Na Vysočině někdo otrávil dva orly mořské. Jeden byl v čase nálezu ještě živý

První letošní případy cílené otravy dravců řeší tento týden Česká společnost ornitologická (ČSO). Na dvou místech na Vysočině traviči otrávili dva orly mořské a jednu káni lesní, přičemž jeden z orlů byl nalezen ještě živý a byl převezen do záchranné stanice. Na vině je zřejmě opět zakázaný nervový jed karbofuran. Ornitologové apelují na veřejnost, aby se s případnými informacemi o trávení a pokládání otrávených návnad obracela na policii.

Tisková zpráva ke stažení.docx

K Osové Bítýšce psovodka ČSO Klára Hlubocká vyjela k případu otráveného orla mořského, jehož nález nahlásil myslivec. „Pravděpodobně jde o orla z nového páru, který tu nedávno dohledal ornitolog Tomáš Kněžíček. Druhého orla, zřejmě jeho partnera, jsem během terénní prohlídky pozorovala v okolí. V terénu jsme pak dohledali ještě otrávenou káni lesní,“ říká Hlubocká.

Hlubocké mezitím zavolal Petr Mückstein ze správy CHKO Žďárské vrchy, aby ohlásil nález dalšího orla mořského, taktéž na Vysočině, ale tentokrát u obce Benátky u Ždírce nad Doubravou. „Tento orel byl v čase nálezu ještě živý. Telefonicky jsem dávala instrukce, jak postupovat a pokusit se orla zachránit. Převezli ho do záchranné stanice, aby se mu pokusili zachránit život,“ říká Hlubocká.

Aktualizace 9. ledna 2024: Díky rychlému zásahu a skvělé péči v Záchranné stanici Lipec orel mořský přežil a 8. ledna byl vypuštěný zpět do volné přírody. U vypouštění orla byl i odborník na dravce a předseda ČSO Tomáš Bělka. Právě Tomáš tohoto jedince kroužkoval jako mládě v roce 2020 na Rychnovsku. Jde tedy o čtyřletého – téměř dospělého – orla.

Orel mořský krátce před vypuštěním do volné přírody. Foto: Tomáš Bělka

Umírají v bolestech za plného vědomí

Karbofuran, který traviči dravců nejčastěji používají, hned po požití ochromí nervovou soustavu. Zvířata umírají za plného vědomí v bolestech a křečích. Při tom nemohou dýchat, roztahují křídla a zatínají pařáty. Jedná se o mimořádně krutý způsob usmrcení. Karbofuran je pro přílišnou jedovatost od roku 2008 v Evropské unii zakázaný. Dříve se používal v zemědělství. Dnes je zakázané ho i jen mít doma. Přesto u nás existují zásoby.

Hlubocká na místo druhého případu přijela kolem 16. hodiny a před setměním stihla se psy projít jen část terénu. „Hledání otráveních zvířat a návnad by bylo potmě příliš riskantní. Místo proto prohledáme ještě v pondělí,“ sděluje Hlubocká.

Psovodka Hlubocká musela pátrání ukončit kvůli tmě. Foto: Klára Hlubocká

Případy si převzala kriminální policie. Za loňský rok ČSO zaznamenala 25 otrávených dravců a spolupracovala s policií na 20 případech. Od roku 2017, kdy existuje psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii na 150 případů, jejichž obětmi se stalo přes 500 zvířat. Za trávení divoce žijících ptáků byli v Česku pravomocně odsouzeni dva lidé. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři ze Strakonicka podmíněný trest 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku za otrávení orlů mořských a krkavců velkých karbofuranem v roce 2019. V roce 2022 byl odsouzen chovatel drůbeže a holubů a myslivec z Břeclavska na 3 roky podmíněně s odkladem na 3 roky za otrávení dvou luňáků červených a dalších živočichů karbofuranem v roce 2021.

Pes Viky a fena Irbis společně s psovodkou Klárou Hlubockou tvoří psí jednotku ČSO. Umí v terénu vyhledávat otrávené návnady a jejich zvířecí oběti. Jsou jediní s touto specializací v Česku. Foto: Jitka Erbenová

Reálný počet otrav je vyšší než případy zaznamenané ČSO. „Na celou republiku máme pouze jednu psovodku. Aby se podařilo dopadnout další traviče, je potřeba i pomoc veřejnosti. V případě nálezu podezřelých uhynulých ptáků může veřejnost pomoci ohlášením. Pokud k trávení dojde v našem okolí a máme informace, které by mohly k usvědčení traviče pomoci, podejme svědectví. A pomoct lze také jasným postojem v rodině i mezi přáteli, že trávení je naprosto neakceptovatelné. Nejbližší rodina a přátelé traviče totiž často o jeho počínání vědí. V takovém případě zkrátka není možné trávení jen tiše tolerovat,“ upozorňuje Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.  

Psovodka Hlubocká v terénu pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech s Chesapeake Bay retrívry  – psem Vikym a fenou Irbis. Jsou speciálně vycvičení, aby nález psovodce pouze označili a nijak se u něj nezdržovali, aby jim nehrozilo otrávení vdechnutím jedovatých výparů. Hlubocká je v Česku jedinou specialistkou na vyhledávání otrávených návnad a jejich obětí. Úzce spolupracuje s policií. 


Příručka Ptačí kriminalita volně ke stažení

Co dělat v terénu při podezření na trávení, zástřel, nelegální past… je podtitul nové příručky o ptačí kriminalitě. Příručka je určena všem milovníkům přírody, ornitologům, ale i lidem, kteří do přírody chodí za jiným účelem. S otráveným nebo zastřeleným dravcem se může setkat kdokoli, od pejskařů po skautské oddíly. Při své práci ji mohou využívat orgány činné v trestním řízení i pracovníci státní ochrany přírody nebo záchranných stanic.

Stáhněte si příručku (14 stran, 3 MB) ZDE.

Další informace

Tematické číslo časopisu ČSO Ptačí svět, které se zabývá ptačí kriminalitou.

 

Podezření na otravu. Jak poznat?

  • víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
  • podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
  • mrtvé zvíře poblíž návnady
  • mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
  • mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
  • mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice)

Co dělat v případě nálezu?

  • Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších lidí, dětí i zvířat.
  • Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).
  • Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO, …).
  • Nález lze oznámit i na nejbližším oddělení Policie České republiky.
  • POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed

Zdroje informací

Karbofuran

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32007D0416

https://www.karbofuran.cz/

Trestní zákoník:
§ 299 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami
§ 302 Týrání zvířat
§ 304 Pytláctví



https://www.birdlife.cz/projekt-life-eurokite/ 

Projekt LIFE EUROKITE má za cíl snížení úmrtí dravců způsobených lidskou činností, a to jak úmyslnou (otravy dravců), tak neúmyslnou (např. úrazy elektrickým proudem, kolize se silniční a železniční dopravou).

Projekt LIFE EUROKITE je spolufinancován Evropskou unií.