Právě v těchto dnech hnízdí na polích a loukách čejky chocholaté, kulíci říční a další bahňáci. Hrozí ale, že jejich hnízda skončí přejetá zemědělskou technikou. Čejčí hnízda přitom mohou být na poli třeba právě za Vašim domem. Čejky totiž hnízdí na většině území ČR, převážně v nížinaté zemědělské krajině. Ochránit hnízdo před jeho zničením spočívá v jeho dohledání, označení a následné domluvě s hospodařícím zemědělským subjektem.
Zemědělec v traktoru se vyhýbá hnízdu čejky chocholaté, které bylo předtím označeno bambusovými tyčemi. Foto: Václav Zámečník
Zadejte pozorování čejek do Avifu a zajistěte ochranu hnízda
Součástí efektivní ochrany je také každoroční sledování hnízdišť čejky chocholaté, která mohou být následně zařazena např. do dotačního titulu na její ochranu. Právě proto je důležité zadat do Avifu veškterá Vaše pozorování čejek chocholatých včetně doplňujících informací o stavu hnízdiště (prostředí, přítomnost vody ad.). Pozorovánízadávejte jako běžné pozorování. Po vybrání čejky v seznamu druhů se objeví tlačítko pro zadání doplňkových informací k projektu. K jedné vycházce (seznamu) můžete zadat libovolný počet hnízdišť. U každého záznamu je ale nutné zvolit co nejpřesnější souřadnice, kde jste ptáky pozorovali. Pokud víte, že hnízdu hrozí nebezpečí přejetí (např. se nachází v oraništi nebo si nejste jisti, zda zemědělci do povláčeného pole nepojedou set), obraťte se na Michaelu Kadavou z ČSO (email: kadava@birdlife.cz) a domluvíme se, jak danou situaci řešit.
Pokud si nejste jistí, jak nejefektivněji čejkám pomoci, uspořádali jsme pro Vás terénní školení, kde si můžete ochranu hnízd v praxi vyzkoušet. První školení probíhají již tuto hnízdní sezonu. Další školení proběhnou na podzim, kde si ukážeme praktickou ochranu na umělých hnízdech.
V rámci školení se v minulém roce podařilo dohledat v Hradci Králové i hnízdo kulíka říčního. Označeno bylo spolu s dalšími 5 čejčími hnízdy v zoraném poli. Foto: Ludmila Korešová
První letošní akce proběhla ve středu 17. 4. 2024 v blízkosti Ptačí oblasti Komárov a další následující den v Hradci Králové. Z akce u Holic vznikla také reportáž, kterou mohli 19. 4. sledovat diváci České televize v Událostech (od 49:44 minuty) zde.
Akce zaměřená na vyhledávání hnízd již tento čtvrtek
Další akce proběhne již tento čtvrtek 25. 4. ve středních Čechách u Lysé nad Labem. Sejdeme se od 16:30 v obci Ostrá na parkovišti u železnice zde. Společně se přesuneme na nedaleké pole, kde čejky hnízdí a pokusíme se dohledat a označit hnízda. S ohledem na omezenou kapacitu akce se prosím přihlašujte skrze tento formulář.
Doporučujeme si vzít vhodné oblečení a obuv do terénu (počítejte s tím, že půjdete do pole, které může být podmáčené). Nezapomeňte si vzít dalekohled. Pokud na akci plánujete dorazit později, kontaktujte nás telefonicky. Více informací k akci na plakátě níže nebo u organizátora akce Václava Zámečníka (ČSO) na emailu: zamecnik@birdlife.cz nebo tel.: 776 368 360. Akce se koná i za nepříznivého počasí.
Budeme rádi, když se k nám připojíte!
Praktickou ochranu hnízd čejek chocholatých podpořily v rámci dotačního řížení Královéhradecký kraj, Pardubický kraj a Středočeský kraj.
Česká společnost ornitologická a EKOTOXA s.r.o. pořádají webinář o krajinných prvcích, který proběhne 14. března 2024 od 18 hodin. Krajinné prvky se do české krajiny vrací ve stále větší míře. Ne vždy jsou však vytvářeny vhodným způsobem. Na webináři se dozvíte, na co dbát při přípravě, realizaci a následné péči, aby krajinné prvky vzkvétaly a plnily své funkce pro přírodu i lidskou společnost. Přednášky a diskuse praktických zkušeností jsou určeny především vlastníkům půdy, zemědělcům, zastupitelům obcí, místním akčním skupinám a neziskovým organizacím. Přihlásit se mohou i zájemci o ochranu krajiny a její adaptaci na klimatickou změnu z řad veřejnosti, a to do 14. 3. Účast je zdarma.
Narůstající zájem o krajinné prvky a jejich navracení do krajiny je potěšujícím trendem posledních let. Nadšení s sebou ale může přinášet i nejrůznější úskalí nejen pro ty, kdo se do obnovy a vytváření pustí, ale často i pro krajinu samotnou. „Bohužel se v poslední době setkáváme i s bezmyšlenkovitým sázením stromů na místa, kde se stromy nehodí nebo nemají příliš šancí na přežití. Častým problémem je i zanedbání následné péče, kdy přijdou vniveč měsíce příprav, investované peníze i nadšení těch, kdo se příprav a výsadeb zúčastnili. V případě realizace mokřadu zase může více škody než užitku způsobit neznalost hydrogeologických podmínek dané lokality,” přibližuje František Jurečka z Centra pro životní prostředí a hodnocení krajiny EKOTOXA.
Realizované mokřady v Hovoranech na Hodonínsku. Foto: EKOTOXA
Na webináři proto chceme zájemce o návrat krajinných prvků do krajiny seznámit s kroky, jak se těmto problémům vyvarovat. Oslovit chceme zejména vlastníky půdy, zemědělce, zastupitele obcí, místní akční skupiny a neziskové organizace, a další, kteří takto mohou pomoci tvořit odolnou apestrou krajinu.
