ptaci hodinka

Pravidla soutěže ,,Fotografická soutež ptáci na krmítku“ na Instagramu

Pravidla soutěže ,,Fotografická soutěž ptáci na krmítku“ v rámci kampaně Ptačí hodinka 2025 na Instagramu

(dále jako „Pravidla“)

A. ÚVODNÍ USTANOVENÍ

  1. Pořadatelem soutěže je Česká společnost ornitologická se sídlem Na Bělidle 34, 150 00 Praha-Smíchov, IČO 49629549 (dále jako „pořadatel“). Kontaktní údaje pořadatele ve věci soutěže: koresova@birdlife.cz
  2. Předmětem těchto Pravidel je vymezení podmínek, za kterých se mohou soutěžící zapojit do fotografické soutěže ptáci na krmítku v rámci kampaně ČSO Ptačí hodinka 2025, kterou organizuje pořadatel (dále jako „soutěž“), a dále podmínek pro výběr výherců a předání výhry ze strany pořadatele. Zapojením do soutěže projevuje soutěžící souhlas s těmito Pravidly a zavazuje se je dodržovat.
  3. Pořadatel tímto prohlašuje, že:
  • soutěž není žádným způsobem sponzorována, podporována ani spravována společností Instagram a nijak s ní nesouvisí;
  • společnosti Instagram vůči soutěžícím v rámci soutěže nevznikají žádná práva ani povinnosti.

 

B. PODMÍNKY ÚČASTI

  1. Pro účast v soutěži je nutné splnit následující podmínky:
  • věk soutěžícího v den vyhlášení soutěže alespoň 13 let;
  • adresa pro doručování v České republice;
  • soutěžící musí mít při účasti v soutěži osobní profil na sociální síti Instagram;
  • dodržování podmínek sítě Instagram po celou dobu trvání soutěže.
  1. Ze soutěže jsou vyloučeni zaměstnanci pořadatele a další osoby, které se jakýmkoli způsobem podílí na činnosti pořadatele, a dále osoby blízké osob vyloučených z účasti na soutěži tímto článkem Pravidel.
  2. Podmínkou účasti v soutěži není zakoupení zboží, služeb či zaplacení jakéhokoliv jiného vkladu do soutěže.

C. MECHANIKA SOUTĚŽE A VÝHRY

  1. Pro účast v soutěži je třeba splnit zadání: ​
  • Nahrát vlastní fotografii ptáků na krmítku i (aktualizace) mimo krmítko (týká se to běžných druhů, které létají na krmítko či pod krmítko, jako jsou zástupci pěvců, některých dravců nebo šplhavců) na svůj osobní profil jako fotografický příspěvěk.
  • Označit hashtagem #ptaci_soutez
  • Sledovat stránku @birdlife_cz
  1. Specifikace účasti v soutěži:
  • Fotografie by měla zachycovat ptáky na krmítku, například jejich chování u krmítka, zachycení v letu, krmení na krmítku nebo i (aktualizace) běžné druhy, které na krmítko nebo pod krmítko létají, ale nemusí být zobrazeni přímo na krmítku.
  • Fotografie musí být pořízena na území ČR v zimním období (listopad – březen).
  • Soutěžní fotografie nemusí být vyfocena přímo při akci Ptačí hodinka, fotografie může být z libovolného roku.
  1. Soutěžící může přihlašovat své fotografie od zveřejnění příspěvku o konání soutěže do 16.1.2025, 23:59 hod. prodlouženo do pondělí 20.1.2025, 23:59.
  2. 10 finalistů soutěže vybere odborná porota a zveřejní v týdnu 21.-26.1.2025. Z těchto finalistů vzejdou v týdnu 27.-31.1.2025 3 oceněná místa hlasováním uživatelů Instagramu. Případně, výherci soutěže budou vybráni pořadatelem podle toho, zda a jak splnili zadání soutěže. Výběr výherců je na uvážení pořadatele.
  3. Soutěž má 3 konečné výherce, každý z nich získá tuto výhru: krmítko od firmy Plastia s.r.o., krmení pro ptáky od firmy Zelená domácnost a odznáček z eshopu České společnosti ornitologické. Pořadatel si vyhrazuje právo změnit výhru v případě, že původní výhru nemůže výhercům dodat z důvodů, které není schopen pořadatel sám zcela ovlivnit.
  4. Po vyhlášení výherců pořadatel kontaktuje výherce prostřednictvím zprávy na Instagramu kvůli doručovací adrese a kontaktu na výherce.  Pokud od výherce pořadateli nepřijde odpověď na zprávu do 7 dní od vyhlášení výsledků soutěže, výhra připadne dalšímu finalistovi v pořadí. Nebo si výhru ponechá pořadatel.
  1. Pokud výherce výhru odmítne, výhru si ponechá pořadatel.
  1. Na výhru nevzniká právní nárok. Výherci nejsou oprávněni požadovat namísto výhry peněžní či jakékoliv jiné plnění.
  2. Pořadatel si vyhrazuje právo vyřadit ze soutěže soutěžící:
  • o kterých pořadatel zjistil, nebo má důvodné podezření, že porušují pravidla, nebo
  • nesplňují podmínky pro účast v soutěži, nebo
  • v rámci soutěže sdílí vulgární, urážlivé, rasistické, či jinak nevhodné výroky či příspěvky, které jsou v rozporu s dobrými mravy nebo poškozují dobré jméno pořadatele.
  1. Pořadatel si vyhrazuje právo změnit tato Pravidla. Každou změnu Pravidel pořadatel odůvodní a oznámí soutěžícím stejným způsobem, jako soutěž vyhlásil.

