//Česká společnost ornitologická hledá pracovníka nebo pracovnici na pozici: Terénní pracovník/ice záchranného programu sýčka
Hlavní náplní práce je praktické zajištění vybraných částí záchranného programu sýčka obecného, včetně jednání s majiteli a uživateli pozemků a zemědělských objektů. Continue reading „Terénní pracovník/ice záchranného programu sýčka“
//Ve dnech 9.–11. září 2025 se na půdě Vilniuské univerzity v Litvě konala společná konference iniciativ Eurosite [1] a Landcare Europe [2] zacílená na problematiku obnovy a ochrany rašelinišť. Za Českou společnost ornitologickou (ČSO) se akce zúčastnili Michaela Kadavá a Václav Zámečník, kteří se v ČSO věnují tématu ochrany biodiverzity zemědělské krajiny. Od roku 2023 jsou zapojeni do mezinárodního projektu vedeného německou organizací Landcare Europe zaměřeného na zachytávání uhlíku v zemědělské krajině. Jeho součástí byla série odborných konferencí v několika zemích Evropy, které řešily správnou zemědělskou praxi z pohledu probíhajících klimatických změn a završila je právě tato akce zaměřená na problematiku rašelinišť. Hlavním organizátorem byla místní organizace Baltské environmentální fórum (BEF), jeden z partnerů projektu.
První den konference byl zaměřený na klíčovou roli rašelinišť v ochraně klimatu. Přestože rašeliniště pokrývají jen 3–4 % zemského povrchu, ukládají zhruba třetinu celosvětového uhlíku vázaného v půdě. V Evropě je však jejich funkce ohrožena odvodňováním a nevhodným hospodařením. Byly zmíněny principy šetrného hospodaření na trvale podmáčených půdách. Dále jsme se věnovali tomu, jak znovu zavodňovat rašeliniště a následně je zemědělsky využívat (paludikultura). V rámci diskuse jsme představili návrhy, jak může Společná zemědělská politika (SZP) podpořit hospodaření na trvale zamokřených půdách. Současně jsme vyzdvihli důležitost spolupráce napříč Evropou, která je předpokladem ke změně přístupu k rašeliništím v dostatečně velkém měřítku a k posílení jejich významu pro klima i biodiverzitu.
Druhý den akce jsme strávili v terénu. Cílem bylo ukázat, jak mohou vypadat praktické příklady obnovy rašelinišťe a zemědělské hospodaření šetrné k přírodě. Naší první zastávkou byla rozsáhlá oblast Baltoji Vokė jen asi hodinu od Vilniusu, kde probíhá obnova rašeliniště na ploše téměř 880 hektarů. Na místě se prolíná několik různých prostředí – rybníky, mokřady, ale také opuštěný rašelinový důl, který se postupně mění v síť mělkých vod a kanálů přirozeně zarůstajících vodní vegetací.
Obnova zde probíhá kombinací hydrologických zásahů a šetrného managementu, konkrétně kosením a pastvou skotského náhorního skotu. Takto udržovaná krajina poskytuje ideální podmínky pro množství druhů ptáků – hnízdí a protahují zde například rybák černý, racek malý, bukáček malý nebo bekasina větší. Jak dokládá starší studie místní ornitofauny z roku 1998, bylo zde zaznamenáno více než 200 druhů ptáků a u 90 z nich bylo potvrzeno hnízdění. Lokalitu lze proto doporučit k návštěvě i pro nadšené birdwatchery.
Baltoji Vokė je přitom také názorným příkladem širšího problému v celé Litvě i Evropě. Od vstupu do EU a zavedení Společné zemědělské politiky (SZP) se v Litvě mezi lety 2005–2017 plocha orné půdy zvětšila o 44 %. Tento nárůst měl na krajinu vážné dopady. Došlo ke ztrátě biodiverzity, zvýšily se emise uhlíku z odvodněných rašelinišť, narostlo znečištění řek i Baltského moře dusíkem z hnojiv. Obnova Baltoji Vokė proto ukazuje cestu, jak tyto negativní trendy zvrátit – propojením ochrany přírody s využíváním krajiny pro hospodaření, které respektuje její přirozený charakter.
