Ministr převzal petici za zdravé zemědělství od ornitologů a myslivců

Zástupci České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty předali ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi petici Vraťme život do krajiny. Petice, kterou podepsalo 56 602 lidí, žádá  ministra o vytvoření podmínek pro zemědělce, aby mohli hospodařit s ohledem na krajinu a život v ní. Ornitologové a myslivci poukazují především na enormní úbytek ptáků a dalších živočichů z naší krajiny vlivem intenzivního zemědělství za posledních 60 let a zejména po roce 2004 po vstupu do EU. Ministr Toman slíbil, že se požadavky petice bude zabývat. Continue reading „Ministr převzal petici za zdravé zemědělství od ornitologů a myslivců“

petice

Ministr Toman převezme petici od ornitologů a myslivců

Záleží nám na naší krajině a chceme ji mít zdravou, vzkazuje 55 tisíc signatářů ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi prostřednictvím petice Vraťme život do krajiny. Její autoři Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota ji ministrovi předají v jeho úřadu 6. prosince v 8:00.
Continue reading „Ministr Toman převezme petici od ornitologů a myslivců“

ministr

Pozvánka: 6. prosince předáváme petici ministrovi zemědělství. Přijďte!

Více než 50 000 lidí se postavilo za naši petici Vraťme život do krajiny, která upozorňuje na to, jak česká krajina trpí vinou intenzivního zemědělství a žádá ministra zemědělství o vytvoření podmínek pro zemědělce, aby mohli hospodařili s ohledem na krajinu a život v ní. Ministr Miroslav Toman nás přijme 6. prosince v 8:00, abychom mu petici předali. Přijďte nás podpořit.  Continue reading „Pozvánka: 6. prosince předáváme petici ministrovi zemědělství. Přijďte!“

Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů

Máme velkou radost, že naše petice Vraťme život do krajiny má už 40 tisíc podpisů online a další tisíce v papírové podobě. Naše kampaň za zdravé zemědělství jde pomalu do finále. Petici chceme ministrovi zemědělství odevzdat na přelomu listopadu a prosince, podpisy proto sbíráme do poloviny listopadu. Continue reading „Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů“

výbor

Poslanecký zemědělský výbor řešil hraboše. Schválil ustanovení, které je protiprávní

Poslanecký zemědělský výbor se ve středu 2. října zabýval hraboši a jejich gradací. V diskuzi zůstalo opomenuto, že k dlouhodobému řešení kalamitních stavů lze dospět i přirozenou cestou posílením pestrosti krajiny a podporou predátorů hrabošů. Hlavní tématem byla především kritika pomalého postup při povolování aplikace jedu Stutox II, nicméně ne zcela oprávněně. Česká společnost ornitologická upozorňuje, že usnesení, které výbor přijal, je protizákonné. Nařizuje, jak mají správní řízení u žádostí dopadnout. Continue reading „Poslanecký zemědělský výbor řešil hraboše. Schválil ustanovení, které je protiprávní“

čáp ulovil hraboše

Ornitologové se zúčastní poslaneckého zemědělského výboru na téma hraboš

Hraboši polními a jejich gradací se bude ve středu 2. října zabývat zemědělský výbor Poslanecké sněmovny. Účastnit se bude i zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník. Ornitologové i nadále jed v krajině odmítají a upozorňují, že v přímém ohrožení jsou i další zvířata, jak už potvrdilo několik případů mrtvých zajíců, bažantů či čápů. Zemědělci mohou jed na hraboše Stutox II aplikovat jen výhradně do nor. Aplikace na povrch byla povolená pouze několik dní na začátku srpna. Po kritice ornitologů a Ministerstva životního prostředí ji ministr zemědělství Miroslav Toman zrušil. Continue reading „Ornitologové se zúčastní poslaneckého zemědělského výboru na téma hraboš“