 

D. OSOBNÍ ÚDAJE, AUTORSKÁ PRÁVA

  1. Zapojením soutěžících do soutěže vzniká pořadateli právo zpracovávat osobní údaje těchto soutěžících v rozsahu nezbytném pro to, aby soutěž proběhla podle Pravidel, mohli být vyhlášeni její výherci a předána výhra.
  1. Osobní údaje soutěžících pořadatel zpracovává jako jejich správce v tomto rozsahu:
  • pořadatel je oprávněn zpracovávat pouze tyto osobní údaje soutěžících – jméno a příjmení, resp. uživatelské jméno na sociální síti Instagram, emailovou a doručovací adresu a telefonní číslo (u výherců);
  • pořadatel zpracovává osobní údaje za účelem zajištění průběhu, ukončení a vyhlášení soutěže podle Pravidel a za účelem následné komunikace s výherci a předání výhry;
  • právním základem pro zpracování je plnění smlouvy (resp. plnění toho, k čemu se pořadatel zavázal v těchto Pravidlech);
  • pořadatel je oprávněn zpracovávat osobní údaje soutěžících nejdéle 1 rok po skončení soutěže, pokud mu právní předpisy v konkrétním případě nenařizují delší dobu zpracování (uchovávání);
  • pořadatel je oprávněn osobní údaje soutěžících předat pouze smluvním partnerům, kteří s ním spolupracují na soutěži, zejména společnosti Zelená domácnost, kterou provozuje INREKO spol. s r. o. IČ 48026492, DIČ CZ48026492 se sídlem Branická 107, 147 00 Praha 4 – Braník a Plastia s.r.o., Na Pankráci 332/14 140 00 Praha 4 IČ: 60720981, DIČ: CZ60720981, případně smluvním partnerům, kteří pro pořadatele zajišťují marketingové, IT, účetní a právní služby;
  • soutěžící má ve vztahu ke zpracovávaným osobním údajům právo na přístup, výmaz, opravu, omezení zpracování, přenositelnost a dále právo podat stížnost u Úřadu pro ochranu osobních údajů (www.uoou.cz), to vše v rozsahu nařízení GDPR.

Kontaktní údaje osoby, která je u pořadatele odpovědná za ochranu osobních údajů (zaměstnanec, pověřenec pro ochranu osobních údajů): 

            Ludmila Korešová, koresova@birdlife.cz

  1. V případě, že bude chtít pořadatel využít osobní údaje k jinému účelu, než je uvedeno v těchto Pravidlech, např. zveřejnit jméno, příjmení a fotografii výherce na svých internetových stránkách apod., požádá konkrétní osobu o její výslovný a dobrovolný souhlas.
  1. Vzhledem k tomu, že výherní příspěvek (příspěvky) má povahu díla chráněného autorským zákonem, výherce zapojením do soutěže potvrzuje, že je autorem příspěvku a/nebo má k němu veškerá potřebná autorská práva, a uděluje souhlas s jeho použitím (tj. uděluje pořadateli k příspěvku bezplatnou, časově a územně neomezenou licenci) tímto způsobem: 
  • Pořadatel může použít fotografii na svém instagramovém účtu @birdlife_cz v rámci soutěže a v propagaci kampaně Ptačí hodinka.
  • Soutěžící na výzvu pořadatele poskytne fotografii ve vysokém rozlišení a souhlasí s použitím fotografie k účelům propagace kampaně Ptačí hodinka v online i tištěných materiálem ČSO a v médiích, vždy s uvedením citace autorství. 

Dobrovolníci mapovali rybníky a hledali ty vhodné pro ptáky. V Praze byla nejlépe ohodnocena Lítožnice

Přes 90 rybníků v letošním roce zmapovali dobrovolníci a spolupracovníci České společnosti ornitologické (ČSO). V mapování si kladli za cíl zjistit, zda jsou tyto vodní plochy vhodné pro ptáky. Aktivita zahrnovala měření průhlednosti vody, hodnocení její kvality, zaznamenávání počtu ptačích druhů i jedinců a také záznam o rušivých vlivech. Continue reading „Dobrovolníci mapovali rybníky a hledali ty vhodné pro ptáky. V Praze byla nejlépe ohodnocena Lítožnice“

Výsledky 8. mezinárodního sčítání čápů bílých v Česku

V letošním roce proběhlo 8. mezinárodní sčítání čápů, při kterém se podařilo zkontrolovat 1631 hnízd. Zjistili jsme, že z 849 hnízd letos vylétlo 2520 mláďat. Alespoň v Česku byl tedy letošní rok pro čápy velmi úspěšný, za dobu trvání programu Čapí hnízda v mnoha ohledech dokonce rekordní. Jak na tom jsou čápi ve zbytku Evropy, si budeme muset ale ještě chvilku počkat.

Foto: Elena Valeriánová

Sčítání čápů, které přináší cenná data o stavu naší populace, má dlouhou tradici. První mezinárodní sčítání proběhlo již v roce 1934. Druhé pak v roce 1958 a od roku 1974 se sčítá v pravidelných desetiletých intervalech. Od roku 1984 máme zejména díky úsilí pana Bohumila Rejmana a mnoha jeho spolupracovníků po celé ČR velmi dobré informace o hnízdění čápů. Největší nárůst naší čapí populace byl zatím zaznamenán mezi lety 1958 a 1994, kdy vzrostla o 82 % (ze 469 na 853 hnízd)¹.

Že byla i letošní sezóna pro čápy úspěšná, jsme předběžně informovali již v tiskové zprávě v polovině srpna. Od té doby jsme zkontrolovali a vyhodnotili více než 15 tisíc záznamů. Za přístup k takovémuto množství dat vděčíme programu občanské vědy Čapí hnízda, který vznikl v roce 2014 právě při příležitosti mezinárodního sčítání čápů a na dlouhou tradici jsme tak navázali sčítáním čápů za pomoci široké veřejnosti.