Zkušenosti s retencí vody v krajině budou sdílet Petr Fučík z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a Jaroslav Kršňák, vedoucí projektant se zaměřením na různé druhy kořenových čistíren odpadních vod (JAMI Projekt). Zdeňka Flousková, členka rady Okrašlovacího spolku ve Vrchlabí nás seznámí s tím, na co sidát pozor při výsadbách v krajině.
Přiblížíme také zkušenosti, jak může fungovat spoluprace mezi jednotlivými aktéry, kterých se krajinotvorná opatření týkají. „Spolupráce bývá podceňována kvůli často náročné komunikaci, přitom je ale zásadní pro zdárnou přípravu, realizaci, a hlavně životnost krajinných prvků. Díky projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině můžeme čerpat z dlouholetých zkušeností našich německých kolegů a zkoušet rozvíjet spolupráci mezi hlavními hybateli změn v krajině, tedy ochránci přírody, myslivci, zemědělci nebo zástupci místních samospráv. Na Nechanicku (okr. Hradec Králové) se díky zapojení těchto skupin a širší veřejnosti povedlo vysadit biokoridor v poli a začít připravovat obnovu mokřadu,” zdůrazňuje Veronika Chvátalová (externí spolupracovnice ČSO).
Výsadba biokoridoru u Hrádku na Nechanicku. Foto: Michaela Kadavá (ČSO)
„V rámci projektu pořádáme kulaté stoly v mikroregionu Hrušovanska na jižní Moravě, kde diskutujeme ohrožení krajiny a možnosti její nápravy na základě odborných podkladů a zkušeností místních obyvatel. Díky úspěšným vyjednáváním se nám povedlo společně vysadit stromořadí podél obnovené polní cesty. V současné době připravujeme protierozní opatření,” doplňuje František Jurečka ze společnosti EKOTOXA s.r.o.
K nalezení shody na podobě realizace krajinotvorných opatření je klíčové vzájemné pochopení bariér a motivací všech zúčastněných. Právě ty na straně zemědělců představí Tamara Meierová, externí spolupracovnice ČSO.
Ve středu 27. 12. 2023od 9:00 proběhne již podruhé v Trebši (v Hradci Králové) vycházka, která se zaměří na pozorování koroptví v zimě. Terénní vycházku povedou opět Libor Praus a Václav Zámečník z České společnosti ornitologické. Oba mají s monitoringem a pozorování koroptví řadu zkušeností a rádi se o ně s Vámi podělí.
Podobná akce proběhla také v minulém roce s velmi zajímavým výsledkem. Podařilo se nám pozorovat hned dvě hejnka koroptví, dohromady asi v počtu 24 jedinců! Potěšilo nás zároveň i sledování konopek obecných, drozdů kvíčal či strnadů obecných. Koroptve a ostatní zmíněné druhy vyletovaly z porostu staré nesklizené kukuřice. Tato zkušenost jen potvrzuje důležitost ponechávání alespoň drobných nesklizených ploch v krajině, které slouží v zimě jako přirozený zdroj potravy např. pro zrnožravé ptactvo nebo zvěř. Zvláště řada ptáků zemědělské krajiny se neodváží v zimě přiletět na krmítko jako jiné druhy více vázané na lidská sídla (sýkory, kosi…). Snaží se potravu hledat v jejich přirozeném prostředí, bohužel v zimě je jí na mnoha místech nedostatek a ptáci strádají.
Při vycházce za koroptvemi v prosinci 2022 jsme objevili toto políčko nesklizené kukuřice. Zajímavé se ukázalo být nejen pro nás, ale i pro přítomné koroptve a drobné zrnožravé ptactvo. Foto: Michaela Kadavá
Rádi bychom zároveň zjistili, kde všude v Hradci Králové a blízkém okolí se koroptve v současnosti vyskytují. Zvláště nás zajímá, zda koroptve neobsadily nové lokality, kde dříve nebyly zaznamenány. Pokud máte v posledních letech nějaká pozorování koroptví na tomto území, budeme velmi rádi, pokud se o ně podělíte s Václavem Zámečníkem z ČSO. Můžete jej kontaktovat skrze email: zamecnik@birdlife.cz.
Děkujeme za informace k výskytu koroptví a těšíme se na Vaši účast na vycházce!
Vydejte se s námi opět mezi svátky na Vánoční vycházku za koroptvemi!
Ve dnech 21. a 22. listopadu 2023 pořádají Česká společnost ornitologická, Beleco a Ekotoxa konferenci určenou vlastníkům půdy. Akce se koná v prostorách ekofarmy Probio ve Velkých Hostěrádkách, zájemci se mohou přihlásit do 15. listopadu. Konference je součástí přeshraničního projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině, jehož cílem je propojování aktérů, kteří mají přímý vliv na podobu současné krajiny a mají zároveň potenciál ji ovlivnit. Kromě přednášek a diskuse budou představeny možnosti zvyšování kvality půdy ukázkami jednotlivých opatření přímo na farmě a v jihomoravské obci Šumice.
Zemědělská půda představuje vzácnou komoditu, která není důležitá pouze pro produkci potravin, ale také pro přirozenou retenci vody a poskytování různých ekosystémových služeb. Vlastníci zemědělské půdy dnes aktivně obhospodařují méně než polovinu její výměry. Většina půdy je pronajímána zemědělským podnikům a soukromým zemědělcům, z nichž někteří i přes stále přísnější podmínky pro získání zemědělských dotací hospodaří způsoby, které přispívají ke snížení její kvality. Proto je osvěta vlastníků půdy a zemědělců významnou součástí snah o lepší správu krajiny. Provedení vhodných opatření umožňuje předcházet ztrátám ornice [1] i úbytku dříve běžných druhů zemědělské krajiny, jako jsou např. čmeláci nebo koroptve [2], [3].
„Současný způsob využívání krajiny v kombinaci s dopady klimatické změny mají přímý vliv na život obyvatel, životní prostředí a navíc způsobuje majetkové škody. S větší četností se objevují extrémní projevy počasí a schopnost krajiny na ně reagovat se snižuje. Osvětovou činností je třeba cílit právě na vlastníky zemědělské půdy a ukázat jim možnost urychlení adaptace naší krajiny. K tomu může být významným pomocníkem i dnes tolik zmiňovaná umělá inteligence, jejíž využití testujeme v rámci projektu Living Landscape. Tématem zádrže vody v zemědělské krajině se zabýváme již několik let a to i ve spolupráci s partnerskými neziskovými organizacemi, vědeckou obcí a dalšími institucemi.“ říká Lucie Obstová ze spolku Beleco, z. s.
