//
Evropská rada pro sčítání ptáků (European Bird Census Council, EBCC) spustila novou verzi prohlížeče EuroBirdPortal (EBP). Ten nyní poskytuje údaje o výskytu všech téměř 600 druhů ptáků vyskytujících se v Evropě prostřednictvím map v reálném čase.
//Dron s termovizí pomáhal chránit hnízda čejek chocholatých. Opět se tak ukázalo, že moderní technologie mají mít v ochraně (nejen) polních ptáků v Česku své pevné místo
Autorka: Mgr. Bc. Simona Šitnerová Continue reading „Malý členský grant: čejky a dron s termovizí“
//
Letošní suché jaro přineslo sýčkům obecným jednu z nejhorších hnízdních sezon za poslední dekádu. V jádrové oblasti na severozápadě Čech vyvedli pouhých 48 mláďat – o 27 méně než loni. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) přičítají špatný výsledek především nedostatku potravy vlivem extrémního sucha. Sýčci v Česku dlouhodobě balancují na hraně vyhynutí. Hlavní příčinou je ztráta pestrosti zemědělské krajiny, která jim dnes nenabízí dostatek vhodných hnízdních a loveckých biotopů ani potravy. Nebezpečí pro ně představují také nezabezpečené technické pasti, jako jsou nádrže s vodou, komíny nebo svisle postavené trubky, ve kterých sýčci každý rok hynou. Continue reading „Sýčkům se letos nedařilo. Vyvedli o třetinu méně mláďat než loni“
//
//S proměnami evropské krajiny nenápadně mizí i řada druhů polních ptáků – včetně těch, které byly ještě nedávno běžnou součástí naší přírody. Pro jejich účinnou ochranu je klíčové vědět, kde ubývají, jak rychle a proč. Nový nástroj, na jehož vývoji se podílela ČSO, nyní v podobě pravidelně aktualizovaných map umožňuje tyto změny detailně sledovat v celé Evropě. Continue reading „Nové mapy ukazují, kde v Evropě mizí polní ptáci“
//
Mláďata čápů v celém Česku musela v minulých dnech čelit extrémním teplotám, po kterých přišly intenzivní bouřky a lijáky. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se zapojila do kontroly hnízd v rámci programu Čapí hnízda na www.birdlife.cz/capi. Ornitologové tak zjistí důležité údaje o tom, jak se čapí populaci podařilo nepříznivé počasí ustát a kolik mláďat vylétne z hnízd. Continue reading „Jak čápi přežili horka a následné bouřky? Zapojte se do sledování hnízd“
//Autoři: Jakub Hrouda, Jiří Šantavý, Vojtěch Brlík
Tažné druhy sice zvládají překonávat celé kontinenty, rychlým změnám v naší krajině se ale přizpůsobit nestíhají. Zatímco přírodní biotopy postupně mizejí, zemědělské monokultury a lidská zástavba se rozšiřují. Některé druhy si však s probíhajícími změnami dokážou poradit, a především městské prostředí snadno obsadit. Kosi, rehci, havrani nebo kavky jsou v zástavbě mnohem početnější než ve volné přírodě. Co rozhoduje o tom, jestli jsou tažné druhy schopné přijmout město za svůj nový domov? Cílem našeho projektu je zjistit, jak ptáci využívají městské prostředí v různých ročních obdobích, a pochopit tak, díky čemu se adaptují na lidskou zástavbu. Do práce jsme se mohli pustit i díky podpoře malého grantu ČSO. Děkujeme! Continue reading „Malý členský grant: Havraní odysea – jak se tažní ptáci přizpůsobují městům?“
//Autor: Daniel Křenek
Čtyři druhy sov, jeřábky, datly černé nebo ořešníky a dokonce neobvyklé pozorování strakapouda bělohřbetého. To všechno se podařilo zaznamenat na třetím ročníku Jesenického houkání, které proběhlo předposlední březnový víkend v jižní části CHKO a ptačí oblasti Jeseníky. Mapování provedlo 20 účastníků, kteří prošli během víkendu 19 tras v délce téměř 190 kilometrů. Continue reading „Malý členský grant: III. Jesenické houkání přineslo zajímavé výsledky“
//
//
Spolu s jarním počasím se vrátili do Česka i čápi bílí, kteří ve velkém přilétají ze svých zimovišť. Ornitologové k dnešnímu dni evidují již 141 obsazených hnízd a s postupujícím jarem budou další navrátilci rychle přibývat. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se i letos zapojila do jejich sčítání v rámci programu Čapí hnízda. Mapu čapích hnízd najdou lidé na stránce www.birdlife.cz/capi. Continue reading „Návrat čápů je v plném proudu. Zapojte se do jejich sledování“
//Webinář pro všechny, kdo již LSD sčítají, případně uvažují, že by začali.