Během sledování čapích hnízd můžeme být svědky i čapího páření. Foto: Pavel Široký

Počet spolupracovníků se od té doby více než zdvojnásobil (viz Graf 1). S jejich narůstajícím počtem roste i počet záznamů v databázi (Graf 2) – během 11 let jsme do databáze vložili více než 97 000 záznamů o hnízdění čápů bílých na území celé republiky. Tak jedinečný datový soubor bylo možné získat pouze díky spolupráci s velkým množstvím spolupracovníků.

Všem za spolupráci velice děkujeme.

Výsledky
Ze všech evidovaných hnízd (včetně hnízdních podložek) se každým rokem daří zkontrolovat více než 90 %. Jejich počet, i díky mnoha náhradním podložkám, postupně narostl na více než 1600 hnízd / hnízdních podložek.
Navázáním na data Bohumila Rejmana, zpracované Markétou Nyklovou-Ondrovou¹, si můžeme udělat představu, jak se vyvíjela početnost obsazených hnízd v posledních 40 letech (Graf 3). Mějme na paměti, že před a po roce 2014 se data sbírala jiným způsobem, proto jsou i v grafu opticky oddělená. Na pokles počtu po roce 2014 mohl mít vliv přechod na nový způsob sledování, nedostatečné množství sesbíraných dat a možná i nepříznivé počasí v některých letech, nejspíše se nejednalo o reálný pokles početnosti čápů. Od roku 2018 se pak díky zvýšenému pozorovacímu úsilí pravděpodobně daří postupně zjišťovat obsazenost párem i přítomnost vzletných mláďat na větším podílu skutečně obsazených hnízd. Mezi lety 2022 a 2024 jsme zaznamenali 30 % nárůst počtu hnízd obsazených párem a 40 % nárůst počtu hnízd se vzletnými mláďaty. Zároveň však počet zapojených dobrovolníků vzrostl o 30 % a i množství pozorování vzrostlo o 40 % (Graf 1, 2).

Graf 3 – Vývoj počtu obsazených hnízd čápa bílého v Česku od roku 1984 (BR – publikované výsledky[1] na základě dat Bohumila Rejmana, ČH – data z programu Čapí hnízda)
V letošním roce jsme zaznamenali 1008 hnízd obsazených čapím párem. Jak se nám daří zjišťovat jejich úspěšnost ukazuje Graf 4 (nejsou v něm zahrnuty známé prázdné, nikdy neobsazené hnízdní podložky). Velkou část hnízd s neznámým výsledkem představují hnízda s jediným negativním záznamem, často hned na počátku sezóny. Je pochopitelné, že po dlouhá léta prázdná podložka zjištěná na počátku sezóny ve stejném stavu nevybízí k dalším kontrolám. Bohužel, v rámci sezóny ji nemůžeme vyhodnotit jako neobsazenou, jelikož není jistota, že nebylo hnízdo dostaveno a ta se tak může dostat do kategorie hnízd s neznámým výsledkem.

Graf 4 – Zjištěná obsazenost hnízd

Klíčové pro stanovení hnízdní úspěšnosti jsou pak kontroly v období od 15. června do 15. července, kdy jsou na hnízdech velká mláďata a dá se již s vysokou pravděpodobností předpokládat, že mláďata hnízdo zdárně opustí.

V Žermanicích na Frýdeckomístecku se čápům v roce 2024 povedlo vyvést 6 mláďat. Foto: Rudolf Szkandera

Poslední dva roky byly pro mláďata velmi příznivé. Počasí s mírným létem a dostatkem potravy, kdy nepříznivé klimatické jevy přicházely pouze lokálně nebo mimo nejkritičtější období, umožnilo čápům vyvést letos více než 2500 mláďat, nejvíce v historii programu Čapích hnízd (Tab 1). Zaznamenali jsme i vzácný případ úspěšného vyvedení šesti mláďat na jednom hnízdě. Počet reálně vyvedených mláďat bude pravděpodobně ještě větší, jelikož u 38 hnízd, kde jsme o mláďatech věděli, se jejich vyvedení nepodařilo prokázat.

Tab. 1 – Celkový a průměrný počet vyvedených mláďat z úspěšně vyvedených hnízd (* z úspěšně vyvedených hnízd, n – počet vyhodnotitelných hnízd)

S vyšším pozorovacím úsilím se postupně daří snižovat podíl hnízd, u nichž neznáme osud mláďat (Graf 5). Velmi dobře je to patrné při porovnání žlutých sloupců v letech 2015–2017 s obdobím 2022–2024. Díky tomu máme přesnější představu, jak to s čapím hnízděním vypadá.

Graf 5 – Osud zjištěných mláďat (kategorie „neznámý výsledek“ v roce 2014 téměř chybí vzhledem k jinému způsobu sběru dat)

Zvýšený podíl neúspěšných hnízd v roce 2020, patrný v grafu 5, zapříčinilo nepříznivé počasí, které v prvních týdnech života může být pro mláďata fatální. V roce 2020 došlo k úhynu mláďat téměř na polovině hnízd v Moravskoslezském kraji (má ze všech krajů nejvíce hnízd) právě vlivem dlouhotrvajících dešťů.

Klikněte na infografiku pro zvětšení.

Výzva do dalších let
Výzvou do dalších let je zachování pozorovacího úsilí, a důraz na jeho udržení i v období velkých mláďat. Cílené kontroly hnízd s dříve zaznamenanými malými mláďaty prováděné v období mezi 15. červnem a 15. červencem přispívají ke snížení počtu mláďat s neznámým osudem. Opakovanými návštěvami hnízd, která se na mapě ukazují jako nezkontrolovaná nebo neobsazená, snížíme počet hnízd s neznámým výsledkem.

