Konference „Orli Palearktu“ v Rusku

Ve dnech 7.–9. září 2018 proběhla v Rusku druhá mezinárodní konference pod názvem Orli Palearktu. První konference na stejné téma se konala před pěti lety v tatarské Jelabuze, místem konání té letošní byl Altaj. Konkrétně Park Hotel u jezera Aja u vesnice Katuň nedaleko hlavního města – Gornoaltajska. Druhý a třetí den probíhala konference ve dvou paralelních sekcích, takže byl člověk bohužel nucen oželet řadu zajímavých příspěvků.
Hnízdo orla stepního v oblasti Usť-Kan. Foto: David Horal

Continue reading „Konference „Orli Palearktu“ v Rusku“

Orli královští v roce 2018 – partnerské rošády, podprůměrné hnízdění a hi-tech vysílačky

Letošní hnízdní sezóna orlů královských odstartovala nadějně – tito celosvětově ohrožení dravci obsadili na jižní Moravě celkem osm teritorií. Úspěšně ale skončilo hnízdění pouze dvou párů, které vyvedly každý po dvou mláďatech. V červenci pak ornitologové dvěma z nich nasadili batůžky vybavené moderní technologií. Vysílačky pomohou se sledováním pohybu mladých orlů a mohou odhalit i nebezpečí, kterým tito králové oblohy čelí. O jejich zvýšené úmrtnosti totiž svědčí i pozorované případy výměn partnerů.

Dva mladí orli královští dostali lehké batůžky se satelitními vysílačkami. Foto: Zuzana Karlíková, ČSO

Continue reading „Orli královští v roce 2018 – partnerské rošády, podprůměrné hnízdění a hi-tech vysílačky“

Dramatická hnízdní sezóna sýčků má dobrý konec

Ještě na začátku hnízdní sezóny to se sýčky nevypadalo vůbec růžově. Jarní mrazy si na jednom z nejohroženějších druhů naší zemědělské krajiny vybraly svoji daň a další životy pak měly na svědomí technické pasti. Není divu, že počet samečků obhajujících teritorium byl oproti předchozím rokům nižší. Ochránci sýčků z České společnosti ornitologické sovám pomáhali vyvěšováním bezpečných budek, zabezpečovali okolí hnízdišť a vyjednávali změny v hospodaření. Závěr letošní sezóny má i díky tomu pro Ptáka roku 2018 dobrý konec. Sýčci vyvedli přes 30 mláďat a v porovnání s předchozí sezónou ornitologové dokonce prokázali hnízdění na více lokalitách.

Letošní dramatická hnízdní sezóna skončila pro sýčky šťastně. Foto: Archiv ochránců sýčků

Continue reading „Dramatická hnízdní sezóna sýčků má dobrý konec“

Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky

Ve vlivném mezinárodním časopise Conservation Letters právě vyšla studie dokládající, že od vstupu Česka do Evropské unie ubývají naši polní ptáci rychleji. Je evidentní, že Společná zemědělská politika a nastavení zemědělských dotací vyžadují zásadní změny.

V posledních desetiletích jsme svědky dramatického ochuzování přírodní rozmanitosti. V zemědělské krajině je její úbytek obzvlášť citelný a početnost polních ptáků se používá jako jeden z hlavních indikátorů, kterým se tento úbytek měří. Naše nová studie ukazuje, že po vstupu Česka do Evropské unie došlo ke zhoršení situace.

Skřivanů, které stále považujeme za symbol živoucí polní krajiny, máme nyní už jen polovinu oproti situaci před pětatřiceti lety. Foto: Petr Šaj/birdphoto.cz, zdroj dat: Jednotný program sčítání ptáků/ČSO.

