Data z Avifu pomáhají identifikovat místa častých srážek se zvěří

Data z ornitologické databáze birds.cz se nově promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Webovou aplikaci, do které může laická i odborná veřejnost zadávat údaje o srážkách živočichů s automobilovou nebo železniční dopravou, představilo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. před téměř čtyřmi lety. Postupem času se databáze rozrostla o informace z dalších zdrojů a od letošního února jsou zde k nalezení i údaje o ptácích z Faunistické databáze ČSO. Česká společnost ornitologická, která dlouhodobě podporuje projekty občanské vědy, tak pomáhá vytvářet ucelený obraz o problematice střetů zvířat a dopravy.

Rozsáhlá databáze kolizí zvířat s vozidly slouží jak pro výzkumné účely, tak i pro ryze praktické vymezení míst koncentrací (tzv. shluků, hotspots) těchto dopravních nehod, na které pak mohou směřovat opatření, která by kolizím měla zabránit.

Data o srážkách se zvěří slouží k identifikací shluků dopravních nehod. Zdroj: srazenazver.cz

Každý záznam o ptákovi nalezeném u silnice nebo železnice se automaticky přenese do databáze srazenazver.cz a uživatelé birds.cz tak nemusí zadávat žádné další informace navíc. V případě nálezu jiného sraženého zvířete jej mohou po registraci zaznamenat přímo na stránky srazenazver.cz.

Graf znázorňuje rozdělení sražených zvířat v průběhu roku. Výška sloupce odpovídá procentuálnímu podílu nehod daného druhu v daném měsíci. Součet výšek sloupců pro každého živočicha za rok se rovná 100 %.

Už z prvotního srovnání se ukazuje, že údaje z databáze birds.cz přinášejí nové informace. Zatímco u prasete divokého se většina sražených jedinců koncentruje do podzimních měsíců, u zajíce je to v brzkých jarních měsících a u ptáků v květnu a červnu. Jedná se zřejmě o čerstvě vyvedená, nezkušená mláďata. Na jednoho sraženého dospělého ptáka v květnu připadá 2,3 nalezených juvenilních nebo tohoročních jedinců, v červnu 1,4 a v červenci pouze 0,4.

Velká variabilita existuje zejména v čase, kdy ke srážkám dochází. Zdroj: srazenazver.cz

Mnoho dalších otázek ale zůstává nezodpovězených. U srstnaté zvěře například pozorujeme, že se kolize soustřeďují do shluků, bude tomu tak i u ptáků? A pokud ano, jsou to stejná místa jako u srstnaté zvěře? Dochází tam k nehodám po celý rok, nebo jen v některých měsících, případně hodinách? A jací ptáci jsou vlastně nejčastěji oběťmi automobilů? Ze současných údajů vychází, že každý pátý sražený pták je kos černý a bezmála každý desátý je káně lesní. Tyto údaje jsou ale zřejmě zkreslené tím, že kosi umírají častěji ve městech, kde si jich člověk snáze všimne a káňata jsou velcí a i mimo město nepřehlédnutelní ptáci.

Doufáme, že údaje z avifu pomohou k dalšímu studiu problematiky kolizí zvířat s dopravou a že tato spolupráce bude motivací vkládat údaje i o druzích méně zajímavých a často opomíjených. I sraženého vrabce na okresce má význam zaznamenat a s Avifem mobile to zabere méně než minutu.

 

 

Literatura pro zájemce o více informací k problematice

Bartonička, T., Andrášik, R., Duľa, M., Sedoník, J., Bíl, M., in press. Identification of Local Factors Causing Clustering of Animal-Vehicle Collisions on Roads. Journal of Wildlife Management

Périquet, S., Roxburgh, L., le Roux, A., Collinson, W. J., 2018. Testing the Value of Citizen Science for Roadkill Studies: A Case Study from South Africa. Frontiers in Ecology and Evolution 6, DOI=10.3389/fevo.2018.00015.

Bíl, M., Andrášik, R., Bartonička, T., Křivánková, Z., Sedoník, J., 2018. An Evaluation of Odor Repellent Effectiveness in Prevention of Wildlife-Vehicle Collisions. Journal of Environmental Management 205C pp. 209-214.

Bíl, M., Kubeček, J., Sedoník, J., Andrášik. R., 2017. Srazenazver.cz: A system for evidence of animal-vehicle collisions along transportation networks. Biological Conservation 213PA, pp. 167-174.

Bíl, M., Andrášik, R., Svoboda, T., Sedoník, J., 2016. The KDE+ software: a tool for effective identification and ranking of animal-vehicle collision hotspots along networks. Landscape Ecology 31, 231–237.

Bishop, C. A., Brogan, J. M., 2013. Estimates of Avian Mortality Attributed to Vehicle Collisions in Canada. Avian Conservation and Ecology 8 (2).