 

[1] Nyklová-Ondrová M., Pojer F., Lacina D., Vermouzek Z., Kaminiecká B., Čejka J., Chvapil S., Macháček P., Makoň K., Molitor P., Prášek V., Vlašín M., Vlček J., Vrána J., Toman A. & Zaňát J. 2016: Výsledky 7. mezinárodního sčítání čápa bílého (Ciconia ciconia) v České republice v roce 2014 – dlouhodobý vývoj početnosti, umístění hnízd a reprodukční úspěšnosti. Sylvia 52: 17-33.


Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Na projektu Čapí hnízda dlouhodobě spolupracujeme s distribuční společností EG.D, a.s., členem skupiny E.ON.

Populační trendy běžných druhů ptáků – výsledky JPSP a LSD

Každé jaro vyrážejí spolupracovníci ČSO do terénu na své lokality, kde sčítají a zaznamenávají všechny ptačí jedince, které spatří či zaslechnou. Monitoring hnízdních populací běžných druhů ptáků je dlouhodobě zavedenou a osvědčenou metodou, která poskytuje cenná data o vývoji ptačích populací. Populační trendy, tedy informace o tom, zda konkrétní druh přibývá, ubývá nebo zůstává stabilní, jsou zásadní nejen pro výzkum ptačí ekologie, ale i pro ochranu ptáků na národní i mezinárodní úrovni. V České republice byl výpočet těchto trendů až dosud založen na datech z Jednotného programu sčítání ptáků (JPSP), který probíhá nepřetržitě od roku 1982.

V roce 2018 zahájila ČSO nový dlouhodobý program – Liniové sčítání druhů (LSD). Stejně jako v případě JPSP data sbírají dobrovolní spolupracovníci. Oba programy běžely souběžně v letech 2018–2024, což nyní umožňuje porovnání jejich výsledků. Sezona 2024 byla pro JPSP poslední, avšak klíčová data z dlouhodobého monitoringu neztratíme – výsledky z obou programů kombinujeme do jedné kontinuální časové řady. Díky sedmiletému překryvu obou schémat můžeme plynule propojit poznatky z období od 80. let až do současnosti a navázat i na budoucí sledování, které bude pokračovat už jen v rámci LSD.

Dobrovolníci v terénu jsou pro sběr těchto důležitých údajů nepostradatelní – zapojte se do LSD i vy.

Continue reading „Populační trendy běžných druhů ptáků – výsledky JPSP a LSD“

Nové tematické kurzy určování ptáků

Naučit se určovat naše druhy ptáků podle všech opeření a jejich hlasů může zabrat i několik let. Přesto některé druhy mohou i po takovém úsilí stále představovat neřešitelný problém a my ne, a ne přijít na to, jak jeden od druhého spolehlivě odlišit. V takových situacích vám může pomoct rada odborníka, který dokáže vypíchnout ty nejdůležitější znaky a ideálně vám je ukáže rovnou v terénu. Abychom vám určování ptáků usnadnili, vytvořili jsme proto v ČSO nový formát vzdělávacích kurzů, tzv. tematické kurzy určování ptáků. Tyto kurzy se zaměřují na “tematické ptačí skupiny”, které mohou při určování představovat výzvu.

Základem kurzů jsou teoretické online semináře, které nejdříve zájemce z řad široké veřejnosti seznámí s vybranou ptačí skupinou formou přednášek i různých praktických cvičení. Vážní zájemci pak mohou na online semináře přímo navázat víkendovou exkurzí, kde si procvičí své teoretické znalosti přímo v terénu se zaměřením na cílovou skupinu.

Cílem těchto kurzů je seznámit účastníky s těžko uchopitelnými skupinami, udělat v nich pořádek a především ukázat, že i ty největší určovací překážky lze při správném úhlu pohledu a dostatku trpělivosti lehce překonat. Zkušenější pozorovatele pak hlavně procvičí a utvrdí v jejich znalostech. Tematické kurzy doplňují velký jarní kurz určování ptáků ČSO a lze je absolvovat před nebo po něm.

V roce 2025 plánujeme tyto tematické kurzy:

  • Vodní ptáci v zimě a zimní hosté (leden) – přihlašování otevřeno
  • Ptačí hlasy brzy na jaře (duben)
  • Bahňáci na podzim (září)

Zaujal vás některý z nabízených tematických kurzů? Přihlaste se k odběru kurzovních novinek a pošleme vám email až se otevře přihlašování do vybraného kurzu.

Přihlašování na tematický kurz – Vodní ptáci v zimě a zimní hosté


Kam vyrazit v zimě na ptáky? Odpovědí jsou určitě nezamrzlé vodní plochy, kde se shromažďují různé druhy zimujících kachen, hus či racků včetně vzácných návštěvníků ze severu. Nejen velký počet druhů, ale také jejich velký počet, různé typy opeření a velká vzdálenost od pozorovatele nicméně komplikují jejich určování. Na online seminářích tohoto kurzu si ukážeme, jaké druhy vodních ptáků u nás zimují a jak od sebe jednotlivé druhy rozeznat včetně věku a pohlaví. Kromě vodních ptáků se zaměříme také na zimní hosty v otevřené krajině a určování všech druhů si procvičíme na různých cvičeních. Zájemci o exkurzi si můžou vybrat mezi jižní Moravou a oblastí severních Čech. Obě oblasti nabízí nejlepší místa na pozorování nejen vodních ptáků v zimě u nás.

Pro koho je kurz určen?

Pro začátečníky až mírně pokročilé, kteří si chtějí procvičit své dovednosti v určování vodních ptáků v zimě a dalších zimních hostů.

Co se naučíte?

