Počátkem března začala další sezóna Jaro ožívá. Prvním z poslů jara, jejichž postupný přílet děti v rámci tohoto mezinárodního projektu sledují, je čáp bílý. Dle prastaré pranostiky Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, by čápi měli v těchto dnech teprve opouštět Afriku. Na Jaro ožívá www.springalive.net jsou ale již zaznamenána pozorování čápů bílých u nás! Někteří pokračují dál na sever, jiní, jak ukazuje mapa čapích hnízd na www.birdlife.cz/capi, obsazují hnízda. Těch obsazených k dnešnímu dni je již 41.Continue reading „Jaro ožívá s návratem čápů. Zapojte se do sledování hnízd“
Ku příležitosti letošního Světového dne mokřadů se uskutečnilo 17 vycházek. Poslední proběhne v Horním Podluží až 28. 3., jelikož v únoru bývají místní mokřady obvykle pokryté sněhovou pokrývkou.
Sluníčko a velmi teplé počasí vytáhlo na letošní vycházky velké množství lidí, které leckde organizátory až zaskočilo. Hned na několika vycházkách se jejich počet dokonce blížil stovce! Počasí se však negativně podepsalo na množství ptáků pozorovaných vodních ptáků, naopak množství již zpívajících pěvců bylo na tuto dobu neobvyklé. Zaznemenáni byli i první jarní navrátilci – čejky, skřivani a špačci.
Atmosféru jednotlivých vycházek nejlépe dokreslí následující fotoreportáž:
V Polance nad Odrou se sešlo 96 lidí!
Kromě jeřábů měli štěstí i na 3 husice liščí a ťuhýka šedého.
Davy v pražských Modřanech míří do oblasti tůní a k soutoku s Berounkou.
Samec lžičáka se v hejnu kachen přímo u náplavky zdržuje celou zimu.
Ani na tohoto zajímavého křížence kachny divoké nebyl potřeba stativák, problém byl se k němu prodrat.
Lidé v Roztokách u Prahy se mohou téměř každým rokem těšit z pozorování sokola.
Jezero MIlada je místem, kam se tradičně slétá hodně lidí i ptáků.
Ve stovkách jedinců běžných druhů zde pozorovali i dva poláky kaholky a jednoho turpana hnědého.
Na vycházkách, stejně jako zde na Nesytu, čekají na návštěvníky informační materiály.
Stovky husí nad Nesytem neustále zvedala čtveřice orlů mořských.
Zajínavé byly nejen dvě kolihy velké a čejka chocholatá, ale i ledňáček, který se chytil do sítí.
Ve Stéblové u Pardubic měla vycházka premiéru. Více než 50 lidí zde pozorovalo 41 ptačích druhů!
Na písnících nejvíce zaujali morčáci velcí, hoholi severní, poláci velcí, husice nilské a lovící krahujec obecný.
I v Pardubicích se na vycházku podél Labe vydalo asi 50 lidí.
Nejvíce zaujal místní utečenec z chovu: jihoamerický hvízdák stejnobarvý (chilský).
Vycházka podél Berounky vedla kolem nocoviště kormoránů.
Nepůvodní nutrie jsou dnes všudepřítomné, krotké a snadno pozorovatelné,
Zato po bobrech nacházeli účastníci mnoha vycházek pouze stopy, o to však zřetelnější.
I když letos potřebu ohřát se návštěvníci neměli, buřtík přišel vhod.
I vycházka podél Vavřineckého rybníka byla doslova jarní, jak potvrdily svojí přítomností i dvě čejky chocholaté.
V Městci Králové absenci ptáků na hladině čtyř rybníků vynahradilo kroužkování.
I malý střízlík si získal srdce návštěvníků a přispěl ke spokojenosti návštěvníků.
Děkujeme všem organizátorům, kteří byli ochotni věnovat svůj čas vycházce a představit návštěvníkům význam mokřadů a život jejich obyvatel!
ptačí švitoření dnešního rána mi připomnělo blížící se termín letošního Vítání ptačího zpěvu. Ten tradičně připadá na první květnový víkend, letos tedy 2. – 3. května 2020. Pokud plánujete akci spojenou s oslavou příchodu jara v ptačí říši, prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, přibližného programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 20. března 2020, nejlépe přes Google formulář. Prosím o dodržení termínu kvůli mapě. Dodatečné přidávání vycházek je v ní časově náročné.
