Orná půda představuje významné životní prostředí pro celou řadu ptačích druhů. V polních kulturách hnízdí např. koroptev polní, skřivan polní, čejka chocholatá nebo křepelka polní, potravu zde hledá většina našich dravců a sov i zrnožraví ptáci jako strnad obecný, stehlík obecný nebo vrabec polní. V posledních 25 letech došlo k poklesu početnosti ptáků zemědělské krajiny o více než 40% a na tento trend má zásadní vliv zejména zemědělská činnost. Možnosti, jak je možné podpořit ptactvo orné půdě, jsou následující:

• Pokud je to možné, rozdělte půdní bloky na menší celky sítí travnatých pásů bez chemické ochrany nebo biopásy. Už 1 metr široký pás prospěje přírodě, ale vhodnější je šíře 6 metrů a více. Pokud se porost kosí pouze na podzim jednou za dva roky, vzniká navíc optimální hnízdní stanoviště pro koroptev polní nebo strnada lučního.
  V některých oblastech v sousedním Polsku se uchovala pestrá zemědělská krajina, která vytváří vhodné životní podmínky pro celou řadu organismů. Foto: Marek Jobda
• Omezte chemické látky při okrajích polí. Představují nejpestřejší prostředí v zemědělské krajině, kde přežívají různé druhy plevelů i bezobratlých živočichů.
• Podpořte heterogenitu prostředí výsadbou liniové a solitérní zeleně. Vytvoříte tak vhodné hnízdní i potravní stanoviště pro celou řadu druhů, např. strnada obecného, ťuhýka obecného nebo drozda kvíčalu. Mezi vhodné keře patří trnky, hlohy, jeřáby nebo ptačí zob. Výsadbou solitérních stromů v krajině podpoříte dravce a sovy, kteří tato stanoviště využívají při lovu hlodavců. Vhodné jsou např. staré odrůdy ovocných stromů.
  Jeřabiny patří mezi oblíbenou potravu mnoha ptačích druhů. Na snímku se jimi živí drozd kvíčala. Foto: Mark Hamblin/RSPB-images.com
• Aplikujte pesticidy za vhodného počasí (zejména za bezvětří) pouze v případech, kdy úroveň zamoření škůdci přesáhne jednoznačně škodlivou mez. U některých škůdců jsou plodiny schopny snést mírnou úroveň napadení a poté je aplikace chemických látek nadbytečnou a nákladnou aktivitou. Obzvláště aplikace pesticidů v době krmení mláďat (od dubna do července) má negativní vliv na jejich přežívání.
• Neaplikujte po 15. březnu neselektivní pesticidy, likvidují užitečný hmyz, pavouky a širokolisté druhy plevelů. Využívejte odolnější odrůdy plodin a podporujte přirozené nepřátele škůdců.
• Podpořte potravní nabídku v zimě ponecháním strnišť bez chemické ochrany. Posuňte jejich ošetření a kultivaci na co možná nejzazší termín.
• Pokud je to možné, zachovejte dostatečný podíl jarních obilovin v osevním postupu. Vytvoříte tím vhodné hnízdní prostředí pro skřivana polního a čejku chocholatou. Minimalizujte jejich hnízdní ztráty tím, že jarní práce provedete do začátku dubna. Případné další zásahy realizujte v co nejkratší době.
• Odstraňte mechanicky namrzlou vrstvu sněhu, aby se koroptve a bažanti dostali k potravě.
• Aplikujte hnojiva za vhodného počasí a nehnojte až do okrajů polí, podél vodotečí a vodních ploch. Podpoříte tím druhovou pestrost rostlin, jejichž semeny se ptactvo živí.
• Zachovejte zamokřená místa v polích bez chemické ochrany. Často je jejich rozloha poměrně malá, ale pro hnízdění čejky chocholaté a dalších druhů mají zásadní význam. Navíc se jen obtížně obdělávají a proto by neměla být jejich ochrana příliš nákladná. Nevjíždějte do těchto ploch minimálně do poloviny července.
• Využívejte agroenvironmentální (AE) program Biopásy, který vytváří potravní nabídku pro zrnožravé ptačí druhy na podzim a v zimě. Vhodné je umístění biopásů podél vodotečí, mezí, polních cest nebo uprostřed pole. Pro ptactvo je přínosný také AE program Meziplodiny, který zajistí potravní nabídku (např. semena trav) pro ptáky v zimě. Vhodnější životní podmínky mají polní ptáci na ekologických farmách nebo při hospodaření v systému integrované produkce.
  Ve Velké Británii mají zemědělci na výběr širokou nabídku agroenvironmentálních programů, které se realizují při okrajích polí. Foto: Andy Hay/RSPB-images.com
• Předcházejte hnízdním ztrátám při zemědělských pracích. U čejky chocholaté je možností buď přímé vyznačení hnízda nebo posunutí práce na části pole s hnízdy na konec června. Umožněte úspěšné vyhnízdění motáka lužního a motáka pochopa ponecháním nesklizeného čtverce o ploše alespoň 1000 m2 (v ideálním případě 2500 m2) okolo hnízda do doby, kdy ho mláďata natrvalo opustí.
• 
  Jednou z možností, jak úspěšně zajistit hnízdění motáka lužního nebo motáka pochopa v polích, je oplocení hnízda pletivem ošetřeným pachovým odpuzovačem (např. Invet). Foto: Karel Poprach/www.poprachphoto.eu

   

  Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

   

  

  Václav Zámečník