Bíl, M., Andrášik, R., Janoška, Z., 2013. Identification of Hazardous Road Locations of Traffic Accidents by means of Kernel Density Estimation and Cluster Significance Evaluation. Accident Analysis and Prevention 55, 265–273.

Kociolek, A. V., A. P. Clevenger, C. C. S. Clair, and D. S. Proppe. 2011. Effects of road networks on bird populations. Conservation Biology 25, 241–249.

Sullivan, J. M., 2011. Trends and characteristics of animal-vehicle collisions in the United States. Journal of Safety Research 42 (1), 9-16.

Benítez-López, A., Alkemade, R., Verweij, P. A., 2010. The impacts of roads and other infrastructure on mammal and bird populations: A meta-analysis. Biological Conservation 143 (6), 1307-1316.

Zástupci ČSO se zúčastnili školení specialistů kriminální policie

Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek se spolu s psovodkou projektu PannonEagle Life Klárou Hlubockou a se zástupcem Ministerstva životního prostředí Arnoštem Cetkovským zúčastnil pravidelného školení specialistů kriminální policie. Aktuálně běžící projekt na potírání ptačí kriminality v panonské oblasti, PannonEagle Life, i cenné zkušenosti z předcházejícího projektu Helicon Life zde kriminalistům představil vedoucí projektu Márton Horváth z Maďarska. Zástupci České společnosti ornitologické využili školení k seznámení policistů s problematikou ptačí kriminality a také k domluvě společných postupů. Klára Hlubocká pak policistům předvedla se svými speciálně vycvičenými psy vyhledávání otrávených návnad a otrávených ptáků v praxi.

Klára Hlubocká předvedla kriminalistům vyhledávání otrávených návnad a mrtvých zvířat v praxi. Foto: Arnošť Cetkovský

Toto setkání představuje důležitý krok v ochraně ptáků a posloužilo jak k vzájemnému předání informací mezi ČSO a environmentálními kriminalisty, tak i k navázání osobních kontaktů, které se budou při vyšetřování trávení v budoucnosti hodit.

Projekt PannonEagle Life běží s přispěním finančního nástroje Evropského společenství LIFE a dotace Ministerstva životního prostředí.

Hlasové zadávání v Avif Mobile

Jedna stará poučka říká, že technologie nám velice usnadňují práci, kterou bychom nikdy nedělali, kdybychom je neměli. Když už ovšem ve světě technologií žijeme a používáme je, je rozumné právě ta usnadnění znát a používat je.

Jedním takovým usnadněním je hlasové zadávání pozorovaných ptáků do mobilní aplikace avifu. Google si již velmi obstojně poradí s češtinou, rozpoznávání řeči ovšem bohužel zatím běží jen na serverech. A z toho plyne první velké omezení: Rozpoznávání řeči v praxi funguje jen s dobrým internetovým připojením LTE. Ve vzdálenějších místech v terénu, kde je slabší signál, nemáme šanci. Ale míst s dobrým signálem stále přibývá, takže pokud chodíte na ptáky někam do civilizované krajiny, mohou se vám následující řádky hodit.

Nejpracnější a nejprotivnější součástí zadávání pozorování do Avif Mobile je bezpochyby zápis druhu. Na displeji telefonu musíme vyťukat alespoň několik písmen a pak druh vybrat z nabídky. A mokrými či zmrzlými prsty to jde těžko, každou chybu je potřeba opravit. Hlasové zadávání je proto vynikající alternativou. Samo o sobě nesouvisí vůbec s avifem, zajišťuje ho klávesnice Gboard. Tu je napřed potřeba do telefonu nainstalovat a zvolit jako výchozí.

Na Google Play najdeme a nainstalujeme klávesnici Gboard. Potom v nastavení telefonu zkontrolujeme, že je Gboard zvolena jako výchozí klávesnice. (Přesný vzhled obrazovek se může lišit podle telefonu a podle verze androidu.)

Nyní již stačí v Avif Mobile (nebo kdekoli jinde, kde potřebujeme zadat text) stisknout na klávesnici tlačítko mikrofonu a nadiktovat název druhu, poznámku či co je potřeba — a převedený text se za pár vteřin objeví na obrazovce. Tak jednoduché to je. A české názvy ptáků umí google výborně!

Místo psaní textu stačí na Gboard ťuknout na mikrofon, chviličku počkat, než začne telefon „poslouchat“, a potřebný text jednoduše nadiktovat.

A teď už je nejvyšší čas přestat si hrát s mobilem a vyrazit do terénu! S hlasovým zadáváním druhů bude zas o něco víc času na ptáky.

Vývoj aplikace Avif mobile podpořila společnost E.ON, Česká republika, s.r.o.  Děkujeme!