Jaké druhy vodních ptáků a zimních hostů u nás můžeme v zimě pravidelně pozorovat, proč u nás tráví zimu a jak je vizuálně odlišit od podobných druhů. Speciálně se zaměříme například na podobné druhy zimujících samic kachen, potáplic nebo velké druhy racků. Na exkurzi si potom procvičíte určování přímo v terénu pod dohledem zkušených odborníků.

Co kurz nabízí a jak se přihlásit?

Varianta – 2 × online seminář

  • Obsah: Dva dvouhodinové online semináře pod vedením zkušených lektorů doplněné o domácí cvičení.
  • Termín: 14. a 16. 1. 2025, 18:30-20:30
  • Cena: Členové 400 Kč, nečlenové 800 Kč včetně DPH
  • Přihlašování: Přihlašování bude otevřené do půlnoci 13. ledna přes tento odkaz (neomezená kapacita).

Varianta – 2 × online seminář + víkendová exkurze na jižní Moravu

  • Obsah
    • Dva dvouhodinové online semináře pod vedením zkušených lektorů doplněné o domácí cvičení.
    • Víkendová exkurze v okolí vodní nádrže Nové Mlýny v malé skupince 25 účastníků a třemi zkušenými lektory.
  • Termín
    • Online semináře: 14. a 16. 1. 2025, 18:30-20:30
    • Exkurze: 17. ledna (18:00 hod) – 19. ledna (15:00 hod)
  • Cena: Členové 3500 Kč, nečlenové 4500 Kč včetně DPH (nezahrnuje ubytování, stravu ani dopravu na exkurzi)
  • Přihlašování: Přihlašování bude otevřené do půlnoci 13. ledna přes tento odkaz nebo do naplnění kapacity (25 míst).

Varianta – 2 × online seminář + víkendová exkurze do severních Čech

  • Obsah
    • Dva dvouhodinové online semináře pod vedením zkušených lektorů doplněné o domácí cvičení.
    • Víkendová exkurze v okolí vodních nádrží Most (případně Milada podle ptačí situace) a Nechranice v malé skupince 25 účastníků a třemi zkušenými lektory.
  • Termín
    • Online semináře: 14. a 16. 1. 2025, 18:30-20:30
    • Exkurze: 24. ledna (18:00 hod) – 26. ledna (15:00 hod)
  • Cena: Členové 3500 Kč, nečlenové 4500 Kč včetně DPH (nezahrnuje ubytování, stravu ani dopravu na exkurzi)
  • Přihlašování: Přihlašování bude otevřené do půlnoci 13. ledna přes tento odkaz nebo do naplnění kapacity (25 míst).

Podrobné informace k exkurzím

Jak probíhá doprava, ubytování a stravování na exkurzi?

Pro hladký průběh programu nabízejí organizátoři možnost ubytování pro všechny zájemce dohromady. Cena za ubytování je předběžně 620 Kč za noc na JM a 750 Kč za noc v SČ. Dopravu na exkurzi a stravování si zařizuje každý sám, přičemž doprava na místě většinou probíhá po domluvě ve sdílených autech. V sobotu a neděli máme rezervované restaurace na oběd, snídaně a večeře si každý zajišťuje sám. Na ubytování je k dispozici malá kuchyňka a lednička.

Jaký je stručný program exkurze?

  • Pátek
    • 18-21:00 seznámení a společné cvičení na určování očekávaných druhů
  • Sobota
    • 7-17:00 terénní pozorování v okolí s pauzou na oběd
    • 19-21:00 společné procvičování pozorovaných druhů
  • Neděle
    • 7-15:00 terénní pozorování v okolí s pauzou na oběd

Kontakt

kurzcso@birdlife.cz



Často kladené dotazy

Jsem úplný začátečník a nepoznám spolehlivě ani kachnu divokou, můžu se i přesto do kurzu přihlásit?
Rozhodně ano, v kurzu probereme vše od úplných začátků. Důležitý je zájem a snaha se rozvíjet.

Kolik času kurz zabere?

Nad rámec naplánovaných aktivit je žádoucí věnovat 2 hodiny na trénink studijních materiálů.

Musím mít vlastní dalekohled, abych se mohl/a zúčastnit exkurze?
Nemusíte, ale vážní zájemci by si ho měli v budoucnu určitě pořídit. Na exkurzi bude k dispozici několik sdílených stativových dalekohledů.

Musím mít vlastní auto a řidičák, abych se mohl/a zúčastnit exkurze?
Rozhodně ne, stačí se přidat do auta k nějakému z dalších účastníků nebo se na místo dopravit veřejnou dopravu. V krajním případě by pro vás zajel někdo z lektorů nebo účastníků.

Výzva organizátorům vycházek ke Světovému dni mokřadů

Vážení organizátoři vycházek,

blíží se vánoční svátky a s nimi čas klidu a pohody. Pokuste se prosím během nich najít chvilku na naplánování zimních akcí ku příležitosti Světového dne mokřadů, který si připomínají lidé na celém světě. My si ho společně připomeneme 2. února již desátým ročníkem vycházek k vodním plochám, kde zájemcům o přírodu přiblížíme problematiku mokřadů a jejich obyvatel. Prosíme proto, směřujte své vycházky k vodním plochám ve svém okolí (nejlépe těm, které nezamrzají) na víkend 1. – 2. 2. 2025. Budeme ale samozřejmě rádi i za vycházky před a po něm. Oceníme jak pokračování započatých tradic, tak akce nahlášené na nových místech.

Vycházky jsou zaměřené nejen na samotné mokřady, ale hlavně na jejich obyvatele – na vodní ptáky, kteří u nás zimují. Všechny organizátory prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 5. 1. 2025 přes formulář. U později nahlášených vycházek nemůžeme slíbit včasné zaslání materiálů pro návštěvníky.