2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah.
Navštivte s námi mokřady a poznejte jejich ptačí obyvatele!
Moc děkujeme všem organizátorům, kteří jsou ochotni svůj volný čas věnovat těmto vycházkám a přiblížit tak fascinující svět vodních ptáků všem zájemcům.
Hnízdo čápů bílých je důkladná stavba, která vydrží desítky let a čápi ji každoročně vrství. V některých případech může hmotnost hnízda dosáhnout až tunu, a proto je třeba ho odborně snižovat. Na přelomu podzimu a zimy letošního roku členové Slezské ornitologické společnosti, pobočky České společnosti ornitologické, snížili v rámci projektu Krajina pro čápy čtyři vytipovaná hnízda v Moravskoslezském kraji. Zajistili tak bezpečnost hnízd pro své okolí na několik dalších let.Continue reading „Ornitologové snížili hnízda čápů v Moravskoslezském kraji“
počátkem února 2020 se uskuteční již šestý ročník zimních vycházek k vodním plochám. Datum vychází na první únorový víkend. Pokud je to možné, prosíme, směřujte vycházku přímo k tomuto termínu. Budeme ale samozřejmě rádi i za vycházky před i po tomto termínu.
Vycházky jsou zaměřené nejen na samotné mokřady, ale hlavně na jejich obyvatele – na vodní ptáky, kteří u nás zimují. Všechny organizátory prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 5. 1. 2020 přes Google formulář. U později nahlášených vycházek nemůžeme slíbit včasné zaslání materiálů pro návštěvníky. Vzhledem k tomu, že se datum konání vycházek překrývá s datem distribuce příštích Spolkových zpráv, nenajdete přehled jednotlivých vycházek ve zprávách, ale bude zveřejněn pouze na webu ČSO.
Letošnímu Festivalu, hlavně sobotním vycházkám, počasí moc nepřálo. Přesto o vycházce na Josefovských loukách jejich správce Břeněk Michálek píše: „Jeden z nejlepších Festivalů, přestože celou dobu pršelo. Procházka Josefovskou džunglí byla o to „autentičtější“ 🙂„. Více si o této vycházce můžete poslechnout v reportáži Ondřeje Šebestíka z rádia Wave. Continue reading „Fotoreportáž z Festivalu ptactva 2019“
O prvním zářijovém víkendu (6. – 8. 9. 2019) se v Krásném Poli u Chřibské slétlo 33 dětí ve věku od 1 do 13 let se svými rodiči a prarodiči, aby zde společně strávili víkend v ptačí kůži.
Jak tento víkend proběhl, uvidíte v následující fotoreportáži:
(Foto Gabriela Dobruská a Blanka Lednická)
V pátek odpoledne jsme se slétli v RS Babočka.
Při večerním zvuku šamanských bubnů se nám děti postupně převtělily v ptáky…
Najednou byla ptáků plná jídelna.
Často bylo jednodušší poznat ptáky, než děti.
V sobotu ráno nás čekalo kroužkování u Velkého rybníka.
Pár přepršek nikoho neodradilo a všichni si ho moc užili.
Po kroužkování jsme se vydali na lov a pozorování nejen vodních breberek.
Před polednem, když přestalo pršet, dostala každá rodinka mapu s vyznačenou trasou do tábora.
Cestou jsme řešili Opeřené hádanky.
Rodiny se různě spojovaly a vznikala tak nová přátelství.
Chvilka zamyšlení u jedné z hádanek.
Rušno bylo na kontrolních stanovištích.
Hospůdka u nádraží byla v sychravém počasí velkým lákadlem. Museli jsme ji zkontrolovat, abychom nikoho nenechali za sebou:-).
Ještě nalovit nějakou potravu a jsme skoro u cíle.
Cesta vesnicí nás vrátila o pár desítek let zpět.
Některé z nás nejen díky lidové architektuře.
Když kolona projela, mohli jsme pokračovat.
Další úkol a pak dál.
Volali nám z tábora: „Děti se ztrácejí, už hodinu nikdo nedorazil“ – našli jsme je!