Continue reading „Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky“

Retrívr Victory už má za sebou rok výcviku na vyhledávání otrávených nástrah

Dnes je to přesně rok, kdy jsme tým projektu PannonEagle Life pro potírání ptačí kriminality rozšířili o nového člena, štěně Chesapeake Bay retrívra. Fanoušci ČSO štěněti následně vybrali jméno Victory – Vítězství.  Z dvouměsíčního 4,5 kg batolete vyrostl zdravý nebojácný pejsek, který má teď už více než 30 kg. A Victory nabral za rok u ČSO nejen na váze, ale také na dovednostech.

Sam a Victory, psi projektu PannonEagle Life pro potírání ptačí kriminality

Zkušená psovodka projektu Klára Hlubocká se ujala jeho tréninku a popsala nám jeho dosavadní úspěchy: „Victory absolvoval základní výcvik (např. návyk na jméno, přivolání, základní ovladatelnost na vodítku i bez, chůze u nohy, odložení, aport) a jeho trénink dále pokračuje a průběžně ho rozšiřujeme. Specializovaný výcvik zahrnuje např. pohyb na překážkách pro záchranné a policejní psy. Zvládá převozy v autě i jiných dopravních prostředcích, má bezproblémový kontakt s lidmi za všech situací (ukázky na dětských dnech, IMZ pro Policii ČR), je schopný vydržet čekat i několik hodin buď v autě nebo na úvaze, tak aby poté byl schopen práce. Je schopný pracovat i v rušnějším prostředí, například ukázky výcviku, nebo prostředí cvičiště, kde se pohybuje kolem 20–30 jiných lidí a psů, nebo naopak  v přírodním prostředí se zvěří. Má zvládnutý základní výcvik pro vyhledávání, to znamená, že je schopný sám nalézt a označit různé typy zvířecích kadaverů, nebo jejich částí. Postupně prodlužujeme  délku  hledání, ztěžujeme úkryty (výšky, schované v kamení, pod stromy, ve vodě, …) pracujeme i za méně příznivých klimatických podmínek (vedro, déšť, tma, …). Už jsme toho hodně zvládli, ale samozřejmě nás ještě hodně práce čeká.  Souhrnně mohu ze  své zkušenosti říct, že ve svém věku zvládá věci, na které jiní psi potřebují  mnohem víc času. Je to však  podle mě dáno i tím, že mám díky vedení ČSO při jeho výcviku úplně volné ruce a časovou dotaci, kterou potřebuji. Nyní už se mnou jezdí i do pátracích či preventivních akcí, kde mi pomáhá při hledáních v době, kdy druhý pes, už plně vycvičený Sam, odpočívá.“

Projekt PannonEagle Life běží s přispěním finančního nástroje Evropského společenství LIFE a dotace Ministerstva životního prostředí.

Zabezpečených zastávek přibývá, ale s rozporuplnými výsledky

Ti z vás, kteří občas zavítají na stránky zastavky.birdlife.cz, si mohli všimnout, že jsme nejen překročili metu 10 000 ohodnocených zastávek, ale také toho, že v posledních týdnech přibylo těch zabezpečených.

Hodonín – Rodinova. Zastávka vybudována se zvýrazňujícími vodorovnými proužky. Foto: Zbyněk Janoška

Některé zastávky vznikají již se zvýrazňujícími prvky (například zastávky Hodonín – Rodinova), častěji však dochází k zabezpečení stávajících nebezpečných zastávek. Velké poděkování za to patří zejména školám, spolkům a dětem, které se zapojují do kampaně Jaro ožívá, zaměřené na zabezpečování skleněných ploch nebezpečných pro ptáky. Zároveň došlo v Brně k zabezpečení 20 zastávek, které po jejich provozovateli vyžadovala Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) – a rozdíl mezi těmito akcemi nemohl být větší.

