Park vznikl jako náhradní prostředí pro populaci slavíka obecného, která zbudováním komplexu sběrného dvora přišla o hnízdiště. Upraveny k nárokům druhu byly dva pozemky, křovinatý lem cesty a ovocný sad bývalé ekofarmy a čekalo se, zda „bydlení na klíč“ ptáci přijmou. Hned první jaro jeden ze slavíků přesídlil, ostatní zmizeli beze stopy. S prodlevou, ale přeci, došlo v prostředí k vzniku páru a k zahnízdění. Vyvedena pak byla první mláďata s domovenkou „Slavičí háj“.
Park si po uvedení do provozu oblíbil i místní kroužek mladých ochránců přírody, rozvěsil do vytipovaných míst hnízdní budky, o které pravidelně pečuje a pomáhá také s jarním úklidem.
Nyní, kdy se píše rok 2024, a výměra plochy se víc než ztrojnásobila, můžeme opatrně s rodinným týmem prohlásit: „Je vyhráno!“. Soukromé prostředí garantuje nejen slavíkům jistotu dalších sezón, pozměňováno je pouze ve směru k nárokům jeho obyvatel. Protože část nově získaných pozemků ještě nelze využít, květnatá louka i mokřad musí chvilku počkat. I přitom dál doufáme, že aktuální dvouhektarová výměra nemusí být konečnou.
V rámci spolupráce s místní radnicí došlo k přiřazení objektu do okruhu třetí naučné a zážitkové stezky oblastí, a zejména pro Slavičí háj jsem byl před koncem roku oceněn během oslav významného výročí města.
Prostředí s doprovodnými informacemi na tabulích je připraveno uvítat jednotlivce i skupiny návštěvníků. Jen je dobré mít na paměti, že nejsilnější zážitky pořídíme v době, kdy jsou slavíci „doma“. A úplně nejlépe, když v máji koncertují. V tom čase za jedinečnou atmosférou přichází i nejeden obyvatel města. Přestože koncertujících virtuosů můžeme „ve špičce“ jara napočítat i víc, usazeny bývají tři páry.
Ovšem snažíme se a výsledkem je modelování dalších míst tak, jak mne slavíci naučili v osmdesátých letech, kdy jsem se věnoval jejich hnízdění. Tvořeny jsou proluky příliš zapojených pásů křovin, v místech ještě s výraznou zahradnickou stopou podsazovány kopřivy. Pod keře s minimem opadaného listí je naváženo další z naší zahrady. Místo tak láká z okolní přetížené krajiny další organismy, pro absenci chemie se daří i motýlům, vývojem vázaných na konkrétní živné rostliny. Protože je část ovoce včetně bobulovin ponechávána na větvích, slouží park i jako zimoviště či zastávkové místo. Odstraňovány nejsou odumřelé dřeviny, park funguje nejlépe, jak by si zvířata přála.
Krom hnízdní podpory cílového druhu jsou zde tito i chytáni pro kroužkování, zejména formou navazujících letních nočních odchytů, s využitím přehrávek druhového zpěvu. A protože se počty okroužkovaných slavíků v místě pohybují kolem čtyř stovek za sezónu, zvyšuje se i naděje, že o druhu, který zejména v případě migrační strategie nechce o sobě mluvit, dojde k průlomu. První výsledky kroužkování (zatím jen z evropských úseků cest) už jsou v databázi.
Přál bych každému, kdo má možnost pořídit pár metrů české krajiny opeřencům, ať neváhá a vykročí. Já sobě tehdy pod křídly ornitologické společnosti vybral slavíky a jde tak tedy pouze o logické promítnutí poznatků v ochranářský cíl. A protože přeci jen jsme nastaveni i na nějakou tu odměnu za konkrétní snažení, mohu ujistit, že v podobných případech zážitky aktér nepobere. Natolik výživnou učebnicí totiž každý z těch kousíčků planety je.
Pavel Kverek
Čtěte také
- web Pavla Kverka Zaměřeno na slavíky
- poslechněte si rozhovory s Pavlem Kverkem:
7. 4. 2023
20. 7. 2015
- Ornitolog na drátě na téma SLAVÍK