Na klimatickou změnu reagují zaváděním různých opatření zejména ti vlastníci půdy, kteří půdu sami využívají k hospodářské nebo jiné činnosti. Města a obce se v posledních letech potýkaly s extrémními projevy počasí, zejména se suchem, a proto začaly více investovat do modro-zelené infrastruktury. Zemědělci mají vinou sucha nižší úrodu. Roste tak jejich zájem pěstovat meziplodiny, které zvyšují podíl organické hmoty v půdě, chrání ji před větrnou a vodní erozí a posilují její schopnost zadržet dešťové srážky. Současně se zvyšuje poptávka po využívání závlah [4].
František Jurečka ze společnosti Ekotoxa k tomuto uvedl: „V rámci projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině se soustředíme na území mikroregionu Hrušovanska (okr. Znojmo). Tato oblast je typická vysokým zastoupením orné půdy, která je ohrožena nevhodným hospodařením, silným utužením, nízkým obsahem organické hmoty a dalšími negativními faktory. Znojemsko se potýká také se zemědělským a hydrologickým suchem, a to zejména v důsledku vyšších teplot a nerovnoměrného rozložení srážek v průběhu roku, se kterými se v posledních letech setkáváme.”
Krajina s květnatými pásy, remízky, mezemi nebo stromořadím má potenciál čelit vlivům klimatické změny lépe, než rozlehlé lány monokultur. Foto: Václav Zámečník, ČSO
„Česká společnost ornitologická dlouhodobě motivuje zemědělské podniky a vlastníky, aby více využívali finanční nástroje k oživení intenzivně využívané krajiny, která neposkytuje dostatečný životní prostor ptákům a dalším živočichům. Věříme, že jednou z cest je i rozvoj ekologického zemědělství, které má velký potenciál k ozdravení vyčerpané a málo úrodné půdy. Přechod z konvenčního zemědělství na ekologické je náročný na vědomosti, finance i čas. I proto jsme se rozhodli uspořádat naši konferenci právě na farmě ve Velkých Hostěrádkách, která už od roku 2007 hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Své bohaté zkušenosti představí účastníkům konference zejména během exkurze, která proběhne 22 listopadu,“ doplňuje Michaela Kadavá z České společnosti ornitologické.
[2] Ghisbain G., Thiery W., Massonnet F., Erazo D., Rasmont P., Michez D., Dellicour S. Projected decline in European bumblebee populations in the twenty-first century. Nature. 2023 Sep 13. doi: 10.1038/s41586-023-06471-0.
[3] Keller, V., Herrando, S., Voříšek, P., Franch, M., Kipson, M., Milanesi, P., Martí, D., Anton, M., Klvaňová, A., Kalyakin, M.V., Bauer, H.-G. & Foppen, R.P.B. (2020). European Breeding Bird Atlas 2: Distribution, Abundance and Change. European Bird Census Council & Lynx Edicions, Barcelona.
[4] Slenička P., Kottová B., Černý Pixová K., Kravka M., Závlahy v České republice – východiska směrem k adaptaci na klimatickou změnu. (2020) Praha: Státní pozemkový úřad ČR, 39s.
Od roku 1980 došlo k poklesu početnosti čejek chocholatých o 80 %. Z některých oblastí čejky vymizely úplně, na tradičních hnízdíštích bohužel ubývají. V takové situaci má smysl před koly traktoru chránit každé hnízdo. O tom, jak se taková ochrana v praxi v terénu provádí a jak vy sami můžete čejkám pomoci se dozvíte právě na této akci.
Čejka chocholatá. Foto: Jan Vratislav
Bambusové tyče s reflexní barvou používané pro označování hnízd. Foto: Michaela Kadavá
Sejdeme se 21. 4. 2023 v 16 hodin v Hradci Králové (Slatina) na ulici Piletická 178/61 před vjezdem do průmyslového areálu Dr. Kulich Pharma (GPS: 50.2364175N, 15.8898956E). K akci je možné se připojit i později, v takovém případě nás kontaktujte telefonicky.
V případě něpříznivého počasí může být akce zrušena.
S sebou doporučujeme vzít si vhodnou obuv do terénu (holínky) a dalekohled.
Svou účast prosím potvrďte vyplněním tohoto formuláře nejpozději do 20. 4. 2023.
Bližší informace k akci poskytne Michaela Kadavá na tel.: +420 605 343 974 nebo na emailu: kadava@birdlife.cz
Dovolujeme si Vás pozvat na vánoční vycházku za koroptvemi. Věříme, že je to dobrá příležitost, jak se na chvíli odpoutat od televizních pohádek a táců s cukrovím. Navíc na bílých polích jsou koroptve v zimě dobře viditelné. Není zatím jisté, zda budeme mít šanci koroptve pozovat na sněhu nebo „na blátě“. Jisté ovšem je, že se účastníci vycházky dozví, jak koroptve v terénu pozorovat, kam svá pozorování zadávat a jak tím mohou přispět k samotné ochraně.
Akci povede místní terénní ornitolog Libor Praus z Východočeského muzea v Pardubicích a specialista na ochranu polních ptáků z České společnosti ornitologické Václav Zámečník.
Sejdeme se 27. 12. 2022 od 9:00 v Třebši (Hradec Králové) na parkovišti u Penny Marketu.
Těšíme se na Vaši hojnou účast a přejeme klidné prožití vánočních svátků.