Jed na hraboše otrávil na Opavsku čápy bílé

Opavsko, 22. srpna 2019. Nejhorší obavy ornitologů a ochránců přírody se potvrdily. Dva čápi bílí na Opavsku zahynuli po otravě fosfidem zinku, který je účinnou látkou jedu na hraboše Stutox II. Informoval o tom Český svaz ochránců přírody poté, co otravu potvrdil Státní veterinární ústav v Olomouci. Continue reading „Jed na hraboše otrávil na Opavsku čápy bílé“

Hraboše lze řešit i bez jedů. Ornitologové zvou na ekofarmu

V reakci na pozastavení plošné aplikace jedu na hraboše vyzval Zemědělský svaz České republiky ministra životního prostředí k návštěvě zemědělců v oblasti s gradací hraboše, přizval i novináře. Vzhledem k tomu, že se obáváme jednostranně podávaných informací ze strany této organizace, nabízíme všem účastníkům pokračování exkurze na ekofarmu VH Agroton, Velké Hostěrádky. Continue reading „Hraboše lze řešit i bez jedů. Ornitologové zvou na ekofarmu“

ředitel

Plošná aplikace jedu na hraboše se ruší. Odborníci se shodli na povolení pouze do hraboších nor

Ministerstvo zemědělství po kritice ornitologů, veřejnosti a Ministerstva životního prostředí zrušilo povolení plošné aplikace jedu proti hrabošům Stutox II. Rozhodlo se na pondělním jednání, kterého se účastnila i Česká společnost ornitologická. Výsledkem je pozastavení povolení plošné aplikace, tedy její prozatímní zákaz. Zemědělci mohou aplikovat jed do nor. Continue reading „Plošná aplikace jedu na hraboše se ruší. Odborníci se shodli na povolení pouze do hraboších nor“

čáp ulovil hraboše

Zemědělci budou plošně trávit hraboše. Zahynout mohou sovy, dravci i čápi

Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Continue reading „Zemědělci budou plošně trávit hraboše. Zahynout mohou sovy, dravci i čápi“

Europoslanci hlasovali pro podporu biodiverzity

Europoslanci Výboru pro životní prostředí se při hlasování o reformě zemědělské politiky EU přiklonili na stranu ochrany přírody a požadují, aby 15 miliard EUR šlo na podporu biodiverzity. Je to velmi důležitý krok při jednání o reformě Společné zemědělské politiky EU, která dosud zemědělce chránící přírodu nepodporovala dostatečně.

Continue reading „Europoslanci hlasovali pro podporu biodiverzity“

Ochrana hnízd ptáků zemědělské krajiny v roce 2018

Díky podpoře Ministerstva životního protředí bylo i v roce 2018 možné aktivně chránit ptačí druhy přímo ohrožené zemědělskou technikou. Jednalo se o čejky chocholaté, chřástaly polní a motáky lužní.

Ochrana čejky chocholaté se realizovala zejména prostřednictvím tyčí umístěným na řádek 5 m před a za hnízdem. Celkem bylo touto cestou chráněno 42 hnízd. Navíc se u jednoho hnízdiště se 4 hnízdy podařilo se zemědělským podnikem Rovina Písek domluvit využití agroenvironmentálního opatření na ochranu celého hnízdiště.

Ochrana hnízda čejek pomocí tyčí. Foto: Bohouš Pešek

V případě motáka lužního s nejčastěji ochrana realizovala kombinácí oplocenky a pachového odpuzovače. Celkem se v rácmi projektu podařilo zajistit ochranu 11 hnízdům s celkovým počtem 28 mláďat. Na ochranu motáků lužních přispěl také už druhým rokem Pardubický kraj.

Jedno ze zachřáněných mláďat motáka lužního. Foto: František Buben

Posledním druhem, na kterého byla zacílená zvýšená pozoronost, byl chřástal polní. Hlavní pozornost se soustředila do Ptačí oblasti Králický Sněžník, kde je asi jedna z nejvýznamnějších populací u nás. Celkem bylo chráněno 9 hnízdišť chřástala polního, v 4 případech ponecháním neposečené plochy o velikosti min 1 ha kolem pozice volajícího samce, v 5 případech pak došlo k posunu seče až do července, kdy už hlasová aktivita nebyl zjištěna.