Druhá část exkurze nás zavedla na ekologickou farmu Bačkonių. Tento 40hektarový statek je jedním z ambasadorů iniciativy „Good Farmers Championship“, která oceňuje litevské zemědělce hospodařící šetrně k přírodě. Příběh tohoto hospodáře zaujal snad všechny z účastníků. Andrius Prusakovai totiž původně pracoval v IT odvětví. I když měl stabilní zaměstnání v oboru, po čase si uvědomil, že ho tato práce nenaplňuje. Společně s manželkou Rasou se rozhodli udělat velkou životní změnu – založit ekologickou farmu, která by nejen uživila jejich rodinu, ale také přinesla zdravé potraviny místní komunitě. Začátky nebyly snadné. Chyběly jim zkušenosti, technika i jistota, zda se farma uživí. Dnes však, po čtyřech letech hospodaření, stojí farma na pevných základech a prosperuje také díky nápaditosti samotného Andriuse, jak se vypořádat s různými překážkami.
Na farmě pěstují v několika velkých sklenících rozmanité druhy zeleniny, chovají drůbež a skot. Ze zbytků biomasy a hnoje vyrábějí vlastní kompost, kterým zlepšují kvalitu půdy. Jejich cílem není produkce za každou cenu, ale spíše pěstování zdravých a poctivě vypěstovaných produktů. Farma pro ně není jen zdrojem potravin, ale i prostorem setkávání. Lidé sem jezdí, aby viděli, jak jídlo vzniká, a pocítili soulad mezi zemědělstvím a přírodou.
Eurosite je evropská síť sdružující více než 70 organizací z více než 20 zemí, která reprezentuje na 5 500 správců přírodních lokalit po celé Evropě. Jejím cílem je propojovat profesionály v ochraně přírody, sdílet zkušenosti a dobré praxe a společně prosazovat účinná řešení pro ochranu a obnovu přírody. Eurosite se zaměřuje na témata jako je zemědělství, ekosystémové služby, plánování péče o lokality, přírodě blízká řešení a v neposlední řadě také na obnovu rašelinišť.
[2] Landcare Europe
Landcare Europe je evropská zastřešující organizace spojující 190 členů z řad farmářů, vlastníků půdy, ochranářů a místních komunit, která podporuje spolupráci lidí při péči o krajinu a přírodní zdroje ve 14 zemích Evropy. Jejím cílem je propojovat urdžitelné hospodaření s ochranou přírody a klimatu prostřednictvím praktických řešení v zemědělství, lesnictví a krajinářství. Zaměřuje se na témata, jako je obnova biodiverzity, udržitelné využívání půdy, sekvestrace uhlíku, podpora opylovačů nebo ochrana vody a půdy, a to s důrazem na místní podmínky a výměnu zkušeností mezi jednotlivými členy.
Eurosite. Eurosite – the European Land Conservation Network [online]. [cit. 2025-09-19]. Dostupné z: https://www.eurosite.org/
Nyssens, C., Liliu, S. Future farming: Healing Lithuania’s peatlands [online]. European Environmental Bureau – META / New Leaf, 9. červen 2020 [cit. 2025-09-19]. Dostupné z: https://meta.eeb.org/2020/06/09/future-farming-healing-lithuanias-peatlands/
Stratford, J. Ornithological fauna of Baltoji Vokė, an important bird area. Acta Zoologica Lituanica. 1999, roč. 9, č. 3, s. 24–79. DOI: 10.1080/13921657.1999.10512297
//Autor: Tomáš Skříček
Stejně jako v letech 2023 a 2024 proběhl i letos monitoring hnízdění motáků lužních na Třebíčsku. Počet hnízdících párů byl však oproti předchozím dvěma rokům nižší. Zatímco v letech 2023 i 2024 bylo potvrzeno 37 hnízdících párů, letos se podařilo prokázat pouze 24 hnízd s vejci nebo mláďaty. Pravděpodobnou příčinou je nižší dostupnost potravy, zejména hrabošů. Ochranu jsme poskytli 8 párům z celkových 24, a to především v porostech ječmene, kde by jinak hrozilo, že páry nestihnou mláďata vyvést ještě před sečením. K ochraně jsme použili dřevěné oplůtky potažené pletivem. Continue reading „Malý členský grant: ochrana a monitoring motáků lužních na Třebíčsku v roce 2025“
