Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko

Během čtyřletého mapování v letech 2014-2017 se podařilo pokrýt všech 89 malých čtverců, které spadají na území CHKO Křivoklátsko, navíc proběhlo v letech 2015-2016 i detailnější mapování v malých čtvercích na území Ptačí oblasti. Continue reading „Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko“

Co mohu udělat pro krajinu

Děkujeme za váš zájem o petici za zdravější zemědělství. Přečtěte si, co ještě kromě podpisu petice můžete pro krajinu udělat.

  • sdílet informace o petici na sociálních sítích s hashtagem #peticezakrajinu
  • vytisknout petici v papírové podobě a šířit – zde stažení ZDE
  • říci o petici přátelům
  • pomoci nám s kampaní
  • napsat o petici článek do lokálního média
  • zapojit svou organizaci jako partnera petice
  • kupovat místní výrobky
  • oslovit zemědělský podnik v okolí a zeptat se, co dělá pro ptáky
  • finančně podpořit aktivity a kampaně prosazující šetrné zemědělství

 

Populace čejky chocholaté se od roku 1982 snížila o 82 %. Foto: Jan Grünwald

Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině

Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.

Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci.

Co mohu udělat jako zemědělec?

Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.

Jedním z řešení, jak zlepšit druhovou rozmanitost krajiny a její schopnost zadržovat vodu, je vytváření krajinných prvků, například biopásů a polních cest. Foto: Václav Zámečník

Co mohu udělat jako majitel pozemku?

Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. umístění biopásů nebo vytvoření krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku).

Co mohu udělat jako myslivec?

Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy.

Co mohu udělat jako řadový občan?

Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.

Článek z Ptačího světa, jak můžete pomoct ptákům v zemědělské krajině ke stažení zde

Jak zima ovlivňuje ptáky? Odpoví sčítání ptáků na krmítkách! Zapojte se i vy!

Jak mrazivé počasí a nedostatek potravy ovlivňuje populace sýkor, pěnkav či zvonků? A jak jsou na tom v teplých zimách? Přibývá nebo ubývá u nás zimujících ptáků? Ve spolupráci s širokou veřejností to chce odhalit Česká společnost ornitologická. V novém dlouhodobém programu Ptačí krmítka budou lidé z celé republiky pozorovat a sčítat ptáky na vlastních krmítkách a zároveň se o těchto zimních návštěvnících dozvědí mnoho zajímavých informací. 

Sčítání v této pilotní sezóně proběhne 4. – 6. ledna 2019, zájemci se do programu mohou přihlásit předem na webové stránce krmitka.birdlife.cz. „Do tohoto jednoduchého výzkumu se může zapojit úplně každý bez předchozích zkušeností se sčítáním či s pozorováním ptáků. Zájemcům, kteří se přihlásí předem, poskytneme užitečné informace a tipy, aby byli na lednové sčítání dobře připravení,“ vysvětluje koordinátorka programu Ptačí krmítka Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.

Stehlík obecný pojídá nejrůznější semena, s oblibou semínka bodláků a jiných plevelů. Foto: Helena Kratochvílová

Nově spuštěná webová stránka krmitka.birdlife.cz bude sloužit nejenom k registraci a následnému vkládání pozorování. Poskytne také důležité informace o tom, čím a jak ptáky přikrmovat, jaké druhy krmítek použít a kde je sehnat a také seznámí s ptačími druhy, které se na krmítkách objevují, od těch nejběžnějších až po vzácné, jako je například brkoslav severní.

Sčítání zimujících ptáků za pomoci veřejnosti je světově největším projektem občanské vědy známým například z Německa či Velké Británie. Pomůže České společnosti ornitologické zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. „To vyžaduje velké množství údajů z rozsáhlého území, jejichž získání je časově náročné. Právě dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak lze údaje získávat,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Mlynaříci dlouhoocasí ocení lojové koule, které doporučujeme vybalit ze sítěk a vložit do držáků. Foto: Antje Geigenberger

Kromě toho, že účastníci pomohou ornitologům zjistit, jak zimní období ovlivňuje ptačí populace, u sčítání se zároveň poučí i pobaví. „Přikrmování může sehrát důležitou roli také v životě dětí, kterým pravidelná péče o krmítko pomáhá vytvořit kladný vztah k přírodě,“ dodává Hořáková.

Sčítání začne již od pátku 4. ledna, zapojit se tak mohou i školní třídy a  mateřské školy, a skončí v neděli 6. ledna. „Účastníci si zvolí místo vhodné k pozorování, nejlépe krmítko, ale je možné účastnit se i bez něj. Nezáleží, zda je pozorované místo v zahradě, na balkoně, v parku či na parapetu okna. Pozorování zabere jednu hodinu a lidé budou zapisovat nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců od každého druhu,“ upřesňuje Hořáková.

Bližší informace k programu a sčítání a aktuality jsou k dispozici na webu krmitka.birdlife.cz.

Sčítání ptáků na krmítkách bude určitě bavit i děti. Zde sýkory koňadry na krmítku Domek. Foto: Plastia.eu

 

Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:

Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.

Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.

PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím –  přispívá k zachování zdravé planety.

 

Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka

Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.

Sledujte cestu mladých orlů královských

Vzpomínáte si na dva sourozence orlů královských, kterým jsme v červenci 2018 nasadili batůžky vybavené moderní sledovací technologií, abychom mohli sledovat jejich aktivitu a odhalit případná nebezpečí? Díky vysílačkám teď můžete i vy zjistit, kde se mladí orli zrovna nacházejí.

Ačkoli jde o sourozence, jejich cesty se již krátce po opuštění hnízda rozdělily. Zatímco jeden orel se zatím zdržuje výhradně ve střední Evropě, druhý odletěl přímou cestou na jih a nyní (21. listopadu) je na řeckém ostrově Kréta.

 

Více o projektu na webu www.imperialeagle.eu/cs

Projekt PannonEagle Life běží s přispěním finančního nástroje Evropského společenství LIFE a dotace Ministerstva životního prostředí.
Čížek lesní se krmí olšovými semínky.

(Pod)zimní LSD startuje právě dnes

Vyzkoušejte LSDDnes je 1. listopadu, tedy první den prvního zimního sčítání LSD — i když by se pro něj hodil název „podzimní“ a aktuální teploty jsou spíš letní. Ale začněme od začátku: Jaký význam má sčítat běžné druhy mimo hnízdní sezónu?

 

K čemu je dobré zimní LSD?

Cílem Liniového sčítání druhů, nového programu občanské vědy ČSO, je sledovat změny početnosti našich ptáků, umožnit kvalifikované odhady velikosti ptačích populací a poskytnout údaje o vazbách ptáků na jednotlivé typy prostředí. Přitom je jasné, že ptáci žijí v krajině po celý rok a že využívají i rozdílná prostředí. Například typicky lesní holubi hřivnáči se v této době objevují v hejnech na polích.

Na polích jsou právě v této době k vidění často i velká hejna hřivnáčů. Foto: Zdeněk Tunka, birdphoto.cz.

Kvantitativní údaje o našich ptácích v zimě prakticky neexistují, totéž platí o významu jednotlivých typů prostředí. Přitom právě období zimního nedostatku potravy se mnoha ptákům stává osudným a přežívání zimy je jedním z významných faktorů ovlivňujících početnost ptačích druhů. Věnovat se ptákům v zimě, včetně sčítání, tedy má rozhodně smysl — i když to u nás nemá velkou tradici.

Termíny zimního sčítání jsou tři: začátek listopadu, přelom prosince a ledna a přelom února a března. Více krátkých sčítacích termínů je potřeba, protože zima je dlouhá a podmínky se během ní dost zásadně mění. Ptáci reagují jak na aktuální počasí a aktuální přístupnost potravy, tak na dobu roku jako takovou. Příkladem mohou být čížci, kteří se během podzimu a zimy živí především semeny stromů, ale v předjaří, kdy je potrava v přírodě čím dál vzácnější, navštěvují houfně krmítka. Velmi pravděpodobně vyhledávají jiné prostředí na začátku a na konci zimy. Platí to ale pro všechny čížky a každý rok? Odpovědět podobné otázky by mělo pomoci právě zimní LSD. Pomocí tří vybraných termínů postihneme změny v chování i početnosti ptáků na začátku zimy, uprostřed zimy i v předjaří, kdy navíc získáme údaje i o časně hnízdících druzích. Například strakapoudi nebo sýkory v té době již aktivně obhajují teritoria.

Čížek lesní se krmí olšovými semínky.
Kde hledají čížci potravu v různých částech zimy? To, stejně jako mnoho jiných věcí, pořádně nevíme, a odpovědi by nám mělo dát LSD. Foto: Tomáš Bělka, birdphoto.cz.

 

Kdy a jak se do podzimního LSD zapojit?

Metodika LSD je shodná pro jarní i zimní období, je zveřejněna na www.birdlife.cz/lsd. V době publikace tohoto článku sice ještě neobsahuje popis nejnovějších funkcí mobilní aplikace, ale ten jednak bude brzy doplněn, jednak jde o drobná, snadno pochopitelná vylepšení.

Sčítat ptáky může ve svém okolí každý, kdo je bezpečně pozná podle vzhledu i po hlase. Zvláště hlasy mohou být v zimním období těžší, protože mnoho z nás zatím nemělo potřebu věnovat se detailně každému pípnutí. Zdatných ornitologů je ale přesto u nás dostatek. A pokud si nevěříte, bude nejlepší vyzkoušet si sčítání na nečisto.

Pro výběr čtverců a vytyčení sčítacích linií platí stejná pravidla, jako na jaře, která jsou popsaná v metodice. Spolupracovníci, kteří již mají své jarní linie, mohou buďto sčítat na nich nebo si mohou na zimu vylosovat jiný čtverec. Linie v jednom čtverci ovšem zůstávají stejné trvale, bez ohledu na roční období.