Vzácní orli královští už začínají hnízdit

Orlům královským, klenotům mezi českými dravci, začala hnízdní sezóna. Nejméně jeden pár už sedí na vejcích a u dalších to ornitologové brzy očekávají. Loňský rok byl pro orly velmi vydařený a 10 úspěšně vyvedených mláďat je druhým nejlepším výsledkem od roku 1998, kdy v Česku orli královští zahnízdili vůbec poprvé. Zároveň to byl ale i historicky první rok, kdy se hned dva orli královští stali oběťmi otrávených nástrah. Po travičích a jedovatých nástrahách pátrá v rámci projektu PannonEagle Life speciální jednotka České společnosti ornitologické. Ochranáři zároveň všechna hnízda orlů královských sledují, aby ptákům zajistili klid pro hnízdění a mohli zasáhnout v případě ohrožení hnízd člověkem nebo například nepřízní počasí.

Mládě orla královského na hnízdě zachycené při kroužkování. Foto: Hynek Matušík

Continue reading „Vzácní orli královští už začínají hnízdit“

Beskydské houkaní a jeřábkování 2018

Ve dnech 23. – 25. března se u obce Řeka (okres Frýdek–Místek) na území CHKO Beskydy uskutečnil další ročník Beskydského houkání a jeřábkování. Tato akce byla podpořena malým členským grantem České společnosti ornitologické a jejím cílem bylo zmapovat výskyt sov, šplhavců a lesních kurů na území lesní správy Morávka v Ptačí oblasti Beskydy. Získané údaje budou Správou CHKO Beskydy využity jako podklad k ochraně ornitologicky nejhodnotnějších porostů, zejména při přípravě nového Lesního hospodářského plánu, který se bude zpracovávat v roce 2021. Dále poslouží k hodnocení dosavadních ochranářských opatření realizovaných v této oblasti a v neposlední řadě ke sledování početnosti jednotlivých ptačích druhů.

Continue reading „Beskydské houkaní a jeřábkování 2018“

Probíhá první ročník monitoringu hlasové a hnízdní aktivity sluky lesní v ČR – zapojte se!

Dramatický okamžik večerního přeletu tokajících sluk lesních. Foto: Pavel Růžek
Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB) spustila nový monitorovací projekt se zapojením širší veřejnosti – tentokrát zaměřený na lesní druh – sluku lesní (Scolopax rusticola). Romantická atmosféra letící sluky proti světlé obloze nad šeřícím se lesem plným jarních vůní patří mezi jedinečné zážitky z naší přírody. Máte chuť to zažít na vlastní kůži a přispět k výzkumu našich sluk? Přečtěte si metodiku a přidejte se!

 

Vojtěch Kubelka, Vojtěch Kodet, Libor Schröpfer & Miroslav Šálek

Zvířat zabitých traviči přibývá, poslední obětí je orel mořský

Policie se zabývá dalším nálezem mrtvého dravce s důvodným podezřením na otravu. Mrtvý orel mořský objevený na Strakonicku je jen za tento rok s největší pravděpodobností již devatenáctou obětí otrávených nástrah, které berou velmi brutálním způsobem život často extrémně vzácným a ohroženým druhům dravců. Orel si zřejmě přinesl část návnady na místo, kde se jejím pozřením otrávil. Zbytek nástrahy se smrtelně jedovatým karbofuranem tak může stále být v širším okolí nálezu a ohrožovat další dravce, ale i jiné živočichy včetně člověka. Lidé by se v případě podezřelého nálezu návnady nebo uhynulého zvířete neměli ničeho dotýkat, ale měli by neprodleně volat policii a Českou společnost ornitologickou.

Dospělý orel mořský se stal zřejmě již letošní devatenáctou obětí travičů. Foto: Pavel Kuncipál

Continue reading „Zvířat zabitých traviči přibývá, poslední obětí je orel mořský“

LSD je klíčovým programem občanské vědy v ČSO.

Liniové sčítání druhů je spuštěno

LSD, nový program občanské vědy, je připraven k ostrému spuštění. Funguje web umožňující vylosování sčítací lokality i mobilní aplikace pro záznam ptáků v terénu. První sčítací termín začíná 15. dubna, je tedy nejvyšší čas připravit si vybavení a sčítací linie a vyzkoušet sčítání nanečisto.

Continue reading „Liniové sčítání druhů je spuštěno“

„Na svatého Řehoře čáp letí přes moře“ – platí to stále?

Praha, 12. 3. 2018. Podle prastaré pranostiky, kterou zná většina z nás, by čápi právě dnes měli přelétat moře a my bychom je mohli v následujících dnech čekat doma na hnízdech. Při pohledu na mapu čapích hnízd na cap.birdlife.cz ale zjistíme, že zvláště v západní části země jsou již některá hnízda obsazena, zatímco Morava zůstává zatím bez čápů. Jak to bude dál a co za tím stojí? Pomozte ornitologům sledovat jejich přílet. Pozorujte hnízda ve svém okolí a datum, kdy se poprvé objeví, zadejte na cap.birdlife.cz!

Continue reading „„Na svatého Řehoře čáp letí přes moře“ – platí to stále?“