//Autor: Irena Vacková, Spolek Kamínky
Na začátku byl mrtvý strakapoud. Další oběť špatně polepené skleněné plochy jedné zastávky (ano, siluety na ní byly, ale jen dvě). V tu chvíli jsme měli jasno. Rozhodli jsme se se skupinou dětí, samozřejmě po řádném pohřebním obřadu s květinami, že s tím něco uděláme. Oznámili jsme zástupcům obecního úřadu, že prostě plochu polepíme a děti začaly vystřihovat z barevné fólie ptáčky, kytičky, mráčky, cokoli. I ony totiž věděly, že na tvaru nezáleží, ale na vzdálenosti jednotlivých nálepek ano. Mají být od sebe asi jako, když se položí dospělá dlaň. Continue reading „Malý členský grant: Jak jsme hledali sklo, které zabíjí“
//
Sýčci obecní vyvedli v jádrové oblasti na severozápadě Čech 75 mláďat, což je podobný počet jako v loňském roce. Populace této kriticky ohrožené sovy tak sice neklesá, ale ani nijak výrazně neroste, a sýček se i nadále pohybuje na hraně vyhynutí. Nejvíce ho ohrožuje špatný stav zemědělské krajiny a technické pasti v okolí hnízdišť. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) proto ve spolupráci s farmáři vyvěšují hnízdní budky, instalují berličky a domlouvají vhodné způsoby hospodaření. Veřejnost může sýčkům pomoci především zabezpečením technických pastí, jako jsou svisle postavené roury, nádrže na vodu, prosklené plochy a další nástrahy. Continue reading „Každý sýček se počítá. I letos ornitologové okroužkovali přes 70 mláďat“
//Kriminální policie se na několika místech v Česku aktuálně zabývá případy nelegálního zabíjení volně žijících živočichů. Mezi oběťmi jsou i chránění orli mořští, luňáci červení nebo kriticky ohrožený orel královský. Na případech spolupracuje psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která se jako jediná v Česku specializuje na vyhledávání otrávených návnad a živočichů za pomoci dvou speciálně vycvičených psů. Kriminalisté případy vyšetřují jako trestný čin a žádají veřejnost, aby poskytla svědectví na telefonním čísle 158, pokud má jakékoli informace o otravách volně žijících živočichů. Continue reading „Případů zabíjení vzácných dravců opět přibývá. Policie hledá svědky“
//Česká společnost ornitologická (ČSO) představuje novou mapu citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren (VTE). Tato mapa je nástrojem, který má pomoci identifikovat místa, kde by výstavba VTE mohla ohrozit ptačí populace, a tím přispět k lepšímu plánování rozvoje obnovitelných zdrojů s ohledem na ochranu přírody. Výsledky vycházejí z metodiky BirdLife International a jsou založeny na datech o výskytu ptáků z nálezových databází. Continue reading „Mapa citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren v Česku – nový nástroj pro udržitelné plánování“
//
Chystáte se na dovolenou po Česku? Připojte se ke stovkám dobrovolníků a pomozte České společnosti ornitologické (ČSO) s kontrolou hnízd čápů bílých nejen během prázdninových výletů. Mapu čapích hnízd najdete na webu birdlife.cz/capi. Právě nyní nastává období, kdy můžete ornitologům pomoci získat cenná a klíčová data pro vyhodnocení úspěšnosti hnízdní sezony čápů.