O volném čase létaly děti ve vzduchu.
Večer nás čekalo další kroužkování.
Mohli jsme si prohlédnout i páreček pěnic černohlavých.
Nedělní ráno před rozletem na opeřené hrátky.
Vzhůru k balíkům.
Na louce jsme běhaly mezi jednotlivými stanovišti až do oběda.
Po obědě naposled zazněly šamanské bubny.
Hned se slétli ptáci z celého okolí.
Ale všechno hezké jednou končí. Tak hlavně ještě nezapomenout některé dítě přeměnit z ptáka zpět!
Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!
Gábina Dobruská, Dita Hořáková, Lucka Hošková, Vlaďka a Jirka Sládečkovi
Na počátku října letošního roku, stejně jako vloni, proběhla kampaňSkleněný zabiják. Upozorňovali jsme na nebezpečí, které pro ptáky představuje sklo obecně, zvláště pak celoskleněné pláště budov. Jednotlivými příspěvky se nám podařilo oslovit celkem více než 170 000 lidí.Continue reading „Proběhl týden Skleněného zabijáka – co dál?“
V letošním roce se břehule říční (Riparia riparia) stala novým druhem Jaro ožívá. Sledovali jsme nejen její přílety, ale v rámci občanské vědy i její hnízdní kolonie. Zajímalo nás, kde se jednotlivé kolonie nacházejí (v jakém prostředí je kolonie a v jakém materiálu jsou postavené nory), i jak jsou početné a jak daleko od vody.
Břehule říční není jednoduchý druh pro zapojení nejširší veřejnosti. Je nenápadný, méně známý, navíc lokálně soustředěný. Významné kolonie bývají v nepřístupných lokalitách, jejichž návštěva vyžaduje náročnější přípravu (kontrola říčních toků na loďce, zajištění povolení vstupu do aktivních pískoven). To samo o sobě je faktorem omezujícím počet lidí, kteří jsou ochotni se do sledování hnízdění tohoto druhu zapojit.
Výsledky
Do projektu se zapojilo 248 lidí, z toho 59 různých pozorovatelů – ostatní lidé byli spolupozorovateli (skupinky pozorovatelů). Poskytli údaje o 109 koloniích ze 132 vycházek.
rok
počet vycházek
z toho utajených
počet různých pozorovatelů (bez spolupozorovatelů)
2019
132
39
59
2018
84
21
34
Porovnání sledování kolonií břehulí v letech 2018 a 2019.
Nárůst počtu vycházek v letošním roce oproti loňskému ukazuje, že výzva v rámci projektu Pískovny pro břehule vyvolala v lidech zájem i bez dostatečné technologické podpory (nebyl k dispozici zvláštní formulář ani jednoduché papírové pdf). To se odrazilo v úplnosti dat.
U většiny kolonií pozorovatelé nezadali všechny požadované údaje. Nejvíce dat jsme získali o velikosti kolonie (známe ji u 82 kolonií), která je zároveň jedinou veličinou, u níž bylo možné počítat závislosti – v ostatních případech nebyl dostatek dat. Velikost kolonie byla uváděna v počtech nor. Výpočty potvrdily předem očekávaný výsledek, že typ umístění kolonie má vliv na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657, viz Graf 1). Prokazatelně se liší velikost kolonií v pískovnách od kolonií v říčních stěnách a v artificiálních stěnách (mostním zdivu, drenážní trubky nábřeží, apod.). Největší kolonie jsou v pískovnách, kde byly zaznamenány kolonie o početnosti až několika set nor. To svědčí jak o významu pískoven pro hnízdění tohoto druhu, tak o důležitosti pozitivního přístupu těžařských společností k hnízdním koloniím.
Graf 1 – Vliv umístění kolonie na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657).
Pro další závěry se nepodařilo získat dostatečné množství dat.
Kde všude byly kolonie zaznamenány v rámci tohoto projektu občanské vědy, ukazuje mapka. Je však třeba si uvědomit, že množství zaznamenaných kolonií závisí na mapovacím úsilí, které se v jednotlivých krajích výrazně lišilo. V reálu bude počet kolonií vyšší.
Kolonie zaznamenané v ČR během projektu občanské vědy Pískovny pro břehule. (Malá kolonie: méně než 500 nor).
