Rok se pomalu chýlí ke konci a my vám přinášíme poslední letošní číslo Ptačího světa. I tentokrát je nabité spoustou zajímavých článků o ptácích. Pozveme vás k mapování nocovišť luňáků červených nebo sčítání kormoránů velkých a vezmeme vás za plameňáky do divoké Albánie i na exotický ostrov Jáva. Těšit se můžete také na rozhovor s Václavem Hlaváčem a na ilustrace vzácných dravců, se kterými se v Česku setkáváme čím dál častěji.
V Úvodníku nového čísla představují Jana a Tomáš Bělkovi nově založenou Nadaci ČSO pro ochranu ptactva a důvody, které vedly k jejímu vzniku. Reagují přitom na alarmující stav světového ptactva a zdůrazňují, že ochrana přírody vyžaduje konkrétní a dlouhodobé kroky. Nadace má zajistit, aby ptačí parky zůstaly bezpečným útočištěm pro ptáky bez ohledu na ekonomické, politické nebo společenské změny. Více si o ní můžete přečíst na straně 5 v rubrice Ze života ČSO.
V rubrice Objektivem vám tentokrát představíme jedinečné snímky tetřeva hlušce od fotografa Jana Pokludy, kterému se podařilo vyfotit vzácného ptáka v neobvyklých kulisách malé alpské vesničky. Fotografie tetřeva Hanse, jak ho na počest autora pojmenovali obyvatelé vesnice, zaujaly v roce 2025 i porotu fotografické soutěže Czech Nature Photo a umístily se na třetí příčce v kategorii Série.
Barbora Kaminiecká nás ve své rubrice Letem ptačím světem na stranách 8–9 zavede do Skotska, kde úřady poprvé v historii zakázaly krutou tradici lovu terejích mláďat. Podíváme se tak na Nový Zéland, kde se populace ohroženého kakapa sovího letos rozrostla o rekordní počet mláďat, a nakonec se vrátíme do Evropy, kde se schyluje k zákazu používání rybářských olůvek.
V rubrice Zajímavosti z ptačí říše nahlédneme do nově vydané publikace Stav ptactva v Česku 2026. Dozvíte se v ní, kolik je u nás ptáků, jak se jim daří, jaké jsou příčiny jejich úbytku i možnosti řešení. V téže rubrice se s Davidem Horalem podíváme na hromadná nocoviště luňáků červených, se kterými se stále častěji setkáváme nejen na jižní Moravě, ale i v dalších oblastech Česka. O posledním listopadovém a prvním lednovém víkendu se do mapování nocovišť můžete zapojit i vy a svá pozorování zadat do databáze Avif (zvažte však citlivost lokality a případné utajení). Dobře se vede i pestře zbarveným slavíkům modráčkům středoevropským v ptačí oblasti Rožďalovické rybníky, za kterými nás zavede Lukáš Kadava.
Do Rozhovoru si Alena Klvaňová pozvala Václava Hlaváče, který se už čtyři desetiletí věnuje ochraně přírody na Vysočině a podílel se na záchraně řady ohrožených druhů včetně sokola stěhovavého, raroha velkého nebo vydry říční. V rozhovoru se Václav Hlaváč ohlíží za proměnami ochrany přírody od dob před listopadem 1989 až po současnost. Přibližuje také příčiny úbytku ptáků zemědělské krajiny, možnosti její obnovy i problematiku kolizí živočichů s elektrickým vedením nebo dopravními prostředky. Pokud vás rozhovor zaujme, nenechte si ujít díl podcastu Ptačí řeči: Terén #13: Ptačí pasti. Proč ptáci umírají na elektrickém vedení?
S Václavem Hlaváčem se potkáme také v rubrice Rady, tipy, návody, kde se s námi podělí o zkušenosti se stavbou vlaštovčího domu, který vznikl jako náhradní hnízdiště za zbourané hospodářské budovy. V téže rubrice nám Jakub Hlaváček poradí, jak co nejpřesněji odhadnout počet jedinců v hejnu.
Poznáte orlíka krátkoprstého, motáka stepního nebo orla skalního a královského? Pokud vám dělá určování těchto druhů problém, můžete se to naučit v rubrice Poznáte..?. V druhém díle seriálu o nových druzích naší avifauny se Jan Studecký zaměřil právě na tyto dravce, kteří se u nás v posledních letech objevují stále častěji a někteří zde dokonce začali hnízdit. Poradí, podle jakých znaků jednotlivé druhy určit a jak je odlišit od podobných druhů. Článek doprovází dvoustrana ilustrací Jana Hoška.
V rubrice V ohrožení nás Viktor Bečvář zavede do divoké Albánie, která ukrývá jedny z posledních zachovalých přírodních oblastí Evropy. Chráněné území Vjosa-Narta, které patří k nejvýznamnějším místům v Albánii pro zimování i tah vodních ptáků, však nyní ohrožuje nově postavené letiště, plánovaná výstavba luxusního turistického resortu i celkový přístup albánské vlády k ochraně přírody. Bečvář ve svém článku popisuje protesty místních občanů i aktivity partnerských organizací Birdlife International na záchranu tohoto unikátního přírodního dědictví Albánie.
Kolik je u nás kormoránů velkých? Zatímco zimující kormoráni svou početností poutají pozornost rybářů i médií, v hnízdních koloniích v jižních Čechách letos poprvé od roku 1983 nebylo vyvedeno ani jedno mládě. Petr Musil ve svém článku přibližuje početnost kormoránů v Česku a vyzývá čtenáře, aby se zapojili do jejich sčítání.
Ostrov tisíců vulkánů, posledních zbytků tropických lesů a mimořádně pestré ptačí fauny – to je Jáva, kterou nás v rubrice Za ptáky do světa provede Lukáš Brezniak. Přestože původní příroda ustupuje hustému osídlení, zemědělství a zástavbě, v zachovalých lesích, savanách a horských svazích se stále ukrývá řada unikátních druhů, z nichž mnohé jsou jávskými endemity. Autor nás zavede do nížinných rezervací i do hor, kde se setkáme například s pitou páskovanou, pávem zeleným či vzácným trogonem rudozobým. Přibližuje také hrozby, kterým zdejší ptáci čelí, a přidává praktické tipy i osobní zážitky z cesty.
Příjemné čtení přeje redakce Ptačího světa!
Zpětnou vazbu a nabídky článků či fotografií uvítáme na ptacisvet@birdlife.cz.
Kdo preferuje elektronické čtení a nepotřebuje papírové vydání, může napsatna cso@birdlife.cz a požádat o změnu. Ptačí svět vám pak nebude chodit do schránky, ale budete si ho moci (tak jako už teď) stáhnout v pdf.
Členové ČSO dostávají časopis Ptačí svět čtyřikrát ročně zdarma v tištěné podobě, ale mohou si zvolit, že papírovou verzi nepotřebují a číst časopis jen elektronicky.
Předplatné a jednotlivá čísla si můžete objednat v e-shopu ČSO.
Celý obsah čísla najdete zde
Sledujte FB stránku časopisu