Continue reading „Sledujte čapí hnízda i během dovolené“
//Významné množství ptáků, ale i dalších živočichů, každoročně zahyne v pastech, které jim lidé ve svém okolí nevědomky připravují. Nejčastěji se jedná o skleněné plochy, nádrže s vodou, nezabezpečené roury nebo různé sítě. V poslední době se záchranné stanice také čím dál častěji setkávají s ptáky uvíznutými v lepových pastech. Česká společnost ornitologická (ČSO) apeluje na veřejnost, aby si více všímala potenciálních pastí ve svém okolí a snažila se je odstranit nebo vhodně zabezpečit. Continue reading „Ptáci v Česku zbytečně hynou v lidských pastech. Zabíjejí sítě, lepidla i bazény“
//
Mapa čapích hnízd se pozvolna zaplňuje oranžovými tečkami, které označují hnízda s právě vylíhlými mláďaty. Lidé pozorovali čapí mláďata již na 164 hnízdech; většina zbývajících párů sedí na vejcích. K pozorování čapích rodin však někteří lidé používají drony. Tím ptáky ruší v kritickém období hnízdění a mohou dokonce ohrozit celé hnízdění. Česká společnost ornitologická (ČSO) upozorňuje, že se jedná o porušení zákona, a apeluje na veřejnost, aby se zejména v době hnízdění chovala v blízkosti hnízd ohleduplně a čápy nerušila. Continue reading „Čápům se líhnou první mláďata. Na některých místech ruší hnízdění drony“
//Během března se psí jednotka ČSO zúčastnila dvou mezinárodních akcí, jejichž účelem bylo zaškolit psovody z Chorvatska a Rakouska na vyhledávání otrávených návnad a jejich ptačích obětí. První akce probíhala přímo v Chorvatsku, kam psí jednotka ČSO tvořená psovodkou Klárou Hlubockou a jejími dvěma psy odjela začátkem měsíce. Na další akci přijela rakouská psovodka do Česka a pod vedením Kláry se svým psem trénovala vyhledávání prudce jedovatého karbofuranu přímo v terénu. Continue reading „Zahraniční spolupráce psí jednotky“
//Zahajujeme projekt Nepošleme ptáky k vodě. V něm na pražských vodních tocích mapujeme ptactvo včetně ptáka roku 2025 konipasa horského. Zapojte se také! Continue reading „Mapujte konipasy v Praze“
//Autor: Daniel Křenek
O víkendu 21.–23. března probíhla v jižní části Chráněné krajinné oblasti Jeseníky akce zaměřená na mapování sov pod názvem II. Jesenické houkání. Celkem 24 dobrovolníků prošlo 22 tras o celkové délce přibližně 216 km. Mapování probíhalo tak, že v pátek večer po setmění vyrážely skupinky po dvou až třech lidech na trasy a vracely se přibližně kolem půlnoci. V sobotu prošly nové trasy nejprve za dne, kdy zaznamenávaly denní druhy ptáků, a po setmění se vracely zpět a mapovaly sovy. Continue reading „Malý členský grant: II. Jesenické houkání se vydařilo“
//Nový výzkum ukazuje, že znalost šíře optimálních klimatických podmínek jednotlivých ptačích druhů nám pomůže účinněji identifikovat a chránit ty z nich, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu. Continue reading „Ptáci tolerující užší rozpětí klimatických podmínek ubývají v Evropě více“
//
Zimní počasí vystřídaly v posledních týdnech příjemně teplé jarní dny, a spolu s nimi se k nám začínají vracet i čápi bílí. Obsazených je již 92 čapích hnízd a ornitologové očekávají, že teplé a slunečné počasí přiláká co nevidět i další navrátilce. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost ke sledování jejich hnízdění. Mapu čapích hnízd lze nalézt na stránce www.birdlife.cz/capi.
Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Čápi přilétají do Česka. Zapojte se do jejich sčítání“
//Každé jaro vyrážejí spolupracovníci ČSO do terénu na své lokality, kde sčítají a zaznamenávají všechny ptačí jedince, které spatří či zaslechnou. Monitoring hnízdních populací běžných druhů ptáků je dlouhodobě zavedenou a osvědčenou metodou, která poskytuje cenná data o vývoji ptačích populací. Populační trendy, tedy informace o tom, zda konkrétní druh přibývá, ubývá nebo zůstává stabilní, jsou zásadní nejen pro výzkum ptačí ekologie, ale i pro ochranu ptáků na národní i mezinárodní úrovni. V České republice byl výpočet těchto trendů až dosud založen na datech z Jednotného programu sčítání ptáků (JPSP), který probíhá nepřetržitě od roku 1982.