Den sčítání by měl spadat mezi 1.—14. listopad a čas sčítání není omezen, tedy sčítat můžeme od východu do západu slunce, přičemž nejlepší je sčítat ráno a dopoledne. Při volbě času sčítání bychom měli mít na paměti, že v následujících letech bychom měli začínat stejně. Pokud budu například letos sčítat 3. listopadu od 7:30, v následujícím roce mohu sčítat sice opět kterýkoli den od 1. do 14. listopadu, ale začít bych měl mezi 7 a 8 hodinou.

 

Zimní novinky

LSD je klíčovým programem občanské vědy v ČSO.

Pokud ještě někdo s účastí v LSD váhá, mohly by ho přesvědčit novinky, které jsme na zimní sezónu připravili. Tou první je, že všichni zájemci dostanou propisku s dotykovým hrotem, která se bude velice hodit pro práci s mobilem či tabletem, až bude opravdu zima.

Řady změn a vylepšení se díky ochotě programátora Přémy Černého dočkala mobilní aplikace. Nově jde otáčet mapou, zmenšit štítky s názvy již zapsaných druhů nebo přiřadit (téměř) libovolný druh na tlačítko pro rychlé zadávání. To vše jsou ale jen malé krůčky ve srovnání s velikým skokem vpřed, kterým je kompletní hlasové zadávání. Funguje sice bohužel jen na místech s dobrými signálem mobilního telefonu, protože využívá rozpoznávání hlasu vyvinuté Googlem, ale i tak může sčítání hodně usnadnit. Celý záznam lze totiž nadiktovat, i se všemi podrobnostmi o chování ptáka a okolnostech pozorování. Stačí říct například „strakapoud velký viděný ostatní dva hotovo“ a pokud Google nadiktovanému textu správně porozumí, vytvoří aplikace záznam dvou neteritoriálních jedinců strakapouda velkého. Jak to bude fungovat v terénu za různých podmínek, je ovšem teprve potřeba vyzkoušet. LSD je skutečně dobrodružstvím v neprobádaných končinách obrazně i doslova.

 

Za okny je barevný podzim, pojďme tedy o víkendu vyrazit za ptáky a posunout společně naše ornitologické poznání zase o kousek dál! Přeji vám krásné zážitky s podzimním LSD!

Vyzkoušejte LSD

Podzimní migrace ptáků přes Česko odstartovala další vlnu zabíjení dravců

Podzimní průtah dravců přes Česko nenechává v klidu traviče a pytláky. Celkem čtyři mrtvé luňáky našli ornitologové díky satelitním vysílačům, kterými dravce označili. Jednoho luňáka dohledala psovodka České společnosti ornitologické v Ústeckém kraji přímo pod posedem a předala ho policii s podezřením na zástřel. Na dalších dvou luňácích nalezených v Jihomoravském kraji byl mrtvý hmyz, který je neklamnou známkou otravy. Tu následně také potvrdila laboratoř. Tříměsíčního mladého luňáka pak ornitologové dohledali uhynulého v koruně stromu jen díky datům z vysílače. I tento jedinec nalezený ve Středočeském kraji byl otrávený karbofuranem. Jen za tento rok tak počet obětí ptačí kriminality přesáhl padesátku. Ornitologové věří, že díky efektivní aplikaci nejmodernějších technologií a zodpovědnému přístupu vyšetřovatelů je dopadení a exemplární potrestání pachatelů jen otázkou času.

Konference „Orli Palearktu“ v Rusku

Ve dnech 7.–9. září 2018 proběhla v Rusku druhá mezinárodní konference pod názvem Orli Palearktu. První konference na stejné téma se konala před pěti lety v tatarské Jelabuze, místem konání té letošní byl Altaj. Konkrétně Park Hotel u jezera Aja u vesnice Katuň nedaleko hlavního města – Gornoaltajska. Druhý a třetí den probíhala konference ve dvou paralelních sekcích, takže byl člověk bohužel nucen oželet řadu zajímavých příspěvků.
Hnízdo orla stepního v oblasti Usť-Kan. Foto: David Horal

Continue reading „Konference „Orli Palearktu“ v Rusku“

Orli královští v roce 2018 – partnerské rošády, podprůměrné hnízdění a hi-tech vysílačky

Letošní hnízdní sezóna orlů královských odstartovala nadějně – tito celosvětově ohrožení dravci obsadili na jižní Moravě celkem osm teritorií. Úspěšně ale skončilo hnízdění pouze dvou párů, které vyvedly každý po dvou mláďatech. V červenci pak ornitologové dvěma z nich nasadili batůžky vybavené moderní technologií. Vysílačky pomohou se sledováním pohybu mladých orlů a mohou odhalit i nebezpečí, kterým tito králové oblohy čelí. O jejich zvýšené úmrtnosti totiž svědčí i pozorované případy výměn partnerů.

Dva mladí orli královští dostali lehké batůžky se satelitními vysílačkami. Foto: Zuzana Karlíková, ČSO

Continue reading „Orli královští v roce 2018 – partnerské rošády, podprůměrné hnízdění a hi-tech vysílačky“