího roku začnou pro zemědělce platit nové podmínky pro čerpání dotací. I v případě opatření na podporu čejky je čekají změny – v průběhu roku 2022 došlo k revizi a rozšíření původního návrhu hnízdišť zařazených do tohoto programu. Počet vhodných hnízdišť se navýšil ze 433 na více než 700.
Další možnost na záchranu mizejících sýčků. Pracovní skupina odborníků ochrany přírody koordinovaná Českou společností ornitologickou (ČSO) vytvořila metodiku, která doporučuje, jak v praxi provádět repatriace sýčků. Vypouštění sýčků z chovů do přírody patří k možnostem, jak sýčky podpořit. Dosud ale tento způsob nebyl příliš úspěšný kvůli chybnému provádění. Nově vytvořená metodika nabízí detailní návod, který dává nejvyšší šance na úspěch. Repatriace je nicméně pouze doplňkovou možností, jak pomoci kriticky ohroženým sýčkům. Prioritou ochránců je stále záchrana divoké populace včetně nabídky bezpečných hnízdišť a úpravy loveckých teritorií v úzké spolupráci se zemědělci. Continue reading „Šance na záchranu sýčka mohou zvýšit správně prováděné repatriace podle nově vzniklé metodiky“
Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické plánuje umístit hnízdní ostrůvky z betonu na několik rybníků v Jihomoravském kraji. Chce tak podpořit hnízdění vzácných rybáků obecných. Ti k hnízdění potřebují štěrkové ostrůvky, které v Česku kvůli regulaci toků chybí. Tato alternativní hnízdění se již v Česku osvědčila na několika lokalitách. Na jižní Moravě chtějí ornitologové poprvé hnízdní ostrovy doplnit plovoucími ostrovy s vegetací, které budou sloužit jako útočiště pro mláďata rybáků v době, kdy začínají létat. Projekt Plovoucí ostrovy – podpora biodiverzity a kvality vod byl podpořen z Norských fondů ve výzvě Rago. Continue reading „Rybáci na jižní Moravě zahnízdí na ostrůvcích z betonu. Vznikne i „školka“ pro mláďata“
Dovolujeme si Vás pozvat na vánoční vycházku za koroptvemi. Věříme, že je to dobrá příležitost, jak se na chvíli odpoutat od televizních pohádek a táců s cukrovím. Navíc na bílých polích jsou koroptve v zimě dobře viditelné. Není zatím jisté, zda budeme mít šanci koroptve pozovat na sněhu nebo „na blátě“. Jisté ovšem je, že se účastníci vycházky dozví, jak koroptve v terénu pozorovat, kam svá pozorování zadávat a jak tím mohou přispět k samotné ochraně.
Akci povede místní terénní ornitolog Libor Praus z Východočeského muzea v Pardubicích a specialista na ochranu polních ptáků z České společnosti ornitologické Václav Zámečník.
Sejdeme se 27. 12. 2022 od 9:00 v Třebši (Hradec Králové) na parkovišti u Penny Marketu.
Těšíme se na Vaši hojnou účast a přejeme klidné prožití vánočních svátků.