Vánoční svátky bychom neměli trávit pouze konzumací cukroví a televizních pohádek. Mezi důležité formy odpočinku patří i rodinné procházky zimní krajinou. Výpravy do zemědělské krajiny je možné zpestřit sledováním výskytu hejnek ubývající koroptve polní. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) je to skvělý způsob, jak udělat něco pro sebe a zároveň i pro zdravější zemědělskou krajinu. K pátrání po koroptvi stačí dalekohled, vhodná obuv a teplé oblečení. Na bíle zasněžených polích jsou koroptve dobře viditelné, a proto si jich může všimnout i nepříliš zkušený pozorovatel. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o tom, kde mohou koroptev v průběhu roku pozorovat a pomoci s její ochranou, připravili ornitologové z ČSO na 27. prosince vycházku v Hradci Králové.Continue reading „Jak nepřibrat přes svátky? Choďte na procházky a hledejte koroptve“
Slyšet ve volné krajině zpívat strnada zahradního znamená mít opravdu štěstí. Podle odhadů z roku 2015 pro celou Českou republiku u nás zpívá jen asi 75–100 samců. Jednu z posledních populací tohoto kriticky ohroženého pěvce můžeme najít v Osoblažském výběžku. Bohužel, i zde jejich počty stále klesají. „Zahradníky“ zde dlouhodobě sleduje Patrik Molitor ze Slezské ornitologické společnosti. Ornitologové se dlouhodobě snaží zlepšit situaci strnadů navrhováním vhodných opatření v zemědělské krajině. Pro záchranu druhu je klíčová právě spolupráce s hospodáři v krajině, proto se ornitologové rozhodli uspořádat 9. 12. 2022 přímo v Osoblaze seminář, zaměřený na to, jakými dostupnými prostředky mohou sami zemědělci strnady zahradní na svých polích podpořit.
Strnad zahradní (Emberiza hortulana) patří v řadě evropských zemí mezi nejrychleji ubývající ptáky otevřené zemědělské krajiny. Ve Francii patřili strnadi dlouhá desetiletí k vyhledávané pochoutce. Než se však strnad dostal na talíř, byl nejprve oslepen a následně držen v kleci, dokud se nezvýšily jeho tukové zásoby. Poté byl doslova utopen v brandy a na závěr opečen. Ačkoliv byl v roce 1999 vydán ve Francii celoplošný zákaz lovu, úředníci, s ohledem na kulturní tradici, nad pytláctvím stále přivírají oči. Lov strnadů v Evropě způsobil od roku 1980 pokles populace až o 84 %.
Tato praktika však nebyla jedinou příčinou úbytku strnadů u nás i v Evropě. Další ránu strnadům totiž zasadila intenzifikace zemědělství a velké půdní celky, které vytvořily vhodné podmínky pro využití těžké mechanizace. S nárůstem používání pesticidů ubývá strnadům hlavní zdroj potravy – hmyz.
K tomu abychom mohli strnady zahradní v zemědělské krajině efektivně chránit, potřebujeme nejprve dobře znát jejich biotopové nároky. S tím mohou ornitologům pomoci nejen profesionální, ale i amatérští pozorovatelé. Pozorování strnadů mohou lidé zadávat do faunistické databáze Avif. Zároveň je dobré k zápisu připojit i popis, prostředí, kde byl strnad pozorován a zda byla na místě zjištěna i přítomnost samice. Výskyt strnada zahradního v zemědělské krajině je vázaný na pestrou zemědělskou krajinu tvořenou mozaikou menších polí, které se střídají s s místy neobdělávané půdy, remízky a dalšími krajinnými prvky. Velmi oblíbeným stanovištěm tohoto druhu je hranice listnatého lesa s biopásem, který volně přechází v pole. Právě v těchto místech bylo opakovaně zjištěno jeho hnízdění.
Typická ukázka opakovaně obsazované hnízdní lokality strnada zahradního je hranice listnatého lesa a pole. Foto: Patrik Molitor
Největší vliv na početnost strnadů v zemědělské krajině mají zemědělci, kteří rozhodují o tom, jak se bude v krajině hospodařit. Na programu semináře konaného 9. 12. 2022 v Osoblažsku je proto navázání spolupráce, která povede k ochraně nejen strnadů ale i dalších obyvatel zemědělské krajiny. S nástupem nového programového období společné zemědělské politiky nebude pro mnohé zemědělce snadné se v nových dotačních možnostech na podporu biodiverzity správně orientovat. Účelem semináře je popsání vývoje početnosti a příčin úbytku polních ptáků a představení budoucí podoby zemědělských dotací, které mají potenciál dalšímu poklesu zabránit.
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické:
„Na dnešním semináři bych rád zemědělcům představil negativní vývoj početnosti ptáků zemědělské krajiny, příčiny jejich úbytku a možná řešení, jak podpořit biodiverzitu na polích. Od roku 2023 budou muset zemědělci vykázat část své plochy ve prospěch přírody a to by mohlo vést i k většímu využívání biopásů, které jsou pro strnady zahradní přínosné. Proto chceme zemědělce motivovat, aby se pokusili spojit požadavky plynoucí z budoucí zemědělské politiky a životní potřeby strnadů zahradních a cíleně využívali nejen biopásy, ale i další opatření přínosná pro ubývající ptáky zemědělské krajiny.“
Patrik Molitor, předseda Slezské ornitologické společnosti:
„Strnada zahradního v zemědělské krajině mohou podpořit zemědělci vhodným hospodařením. Na základě provedeného monitoringu na Osoblažsku v letech 2012–2020 se ukázalo, že strnadi zahradní preferují stanoviště na rozhraní listnatých lesů a pole, které je doplněno biopásem s řídkým osevem jařiny. Zajímavá jsou pro ně i maková pole. Budu velmi rád, pokud se mi na semináři podaří navázat se zemědělci spolupráci, která povede k záchraně tohoto kriticky ohroženého druhu.“
Kontakty:
Ing.Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, 776 368 360, zamecnik@birdlife.cz
RNDr. Patrik Molitor, předseda Slezské ornitologické společnosti, patrik.molitor@seznam.cz
V dubnu vyzývala ČSO veřejnost k mapování čejek chocholatých. Čejky právě začínaly hnízdit a v krajině jsme mohli pozorovat jejich akrobatické dovednosti. V tuto chvíli již čejky z našeho území odlétají na zimoviště do západní a jihozápadní Evropy a severní Afriky. Rádi bychom poděkovali těm, kteří svá pozorování zadali do faunistické databáze Avif. Zároveň se chceme obrátit na ty z vás, kteří tak doposud neučinili, aby svá pozorování vložili do databáze co nejdříve, ideálně do 18. 10. 2022. Vaše pozorování přispějí k navrhování nových ploch pro ochranu čejky chocholaté na orné půdě. Současně bychom vás chtěli vyzvat, abyste poslali své návrhy vhodných hnízdišť s pravidelným výskytem čejek na zamecnik@birdlife.cz a podpořili tím ochranu čejky chocholaté. Continue reading „Pomozte navrhnout vhodné plochy pro bezpečné hnízdění čejek“
V první polovině srpna proběhla v Újezdci na Svitavsku terénní exkurze ČSO pro veřejnost s cílem představit motáky lužní a možnosti jejich ochrany v zemědělské krajině. Akce přilákala nejen zkušené birdwatchery (pozorovatele ptáků), ale také místní obyvatele, kteří měli to štěstí pozorovat jak dospělé motáky lužní na obloze, tak i mláďata krátce před vzletností zachráněná před zbytečnou smrtí oplocením hnízda.