V pondělí 30. března od 19:00. Continue reading „Liniové sčítání druhů – webinář pro spolupracovníky a zájemce 30. března“
//
Kurz byl zrušen!
Po dvou letech opět tady! Oblíbený kurz pro amatérské ornitology proběhne od 5. do 9. června 2026 na Vysočině v areálu Mohelenského mlýna. Stejně jako dříve nás čtyři dny plné ranních výprav za ptáky a zajímavých přednášek s předními českými profesionálními ornitology obohatí o nové vědomosti a zajímavosti z ptačí říše.
Odkaz na přihlášku naleznete ZDE.
Mohelenský mlýn leží poblíž známé národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step tyčící se nad meandrem řeky Jihlavy. Tato oblast je známá především výskytem teplomilné fauny (například ještěrky zelené či kudlanky nábožné) a flóry (třeba sleziníku hadcového).
Kurz je určen pro zájemce, kteří se chtějí více dozvědět o tom, jak své dosavadní znalosti využít v programech zaměřených na sčítání a mapování ptáků. Není tedy určen pro začátečníky, naopak u zájemců předpokládáme pokročilejší znalost ptáků. Pro ty, kdo se chtějí naučit ptáky „od píky“, doporučujeme Kurz určování ptáků. Během Kurzu sčítání a mapování ptáků se zdokonalíme v určování ptačích druhů a to především podle hlasů. Zaměříme se na problematické skupiny a pod odborným vedením si vyzkoušíme různé metody výzkumu přímo v terénu. Kromě toho se seznámíme s hnízdní biologií ptáků a získáme přehled o programech občanské vědy ČSO a dozvíme se, jak jsou výsledky monitorovacích a sčítacích programů využívány k výzkumu a ochraně ptáků na národní i mezinárodní úrovni.
Samozřejmostí budou každodenní ranní výpravy do terénu se zkušenými průvodci, zaměřené na mapování ptáků metodikou LSD (Liniového sčítání druhů). Jak při oficiálním programu (vycházkách, přednáškách), tak při večerním neformálním posezení u ohně nebude chybět prostor pro vaše dotazy. Kromě cenných znalostí o ptácích získáte i osobní zkušenosti s lidmi z ČSO a kontakty na podobně naladěné lidi.
Uzávěrka zasílání přihlášek je 22. března 2026. Kapacita kurzu je omezená a účastníci budou vybíráni na základě přihlášek s vyplněnými dotazníky.
Cena kurzu včetně ubytování a materiálů je 7 200 Kč pro členy ČSO (8 640 Kč pro nečleny). Společné obědy a večeře dovážené do areálu nejsou součástí ceny, budou hrazeny na místě. Na základě žádosti a řádného odůvodnění je možné cenu kurzu snížit.
Na setkání se těší,
organizátoři kurzu
Gábina Dobruská a Filip Tuháček
//Při vycházce lesem si lze dobře povšimnout, že v různých porostech žijí různé druhy ptáků. Při okrajích čerstvě vymýcené paseky zpívá strnad, ve staré bučině s trochou štěstí narazíme na lejska malého, z hustě zakmeněného smrčí s rozzlobeným křikem vylítává sýkora uhelníček… Jak je nám všem dobře známo, každý druh má oblibu jiného lesního stanoviště. Existují ale nějaké společné vlastnosti, které druhy, jež vyhledávají nějaký konkrétní typ porostu, spojují? Continue reading „Jak souvisí ekologické vlastnosti ptáků s charakteristikami lesních porostů?“
//Autor: Stanislav Chvapil
Obsazení hnízd čápy bílými a úspěšnost hnízdění jsou z velké části závislé na stavu každého čapího hnízda. Pokud je zarostlé náletovými bylinami, příliš vysoké, nakloněné, slehlé a rozpadlé, nebo nad hnízdo zasahují větve stromů, které brání ptákům v příletu, čápi většinou takové hnízdo neobsadí. Každoroční kontrola lokalit před a po hnízdění je velmi důležitá. Problematická hnízda je nutné vyčistit, opravit, snížit, u stromových hnízd ořezat větve přesahují nad hnízdo, apod. Neobsazené umělé hnízdní podložky je třeba zkontrolovat, opravit, případně vyměnit. Protože čápi bílí si neradi sami staví hnízda, nebo nemají dostatek vhodných míst k jejich postavení, je prospěšné jim pomoci právě instalací umělých hnízdních podložek. Na podložky je také vhodné dát větve a vytvořit „umělé hnízdo“. Tato veškerá pomoc čápům bílým se osvědčuje a adultní pár se potom snáze na hnízdě usadí. Continue reading „Malý členský grant: čištění a úpravy hnízd čápů bílých v roce 2025“
//Městské prostředí hraje v ochraně ptáků stále významnější roli, zejména tam, kde nabízí, byť v kapesním vydání, širokou škálu typů prostředí, kterých se ve volné krajině nedostává. A těmi jsou bezesporu i vodní toky, na něž jsme pro lepší poznání pražské avifauny zaměřili svou pozornost v rámci projektu Nepošleme ptáky k vodě. Continue reading „Nepošleme ptáky k vodě“