Část louky nesklizené ponechané kolem stanoviště volajícího samce chřástala polního. Foto: Václav Zámečník

 

Václav Zámečník

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí

Proč spolupracujeme na zemědělské petici s myslivci

V souvislosti se spuštěním petice Vraťme život do krajiny se občas objevuje kritika, že by ČSO neměla spolupracovat zrovna s myslivci reprezentovanými Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Tyto názory jsou celkem pochopitelné, když ČSO dlouhodobě kritizuje nejrůznější myslivecké nešvary, od omezování vstupu do krajiny, přes arogantní chování některých myslivců a snahu o zachování jedovatých olověných broků, až po stále se opakující pokládání otrávených návnad.

Chřástal polní volající samici. Pro tyto ptáky je největší hrozbou velkoplošná seč travních porostů, při které jsou ničena celá hnízda i se sedícími samicemi. Foto: Petr Šaj

V případě zemědělské krajiny však převažuje všechny tyto rozpory obrovský společný zájem, kterým je zdravá krajina. Ornitologové i myslivci (alespoň většina lidí v obou skupinách) si uvědomují, že současné zprůmyslnění krajiny je problémem, který svým rozsahem zdaleka zakrývá všechna ostatní témata, na která můžeme mít stejný či rozdílný názor. Je tedy namístě překlenout spory a pokusit se společně posunout hospodaření v krajině rozumným směrem.

Ostatně, v dnešní době je důležité hledat témata, která už tak dost rozdělenou společnost alespoň trochu spojují. Spolupráce neznamená, že by ČSO schvalovala všechny názory ČMMJ a excesy myslivců už vůbec ne. Nadále budeme policii předávat otrávené ptáky, prosazovat zákaz olověných broků i medializovat všechny nepravosti. Spoluprací ovšem říkáme, že zemědělská krajina je natolik důležitá pro nás pro všechny, že si takovéto spojení sil zaslouží.

Jiří Flousek (předseda ČSO) a Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO)

petice

ČSO a ČMMJ spouštějí petici za zdravé zemědělství

Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota spouštějí petici žádající ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi. V zemědělské krajině žije o třetinu méně ptáků než v roce 1982, před očima nám mizejí zajíci, koroptve, motýli i brouci. Krajina není schopna udržet stále vzácnější vodu a pesticidy kontaminují ztenčující se zásoby podzemní vody. Prudký úbytek zastaví jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie, o které se bude rozhodovat v následujících týdnech. Občané i organizace se mohou k petici připojit na www.birdlife.cz/petice-za-krajinu. Continue reading „ČSO a ČMMJ spouštějí petici za zdravé zemědělství“

Co mohu udělat pro krajinu

Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině

Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.

Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci.

Co mohu udělat jako zemědělec?

Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.

Jedním z řešení, jak zlepšit druhovou rozmanitost krajiny a její schopnost zadržovat vodu, je vytváření krajinných prvků, například remízků, cest a křovin. Foto: Ludmila Korešová

Co mohu udělat jako majitel pozemku?

Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. umístění biopásů nebo vytvoření krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku).

Co mohu udělat jako myslivec?

Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy.

Co mohu udělat jako řadový občan?

Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.

Článek z Ptačího světa, jak můžete pomoct ptákům v zemědělské krajině ke stažení zde

Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky

Ve vlivném mezinárodním časopise Conservation Letters právě vyšla studie dokládající, že od vstupu Česka do Evropské unie ubývají naši polní ptáci rychleji. Je evidentní, že Společná zemědělská politika a nastavení zemědělských dotací vyžadují zásadní změny.

V posledních desetiletích jsme svědky dramatického ochuzování přírodní rozmanitosti. V zemědělské krajině je její úbytek obzvlášť citelný a početnost polních ptáků se používá jako jeden z hlavních indikátorů, kterým se tento úbytek měří. Naše nová studie ukazuje, že po vstupu Česka do Evropské unie došlo ke zhoršení situace.