Bylo zjištěno 10 nových kolonií a byly hlášeny pouze 4 zaniklé (viz graf 2). Tyto údaje jsme však získali pouze v případě 40 kolonií, u ostatních informaci o jejich stáří nemáme.
Graf 2 – Stáří jednotlivých kolonií břehulí
Jak efektivní bylo naše snažení v rámci občanské vědy se zapojením nejširší veřejnosti?
Díky tiskové zprávě společnosti Calla jsme měli možnost porovnat výsledky občanské vědy s výsledky systematického sledování místními ornitology v rámci Jihočeského kraje. Zatímco TZ mluví o 11 obsazených lokalitách, prostřednictvím občanské vědy se podařilo zaznamenat pouze 4. Počet kolonií je tedy výrazně podhodnocen. Opačný poměr je v celkovém odhadu 454 hnízdících párů oproti zaznamenaným 670 norám pouze ve 2 ze 4 pískoven sledovaných v rámci občanské vědy.
Zde je třeba si uvědomit, že srovnáváme počet nor a počet párů. Pro potřeby občanské vědy byl zvolen počet nor, jelikož odhadnout počet létajících ptáků velkých kolonií a z něj podle hnízdního období odvodit počet hnízdících párů, je bez znalosti biologie druhu (ale i s ní) velice těžké. Počet nor je možné spočítat výrazně přesněji, ale ukazuje jen na relativní velikost kolonie. Mnoho nor může totiž být starých (pokud se nejedná o každoročně obnovované stěny), neobsazených nebo dokonce nedokončených – v okamžiku, kdy břehule při tvorbě nory narazí na tvrdý podklad, nezbyde jí, než začít znova.
Dalším významným faktorem ovlivňujícím výsledky je terénní úsilí. Jeho význam nejlépe vystihuje Graf 3. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno 43 kolonií, v Plzeňském kraji a na Vysočině ani jediná. Výsledky ale nelze interpretovat tak, že naše populace břehulí je koncentrována v jednom kraji a jinde se víceméně nevyskytují. I když na jižní Moravě je početná populace břehulí, extrémně vysokého počtu nalezených kolonií bylo dosaženo intenzivním výzkumem – díky projektu Živé břehy vedeném Jihomoravskou pobočkou ČSO, jehož údaje byly zadávány do faunistické databáze Avif a promítly se tak ve výsledcích sledování břehulí v rámci ČR. V krajích, kde nebyla zjištěna kolonie žádná, je možné, že ji zde nikdo ani nehledal (v rámci výzvy nebyla v těchto krajích zadána žádná vycházka s negativním pozorováním).
Graf 3 – Počty zjištěných kolonií v jednotlivých krajích nesouvisejí jen se skutečným rozšířením břehulí, ale do velké míry i s terénním úsilím mapovatelů.
Závěr
Druhy s různou biologií jsou různě náročné na pozorování v terénu (znalostech a terénním úsilí pozorovatelů) a na tom je nezbytné projekt občanské vědy stavět. Letošní projekt Pískovny pro břehule byl jednorázový. I přes malé množství získaných dat ukázal význam pískoven, prostředí vzniklého lidskou činností, pro přežití břehulí v naší krajině. Právě kolonie v pískovnách jsou ty největší a jejich osud je v rukách člověka.
Břehule je svojí biologií ne úplně snadný druh pro občanskou vědu. Můžeme předpokládat, že při dlouhodobém projektu by „schopnost odhalit kolonii“ rostla. S případnou technologickou podporou (terénním formulářem) by se pravděpodobně zvýšilo i množství a kvalita získaných dat. Jestli a kdy bychom se vyrovnali výsledkům lokálních systematických monitoringů, by ale záviselo hlavně na terénním úsilí jednotlivých pozorovatelů a jejich počtu.
Gabriela Dobruská a Alena Skálová
Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.
Více než 29 000 lidí se o prvním říjnovém víkendu zúčastnilo Evropského Festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků. 44 partnerských organizací BirdLife International, v Česku zastoupené Českou společností ornitologickou, připravilo pro zájemce více než 1080 akcí, na kterých byli návštěvníci svědky ptačí migrace a pozorovali více než 4,2 milionu ptáků na své cestě do zimovišť.Continue reading „Lidé při Evropském Festivalu ptactva pozorovali přes 4 miliony ptáků“
První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.
Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky do podzimní přírody!
děkujeme všem, kdo se rozhodli uspořádat vycházku k Festivalu ptactva. Prosím, kdo jste zatím vycházku nenahlásíli, abyste tak učinili nejpozději do 2. září, a to přes Google formulář.
Hlavní termín Festivalu letos připadá na 5.–6. 10. 2019. Přehled vycházek vyjde v září ve Spolkových zprávách 3/2019 a bude uveden i na webu ČSO.
Velmi uvítáme i nové organizátory, kteří by byli ochotni vycházky pro veřejnost pořádat. Pro bližší informace mě kontaktujte na dobruska@birdlife.cz.
hlavní termín letošního Festivalu ptactva připadá na víkend 5. – 6. 10. 2019. Vycházky pořádané v České republice budou opět součástí celoevropské akce Eurobirdwatch zaměřené na ptačí migraci a šíření povědomí o stěhovavých druzích ptáků a prostředí, které při svých cestách využívají.
Nastal čas opouštění čapích hnízd. Některá jsou již prázdná, na jiných ještě mláďata trénují let, aby se i ona brzy vydala na svou první cestu. Roste šance pozorovat skupinky na polích a loukách, střechách domů, či na sloupech podél silnic. Ptáci hledají v okolí potravu, aby se posilnili na dalekou cestu. Letos jí díky gradaci hrabošů mají dostatek. Brzy se začnou objevovat i ptáci ze severu, kteří se u nás na své cestě zastaví. I za tato pozorování budeme rádi, ale již nepatří na web čapích hnízd.
Kam které pozorování zadat?
Pozorování čápů na hnízdě zadávejte na Čapí hnízda.
Na webu čapích hnízd shromažďujeme údaje o jednotlivých čapích hnízdech, tedy pozorování čápů na hnízdech a dění na nich.
V letošním roce se podařilo zkontrolovat neuvěřitelných 1350 hnízd, na 477 byla pozorována vzletná mláďata. Toto číslo však nemusí být ještě konečné. Prosíme všechny, kdo svá pozorování ještě nezadali, aby tak učinili nejlépe do konce prázdnin. Kromě počtu mláďat na hnízdě nás zajímá i datum opuštění hnízda (pokud je známo, napište do poznámky, že jde o poslední pozorování), případně první pozorování prázdného hnízda.
V průběhu září budeme z došlých dat vyhodnocovat úspěšnost letošní hnízdní sezóny, která bude během podzimu zveřejněna na webu ČSO.
Pozorování čápů na poli zadávejte do Avifu. Foto: Vladimír Gahura
Můžete tak učinit doma u počítače či prostřednictvím mobilní aplikace Avif Mobile. Ke svému pozorování můžete vložit i fotografii a přesné místo pozorování.
Pro vstup do obou databází platí stejné přístupové údaje, registrovat se tedy stačí pouze 1x.
UPOZORNĚNÍ: Pokud zjistíte, že na poli leží granule jedu nebo tam jsou uhynulí hraboši (běžná potrava čápů), pošlete informaci na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz. Na ÚKZÚZ a do ČSO můžete hlásit i úhyny zajíců a dalších živočichů na polích. Více k aplikaci jedu se dočtete ZDE.
Sčítání čápů i v letošním roce podporuje E.ON Česká republika, s.r.o. Děkujeme!
Na území Moravskoslezského kraje byl program Čapí hnízda podpořen v rámci projektu Krajiny pro čápy Moravskoslezským krajem.
Nepřízeň počasí představuje pro čápata na hnízdech exponovaných větru dešti největší přírodní nebezpečí. Právě včera mu byla mláďata na velké části území vystavena, když se přes některá hnízda přehnaly prudké bouřky s krupobitím. Jak se jim podařilo nepříznivé počasí ustát? Pomozte nám to zjistit!
Mladí čápi v Jablonném v Podještědí. Foto: Stanislav Chvapil
Pokuste se zkontrolovat aktuální stav na hnízdech, jestli jsou mláďata v pořádku. I pokud jste hnízdo kontrolovali třeba minulý týden. Nejkritičtější byla uváděna situace na Vysočině a v Ústeckém kraji, vyzýváme proto hlavně obyvatele těchto krajů ke kontrole aktuálního počtu mláďat na hnízdech.