//Zima je v plném proudu a potrvá ještě několik měsíců než se navrátí naše ptačí sousedky jiřičky. Patří mezi ptáky, kteří lidem hnízdí snad úplně nejblíž. Často nám nakukují až do ložnic či obýváků a my jim. Je to tak už po staletí a ještě dlouho bude, že jiřičky mají v lidech spojence. A i přes různé peripetie, které jim člověk někdy chystá, neúnavně stavějí hnízda na našich domech. Continue reading „Dotazník o hnízdění jiřiček – zapojíte se?“
//Čeští ornitologové dnes vydali aktualizovanou verzi indikátorů evropských ptáků. Ukazuje, že jak se jednotlivým druhům daří, do značné míry závisí na typu prostředí, ve kterém žijí. Nejhůře jsou na tom i nadále polní ptáci. Ptačí indikátory jsou důležitým nástrojem pro hodnocení stavu evropské přírody, který ČSO každoročně dodává Evropské komisi. Continue reading „Nová zpráva o tom, jak se daří evropským ptákům „
//Zmapovat jak a v jakých počtech hnízdí jiřičky na pražských sídlištích Stodůlky a Řepy, to je cílem projektu Mapování hnízdišť jiřičky obecné podpořeném z rozpočtu hl. m. Prahy. Continue reading „Mapování hnízdišť jiřičky obecné v Praze“
//
Praha, 24. listopadu 2025. Čápi bílí letos zažili druhou nejúspěšnější sezonu v jedenáctileté historii programu Čapí hnízda, během něhož veřejnost sleduje průběh jejich hnízdění. Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dobrovolníky zaznamenala celkem 838 hnízd s již vzrostlými čapími mláďaty. Rekordní byl počet 1262 zapojených dobrovolníků, kteří ornitologům pomáhají získávat stále přesnější data o hnízdění čápů v Česku. Continue reading „Úspěšný rok čápů bílých: mláďata vylétla z více než 830 hnízd“
//Nová evropská studie vedená českými ornitology ukázala, že vliv klimatu na početnost ptáků není všude stejný. Výzkum vycházel z dlouhodobých údajů o 141 druzích hnízdících ptáků z České republiky, Katalánska a Švédska v letech 2002–2022. Continue reading „Nová studie ukazuje, jak klima formuje ptačí populace napříč Evropou“
//Společná tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České společnosti ornitologické
Rekordní počet orlů královských letos potvrdil společný monitoring Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při České společnosti ornitologické a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Zaznamenáno bylo 34 teritoriálních párů orlů královských, čímž byl překonán loňský rekord 29 párů. Třicet párů si letos postavilo hnízda, 20 pak úspěšně vyvedlo mláďata, kterých bylo celkem 38, loni to bylo 28. Letos ze sedmi hnízd byla dokonce vyvedena mláďata tři. Orel královský v Česku hnízdí terpve od roku 1998. Od té doby jejich počty pomalu narůstají. Velkou hrozbou je pro ně ale nelegální pronásledování člověkem, jako otravy a zástřely. Continue reading „Rekordní rok orlů královských v Česku: třicet čtyři párů“
//V polovině září se v Olomouci uskutečnil jubilejní desátý ročník mezinárodní konference Hole-nesting Birds 2025, zaměřené na výzkum ptáků hnízdících v dutinách. Pořadatelem letošního ročníku byla Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, konkrétně tým pod vedením Petera Adamíka, předsedy České společnosti ornitologické, a jeho kolegy Miloše Krista. Continue reading „Sýček i rorýsi. Zúčastnili jsme se 10. mezinárodní konference o dutinových ptácích v Olomouci“
//Ve dnech 9.–11. září 2025 se na půdě Vilniuské univerzity v Litvě konala společná konference iniciativ Eurosite [1] a Landcare Europe [2] zacílená na problematiku obnovy a ochrany rašelinišť. Za Českou společnost ornitologickou (ČSO) se akce zúčastnili Michaela Kadavá a Václav Zámečník, kteří se v ČSO věnují tématu ochrany biodiverzity zemědělské krajiny. Od roku 2023 jsou zapojeni do mezinárodního projektu vedeného německou organizací Landcare Europe zaměřeného na zachytávání uhlíku v zemědělské krajině. Jeho součástí byla série odborných konferencí v několika zemích Evropy, které řešily správnou zemědělskou praxi z pohledu probíhajících klimatických změn a završila je právě tato akce zaměřená na problematiku rašelinišť. Hlavním organizátorem byla místní organizace Baltské environmentální fórum (BEF), jeden z partnerů projektu.