Mláďata motáka lužního v pšenici. Foto: Václav Zámečník
Proč na Svitavsku?
Oproti jiným letům proběhlo v letošním roce hnízdění rychleji a zdejší lokalita byla jedna z mála, kde bylo možné v polovině srpna ještě pozorovat nezvletná mláďata. Tip na lokalitu u Újezdce jsme dostali od ornitologa Karla Popracha, který se monitoringu a praktické ochraně tohoto atraktivního dravce dlouhodobě věnuje. Součástí jeho práce je i satelitní telemetrie. I díky této moderní technologii můžeme prakticky na vlastní oči sledovat, jak už od srpna motáci lužní postupně odlétají na zimoviště v tropické a jižní Africe. Cesty GSM vysílačkami označených jedinců je možné najít na webu spolku TYTO.
Okres Svitavy je podle dat z faunistické databáze Avifjednou z těch, kde se motáci lužní pravidelně vyskytují. Na stránkách databáze můžete skrze vyhledávání pozorování a zadaní konkrétní lokality jednoduše zjistit, zda byli v minulosti motáci pozorování např. i v okolí vašeho bydliště. V okrese Svitavy bylo v loňském roce zaznamenáno 39 pozorování zejména v polních kulturách v Radiměři a Vendolí.
Účastníci exkurze během povídání o ochraně motáků lužních a ptáků zemědělské krajiny. Foto: Václav Zámečník
Sešli jsme se!
Navzdory horkému letnímu počasí dorazilo v sobotu 13. 8. 2022 krátce po poledni na pole u Újezdce na Svitavsku 13 účastníků. Úvodní slovo exkurze měl Václav Zámečník, zemědělský specialista z ČSO, který účastníkům představil problémy, se kterými se ptáci hnízdící v zemědělské krajině potýkají a možnosti jejich ochrany včetně významu mapových podkladů a důležitosti zapojení veřejnosti při jejich mapování. Pak už přišel na řadu samotný moták lužní. O střípky svých životních zkušeností získaných při jeho ochraně se z Vysočiny přijel podělit Ivan Kunstmüller, který je autorem řady odborných publikací a v posledních 30 letech zachránil už více než 200 hnízd.
Měli jsme to štěstí, že jsme si o motácích nemuseli pouze povídat. Skrze objektivy dalekohledů jsme již cestou ke hnízdu pozorovali hned tři dospělé ptáky. K detailnějšímu prozkoumávání typických určovacích znaků nám posloužili dva větší stativové dalekohledy.
Účastníci exkurze přicházejí k oplocence s mláďaty motáků lužních. Foto: Michaela Kadavá
To už jsme se blížili ke zlatému hřebu našeho setkání. Strništěm po sklizené pšenici jsme došli k jedinému místu v celém poli, kde dosud ještě pšenice stála. Důvodem byla malá oplocenka vyrobená z dřevěných kůlů a nataženého pletiva, kterou zde na ochranu mláďat umístil Karel Poprach a při sklizni ji traktorista objel. Zpočátku nebylo jisté, zda mláďata již hnízdo neopustila a neuvidíme pouze prázdnou oplocenku. Měli jsme však štěstí a tři mláďata těsně před dosažením vzletnosti byla stále ještě na hnízdě. U oplocenky si účastníci exkurze mohli uvědomit, že v rámci velkého lánu pole je její velikost opravdu zanedbatelná. Ivan Kunstmüller účastníkům názorně popsal rozdíly mezi samcem a jeho dvěma sestrami a zodpověděl celou řadu zvídavých dotazů účastníků nejen o biologii, ale i praktické ochraně tohoto druhu.
Jak poznat motáka lužního?
Moták lužní je jedním z několika druhů motáků, které u nás můžeme pozorovat. Odlišit některé druhy od sebe je přitom poměrně náročné. Právě zvědavost a touha naučit se lépe určovat dravce přivedla na akci dva účastníky. O akci se dozvěděli úplnou náhodou, když si po pozorování dravce na obloze chtěli na internetu ověřit, zda opravdu pozorovali motáka. Zkusili si do vyhledávače zadat hesla „moták lužní Svitavsko“ a objevila se jim pozvánka na stránkách ČSO.
Letící samec motáka lužního. Typickým znakem jsou černé pásky v křídlech. Foto: Petr Šaj (birdphoto.cz)
Moták lužní je v letu charakteristický velmi dlouhými a úzkými křídly, štíhlým tělem a dlouhým ocasem. Samec je svrchu šedý, spodina těla je také šedá a přechází směrem k běhákům do bílé. Výrazným poznávacím znamením jsou černé proužky přes loketní letky. Dospělá samice je shora tmavě hnědá s bílým skvrnitým kostřcem, spodina je bělavá a výrazně hnědě podélně skvrněná. Juvenilní jedinci jsou velmi podobní samicím, jejich pohlaví je možné rozeznat zblízka podle barvy duhovky. Zatímco samci mají duhovku více do žluta, samice ji mají hnědou.