Vánoční svátky bychom neměli trávit pouze konzumací cukroví a televizních pohádek. Mezi důležité formy odpočinku patří i rodinné procházky zimní krajinou. Výpravy do zemědělské krajiny je možné zpestřit sledováním výskytu hejnek ubývající koroptve polní. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) je to skvělý způsob, jak udělat něco pro sebe a zároveň i pro zdravější zemědělskou krajinu. K pátrání po koroptvi stačí dalekohled, vhodná obuv a teplé oblečení. Na bíle zasněžených polích jsou koroptve dobře viditelné, a proto si jich může všimnout i nepříliš zkušený pozorovatel. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o tom, kde mohou koroptev v průběhu roku pozorovat a pomoci s její ochranou, připravili ornitologové z ČSO na 27. prosince vycházku v Hradci Králové.Continue reading „Jak nepřibrat přes svátky? Choďte na procházky a hledejte koroptve“
Tři roky podmíněně s odkladem na tři roky. Takový je rozsudek pro muže, který dlouhodobě trávil v Milovicích na Břeclavsku dravce a další živočichy prudce jedovatým karbofuranem. Jeho vinou zahynuli i dva kriticky ohrožení luňáci červení. Rozsudek Okresního soudu v Břeclavi je pravomocný. Je to teprve podruhé, co byl v Česku někdo odsouzen za trávení volně žijících zvířat. Jde přitom o velký a široce rozšířený problém. Psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech, letos eviduje už 36 otrávených ptáků. Většinou jde o dravce. Psí jednotka ČSO významně napomohla k objasnění případu traviče z Milovic. Jednak v terénu dohledáním obětí a návnad a také při domovní prohlídce dohledáním karbofuranu. Continue reading „Vinen. Chovatel holubů a myslivec z Břeclavska zabil luňáky „způsobem přivozujícím nepřiměřenou bolest a utrpení““
Průlomový dokument pro ochranu ptáků ve městech vznikl ze spolupráce České společnosti ornitologické (ČSO) a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Standard Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiálynabízí řešení pro existující i nově vznikající budovy, aby jejich prosklené plochy nebyly nebezpečné pro ptáky. Nárazy ptáků do průhledných nebo zrcadlících oken a fasád patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ptáků. Odborníci odhadují, že nárazem do skla se v Česku ročně zabije milion ptáků. Standard, schválený 1. prosince 2022, je vyvrcholením dlouhodobého úsilí ČSO, aby stavby v Česku byly bezpečnější pro ptáky, a to na systémové úrovni. Continue reading „Bude už pro ptáky bezpečno? Česko má nové opatření, které pomůže chránit ptáky před nárazy do skel“
Když jsem se před dvaceti lety přestěhoval z Plzeňska na Vyškovsko, nenapadlo mě, že v místě svého nového bydliště najdu člověka, který svým zájmem o přírodu a zejména o ptáky předčí řadu mých známých. Potkali jsme se na jednom z podzimních Festivalů ptactva a záhy jsme si navzdory generačnímu rozdílu k sobě našli cestu, která v průběhu let přerostla v ryze přátelský vztah. Bydleli jsme kousek od sebe, a proto se pan Bartl na mě často obracel s řadou zajímavých dotazů a já na oplátku těžil z jeho letitých zkušeností nejen s opeřenci, ale i s okolní přírodou a krajinou. Nezřídka jsme o víkendech vyráželi na výlety po okolí, které byly povětšinou spojené s odchytem a kroužkováním ptáků, a oba jsme měli vždy velkou (skoro až klukovskou) radost, když se v našem zorném poli nebo v síti objevilo něco zajímavého.
Jako vyučený soustružník byl pan Bartl velmi manuálně zručný. Vždy jsem obdivoval jeho nejrůznější zlepšováky a vlastnoručně vyrobené sklopky nejrůznějších tvarů a velikostí a jiné vynálezy, ať už byly z kovu nebo ze dřeva. Pan Bartl nejenže ptáky rád pozoroval, fotografoval a kroužkoval, ale vyráběl pro ně budky a krmítka a uměl ptáky i zdařile vycpávat. Ve sklepě, který byl takovým jeho malým královstvím, choval šámy a kanáry a měl tam i svoji malou dílnu. Kromě svého neutuchajícího zájmu měl pan Bartl i skvělý dar o ptácích mimořádně poutavě a srozumitelně vyprávět, a tím si byl schopen získat srdce nejednoho zájemce o přírodu. Tohoto umu rádi využívali pedagogičtí pracovníci jak mateřských, tak i základních škol v Rousínově a okolí. O jeho koníčku v Rousínově a sousedních obcích věděl téměř každý a lidé se na něj často obraceli, když nevěděli, co si mají počít se zraněným nebo uhynulým ptákem.
Pan Bartl svým nakažlivým nadšením během akcí pro veřejnost probouzel u dětí i dospělých zájem o ptáky, přičemž vždy kladl důraz na jejich ochranu, ať už se to týkalo toho, jak vyrobit bezpečné budky, čím ptáky správně přikrmovat anebo jak zabránit kolizím s prosklenými plochami. Pan Bartl povýšil svůj koníček na poslání a vždy jsem si v duchu říkal, že jaká je to škoda, že v každé obci nebydlí někdo podobný. Hned by bylo povědomí o ptácích a přírodě obecně mnohem větší a vztah lidí k živým tvorům výrazně lepší. S panem Bartlem odchází vzácný člověk, který věnoval obrovské množství energie a času ptákům a kultivaci vztahu mezi lidmi a přírodou.