Uvítáme i nové spolupracovníky. Pokud znáte dobře ptáky, chtěli byste se nově pustit do organizace akcí a potřebovali s něčím poradit, neváhejte se na mě obrátit (dobruska@birdlife.cz).

Předem děkujeme za spolupráci,

Gabriela Dobruská

Jak jsme pokračovali v měření průhlednosti vody

Abychom navázali na aktivitu z roku 2023, kdy jsme hledali rybníky pro poláka, vyzývali jsme i letos ke sledování rybníků ve svém okolí. Tentokrát jsme pozornost kromě měření průhlednosti vody Secciho deskou a sledování ptáků na hladině věnovali i různým typům rušení. Zapojilo se 31 dobrovolníků, kteří navštívili 91 různých rybníků. Většina získaných dat však pochází z území hlavního města Prahy, kde zároveň běžel projekt Za ptáky Prahy. Proto výsledky odrážejí zejména situaci v Praze a nelze je vztahovat na celou republiku.

U rybníků jsme sledovali jejich okolí, zaznamenávali ptáky na hladině a rušivé jevy, měřili průhlednost vody. Foto: Gabriela Dobruská
Na některých rybnících se voda v září 2024 naprosto pročistila. Změřit její průhlednost ale nebylo možné kvůli mělké hloubce. Foto: Gabriela Dobruská, Křtiny

V Praze jsme každý měsíc od března do září sledovali 18 vybraných rybníků. Pouze u deseti bylo pokaždé možné změřit průhlednost vody. Secciho deska ale často končila na dně a stavidla u nově rekonstruovaných rybníků jsou ze břehu nepřístupná. Dosažení dna při měření má bohužel negativní vliv na sledování průhlednosti vody v čase, neboť údaje, kdy byla deska na dně, výsledky podhodnocují. Navíc v průběhu roku hladina vody na některých rybnících kolísala, deska se proto dostávala během roku na dno v různých hloubkách. Vzhledem k malému počtu zapojených spolupracovníků a absenci opakovaných kontrol dalších lokalit během roku se nepodařilo získat dostatečné množství dat. Nemůžeme proto zodpovědně odpovědět na otázku, jak se průhlednost vody na rybnících v průběhu roku mění. Výsledky však naznačují, že průhlednost vody v průběhu sezóny klesá.
Kromě měření průhlednosti jsme sledovali i subjektivní faktor, kvalitu vody (Graf 1). Byť se jedná o data z celé republiky, odrážejí opět hlavně kvalitu vody v Praze – mimopražských dat jsme získali velmi málo. Není překvapující, že nejhorší kvalitu vody jsme zaznamenali v srpnu – na více než 65 % sledovaných rybníků jsme v tomto měsíci vodu označili jako zakalenou nebo zelenou. Mírné zlepšení kvality vody v květnu je v souladu i s naměřenými hodnotami a bylo zřejmě ovlivněno vysokou průhledností pražské Lítožnice, kde jsme v květnu 2024 naměřili vůbec nejvyšší průhlednost vody – 180 cm.

V září 2024 se průhlednost vody na velkém množství sledovaných rybníků překvapivě zvýšila. Dokládají to data o průhlednosti i zjištěná kvalita vody. Příčinou mohlo být deštivé počasí, při němž se rybníky pročistily. Pražské rybníky jsou převážně obklopeny loukami, a pokud nedojde k přívalovým dešťům, neznečistí je splachy z polí.

Graf 1 – Zjištěná kvalita vody na rybnících během roku (n – počet sledovaných rybníků v daném měsíci)

Kvalita vody a s ní spojená průhlednost je velmi důležitá zejména pro ptáky, kteří se při lovu orientují zrakem. Zaznamenaný pozitivní vztah mezi průhledností vody a počtem ptáků i počtem druhů na hladině znázorňují grafy 2 a 3. Opět zahrnují pouze data z Prahy – na jiných rybnících nebyly provedeny opakované kontroly.

Graf 2 – Vliv průměrné průhlednosti rybníka během roku na počet druhů
Graf 3 – Vliv průměrné průhlednosti rybníka během roku na počet jedinců

Vliv okolí rybníka ani vliv rušení na přítomnost ptáků se nám nepodařilo prokázat. Důvodem je jednak nedostatek dat a částečně zřejmě i skutečnost, že se sčítalo převážně v městských lokalitách, kde jsou ptáci na rušení zvyklí.

Mláďata poláků chocholaček jsme v Praze zaznamenali pouze na Lítožnici a na Milíčovských rybnících (konkrétně na rybníku Homolka). Foto: Zdeněk Tajbl, birds.cz

Rybníkem s největším průměrným počtem zaznamenaných druhů i jedinců (z opakovaně sledovaných rybníků) byla pražská Lítožnice. Průměrně jsme zde při jedné návštěvě zaznamenali 8,7 druhů a 75 jedinců vodních a mokřadních ptáků. Zároveň jde o velký rybník s rozsáhlými litorálními porosty v klidové zóně, pro lidi nepřístupné, kde jsme naměřili i nejvyšší průhlednost vody. Má všechny předpoklady k tomu být vhodným rybníkem pro ptáky, což dokazují i četná pozorování ptáků na této lokalitě.

Všem, kdo se na sledování rybníků podíleli, velmi děkujeme.


 

 

Rybníky jsme sledovali v rámci projektů Za ptáky Prahy, který byl podpořen hlavním městem Prahou a projektu Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě, podpořeným Ministerstvem životního prostředí. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. 

 

 

Kupte si ilustrace od Toy_Box: polovina částky jde na ptačí park Střimická výsypka

Ilustrátorka, komiksová autorka a malířka Toy_Box podpoří vznik nového ptačího parku Střimická výsypka. Polovinu částky z prodeje všech jejích níže uvedených ilustrací věnuje umělkyně na výkup pozemků ve vznikajícím ptačím parku ČSO v Ústeckém kraji. Signované autorské tisky na litografickém papíru dodávané s certifikátem pravosti objednávejte přímo v e-shopu Toy_Box.