Samice motáka lužního. Foto: Tomáš Pospíšil (birdphoto.cz)
Neposekat mláďata, aneb každé hnízdo se počítá
Motáci u nás hnízdí převážně na zemi v polích s pícninami a obilovinami od května do konce srpna. Hnízdní období se však zároveň překrývá se sklizní zemědělských plodin. Posečením zemědělskou technikou jsou ohrožena nejen hnízda s vajíčky a mláďata, ale v případě nočních sklizní i dospělí jednici, kteří nocují v okolí hnízda.
Účastníci si mohli zblízka prohlédnout, jak vypadá oplocenka kolem hnízda s motáky lužními. Foto: Václav Zámečník
Pokud zemědělec zjistí přítomnost motáků lužních na svém poli, je nejlepším řešením kontaktovat zkušené ornitology, kteří hnízdo vyhledají a instalují funkční oplocenku o velikosti přibližně 2 x 2 m, která umožní motákům bezpečně vyhnízdit. Výhodou tohoto opatření je nejen zabránění vysečení hnízda, ale navíc i antipredační ochrana mláďat před liškou nebo divokými prasaty. Je zcela pochopitelné, že zemědělci nemají kapacitu jednotlivá hnízda sami vyhledávat, proto je vždy dobré se spojit s oborníky na ochranu ptáků, aby nedošlo byť nevědomě k jeho zničení. Pokud by se jednalo o zničení úmyslné, je na motáky i na ostatní volně žijící ptáky myšleno v § 5a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který hovoří jasně: chráněna jsou všechna vývojová stadia, od vajec a mláďat až po dospělé jedince. Zakázané je také poškozování, ničení a odstraňování hnízd.
Ivan Kunstmüller ukazuje účastníkům exkurze mládě motáka lužního. Foto: Václav Zámečník
Hnízdní úspěšnost přes 90 % dokládají u instalovaných oplocenek mezi roky 2012 až 2020 data ze Zpráv MOS (Středomoravského ornitologického časopisu). U nechráněných hnízd byla hnízdní úspěšnost pouze 35 %. Přímá ochrana hnízd má významný podíl na stále zvyšující se populaci motáků lužních v České republice. Zatímco v roce 2000 u nás hnízdilo jen asi 25 párů, tak v roce 2016 to už bylo zhruba desetkrát více.
Společně chránit motáky
Pokud se chcete dozvědět více o životě motáků lužních, doporučujeme přečíst si článek o ochraně hnízd nebo navštívit webové stránky spolku Tyto, kde se dozvíte veškeré potřebné informace, jak lze motáky chránit. Budeme rádi, pokud se zapojíte do pozorování motáků lužních a svá data vložíte do databáze Avif. Pokud naleznete hnízdo motáků lužních, které není chráněno oplocenkou a existuje riziko jeho zničení zemědělskou technikou, kontaktujte Václava Zámečníka z ČSO (zamecnik@birdlife.cz). Nejen data získaná monitoringem profesionálními ornitology, ale také občanská věda pomáhá chránit polní ptáky a přispívá ke zvyšování efektivity zemědělských dotací. Děkujeme všem zemědělcům, kteří spolupracují na ochraně hnízd polních ptáků a také všem, kterým není lhostejný jejich úbytek.
Mládě motáka lužního. Foto: Václav Zámečník
Použité zdroje:
KUNSTMÜLLER, Ivan. Hnízdní ekologie motáka lužního (Circus pygargus) v závislosti na hnízdním prostředí. Tichodroma 25 (2013): 20-36.
KUNSTMÜLLER, Ivan, KODET Vojtěch, SKŘÍČEK Tomáš, and HOBZA Pavel. Praktická ochrana hnízd motáka lužního (Circus pygargus). Zprávy MOS 73: 4–19.
POPRACH, Karel, Ivan KUNSTMÜLLER a Josef VESELÝ. Moták lužní. Nenakonice: TYTO, 2016. ISBN 978-80-906125-1-8.
SHIRIHAI, Hadoram a Lars SVENSSON. Ptáci: pěvci Evropy, Blízkého východu a severní Afriky. Přeložil Robert DOLEŽAL, přeložil Jan GRÜNWALD, přeložil Anna LUČANOVÁ, přeložil Zuzana MUSILOVÁ, přeložil Adéla ŠENKÝŘOVÁ, přeložil Petr MUSIL, přeložil Karel ŠŤASTNÝ, přeložil Jiří HRUBÝ, přeložil Zdeněk KYMLA, přeložil Markéta SCHUBERTOVÁ, přeložil Tereza ŠVEJCAROVÁ, přeložil František TYMR. Praha: Euromedia Group, 2021. Universum (Euromedia Group). ISBN 978-80-242-7675-5. (Kniha je dostupná na e-shopu ČSO)
ŠŤASTNÝ, Karel a Anton KRIŠTÍN. Ptáci Česka a Slovenska: Ottův obrazový atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, 2021. ISBN 978-80-7451-866-9. (Kniha je dostupná na e-shopu ČSO)
ZÁMEČNÍK, Václav. Polní ptáci: příručka. Ilustroval Jan HOŠEK. Praha: Česká společnost ornitologická, 2015. ISBN 978-80-87572-13-9. (Příručka je dostupná na eshopu ČSO)
Zachráněné hnízdo motáků lužních u obce Koněšín. Foto: Ivan Kunstmüller
Vydejte se s námi na exkurzi do polí Svitavska za motáky lužními! Ještě nedávno byli motáci lužní v Česku téměř na pokraji vyhynutí. Dnes se jejich stavy postupně zvyšují a to i díky přímé ochraně hnízd. Jak taková ochrana probíhá a co motáky a další polní ptáky v zemědělské krajině ohrožuje, se dozvíte na exkurzi, kterou Vás provedou ornitologové věnující se ptákům zemědělské krajiny.
Sejdeme se 13. 8. 2022 ve 14 hodin v obci Újezdec na Svitavsku u odbočky směrem na Horní Plesy (GPS: 49.8840033N, 16.2098283E).
Svou účast, prosíme, potvrďte vyplněním registračního formuláře nejpozději do 11. 8. 2022. Kapacita je omezená.