První den konference byl zaměřený na klíčovou roli rašelinišť v ochraně klimatu. Přestože rašeliniště pokrývají jen 3–4 % zemského povrchu, ukládají zhruba třetinu celosvětového uhlíku vázaného v půdě. V Evropě je však jejich funkce ohrožena odvodňováním a nevhodným hospodařením. Byly zmíněny principy šetrného hospodaření na trvale podmáčených půdách. Dále jsme se věnovali tomu, jak znovu zavodňovat rašeliniště a následně je zemědělsky využívat (paludikultura). V rámci diskuse jsme představili návrhy, jak může Společná zemědělská politika (SZP) podpořit hospodaření na trvale zamokřených půdách. Současně jsme vyzdvihli důležitost spolupráce napříč Evropou, která je předpokladem ke změně přístupu k rašeliništím v dostatečně velkém měřítku a k posílení jejich významu pro klima i biodiverzitu.
Druhý den akce jsme strávili v terénu. Cílem bylo ukázat, jak mohou vypadat praktické příklady obnovy rašelinišťe a zemědělské hospodaření šetrné k přírodě. Naší první zastávkou byla rozsáhlá oblast Baltoji Vokė jen asi hodinu od Vilniusu, kde probíhá obnova rašeliniště na ploše téměř 880 hektarů. Na místě se prolíná několik různých prostředí – rybníky, mokřady, ale také opuštěný rašelinový důl, který se postupně mění v síť mělkých vod a kanálů přirozeně zarůstajících vodní vegetací.
Obnova zde probíhá kombinací hydrologických zásahů a šetrného managementu, konkrétně kosením a pastvou skotského náhorního skotu. Takto udržovaná krajina poskytuje ideální podmínky pro množství druhů ptáků – hnízdí a protahují zde například rybák černý, racek malý, bukáček malý nebo bekasina větší. Jak dokládá starší studie místní ornitofauny z roku 1998, bylo zde zaznamenáno více než 200 druhů ptáků a u 90 z nich bylo potvrzeno hnízdění. Lokalitu lze proto doporučit k návštěvě i pro nadšené birdwatchery.
Baltoji Vokė je přitom také názorným příkladem širšího problému v celé Litvě i Evropě. Od vstupu do EU a zavedení Společné zemědělské politiky (SZP) se v Litvě mezi lety 2005–2017 plocha orné půdy zvětšila o 44 %. Tento nárůst měl na krajinu vážné dopady. Došlo ke ztrátě biodiverzity, zvýšily se emise uhlíku z odvodněných rašelinišť, narostlo znečištění řek i Baltského moře dusíkem z hnojiv. Obnova Baltoji Vokė proto ukazuje cestu, jak tyto negativní trendy zvrátit – propojením ochrany přírody s využíváním krajiny pro hospodaření, které respektuje její přirozený charakter.
Druhá část exkurze nás zavedla na ekologickou farmu Bačkonių. Tento 40hektarový statek je jedním z ambasadorů iniciativy „Good Farmers Championship“, která oceňuje litevské zemědělce hospodařící šetrně k přírodě. Příběh tohoto hospodáře zaujal snad všechny z účastníků. Andrius Prusakovai totiž původně pracoval v IT odvětví. I když měl stabilní zaměstnání v oboru, po čase si uvědomil, že ho tato práce nenaplňuje. Společně s manželkou Rasou se rozhodli udělat velkou životní změnu – založit ekologickou farmu, která by nejen uživila jejich rodinu, ale také přinesla zdravé potraviny místní komunitě. Začátky nebyly snadné. Chyběly jim zkušenosti, technika i jistota, zda se farma uživí. Dnes však, po čtyřech letech hospodaření, stojí farma na pevných základech a prosperuje také díky nápaditosti samotného Andriuse, jak se vypořádat s různými překážkami.
