//O tom, jak bude vypadat nová Společná zemědělská politika a zda bude přátelská k přírodě nebo se přikloní na stranu intenzivního velkoplošného zemědělství, je dosud nejasno. Continue reading „Europoslanci odmítli podpořit zdravou krajinu“
//Europoslanci Výboru pro životní prostředí se při hlasování o reformě zemědělské politiky EU přiklonili na stranu ochrany přírody a požadují, aby 15 miliard EUR šlo na podporu biodiverzity. Je to velmi důležitý krok při jednání o reformě Společné zemědělské politiky EU, která dosud zemědělce chránící přírodu nepodporovala dostatečně.
Continue reading „Europoslanci hlasovali pro podporu biodiverzity“
//Díky podpoře Ministerstva životního protředí bylo i v roce 2018 možné aktivně chránit ptačí druhy přímo ohrožené zemědělskou technikou. Jednalo se o čejky chocholaté, chřástaly polní a motáky lužní.
Ochrana čejky chocholaté se realizovala zejména prostřednictvím tyčí umístěným na řádek 5 m před a za hnízdem. Celkem bylo touto cestou chráněno 42 hnízd. Navíc se u jednoho hnízdiště se 4 hnízdy podařilo se zemědělským podnikem Rovina Písek domluvit využití agroenvironmentálního opatření na ochranu celého hnízdiště.
V případě motáka lužního s nejčastěji ochrana realizovala kombinácí oplocenky a pachového odpuzovače. Celkem se v rácmi projektu podařilo zajistit ochranu 11 hnízdům s celkovým počtem 28 mláďat. Na ochranu motáků lužních přispěl také už druhým rokem Pardubický kraj.
Posledním druhem, na kterého byla zacílená zvýšená pozoronost, byl chřástal polní. Hlavní pozornost se soustředila do Ptačí oblasti Králický Sněžník, kde je asi jedna z nejvýznamnějších populací u nás. Celkem bylo chráněno 9 hnízdišť chřástala polního, v 4 případech ponecháním neposečené plochy o velikosti min 1 ha kolem pozice volajícího samce, v 5 případech pak došlo k posunu seče až do července, kdy už hlasová aktivita nebyl zjištěna.
Václav Zámečník
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí
//V souvislosti se spuštěním petice Vraťme život do krajiny se občas objevuje kritika, že by ČSO neměla spolupracovat zrovna s myslivci reprezentovanými Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Tyto názory jsou celkem pochopitelné, když ČSO dlouhodobě kritizuje nejrůznější myslivecké nešvary, od omezování vstupu do krajiny, přes arogantní chování některých myslivců a snahu o zachování jedovatých olověných broků, až po stále se opakující pokládání otrávených návnad.
V případě zemědělské krajiny však převažuje všechny tyto rozpory obrovský společný zájem, kterým je zdravá krajina. Ornitologové i myslivci (alespoň většina lidí v obou skupinách) si uvědomují, že současné zprůmyslnění krajiny je problémem, který svým rozsahem zdaleka zakrývá všechna ostatní témata, na která můžeme mít stejný či rozdílný názor. Je tedy namístě překlenout spory a pokusit se společně posunout hospodaření v krajině rozumným směrem.
Ostatně, v dnešní době je důležité hledat témata, která už tak dost rozdělenou společnost alespoň trochu spojují. Spolupráce neznamená, že by ČSO schvalovala všechny názory ČMMJ a excesy myslivců už vůbec ne. Nadále budeme policii předávat otrávené ptáky, prosazovat zákaz olověných broků i medializovat všechny nepravosti. Spoluprací ovšem říkáme, že zemědělská krajina je natolik důležitá pro nás pro všechny, že si takovéto spojení sil zaslouží.
Jiří Flousek (předseda ČSO) a Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO)
//
//Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.
Co mohu udělat jako zemědělec?
Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci. Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.
Řada zemědělců dnes aktivně zavádí opatření, která prospívají nejen jejich podniku, ale i přírodě. Čím dál více farmářů například vysévá biopásy, vytváří remízky či zachovává polní mokřady. Taková opatření poskytují útočiště a potravu nejen ptákům, ale i dalším živočichům, jako jsou opylovači či drobní savci.
Zemědělci jsou pro nás v ČSO důležití partneři, s nimiž se setkáváme například v rámci odborných diskuzí nebo při domlouvání ochrany nalezených hnízd. V rámci našich setkání, jsme se zemědělců ptali, co na svých pozemcích pro ptáky dělají. Rozhovory s nimi si můžete přečíst zde:
Zemědělská společnost Kratonohy: Traktorista pan Tomáš ve videu představuje způsob, jak předejít zničení hnízd ptáků hnízdících v polních kulturách.
Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. vytvoření biopásů nebo krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku). O tom, jak najít uvědomělého pachtýře nebo jak nastavit pachtovní smoouvu tak, aby půda neztrácela svou hodnotu se dozvíte např. na webu Živá půda.
Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy. Více si o opatřeních si můžete přečíst v rozhovoru v časopise Myslivost.
Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.
Článek v Ptačím světě o tom, jak můžete pomáhat ptákům zemědělské krajiny z pohledu zemědělce či vlastníka pozemku.
Certifikovaná metodika popisuje přehled kroků, který může pomoci vytvořit úspěšnou spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny. Může být průvodcem na cestě k tomu, jak započít komunikaci mezi aktéry a spolupráci dále rozvíjet.
Příručka přináší náměty na péči o krajinu a přehled veřejně dostupných odborných a finančních zdrojů pro přípravu a realizaci návrhů změn v krajině.
Komplexní informace o tom, co to znamená být vlastníkem půdy.
Vlastníci půdy se na tomto webu dozví, jak o půdu správně pečovat a zhodnocovat ji, zemědělcům ukazuje nové možnosti, jak na ní hospodařit a podporovat biodiverzitu.
Online encyklopedie VÚMOP, která řeší téma ochrany půdy před erozí. Více zde: https://encyklopedie.vumop.cz/index.php/Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy
Publikace vydaná WWF představuje možnosti, jak zlepšit kvalitu zemědělské půdy a zdržet její produkční potenciál i pro příští generace.
Databáze úspěšných adaptačních opatření na změnu klimatu všech typů od rodinných domů přes městský prostor po hektary upravené zemědělské půdy.
Komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu v rámci členství v Asociaci soukromého zemědělství. Propagace krajinotvorných opatření, šetrných postupů v krajině a rad, jak tato opatření navrhnout a zrealizovat.
Demonstrační farmy využívají nejnovější poznatky a technologie a obecně hospodaří šetrně s přírodními zdroji. Poskytují praktické ukázky, jak inovace fungují v praxi a jsou místem setkání, šíření a výměny informací a znalostí mezi různými aktéry.
//V posledních desetiletích jsme svědky dramatického ochuzování přírodní rozmanitosti. V zemědělské krajině je její úbytek obzvlášť citelný a početnost polních ptáků se používá jako jeden z hlavních indikátorů, kterým se tento úbytek měří. Naše nová studie ukazuje, že po vstupu Česka do Evropské unie došlo ke zhoršení situace.
Continue reading „Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky“
//Continue reading „Evropská komise zaráží další hřebík do rakve druhové pestrosti naší krajiny“
//Dvacátého šestého dubna 2018 se v Praze v budově Ministerstva zemědělství uskutečnila mezinárodní konference „Možnosti ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity prostřednictvím agro-environmentálně klimatických opatření“. Účastníci z Česka, Rakouska, Maďarska, Německa, Irska a Holandska zhodnotili přínosy cílených dotačních programů při řešení současného problému dramatického poklesu biodiverzity spojeného se zemědělským hospodařením. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný a není přitom ohrožena jen druhová pestrost krajiny, ale i funkční a zdravá krajina. Proto byly také velkým společným tématem negativní dopady současného intenzivního zemědělství podporovaného z prostředků Společné zemědělské politiky a potřeba využívání možností ochrany krajiny, které agro-environmentální opatření přináší.
//Václav Zámečník a Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické odstartují 26. dubna v Národním zemědělském muzeu v Praze přednáškový cyklus o významu vody a půdy v krajině. Účastníci první části cyklu Voda a půda jako společenské dilema se mimo jiné dozví, jak půda a voda ovlivňují (nejen) lidské životy, k čemu je nám chřástal a čejka nebo jak krajinu změnilo zemědělství a jak ji mění Ptačí park Josefovské louky. Přednášející budou povídat i o tom, co v krajině dokáže způsobit řízená povodeň a co pastva divokých koní.
Zájemce o krajinu, venkov a zemědělskou problematiku zveme i na další přednášky z cyklu Voda a půda jako společenské dilema. O zadržování vody v krajině, způsobech hospodaření, nečekaných změnách počasí i o mimoprodukční roli zemědělské krajiny budou v Národním zemědělském muzeu v Praze přednášet odborníci z univerzit, výzkumných institucí i přímo ze zemědělské praxe. Šest témat ve dvanácti přednáškách nabídne posluchačům různé přístupy i možnosti řešení a představí řadu aktuálních výzkumů a dat. Cyklus je určen nejen odborné veřejnosti. Témata se věnují problematice zajímavé i pro laiky, kteří se zemědělstvím nemají osobní zkušenost.