Bližší informace k akci poskytne Michaela Kadavá na emailu: kadava@birdlife.cz
Akce byla podpořena Ministerstvem životního prostředí.
Na počátku roku 2021 spustila ČSO ve spolupráci s Ekotoxou a německým spolkem pro péči o krajinu DVL (Deutscher Verband für Landschaftspflege ) projekt Cesta ke zdravější zemědělské krajině spoluprací ochránců přírody, samosprávy a zemědělců. Z názvu projektu lze vyčíst také jeho hlavní cíl, čímž je vytvoření trvalé spolupráce mezi jednotlivými zájmovými skupinami, které se podílejí na utváření zemědělské krajiny. V rámci projektu proběhla řada individuálních setkání a několik kulatých stolů, kam byli přizváni zemědělci, starostové, myslivci, včelaři a ochránci přírody.
Účastníky exkurze přivítalo v Sasku slunečné počasí a předseda LPV Andy Paul. Foto: Veronika Chvátalová
V listopadu minulého roku proběhl veřejný seminář, kde kolegové z DVL představili v prezentacích aktivity spojené s ochranou přírody. Protože by byla škoda, si tyto projekty ukazovat pouze na fotografiích, rozhodli jsme se uspořádat exkurzi přímo do Saska, abychom si ochranářské úspěchy DVL mohli zažít na vlastní kůži. Akce, která proběhla v pracovním týdnu od 26. do 28. 4. 2022, se účastnilo 17 osob z různých oborů, které spojoval zájem o ochranu přírody a touha se dozvědět něco nového. A to se podařilo – němečtí projektoví partneři připravili pestrý program, který oslovil všechny účastníky. Někteří byli natolik nadšení, že se rozhodli nenechat si své dojmy z exkurze pro sebe a podělit se o ně s Vámi.
Obnova třešňové aleje v Kirschallee
Vyjeli jsme v úterý v dopoledních hodinách, abychom se potkali v Hrádku nad Nisou na společném obědě s našimi německými průvodci vedenými Andym Paulem z LPV (Landschaftspflegeverband „Zittauer Gebirge & Vorland“ e. V.“) Cestou jsme v dálce viděli obrysy povrchového dolu Turów na polské straně hranice a také již vytěžená a následně zatopená území na straně německé.
Stará třešňová alej v Saském Kirschallee. Foto: Veronika Chvátalová
V odpoledních hodinách jsme přijeli do Jauernicku, kde nás v Kirschallee uvítali pan starosta a za LPV Katrin Müller. Stáli jsme u dlouhé aleje kvetoucích třešňových stromů, o kterou pečuje Spolek pro ochranu krajiny Horní Lužice. Katrin hovořila o údržbě staré aleje a o jejím významu pro saprofytický hmyz, který se živí odumírajícím dřevem. Ptáci a netopýři mohou ve starých stromech plných dutin a otvorů najít nejen potravu, ale i místo k hnízdění. Přes 85 let starou třešňovou alej je potřeba udržovat občasným dosazováním nových stromů. Právě zde spatřuje LPV potenciál ke spolupráci s veřejností. Na nové stromy v aleji přispěli dárci, přičemž někteří si je také sami zasadili, posléze byl každý strom opatřen cedulkou se jménem dárce.
Z hnědouhelného dolu největší jezero v Sasku
Následovala procházka podél rekultivovaného hnědouhelného dolu Berzdorfer See. Dnes zatopený důl slouží od roku 2013, kdy byl napuštěn, především jako turistická atrakce a místo k rekreaci. S plochou více jak 960 hektarů je to největší saské jezero. Koupání v jezeře je na vlastní nebezpečí. Kvůli nebezpečí sesuvů půdy je zakázaný vstup do blízkého lesa. Prohlédli jsme si z vyhlídky vodní plochu a pak jsme došli až k nově vytvořenému mokřadu, kde nyní mohou díky péči ochránců přírody žít různé druhy živočichů, mj. např. vzácná vážka plavá (Libellula fulva).
Bývalý povrchový důl Berzdorfer See určený k těžbě hnědého uhlí, dnes rekultivační jezero využívané k rekreaci. Foto: Frank VincentzVážka plavá byla poprvé pozorovaná na jezeře Berzdorfer See v roce 2019. Foto: Istvan Palfi
Za slíďákem břehovým na raftech po řece Nise
Z Jauernicku jsme přejeli do Rotsteinu do hotelu Berghotel Rotstein, kde jsme se ubytovali a využili chvilku, než zapadne slunce, abychom vystoupali na rozhlednu a obdivovali krásu okolní krajiny, která je nejstarší přírodní rezervací v Sasku.
V dopoledních hodinách dalšího dne na nás čekal sjezd řeky Nisy na raftech. V řece bylo dost vody, sjezd nebyl nikterak nebezpečný, ale tři jezy, které jsme přejeli, jsme si užili i tak dost. Cestou po řece nás doprovázel luňák červený a spousta dalších ptáků, jejichž přítomnost komentovali zúčastnění ornitologové. Udělali jsme si zastávku na písčitém břehu, který je udržován proti zarůstání vegetací, aby na něm mohl žít vzácný druh pavouka slíďák břehový (Arctosa cinerea). Tento pavouk si nedaleko vody vyhloubí v písčitém substrátu mělkou noru vystlanou pavučinou, aby nedošlo k jejímu zasypání. Pokud by vodní hladina stoupla, slíďák noru zapřede a díky vzduchové kapse může krátkodobou záplavu přečkat uvnitř.
Vyjížďka na raftech po řece Nise. Foto: Václav ZámečníkSlíďák břehový se nám nakonec ukázal v celé své kráse přímo na jednom z raftů. Foto: Ivana Šabaková
Výsadba pobřežních křovin pro podporu bobra i ťuhýků
Odpoledne jsme se přemístili do Lodenau, kde jsme si prohlédli úpravy vodního toku včetně ochrany břehových dřevin a bobra, který se sem navrátil z polské strany a začal si tu stavět typické hrady a hráze. Bobr je schopen ohlodat dolní část kmene vzrostlého stromu a zcela jej tak zničit. Překvapila nás informace, že si bobři nikdy nezničí své životní prostředí a nezlikvidují všechny stromy. Katrin nám popsala způsob, jak vysázené vrby ochránit do země zakopaným pletivem před zničením hraboši i bobrem. Viděli jsme také od bobrů okousané rákosí, které se díky této „péči“ nemá šanci šířit podél celého břehu toku.