Dne 18. 10. 2022 zemřel v nedožitých 90 letech Mgr. Karel Pelikán, jeden z prvních členů České společnosti ornitologické s členským číslem 044.
Karel Pelikán spojil celý svůj život s přírodou, a to jak profesně (jakožto učitel biologie), tak ve svém volném čase, ve kterém se zabýval včelařstvím, zahradnictvím, bylinkářstvím, akvaristice, ale i obory výtvarnými, hudebními a literárními včetně poezie. Nade všemi obory pak čněla ornitologie, ve které se specializoval především na drobné pěvce.
Slyšet ve volné krajině zpívat strnada zahradního znamená mít opravdu štěstí. Podle odhadů z roku 2015 pro celou Českou republiku u nás zpívá jen asi 75–100 samců. Jednu z posledních populací tohoto kriticky ohroženého pěvce můžeme najít v Osoblažském výběžku. Bohužel, i zde jejich počty stále klesají. „Zahradníky“ zde dlouhodobě sleduje Patrik Molitor ze Slezské ornitologické společnosti. Ornitologové se dlouhodobě snaží zlepšit situaci strnadů navrhováním vhodných opatření v zemědělské krajině. Pro záchranu druhu je klíčová právě spolupráce s hospodáři v krajině, proto se ornitologové rozhodli uspořádat 9. 12. 2022 přímo v Osoblaze seminář, zaměřený na to, jakými dostupnými prostředky mohou sami zemědělci strnady zahradní na svých polích podpořit.
Strnad zahradní (Emberiza hortulana) patří v řadě evropských zemí mezi nejrychleji ubývající ptáky otevřené zemědělské krajiny. Ve Francii patřili strnadi dlouhá desetiletí k vyhledávané pochoutce. Než se však strnad dostal na talíř, byl nejprve oslepen a následně držen v kleci, dokud se nezvýšily jeho tukové zásoby. Poté byl doslova utopen v brandy a na závěr opečen. Ačkoliv byl v roce 1999 vydán ve Francii celoplošný zákaz lovu, úředníci, s ohledem na kulturní tradici, nad pytláctvím stále přivírají oči. Lov strnadů v Evropě způsobil od roku 1980 pokles populace až o 84 %.
Tato praktika však nebyla jedinou příčinou úbytku strnadů u nás i v Evropě. Další ránu strnadům totiž zasadila intenzifikace zemědělství a velké půdní celky, které vytvořily vhodné podmínky pro využití těžké mechanizace. S nárůstem používání pesticidů ubývá strnadům hlavní zdroj potravy – hmyz.
K tomu abychom mohli strnady zahradní v zemědělské krajině efektivně chránit, potřebujeme nejprve dobře znát jejich biotopové nároky. S tím mohou ornitologům pomoci nejen profesionální, ale i amatérští pozorovatelé. Pozorování strnadů mohou lidé zadávat do faunistické databáze Avif. Zároveň je dobré k zápisu připojit i popis, prostředí, kde byl strnad pozorován a zda byla na místě zjištěna i přítomnost samice. Výskyt strnada zahradního v zemědělské krajině je vázaný na pestrou zemědělskou krajinu tvořenou mozaikou menších polí, které se střídají s s místy neobdělávané půdy, remízky a dalšími krajinnými prvky. Velmi oblíbeným stanovištěm tohoto druhu je hranice listnatého lesa s biopásem, který volně přechází v pole. Právě v těchto místech bylo opakovaně zjištěno jeho hnízdění.
Typická ukázka opakovaně obsazované hnízdní lokality strnada zahradního je hranice listnatého lesa a pole. Foto: Patrik Molitor
Největší vliv na početnost strnadů v zemědělské krajině mají zemědělci, kteří rozhodují o tom, jak se bude v krajině hospodařit. Na programu semináře konaného 9. 12. 2022 v Osoblažsku je proto navázání spolupráce, která povede k ochraně nejen strnadů ale i dalších obyvatel zemědělské krajiny. S nástupem nového programového období společné zemědělské politiky nebude pro mnohé zemědělce snadné se v nových dotačních možnostech na podporu biodiverzity správně orientovat. Účelem semináře je popsání vývoje početnosti a příčin úbytku polních ptáků a představení budoucí podoby zemědělských dotací, které mají potenciál dalšímu poklesu zabránit.