Skřivanů, které stále považujeme za symbol živoucí polní krajiny, máme nyní už jen polovinu oproti situaci před pětatřiceti lety. Foto: Petr Šaj/birdphoto.cz, zdroj dat: Jednotný program sčítání ptáků/ČSO.

Continue reading „Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky“

Evropská komise zaráží další hřebík do rakve druhové pestrosti naší krajiny

Dnes Evropská komise zveřejnila s napětím očekávaný návrh reformy Společné zemědělské politiky. Nové plány, které počítají s omezením peněz pro ochranu životního prostředí až o 80 %, doslova šokovaly ochranáře. Podle nové politiky to budou samy členské státy, kdo bude mít více pravomocí rozhodovat o zemědělských dotacích. Reforma ale postrádá účinné nástroje, které by zabezpečily ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů a nechává tak volný prostor pro škodlivé dotace, které podporují intenzivní zemědělství.

O přínosech agro-environmentálních opatření dnes v Praze debatovali zástupci šesti evropských zemí

Dvacátého šestého dubna 2018 se v Praze v budově Ministerstva zemědělství uskutečnila mezinárodní konference „Možnosti ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity prostřednictvím agro-environmentálně klimatických opatření“. Účastníci z Česka, Rakouska, Maďarska, Německa, Irska a Holandska zhodnotili přínosy cílených dotačních programů při řešení současného problému dramatického poklesu biodiverzity spojeného se zemědělským hospodařením. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný a není přitom ohrožena jen druhová pestrost krajiny, ale i funkční a zdravá krajina. Proto byly také velkým společným tématem negativní dopady současného intenzivního zemědělství podporovaného z prostředků Společné zemědělské politiky a potřeba využívání možností ochrany krajiny, které agro-environmentální opatření přináší.

Ilustrační foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 2.0

Continue reading „O přínosech agro-environmentálních opatření dnes v Praze debatovali zástupci šesti evropských zemí“

Pozvánka na přednášku „Od meliorační trubky k ptačímu parku“

Václav Zámečník a Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické odstartují 26. dubna v Národním zemědělském muzeu v Praze přednáškový cyklus o významu vody a půdy v krajině. Účastníci první části cyklu Voda a půda jako společenské dilema se mimo jiné dozví, jak půda a voda ovlivňují (nejen) lidské životy, k čemu je nám chřástal a čejka nebo jak krajinu změnilo zemědělství a jak ji mění Ptačí park Josefovské louky. Přednášející budou povídat i o tom, co v krajině dokáže způsobit řízená povodeň a co pastva divokých koní.

Zájemce o krajinu, venkov a zemědělskou problematiku zveme i na další přednášky z cyklu Voda a půda jako společenské dilema. O zadržování vody v krajině, způsobech hospodaření, nečekaných změnách počasí i o mimoprodukční roli zemědělské krajiny budou v Národním zemědělském muzeu v Praze přednášet odborníci z univerzit, výzkumných institucí i přímo ze zemědělské praxe. Šest témat ve dvanácti přednáškách nabídne posluchačům různé přístupy i možnosti řešení a představí řadu aktuálních výzkumů a dat. Cyklus je určen nejen odborné veřejnosti. Témata se věnují problematice zajímavé i pro laiky, kteří se zemědělstvím nemají osobní zkušenost.

Vstup na přednášky je zdarma, místa si mohou zájemci dopředu rezervovat prostřednictvím webových stránek muzea.