Na farmě pěstují v několika velkých sklenících rozmanité druhy zeleniny, chovají drůbež a skot. Ze zbytků biomasy a hnoje vyrábějí vlastní kompost, kterým zlepšují kvalitu půdy. Jejich cílem není produkce za každou cenu, ale spíše pěstování zdravých a poctivě vypěstovaných produktů. Farma pro ně není jen zdrojem potravin, ale i prostorem setkávání. Lidé sem jezdí, aby viděli, jak jídlo vzniká, a pocítili soulad mezi zemědělstvím a přírodou.
Eurosite je evropská síť sdružující více než 70 organizací z více než 20 zemí, která reprezentuje na 5 500 správců přírodních lokalit po celé Evropě. Jejím cílem je propojovat profesionály v ochraně přírody, sdílet zkušenosti a dobré praxe a společně prosazovat účinná řešení pro ochranu a obnovu přírody. Eurosite se zaměřuje na témata jako je zemědělství, ekosystémové služby, plánování péče o lokality, přírodě blízká řešení a v neposlední řadě také na obnovu rašelinišť.
[2] Landcare Europe
Landcare Europe je evropská zastřešující organizace spojující 190 členů z řad farmářů, vlastníků půdy, ochranářů a místních komunit, která podporuje spolupráci lidí při péči o krajinu a přírodní zdroje ve 14 zemích Evropy. Jejím cílem je propojovat urdžitelné hospodaření s ochranou přírody a klimatu prostřednictvím praktických řešení v zemědělství, lesnictví a krajinářství. Zaměřuje se na témata, jako je obnova biodiverzity, udržitelné využívání půdy, sekvestrace uhlíku, podpora opylovačů nebo ochrana vody a půdy, a to s důrazem na místní podmínky a výměnu zkušeností mezi jednotlivými členy.
Eurosite. Eurosite – the European Land Conservation Network [online]. [cit. 2025-09-19]. Dostupné z: https://www.eurosite.org/
Nyssens, C., Liliu, S. Future farming: Healing Lithuania’s peatlands [online]. European Environmental Bureau – META / New Leaf, 9. červen 2020 [cit. 2025-09-19]. Dostupné z: https://meta.eeb.org/2020/06/09/future-farming-healing-lithuanias-peatlands/
Stratford, J. Ornithological fauna of Baltoji Vokė, an important bird area. Acta Zoologica Lituanica. 1999, roč. 9, č. 3, s. 24–79. DOI: 10.1080/13921657.1999.10512297
//Autor: Tomáš Skříček
Stejně jako v letech 2023 a 2024 proběhl i letos monitoring hnízdění motáků lužních na Třebíčsku. Počet hnízdících párů byl však oproti předchozím dvěma rokům nižší. Zatímco v letech 2023 i 2024 bylo potvrzeno 37 hnízdících párů, letos se podařilo prokázat pouze 24 hnízd s vejci nebo mláďaty. Pravděpodobnou příčinou je nižší dostupnost potravy, zejména hrabošů. Ochranu jsme poskytli 8 párům z celkových 24, a to především v porostech ječmene, kde by jinak hrozilo, že páry nestihnou mláďata vyvést ještě před sečením. K ochraně jsme použili dřevěné oplůtky potažené pletivem. Continue reading „Malý členský grant: ochrana a monitoring motáků lužních na Třebíčsku v roce 2025“
//Autor: Irena Vacková, Spolek Kamínky
Na začátku byl mrtvý strakapoud. Další oběť špatně polepené skleněné plochy jedné zastávky (ano, siluety na ní byly, ale jen dvě). V tu chvíli jsme měli jasno. Rozhodli jsme se se skupinou dětí, samozřejmě po řádném pohřebním obřadu s květinami, že s tím něco uděláme. Oznámili jsme zástupcům obecního úřadu, že prostě plochu polepíme a děti začaly vystřihovat z barevné fólie ptáčky, kytičky, mráčky, cokoli. I ony totiž věděly, že na tvaru nezáleží, ale na vzdálenosti jednotlivých nálepek ano. Mají být od sebe asi jako, když se položí dospělá dlaň. Continue reading „Malý členský grant: Jak jsme hledali sklo, které zabíjí“