ČIŽP a ČSO začaly jednat s firmou CITY-TOOLS, s.r.o., která provozuje reklamu na zastávkách hromadné dopravy v Brně již v polovině roku 2016. Na prvním setkání firma představila návrh polepového vzoru, který byl jak ČSO, tak ČIŽP akceptován. Jednalo se o vodorovné proužky, tvořené textem obsahujícím název a logo firmy – řešení, které kromě předcházení kolizím s ptáky sloužilo i jako reklama pro firmu. Další jednání se nicméně táhla a až na po několika urgencích ze strany ČIŽP bylo na jaře 2018 započato se zabezpečováním zastávek. Celkem bude v Brně zabezpečeno 20 zastávek, které ČSO vyhodnotila jako nejnebezpečnější na základě údajů z databáze zastavky.birdlife.cz. Zvolené řešení je ale velmi vzdálené tomu, které jsme v roce 2016 odsouhlasili a které požadovala ČIŽP. Namísto pruhů nebo reklamy byly celé zastávky polepeny souvislou, jednolitou barevnou fólií.

Brno – Stará nemocnice. Souvislé šedé plochy jsou sice viditelné, ale ošklivé Foto: Kryštof Horák

Poté, co jsme kontaktovali firmu CITY-TOOLS, s.r.o., nám bylo řečeno, že ke změně polepu došlo kvůli finančním nákladům – polepit zastávku jednobarevnou fólií je zkrátka nejlevnější způsob. Při kontrole bylo navíc zjištěno, že byly polepeny pouze zadní stěny přístřešků a boční stěny zůstaly nezabezpečené. Takovéto řešení je sice lepší variantou než původní stav, ale pro ptáky není zdaleka ideální a estetická hodnota nově zabezpečených přístřešků by se hledala těžko i mikronovým mikroskopem.

Brno – Osová. Boční plochy zůstaly čiré a stále představují riziko. Foto: Kryštof Horák

Jakkoli vítáme, že došlo k zabezpečení dvou desítek ploch, na kterých byla zaznamenána mortalita ptáků, zvolené řešení neodpovídá našemu doporučení a existují vizuálně příjemnější způsoby, jak docílit toho, aby se o skleněné plochy ptáci nezabíjeli.

V porovnání s brněnskými zastávkami, jejichž zabezpečení bylo výsledkem téměř dvou let práce (poděkování patří zejména ČIŽP) působí úprava zastávek v Brandýse nad Labem jako zázrak. Paní Andrea Čermáková ze ZŠ Na výsluní se s městem domluvila na zabezpečení celkem 21 zastávek, přičemž každá třída si kompletně vymyslela a připravila polep své zastávky. Výsledkem jsou bezpečné zastávky, z nichž každá je originál, spokojené děti i učitelé a povzbudivé reakce okolí.

Brandýs nad Labem. Foto: Andrea Čermáková

Česká společnost ornitologická podporuje všechny aktivity, které vedou k prostředí bezpečnému pro ptáky. Vítáme, když se lidé starají o své okolí  jsou ochotní investovat vlastní čas a úsilí pro dobrou věc. O to smutnější je, když za veřejné peníze, z daní nebo s úředním posvěcením vznikají ošklivé věci.

Brandýs nad Labem. Foto: Andrea Čermáková

Je ideální čas vyrazit na Liniové sčítání druhů

Od 15. května běží druhý termín Liniového sčítání druhů. V tom prvním, který byl současně historicky prvním sčítáním tohoto nového programu, se zapojilo 44 lidí, kteří dohromady sčítali 63 čtverců (dvě linie v každém čtverci, dohromady tedy 126 linií).

Po prvním termínu obsahuje databáze 9 333 záznamů o výskytu a chování 126 druhů a celkem o 11 526 jednotlivých ptácích. Takový soubor už je docela hodnotným zdrojem poznání, a ve druhém termínu by se měl minimálně zdvojnásobit. Na reálné výsledky je sice ještě brzy, ale jednoduchý pohled na data říká, že třeba pro stanovení zjistitelnosti druhů budeme mít docela dobré podklady. Jen namátkou: zatímco střední vzdálenost, na kterou byli zjišťováni králíčci nebo šoupálci, byla jen 45 m a 47 m, u drozdů zpěvných činí střední vzdálenost 82 m a u brávníků dokonce 125 m.