V roce 2018 zahájila ČSO nový dlouhodobý program – Liniové sčítání druhů (LSD). Stejně jako v případě JPSP data sbírají dobrovolní spolupracovníci. Oba programy běžely souběžně v letech 2018–2024, což nyní umožňuje porovnání jejich výsledků. Sezona 2024 byla pro JPSP poslední, avšak klíčová data z dlouhodobého monitoringu neztratíme – výsledky z obou programů kombinujeme do jedné kontinuální časové řady. Díky sedmiletému překryvu obou schémat můžeme plynule propojit poznatky z období od 80. let až do současnosti a navázat i na budoucí sledování, které bude pokračovat už jen v rámci LSD.
Dobrovolníci v terénu jsou pro sběr těchto důležitých údajů nepostradatelní – zapojte se do LSD i vy.
Continue reading „Populační trendy běžných druhů ptáků – výsledky JPSP a LSD“
//Ornitologové dnes zveřejnili aktualizovanou verzi indikátorů evropských ptáků. Ke zvrácení jejich dlouhodobě klesajícího trendu však bohužel ani letos nedošlo. Polní indikátor stále ukazuje na alarmující stav evropské zemědělské krajiny, který je důsledkem intenzivního hospodaření. Podaří se díky nařízení na obnovu přírody zastavit mizení ptáků z Evropy? Continue reading „Evropští ptáci si od loňska nepolepšili“
//Je to právě rok, co jsme vám oznámili, který druh zvolil výbor ČSO ptákem roku 2024. Ačkoli se může zdát, že rehek domácí je velmi obyčejný, snad jsme vás přesvědčili, že opak je pravdou. Je totiž skvělým dokladem toho, jak se některé druhy umějí přizpůsobit měnícím se podmínkám. A tak jsme si za cíl projektu Rehci v zimě, doprovodné akce kampaně Pták roku 2024, stanovili zmapování počtů zimujících rehků domácích na našem území. A díky vašemu zájmu se nám to i podařilo, děkujeme! Rehek sice své žezlo brzy předá novému ptákovi roku, my se s ním ale tak docela neloučíme. Máte-li chuť, pojďte s námi mapovat rehky i tuto zimu – začínáme už v neděli 1. prosince! Continue reading „Loučíme se s ptákem roku 2024 rehkem domácím. Ale ne tak docela!“
//Evropská krajina, kdysi plná ptačího zpěvu, se v posledních desetiletích mění. Nová studie „Accelerated farmland bird population declines in European countries after their recent EU accession“1 odhaluje, že v zemích, které se připojily k Evropské unii v roce 2004 či později, dochází k výraznému poklesu populací ptáků vázaných na zemědělskou krajinu. Tento výzkum zdůrazňuje vážné dopady současné Společné zemědělské politiky Evropské unie na biodiverzitu. Continue reading „Zrychlený úbytek ptáků zemědělské krajiny po vstupu do EU“
//Ministerstvo životního prostředí připravilo na základě odborných podkladů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České společnosti ornitologické návrh na vymezení ptačí oblasti Západní Krušné hory. Nová ptačí oblast by měla zajistit ochranu více než jedné třetiny dosud ptačími oblastmi nechráněné krušnohorské populace tetřívka obecného a také ochranu jedné z nejpočetnějších populací sýce rousného v ČR vázanou na přirozené lesní prostředí. Continue reading „Chystá se vyhlášení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory“
//
Osmiletou samici kriticky ohroženého luňáka červeného zastřelil neznámý pachatel na Hodonínsku. Ornitology k ní dovedla vysílačka, kterou byla samice vybavená a signalizovala, že se pták nehýbe. Střelec ji usmrtil několika broky do hlavy, křídel i ocasu. Patřila mezi nejstarší a nejproduktivnější označené luňáky červené v Česku, za svůj život vyvedla 18 mláďat. Pro populaci luňáků červených je to obrovská ztráta. Kriminální policie případ šetří jako jako trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými druhy volně žijících živočichů. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje již tři luňáky červené zabité pytláky či traviči, loni to bylo osm.
Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Na Hodonínsku někdo zastřelil osmiletou samici luňáka červeného. Patřila k nejstarším značeným v Česku“
//Doporučení dočasně pozastavit lov, které v roce 2021 vydalo mezinárodní konsorcium vědců pod vedením Španělské národní rady pro výzkum (CSIC), umožnilo rychlou obnovu populace tohoto ohroženého druhu. Continue reading „Udržitelné řízení lovu hrdličky divoké založené na vědeckých poznatcích vede k obnově její populace“
//V květnu 2024 se naplno rozjel projekt podpořený Technologickou agenturou ČR, který chce pomocí satelitní telemetrie zjistit intimní detaily života dvou našich zástupců bahňáků – čejky chocholaté vázané na otevřenou zemědělskou krajinu a sluky lesní, pozornosti unikajícího druhu lesa. Projekt je plánován na tři roky a už výsledky z první sezony naznačují, že nás čekají mnohá překvapení. V letošním roce se podařilo odchytit 20 samic čejek, a 7 jedinců sluky lesní. Zatímco v případě čejek se výzkumná aktivita soustředí do zemědělské krajiny východních Čech, sledovaná hnízdiště sluk se nacházela v rozsáhlejších lesních komplexech, jako jsou např. Brdy nebo Ralsko. Originální data představí v novém světle nejen detaily z hnízdění ptáků, zejména jak využívají krajinu v době sezení na vajíčkách a poté v období vodění kuřátek, ale neméně zajímavá data projekt shromažďuje i v pohnízdím období. Obzvláště vzrušující pak bude sledovat oba druhy během jejich tahu a poté na samotných zimovištích. Právě v těchto dnech na cestu vydávají poslední čejky z východních Čech a vy můžete být prostřednictvím nového webu https://waderscope.fzp.czu.cz/cs přímo u toho.
//Vážení členové, zájemci o pozorování ptactva,
srdečně vás zveme na speciální vycházky zaměřené na zadávání pozorování do faunistické databáze Avif. Pokud byste pozorování rádi zadávali, ale netroufáte si, nebo zadáváte, ale nejste si ve všem úplně jisti, pak jsou vycházky určené právě vám. Stejně jako všem, kteří by se chtěli zapojit do nějakého programu nebo si prostě jen „osahat“ mobilní aplikaci v praxi.
Vycházky jsou spojené s pozorováním ptáků, vše si ukážeme v praxi. Kromě dalekohledu si proto nezapomeňte telefon či tablet s nainstalovanou mobilní aplikací Avif. Nová mobilní aplikace je k dispozici jak pro Android, tak pro iPhone. Pokud jste si aplikaci stáhli kdysi dávno a nepoužívali, zkontrolujte, zda máte nejnovější verzi. Starší mobilní aplikace Avif Mobile, TRANS + LSD a Liniové sčítání druhů (LSD) jsou již zastaralé a plně je nahradila aplikace Avif.
U většiny vycházek je omezeno množství účastníků, abychom se vám mohli dostatečně věnovat. Pokud je tedy u vycházky tlačítko registrace, nezapomeňte se na ni přihlásit.
Vycházky se konají v rámci projektu Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
//Autor: Tomáš Skříček
Rok 2024 na Třebíčsku se podobal roku 2023. V roce 2023 bylo potvrzeno 37 hnízdících párů, v roce 2024 to bylo také 37 hnízd, buď s vejci nebo mláďaty. Časově byla letos příroda o 1 až 2 týdny dopředu, a také obilí se seklo dříve než v předcházejících letech. A protože motáci tuto změnu nerespektovali a zahnízdili podobně jako v letech minulých, museli jsme hnízda v obilí častěji oplocovat nebo jinak chránit. Poskytli jsme ochranu 19 párům motáků z celkových 37 (zejména v ječmenech), kteří by nestihli vyvést svá mláďata, a to prostřednictvím dřevěných oplůtků potažených pletivem. Continue reading „Malý členský grant: ochrana a monitoring motáků lužních na Třebíčsku“