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické:
„Na dnešním semináři bych rád zemědělcům představil negativní vývoj početnosti ptáků zemědělské krajiny, příčiny jejich úbytku a možná řešení, jak podpořit biodiverzitu na polích. Od roku 2023 budou muset zemědělci vykázat část své plochy ve prospěch přírody a to by mohlo vést i k většímu využívání biopásů, které jsou pro strnady zahradní přínosné. Proto chceme zemědělce motivovat, aby se pokusili spojit požadavky plynoucí z budoucí zemědělské politiky a životní potřeby strnadů zahradních a cíleně využívali nejen biopásy, ale i další opatření přínosná pro ubývající ptáky zemědělské krajiny.“
Patrik Molitor, předseda Slezské ornitologické společnosti:
„Strnada zahradního v zemědělské krajině mohou podpořit zemědělci vhodným hospodařením. Na základě provedeného monitoringu na Osoblažsku v letech 2012–2020 se ukázalo, že strnadi zahradní preferují stanoviště na rozhraní listnatých lesů a pole, které je doplněno biopásem s řídkým osevem jařiny. Zajímavá jsou pro ně i maková pole. Budu velmi rád, pokud se mi na semináři podaří navázat se zemědělci spolupráci, která povede k záchraně tohoto kriticky ohroženého druhu.“
Kontakty:
Ing.Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, 776 368 360, zamecnik@birdlife.cz
RNDr. Patrik Molitor, předseda Slezské ornitologické společnosti, patrik.molitor@seznam.cz
Pozorování ptáků na krmítku patří k oblíbeným a snadným způsobům, jak poznávat ptactvo našeho okolí. Převážně v období mrazů a sněhové pokrývky, kdy ptáci mají méně dostupné potravy, můžeme krmením pomoct běžným druhům ptáků navštěvujícím krmítko. Na 6.–8. ledna 2023 Česká společnost ornitologická (ČSO) připravuje pátý ročník sčítání ptáků na krmítkách Ptačí hodinka, pomocí kterého chce zjistit více o chování a populacích zimujících ptáků, významu přikrmování a odhalit další zajímavé výsledky. Program je určený pro širokou veřejnost. Více informací o programu i přikrmování a poznávání ptáků je k dispozici na webu ptacihodinka.cz. Continue reading „Přikrmujete ptáky? Dělejte to správně a zodpovědně, vyzývají ornitologové veřejnost“
Josefovské louky u Jaroměře, ptačí park České společnosti ornitologické (ČSO), získaly zásadní podporu východočeské firmy BEAS AGRO s.r.o. Rasošky. Majiteli jsou potomci legendárního lučního hajného Bedřicha Syrovátky, milovníka přírody a dlouholetého hospodáře místního rybářského spolku, který zasvětil život zavlažovaným loukám u Josefova dávno před tím, než tu vznikl ptačí park. BEAS AGRO s.r.o. Rasošky, společnost podnikající v zemědělství, prodala ornitologům za příznivou cenu všechny své pozemky na území ptačího parku a navíc je podpořila částkou 300 tisíc korun. Území v údolí Metuje pod pevností Josefov o velikosti 85 ha, které ČSO vykupuje z darů, slouží jako rezervace pro ptáky i malebné místo pro milovníky přírody. Continue reading „Potomci lučního hajného na Josefovských loukách významně podpořili ptačí park. Rozroste se o 6 hektarů“
Ornitologové dnes zveřejnili nejnovější verzi indikátorů evropských ptáků ukazující, že jsme od roku 1980 přišli o 19 % běžných ptačích druhů. Alarmující je zejména 60% úbytek polních ptáků. V samotné Evropské Unii však polní ptáci oproti loňsku ubyli méně. Letos totiž indikátor EU kvůli Bexitu poprvé nezahrnuje data z Velké Británie, kde počty druhů, jako jsou skřivani polní, hrdličky divoké nebo vrabci polní, dramaticky klesají. Neznamená to, že by se teď ptákům v EU dařilo lépe, naopak to zdůrazňuje nezbytnost dlouhých časových řad údajů pro získání realistického obrazu skutečnosti.Continue reading „Daří se ptákům v EU po Brexitu lépe?“
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah. Continue reading „Pozvánka na vycházky ke Světovému dni mokřadů 2023“
//
Jiří Bartl *20. 5. 1935 +11. 12. 2022
Dne 18. 10. 2022 zemřel v nedožitých 90 letech Mgr. Karel Pelikán, jeden z prvních členů České společnosti ornitologické s členským číslem 044.
