Vhled do života našich synatropních sov. Ilustrace: Jan Hošek
Hlas
Sýčci se ozývají širokou paletou různých hlasů. Nejlépe ale výskyt sýčka zjistíme podle jeho typického hlasu, kterým se samečkové v jarních měsících vytrvale ozývají a který připomíná táhlé, stoupající „půůůjď“. Sýčkové jsou ale hlasově aktivní v průběhu celého roku a ozývají se širokou paletou hlasů, od tvrdého a krátkého kef kav či kif upozorňujícího na různá nebezpečí či sloužícího ke komunikaci mezi partnery po řadu mňoukavých zvuků při předávání potravy či páření.
Teritoriální hlasy několika různých samců sýčka obecného ukazují širokou paletu podob sýččího „půůůjď“
Typické hlasy dvou rozdílných samic.
Mláďata poznáme podle syčivých zvuků při žadonění o potravu, které ale nejsou slyšet na velkou vzdálenost.
Varovné hlasy sýčků
Další hlasy sýčka obecného na stránkách xeno-canto.org
Pobytové stopy sýčků
V místech, kde se sýčci často zdržují, můžeme nalézt tzv. pobytové stopy tedy známky přítomnosti sýčka. Jde zejména o vývržky, vypadané peří či zbytky kořisti (peří drobných ptáků, krovky brouků aj.)
Peří
Na přítomnost sýčků může upozornit nález vypadlého peří, které je charakteristické výraznými oválnými bílými skvrnami (letky, ocas). Drobné obrysové peří je bílé s tmavě hnědými perličkami či čárkami. Peří sýčků můžeme zaměnit s dalšími našimi druhy malých sov (sýc rousný, kulíšek nejmenší), ale tyto druhy jsou vždy úzce vázané na lesní porosty. Naproti tomu peří sýčků najdeme jen v lidských sídlech, zejména na půdách domů, ve stodolách a v dalších hospodářských budovách. Zde můžeme najít i peří sovy pálené (Tyto alba), to je ale větší s rezavo-bílým základem a podélným černým čárkováním (podrobněji viz stránka: S kým si můžeme sýčka splést? – Sova pálená). Sýčci mají rádi světlé půdní prostory naopak úplně tmavým půdám se vyhýbají, ty ale zase častěji vyhledává právě sova pálená.
klikněte na fotku pro zvětšení
Vývržky
Sovy podobně jako dravci nebo jiné druhy ptáků vyvrhují nestrávené zbytky kořisti v podobě vývržků. Vývržky sýčka jsou podlouhlé (průměrná velikost: 29 x 13 mm) a jejich struktura a barva je utvářená druhem lovené kořistí. V jarních a letních měsících můžeme nalézt vývržky obsahující zbytky hmyzu (složené z chytinových zbytků krovek, nohou a dalších částí hmyzích těl) či žížal (složené z okem neviditelných štětinek a kroužků žížal), jež jsou dále tvořené zrníčky písku a půdy. V průběhu celého roku, zejména však v podzimních a zimních měsících, obsahují vývržky zejména zbytky hlodavců (srst, kosti, zuby). Na půdách můžeme také najít vývržky sovy pálené (Tyto alba), ale ty jsou typické svým oválným tvarem, větší velikostí (přibližně 4x větší než vývržek sýčka) i výrazně tmavou barvou (čerstvé vývržky sovy pálené jsou až černé, později postupně světlají).