Srdečně děkujeme!

Continue reading „Kupte si ilustrace od Toy_Box: polovina částky jde na ptačí park Střimická výsypka“

Dobrovolnická skupina navázaná na ptačí park Zbudovská blata získala ocenění Křesadlo 2024

V prostorách Jihočeského muzea proběhlo slavnostní předání ocenění Křesadlo 2024, které se uděluje nejlepším dobrovolníkům Jihočeského kraje. Mezi oceněnými se umístila i skupina dobrovolníků Modráčci z Vomáčky, kteří se aktivně podílejí na údržbě ptačího parku, jeho propagaci v okolních obcích a ve veřejné sféře. Dále pomáhají v ptačím parku organizovat pravidelné akce pro veřejnost, jako je Vítání ptačího zpěvu nebo Festival ptactva. Continue reading „Dobrovolnická skupina navázaná na ptačí park Zbudovská blata získala ocenění Křesadlo 2024“

Evropští ptáci si od loňska nepolepšili

Ornitologové dnes zveřejnili aktualizovanou verzi indikátorů evropských ptáků. Ke zvrácení jejich dlouhodobě klesajícího trendu však bohužel ani letos nedošlo. Polní indikátor stále ukazuje na alarmující stav evropské zemědělské krajiny, který je důsledkem intenzivního hospodaření. Podaří se díky nařízení na obnovu přírody zastavit mizení ptáků z Evropy? Continue reading „Evropští ptáci si od loňska nepolepšili“

Vánoce pro ptáky. Připravte opeřeným sousedům nadílku, která je potěší, vyzývají ornitologové veřejnost

Vyvěsit krmítko, zasypat do něj a pak už se těšit z malých opeřených strávníků, to patří k oblíbeným zimním činnostem v mnoha českých domácnostech. I přikrmování ptáků má však svá pravidla, abychom ptákům opravdu pomohli a naopak neublížili, upozorňuje Česká společnost ornitologická (ČSO). Podle ornitologů je při přikrmování důležitá především hygiena, kvalita nabízené potravy a bezpečné umístění krmítka. Podrobnější informace s návody a pozvánku na sčítání ptáků 10.–12. ledna najdou lidé na ptacihodinka.cz.

Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Vánoce pro ptáky. Připravte opeřeným sousedům nadílku, která je potěší, vyzývají ornitologové veřejnost“

Ornitologická konference v Blatné

V polovině října se v Blatné uskutečnila 7. jihočeská ornitologická konference. Ornitologové z Jihočeského ornitologického klubu (pobočky České ornitologické společnosti) třídenní konferenci uspořádali v areálu Střední odborné školy, Blatná, V Jezárkách 745. Konference byla určena všem zájemcům, nejen o jihočeskou ornitologii, výzkum a ochranu ptáků a jejich prostředí, a to z řad nadšených amatérů, profesionálů i laické veřejnosti. 

Continue reading „Ornitologická konference v Blatné“

Ornitologové školili dobrovolné ochránce čejek chocholatých

Česká společnost ornitologická (ČSO) letos uspořádala celkem deset workshopů zaměřených na ochranu hnízd čejek chocholatých. Zájem veřejnosti byl velký – akcí se zúčastnilo dohromady 86 osob. A někteří si své zkušenosti rovnou vyzkoušeli v praxi. Čejka, jejíž hnízdo po workshopu dohledala dobrovolnice u obce Počapelské Chalupy nedaleko Pardubic, byla dokonce zahrnuta i do výzkumného projektu České zemědělské univerzity (ČZU), který pomocí satelitní telemetrie odhaluje detaily ze života čejek a možnosti, jak ji efektivněji pomáhat.

Continue reading „Ornitologové školili dobrovolné ochránce čejek chocholatých“

Založme společně ptačí park Střimická výsypka v Ústeckém kraji

Právě teď máme jedinečnou příležitost získat do vlastnictví ČSO největší celistvé území o rozloze 251 ha a vybudovat zde sedmý ptačí park ČSO – Střimickou výsypku u města Most v Ústeckém kraji. Půjde o dosud nejrozsáhlejší ptačí park v Česku, kde proběhne obnova krajiny. Vznikne tu druhově bohaté území se světlými dubohabrovými lesy, loukami, mokřady, rákosinami i obnoveným ovocným sadem. Útočiště tu najdou dudci, skřivani lesní, pěnice vlašské, oba druhy bramborníčků, krutihlavi, strakapoudi prostřední či bělořiti šedí. Pomůžete založit ptačí park Střimická výsypka?
Continue reading „Založme společně ptačí park Střimická výsypka v Ústeckém kraji“

Loučíme se s ptákem roku 2024 rehkem domácím. Ale ne tak docela!

Je to právě rok, co jsme vám oznámili, který druh zvolil výbor ČSO ptákem roku 2024. Ačkoli se může zdát, že rehek domácí je velmi obyčejný, snad jsme vás přesvědčili, že opak je pravdou. Je totiž skvělým dokladem toho, jak se některé druhy umějí přizpůsobit měnícím se podmínkám. A tak jsme si za cíl projektu Rehci v zimě, doprovodné akce kampaně Pták roku 2024, stanovili zmapování počtů zimujících rehků domácích na našem území. A díky vašemu zájmu se nám to i podařilo, děkujeme! Rehek sice své žezlo brzy předá novému ptákovi roku, my se s ním ale tak docela neloučíme. Máte-li chuť, pojďte s námi mapovat rehky i tuto zimu – začínáme už v neděli 1. prosince! Continue reading „Loučíme se s ptákem roku 2024 rehkem domácím. Ale ne tak docela!“