 

Z rychlé analýzy prvních dat LSD můžeme vidět například o kolik se liší střední vzdálenost, na kterou jsme schopni zjistit přítomnost králíčků, šoupálků, drozdů zpěvných a brávníků. Foto: Tomáš Bělka, Dušan Boucný a Petr Šaj, birdphoto.cz.

 

Docela zajímavé je rozmístění jednotlivých sčítacích lokalit. Nápadné jsou shluky kolem Prahy a Brna, dobře jsou pokryté severní Čechy a většina Moravy. Sčítání naopak prakticky chybějí v jihovýchodních, jižních a západních Čechách. Plzeňský a Karlovarský kraj jsou jediné, kde si LSD zatím nenašlo ani jednoho příznivce. Je to velká příležitost pro zde žijící ornitology, kteří mají ještě možnost pročíst si metodiku na www.birdlife.cz/lsd a bílá místa zaplnit. Začít sčítat je totiž možné i od druhého termínu.

Lokality LSD zcela chybějí v Plzeňském a Karlovarském kraji, málo jich je také v jižních a jihovýchodních Čechách a na severovýchodní Moravě (stav k 15. květnu 2018). Pomůžete bílá místa zaplnit?

 

Velké poděkování patří všem 44 spolupracovníkům, kteří se do LSD zapojili hned od začátku. Jsou to: Jaroslav Bažant, Hana Bednářová, Václav Beran, Jan Cibulka, Gašpar Čamlík, Kamil Čihák, Jaroslav Fišera, Jan Grünwald, Petr Hájek, Kryštof Horák, Miroslav Jelínek, Martin Jůna, Hana Kazmířová, Alena Klvaňová, Vojtěch Kodet, Jaroslav Koleček, Zdeněk Konečný, Jaroslav Kouřil, Ivana Kroutilová, Vašek Křivan, Lenka Křížová, Vojtěch Kubelka, Martin Kupka, Jiří Lehký, Květoslava Matlachová, Filip Petřík, Jiří Pokorný, Jaromír Pospíšil, Petr Procházka, Martin Pudil, Tereza Putalová, Jiří Reif, Josef Rutterle, Jiří Sládeček, Martin Strnad, Vlasta Škorpíková, Gabriela Štětková, Hana Trachtulcová, Denis Urbanský, Zdeněk Valeš, Zdeněk Vermouzek, Jiří Vlček, Petr Voříšek, Jakub Vrána a minimálně dvě manželky a přítelkyně, jejichž jména se bohužel v databázi nezobrazují. Přehled jmen mimo jiné ukazuje, že terénní ornitologie přestává být výhradní doménou mužů, což je jistě dobře.

Cíl 50 sčítaných čtverců jsme již dosáhli, nyní chybí již jen 6 nových spolupracovníků, abychom tohoto čísla dosáhli i počtem zapojených lidí. Přidáte se?

Děti pomáhají chránit ptáky a zabezpečené skleněné plochy přibývají jako houby po dešti

O skla na budovách, protihlukových stěnách nebo zastávkách hromadné dopravy se ročně zabije obrovské množství ptáků. Právě nebezpečné zastávky proto Česká společnost ornitologická eviduje prostřednictvím webové aplikace zastavky.birdlife.cz. Dobrovolníci už pomocí této aplikace ohodnotili více než 10 000 zastávek a ornitology těší, že s rostoucím počtem zmapovaných míst roste i počet zastávek, o které už se ptáci nezabíjí. Kampaň Bezpečné zastávky inspiruje školní kolektivy, spolky, obce i jednotlivce napříč Českem, k aktivní pomoci naší přírodě. Kdo zabezpečí skleněnou plochu ve svém okolí do 10. června, se navíc může zúčastnit soutěže o zajímavé ceny.

Skauti v Dobříši zabezpečili tři nejnebezpečnější místní zastávky. Foto: Jana Šigutová

Continue reading „Děti pomáhají chránit ptáky a zabezpečené skleněné plochy přibývají jako houby po dešti“