I pokud se situace od minulého týdne nezměnila, zadejte své pozorování na web čapích hnízd, či prostřednictvím mobilní aplikace Avif Mobile přímo v terénu u hnízda. Jen tak ostatní dobrovolníci uvidí, zda bylo hnízdo kontrolováno či ne.
Všem již více než 600 dobrovolníkům, kteří letos sledují hnízdění čápů, moc děkujeme!
Zpříjemněte si dovolenou či výlet pozorováním čápů a pomozte ornitologům sčítat mláďata na hnízdech. V tomto období jsou již dobře pozorovatelná a právě počet velkých mláďat na hnízdě před vylétnutím je klíčový pro hodnocení úspěšnosti celé hnízdní sezóny. Svá pozorování můžete vkládat přímo v terénu pomocí mobilní aplikace Avif Mobile nebo je zanést následně na web čapích hnízd www.birdlife.cz/capi.Continue reading „Prázdniny začínají, pojďte sčítat čápy“
V polovině června se uskutečnily dvě výpravy za břehulemi a jedna za rybáky do těžebních prostor společnosti Českomoravský štěrk, a.s. Zúčastnilo se jich celkem více než 50 lidí včetně dětí. Měli jsme jedinečnou možnost přesvědčit se na vlastní oči, že kde je vůle, dá se skloubit ochrana přírody i s těžební činností. Continue reading „Fotoreportáž z exkurzí za břehulemi a rybáky“
Milí členové, opět vám nabízíme možnost zúčastnit se ptačího víkendu pro rodiny s dětmi! Tentokrát zamíříme do blízkosti Českého Švýcarska, do rekreačního střediska Babočka v Krásném Poli u Chřibské.
V letošním roce se břehule říční stala novým druhem Jaro ožívá. Při té příležitosti bychom rádi vyzvali všechny milovníky vycházek do přírody k zapojení do sledování hnízdišť břehulí, podobně jako v roce 2013, kdy byla břehule vyhlášena Ptákem roku.
Na počest letošního ptáka roku jsme v rámci kampaně Pták roku i Jaro ožívá vyzývali k zapojení do pátrání po Máchově hrdličce, hrdličce divoké. Ptali jsme se: „Jakou máme v současnosti na prvního Máje šanci na svých vycházkách spatřit hrdličku divokou?“ Zatímco za Karla Hynka Máchy byla naprosto běžná, dnes tomu tak již není. Continue reading „Jak jsme pátrali po Máchově hrdličce?“
Vítání ptačího zpěvu vrcholí. Letos je připraveno více než 130 vycházek, z nichž většina proběhne v následujících dnech. Milovníci ptactva a přírody tak mají příležitost oslavit příchod jara a návrat tažných ptáků vycházkami do přírody v doprovodu zkušených ornitologů. Letošní první máj je navíc spojený s pátráním po letošním Ptákovi roku, hrdličce divoké, o jejímž hlase básnil už Karel Hynek Mácha. Jak velkou šanci zastihnout ji v přírodě dnes máme, může ornitologům pomoci zjistit úplně každý. Podrobný seznam všech akcí najdou zájemci na webu České společnosti ornitologické. Continue reading „Vítání ptačího zpěvu: budeme pátrat i po Máchově hrdličce“
Nevíme, jak dlouhé je soužití čápů s člověkem – kdy došlo k tomu, že dali přednost hnízdění na komínech (a nověji sloupech elektrického vedení). Říkejme od nepaměti. Na rozdíl od jiných druhů synantropních ptáků (žijících v blízkosti člověka) však čápi nadále hledají potravu v otevřené krajině. Continue reading „Krajina pouze pro člověka, nebo i pro čápy?“
Jaro je již v plné síle, další a další druhy tažných ptáků přilétají ze svých zimovišť a s nimi se blíží další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická proto zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody. Nejvíce akcí je po celé republice nachystáno v rozmezí plus mínus týden od první květnové neděle (s širokým rozptylem od dubna do června). Každý si tak může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Continue reading „Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2019“
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.