Zemědělci nebudou muset z dotací vytvářet žádné plochy pro přírodu. Rekordní erozi a stále ubývající biodiverzitě navzdory

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku:

Evropská komise včera na Monitorovacím výboru k dotacím ze Společné zemědělské politiky (SZP) oznámila, že povolí ministru zemědělství Markovi Výbornému zrušit požadavek na vyčleňování krajinných prvků, úhorů, biopásů a dalších ploch pro přírodu v rámci tzv. celofaremní ekoplatby, do které ministerstvo zemědělství dává 6 miliard korun ročně. Česká krajina tak pravděpodobně přijde o desetitisíce hektarů těchto ploch, které vznikly teprve v roce 2023 a mohly při vhodném nastavení pomoci zvrátit úbytek biodiverzity, ozdravit půdu a omezit její erozi. Continue reading „Zemědělci nebudou muset z dotací vytvářet žádné plochy pro přírodu. Rekordní erozi a stále ubývající biodiverzitě navzdory“

Podepište petici BirdLife proti používání olověného střeliva #BanLeadNow

Olovo je vysoce toxické. V Evropě už je jeho používání zakázané v benzínu či barvách. Představuje totiž vážná zdravotní rizika. A neexistuje žádná minimální (ještě přijatelná) dávka, olovo škodí v jakémkoliv množství. Přesto se stále používá při lovu a rybolovu. Česká společnost ornitologická se připojuje k petici BirdLife za zákaz olověného střeliva a rybářských olůvek #BanLeadNow. Petice je směřovaná k vedení Evropské unie. Continue reading „Podepište petici BirdLife proti používání olověného střeliva #BanLeadNow“

Teploty padají k nule. Víte, co dát do krmítka?

Teploty v celém Česku již klesají k bodu mrazu. Ptáci žijící v blízkosti lidí proto ocení, když jim nabídneme vhodnou potravu v krmítkách, sdělují ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO). Zájemci o pozorování ptáků se pak o víkendu 10.–12. ledna mohou zapojit do tradičního zimního sčítání ptáků pro širokou veřejnost – sedmého ročníku Ptačí hodinky. Na sčítání se lze připravovat pomocí materiálů na ptacihodinka.cz.

Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Teploty padají k nule. Víte, co dát do krmítka?“

Zrychlený úbytek ptáků zemědělské krajiny po vstupu do EU

Evropská krajina, kdysi plná ptačího zpěvu, se v posledních desetiletích mění. Nová studie „Accelerated farmland bird population declines in European countries after their recent EU accession“1 odhaluje, že v zemích, které se připojily k Evropské unii v roce 2004 či později, dochází k výraznému poklesu populací ptáků vázaných na zemědělskou krajinu. Tento výzkum zdůrazňuje vážné dopady současné Společné zemědělské politiky Evropské unie na biodiverzitu. Continue reading „Zrychlený úbytek ptáků zemědělské krajiny po vstupu do EU“

Druhé vydání úspěšné knihy Miloslava Nevrlého – dárek pro milovníky přírody!

Pokud hledáte ten pravý dárek pro někoho, kdo má v srdci lásku k přírodě a radost z každodenního pozorování ptáků, máme pro vás tip, který si zamilujete. Druhé vydání knihy „Moje ptačí roky“ od známého zoologa a spisovatele Miloslava Nevrlého je tu!

Koupit knihu v e-shopu ČSO. Continue reading „Druhé vydání úspěšné knihy Miloslava Nevrlého – dárek pro milovníky přírody!“

V ptačím parku Mnišské louky jsme dokončili plánovanou revitalizaci bývalého odkaliště

V září a říjnu jsme v ptačím parku Mnišské louky pracovali na řadě aktivit s cílem obnovit plochu bývalého odkaliště. Česká společnost ornitologická vlastní jedno ze dvou odkališť, v nedávné době zarostlé starými rákosovými porosty a keřovými vrbami. Třetí z odkališť, které však nebylo nikdy využito, bylo navráceno zpět do ploch zemědělského půdního fondu a v současné době je na něm trvalý travní porost. Obě původní odkaliště sloužila svému účelu více jak 30 let a jejich činnost skončila na začátku 90. let 20. století. V době aktivního ukládání kalu na ploše pravidelně hnízdili kulíci říční a zastavovali se zde mnohé další druhy bahňáků. Continue reading „V ptačím parku Mnišské louky jsme dokončili plánovanou revitalizaci bývalého odkaliště“

Fotoreportáž z Festivalu ptactva 2024

Další ročník Festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků, je za námi. Během října uspořádali organizátoři celkem 46 vycházek za ptáky, často spojených i s tolik oblíbeným kroužkováním. Počasí nám tentokrát příliš nepřálo a většinu vycházek doprovázel déšť, přesto to některé návštěvníky neodradilo a festivalu se zúčastnilo téměř 500 lidí.  Nejpočetnějšími druhy letošního festivalu byli holub hřivnáč (pozorováno 1224 jedinců), husa velká (1053) a kachna divoká (927). Letošní zajímavostí bylo pozorování tetřívka obecného nebo racka malého.

Bližší informace najdete ve fotoreportáži:

Děkujeme organizátorům a těšíme se na shledanou na dalších akcích!

Právě vyšel nový Ptačí svět 4/2024

Moták stepní na titulní fotografii napovídá, jakým tématem se zabývá nové číslo Ptačího světa. To je na počest půl století organizovaného výzkumu a ochrany dravců a sov na Slovensku a v Česku věnované právě těmto atraktivním ptákům. Rarozi velcí, sýčci obecní nebo sokoli stěhovaví – i o těch se dočtete na celkem 36 stranách nového podzimního vydání. Continue reading „Právě vyšel nový Ptačí svět 4/2024“