Vstup na přednášky je zdarma, místa si mohou zájemci dopředu rezervovat prostřednictvím webových stránek muzea.
26. 4. Voda a půda jako společenské dilema
17:00–18:00 Od meliorační trubky k ptačímu parku (Ing. Václav Zámečník a Mgr. Břeněk Michálek, Česká společnost ornitologická)
18:00–19:00 Cena za zdravou krajinu: Kde se střetává realita se sny (Ing. Jaroslav Pražan, Ph.D., Ústav zemědělské ekonomiky a informací)
3. 5. Úroda vs. úrodnost
17:00–18:00 Jak systém hospodaření ovlivňuje půdní úrodnost (Ing. Miroslav Florián, Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
18:00–19:00 Klikatá cesta za rovnováhou (Ing. Martin Hutař, ekologický producent)
10. 5. Prostupnost krajiny: šance nejen pro vodu a půdu
17:00–18:00 Co chybí české krajině. Léčba a prevence (Ing. Zdeněk Jahn, CSc., Státní pozemkový úřad, Pobočka Nymburk)
18:00–19:00 Cesta do krajiny vede kolem nás všech (Ing. Vratislava Janovská, Ph.D., CooLAND, z.s.)
17. 5. Co se vejde do polévkové lžíce aneb otrávený edafon
17:00–18:00 Půda jako živý ekosystém. Dialog mezi půdou a kořenem (Ing. Jaroslav Záhora, CSc., Mendelova univerzita)
18:00–19:00 Půda jedová (Dr. Ing. Milan Sáňka, Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Masarykova univerzita)
24. 5. Kam mizí voda a půda z české krajiny
17:00–18:00 Význam půdy pro zadržení vody v krajině (Ing. Jan Vopravil, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a půdy, v.v.i.)
18:00–19:00 Zadržení vody a půdy v krajině – praktická řešení (Ing. František Pavlík, Ph.D., Státní pozemkový úřad)
31. 5. Klimatické změny: malé i velké bitvy
17:00–18:00 Klima a krajina: Z partnerů soupeři (prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., Mendelova univerzita, CzechGlobe)
18:00–19:00 Příběh vody z Milešovky. Diverzita jako životní styl (Daniel Pitek, soukromý zemědělec)
//Na bruselském summitu lídrů členských států Evropské unie (proběhl 23. února), při kterém byl projednáván nový rozpočet Evropské unie, nebyla vůbec řešena problematika ochrany přírody. Do ulic Bruselu proto vyrazili demonstranti vedení organizací BirdLife Europe a partnerskou německou organizací NABU, a vyzvali evropské představitele států a vlád aby ukončili „Mlčení politických špiček“ a poskytli z připravovaného rozpočtu Evropské unie více peněz pro ochranu přírody a podporu druhové pestrosti. K výzvě se přidalo více než 130 evropských nevládních organizací.
//Součástí projektu Využití agroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté k optimalizaci nákladů a výnosů zemědělských podniků podpořeného Ministerstvem zemědělství bylo i vyhodnocení zkušeností zemědělců, kteří vstoupili v letech 2015 až 2016 do tohoto AEKO opatření. Celkem bylo osloveno 10 zemědělců v rámci celé České republiky. A jaké jsou výsledky?
Zkušenosti získané dotazníkem byly následně využity při osvětě mezi zemědělci, kteří mají možnost AEKO využít.
Václav Zámečník
Projekt byl podpořen MZE.
//Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) patří mezi typické zástupce polních ptáků. Původním hnízdním prostředím čejky byly zamokřené travní porosty, ale postupně začala více využívat polní kultury, zejména jarní plodiny. Jako potrava ji slouží výhradně drobní bezobratlí živočichové. Je tažná, zimoviště našich čejek se nachází v Západní Evropě a Středomoří.
Mezi lety 2001-2004 se početnost čejky chocholaté pohybovala na úrovni pouhých 7 000-10 000 párů (Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice), ale od roku 1982 do roku 2006 došlo podle výsledků Jednotného programu sčítání ptáků k poklesu početnosti téměř o 90%. Mezi nejvýznamnější lidské aktivity ovlivňující přežívání tohoto druhu patří zemědělská činnost. Možnosti, jak je možné podpořit zemědělskou činností čejku chocholatou, jsou následující:
Vznik tohoto článku byl podpořen Ministerstvem zemědělstvím.