Program přednášek:

26. 4.  Voda a půda jako společenské dilema

17:00–18:00  Od meliorační trubky k ptačímu parku (Ing. Václav Zámečník a Mgr. Břeněk Michálek, Česká společnost ornitologická)
18:00–19:00   Cena za zdravou krajinu: Kde se střetává realita se sny (Ing. Jaroslav Pražan, Ph.D., Ústav zemědělské ekonomiky a informací)

3. 5. Úroda vs. úrodnost

17:00–18:00  Jak systém hospodaření ovlivňuje půdní úrodnost (Ing. Miroslav Florián, Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
18:00–19:00 Klikatá cesta za rovnováhou (Ing. Martin Hutař, ekologický producent)

10. 5. Prostupnost krajiny: šance nejen pro vodu a půdu

17:00–18:00 Co chybí české krajině. Léčba a prevence (Ing. Zdeněk Jahn, CSc., Státní pozemkový úřad, Pobočka Nymburk)
18:00–19:00  Cesta do krajiny vede kolem nás všech (Ing. Vratislava Janovská, Ph.D., CooLAND, z.s.)

17. 5. Co se vejde do polévkové lžíce aneb otrávený edafon

17:00–18:00  Půda jako živý ekosystém. Dialog mezi půdou a kořenem (Ing. Jaroslav Záhora, CSc., Mendelova univerzita)
18:00–19:00  Půda jedová (Dr. Ing. Milan Sáňka, Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Masarykova univerzita)

24. 5. Kam mizí voda a půda z české krajiny

17:00–18:00   Význam půdy pro zadržení vody v krajině (Ing. Jan Vopravil, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a půdy, v.v.i.)
18:00–19:00   Zadržení vody a půdy v krajině – praktická řešení (Ing. František Pavlík, Ph.D., Státní pozemkový úřad)

31. 5. Klimatické změny: malé i velké bitvy

17:00–18:00 Klima a krajina: Z partnerů soupeři (prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., Mendelova univerzita, CzechGlobe)
18:00–19:00  Příběh vody z Milešovky. Diverzita jako životní styl (Daniel Pitek, soukromý zemědělec)

Přes 130 nevládních organizací apeluje na evropské lídry – ochrana evropské přírody potřebuje více peněz z rozpočtu EU

Na bruselském summitu lídrů členských států Evropské unie (proběhl 23. února), při kterém byl projednáván nový rozpočet Evropské unie, nebyla vůbec řešena problematika ochrany přírody. Do ulic Bruselu proto vyrazili demonstranti vedení organizací BirdLife Europe a partnerskou německou organizací NABU, a vyzvali evropské představitele států a vlád aby ukončili „Mlčení politických špiček“ a poskytli z připravovaného rozpočtu Evropské unie více peněz pro ochranu přírody a podporu druhové pestrosti. K výzvě se přidalo více než 130 evropských nevládních organizací.

Continue reading „Přes 130 nevládních organizací apeluje na evropské lídry – ochrana evropské přírody potřebuje více peněz z rozpočtu EU“

Jaké jsou praktické zkušenosti zemědělců s AEKO Ochrana čejky chocholaté?

Součástí projektu Využití agroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté k optimalizaci nákladů a výnosů zemědělských podniků podpořeného Ministerstvem zemědělství bylo i vyhodnocení zkušeností zemědělců, kteří vstoupili v letech 2015 až 2016 do tohoto AEKO opatření. Celkem bylo osloveno 10 zemědělců v rámci celé České republiky. A jaké jsou výsledky?

  • z pohledu ekonomiky vychází opatření příznivě – čím jsou pozemky zamokřenější, tím je i přirozeně vyšší ekonomický přínos tohoto opatření
  • zemědělci vnímali přínosy tohoto opatření nejen pro samotné čejky, ale i pro další živočichy včetně opylovačů
  • většina zemědělců využívala variantu, kdy se pro druhou polovinu roku (od 16.6. do 15.7.) vysévá směs pro opylovače
  • cena prodávané směsi osiva se většině zemědělců zdála vysoká – ušetřit je možné nakoupením dílčích plodin a smícháním směsi samotnými zemědělci
  • pouze v jednom případě proběhla zimní kultivace až po zámrzu
  • všichni zemědělci hodnotili svoje rozhodnutí vstoupit do AEKO pozitivně

 

Zkušenosti získané dotazníkem byly následně využity při osvětě mezi zemědělci, kteří mají možnost AEKO využít.

Václav Zámečník

Projekt byl podpořen MZE.