Během jízdy po této části Saska, kterému se říká Trojmezí – stýkají se zde hranice tří států Německa, Polska a České republiky – jsme měli možnost sledovat krásu zdejší krajiny. Silnice byly často lemovány z obou stran stromořadím. Tady jsme mohli obdivovat různé příklady ochrany volně žijících živočichů. Podél okrajů silnice nám byly ukázány plastové zábrany různých výšek, které zamezují vstupu žab a jiných obojživelníků přímo do vozovky.
Přijeli jsme do Deschky, kde se LPV stará o louku, na které žijí v symbióze motýli modrásci očkovaní (Phengaris teleius), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a mravenci z rodu Myrmica. Vedle diskuze o managementu modráskové louky, jsme si zároveň mohli poslechnout zpěv slavíka. Krása!
Modrásek očkovaný na krvavci totenu. Foto: Chris van Swaay
Jak na výrobu hmyzích hotelů?
Během naší cesty jsme se zastavili hned na několika místech, kde nám byli představeny informačními tabule, hmyzí hotely, budky pro ptáky a různé další ekovýchovné prvky pro děti i dospělé. Zaujalo nás zjištění, že zdaleka ne každý domeček je pro hmyzí obyvatele vhodný – veliké otvory v cihlách nevyhovují a navíc se sluncem rozpalují, pláty kůry a šišky také mnoha druhům neslouží. Pokud je úkryt zamýšlený pro hmyz, neupevňujeme na něj ptačí budky. Nejvhodnější je jíl, rovně zastřižená stébla rákosu a vrty do tvrdého dřeva v hloubce 5-7 cm kolmo na špalíček s hladkým otvorem, aby si hmyz nepotrhal křídla. A aby toho nebylo ten den málo, zajeli jsme ještě do Pfaffendorfu na statek soukromého zemědělce, který se stará o 30 krav, pěstuje plodiny na polích a na statku má zřízenou prodejnu, kde si místní obyvatelé mohou nakoupit kvalitní lokální potraviny.
Účastníci exkurze obdivují velký hmyzí hotel. Foto: Ivana Šabaková
Třetí den naší výpravy zahájili někteří účastníci ranní ornitologickou vycházkou… a že tu bylo na co se dívat a co poslouchat!
Poté jsme společně navštívili hřbitov, ve kterém roste na 1 700 lip pěstovaných unikátním způsobem, kdy se každý rok ořeže asi 250 těchto stromů tzv. „na hlavu“. Zachovávají se staré stromy s dutinami vhodnými pro ptáky a rovněž se stromy průběžně dosazují.
Hlavaté lípy a mokřady v Olbersdorfu
Přejeli jsme do Olbersdorfu, kde jsme si prohlédli místní jezírko, vedle něj koupaliště se zábranami proti pádu obojživelníků (obojí je vyvedené v nerezu) a nedaleké místo, kde byl dříve nevyužívaný tenisový kurt. Kvůli přítoku vody a její regulaci byl tento kurt zrušen, hlína vytěžena a byly vytvořeny mokřady, které slouží k napájení koupaliště, k ochraně před povodněmi a jako stanoviště pro řadu živočichů
V Kurort Oybinu jsme viděli místní úzkorozchodný parní vláček, který vozil děti a turisty směrem k Žitavě a zpět. Nedaleko od nádraží jsme sledovali hnízdo sokola a výra a čekali, zda se nám ukážou. Nakonec těm nejvytrvalejším se poštěstilo sokola zahlédnout. Další zastávkou byly pískovcové skály Kalich a poté jsme se zajeli podívat na starý již nepoužívaný skokanský můstek, odkud byl krásný výhled na Olbersdorf.
Alej hlavatých lip. Foto: Václav Zámečník
Ukázka obnovy mokřadů v Olberdorfu. Foto: Veronika Chvátalová
Osvěta + spolupráce = cesta ke zdravé krajině
Naší poslední zastávkou byl Waltersdorf, kde nám LPV v informačním centru Dům Přírodního parku Žitavské hory prezentovalo projekty na záchranu tamních ohrožených druhů. Ještě chvíli jsme před odjezdem do Čech poseděli v místní kavárně, vnímali jsme krásu okolní přírody a vstřebávali zážitky z opečovávané krajiny Rotsteinu, Trojmezí a Žitavských hor. Naši průvodci ochránci přírody Andy a Katrin nám předali mnoho informací o tom, jak v této části Německa pečují o krajinu, jaké úsilí musí vynaložit pro získání finanční podpory a jak je potřeba změnit myšlení lidí, aby pochopili, co je důležité proto, abychom mohli žít na této planetě v souladu s přírodními zákony.
Výsledkem našeho ochranářského putování bylo především poznání že:
… když se spojí lidé různých profesí a zájmů (zemědělci, ornitologové, včelaři, ochránci přírody, členové místních samospráv a další), kterým není lhostejný stav přírody, diskutují spolu a hledají kompromisy, tak mohou najít společnou cestu a mnohé změnit
… když se instalují naučné panely na stezky, po kterých se pohybují lidé, může to být cesta, jak jim podat informace týkající se ochrany přírody, které by se k nim jinak stěží dostaly
… pokud několik generací žilo v oblastech těžce zasažených průmyslem nebo intenzivním zemědělstvím, je nezbytné věnovat se dětem a mládeži a předávat jim poznání, které se jejich (pra)rodičům nedostalo.
Radim Kupka, Ivana Šabaková a další účastníci exkurze.
Michaela Kadavá (pracovnice na ochranu polních ptáků) – email: kadava@birdlife.cz; tel: 605 343 974
Projekt je spolufinancován Německou spolkovou nadací pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt) a Královéhradeckým krajem.
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Autor: 
