Čejka chocholatá bývala kdysi hojným druhem hnízdícím na podmáčených loukách, její početnost však během minulého století dramaticky klesla. Na vině je zejména změna krajiny – rozsáhlé odvodňování, rozorání luk a vysoušení mokřadů vedly k tomu, že za posledních 40 let ubylo v Česku 80 % čejek a z mnoha svých původních hnízdišť vymizely úplně. Dnes hnízdí převážně na polích, kde však jejich snůšky ohrožují jarní zemědělské práce.
Ochranou čejek se v ČSO zabýváme dlouhodobě. Pomáháme jim jak přímou ochranou hnízd, tak spoluprací se zemědělci nebo školením dobrovolníků, které učíme, jak ohrožená hnízda v krajině dohledat a zajistit jejich ochranu. Pro pravidelně obsazovaná hnízdiště na orné půdě jsme navrhli speciální dotační program, který čejkám zajišťuje vhodné hnízdní podmínky a eliminuje rizika spojená s pojezdem zemědělské techniky, a motivujeme zemědělce, aby do něj vstupovali. V ptačích parcích se navíc soustředíme na obnovu původních mokřadů a vlhkých luk a vytváříme pro čejky i další bahňáky ideální podmínky pro život a hnízdění – vracíme do krajiny vodu, budujeme tahové zastávky i bohaté zdroje potravy a chráníme hnízda před zničením. Díky tomu jsou ptačí parky jedněmi z mála míst, kde mohou čejky v klidu vyvést mláďata. Loni úspěšně vyhnízdily v šesti ze sedmi ptačích parků a na Josefovských loukách vyvedly kuřátka dokonce už desátý rok v řadě.
K tomu, abychom se o čejkách z ptačích parků dozvěděli více informací a mohli zefektivnit jejich ochranu, nám nyní pomohou satelitní vysílačky s GPS telemetrií. Zařízení se průběžně dobíjí pomocí integrovaného solárního panelu a váží pouhých 5,3 gramu. Díky tomu vysílačka ptáky příliš nezatěžuje, několikrát denně však posílá jejich přesnou polohu s odchylkou jen několika metrů. Můžeme tak sledovat, kde přesně se ptáci v danou chvíli pohybují. Zařízení navíc poskytuje i informace o rychlosti a míře aktivity jedince, nadmořské výšce, intenzitě osvětlení, teplotě i atmosférickém tlaku. To nám pomůže získat detailní informace o chování sledovaných čejek a zjistit například, kam se přesouvají s vylíhlými mláďaty i zda bylo hnízdění úspěšné. V dlouhodobějším horizontu nám pak data odhalí, kde čejky tráví čas po vyhnízdění, kde zimují, kdy se na jaře vracejí a kdy zase odlétají. A také to, jak se jim v ptačích parcích i mimo ně daří přežít.
Sledujte čejky s námi
Během letošního dubna se podařilo v ptačích parcích odchytit a označit vysílačkou první čtyři čejky – Pepinu a Jarunku z Josefovských luk a Kosťu a Kníhu z Kostelisek. V květnu k nim přibyly ještě Zrzka a Dobřinka z ptačího parku Rzy. Aktuální pozice všech čejek i sluk zapojených do projektu, včetně těch „našich“, najdete na webu Čejčí stopou, kde můžete jejich životy sledovat každý den téměř v přímém přenosu.
Chcete se dozvědět více o čejkách i o samotném projektu? Poslechněte si rozhovor s vedoucím projektu Martinem Sládečkem v podcastu Ptačí řeči:
Webový portál Čejčí stopou vznikl v rámci projektu „Využití nástrojů biologgingu a volně dostupných datových zdrojů pro hodnocení kvality habitatu, existenčních rizik a efektivní plánování ochrany u ptáků ohrožených úbytkem vody v krajině“. Projekt České zemědělské univerzity se zaměřuje na ochranu dvou modelových druhů – čejky chocholaté a sluky lesní – a kombinuje detailní GPS telemetrii s analýzou satelitních dat a nálezových databází, které umožňují sledovat pohyb ptáků v reálném čase a získat detailní informace o jejich interakcích s prostředím.